Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005-2015 v r. 2008

Usnesením ze dne 20. srpna 2008 č. 1005 vláda schválila Zprávu o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2007 a uložila ministryni pro lidská práva a menšiny a předsedkyni Rady vlády pro záležitosti romské komunity, MUDr. Džamile Stehlíkové předložit vládě do 31. května 2009 Zprávu o naplňování Dekády romské inkluze 2005-2015 v roce 2008 včetně přehledu výdajů.

Dekáda romské inkluze 2005–2015 (dále jen Dekáda) je mezinárodní iniciativou dvanácti zemí zejména střední a jihovýchodní Evropy, která spojuje zúčastněné vlády, mezinárodní instituce a romskou občanskou společnost v procesu:

zahájení aktivit na posílení sociálního začlenění Romů jako priority regionální a evropské politické agendy;
výměny zkušeností a vzájemného poučení;
zapojení Romů a Romek do rozhodování, která se jich týkají;
využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace a
zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů prostřednictvím aktivní celospolečenské diskuze.

Cíle Dekády v jednotlivých zemích jsou plněny prostřednictvím národních akčních plánů, v nichž každá země definovala úkoly v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, zdravotní péče, bydlení a průřezová témata. Výsledky jsou průběžně monitorovány a na základě získaných informací každý stát vyhodnocuje pokrok při plnění těchto cílů. Pro toto vyhodnocení a rekapitulaci všech realizovaných aktivit v rámci Dekády v roce 2008 slouží právě tato Zpráva. Kromě jednotlivých vlád jsou do iniciativy zapojeny také významné mezinárodní instituce. Účast České republiky v Dekádě schválila vláda usnesením ze dne 26. ledna 2005 č. 136.

Předkládaná Zpráva obsahuje tři části a pěti příloh. První část popisuje aktivity uskutečněné pod záštitou Dekády v roce 2008 na mezinárodní úrovni. Druhá, obsahově nejrozsáhlejší část, se zabývá aktivitami na národní úrovni, konkrétně plněním cílů a úkolů Akčního plánu Dekády v uplynulém roce. Závěrečná třetí část obsahuje doporučení k realizaci Dekády, monitoringu jejího dopadu na romské komunity a návrhy aktivit v roce 2009 (informační a mediální strategie, zaměření se na bourání předsudků a stereotypů, výměna zkušeností, tématické workshopy), včetně odhadu nákladů spojených s jejich realizací a další koordinací celého programu.

Zpráva obsahuje následující přílohy: 1) Přehled výdajů na koordinaci Dekády v roce 2008, 2) Odhad nákladů na koordinaci Dekády v roce 2009, 3) Odhad nákladů na koordinaci Dekády v roce 2010, 4) Indikativní odhad nákladů na koordinaci Dekády v roce 2011 a 5) Indikativní odhad nákladů na koordinaci Dekády v roce 2012.

Zpráva je sestavena především z informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy odpovědnými za realizaci Akčního plánu Dekády a Koncepce romské integrace.

DEKÁDA NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

ŘÍDÍCÍ STRUKTURY

Struktura řízení Dekády na mezinárodní úrovni, kompetence Mezinárodního řídícího výboru (International Steering Committee – ISC), předsedajícího státu a sekretariátu iniciativy jsou upraveny v dokumentu „Terms of Reference“ („Pravidla Dekády“).

Mezinárodní řídící výbor (dále jen výbor) představuje nejvyšší rozhodovací a koordinační těleso iniciativy na mezinárodní úrovni. Schvaluje mezinárodní priority a plánuje společné aktivity Dekády financované ze společného rozpočtu všech států. Výbor se setkává zpravidla dvakrát ročně a pořádá jej předsednický stát Dekády. Jeho úkolem je především koordinace aktivit Dekády na mezinárodní úrovni a monitoring naplňování akčních plánů zemí zapojených do Dekády.

Každý ze zúčastěných států Dekády předsedá po dobu jednoho roku Mezinárodnímu řídícímu výboru, koordinuje mezinárodní aktivity Dekády a aktivně komunikuje se sekretariátem iniciativy. Předsedající stát plní především následující úkoly:

vypracovává a navrhuje pracovní plán priorit na dobu svého předsednického období;
svolává a řídí setkání Mezinárodního řídícího výboru, mezinárodní konference, semináře a workshopy v souladu pracovním plánem;
předkládá Výroční zprávu o Dekádě Mezinárodnímu řídícímu výboru;
spolupracuje s mezinárodními organizacemi, donory a občanskou společností v otázce sociální inkluze Romů;
řídí práci sekretariátu Dekády;
komunikuje se sdělovacími prostředky a informuje je o cílech, aktivitách a výsledcích iniciativy.

Česká republika bude předsedat Dekádě romské inkluze v období od 1. července 2010 do 30. června 2011. České předsednictví bude navazovat na předsednictví Slovenska, které bude zahájeno 1. července 2009.

Od 1. července 2007 do 30. června 2008 předsedalo Dekádě Maďarsko. Po dobu svého předsednictví si Maďarsko stanovilo rozšířit nové podněty a priority zaměřené na zlepšení a rozšíření spolupráce mezi členskými vládami. Maďarsko oslovilo nové státy a iniciovalo jejich přistoupení do Dekády romské inkluze. V rámci agendy Evropské unie se Maďarsko věnovalo novým tématům jako byla například společenská odpovědnost firem, iniciování společné Evropské politiky pro Romy, anti-segregační politika ve vzdělávání a bydlení. Maďarsko navázalo na Bulharsko a založilo pracovní skupinu, která se podílela na obnově a aktualizaci indikátorů pro monitorovací systém Dekády. Co se týče organizační činnost, Maďarsko zorganizovalo dva semináře, první byl věnovaný tématice bydlení a druhý otázkám anti-diskriminace.

Na maďarské předsednictví navázalo 1. července 2008 Srbsko, jehož předsednictví končí 30. června 2009. Srbsko si stanovilo za své priority potírání diskriminace a uzavření nepřijatelné propasti mezi romským obyvatelstvem a zbývající částí společnosti. Srbsko se zaměřovalo na dosažení svých cílů skrze rozvoj a implementaci Národních akčních plánu především v oblastech vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnanosti. Stěžejní myšlenkou Srbského předsednictví je podpořit plnohodnotnou účast a zajistit zapojení místních romských komunit k dosažení cílů Dekády. Hlavní prioritní oblasti v rámci předsednictví jsou bydlení, boj proti diskriminaci ve vzdělávání, rozvoj monitorovacích a vyhodnocovacích systémů a rozvoj evropských politických instrumentů zejména nastavení toku finančních prostředků z fondů Evropské unie pro státy mimo rámec EU na programy zabývajícími se zlepšováním situace Romů.

Na zasedání Mezinárodního řídícího výboru v listopadu 2005 v Bukurešti rozhodly zúčastněné státy a mezinárodní instituce o zřízení Svěřeneckého fondu více dárců na podporu Dekády romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“), jehož záměrem je financovat mezinárodní aktivity a technickou asistenci pro zúčastněné vlády. V roce 2008 se ze Svěřeneckého fondu financovaly mezinárodní workshopy organizované v rámci Maďarského i Srbského předsednictví, jichž se zúčastnili i zástupci České republiky a které budou podrobněji rozebrány v další části zprávy. Z fondu byla také financována technická asistence pracovní skupiny pro vytvoření jednotných indikátorů pro monitorování procesu Dekády.

Do fondu přispěly všechny členské vlády a mezinárodní organizace celkovou částkou 219, 970 EUR. Fond ke konci roku 2008 operoval s 189, 931 EUR. Odpovědnost za správu a fungování fondu převzala Světová banka. Ze zdrojů Svěřeneckého fondu mohou čerpat členské státy i neziskové organizace na projekty vedoucí k vyměněné dobrých zkušeností a získání nových vědomostí.

MEZINÁRODNÍ AKTIVITY DEKÁDY

Mezinárodní aktivity Dekády sestávají především z výměny zkušeností a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými zeměmi, organizace zasedání výboru, přípravy konferencí, tématických workshopů a prosazování priorit navržených předsedajícím státem a schválených všemi vládami. Plán mezinárodních aktivit Dekády schvaluje Mezinárodní řídící výbor na návrh předsedajícího státu.

Dvanácté zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády 2005 - 2015

Ve dnech 25. - 26. února 2008 v Budapešti (Maďarsko) zasedal 12. Mezinárodní řídící výbor Dekády 2005 - 2015. Cílem zasedání bylo představit a prodiskutovat report Evropské unie s názvem „Etnické skupiny na pracovním trhu – naléhavé volání pro lepší inkluzi“; zahájit jednání vedoucí k přípravě Evropské romské politiky a zvážit doporučení pro Evropskou komisi v rámci jejích kompetencí, existujících rozhodnutí, reportů a aktivit relevantních pro mezinárodní činitele; představit strategie pro romské začleňování států zvažující vstup do Dekády – Albánie, Bosna a Hercegovina a Španělsko; dále diskutovat na téma de-segregační politiky států Dekády a předávání si zkušeností ze semináře na bydlení a zhodnocení de-segregační projektu v Bulharsku a nakonec představit nově zavedený sekretariát a aktivity pracovní skupiny zabývající se indikátory.

Anti-diskriminační workshop

Ve dnech 17. – 18. dubna 2008 se v Budapešti (Maďarsko) uskutečnil Anti-diskriminační workshop. Seminář byl organizován v rámci maďarského předsednictví Dekády, s hlavním cílem rozšířit povědomí o právním prostředí v jednotlivých státech, anti-diskriminační politice a opatřeních členských i ne-členských států Evropské unie, implementaci právních úkonů a osvědčených postupech anti-diskriminace a o práci Romských organizací v rámci této tématiky. Speciální pozornost byla věnována podpoře politiky založené na zásadách rovných příležitostí.

Třinácté zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády 2005 – 2015

Ve dnech 24.- 25. června 2008 v Budapešti zasedal 13. Mezinárodní řídící výbor pro Dekádu romské inkluze 2005 – 2015. Cílem setkání bylo shrnout výstupy členských států od posledního zasedání, zhodnotit výsledky maďarského předsednictví a seznámit se s prioritami srbského předsednictví. Na konferenci vystoupili zástupci a zástupkyně všech zúčastněných států a prezentovali aktivity za rok 2007 a 2008, které byly následně komentovány členy a členkami národních monitorovacích týmů DecadeWatch. Zasedání se zúčastnili zástupci Evropské komise, Nadace občanské společnosti, Světové banky, členských států a neziskového sektoru, kteří diskutovali o vývoji a možnostech nové jednotné evropské politiky vůči Romům. Byl představen report Evropské komise „Instrumenty společenství a politiky romské inkluze“ a iniciativa Maďarska v podobě materiálu „Analýza anti-segregačních strategií v členských zemích Dekády romské inkluze“. Na konferenci byla přítomna maďarská ministryně pro sociální otázky a práci Erika Szűcs a náměstek premiéra Srbska Božidar Djelić.

Konzultativní setkání k Romům, pořádané Agenturou Evropské unie pro základní práva

Ve dnech 8. – 12. července 2008 se ve Vídni uskutečnila dvě setkání týkající se romské problematiky. Dne 9. července 2008 se konalo konzultativní setkání k Romům, pořádané Agenturou Evropské unie pro základní práva (European Agency for Fundamentals Rights). Toto setkání se věnovalo především plánovaným výzkumům a otázce sběru dat. Jednalo se také o kampaních na zvyšování povědomí o Romech a na zlepšení komunikace, dále o politických iniciativách, jako jsou například aktivity OBSE a Rady Evropy.

Doplňková schůzka lidské dimenze OBSE k problematice integrace Romů a Sintů

Na toto setkání navazovala ve dnech 10. – 11. července 2008 Doplňková schůzka lidské dimenze OBSE k problematice integrace Romů a Sintů. Cílem setkání bylo zhodnotit dosavadní iniciativy a praxe implementace národních a lokálních integračních politik a zapojení Romů do celého procesu integrace. Největší pozornost byla zaměřena na situaci Romů v Itálii. Za Českou republiku byly také prezentovány pozitivní kroky vlády ČR, jako je například založení Agentury pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených komunitách a přístup ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k inkluzívnímu vzdělávání.

Čtrnácté zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády 2005 – 2015

Ve dnech 4. - 5. září 2008 v Bělehradu (Srbsko) zasedal 14. Mezinárodní řídicí výbor Dekády 2005 – 2015, na kterém se ustanovily priority Srbského předsednictví, mezi které patří bydlení, boj s diskriminací ve vzdělání a vytvoření hodnotícího a monitorovacího systému pro Dekádu 2005 – 2015. Členské země diskutovaly o potřebách jednotné integrační politiky vůči Romům a využívání Evropských sociálních fondů a prostředcích, které může nabízet Evropské unie k implementaci jednotlivých národních akčních plánů. Státy byly požádány, aby zhodnotily možnost pro začlenění doporučení zmíněných v „Pokynech pro legalizaci a zlepšení neformálních romských osad“, které byly představeny na jednání. Novými členy Dekády 2005 – 2015 se stala Bosna a Hercegovina, OSN - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

První zasedání EU Roma Summitu

Dne 16. září 2008 se v Bruselu uskutečnil první Evropský romský summit. Konference na vysoké úrovni se zabývala inkluzí Romů a byla organizována pod záštitou prezidenta Evropské komise Josého Manuela Barrosa a francouzského prezidentství Rady Evropy. Na konferenci se sešlo více jak 350 zástupců a zástupkyň evropských institucí, vlád členských států, parlamentů a občanské společnosti. Summit se stál zásadním momentem pro všechny zúčastněné s ohledem na vypracovaný report Evropské komise „Instrumenty pro romskou integraci“ a s cílem pokračovat v práci na této důležité otázce. Summit byl příležitostí pro výměnu názorů a představení závazků, které budou dále komunikovány francouzským předsednictvím Rady Evropy. Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková přispěla svou prezentací v rámci panelu „Čas jednat – stavění silných partnerství pro romskou inkluzi“.

Druhý řídící výbor mezinárodního projektu Sastipen – romské zdraví

Dne 22. – 25. září 2008 se konalo v Athénách 2. setkání řídícího výboru mezinárodního projektu Sastipen – romské zdraví. Projekt má za cíl zpracování studie na základě průzkumu romské populace s ohledem na zdravotní stav a přístup k sociálním a zdravotním zdrojům v sedmi zapojených zemích, z toho je 5 členských zemích Dekády. Česká republika je jedním z partnerů projektu a podílí se společně s o.s. Vzájemné soužití na vypracování srovnávací analýzy zdravotního stavu Romů a Romek v ČR. Program konference byl rozdělen do dvou částí. První částí byla setkání koordinátorů projektu a druhou bylo setkání mezinárodních expertů.

Harmonizace evropského postoje k Romům a Sintům: Role vládních mechanismů

Ve dnech 29. září – 10. října 2008 se ve Varšavě uskutečnilo setkání lidské dimenze Organizace pro bezpečnost a spolupráci Evropě (OBSE). Ve dnech 1. – 3. října byla na programu tohoto setkání témata související s romskou problematikou. Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity byla mj. kontaktována zástupci Ministerstva zahraničních věcí vzhledem k možné nutnosti odborně reagovat na kritické hlasy na adresu České republiky. Účast na setkání oddělení kanceláře Rady byla zásadní vzhledem ke konkrétním otázkám týkající se integrace Romů, a to zejména s odkázáním na kritiku neexistence anti-diskriminačního zákona Spojenými státy americkými a European Roma Rights Center týkající se sterilizace romských žen.

Zástupkyně kanceláře Rady vlády společně s místopředsedou Rady vlády se přímo podíleli na organizování doplňkové aktivity „Harmonizace evropského postoje směrem k Romům a Sintům: Role vládních mechanismů“. Konference se zaměřovala na roli vládních orgánů a jejich vlivu na vytváření a implementování lokální politiky zaměřené na integraci Romů. Účastníci prodiskutovali institucionální zabezpečení romské integrace např. v Česku, Bulharsku, Rumunsku, diskuze se také týkala tří-dimenzionálního konceptu plnohodnotné integrace, který se skládá z následujících částí: (1) lidská práva a diskriminace; (2) sociální a ekonomická inkluze; (3) kulturní a etnické postupy.

Mezinárodní soutěž fotografie Chachipe Youth/Mládež

V rámci Dekády byla 30. října 2008 zahájena fotografická soutěž Chachipe Youth/Mládež určená pro děti ve věku mezi 12 a 25 lety. Na fotografiích mohli zájemci o účast v soutěži poslat fotografie s tématy: Jaký je život na vaší ulici a ve vašem sousedství? Co je zajímavé ve vašem vlastním životě? Co je nesprávné na světě okolo tebe? Konečným termínem pro odevzdání fotek byl 15. prosinec 2008. Fotografie byly vyhodnoceny v roce 2009. Výsledky jsou dostupné na http://photo.romadecade.org.

Slyšení v Evropském parlamentu „Perspectives of a European Roma Strategy“

Dne 13. listopadu 2008 se konalo v Bruselu slyšení v Evropském parlamentu „Perspectives of a European Roma Strategy – Perspektivy Evropské romské strategie“. Jednalo se o veřejné slyšení politické skupiny EPP-ED, které bylo organizované Liviou Jarokou a Augustinem Diazem de Merou. Tímto setkáním se Česká republika aktivně zapojila do diskuze ohledně možnosti Evropské romské strategie, na kterou následně navázala v rámci Českého předsednictví.

Seminář o bydlení

Ve dnech 27. – 28. listopadu 2008 se v Bělehradu (Srbsko) uskutečnil seminář zaměřený na otázku bydlení, kterého se zúčastnili odborní zástupci vlád a občanské společnosti. Tento seminář byl organizován v rámci srbského předsednictví Dekády. Cílem semináře bylo zlepšení a legalizace romských osídleních a diskuze na téma přemístění těchto osad, sběru dat, používání relevantních indikátorů a monitorování oblasti otevřela otázku měření pokroku v oblasti integrace Romů. Zvláštní důraz byl kladen na proces urbanizace romských čtvrtí v rámci procesu Dekády a identifikována na podpoření anti-diskriminace v oblasti bydlení. Členové a členky setkání zdůraznili potřebu kooperace mezi Evropskými univerzitami a tím navýšení zájmu expertů o otázku bydlení.

DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI

Česká republika oficiálně přistoupila k Dekádě usnesením vlády ze dne 26. ledna 2005 č. 136. Součástí vládního usnesení byl i český Akční plán Dekády.

KOORDINACE

Národní koordinátorkou pověřenou dohledem nad realizací iniciativy byla v roce 2008 ministryně vlády ČR MUDr. Džamila Stehlíková. Koordinaci na pracovní úrovni vykonávala Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Při Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity byl v březnu 2004 vytvořen Výbor pro Dekádu. Výbor, od svého založení intenzivně spolupracoval a komunikoval se zástupci ministerstev pověřených plněním úkolů Akčního plánu, nevládními neziskovými organizacemi, mezinárodními institucemi a romskou komunitou. Předsedou výboru je národní koordinátor nebo koordinátorka Dekády. Ostatními členy jsou zástupci ministerstev, vybraní členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, zástupci romských neziskových organizací a nadace Open Society Fund (OSF). Výbor se v roce 2008 sešel 19. května, aby projednal implementaci jednotlivých cílů a úkolů Akčního plánu pro Dekádu a schválil Zprávu o naplňování Dekády v roce 2007.

AKTIVITY RADY VLÁDY PRO ZÁLEŽITOSTI ROMSKÉ KOMUNITY A KANCELÁŘE

Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity se sešla v roce 2008 pětkrát a zabývala se zejména dotačními programy Rady vlády k předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách, vznikem a působením Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách, dlouhodobým monitoringem situace romských komunit v ČR, tématem romského holocaustu a důstojného uctění jeho obětí, problematikou migrace Romů do Kanady, narůstajícím extremismem a aktivitami souvisejícími s předsednictvím ČR v Radě EU.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity tradičně i v roce 2008 přerozdělovala dotace ze státního rozpočtu obcím k předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím dvou podprogramů A a B. Programy slouží na zajištění specifických služeb poskytovaných obcí v sociálně vyloučených romských lokalitách. Podprogram A se zaměřuje na podporu terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách na celý kalendářní rok. Podprogram B se zaměřuje na prevenci sociálního vyloučení a komunitní práce na podporu a pomoc příslušníkům romských komunit a obyvatelům vyloučených romských lokalit s cílem předcházet sociálnímu vyloučení a odstraňovat jeho důsledky. Za rok 2008 bylo podpořeno v rámci Podprogramu A 47 obcí a měst, kterým bylo přerozděleno celkem 10 miliónů korun. V rámci Podprogramu B bylo podpořeno 42 organizací, mezi něž bylo rozděleno 20 milionů korun.

V roce 2008 byl také nově na Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity převeden dotační program z MPSV „Podpora koordinátorů romských poradců v roce 2008“. Pro zintenzivnění spolupráce s krajskými koordinátory, v roce 2008 začalo vyjednávání o možnosti převedení metodického vedení na Kancelář Rady z MPSV a za tímto účelem realizovat delimitaci zodpovědného pracovníka nebo pracovnice, který/á by se zabýval/a jejich metodickým vedením. V roce 2008 Rada rozdělila krajským úřadům dotace ve výši 4 217 730 Kč a kancelář Rady zorganizovala dne 5. srpna 2008 setkání krajských koordinátorů romských poradců, koordinátory dále Kancelář zapojovala do dalších aktivit.

V polovině roku 2008 vypršel dvouletý mandát členům a členkám Rady vlády. Noví občanští členové a členky byli jmenováni Ministryní pro lidská práva a menšiny MUDr. Džamilou Stehlíkovou dne 28. května, 2008. V novém složení byl na pozici 2. místopředsedy rady jmenovaný Ivan Veselý a tím vystřídal Mgr. Moniku Mihaličkovou. V návaznosti na změnu členů a členek Rady bylo ve dnech 9. – 10. června 2008 uspořádáno dvoudenní jednání občanské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Na druhý den jednání byli přizvání krajští koordinátoři romských poradců, aby se také seznámili s novými členkami a členy Rady vlády. Vzhledem ke zvýšené nutnosti komunikace a nastavení efektivní spolupráce mezi členy Rady navzájem a také směrem ke kanceláři proběhla sekvence setkání občanské části Rady. První setkání se uskutečnilo 1. srpna 2008 a bylo následováno druhým jednáním dne 9. září 2008. Toto jednání bylo specifické tím, že na něm byla prezentována integrační koncepce 1. místopředsedy vlády ČR Jiřího Čuňka, který se jednání také účastnil.

Koncepce romské integrace je stěžejním dokumentem vydávaným Kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Názor Rady je proto velice důležitý při vyhodnocování tohoto dokumentu. Proto se dále uskutečnilo pracovním setkání Rady ve dnech 1. – 2. prosince 2008, na kterém se přítomní členové a členky věnovali aktualizaci Koncepce romské integrace, která je plánovaná na rok 2009. Pracovního setkání se také účastnili experti z relevantních ministerstev a odborníci.

V roce 2008 probíhala četná jednání zástupců Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity a zástupců jednotlivých měst a obcí. Předmětem jednání byla vesměs politika měst a obcí vůči vlastní romské komunitě. Nedílnou součástí práce Kanceláře je účast na seminářích a přednáškách po celé republice, kde vysvětlují přístup vlády k řešení romské integrace.

Podobně jako v předchozích letech Kancelář Rady intenzivně spolupracovala se Svazem měst a obcí, zejména s Pracovní skupinou pro problematiku sociálního začleňování. Nově, vzhledem k zahájení pilotního ověřování Agentury pro sociální začleňování v romských vyloučených lokalitách se Kancelář také soustředila na spolupráci s tímto subjektem. Zástupci Kanceláře byli přizváváni jako experti k řešení složitých situací, kde se obce snažily vyřešit místní problémy. Jednalo se např. o město Litvínov.

Vzhledem k dotačnímu programu na podporu terénní práce, byla Kancelář v úzkém kontaktu s cca 60. obcemi, které se do programu zapojily.

Výběr z aktivit, na kterých se zástupci Kanceláře a Rady organizačně podíleli

Kancelář Rady se stala hlavním partnerem Institutu pro místní správu Praha při přípravě a realizaci vzdělávacích programů s romskou tématikou. Jedná se o akreditované kurzy nabízené v rámci průběžného vzdělávání územních samosprávních celků s názvy Obec a romská problematika a Romská problematika v územních samosprávních celcích. Cílem kurzů je seznámit cílovou skupinu s aktuální situací v oblasti romské integrace v ČR (a to z pohledu 3 resortů – Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), předat jí informace o činnosti agentury při Úřadu vlády ČR pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách a poskytnout platformu pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe v této oblasti.

V roce 2008 byly kurzy realizovány celkem dvakrát. V termínu 11. – 13. června 2008 proběhl kurz Obec a romská problematika, kterého se zúčastnilo 14 lidí a od 8. do 10. prosince 2008 proběhl kurz Romská problematika v územních a samosprávních celcích, kterého se zúčastnilo 16 pracovníků. Spolupráce mezi kanceláří a Institutem bude rozvíjena i nadále.

V rámci iniciativy Sekce pro lidská práva se Kancelář Rady zapojila do přípravy tématických panelů výstavy pořádané k 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských
práv. Výstava s názvem "Na úsvitu" byla zahájena dne 13. října 2008 v prostorách Úřadu vlády.

V druhé polovině roku Světová banka ve spolupráci s Kanceláří Rady vlády uskutečnila expertní studii „Česká republika: Šance na zvýšení zaměstnanosti Romů, která byla realizována v sociálně vyloučených romských lokalitách. Zpracována analýza s vypracovanými doporučeními představuje základy politiky zaměstnanosti ve vyloučených romských komunitách a může sloužit k vytváření systematické politiky směřující k předcházení vyloučení nejen Romů na trhu práce v České republice. Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková s Kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity ve spolupráci se Světovou bankou pořádala dne 27. října 2008 Workshop "Šance na zlepšení zaměstnanosti Romů". Cílem workshopu bylo diskutovat výstupy stejnojmenné analýzy a zamyslet se nad proveditelností doporučení prezentovaných Světovou bankou.

V návaznosti na zvýšenou emigraci Romů z České republiky do Kanady, Ministerstvo vnitra zrealizovalo dne 30. října 2008 seminář „Pocit bezpečí v prostředí romské menšiny“, který proběhl na Ministerstvu vnitra. Na semináři došlo ke shodě, že se musí předcházet vyhroceným sociálním situacím a mezietnickému napětí dialogem a aktivitami uvnitř komunity za spolupráce obce a státu. Dalším tématem tohoto jednání zástupců Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR, Rady vlády pro záležitosti romské komunity, expertů z akademické sféry, neziskových organizací a zástupců romských sdružení byla problematika zajištění bezpečí obyvatel vyloučených lokalit s převážně romským obyvatelstvem, zejména s ohledem na události v litvínovském Janově. Problematikou bezpečí ve vyloučených lokalitách se bude i nadále zabývat k tomuto účelu vytvořená speciální meziresortní komise.

„Vzdělání bez bariér, romské děti v České republice“ byl název konference, kterou organizovali ve dnech 12. - 13. listopadu 2008 společně Evropské centrum pro práva Romů, Romský vzdělávací fond, Nadace Open Society Fund Praha a koalice neziskových organizací Společně do škol s finanční podporou Open Society Institute (OSI) a Romského vzdělávacího fondu. Záštitu nad konferencí převzal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Kancelář Rady vlády se aktivně účastnila příprav i realizace konference.

Ve dnech 17. - 12. listopadu 2008 navštívila Kanadu ministryně pro lidská práva a menšiny paní Džamila Stehlíková. Cílem její návštěvy bylo především seznámení se s kanadským systémem výkonu statní správy v rámci imigrační a azylové agendy, která spadá do portfolia jak jí vedeného resortu, tak do portfolia MV a MZV.

Jednání byla zaměřena především na problematiku migrační (zejména azylové) politiky a dále na integrační aktivity a podporu multikulturní společnosti. Delegace se vedle paní ministryně účastnili: Gabriela Hrabaňová (vedoucí oddělení Kanceláře Rady vlády pro z záležitosti romské komunity, Úřad vlády ČR), Ivan Veselý (2. místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity), David Vondráček (Odbor azylové a migrační politiky, MV ČR) a Jiří Krátký (Odbor amerických států, MZV ČR). V místě byla ministryně doprovázena generálním konzulem ČR v Torontu Richardem Krpačem, Jiřím Šlaisem (vicekonzul, GK Toronto) a Karlem Hejčem (konzul, VV Ottawa).

Přestože počet žadatelů o azyl z České republiky překročil povolenou kvótu, kanadská vláda nebude zavádět pro občany České republiky vízovou povinnost. Součástí programu státní návštěvy ministryně byly vedle oficiálních jednání také setkání s krajany. Ministryně navštívila i největší kanadské romské komunitní centrum, které se nachází v Torontu. Ministryně během své třídenní návštěvy jednala s představiteli Ministerstva pro občanství a imigraci a Nezávislým orgánem pro uprchlíky, který v Kanadě rozhoduje o udílení azylu. Diskutovány byly otázky bilaterální spolupráce, migrace, bezpečnosti, boje proti terorismu a obchodu s lidmi. V programu je též jednání s ministrem zahraničních věcí Kanady Lawrencem Cannonem.

Na fakultě sociálních studií Masarykovy university v Brně dne 11. prosince 2008 proběhl seminář, kde byly prezentovány výsledky dlouhodobého monitoringu situace vyloučených romských komunit na Moravě. Konkrétně se jednalo o výzkumy sociálně vyloučených lokalit v Brně, v Břeclavi, Holešově, na Jesenicku, v Přerově a částečně v Ostravě. Realizace dlouhodobého monitoringu vychází z usnesení vlády ČR č. 8/2006 k Návrhu na provedení dlouhodobého monitoringu situace romských komunit v České republice. Cílem výzkumu je pravidelně, systematicky a dlouhodobě měřit efektivitu opatření směřujících k romské integraci a účelnost vynakládání veřejných finančních prostředků na tuto oblast.

PLNĚNÍ ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2008

VZDĚLÁNÍ

Usnesením ze dne 20. srpna 2008 č. 1005 uložila vláda České republiky ministryni školství, mládeže a tělovýchovy i nadále naplňovat Akční plán Dekády romské inkluze včetně věcných doporučení zahrnutých ve Zprávě o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2008. V rámci Akčního plánu v části vzdělávání jde o naplňování níže uvedených úkolů:

vytvoření komplexního systému předškolní péče pro socio-kulturně znevýhodněné skupiny
zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání (bezplatná docházka v posledním roce mateřské školy) a jejich zapracování do školského zákona;
podpora revize financování škol normativy;
projednat s reprezentací vysokých škol mechanismus podpory romských studentů na vysokých školách;
zvýšení způsobilosti učitelů v oblasti multikulturního vzdělávání.

K jednotlivým cílům jsou definovány indikátory měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

úspěšnost sociálně znevýhodněných dětí na základní škole;
počet přípravných tříd a asistentů pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, počet dětí navštěvujících tyto třídy v roce 2008, vliv přípravných tříd na schopnost těchto dětí zvládat učivo na základní škole;
počet sociálně znevýhodněných dětí zahrnutých do hlavního vzdělávacího proudu v roce 2008;
počet podpořených studentů na vysokých školách, počet studentů, kteří ukončili studium, využité finanční prostředky v roce 2008, závěry ze specifických programů VŠ na podporu romských studentů;
Aktivity v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Využití poznatků získaných na těchto seminářích v praxi.

Zpráva o naplňování cílů Dekády romské inkluze v roce 2007 v oblasti vzdělávání doporučila, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím svých přímo řízených organizací:

- zvážilo legislativní změnu ve vztahu k osobám se specifickými potřebami tak, aby opatření zvyšovala šanci romských dětí zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu. Doporučujeme pro tento krok využít poznatků ze zahraničí, kde pojem „sociální znevýhodnění“ není zaveden;

Pozn.: Vzhledem k výše uvedené výhradě je v následujícím textu sice používán termín „děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním“, ale ve významu „romské děti, žáci a studenti se speciálními potřebami“.

- ve spolupráci s českou školní inspekcí MŠMT navrhlo pravidelný mechanismus sledování podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním zejména z romské komunity včetně způsobu, jímž se školy snaží vyrovnávat jejich znevýhodnění a zohlednit jejich vzdělávací potřeby a možnosti (v souladu s § 2 (písmeno b) a § 16 školského zákona);

- navrhlo opatření, které omezí zřizování přípravných tříd základní školy při školách, které vzdělávají děti podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením;

- zařadilo mezi své priority podporu přípravného vzdělávání neziskovými organizacemi a zintensivní diskuzi o možnosti víceletých dotačních programů;

- přezkoumalo efektivnost dotačních programů MŠMT vztahujících se k romské komunitě;

- předložilo závěrečnou nezávislou analýzu efektivity systémového projektu Střediska integrace menšin (SIM);

- spolupracovalo s Agenturou pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených lokalitách při naplňování Koncepce včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním;

- spolupracovalo pří přípravě jednotlivých projektů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost zaměřených na danou problematiku s Agenturou pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených lokalitách;

- průběžně sledovalo indikátory měřitelnosti cílů Akčního plánu Dekády po celou dobu trvání Dekády do roku 2015 (např. zadalo vypracovat zprávu tématické inspekční činnosti, která by se zaměřila na podmínky, průběh a výsledky ve vzdělávání dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním, zejména ze sociálně vyloučených romských komunit za období 2005 – 2008);

- zveřejňovalo výstupy zadávaných analýz průběžně;

- v roce 2009 provedlo ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity revizi financování vzdělávání romských dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s ohledem na jejich inkluzi do hlavního vzdělávacího proudu;

- na základě zmíněné revize financování vzdělávání dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním s ohledem na jejich inkluzi do hlavního vzdělávacího proudu a ekonomicko-právní studie možných změn ve financování dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním prezentovalo výstupy odborné veřejnosti a navrhlo na základě těchto výsledků pilotní ověřování financování vzdělávání romských dětí, žáků a studentů „se speciálními vzdělávacími potřebami“ s ohledem na jejich inkluzi do hlavního vzdělávacího proudu;

- sledovalo a vyhodnocovalo naplňování povinnosti škol vyplývající z § 8 odst 2 písm. c) (podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání) vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, a to zejména vzhledem k romským žákům „se speciálními vzdělávacími potřebami“ a romským žákům přecházejícím do 1 ročníku ZŠ z přípravných tříd;

- ve spolupráci s ostatními resorty realizovalo úkoly a doporučení zmíněné v rámci Zprávy o realizaci Koncepce včasné péče, zejména pak vytvořilo do roku 2009 standardy kvality včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním;

- zpracovalo do roku 2009 metodiku k realizaci Koncepce včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním. Při její tvorbě využilo znalostí předškolních pedagogů, metodiků, ale také i lidí z praxe např. z neziskových organizací, kteří mají zkušenosti s praktickou aplikací Koncepce. Na metodice by se měli podílet lidé z různých lokalit, komunit. Měla být doplněná o praktické zkušenosti;

- aplikovalo do roku 2009 mezinárodní nástroje pro hodnocení kvality včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním.

ÚKOL 1

Vytvoření komplexního systému předškolní péče pro sociálně znevýhodněné skupiny

Průběžně plněno

V oblasti předškolní péče pro sociálně znevýhodněné děti bylo v období 2007 – 2008 realizováno několik programů a aktivit. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byl zpracován a předložen vládě ČR Akční plán realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí zahrnující do cílové skupiny i dětí od narození do šesti let. V rámci dotačního Programu na podporu integrace romské komunity byly realizovány projekty zaměřené na předškolní přípravu především těch dětí, které z různých důvodů nenavštěvují mateřskou školu. V období září 2008 – březen 2009 byly provedeny dvě studie zaměřené jednak na vzdělanostní trajektorie romských žákyň a žáků a dále na inkluzivní vzdělávání – popis současné situace, možnosti a bariéry v rozšiřování principu inkuzivity v oblasti vzdělávání. Obě studie byly realizovány na vzorku 100 škol v blízkosti lokalit sociálně vyloučených, či sociálním vyloučením ohrožených. V rámci studií byly učiněny i závěry vztahující se k předškolní přípravě především romských dětí se sociálním znevýhodněním. Průběžně byla také realizována podpora asistentů pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním a podpora přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním. V roce 2008 pokračovala realizace projektu Střediska Integrace menšin zahájená v roce 2006.

Akční plán včasné péče a rozšíření konceptu děti ve věku 0 – 6 let

Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce (projektu) včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání za období 2005 – 2007 včetně aktualizace.

Usnesením vlády ČR ze dne 20. dubna 2009 č. 454 byl přijat Akční plán realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.

Koncepce včasné péče o děti se sociálně znevýhodňujícího prostředí je jedním ze základních dokumentů vymezujících rámec aktivit realizovaných s cílem předcházet vzniku sociálních handicapů, v jejichž důsledku děti socializující se a trvale žijící v sociálně znevýhodňujícím prostředí nedosahují naplnění svého vzdělávacího potenciálu a předčasně ukončují vzdělávání a naopak vytvářet předpoklady pro zvýšení jejich školní úspěšnosti, prodloužení vzdělávací dráhy a následné získání kvalifikace.

Tento akční plán je zcela v souladu s programem Systému včasné intervence vypracovaném Ministerstvem vnitra a Návrhem opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti vypracovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Mezi hlavní úkoly vyplývající z uvedené koncepce patří:

Průběžná realizace programů a opatření na podporu informovanosti o Koncepci včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí,
zvýšení míry koordinace činností jednotlivých institucí, které o děti pečují (sociálně-právní ochrana dítěte, poskytovatelé sociálních služeb zdravotnická zařízení, pedagogicko-psychologické poradenství, terénní sociální pracovníci, zdravotně sociální pracovníci, vzdělávací instituce působící v předškolním vzdělávaní, apod.) s cílem zabezpečit jejich komplexní a synergické působení,
průběžná realizace programů a opatření v oblasti počátečního a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří působí v předškolním vzdělávání, zaměřené na rozvíjení kompetencí pedagogických pracovníků pro vzdělávání dětí ze sociálního znevýhodňujícího prostředí v období od tří let dítěte do počátku povinné školní docházky,
standardizace a metodická podpora programů a opatření včasné péče prostřednictvím vytvoření standardů kvality včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí včetně evaluace a její metodiky,
průběžná realizace programů a opatření zaměřených na zvýšení počtu dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí absolvujících některou z forem předškolního vzdělávání (zejména v MŠ či přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí),
realizace programů zaměřených na pilotní ověřování projektů včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí,
zavedení systému přezkoumávání odborných stanovisek poradenských zařízení a zařízení preventivně výchovné péče,
podporování výzkumných záměrů (a dalších výzkumných aktivit) v oblasti vzdělávání dětí předškolního věku se sociálním znevýhodněním.

Realizace programů a opatření v oblasti včasné péče předpokládá součinnost resortů školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí a zdravotnictví, a jejich aktivní spolupráci s dalšími subjekty. Na konkretizaci úkolů a jejich realizaci na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností se předpokládá rovněž spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách. Cílem je dosažení odpovídající míry koordinace, vzájemné provázanosti a synergického působení realizovaných aktivit, jakožto nezbytného předpokladu pro jejich efektivitu.

Aktivity k naplňování cílů definovaných v Akčním plánu koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí lze rozdělit do šesti základních oblastí:

Koordinace a plánování aktivit

V rámci naplňování akčního plánu budou vytvářeny předpoklady pro koordinaci aktivit realizovaných v rámci včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, budou definovány koncepty aktivit, definovány oblasti činnosti, cílové skupiny a kompetence jednotlivých subjektů podílejících se na realizaci včasné péče.

Charakter péče

Oblast je zaměřena především na realizaci pilotních projektů a ověřování aktivit včasné péče, s přesahem k preventivním aktivitám realizovaným v období od narození do tří let a rovněž v období před narozením dítěte, v rámci přípravy na rodičovství.

Analytické a výzkumné aktivity

Oblast je zaměřena na získávání relevantních podkladů pro další rozvoj konceptů včasné péče a možnosti jejího rozšíření na věkovou skupinu do tří let, a to prostřednictvím realizace analytických a výzkumných aktivit. Dále pak na vytvoření podmínek pro realizaci daných aktivit.

Vzdělávání subjektů zajišťujících včasnou péči

Oblast je zaměřena na posílení kvalifikace osob podílejících se na realizaci včasné péče prostřednictvím zařazování dané problematiky do oblasti profesní přípravy i dalšího vzdělávání odborníků zajišťujících včasnou péči.

Standardizace, metodická podpora a evaluace

Oblast je zaměřena na vytváření podkladů umožňujících zkvalitnit poskytování včasné péče prostřednictvím standardizace a metodické podpory, dále pak na přípravu rámce pro evaluaci postupů a aktivit včasné péče.

Financování a legislativa

Oblast je zaměřena na analýzu legislativního rámce poskytování včasné péče a přípravu podkladů pro jeho eventuelní úpravu, dále pak na zajištění financování aktivit souvisejících s poskytováním včasné péče. V rámci tohoto cíle bude rovněž novelizován § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Naplňování akčního plánu směřuje rovněž výraznou měrou k přípravě nové koncepce včasné péče, jejímž základem je rozšíření realizovaných aktivit na věkovou skupinu 0 – 6 a zároveň rozvoj postupů preventivního působení v oblasti přípravy na rodičovství. Podoba konceptu včasné péče s předpokládaným počátkem realizace od roku 2011 by měla zahrnovat především:

postupy aktivní depistáže faktorů rizikových pro vývoj dítěte probíhající kontinuálně v období od přípravy na rodičovství do začátku školní docházky, založené na multidisciplinární spolupráci odborníků a resortů,
rozvoj a aplikaci mechanismů sociální aktivizace rodin a rozvoj terénních služeb a poradenství směřující k rodinám (např.: zvýšení motivace rodičů pro vzdělávání svých dětí),
rozvoj a realizaci programů na zajištění adekvátní spolupráce rodin a institucí a dalších subjektů zajišťujících včasnou péči, princip bude realizován také v rámci IPN OP VK (Individuální projekt národní Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost) – Rozvoj komunitních škol,
další rozvoj programů zaměřených na posilování mechanismů systémového přístupu a multidisciplinární spolupráce v oblasti poskytování včasné péče,
v prováděcím dokumentu k OP VK, v části 2.2, Specifický cíl 1 je jako cíl uvedeno: „Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů garantující uplatnitelnost na trhu práce a zvýšení jejich motivace k dalšímu vzdělávání.“ Je v rámci prioritní osy 1 „Počáteční vzdělávání“. Z tohoto titulu můžeme financovat programy pro děti v předškolním věku. Včasná péče je jedním z okruhů této prioritní osy a uvedené programy budou vyhlášeny v nejbližší výzvě individuálních programů ostatních.

Projekty zaměřené na:

vzdělávací aktivity pro děti a rodiče zaměřené na předškolní přípravu dětí,

podporu zvýšení účasti romských dětí v předškolním vzdělávání,
podporu metod a forem práce zvyšujících efektivitu předškolního vzdělávání romských dětí,
podporu dalšího vzdělávání pedagogů a asistentů pracujících s romskými dětmi v předškolním věku ve využívání efektivních metod vzdělávání romských dětí,
podporu aktivit zvyšujících šanci romských dětí na úspěšné zahájení školní docházky,
podporu aktivit směřujících k zapojení rodiny do předškolního vzdělávání dětí, aktivit vytvářejících podmínky pro zvyšování informovanosti rodičů v oblasti předškolního vzdělávání,
podporu doprovodných aktivit základních škol podporujících romské děti při překonávání obtíží v průběhu povinné školní docházky,
vytváření ucelených vzdělávacích a integračních projektů v oblasti předškolní přípravy romských dětí.

Tato podtémata, která byla zahrnuta do tematického okruhu Předškolní příprava romských dětí, byla součástí vyhlášení I. a II. a III. kola výběrového dotačního řízení Program MŠMT na podporu integrace romské komunity pro rok 2008. V roce 2008 byly vyčleněny na tento program finanční prostředky ve výši 15 000 000 Kč.

Tabulka č. 3.1.1 Přehled finančních prostředků v roce 2008, které byly vyčleněny na realizaci předškolní přípravy romských dětí v jednotlivých krajích v rámci Programu MŠMT na podporu integrace romské komunity.

Kraj	Celkem schválená částka (v Kč)
Jihomoravský	170 000
Královéhradecký	500 000
Liberecký	460 000
Moravskoslezský	702 000
Olomoucký	130 000
Pardubický	65 000
Plzeňský	360 000
Praha	155 000
Středočeský	150 000
Vysočina	280 000
Celkem	2 972 000

Přípravné třídy základní školy pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí

Přípravné třídy jsou systémově zřizovány na základě § 47 ŠZ od roku 2005. Jsou určeny pro děti se sociálním znevýhodněním podle § 16 odst. a, b, c ŠZ. Ze statistických údajů vyplývá, že ve školním roce 2008/2009 zřídilo celkově 146 škol 166 přípravných tříd základní školy. Oproti předešlému školnímu roku, kdy jich bylo 164, stoupl počet tříd 2 třídy. Z toho 106 tříd bylo zřízeno na školách hlavního vzdělávacího proudu a naopak 40 v základních školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V těchto přípravných třídách základní školy se vzdělávalo celkem 2028 dětí, což činí oproti minulému roku nárůst o 99 dětí (dívky 825, chlapci 1201, azylanti 2). Výsledky jsou souhrnně uvedené v tabulce č. 2.

Tabulka č. 3.1.2 Školy, třídy, dětí v přípravných třídách (zdroj ÚIV)

Území

Školy, třídy, děti v přípravných třídách

Celkem

v tom

školy

třídy

děti

ZŠ hlavního vzdělávacího proudu

ZŠ pracující podle přílohy pro lehce mentálně postižené k Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání

celkem

azylanti

z toho dívky

školy

třídy

děti

školy

třídy

děti

celkem

azylanti

z toho dívky

celkem

azylanti

z toho dívky

Česká republika

CZ0

146

166

2028

825

106

121

1507

617

521

208

Studie o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v ČR a závěry vážící se předškolní péči sociálně znevýhodněných dětí

Základním předpokladem pro realizaci dalších opatření zaměřených na nápravu současného stavu a také na nastavení efektivních preventivních opatření je zajištění informací o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v ČR. Získání kvalitativních a kvantitativních údajů o situaci romských dětí, žákyň a žáků v oblasti vzdělávání v České republice především v sociálně vyloučených lokalitách, lokalitách sociálním vyloučením ohrožených a jejich blízkosti, bylo v rámci uvedené zprávy zařazeno jako první krok. Takto etnicky orientované studie nebyly do té doby realizovány, objektivní informace v dané oblasti však považujeme za podstatný podklad pro realizaci cíleně zaměřených opatření a také jako předpoklad pro vyhodnocování efektivity v průběhu realizace plánovaných aktivit. V období září 2008 až březen 2009 byly provedeny dvě studie: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit[1] – sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami[2] – kvalitativní výzkum zaměřený primárně na získání relevantních údajů o míře připravenosti základních a středních škol vzdělávat inkluzivním způsobem žákyně a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně žákyň a žáků romských).

V rámci zkoumaných lokalit navštěvuje mateřskou školu 40% procent romských dětí oproti 90% dětí neromských. Přípravné třídy absolvuje 18% romských a 2% neromských dětí. Romské děti, které docházely do MŠ, jsou ve svých vzdělávacích drahách jednoznačně úspěšnější, nicméně MŠ navštěvují děti z více integrovaných romských rodin. Problémem však je to, že mateřské školy navštěvuje stále jen menšinový podíl romských dětí – přibližně dvě pětiny. Vliv přípravných tříd na zlepšení vzdělanostních šancí není tak silný jako v případě mateřských škol, oproti nim se projevuje pouze na začátku vzdělávací dráhy. S asistentem pedagoga přečká v původní třídě na školách HVP do třetí třídy 7,5 a bez asistenta 6,5 romských žáků z desíti. Nejefektnější je tedy zařazení dětí do běžné třídy MŠ ve spolupráci s asistentem pedagoga. Částečné řešení představují přípravné třídy. Rizikem je mimo jiné nedostatečná absorpční kapacita mateřských škol.

Z uvedených studií vyplývá, že děti, které navštěvují v předškolním období mateřské školy, mají i v období plnění povinné školní docházky dlouhodobě lepší školní úspěšnost. Primárním „nástrojem“ předškolní přípravy by tedy měla být pravidelná návštěva mateřské školy.

Kurikulární reforma, zahájená v roce 2005, již vytváří z hlediska legislativního školám pro tuto práci potřebné podmínky. Umožňuje mateřským školám vytvářet pro předškolní vzdělávání školní vzdělávací programy, které pružně reagují na potřeby všech dětí, tedy i dětí se sociálním znevýhodněním. Vzdělávání dětí z odlišného sociálního a kulturního prostředí, dětí s oslabeným rodinným zázemím, či dětí, které pocházejí z jazykově odlišného prostředí a které nemluví jazykem, v němž probíhá vzdělávání, se uskutečňuje podle požadavků daných Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Snížená sociální adaptabilita těchto dětí či zvýšená potřeba výchovy a vzdělávání v některé oblasti vyžaduje úpravu vzdělávacího obsahu i podmínek vzdělávání. V mateřské škole jsou uplatňovány speciální vzdělávací metody umožňující diagnostiku a rozvojovou stimulaci dětí. V této oblasti byly v roce 2008 připraveny programy podporující zvýšení otevřenosti běžných mateřských škol pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním.

Možnosti financování z ESF

V rámci oblasti podpory 1.2 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bude v roce 2009 podpořená aktivita „Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociálním znevýhodněním. Tato aktivita úzce souvisí se zvyšováním úspěšnosti dětí a žáků ve vzdělávání. Aktivita je obecně zaměřena na podporu předškolního vzdělávání dětí se sociokulturním znevýhodněním. Cílem je připravit děti na bezproblémový vstup do povinné školní docházky. V rámci této aktivity budou podpořené projekty zaměřené na poskytování včasné péče dětem se sociokulturním znevýhodněním a jejich rodičům – tedy projekty, v jejichž rámci jsou poskytovány komplexní služby zahrnující například i pedagogickou a sociální intervenci – dětem od tří let věku do nástupu na ZŠ a jejich rodičům. Cílem těchto projektů je zvýšení počtu dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, které absolvují některou z forem předškolního vzdělávání (zejména v MŠ, případně v přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí).

Systémový projekt SIM – Střediska integrace menšin (Rozvoj poradenství, vzdělávání a podpůrných služeb pro žáky se sociálním znevýhodněním)

Tento projekt je realizován v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, Opatření 3.3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů vzdělávání a zaměřuje se na vytvoření podpůrného systému péče o děti a mládež ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, zejména pak Romů. Projekt se orientuje na možnosti jejich integrace do společnosti, na průběh jejich vzdělávání, na poskytování sociálního a pedagogicko-psychologického poradenství, na různé typy podpůrných služeb včetně včasné péče.

Střediska integrace menšin působí v následujících lokalitách:

SIM pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně (SIM Brno),

SIM pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci (SIM Olomouc),

SIM pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Opavě (SIM Opava),

SIM pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Karviné (SIM Karviná),

SIM pro Ústecký kraj se sídlem v Mostě (SIM Most),

SIM pro Středočeský kraj se sídlem v Praze (SIM SČ),

Poradna SIM SČ v Centru adiktologie.

Za celé období realizace projektu od srpna 2006 do října 2008 proběhlo celkem 15 512 kontaktů s individuálními klienty, 18 909 kontaktů se skupinovými klienty a 1 802 kontaktů v rámci DVPP a metodické podpory, přičemž „kontaktem“ se rozumí poskytnutí služby klientovi – 1) u klientů/žáků se jedná o poskytnutí služby v jedné z oblastí specifikovaných výše; 2) u pedagogů, asistentů pedagoga nebo tutorů se jedná o poskytnutí konzultace nebo proškolení v rámci DVPP a metodické podpory.

Individuální práce s klienty se jednalo o poskytování služeb v následujících oblastech:

1) zařazení do vzdělávacího systému - 292 kontaktů,

2) výchovné problémy – 189 kontaktů,

3) výukové problémy – 2 357 kontaktů,

4) sociální poradenství – 567 kontaktů,

5) kariérové poradenství – 179 kontaktů,

6) práce s rodinou klienta – 247 kontaktů,

7) včasná péče – 302 kontaktů,

8) služby tutorů – 9 830 kontaktů,

9) krizová intervence – 11 kontaktů,

10) klíčové kompetence – 1 160 kontaktů,

11) informativní schůzka – 28 kontaktů,

12) jiné – 36 kontaktů.

Skupinové práce s klienty se pak jednalo o poskytování služeb v následujících oblastech:

1) zařazení do vzdělávacího systému – 57 kontaktů,

2) výchovné problémy – 176 kontaktů,

3) výukové problémy – 1 119 kontaktů,

4) sociální poradenství – 8 kontaktů,

5) kariérové poradenství – 192 kontaktů,

6) práce s rodinou klienta – 62 kontaktů,

7) včasná péče – 2 475 kontaktů,

8) služby tutorů – 326 kontaktů,

9) krizová intervence – 208 kontaktů,

10) klíčové kompetence – 10 878 kontaktů,

11) informativní schůzka – 38 kontaktů,

12) jiné – 3 293 kontaktů.

Včasná péče ve Střediscích integrace menšin se zaměřuje na práci s matkami a dětmi v období předškolní výchovy, na přípravu na vstup do školy, specifikaci vzdělávacích potřeb při zahájení vzdělávání ve vztahu k individualitě dětí a v kontextu jejich kulturní odlišnosti a aktuální sociální situace. Ve vztahu k matkám se péče orientuje na podporu a posílení jejich výchovných a sociálních dovedností.

V průběhu vlastní činnosti středisek byl profesní skupinou vytvořen Manuál včasné péče pracovníků Středisek integrace menšin, který představuje vlastní koncept a realizaci programů rozvoje předškolních dětí a jejich rodičů v rámci systematické přípravy na školu. Základní metodika programu včasné péče byla navržena na základě odborných zkušeností jednotlivých členů pracovní skupiny včasné péče. Podle potřeb klientů, spolupracujících organizací a specifik jednotlivých lokalit, byly vytvořeny velice pestré metodiky, které citlivě reagovaly na aktuální situaci předškolních dětí.

Služby tutorů - za celé období realizace SP SIM pracovalo 224 tutorů, kteří uskutečnili 10 700 kontaktů s klienty/žáky. Tj. proběhlo 10 700 doučovacích schůzek s klienty/žáky. V každém středisku pracovalo v průměru 30 tutorů, obvykle studentů pedagogických oborů. Služby tutorů vytvářely vzdělávací podporu pro žáky, kteří nemají dostatečné zázemí v této oblasti v domácím prostředí (jejich rodiče z různých důvodů nemohou dětem poskytnout pomoc při vzdělávání - neznalost jazyka, absence schopností a vědomostí apod.).

Tvorba programů mimovýukových aktivit a práce s žáky ohroženými rizikovým chováním ve vytipovaných lokalitách/školách - cílem pedagogů pro mimovýukové aktivity SIM bylo využít mimovýukových aktivit určených pro žáky/klienty za účelem rozvoje jejich osobnosti v rámci efektivního trávení volného času.

Speciálně-pedagogické a psychologické služby v oblasti vzdělávání - probíhala individuální setkávání speciálních pedagogů a psychologů s žáky/klienty, především za účelem vyšetření v oblasti pedagogické diagnostiky nebo zjišťování intelektových schopností klientů. Práce psychologů a speciálních pedagogů často navazovala na předchozí poskytnuté služby (např. následně po realizaci sociometrického šetření apod.).

Co se týče psychologů, bylo realizováno celkem 814 kontaktů s individuálními klienty, 1397 kontaktů se skupinovými klienty a 227 kontaktů v rámci metodické podpory a vzdělávání. Speciální pedagogové realizovali celkem 1353 kontaktů s individuálními klienty, 1078 kontaktů se skupinovými klienty a 220 kontaktů v rámci metodické podpory vzdělávání.

Podrobný popis práce speciálního pedagoga a psychologa SIM obsahují metodické manuály, které jsou součástí výstupů SP SIM.

Poskytované služby se týkaly především následujících oblastí: psychologická a speciálně pedagogická vyšetření žáků/klientů a následná pravidelná práce s nimi, kariérové poradenství, odborné sociální poradenství, sociometrických šetření v problémových třídách (a následná práce s třídním kolektivem – programy s cílem zlepšení vztahů v třídním kolektivu apod.), práce s dětmi cizinců (výuka českého jazyka, pomoc při začlenění do třídního kolektivu, sociální poradenství), pomoc při naplňování průřezového tématu multikulturní výchova v ŠVP, nabídky vzdělávacích programů na základě poptávky škol – např. vzdělávací a přednáškové aktivity na téma multikulturalita a rasismus, grafomotorické kurzy v MŠ (příprava romských dětí a dětí ze sociálně znevýhodněných a kulturně odlišných rodin na nástup do 1. třídy).

Poradenské a vzdělávací služby pro asistenty pedagogů - od počátku realizace SP SIM probíhala příprava a následná realizace setkání asistentů pedagoga ve spádových oblastech jednotlivých středisek. Pracovníci SIM mapovali situaci na jednotlivých školách a zjišťovali požadavky asistentů pedagoga na poradenské a vzdělávací služby, které jim mohou zajistit. Obvykle v rámci přípravy setkávání asistentů pedagoga spolupracovali se zástupci OŠMT na krajských úřadech. Zároveň probíhalo zpracovávání situační analýzy a navazování kontaktů s okolními subjekty, zabývajícími se podobnou činností. Na základě těchto šetření připravili pracovníci středisek konkrétní nabídky služeb jednotlivých středisek.

Během celého období realizace SP SIM proběhlo celkem 279 kontaktů s asistenty pedagoga ve všech spádových oblastech SP SIM. Náplň setkání asistentů pedagoga se odvíjela od specifikace potřeb asistentů pedagoga při výkonu jejich profese, a to jak v oblasti dalšího vzdělávání nebo zvládání obtížných situací, tak v oblasti komunikace s rodinami žáků. K úvodnímu zjišťování specifických potřeb asistentů pedagoga a jejich požadavků na vzdělávání bylo využito dotazníkového šetření. Na základě zjištěných potřeb a s nimi souvisejících požadavků ze strany asistentů pedagoga byl obsah setkání přizpůsobován. Během práce s asistenty pedagoga byly pracovníky jednotlivých středisek zpracovány metodické materiály, které jsou součástí výstupů SP SIM.

Graf č. 3.1.1 Věk klientů za SIM

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo pro rok 2009 podle ustanovení § 171 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů rozvojový programu Na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se sociokulturním znevýhodněním.

Účelem tohoto rozvojového programu je navýšit v roce 2009 prostředky určené na posílení úrovně nenárokových složek platů a motivačních složek mezd (dále jen „motivační složky platů a mezd“) pedagogických pracovníků v souvislosti se vzděláváním dětí a žáků se sociálním znevýhodněním.

Finanční prostředky poskytnuté v tomto programu využije právnická osoba vykonávající činnost školy (dále jen „právnická osoba“) k odměnění pedagogických pracovníků dosahujících dlouhodobě kvalitních výsledků pedagogické práce v oblasti inkluzivního vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním, a to bez ohledu na počet let pedagogické praxe.

Cílovými skupinami jsou mateřské školy, které pracují s dětmi se sociálním znevýhodněním (především s dětmi ohroženými sociálním vyloučením) a vzdělávají více než 10% sociálně znevýhodněných dětí. Druhou cílovou skupinou jsou základní školy, které vzdělávají podle RVP ZV nebo vzdělávacího programu základní nebo obecná škola (vyjma přílohy k RVP ZV pro lehce mentálně postižené), vzdělávají více než 40% sociálně znevýhodněných žáků a prokazatelně realizují podpůrná opatření pro sociálně znevýhodněné žáky, a to minimálně v horizontu tří let.

Podmínkou poskytnutí dotace pro ZŠ je uskutečňování alespoň 3 z následujících opatření:

V rámci školy jsou zřízeny přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.
Škola využívá asistentů pedagoga pro děti nebo žáky se sociálním znevýhodněním.
V rámci školy jsou realizována opatření, umožňující sociálně znevýhodněným žákům přípravu na vyučování (individuální podpora ze strany učitelů, využívají prostor školy k předškolní přípravě v době mimo vyučování, či na tomto spolupracují s neziskovými organizacemi nebo vysokými školami).
V rámci školy je vytvořena specifická nabídka volnočasových aktivit, zaměřených na práci se sociálně znevýhodněnými dětmi a žáky (široká nabídka bezplatných kroužků, do nichž žáci se sociálním znevýhodněním docházejí, škola má školní klub, realizuje odpolední a víkendové akce pro žáky se sociálním znevýhodněním, realizuje zajímavé modely profesní orientace apod.).
Škola „reintegruje“ žáky ze základních škol praktických.
Škola spolupracuje s neziskovými organizacemi a dalšími subjekty vyvíjejícími aktivity v oblasti práce s dětmi ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.

Dotace není určena pedagogickým pracovníkům (včetně asistentům pedagoga) vyučujícím na speciálních školách podle § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky 73/2005 Sb. a pedagogickým pracovníkům vyučujícím pouze ve třídách podle § 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb.

Právnická osoba vykonávající činnost školy použije tyto účelově přidělené finanční prostředky na zvýšení motivačních složek platů a mezd pedagogických pracovníků (včetně asistentů pedagoga), a to zejména s přihlédnutím k těmto kritériím:

aktivně uplatňují principy inkluzivního vzdělávání,
pracují v přípravných třídách,
pracují ve třídách s vysokým (minimálně 40%) zastoupením žáků se sociálním znevýhodněním a jejich práci s daným segmentem žáků lze hodnotit jako nadstandardní,
podílejí se na zajištění individuální podpory dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v době mimo vyučování (doučují, poskytují ve vyšší míře individuální konzultace, chodí do rodin),
podílejí se na realizaci volnočasových či jiných nadstavbových aktivit zaměřených na práci se žáky se sociálním znevýhodněním.

ÚKOL 2

Zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělávání (bezplatná docházka v posledním roce MŠ) a jejich zapracování do školského zákona

Splněno

Dne 1. ledna 2005 vstoupil v účinnost zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který deklaruje rovný přístup všech osob ke vzdělávání a respektování individuálních potřeb jednotlivců při vzdělávání. Zákon obsahuje speciální ustanovení ke vzdělávání národnostních menšin, vyučování náboženství, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i vzdělávání žáků mimořádně nadaných.

K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V § 123, odst. 2 výše uvedeného zákona se uvádí, že vzdělání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy se poskytuje bezúplatně[3].

ÚKOL 3

Podpora revize financování škol normativy

Průběžně plněno

Stávající legislativa neumožňuje upravit příplatky k normativu na děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním.

Na druhé straně však školský zákon umožňuje také poskytovat finanční prostředky státního rozpočtu na činnost škol mimo soustavu normativů, a to v souladu s § 163 odst. 1, podle něhož se financují pokusná ověřování a rozvojové programy ve vzdělávání. Proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo rozvojový program ve vzdělávání na „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2008“.

Program byl určen těm školám, kde je již asistent pedagoga zřízen a školám, které mají zájem asistenta pedagoga nově ustanovit. Cílovou skupinou programu se stali pouze asistenti pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Při administraci programu byla nutná spolupráce s odborem školství krajských úřadů, který žádosti z jednotlivých škol sumarizoval.

Finanční prostředky na asistenty pedagoga byly určeny na náklady vzniklé v kalendářním roce 2008 vyplývající právnické osobě z pracovněprávního vztahu s asistentem pedagoga, zejména na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a na krytí těchto nákladů, které již byly právnickou osobou uhrazeny. Vycházelo se z platového tarifu dle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to bez ohledu na právní formu právnické osoby vykonávající činnost školy. Od ledna 2006 byly uvedené platové tarify navýšeny přibližně o 5 %.

Po komplexním posouzení úplnosti žádostí a kontrole formálních náležitostí byla v roce 2008 rozdělena dotace na 400 míst asistentů pedagoga v celkové výši 78 558 939 Kč. V roce 2007 byla rozdělena dotace na 351 míst asistentů pedagoga ve výši 75 107 459 Kč ve školách zřizovaných obcí, krajem či svazkem obcí a pro 13 míst asistentů pedagoga ve školách zřizovaných ministerstvem, registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi ve výši 2 841 690 Kč.

Tabulka č. 3.1.3 Rozložení dotace v roce 2008 v rámci krajů

Kraj	Požadavek prac. Míst AP na úvazky	Z toho nově požadovaných prac. Míst	Schválená výše dotace na rok 2008 (v Kč)
Hlavní město Praha	22	2	1 857 676
Středočeský kraj	62,46	10,45	6 526 009
Ústecký kraj	144,843	6	14 442 352
Jihočeský kraj	24	4	2 480 924
Karlovarský kraj	17	2	3 045 563
Královehradecký kraj	36	0,79	3 397 192
Liberecký kraj	38,5	1	3 726 757
Pardubický kraj	38,27	5	3 931 337
Plzeňský kraj	15,61	4,65	1 634 902
Kraj Vysočina	16,305	0	1 741 990
Jihomoravský kraj	66,94	1,13	6 841 090
Moravskoslezský kraj	73	11	14 451 866
Olomoucký kraj	41,4	2	8 175 086
Zlínský kraj	24,375	3	2 266 288
církevní školy	39	0	3 350 569
Dětské domovy	3	0	689 338
Celkem	739,703	53,02	78 558 939

Doposud nebyl realizován statistický průzkum, který by plošně zachytil počty sociálně znevýhodněných dětí zahrnutých do hlavního vzdělávacího proudu. Nicméně ÚIV a ČŠI provádí tento školní paralelně statistické šetření, jejichž výsledky by měly být zveřejněny v půli roku 2009.

ÚKOL 4

Projednat s reprezentací vysokých škol mechanismus podpory romských studentů na vysokých školách

Průběžně plněno

Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona o vysokých školách má nárok na dotaci, popř. může dotaci ze státního rozpočtu získat jen veřejná vysoká škola, nikoliv její student.

Uvedená oblast je rovněž řešena prostřednictvím Rozvojových programů veřejných vysokých škol, resp. programu na podporu zdravotně handicapovaných studentů a uchazečů ze znevýhodněných sociálních skupin. Jednotlivé veřejné vysoké školy měly i v roce 2008 možnost zaměřit své projekty na integraci zdravotně handicapovaných studentů do studia a vyrovnávání příležitostí přístupu ke studiu uchazečů z různě znevýhodněných sociálních skupin nebo na podporu celoživotního vzdělávání umožňující uplatnění těchto skupin ve společnosti.

Monitoring

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 10. června 2004 č. 607 požádalo MŠMT rektory všech vysokých škol o sdělení, kolik romských studentů bylo přijato do prvního ročníku studia v akademickém roce 2004/2005 a kolik jich studuje ve vyšších ročnících na konkrétních vysokých školách. Bylo zjištěno, že zhruba 51 romských studentů studuje na veřejných vysokých školách a zhruba 13 romských studentů na soukromých vysokých školách. Údaje, které však MŠMT získalo, neměly příslušnou vypovídací hodnotu. Většina škol uváděla, že ve svých databázích nesledují národnost uchazečů o studium ani národnost studentů, a to především v souvislosti s těmito skutečnostmi:

Na přihlášce ke studiu není uchazeč povinen vyplňovat údaj o své národnosti, neboť jde o údaj osobního charakteru a jeho uvedení je podmíněno souhlasem uchazeče. Pokud uchazeči použili formulář přihlášky SEVT, není zde položka národnost již vůbec uvedena.
V případě stávajících studentů respektují pokyny pro sběr dat v matrice SIMS, kdy byl s odkazem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů s okamžitou platností zrušen obsah položky č. 14 – Národnost a obsah položky byl následně vymazán také z matriky SIMS. Při posílání dat do sběru musí být položka tudíž prázdná.

Tento postup odpovídá i výsledku kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů na Univerzitě Karlově. Z výše uvedených důvodů MŠMT již nezjišťuje, kolik romských studentů bylo přijato do prvního ročníku a kolik jich studuje ve vyšších ročnících na konkrétních vysokých školách. Indikátor měřitelnosti, který je stanovený akčním plánem, tj. počet podpořených studentů, předložení výroční zprávy programu (využití finančních prostředků; počet studentů, kteří ukončili studium po 5 letech programu) nelze tedy objektivně stanovit. Můžeme pouze konstatovat, že v roce 2008 bylo soukromým vysokým školám poskytnuto 3 739 000 Kč na sociální stipendia. Délka vyplácení sociálního stipendia byla různá v rozsahu 1 až 10 měsíců. Celkem bylo proplaceno stipendium za 2 308 měsíců. Naopak veřejným vysoký školám poskytly byla poskytnuta na sociální stipendia částka 113 341 000 Kč. Délka vyplácení sociálního stipendia byla různá v rozsahu 1 až 10 měsíců. Celkem bylo proplaceno sociální stipendium za 69 963 měsíců.

ÚKOL 5

Podpora vzniku vzdělávací agentury (Agentura pro sociální začleňovaní)

Průběžně plněno

V roce 2008 zahájila svou činnost Agentura pro sociální začleňování, jejíž působnost je také v oblasti vzdělávání. Jejím cílem je transformace romských sociálně vyloučených lokalit, která povede buď k jejich zániku či alespoň k podstatnému zlepšení kvality života v těchto lokalitách, kde značná část místních obyvatel získá přístup ke vzdělání, začne pracovat a dosáhne na lepší bydlení. Konečná podoba Agentury vznikla v úzké spolupráci představitelů státní správy, krajských a místních samospráv, zástupců romské komunity, podnikatelské sféry, expertů na romskou problematiku, zástupců ministerstev, neziskového sektoru, členů Rady vlády pro záležitosti romské komunity, zástupců Svazu měst a obcí a Asociace krajů.

Úspěšnost Agentury úzce souvisí na přísunu finančních prostředků. Agentura získala podporu z Evropských sociálních fondů na financování svých aktivit a aktivit spojených se sociálním začleňováním, které dále používá na financování svých aktivit v rámci lokálních partnerství. Celkem se do lokálního partnerství zapojilo 109 subjektů (19 měst/obcí, 50 neziskových organizací, 14 škol, 8 poboček úřadů práce a 7 obvodních oddělení Policie ČR nebo městské policie a další). Všechny tyto subjekty se zavázaly, že se budou podílet na tvorbě inkluzivních politik.

Projekt „Podpora začleňování 12 vybraných vyloučených romských lokalit prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách“ byl schválen k realizaci od 1.6.2008. Doposud však nebyly řídícím orgánem vydány „Podmínky pro použití finančních prostředků“ a individuální projekt není realizován.

Agentura přesto realizuje na základě vládního usnesení plánované aktivity ve 12 pilotních lokalitách, ovšem z prostředků státního rozpočtu a v omezeném režimu. Oproti plánu vyplývajícího z individuálního národního projektu Agentura nerealizuje přímou finanční podporu projektům generovaným lokálními partnerstvími.

Nerealizace individuálního projektu národního a tím i absence lokálních asistencí snižuje kapacitu výkonu Agentury v lokalitách. Lokální konzultanti přesto řídí a administrují lokální partnerství tak, že doposud aktivně podíleli na přípravě celkem 62 projektů v oblastech podpory sociálních služeb, zaměstnanosti, vzdělávání, bydlení či rozvoje kapacit místních NNO. Z těchto projektů, jež byly podány zejména v rámci výzev operační programů EU, již cca polovina byla podpořena k realizaci. Tím je do značné míry nahrazována také přímá finanční podpora; Agentura sehrává roli odborného konzultanta pro zajištění finančních prostředků subjektů v lokalitách.

Nerealizace přímé finanční podpory byla zapříčiněna nesouladem nastaveného mechanismu poskytování dotačních prostředků z kapitoly ÚV ČR na základě Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ten není v souladu s platnými právními předpisy (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě), které stanoví pravidla pro výdaje organizačních složek státu. Tyto předpisy neumožňují smluvně poskytovat prostředky za služby a zboží, jejichž přímým příjemcem není Úřad vlády.

K odblokování realizace pilotního projektu byla provedena v období dubna a května 2009 ředitelem odboru jednání s řídícím orgánem, byly sledovány variantní možnosti dalšího postupu:

a) částečné přepracování pilotního projektu v rozsahu oznámení o změnách s nutností uzavřít dodatek ke smlouvě,

b) nerealizování pilotního projektu, jeho přepracování podle doporučení analýzy KPMG, sjednání vypsání nové výzvy s řídícím orgánem a opětovné předložení projektu ke schválení.

Varianta a) se ukazuje jako velmi hypotetické řešení, neboť dodávky služeb pro vyloučené romské lokality tvoří celkem 55% z nákladů pilotního projektu a změna v tomto rozsahu nebyla řídícím orgánem doporučena, proto byla upřednostněna varianta b), jež je nyní v procesu realizace.

ÚKOL 6

Projednat s reprezentací vysokých škol:

a) možnosti uzpůsobení vzdělávacích programů fakult vzdělávajících učitele s jasným zřetelem na průřezové téma multikulturality (úkol pro akreditační komisi),

b) možnost přizpůsobení dalšího vzdělávání vysokoškolských pedagogů fakult vzdělávajících učitele ke změnám v kurikulu,

c) definování problémů u školení v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (a na základě této definice pak vytvoření konkrétních školení se zřetelem na multikulturu)

Průběžně plněno

1. Studijní programy veřejných vysokých škol

Pedagogické fakulty vysokých škol nabízí akreditované studijní programy (bakalářské, navazující magisterské, magisterské i doktorské) i programy celoživotního vzdělávání (resp. učení) se studijními moduly, které připravují pedagogické pracovníky (učitele a vychovatele) pro práci s dětmi, žáky, studenty i dalšími osobami ze sociálně znevýhodněného prostředí, včetně práce s romskými studenty vysokých škol. Jedná se například o následující programy: speciální pedagogika, vychovatelství, sociální práce, prevence sociálně patologických jevů.

2. Fakulty vysokých škol realizovaly v roce 2008 např. následující výzkumné aktivity napomáhající integraci Romů do majoritní společnosti:

A. Projekty vysokých škol řešené s dotační podporou skupiny III. MŠMT v rámci

rozvojových programů vysokých škol s přesahem do předmětné oblasti

Každá veřejná vysoká škola může předložením projektu v rámci specificky zaměřeného rozvojového programu požádat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o dotaci ze státního rozpočtu na řadu aktivit, které ulehčí studium studentům vysokých škol ze znevýhodněných sociálních skupin (včetně studentů vysokých škol hlásících se k romské národnosti):

o dotaci na pořízení učebnic, studijní literatury, učebních pomůcek pro své knihovny (a tyto pak půjčovat přednostně těm sociálně znevýhodněným romským studentům, kteří si je koupit nemohou);
o dotaci na posílení stipendií, přiznávaných vysokou školou sociálně znevýhodněným studentům v souladu se stipendijním řádem v případě tíživé sociální situace (jednorázově i opakovaně);
o dotaci na studijní, sociální, psychologické aj. poradenství těmto studentům;
o dotaci na ochranné pomůcky, zakoupené pro vysokou školu a zapůjčované těmto studentům atd.;

Finanční dotace vysokým školám na podporu sociálně znevýhodněných studentů (včetně romských studentů) podporuje motivaci vysokých škol k pomoci překonávání těch překážek ve studiu, které jsou pro studenty romské národnosti i pro studenty jiných národnostních menšin specifické. Rozsah těchto dotovaných aktivit přitom, pochopitelně, závisí na aktuálně disponibilních finančních prostředcích.

Decentralizované:

Tabulka č. 3.1.4 Finanční dotace vysokým školám, decentralizované aktivity na podporu sociálně znevýhodněných studentů

Institut[4]	Název podpořeného projektu	Přidělená dotace
ČZU	Zlepšování kvality studijního prostředí pro hendikepované studenty	920 000,- Kč
UHK	Poradenské centrum UHK a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami	300 000,- Kč
UJEP FUUD	Zapojení UJEP do projektu Land of Human Rights v rámci programu EU CULTURE 2007	200 000,- Kč
UK	Podpora studentů se speciálními potřebami na Univerzitě Karlově	6 638 000,- Kč
UPa	Modelových opatření pro studium a pobyt studentů se specifickými potřebami na Univerzitě Pardubice	140 000,- Kč
UTB	Centrum pedagogicko-psychologického a profesního poradenství	1 900 000,- Kč
VŠB-TUO HGF	Sociologicko-pedagogický průzkum nerovných šancí uchazečů o vzdělání na VŠB, podpora sociálně znevýhodněných talentů na HGF, motivovanost pro bakalářské studium na FEI a podpora zkvalitňování bakalářského studijního programu na FS	950 000,- Kč

Centralizované:

Tabulka č. 3.1.5 Finanční dotace vysokým školám, centralizované aktivity na podporu sociálně znevýhodněných studentů

Institut	Název podpořeného projektu	Přidělená dotace
ČZU	Zvyšování úrovně podpory studia osob se speciálními vzdělávacími potřebami na ČZU v Praze	6 000 000,- Kč
MU	Studium osob se specifickými nároky na Masarykově univerzitě, PhDr. Petr Peňáz	15 850 000,- Kč
OU	Integrace studentů se specifickými potřebami do studia na Ostravské univerzitě	2 315 000,- Kč
UK	Zkvalitňování studijních podmínek studentů se speciálními potřebami na Univerzitě Karlově v Praze	6 000 000,- Kč
UP	Podpora rovných příležitostí ke studiu na UP pro jedince se zdravotním postižením či ze znevýhodněného sociálního prostředí s cílem maximalizace jejich integrace do majoritní společnosti	3 970 000,- Kč
UPa	Zlepšení podmínek handicapovaným studentům při studiu na Univerzitě Pardubice	7 500 000,- Kč
VŠB-TUO	Zlepšení podmínek handicapovaným studentům při studiu na Univerzitě Pardubice	486 000,- Kč
ZČU	Integrace handicapovaných studentů na ZČU v Plzni	1 000 000,- Kč

B. V rámci operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK-IPo), Prioritní osa: 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj; oblast podpory: 2.2 – vysokoškolské vzdělávání byly podpořeny tyto projekty:

Tabulka č. 3.1.6 Výzkum a vývoj, projekty podpořené v rámci operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost

Institut	Název podpořeného projektu	Přidělená dotace
Slezská univerzita v Opavě	Sociálně patologické jevy v pregraduálním vzdělávání,	2 605 860,- Kč
Univerzita Jana Evangelisty Turkyně	Vzděláním k multikulturalitě, kompatibilitě a adaptabilitě,	4 465 270,- Kč
Masarykova univerzita v Brně	Podpora praxe studentů speciální pedagogiky se zřetelem na implementaci ŠVP ve speciálních školách,	5 941 450,- Kč

C. Projekty úspěšné v roce 2008 ve výběrovém řízení Fondu rozvoje vysokých škol

s přesahem do předmětné oblasti

Ve výběrovém řízení Fondu rozvoje vysokých škol získal dotační podporu ve výši 135 000,- Kč projekt UJEP FPed Výtvarný a tvůrčí zážitek při prevenci sociálně patologických jevů a interkulturní výchově v pregraduální přípravě pedagogických pracovníků.

Dotační podporu 183 000,- Kč získal projekt UTB Návrh systému přípravy pedagogů UTB ve Zlíně v oblasti vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho pilotní ověření.

Programy na pomoc při studiu znevýhodněným studentům realizované univerzitami

Ekonomická fakulta Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Centrum pro znevýhodněné studenty SLUNEČNICE nabízí podporu a poradenství pro studenty, jež mají jakékoliv problémy při studiu. Hlavní cílovou skupinou jsou studenti, jež jsou zdravotně znevýhodnění (např. postižení zraková, sluchová, pohybová, psychická, balbutici, specifické poruchy učení, studenti s vysokou absencí z jakýchkoliv zdravotních důvodů aj.) a jinak znevýhodnění, (např. sociálně, ekonomicky, při přestupu z jiné školy či jiné náhlé změně životních podmínek). Doposud nevyužil žádný student ze sociálně či socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí služeb tohoto centra.

Vzdělávací programy vysokých škol k multikultuře

Kabinetu multikulturní výchovy PedF MU

Pracovníci Katedry sociální pedagogiky ve spolupráci s Katedrou pedagogiky organizují od roku 1999 vzdělávací projekty určené převážně Romům. Tyto aktivity, které jsou podporované projekty MŠMT, vyústily ve vznik Kabinetu multikulturní výchovy (od roku 2001), který začal koordinovat stále zvyšující se počet kurzů a metodicky a organizačně pečovat o velký počet zájemců. Nebývalý zájem je především o kurz pro pedagogické asistenty a přípravný kurz pro studium na vysoké škole. Kromě těchto dvou tradičních kurzů realizují pracovníci kabinetu jiné aktivity i pro příslušníky dalších minoritních skupin.

Vzdělávací kurzy kabinetu

Asistent pedagoga I

Během podzimního semestru v roce 2000 proběhl na PdF MU první Kurz pedagogicko–psychologické přípravy sociálních a pedagogických asistentů. Této nabídky využilo zhruba patnáct frekventantů, kteří po úspěšném dokončení uvedeného kurzu obdrželi závěrečná osvědčení o absolvování kurzu. Kurz byl zařazen do programu Celoživotního vzdělávání MU a rozšířen z půl roku na rok (na 2 semestry), student kurzu asistenta pedagoga absolvuje 408 hodin výuky v rámci povinných seminářů, přednášek, cvičení a praxí ve školních a mimoškolních zařízeních.V současné době úspěšně ukončilo vzdělávací kurz 142 romských studentů z celé republiky.

Sociálně pedagogické asistentství

Ve školním roce 2007/2008 se otevřel nový studijní obor Sociálně pedagogické asistentství, jenž je určeno především asistentům pedagoga s dokončeným středoškolským vzděláním. Asistent pedagoga by měl být připraven pro oblast školní pedagogiky, v rámci které řeší sociokulturní odlišnosti ve vztahu žák-učitel, žák-žáci a pracovníci školy.

Základy romologie

Cílem je seznámit studenty s romskou historií a kulturou, aby dokázali více porozumět mentalitě Romů a svým vlastním dílem přispět k pozitivnímu soužití romského národa s většinovou společností. Předmět nabízí elementární poznatky z nově vznikajícího oboru jako je romologie, které budou více rozebírány a upevňovány formou interaktivní výuky, diskusí a dalších zajímavých příspěvků i ze strany studentů.

Romský jazyk 1 a 2

Nultý ročník – příprava na vysokou školu

Cílem kurzu je intenzivní příprava studentů na přijímací řízení dle typu vybrané VŠ. Student si vyzkouší vysokoškolské formy výuky a seznámí se s testy studijních předpokladů, které musí úspěšně absolvovat, pokud se hlásí na MU. Na odborné přípravě se podílí studenti, kteří jsou přijati na danou vysokou školu a mohou se tak s frekventanty podělit nejen o odborné znalosti, ale také osobní zkušenosti z přijímacího řízení a studia na VŠ.

V současné době studuje na Masarykově univerzitě 25 Romů, kteří prošli kurzem přípravy na vysokou školu. Za celou dobu realizace uvedeného vzdělávacího programu (od roku 2001) se podařilo 55 romským studentům úspěšně připravit na přijímací řízení a byli přijati.

Kabinet multikulturní výchovy má již několik absolventů PdF MU. Mezi ně patří 18 romských studentů. Následující tabulka zobrazuje, jaké obory studenti absolvovali.

Tabulka č. 3.1.7 Počet romských studentů, kteří absolvovali studium na PdF MU

Obor studia	Počet absolventů PdF MU
Sociální pedagogika, komb. st., Bc.	10
Sociální pedagogika a volný čas, prez. st., Bc.	5
Sociální pedagogika, komb. st., Mgr.	2
Speciální pedagogika, komb. st., Bc.	1
Celkem	18 absolventů PdF MU

D. Vzdělávací programy Národního institutu pro další vzdělávání (dále jen „NIDV“) zaměřené na zvýšení způsobilosti učitelů v oblasti multikulturního vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

V roce 2008 pořádal NIDV tyto semináře s výše uvedenou tématikou. Jinak je toto téma obsaženo ve všech seminářích věnovaných agresi a agresivitě, které jsou na každém pracovišti prakticky neustále.

Aktuální problémy Romů v ČR a možný podíl školy na jejich řešení (Ostrava)
Efektivní zvládání krizových situací u dětí a mládeže (Praha a Střední Čechy)
Rovnost šancí ve výchově předškolních dětí a dětí mladšího školního věku (Praha a Střední Čechy)
Enviromentální výchova- projekty (Ústí nad Labem)
Dítě v krizi (Zlín)
Rizikové chování dětí a mládeže (Č. Budějovice)
Podpora školní úspěšnosti rizikových skupin dětí a mládeže (Plzeň)
Studium pro asistenty pedagoga (Specifika českého a romského jazyka a literatury) - Praha a Střední Čechy, Karlovy Vary a Pardubice

E. Celostátní semináře na MŠMT

Tabulka 3.1.8 Celostátní semináře na MŠMT za rok 2008

Datum	Název semináře	Počet účastníků
15.4. 2008	Agrese a agresivita u dětí a mládeže ve škole i doma	102
20.10. 2008	Agrese a agresivita u dětí a mládeže ve škole i doma	68
8.12. 2008	Role asistenta a učitele ve vzdělávání dětí ze sociokulturně odlišného prostředí	50

Rovnost šancí ve výchově předškolních dětí a dětí mladšího školního věku

Seminář byl zaměřen na problémy: Co ovlivňuje přístup člověka k odlišnosti druhého.
Jak se mění u dětí pojetí odlišností. Zvláštní význam předškolního a mladšího školního věku pro rozvoj tolerance. Role dospělých-náhled na vlastní postoje, rozvíjet otevřenost vůči dětem, které jsou odlišné. Role vrstevníků-jak podpořit pomocí poznatků sociální psychologie vzájemné přijetí. Rovnost šancí jako příležitost pro dítě, které je pro prostředí třídy (školní, v MŠ) odlišné. Doprovázení dítěte s odlišností. Jak přistupovat k případům, kdy nabídka rovných šancí není přijata. Rovnost přístupu k oběma pohlavím jako zvláštní otázka rovnosti šancí. Součástí semináře jsou techniky sociálně psychologického výcviku ke zjištění vlastních postojů a rozvíjení práce s dětmi.

DOTACE MŠMT V ROCE 2008

Cíle Dekády v oblasti vzdělávání naplňuje MŠMT mimo jiné i prostřednictvím svých dotačních programů a finanční pomoci z Evropského sociálního fondu, které má ve své gesci.

Dotační program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2008

Program MŠMT na podporu integrace romské komunity je každoročně vyhlašován na základě nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, ve znění pozdějších předpisů.

Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2008 byl tématicky zaměřen na vzdělávací aktivity pro děti z romských komunit, jejich rodiče a pedagogy od předškolního vzdělávání přes vzdělávání na základních školách, úspěšný přechod těchto dětí do středního vzdělávání a volbu povolání, na volnočasové aktivity dětí, školní přípravu a výzkum či monitoring situace ve vzdělávání dětí, žáků a studentů. Zaměření tématických okruhů „Programu na podporu integrace romské komunity“ vyhlašovaného MŠMT je v souladu s úkoly MŠMT v této oblasti a usneseními vlády ČR ke Koncepci romské integrace. Dotace byla rozdělena ve dvou kolech. V rámci obou kol dotačního řízení byla poskytnuta dotace na podporu realizace 87 projektů v celkové výši 15 000 000,- Kč. V prvním kole bylo rozděleno 11.135.000 Kč pro 67 projektů (celkem 116 žadatelů), celkový požadavek 33.839.191 Kč, v druhém kole byla dotace přidělena 20 projektům (z 25 žadatelů) ve výši 3.264.000 Kč (požadavek 5.106.987 Kč). Celková alokace byla na rok 2008 na tento program 15 mil Kč.

Rozložení dotace v rámci tématických okruhů

Předškolní příprava romských dětí.

V rámci okruhu byly podpořeny většinou žádosti mateřských škol, které připravovaly podmínky pro integrace romských dětí ohrožených sociálním vyloučením, dále pak základních škol, které zřizují přípravné třídy základní školy a neziskových organizací působících v sociálně vyloučených lokalitách, které organizují systematickou práci zaměřenou na předškolní přípravu dětí, jež z různých důvodů mateřskou školu či přípravnou třídu nenavštěvují. Některé z těchto projektů jsou realizovány při nízkoprahových zařízeních, jiné jsou zaměřené na ověřování nových forem práce a propojují spolupráci s rodinou dětí, sociální práci a předškolní přípravu (např. Vzájemné soužití, Ostrava, Ponton Plzeň).

Vzdělávání žáků z romských komunit na základní a střední škole.

V rámci tématického okruhu byly předkládány projekty základních škol zaměřené na volnočasové aktivity, mimoškolní aktivity zaměřené na přípravu na vyučování a projekty neziskových organizací, které propojovaly činnost nízkoprahových klubů s nabídkou volného času a přípravy do školy. Naprostá většina projektů byla realizována v době mimo vyučování.

Metodická podpora pedagogických pracovníků

V rámci tématického okruhu byly podpořeny projekty zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků, především asistentů pedagoga.

Tvorba didaktických materiálů a odborných studií pro potřeby vytváření vzdělávacích programů, metod a strategií.

V rámci tématického okruhu byl podpořen jeden projekt, jehož cílem bylo vydání publikace pro práci s dětmi.

Volnočasové a zájmové aktivity pro romské děti a mládež v návaznosti na jejich vzdělávací potřeby.

V rámci tématického okruhu byly podpořeny projekty zaměřené na volnočasové aktivity v období školního roku i o prázdninách s nabídkou táborů, výletů, kroužků i nízkoprahových aktivit. Část projektů nabízela také přípravu na vyučování. V rámci okruhu byl realizován také projekt zaměřený na literární soutěž apod.

Graf č. 3.1.2 Ilustruje procentuální rozložení dotace v rámci tématických okruhů v roce 2008 a vychází z přesných částek poskytnutých dotací

Rozložení dotace v rámci krajů

V roce 2008 byly poskytnuty dotace neziskovým organizacím a příspěvkovým organizacím (školy a města) ve všech krajích ČR.

Tabulka č. 3.1.9 Rozložení dotace neziskovým organizacím a příspěvkovým organizacím v roce 2008 v rámci krajů

Kraj	Údaje (v Kč)
hl. město Praha	1 735 000
Jihočeský	290 000
Jihomoravský	1 282 000
Královéhradecký	2 314 000
Liberecký	1 358 000
Moravskoslezský	2 635 000
Olomoucký	740 000
Pardubický	215 000
Plzeňský	905 000
Ústecký	1 811 000
Vysočina	425 000
Zlínský	317 000
s přesahem do více krajů	240 000

Program na podporu romských žáků středních škol

Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny na podporu těch romských žáků a studentů, jež jsou občany ČR a jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středním nebo vyšším odborným vzděláváním značné potíže. Podpora je žákům poskytována prostřednictvím právnických osob, popřípadě organizačních složek státu vykonávajících činnost školy.

Tabulka č. 3.1.10 Rozložení dotace v roce 2008 v rámci krajů v prvním a druhém kole dotačního řízení

2008 první kolo		2008 druhé kolo
Kraj	Počet žáků	Celková dotace	Kraj	Počet žáků	Celková dotace
hl. město Praha	25	151 900 Kč	hl. město Praha	43	248 800 Kč
Jihočeský kraj	44	232 700 Kč	Jihočeský kraj	57	217 700 Kč
Jihomoravský kraj	29	162 700 Kč	Jihomoravský kraj	28	142 900 Kč
Karlovarský kraj	8	51 700 Kč	Karlovarský kraj	12	58 600 Kč
Královéhradecký kraj	77	434 400 Kč	Královéhradecký kraj	88	408 300 Kč
Liberecký kraj	19	91 700 Kč	Liberecký kraj	24	123 200 Kč
Moravskoslezský kraj	172	750 700 Kč	Moravskoslezský kraj	217	809 900 Kč
Olomoucký kraj	82	355 700 Kč	Olomoucký kraj	143	567 900 Kč
Pardubický kraj	43	254 200 Kč	Pardubický kraj	56	301 400 Kč
Plzeňský kraj	5	32 900 Kč	Plzeňský kraj	5	26 700 Kč
Středočeský kraj	151	1 037 900 Kč	Středočeský kraj	256	1 536 000 Kč
Ústecký kraj	284	1 523 000 Kč	Ústecký kraj	297	1 199 500 Kč
Vysočina	12	72 300 Kč	Vysočina	17	82 700 Kč
Zlínský kraj	33	194 300 Kč	Zlínský kraj	42	182 700 Kč
Celkem	984	5 346 100 Kč	Celkem	1285	5 906 300 Kč

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND A VZDĚLÁVÁNÍ ROMŮ

MŠMT v rámci své gesce administroval např. projekty realizované v Opatření 3.1 OP RLZ v rámci grantového schématu „Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních“. Jedním z vyhlašovaných programů podpory byl i Program podpory A „Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami“, jehož cílem bylo zlepšování podmínek a zvyšování příležitostí pro vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Aktivity v tomto programu podpory nebyly zaměřeny na nadané děti. Dalším cílem bylo vytváření a zkvalitňování podmínek pro poskytování nabídky zájmového vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se zaměřením na klíčové kompetence (tj. např. jazykové vzdělávání, informační technologie, apod.). S oběma cíli souvisí zvyšování, rozšiřování a prohlubování odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických a dalších odborných pracovníků v uvedených oblastech vzdělávání.

Schválené projekty, které se nyní realizují (celkem ze tří výzev bylo vybráno 66 projektů v tomto Programu podpory), nejsou tedy prioritně zaměřeny na požadovanou cílovou skupinu romských komunit. V rámci tohoto programu není stanoven ukazatel, který by sledoval speciálně tuto cílovou skupinu, a proto není možné jednoznačně zjistit počet vzdělávaných žáků, studentů a pedagogů ani počet realizovaných vzdělávacích programů. Z OP RLZ byly poskytnuty finance na individuální projekty národní, které byly v gesci odboru 60. Jedná se o projekty:

SIM Střediska integrace menšin (Rozvoj poradenství, vzdělávání a podpůrných služeb pro žáky se sociálním znevýhodněním) s dotací 79.500.000 Kč
PROPOS Prevence odchodů – podpora studia (Prevence odchodů a podpora středoškolského studia pro sociálně znevýhodněné žáky a studenty) s dotací 22.500.000 Kč

Odbor 60 má v gesci problematiku dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci OP VK. V rámci OP VK je vyčleněná v prioritní ose 1 oblast podpory 1.2 zaměřená na rovné příležitosti (Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) a na tuto oblast je alokovaná částka 155 520 315 EUR (dle dnešního kurzu cca 4 156 280 000 Kč). Podpora v rámci této oblasti se netýká jenom Romů, ale celé skupiny dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (do které romské děti a žáci patří) i podpora výchovy k inkluzivním hodnotám a další aktivity. Není tudíž možné vyčíslit, kolik z alokované částky půjde na podporu Romů.

V rámci první výzvy (v roce 2008) pro individuální projekty ostatní vybrala výběrová komise k podpoře tyto projekty, které mají cílovou skupinu sociokulturně znevýhodněných (do této cílové skupiny mohou patřit také Romové). Rozpočty projektů jsou zaokrouhleny na 100 tis. dolů.

Tabulka č. 3.1.11 OP VK Individuální projety v rámci programu Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Název programu	Přidělená dotace
Zvyšování studijních a profesních perspektiv dětí a mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí	4 800 000,- Kč
Společně to dokážeme - program pedagogické intervence pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a jejich učitele	12 300 000,- Kč
Do lavic! – podpora a poradenství	19 500 000,- Kč
Cesta k rovným příležitostem - možnosti a limity vzdělávání sociokulturně znevýhodněných osob	5 900 000,- Kč
Rovné příležitosti ke vzdělávání pro romské žáky v inkluzivní škole	9 400 000,- Kč
Vzájemnou spoluprací neromských a romských žáků k odstranění rasismu a xenofobie ve školách a ve společnosti	9 400 000,- Kč
Lepší příležitosti pro děti z dětských domovů a sociálně slabých rodin Ústeckého a Libereckého kraje	6.000.000,- Kč
Dža dureder – Pokračuj II	4 000 000,- Kč
Předsudky jsou OUT	8 000 000,- Kč

Co se týče grantových projektů z OP VK pro sociokulturně znevýhodněné děti a žáky, MŠMT nemá zatím k dispozici žádné výroční zprávy krajů. Ve druhé výzvě pro individuální projekty ostatní v rámci oblasti podpory 1.2 OP VK se počítá s podporou předškolního vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí – což je jedna z osmi priorit této výzvy. Na celou výzvu je zatím vyčleněna alokace 250.000.000 Kč (Počítá se s navýšením alokace až na 800 mil.).

BYDLENÍ

Institucemi pověřenými realizací cílů v oblasti bydlení jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond rozvoje bydlení, Ministerstvo práce a sociálních věcí (oblast sociálních služeb), Rada vlády pro záležitosti romské komunity, obecní samosprávy a nevládní neziskové organizace. Tyto instituce se v rámci svých kompetencí podílejí na integraci Romů. Obecným cílem v prioritní oblasti bydlení je zabránit vzniku nových segregovaných lokalit, zlepšit situaci v již existujících segregovaných romských lokalitách (ghettech) a zlepšit přístup k bydlení pro sociálně slabé Romy. Klíčovou roli přitom hraje politická vůle a konkrétní rozhodnutí orgánů místní samosprávy

Usnesením ze dne 20. srpna 2008 č. 1005 uložila vláda České republiky pro místní rozvoj i nadále naplňovat Akční plán Dekády romské inkluze včetně věcných doporučení zahrnutých ve Zprávě o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2008. V rámci Akčního plánu v části vzdělávání jde o naplňování níže uvedených úkolů:

zajištění rovného přístupu Romů ke všem formám bydlení;
prevence ztráty bydlení romských domácností;
reintegrace sociálně vyloučených Romů;
zlepšení přístupu chudých romských domácností k bydlení.

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

změna postupů při řešení, která nastane díky rozhodnutím v individuálních kauzách (mediací nebo soudně);
podíl samospráv s romskými ghetty, které zaměstnávají terénní sociální pracovníky. Podíl úspěšných zákroků jako alternativa k vystěhování;
počet samospráv s romskými ghetty zapojených do programu (nepřímý indikátor). Počet Romů, kteří se díky tomuto programu úspěšně integrovali (přímý indikátor);
počet samospráv zapojených do programu (nepřímý indikátor). Počet romských rodin zapojených do programu (přímý indikátor).

Vláda usnesením ze dne 7. prosince 2005 č. 1573 schválila Realizační plán naplňování Koncepce romské integrace v letech 2006 až 2009. V rámci tohoto usnesení uložila ministrovi pro místní rozvoj úkol vytvořit ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí, místopředsedou vlády a ministrem spravedlnosti, místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí a ministrem vnitra průběžně do 31.12.2008 koncept a systém sociálního bydlení včetně legislativní úpravy a investiční podpory.

Usnesení koresponduje s Programovým cílem vlády 07.29: „Zpřesnit definici a vymezení podpor v oblasti sociálního bydlení a rozšíření finanční podpory obcí v oblasti bydlení s důrazem na odpovědnost obcí“.

ÚKOL 1

Zajištění rovného přístupu Romů ke všem formám bydlení.

Průběžně plněno

Realizace tohoto cíle úzce souvisela s vrácením návrhu antidiskriminačního zákona zpět do poslanecké sněmovny presidentem republiky 16. května 2008 (viz. kapitola boj s diskriminací). Ve vztahu k zajištění rovného přístupu Romů ke všem formám bydlení se v individuálních kauzách situace od roku 2007 nezměnila.

ÚKOL 2

Prevence ztráty bydlení romských domácností

Průběžně plněno

Cíl je naplňován posilováním terénní práce přímo v sociálně vyloučených romských komunitách, která je efektivním prostředkem boje proti sociálnímu vyloučení. Terénní sociální pracovníci v řadě případů zabránili vystěhování jednotlivců a rodin, kteří měli dluhy na nájemném.

Podpora terénní práce byla v roce 2008 realizována Kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity formou dotačního programu pro obce, který pokrývá většinu mzdových nákladů terénních sociálních pracovníků. Sociální práci v terénu v prostředí romských komunit uskutečňuje též řada nestátních neziskových organizací.

Terénní práce klade důraz na komplexní sociální práci s klientem přímo v komunitě. Sociální pracovník analyzuje sociální situaci rodiny a vhodnými prostředky s využitím metod sociální práce přispívá k odstranění nežádoucích faktorů bránících jejich integraci do společnosti. Nejčastěji řeší terénní sociální pracovníci problematiku bydlení, záškoláctví, gamblerství, nezaměstnanosti a drogových závislostí. V oblasti zvyšování zaměstnatelnosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit jsou však zatím málo úspěšní.

Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity vyhlásila v roce 2008 dotační programy

Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, podprogram A. Podpora terénní práce
Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků podprogram B. Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce

Tabulka č. 3.2.1 Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, podprogram A. Podpora terénní práce pro rok 2008

Rok	2008	2007
Počet žadatelů (obce)	49
Počet přidělených dotací (obce)	46	50
Počet terénních sociálních pracovníků	86	89
Celková výše dotace	10 000 tis. Kč	120 000 tis. Kč

Tabulka č. 3.2.2 Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků podprogram B. Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce pro rok 2008

Rok	2008	2007
Počet žadatelů (nestátní neziskové organizace)	69	89
Počet přidělených dotací (nestátní neziskové organizace)	41	59
Celková výše dotace	20 000 tis. Kč	29 989 tis. Kč

Obce zpracovávají vyhodnocení efektivity Programu TSP a využití dotace na předepsaném formuláři, který je jednotný pro všechny žadatele. Na obsahu a formě formuláře spolupracovala Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (dále VÚPSV). VÚPSV také vyhodnocuje validitu výstupů. Na základě analýzy „Hodnocení vládního programu Podpora terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách“, kterou ústav zpracoval, Kancelář Rady přistoupila k úpravě formulářů tak, aby byly pro respondenty jednodušší, přehlednější a měly větší výpovědní hodnotu. Podrobné hodnocení dotačního programu předkládá vládě Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity v rámci Výroční zprávy o činnosti Rady v květnu každého roku.

Při koncepční činnosti v oblasti terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských lokalitách a komunitách vychází MPSV z výstupů projektu „Podpora vytváření systému terénní sociální práce“ (realizátor MPSV, v letech 2006-2008), a to především z vytvořené „Metodické příručky pro výkon terénní sociální práce“ tvořící jednotnou metodiku pro výkon terénních sociálních pracovníků na obcích i v NNO. Metodické příručky byly distribuovány vybraným adresátům (obce, NNO, kraje) a vysoká poptávka po této publikaci značí, že výsledná podoba je pro poskytovatele terénních sociálních služeb v maximální míře využitelná.

V rámci projektu byly dále vytvořeny a akreditovány tři vzdělávací programy: “Kvalifikační kurz pro terénní pracovníky“, “Specializační kurz pro terénní sociální pracovníky“ a „Prohlubování odborných kompetencí krajských koordinátorů pro romské záležitosti“. Prostřednictvím těchto programů bylo vzděláno celkem 138 osob a došlo k vytvoření tří publikací jako studijních opor pro terénní a terénní sociální pracovníky (Profesní dovednosti terénních pracovníků, Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků, Analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků). Knihy byly distribuovány všem relevantním subjektům.

Třetí částí zmiňovaného projektu bylo poskytování skupinové a individuální supervize terénním sociálním pracovníkům. Skupinová supervize byla zajištěna pro terénní sociální pracovníky působící na obcích v sociálně vyloučených romských lokalitách. Probíhala v pravidelném intervalu jedenkrát měsíčně, v hodinové dotaci alespoň 3 hodiny na jedno setkání. Skupinová supervize byla realizována celkem s 286 účastníky a vycházela z jejich potřeb řešit konkrétní a aktuální problémy vyskytující se v terénní sociální práci. Možnost individuální supervize byla využita celkem 80 osobami.

ÚKOL 3

Reintegrace sociálně vyloučených Romů

Průběžně plněno

V rámci plnění programového cíle vlády č. 07.29 „Zpřesnit definici a vymezení podpory v oblasti sociálního bydlení a rozšíření finanční podpory obcí v oblasti sociálního bydlení s důrazem na odpovědnost obcí“ připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dvě nařízení vlády a paralelně programy v rámci kapitoly MMR upravující podmínky pro poskytování investiční a provozní podpory sociálního bydlení. Cílovou skupinu pro oba tyto nástroje definovalo MPSV. Tvoří ji osoby (popř. společně posuzované osoby), jejichž příjem se nalézá v pásmu chudoby. Hranice tohoto pásma je stanovena v návaznosti na indikátory používané pro chudobu v zemích EU. Druhou skupinu tvoří osoby, jejichž příjem se nalézá do určité výše příjmu nad pásmem chudoby. Tyto osoby budou zároveň prokazovat další ztížené podmínky pro dostupnost bydlení (handicapy).

Investiční podpora bude mít charakter jednorázové vstupní dotace na novou výstavbu sociálních bytů, o kterou se bude moci ucházet jakýkoliv investor za podmínek stanovených nařízením vlády.

Provozní podpora bude spočívat v kompenzaci zvýšených provozních nákladů sociálních bytů, které vyplývají ze zvláštních potřeb cílové skupiny osob. Podpora bude určena rovněž všem poskytovatelům sociálního bydlení bez ohledu na jejich právní formu, kteří se ve smlouvě zaváží k poskytování sociálního bydlení za přesně stanovených podmínek.

Za realizaci těchto cílů je odpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) v oblasti sociálních služeb, samosprávami, nevládními neziskovými organizacemi a Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity (RVZRK) v oblasti terénní sociální práce. V koncepční rovině jsou cíle naplňovány prostřednictvím dotací poskytovaných Ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem rozvoje bydlení – konkrétně cíl „Reintegrace sociálně vyloučených Romů a romských domácností“ a cíl „Zlepšení přístupu chudých romských domácností k bydlení“ jsou řešeny programem MMR „Podpora výstavby podporovaných bytů“ a prostřednictvím SFRB podle nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby. Oba dotační tituly jsou určeny pro široké spektrum znevýhodněných uživatelů, mezi nimiž jsou i zdravotně handicapovaní, senioři nebo lidé žijící sociálně konfliktním způsobem života.

MMR každoročně vyhlašuje podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů, který stanovuje podmínky pro poskytování dotací na výstavbu podporovaných bytů určených k bydlení osob se zvláštními potřebami v oblasti bydlení. V roce 2008 byly vyhlášeny dva dotační tituly:

pečovatelský byt je určený osobám s nízkými příjmy a s omezenou schopností pohybu a orientace v důsledku vysokého věku nebo zdravotního stavu; jedná se o byty v domech zvláštního určení, ve kterých musí být zajištěno poskytování služeb sociální péče, sociální služby musí být poskytovány podle individuálních potřeb nájemců s důrazem na posilování jejich autonomie a soběstačnosti. Všechny pečovatelské byty musejí splňovat stavebně technické podmínky upravitelného bytu, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, tj. zejména osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově, mentálně, osobám pokročilého věku apod.
vstupní byt je určený osobám s nízkými příjmy, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci způsobené sociálními okolnostmi jejich života a nemají přístup k bydlení, a to ani při využití všech stávajících nástrojů sociální a bytové politiky. Jedná se např. o osoby, které opouštějí různá pobytová zařízení (výkon trestu, výchovna zařízení, ústavy sociální péče, azylové domy apod.), o příslušníky minoritních etnických skupin, osoby v přiznaném postavení uprchlíka apod.

Tabulka č. 3.2.3 Počty podporovaných bytů, na jejichž výstavbu byla v roce 2008 poskytnuta dotace

Rok	Dotační titul	počet zahájených bytů v daném roce[1]	celkové finanční prostředky na zahájené byty v mil. Kč[2]	finanční prostředky uvolněné v daném roce v mil. Kč[3]
2008	Podporované byty	celkem	214	115,127	115,127
Pečovatelské byty	82	43,823	43,823
Vstupní byty	132	71,304	71,304

[1] Počet bytů, jejichž výstavba byla zahájena v daném roce

[2] Celková výše dotace na byty zahájené v daném roce, která je uvedena v Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce

[3] Částky skutečně v daném roce uvolněné na akce zahajované, rozestavěné a dokončované

Lze předpokládat, že mezi lidmi, kteří získali bydlení touto formou, tvoří Romové určitou část. Do výstavby vstupních bytů se v roce 2008 zapojilo 28 obcí. Přesný počet Romů, kteří se díky programu úspěšně reintegrovali, jako přímý ukazatel měřitelnosti dopadu programu na romskou komunitu, však ministerstvo nesleduje.

Podpora se poskytuje ve formě investiční dotace na konkrétní investiční akci, jejíž výstavba může probíhat celkově až 3 roky, přičemž dotace musí být vyčerpána v daném roce.

ÚKOL 4

Zlepšení přístupu chudých romských domácností k bydlení

V případě dotace poskytované ze Státního fondu rozvoje bydlení na podporu výstavby nájemních bytů pro osoby s nízkými příjmy, a to podle nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby. Podle vyžádané informace v roce 2008 neposkytl Státní fond rozvoje bydlení dotace na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby. Důvodem byl nedostatek finančních prostředků.

Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci operačního programu IOP oblast intervence 5.2 Zlepšení prostředí problémových sídlišť – nastavilo hodnotitelská kritéria tak, aby motivovaly města k zahrnutí řešení v rámci zóny Integrovaného plánu rozvoje města (dále jen IPRM) sociálně vyloučenou romskou lokalitu. Šest měst (Ostrava, Orlová, Přerov, Brno, Kladno, Most) se přihlásilo k intervenci 5.2.c pilotní projekty a tím formou několika pilotních projektů ověří možnosti návaznosti regenerace domů v problémových sídlištích obydlených zčásti sociálně vyloučenými romskými domácnostmi na aktivity v oblasti sociálního začleňování, lidských zdrojů a zaměstnanosti. V intervenci 5.2.c pilotní projekty dle prováděcího dokumentu IOP se počítá s částkou cca 13,5 mil €.

Pro koordinaci a spolupráci všech zainteresovaných subjektů v oblasti řešení romské problematiky pomocí strukturálních fondů zřídil Řídící orgán IOP pracovní skupinu, která měla v prosinci 2008 jednání zatím na úrovni zástupců MMR.

Zástupci Řídícího orgánu jsou také členy Pracovní skupiny pro záležitosti romských komunit v rámci ESF při MPSV, kde jsou zástupci institucí zapojených v této oblasti. Na pravidelných schůzkách dochází k vyhodnocování situace projektů s romskou problematikou, předkládaných a realizovaných v jednotlivých operačních programech a výměně zkušeností mezi účastníky.

ZAMĚSTNANOST

Usnesením ze dne 20. srpna 2008 č. 1005 uložila vláda České republiky ministrovi práce a sociálních věcí i nadále naplňovat Akční plán Dekády romské inkluze včetně věcných doporučení zahrnutých ve Zprávě o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2008. V rámci Akčního plánu v části zaměstnanost jde o naplňování níže uvedených úkolů:

zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání Romů na trhu práce přes propojení již existujících nástrojů – rekvalifikace a odborné výuky; využívání individuálních akčních plánů při slaďování poptávky s nabídkou; tvorby volných míst pro Romy (formou daňových úlev, zřizováním chráněných dílen);
zvýšit motivace k zaměstnávání Romů prostřednicím změny poměru výše sociální dávky a minimální mzdy;
zefektivnit a rozšířit pracovní přípravu mladých Romů;
podpora nestátních neziskových organizací v rozvoji programů zaměřených na trénink, vzdělávání Romů a zprostředkování;
podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících dlouhodobě nezaměstnané;
dokončení legislativních změn antidiskriminačního zákona;
školení pracovníků úřadů práce v oblasti anti-diskriminačních opatření;
propagační akce zaměřené na podnikatele.

K jednotlivým cílům jsou definovány indikátory měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

zvýšení podílu podporovaného zaměstnání Romů o 5 – 10 % ročně v porovnání s neromskou populací;
zvýšení počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) o 10 % ročně;
zkrácení průměrné délky dlouhodobé nezaměstnanosti u Romů o polovinu;
zvýšení počtu malých a středních podniků provozovaných Romy a zaměstnávajících Romy;
dosažení 50% zvýšení zaměstnanosti v ghettoizovaných lokalitách v průběhu Dekády;
změna vnímání podnikatelů při zaměstnávání Romů.

Zpráva o naplňování Dekády romské inkluze za rok 2007 doporučila Ministrovi práce a sociálních věcí aby vytvořil systém hodnocení efektivity projektů financovaných z dotací MPSV a z programů ESF, v nichž jsou Romové cílovou skupinou. Důraz by měl být kladen na měření dopadu projektů na cílovou skupinu. Toto opatření se průběžně naplňuje.

Dále získávalo od úřadů práce kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok (případně i pololetí nebo čtvrtletí) o celkové situaci romských nezaměstnaných, počtu umístěných romských uchazečů o zaměstnání, počtu romských rekvalifikovaných a efektivitě rekvalifikací, počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) a efektivitě individuálních akčních plánů v případě dlouhodobě nezaměstnaných romských uchazečů, ať již systematicky nebo pilotně ve vybraných lokalitách. Výsledky kvalifikovaných odhadů jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.4 až tabulce č. 3.3.10.

Zpráva také doporučila implementovat závěry analýzy zaměstnanosti Romů realizované ve spolupráci se Světovou bankou a prosazovat koncept tzv. podporovaného zaměstnávání dle standardů Evropské unie v sociálně vyloučených komunitách. Bylo zmíněno zavádění a podporování spolupráce s úřady práce na místní úrovni, Správou služeb zaměstnanosti a Agenturou pro sociální začleňování na vytváření doprovodných programů při zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob ze Sociálně vyloučených lokalit v souladu s vládním doporučením konceptu Agentury.

ÚKOL 1

Zvýšení efektivity zprostředkování zaměstnání Romů na trhu práce přes propojení již existujících nástrojů

Průběžně plněno

Existující nástroje:

Rekvalifikace a odborná výuka
Individuální akční plány
Podpora tvorby volných míst

K oblasti zaměstnanosti Romů v souladu se zásadami rovných příležitostí pro všechny a antidiskriminačními ustanoveními v § 4 a § 12 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů úřady práce nevedou žádné záznamy o uchazečích o zaměstnání týkající se příslušnosti k rase či národnostní menšině. Tato skupina občanů však převážně patří mezi fyzické osoby ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí a je jí v souladu s § 33 zákona, věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání a zabezpečování dalších aktivit.

Při naplňování cílů politiky zaměstnanosti MPSV věnuje zvýšenou péči skupinám nezaměstnaných do 20 let, (zejména s kumulací znevýhodnění), osobám starším nad 50 let a rizikovým skupinám dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou vedeni v evidenci úřadů práce déle než 5 měsíců, kde je zpravidla kumulace více druhů znevýhodnění, jako je nízká úroveň vzdělání, zdravotní postižení a další důvody uvedené v § 33 odst.1 písm.h) zákona o zaměstnanosti. Pozornost je věnována také ženám, které se vracející z mateřské nebo rodičovské dovolené. Vedle programů ke zvýšení zaměstnanosti MPSV určilo další priority a postupy zaměřené na aktivní zapojení vzdělávacích a poradenských institucí dalšího vzdělávaní, a to především při naplňování kvalifikačních potřeb uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců prostřednictvím aktivit, seminářů, konferencí apod. Uchazeč o zaměstnání bude moci požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu pro podporu jeho uplatnění na trhu práce. Úřadu práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální akční plán uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedení v evidenci déle než 5 měsíců. Uchazečům o zaměstnání se zároveň rozšiřuje povinnost poskytnout úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování. Zpřísňují se ustanovení umožňující vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti. Stejně tak bude moci být z evidence vyřazen ten uchazeč o zaměstnání, který po 5 měsících odmítne bez vážných důvodů nabízenou rekvalifikaci.

To jsou hlavní směry politiky zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, které mají za cíl zvýšit motivaci k zaměstnání. Legislativní opatření v oblasti zaměstnanosti vztahující se k diskriminaci jsou provedena již dávno. Finanční prostředky na zabezpečení úkolů a cílů státní politiky v oblasti zaměstnanosti, jsou zabezpečeny ve státním rozpočtu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a rovněž pravidly pro využívání finančních prostředků z ESF.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vymezilo v rámci ESF operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) dvě prioritní osy pro zvýšení zaměstnanosti. Jedná se o osu 2 „Aktivní politiky a zaměstnanosti“ a osu 3 „Sociální integrace a rovné příležitosti“. Cílem druhé osy Aktivní politiky a zaměstnanosti je zvýšení zaměstnanosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce prostřednictvím efektivního a cíleného využití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

Druhá prioritní osa Sociální integrace a rovné příležitosti se zaměřuje na začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér jejich přístupu ke vzdělání a k zaměstnání, cestou zajištění a zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb. V rámci oblasti podpory 3.2 OPLZZ byly v roce 2008 vyhlášeny čtyři výzvy – pro grantové projekty v celkové alokaci 477 474 000,- Kč, pro individuální projekty krajů v celkové alokaci 95 500 000,- Kč, pro Úřad vlády ČR v celkové alokaci 100 mil. Kč a na projekt „Agentura v romských lokalitách“, pro odbor sociálních služeb a soc. začleňování v celkové alokaci 213 158 EUR.

Tato prioritní osa se ve svých dvou oblastech podpory (3.2 a 3.3) přímo zaměřuje na Podporu sociální integrace příslušníků romských lokalit (3.2) a Integraci sociálně vyloučených skupin na trhu práce (3.3). V porovnání s obecnými cíly politiky zaměstnanosti MPSV, je cílová skupina rozšířena na osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let věku bez kvalifikace, nebo s nízkou úrovní kvalifikace, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí, osoby pečující o závislého člena rodiny a migranty a azylanty.

Dne 21. srpna 2008 byla v rámci grantových projektů 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit vyhlášena Ministerstvem práce a sociálních věcí výzva č. 19. Jedná se o výzvu průběžnou (možnost podání projektu do 31.1. 2013 nebo do vyčerpání alokace) celková alokace výzvy je 477 474 000,- Kč. Celkem přijato 24 projektů, podpora schválena 8 projektům v alokaci 62 246 228,21,- Kč.

Tabulka č. 3.3.1 Seznam vybraných projektů OP LZZ – podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit:

Název projektu	Žadatel	Schválená podpora (v Kč)
„Jde to i jinak“	IQ Roma Servis, o.s.	7 942 446,12
Terénní práce v Libereckém kraji	LIBERECKÉ ROMSKÉ SDRUŽENÍ, o.s.	9 178 922,14
NOVÁ NADĚJE	Občanské sdružení ESTER	8 198 686,20
Život po vězení	Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s.	6 690 328,75
Dialogem ke změně	Občanské sdružení Vzájemné soužití	9 307 093,80
Dlouhá cesta	ARGO, společnost dobré vůle Zlín	5 965 416,00
Poradenské informační centrum Trmice	Romano jasnica	5 350 125,60
Začleňování romských rodin do společnosti	Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva	9 613 209,60

V roce 2008 se uskutečnil pilotní projekt MPSV „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“, který byl zpracován podle programového dodatku Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů v resortu MPSV a byl zabezpečený z finančních prostředků ESF. Hlavními sledovanými a naplňovanými výstupy a výsledky projektu byl počet podpořených osob (3000), počet účastníků kurzů (2000) a počet klientů, u kterých projekt splnil účel – byli navráceni do pracovního procesu (1000). Ke dni 31. 8. 2008 byly všechny sledované a naplňované výstupy a výsledky projektu výrazně překročeny. Bylo podpořeno 3.523 osob (117,3%), počet účastníků kurzů byl 2.739 (137,0%) a zaměstnáno bylo 1.162 osob (116,2%).

Tabulka č. 3.3.2 Pilotní projekt – Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku

Naplňovaný indikátor	Naplňované indikátory dle zavádějících dokumentací projektu	Cílový stav projektu k 31.6.2008	% plnění	Počet klientů vyhrazených z evidence nezaměstnaných ÚP k 31.12.2008
1	Počet klientů kteří podepsali dohodu o vstupu	3 000	3 523	117,4 %
2	Zařazeno celkem do všech kurzů	2 000	2 793	137,0 %
3	Počet vydaných certifikátů úspěšným absolventům IT kurzů	900	1 230	136,7 %
4	Počet zaměstnaných klientů (vyřazených z evidence nezaměstnaných ÚP)	1 000	1 162	116,2 %	1368

Nad rámec původně plánovaných aktivit bylo v rámci původního projektu realizováno aktivní školení pro 2 100 osob v oblasti finanční gramotnosti, resp. insolvence a předlužení. Tato aktivita se realizovala prostřednictvím projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Mostecku a Ostravsku - Prevence předlužení a jak z předlužení“, který se zaměřoval na finanční gramotnost a rovněž byl zprostředkován externím dodavatelem.

Tabulka č. 3.3.3 Pilotní projekt – Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku, podprogram „Prevence předlužení a jak z předlužení“

Naplňovaný indikátor	Naplňované indikátory dle zavádějících dokumentací projektu	Cílový stav projektu k 31.6.2008	% plnění
1	Počet klientů, kteří se zúčastnili úvodní prezentace	3 000	5 082	169,4 %
2	Počet klientů, kteří podepsali dohodu o vstupu	2 100	2 629	125,5 %
3	Počet klientů, kteří absolvovali kurz	2 100	2 395	114,0 %
4	Počet klientů, kteří úspěšně absolvovali kurz – obdržiteli certifikát	700	2 297	328,1 %
5	Počet vzdělávacích akcí (kurzů)	50	145	290,0 %

V rámci politiky zaměstnanosti ve vztahu k Romům, posouzení kvalifikačních předpokladů a dovedností Romů pro jejich uplatnění na trhu práce se uskutečnil projekt Vlády ČR a Světové banky zaměřený na otázky zaměstnanosti Romů. Kromě sběru informací o stavu vyloučených romských lokalit ve vztahu k trhu práce se zaměřil na důvody, které vedou k vyloučení Romů z trhu práce.

Monitoring

Statistické údaje týkající se nezaměstnanosti a efektivity nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou sledovány indiferentně k etnické příslušnosti. MPSV v současné době nevede oddělené statistiky o romských uchazečích o zaměstnání, Romech znevýhodněných na trhu práce z důvodu nízké kvalifikace nebo počtu romských absolventů rekvalifikací, které by umožňovaly sledovat indikátory pro prioritní oblast zaměstnanosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí realizovalo v roce 2008 dotazníkovou akci k zjištění údajů týkajících se poskytování služeb zaměstnanosti příslušníkům romských komunit pro zprostředkování a zvýšení jejich zaměstnanosti. Na dotazník odpovědělo celkem 8 pověřených úřadů práce, z kterých 5 úřadů práce dotazník nevyplnilo ve smyslu zadání, neboť konstatovaly, že dotazník nelze zodpovědně vyplnit, neboť úřady práce neevidují údaje týkající se národnostních menšin podle národností, ale podle státního občanství. Dalším důvodem byla neexistence definice příslušníka romského etnika, kterou by mohl úřad práce použít pro statistické účely na úseku zaměstnanosti. Pro rok 2008 bylo zjištěno:

Tabulka č. 3.3.4 Odhad počtu příslušníků romských komunit v evidenci úřadu práce v roce 2008

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský kraj	1080	541	539
Vysočina	424	207	217
Pardubický kraj	1004	533	471
Zlínský kraj	459	249	210
Plzeňský kraj	615	292	323
Karlovarský kraj	3223	1698	1525
Královehradecký k.	1100	600	500
Ústecký kraj	4118	1540	2578
Jihomoravský kraj	4650	2250	2400
Celkem	16673	7910	8763

Tabulka č. 3.3.5 Odhad počtu evidovaných příslušníků romských komunit zařazených do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2008

Nástroje APZ	VPP	SÚPM	Rekvalifikace	Ostatní	Celkem
Kraje	Celk.	ženy	Celk.	ženy	Celk.	ženy	Celk.	ženy
Jihočeský kraj	99	40	13	3	21	9	0	0	133
Vysočina	56	25	4	2	10	3	0	0	70
Pardubický kr.	53	12	1	0	28	10	0	0	82
Zlínský kraj	24	8	8	1	0	0	0	0	32
Plzeňský kraj	36	12	2	0	9	3	17	9	64
Karlovarský k.	90	32	7	4	173	62	5	0	275
Královehrad.k.	100	50	0	0	30	10	0	0	130
Ústecký kraj	596	198	72	15	170	57	158	70	996
Jihomoravský	100	70	36	16	64	34	0	0	200
Celkem	1154	447	143	41	505	185	180	70	1982

Tabulka č. 3.3.6 Odhad počtu evidovaných příslušníků romských komunit zařazených do poradenských programů v roce 2008

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský kraj	84	44	40
Vysočina	56	28	28
Pardubický kraj	115	37	78
Zlínský kraj	20	9	11
Plzeňský kraj	16	3	13
Karlovarský kraj	659	339	320
Královehradecký k.	50	20	30
Ústecký kraj	480	270	210
Jihomoravský kraj	140	70	70
Celkem	1620	820	800

Tabulka č. 3.3.7 Odhad počtu evidovaných příslušníků romských komunit zařazených do projektů ESF v roce 2008

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský kraj	115	62	53
Vysočina	19	10	9
Pardubický kraj	37	17	20
Zlínský kraj	2	1	1
Plzeňský kraj	19	13	6
Karlovarský kraj	66	44	22
Královehradecký k.	17	10	7
Ústecký kraj	362	180	182
Jihomoravský kraj	250	130	120
Moravskoslezský k.	14	0	14
Praha	85	72	13
Celkem	986	539	447

Tabulka č. 3.3.8 Odhad počtu evidovaných příslušníků romských komunit se kterými byl uzavřen Individuální akční plán v roce 2008

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský kraj	110	59	51
Vysočina	98	53	45
Pardubický kraj	21	9	12
Zlínský kraj	18	10	8
Plzeňský kraj	51	19	32
Karlovarský kraj	40	16	24
Královehradecký k.	30	15	15
Ústecký kraj	250	120	130
Jihomoravský kraj	250	130	120
Celkem	868	431	437

Tabulka č. 3.3.9 Odhad počtu umístěných příslušníků romských komunit na trhu práce v roce 2008

Trh práce	Primární trh práce	Sekundární trh práce	Celkem
Kraj	M	Ž	Cel.	M	Ž	Cel.	M	Ž	Cel.
Jihočeský kraj	101	83	184	103	74	177	204	157	361
Vysočina	44	26	70	35	28	63	79	54	133
Pardubický kraj	37	26	63	40	19	59	77	45	122
Zlínský kraj	36	15	51	11	22	33	47	37	84
Plzeňský kraj	30	10	40	24	11	35	50	25	75
Karlovarský kraj	89	62	151	67	35	102	156	97	253
Královehradecký k.	40	40	80	50	50	100	90	90	180
Ústecký kraj	220	300	520	280	319	599	500	619	1119
Jihomoravský kraj	400	300	700	80	120	200	480	420	900
Celkem	997	862	1859	690	678	1368	1683	1544	3227

Tabulka č. 3.3.10 Počet spolupracujících organizací v roce 2008

Kraj	Nevládní neziskové org.	Zaměstnavatelé	Romské organizace	Celkem
Jihočeský kraj	10	38	4	52
Vysočina	2	14	0	16
Pardubický kraj	1	28	3	32
Zlínský kraj	9	9	1	19
Plzeňský kraj	1	8	1	10
Karlovarský kraj	2	28	2	32
Královehradecký k.	4	40	2	46
Ústecký kraj	5	40	4	49
Jihomoravský kraj	4	18	2	24
Moravskoslezský k.	15	8	7	30
Celkem	53	231	26	310

ÚKOL 2

Zvýšení motivace k zaměstnávání Romů prostřednictvím změny v poměru výše sociálních dávek a minimální mzdy

Průběžně plněno

Dle vyjádření MPSV se poměr výše sociálních dávek a minimální mzdy nemůže odvíjet od specifických potřeb společnosti, která představuje max. 2% obyvatelstva, a to tím spíše, že jak vývoj sociálních dávek, tak vývoj výše minimální mzdy mají samostatné socioekonomické konsekvence a zákonitosti a stejně tak závažné ekonomické důsledky.

Systém dávek pomoci v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Při nastavování výše dávek pomoci v hmotné nouzi se zkoumá příjem, sociální a majetková situace osoby. Při hodnocení příjmu pro účely posouzení stavu hmotné nouze se uplatňuje jeden z motivačních prvků. Jde o zvýhodnění osob, které pracují a které přijmou i méně placenou práci (např. mají minimální mzdu) oproti osobám, které setrvávají pouze na dávkách pomoci v hmotné nouzi. V jejich případě se příjem ze závislé činnosti započítává pouze ve výši 70 %.

Naopak u dlouhodobě neaktivních osob v hmotné nouzi, které pobírají příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců, činí částka živobytí minimální možnou hranici příjmů, a to částku existenčního minima. Toto se ale nevztahuje na nezaopatřené dítě, na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (poživatel starobního důchodu apod.), osobu pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu, která má příjem z výdělečné činnosti a osobu, která vykonává dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.

V roce 2008 a s platností od 1.1.2009 byly přijaty opatření na zvýšení zaměstnanosti uchazečů o zaměstnaní, kterým úřady práce věnují zvýšenou péči, podle § 33 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato novela zákona ovlivňuje přístup služeb zaměstnanosti k uchazečům o zaměstnání. Jedná se o změny ve zprostředkování zaměstnání, podpory v nezaměstnanosti, nelegální práce a výše příspěvků na živobytí.

Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc, to znamená, že do 50 let věku bude činit 5 měsíců, mezi 50-55 lety věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Po dobu prvních dvou měsíců je poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 65% průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50% a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45%. Podpora v nezaměstnanosti nebude přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce.

Zvyšuje se pokuta zaměstnavatelům za umožnění výkonu nelegální práce ze 2 000 000,- Kč na 5 000 000,- Kč.

ÚKOL 3

Pracovní příprava mladých Romů

Průběžně plněno

Pracovní příprava mladých Romů i dalších mladých do věku 25 let probíhá v současné době v rámci realizovaných projektů ESF často ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi. Jedná se o zařazování do rekvalifikačních a vzdělávacích aktivit s vysokou mírou praktické výuky na základě výstupů poradenských programů (Job kluby na Úřadech práce), procentuální úspěšnost je však malá vzhledem k malému zájmu ze strany Romů, kteří v průběhu aktivit odstupují. Přístup ke vzdělání se i přes snahy mnoha romských a pro-romských neziskových organizací zatím nezměnil. Ministerstvo práce a sociálních věcí přestalo považovat absolventy vysokých škol do 25 let věku za znevýhodněnou skupinu na trhu práce. Zvýšená péče je věnována jen mladým lidem do 20 let věku, toto opatření vstoupí v platnost k 1.1.2009.

Monitoring

1. Podíl podporovaného zaměstnání Romů v rámci celého podporovaného zaměstnávání ve srovnání s předchozím rokem.

V současné době nejsou data dostupná. Termín podporované zaměstnání neexistuje v právních předpisech o zaměstnanosti. V zásadě se jedná o dvě odlišné aktivity (pracovní rehabilitace, chráněná pracovní místa), které se teprve v letošním roce rozvíjejí, zatím však není připravena údajová základna pro celostátní statistiku. Tato se bude na základě získaných zkušeností zpracovávat v dalších letech. Je otázkou metodiky sběru dat, zda bude možné na úrovni ministerstva vést oddělené statistiky podílu podporovaného zaměstnávání, respektive pracovní rehabilitace či agentur zprostředkování práce pro dlouhodobě nezaměstnané Romy.

2. Odhadovaný počet romských absolventů profesní přípravy v sociálně vyloučených romských lokalitách s více než 300 obyvateli.

Data nejsou dostupná.

3. Odhadovaná průměrná délka dlouhodobé nezaměstnanosti u obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit s více než 300 obyvateli:

Data nejsou dostupná.

4. Odhadovaná míra nezaměstnanosti v sociálně vyloučených romských lokalitách s více než 300 obyvateli:

Tyto údaje ve většině krajů nejsou k dispozici.

Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice

V roce 2008 proběhl „Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice zaměřený na moravské lokality“. Provádění dlouhodobého monitoringu je ukotveno v Usnesení vlády č. 8 ze 4. 1. 2006, v němž vláda rozhodla o realizaci pravidelného, systematického a dlouhodobého měření efektivity opatření směřujících k romské integraci a účelnosti vynakládání veřejných prostředků.

V roce 2008 byl projekt v rámci Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity proveden Fakultou sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Do projektu bylo zahrnuto 6 lokalit (Brno, Břeclav, Přerov, Jesenicko, Holešov a Slezská Ostrava). Moravské lokality, které byly v prvním roce dlouhodobého monitoringu vybrány, jsou zároveň lokalitami, v nichž pilotně působí pracovníci z Agentury pro sociální začleňování. Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity chystá pro rok 2009 monitoring, který se zaměřuje na dlouhodobé terénní výzkumy v českých lokalitách Agentury. Zjištěná data budou analyzována dodavatelem zakázky a ten na jejich základě vytvoří zprávy o stavu v těchto lokalitách. Výzkum bude vyhlášen během měsíce května v následujících romských sociálně vyloučených lokalitách situovaných na území Čech: Ústí nad Labem, Most, Cheb, Broumov, Šluknovsko (Krásná Lípa, Varnsdorf, Česká Kamenice a okolní obce).

ÚKOL 4

Podpora nestátních neziskových organizací v rozvoji programů zaměřených na trénink, vzdělávání Romů a zprostředkování

Průběžně plněno

Ve většině krajů se nestátní neziskové organizace aktivně zapojují do programů Evropského sociálního fondu i do programů aktivní politiky zaměstnanosti zaměřených na poradenství (individuální a skupinové poradenství) a poradenské programy, na zprostředkování zaměstnání, na praktickou výuku a odbornou praxi v rámci veřejně prospěšných prací a na rekvalifikace. Jedná se často o zranitelná, málo kvalifikovaná pracovní místa a tomu pak odpovídá i praktická kvalifikace bez záruky jejich udržení.

ÚKOL 5

Podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících dlouhodobě nezaměstnané

Průběžně plněno

Služby zaměstnanosti podporují zaměstnavatele a obce zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané a vytvářejí pro ně i volná pracovní místa prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to finančními příspěvky nebo dotacemi. Ze strany úřadů práce je to zejména finanční příspěvek na tvorbu společensky účelných pracovních míst (max. na 24 měsíců) a veřejně prospěšných prací (max. na 12 měsíců). Menší část se týká chráněných míst a chráněných dílen. Ze strany zaměstnavatelů další aktivity (kromě tvorby výše zmíněných pracovních míst) nejsou patrné.

V souladu s Usnesením vlády ČR č. 1573/05 k Realizačnímu plánu naplňování Koncepce romské integrace v letech 2006 – 2009 a Usnesení vlády ČR č. 355/07 ke Zprávě o naplňování Dekády romské inkluze na léta 2005 – 2015, Správa služeb zaměstnanosti MPSV připravila mimo jiné i několik programů k zaměstnanosti pro podnikatele, zaměstnavatele a další instituce zabývajících se touto problematikou (NNO).

V přípravě jsou i další projekty zaměřené na zaměstnanost příslušníků romské komunity přímo, které po vyhlášení výzvy k podávání projektů budou postoupeny k projednávání na MPSV. Další možnost zaměstnávání obtížně umístitelných občanů na trhu práce a tedy i příslušníků romské komunity, se nabízí i v nově realizovaném projektu.

Monitoring

Statistiky úřadů práce a klientů nestátních neziskových organizací nejsou k dispozici. Obecně jde o problém kvalitativní evaluace projektů podpořených z ESF. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Kancelář Rady vlády pro záležitosti Romské komunity spolupracuje s „Evropskou sítí pro sociální začleňování Romů (European Network on Social Inclusion and Roma)“ směrem k zlepšení této situace.

ÚKOL 6

Dokončení legislativních změn v oblasti antidiskriminačních opatření

Průběžně plněno

Antidiskriminační opatření na trhu práce jsou obsažena v § 4 Zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a finanční postihy při jejich porušování zaměstnanci nebo organizacemi pak v § 139-141 téhož zákona. V zákoně o zaměstnanosti č. 435/04 Sb. je definován § 4 - Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. To je velmi důležitý krok, který romská veřejnost silně ocenila.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v § 16 upravuje rovné zacházení, zákaz diskriminace a důsledky porušení práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Podle § 16 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. § 16 odst. 2 zákoník práce stanoví, že v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Podle § 16 odst. 3 zákoníku práce se za diskriminaci nepovažuje rozdílné zacházení v případech podle odstavce 2, pokud z povahy pracovních činností nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu. Rovnost v odměňování upravuje § 110 zákoníku práce.

V obecné rovině upravuje zákaz diskriminace Listina základních práv a svobod (č.2/1993 Sb.), zejména čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 25 odst. 1 a čl. 28.

ÚKOL 7

Školení pracovníků úřadu práce v oblasti anti-diskriminačních opatření

Průběžně plněno

V roce 2008 proběhly tři semináře zaměřené na školení pracovníků úřadů práce v oblasti antidiskriminačních opatření. Jednalo se o semináře Rovné příležitosti žen a mužů, Sociálnímu poradenství – práce s ohroženými skupinami a Sociální poradenství – práce s exludovanými klienty.

Prvního semináře Rovné příležitosti žen a mužů a Interkulturní komunikace se zúčastnilo celkem 118 pracovníků ve dvou sezeních, 2. prosince 2008 v Praze a 4. prosince 2008 v Olomouci. Seminář byl rozdělen do dvou částí „rovné příležitosti žen a mužů“ a „Interkulturní komunikace“. Druhý seminář byl věnován Sociálnímu poradenství – práce s ohroženými skupinami klientů a zúčastnilo se ho 40 pracovníků úřadů práce. Seminář byl rozdělen do čtyř modulů: (1) osobnost klienta se zaměřením na ohrožené skupiny; (2) různé druhy jednání klientů patřících do ohrožených skupin, vliv hněvu a obav na vznik agrese; (3) neverbální komunikaci a (4) poradenský rozhovor s ohroženým klientem. Poslední seminář Sociální poradenství – práce s exludovanými klienty se věnoval antidiskriminačním opatřením. Semináře se zúčastnilo 25 pracovníků a skládal se ze čtyř modulů: (1) teoretická východiska; (2) poradenská práce s klienty z exludovaných skupin; (3) kasuistický seminář I; a (4) kasuistický seminář 2.

ÚKOL 8

Propagační akce zaměřené na podnikatele

Průběžně plněno

Propagační akce zaměřené na zaměstnavatele vycházejí zejména z monitoringu trhu práce, na základě kterého se oslovují zaměstnavatelé, kteří mají konkrétní požadavky na nové pracovníky. Dále jsou pracovníci trhu práce oslovováni a jsou v permanentním styku s rozhodujícími zaměstnavateli a dalšími institucemi na trhu práce na úrovni regionů, zabezpečují nebo se i zúčastňují různých burz práce nebo škol zaměstnavatelů i profesních sdružení.

Monitoring

Z pohledu úřadů práce nebyl zaznamenán posun k lepšímu. I nadále převládá neochota podnikatelů zaměstnávat Romy, zejména z důvodů nízké kvalifikace, domnělého nezájmu pracovat a špatných zkušeností zaměstnavatelů z minulosti.

Implementační agentura: Agentura pro sociální začleňování

Otázka vytvoření implementační Agentury pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených lokalitách dostala nový rozměr při čerpání ze sociálních fondů EU 2007-2013. V rámci ESF – Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost je definována specifická Oblast podpory 3.2 - Podpora sociální integrace romských lokalit. Cílem Agentury, která působí ve 12 pilotních lokalitách, je pravidelně, systematicky a dlouhodobě měřit efektivitu opatření směřujících k integraci romské populace a účelnost vynakládání veřejných prostředků do této oblasti. Ve spolupráci s kanceláří Rady vády pro záležitosti romské komunity se Agentura v roce 2008 podílela na uskutečnění dlouhodobého monitoringu situace romských komunit v České republice, se zaměřením na Moravské lokality.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND A ZAMĚSTNANOST ROMŮ

Lze předpokládat, že některé úkoly Dekády v oblasti zaměstnanosti budou i nadále naplňovány prostřednictvím projektů podpořených z Evropského sociálního fondu.

V rámci Operačního program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) vznikla pod ministerstvem práce a sociálních věcí Pracovní skupina pro záležitosti romských komunit (PS Roma). Tato skupina byla v předchozím programovém období zřízena pod monitorovacími výbory OP RLZ, PJD 3 a CIP EQUAL. Členy této pracovní skupiny jsou zástupci resortů, institucí a orgánů, jejichž činnost je spojena s problematikou romské integrace. Jedná se tedy o zástupce jednotlivých operačních programů majících pro tuto problematiku vyčleněny určité oblasti podpory, dále o zástupce orgánů Úřadu vlády ČR: Rady vlády pro záležitosti romských komunit a Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách, činnosti se účastní také členové Asociace krajů, měst a obcí a dále krajských romských koordinátorů.

Skupina je platformou, jež umožňuje vzájemnou komunikaci a informovanost na poli romské integrace, vytváří doporučení pro MV OP LZZ a další monitorovací výbory, příp. navrhuje změny strategických dokumentů majících vztah k problematice, vyhodnocuje dosavadní průběh poskytování podpory ESF, iniciuje vznik výzkumných materiálů atd. V předchozím období tak PS zadala zpracování Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, stála u vzniku publikace o příkladech dobré praxe „Příběhy“, iniciovala počáteční fázi evaluace romských projektů. V novém programovém období proběhlo úvodní setkaní, na němž byly zpracovány dokumenty týkající se PS, první řádné zasedání PS bylo plánované na březen 2009.

V roce 2008 bylo pod ministerstvem práce a sociálních věcí registrováno 17 projektů zaměřených na problematiku romské integrace v celkové hodnotě 167 371 333 Kč, dále uvedené v tabulkách 3.3.11. až 3.3.13.

Tabulka č. 3.3.11 Projekt CIP EQUAL
Název projektu	Příjemce	Rozpočet	Cíl
Mikrobus	DROM, Romské středisko	2 104 134 Kč	Zvýšení přístupu na trh práce pro Romy.
PIN – podpora inkluze	Člověk v tísni, o.p.s	2 566 550 Kč	Zvýšení úspěšnosti osob ohrožených sociálním vyloučením, především Romů, při vstupu na legální trh práce.
POLIS	Člověk v tísni, o.p.s	25 206 354 Kč	Vytvoření a prosazení funkčních modelů nediskriminační sociální, vzdělávací a zaměstnanostní politiky v Bílině, Ústí n/L a Plzni.
ROMA-Romcentrum	Sdružení Romů severní Moravy	21 077 815 Kč	Vybudovat multifunkční komunitní centrum – Romcentrum; rozšířit nabídku služeb pro příslušníky romského etnika; realizovat aktivity, které by napomohly pozitivnímu ovlivnění názoru majoritní společnosti vůči této menšině.
IQ Servis	IQ Roma servis	27 859 380 Kč	Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce: Zlepšení sociální úrovně příslušníků romských komunit a zvýšení vzdělanosti.
Podpora Romů v Praze	Občanské sdružení Slovo 21	26 948 000 Kč	Podporovat všechny věkové kategorie Romů při vstupu na trh práce a při získávání kvalifikace, vzdělání a zaměstnání.
Podpora Romů v Praze	Občanské sdružení Slovo 21	3 550 370 Kč	Šíření zkušeností a prezentace inovativního modelu vzdělávání a zaměstnávání Romů vzniklého během projektu CIP EQUAL Podpora Romů v Praze.
Tabulka č. 3.3.12 Projekt JPD 3, opatření 2.1 "Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí"
Název projektu	Příjemce	Rozpočet	Cíl
Terénní práce v sociálně vyloučených lokalitách	Člověk v tísni, o.p.s	9 121 000 Kč	Pomoci osobám žijícím v sociálně vyloučených lokalitách vymanit se ze svých problémů a motivovat je k začlenění do společnosti
Využití mediace jako nástroje sociální integrace	Asociace mediátorů České republiky	8 875 000 Kč	Poskytovat bezplatně služby mediace a facilitace příslušníkům znevýhodněných skupin a pomoci jim takto lépe se začlenit či stabilizovat svou pozici na pracovním trhu.
Pracovní program Vinařice	Romodrom, o.s.	9 980 000 Kč	Projekt byl zaměřen na uplatnění osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody ve věznici Vinařice na otevřeném trhu práce jako nástroj k zabránění sociálnímu vyloučení těchto osob.
Zvyšování kapacity a kvality sociálních služeb SKPHOPO	Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice	6 271 500 Kč	Aktivity projektu zaměřené na podporu uživatelů Azylového domu a Domu na půli cesty a Aktivity projektu zaměřené na podporu organizace.
Program psychosociální podpory a asistence pro uživatele drog v konfliktu se zákonem při jejich integraci do společnosti a na trh práce	Sananim, o.s.	5 229 100 Kč	Program se stal součástí stávajícího komplexního systému péče o uživatele drog.
Podpora profesního rozvoje znevýhodněných skupin prostřednictvím rekvalifikačního kursu, dalšího vzdělávání a následného zaměstnání	Step by Step Česká republika, o.s.	7 535 450 Kč	Pomoc integraci specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, zejména romských komunit prostřednictvím zaměstnání a celoživotního vzdělávání. Bylo vyškoleno 28 kvalifikovaných lektorů volného času z řad lidí ohrožených sociální exkluzí.
Nejste na to sami – komplexní model následné péče o mladé lidi bez rodinného zázemí	DOM	7 765 600 Kč	Přímá pomoc a podpora lidem prostřednictvím rozvoje sociálních dovedností, budování a posilování pracovních návyků, kvalifikace a celkového rozvoje osobnosti.
Komplexní terénní programy pro Prahu	Člověk v tísni, o.p.s.	2 506 080 Kč	Pomoc sociálně vyloučeným osobám při dostávání se na trh práce a zajišťování zaměstnání.
Tabulka č. 3.3.13 Projekt Publicity
Název projektu	Příjemce	Rozpočet	Cíl
Fotodokumentace projektů podpořených z ESF		179 000 Kč	Fotografické zdokumentování aktivit úspěšně realizovaných 20 projektů ESF (Evropského sociálního fondu).
Publikace Příběhy		596 000 Kč	Ukázat širší veřejnosti na konkrétních příkladech, jakým způsobem mohou působit a pomáhat prostředky Evropského sociálního fondu v České republice (dále ESF). Nikoli řečí čísel, statistik a oficiálních ukazatelů, ale prostřednictvím příběhů konkrétních lidí

ZDRAVÍ

Usnesením ze dne 20. srpna 2008 č. 1005 uložila vláda České republiky ministrovi zdravotnictví i nadále naplňovat Akční plán Dekády romské inkluze včetně věcných doporučení zahrnutých ve Zprávě o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2008. V rámci Akčního plánu v části vzdělávání jde o naplňování níže uvedeného úkolu:

implementovat program „zdravotního sociálního pracovníka“ na krajích a obcích.

K úkolu je definován indikátor měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

počet klientů zdravotně sociálních pomocníků.

Ve Zprávě o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2007 se v oblasti zdraví navrhuje, aby Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo udržitelný model fungování zdravotně-sociálního pomocníka použitelný zejména v sociálně vyloučených lokalitách.

ÚKOL 1

Implementovat program „zdravotního sociálního pomocníka“

Splněno

V únoru 2005 Ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě materiál nazvaný „Návrh na pomoc romské komunitě prostřednictvím zdravotně sociálních pomocníků“, který obsahuje doporučení, aby byla funkce zdravotně sociálního pomocníka pro Romy ohrožené sociální exkluzí pilotně vyzkoušena nestátní neziskovou organizací. Vláda usnesením z 23. února 2005 č. 219 vzala tento návrh na vědomí. Ke 30. květnu 2008 mělo ministerstvo zdravotnictví za úkol vyhodnotit závěry pilotního projektu „Satstipen ČR – zdravotně sociální pomocníci ve vyloučených lokalitách“, uskutečňovaného organizací Drom-romské středisko a na jejich základě navrhlo připadnou modifikaci zajištění zdravotně sociálního pomocníka. Tento termín byl splněn.

Drom, romské středisko od září 2005 do května 2007 realizovalo projekt „Zdravotně sociální pomocníci ve vyloučených lokalitách (SASTIPEN ČR)“. Tento projekt byl plánovaný na dva roky s celorepublikovou působností. Projekt byl financován z Opatření 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí – oblast sociálních služeb OP RLZ. Drom společně s Ministerstvem zdravotnictví vytvořil metodiku fungování zdravotně sociálního pomocníka, definoval jeho pracovní náplň a systém vzdělávání. Role pomocníků spočívá v aktivním vyhledávání osob či skupin, u nichž hrozí ohrožení zdraví, ať už v důsledku rizikového chování, nedostatku informací či nedostupností zdravotní péče apod. Jejich práce se zaměřuje zejména na péči o těhotné ženy a matky po porodu, děti, mladé lidi, hygienické podmínky v domácnostech a zlepšení komunikace mezi rodiči a lékaři a zdravotníky. Ministerstvo zdravotnictví se podílelo na realizaci projektu jeho vyhodnocováním společně s organizací Drom a zastoupením expertů v národní a nadnárodní pracovní skupině projektu. Projekt byl podpořen celkovou částkou 10 802 620 Kč.

Projekt byl realizován v 7 krajích ČR. Cílem projektu bylo vytvoření a otestování sítě zdravotních sociálních pomocníků pro Romy ohrožené sociální exkluzí zejména v oblasti zdraví. Činnost zdravotně sociálních pomocníků byla zahájena v lednu 2006 a činnost projektu byla ukončena v květnu 2007. V roce 2006 bylo vytvořeno 18 pracovních míst na plný pracovní úvazek v sedmi krajích ČR. V roce 2007 působilo v terénu 12 pomocnic v pěti krajích ČR. Počet evidovaných klientů se souměrně snížil z 600 v roce 2006 na 432 evidovaných klientů v roce 2007.

Činnost zdravotně sociálních pomocníků byla v roce 2007 v rámci terénních programů Dromu – romskému středisku registrována jako sociální služba. Od 1.9. 2007 po skončení projektu SASTIPEN ČR je činnost sociálních zdravotních pomocníků financována z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí. K 1. květnu 2008 bylo personální zajištění zdravotně sociálních pomocníků v rozsahu uvedeném v tabulce č. 3.4.1.

Tabulka č. 3.4.1 Počet zaměstnanců dle pracovních pozic

Pracovní pozice	Počet zaměstnanců	Úvazek
Vedoucí	1	1
Evaluátor + metodik	1	0,5
Administrátor	1	0,5
Zdravotně sociální pomocník	12	1
Kontaktní osoby	10	DPČ
Ekonom	1	DPČ

V rámci původního projektu „SASTIPEN ČR – Zdravotně sociální pomocníci ve vyloučených lokalitách“ byl realizován vzdělávací program, který byl v roce 2008 akreditován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR jako „Vzdělávací program pro zdravotně sociální pomocníky“ v rámci celoživotního vzdělávaní pracovníků v sociálních službách.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo zprávu o vyhodnocení pilotního programu SASTIPEN ČR 30. května 2008. Průběžné výsledky činnosti zdravotně sociálních pomocníků ukazují, že propojení sociální a zdravotní oblasti je efektivní a žádoucí. Zdravotně sociální pomocníci si ve vyloučených lokalitách vytvořili široké spektrum klientů, se kterými pracují a získaly jejich důvěru. Cíl projektu SASTIPEN ČR, jmenovitě snižování nedostatků ve zdraví a zdravotní péči u romské komunit, jímž je zlepšit přístup klientů, převážně ze sociálně vyloučených lokalit, k vlastnímu zdraví a zdravotnickým službám a omezit tak riziko jejich sociálního slučování v oblasti zdraví prostřednictvím působení zdravotně sociálních pomocníků byl podle zprávy ministerstva zdravotnictví úspěšně splněn.

Zpráva hovoří o žádoucí potřebě pro působení zdravotně sociálních pomocníků přímo v sociálně vyloučených lokalitách. Ministerstvo ale nemá kompetence k tomu, aby zřídilo trvalá místa zdravotně soc. pomocníků jako zaměstnanců krajů nebo jiných institucí. Náplň činnosti zdravotně sociálních pomocníků odpovídá spíše charakteru sociální služby, poskytovanou v sociálně vyloučených lokalitách, kdy jde o zvýšení kvalifikace konkrétních zaměstnanců poskytovatele služby, která koresponduje s jinými podobnými službami, registrovanými pod složkou Terénní programy pro jiné cílové skupiny dle zákona č. 108/2006Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí zastává názor, že náplň zdravotně sociálního pomocníka by měla být součástí kompetencí pracovníka v sociálních službách či terénního sociálního pracovníka a pro její zajišťování není potřeba vytvoření nově samostatné profese. Ministerstvo zdravotnictví nenavrhuje žádnou modifikaci současného vyhovujícího zajištění činnosti zdravotně sociálních pomocníků

V listopadu 2007 byl zahájen projekt Sastipen „Zdraví a romská komunita – analýza situace v Evropě“ , který je financován z Evropské unie v rámci programu „Veřejné zdraví“. Projekt realizuje v 7. evropských zemích španělská nezisková organizace FSG (Fundación Secretariado Gitano), která v České republice tvoří partnerství s Kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity a o.s. Vzájemné soužití. Základním cílem projektu je analyzovat zdravotní situaci romské populace a následně porovnat výsledky se zdravotním stavem celé populace a navrhnout specifické strategie v oblasti zdraví a činnosti pro tuto cílovou skupinu obyvatel. V roce 2008 se uskutečnil sběr dat téměř v celé České republice kromě krajů Vysočina a Jihočeského kraje. Konečná analýza by měla napomoci při zmírňování nerovností v oblasti zdravotní péče a při navrhování individuálních postupů, která bude k dispozici v roce 2009.

NAPLŇOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY

Kromě základních priorit, v jejichž rámci jsou definovány úkoly akčního plánu (vzdělání, zaměstnanost, bydlení a zdraví), si zúčastněné země Dekády vytyčily tři průřezová témata, která se prolínají napříč čtyřmi výše uvedenými prioritami. Jedná se o následující témata:

4.1. boj s diskriminací;

4.2. rovné příležitosti žen a mužů a

4.3. sociální soudržnost.

BOJ S DISKRIMINACÍ

Antidiskriminační zákon

Parlament České republiky schválil návrh zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací (antidiskriminační zákon).[5] Při hlasování o návrhu zákona přijal Senát doprovodné usnesení,[6] kde vyjádřil, že se neztotožňuje „....s charakterem normy, která umělým způsobem zasahuje do přirozeného vývoje společnosti, nerespektuje kulturní odlišnosti členských států a požadavek rovnosti ve výsledku povyšuje nad princip svobody volby.“ Senát v tomto usnesení také vyzval vládu, aby nedávala souhlas s přijetím dalších antidiskriminačních předpisů na úrovni EU.

Usnesení Senátu lze označit za velmi problematické, neboť de facto odmítá skutečnost, že by v České republice existoval problém diskriminace jako takový. Celospolečenské řešení, ke kterému by právě přijetí antidiskriminačního zákona mohlo napomoci, tak nepovažuje za žádoucí.[7]

Schválený návrh dne 16. května 2008 vetoval prezident České republiky. Poslanecká sněmovna o vetu prezidenta do konce roku 2008 nerozhodla, neboť v průběhu podzimu nebyl návrh opakovaně zařazován na jednání schůze Poslanecké sněmovny. Oběti diskriminace tak doposud, až na výjimky plynoucí zejména z ustanovení procesního ustanovení § 133a zákona č. 99/1963 Sb., nemají zajištěnu dostatečnou ochranu před diskriminací.[8]

Navíc Česká republika neimplementovala řadu směrnic EU týkajících se rovného zacházení a ochrany před diskriminací. Evropský soudní dvůr již vynesl první rozsudek,[9] kde konstatuje, že Česká republika nesplnila všechny povinnost plynoucí z jejího členství v EU. Konkrétně se jedná o neprovedení směrnice, která se týká rovného zacházení mezi ženami a muži v systémech sociálního zabezpečení pracovníků.[10] České republice byla uložena „pouze“ náhrada nákladů řízení. V lednu 2009 byla České republice doručena další žaloba Evropské komise.[11]

Kromě toho přetrvává právní vakuum v pracovně právních vztazích, neboť zákoník práce na neexistující antidiskriminační zákon odkazuje.[12]

Návrh směrnice Rady zakazující diskriminaci mimo oblast zaměstnání

Evropská komise schválila dne 2. července 2008 návrh tzv. antidiskriminační směrnice Rady Evropské Unie, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženství nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Návrh doplňuje existující legislativní rámec ochrany před diskriminací.[13] Nová směrnice si tedy klade za cíl zavést zákaz diskriminace z důvodu věku, náboženství, zdravotního postižení a sexuální orientace mimo oblast zaměstnání, konkrétně v oblastech poskytování zboží a služeb (včetně bydlení), sociální ochrany (včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče), sociálních výhod a zdravotnictví.

Návrh směrnice vzbudil v členských státech EU rozporné reakce. Ochránci lidských práv, zejména nevládní organizace, návrh přivítaly. Zároveň byl ale z jejich strany návrh kritizován pro řadu výjimek, tedy situací, kdy je diskriminace povolena. Většina členských států EU návrh vítá, řada z nich se ale k němu staví zdrženlivě.

Lze říci, že projednávání na půdě Rady EU[14] je v obecné rovině provázeno disputacemi mezi zastánci a odpůrci antidiskriminační legislativy. Návrh je kritizován pro vágnost a neurčitost pojmů, se kterými pracuje. Členské státy vyzdvihují význam právní jistoty – obávají se, že nesprávná implementace do vnitrostátních právních řádů bude mít za následek vlnu žalob k Evropskému soudnímu dvoru. Důležité je také rozdělení pravomocí mezi členské státy a Evropskou unii, tak, aby návrh příliš nezasahoval do výlučných kompetencí členských států.

Stanovisko vlády České republiky k návrhu směrnice se formovalo po několik měsíců. Gestorem[15] směrnice byl původně ustanoven úřad ministryně pro lidská práva a menšiny,[16] který se na půdě EU chystal návrh podpořit. Gesce poté dohodou přešla na Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož postoj k návrhu již tolik vstřícný není. Vláda následně k návrhu zaujala velmi zdrženlivé stanovisko. Obecně návrh nepodporuje, ochranu před diskriminací považuje za úkol, který by měl být svěřen národním vládám.

Z hlediska lidských práv považujeme nicméně návrh za přínosný. Je žádoucí, aby úroveň ochrany před diskriminací byla ve všech členských státech obdobná, ať už jen z důvodu existence volného pohybu osob – občané EU by měli mít zaručen minimální standard rovného zacházení bez ohledu na to, ve kterém státě EU se právě nacházejí. Již dnes víme, že stávající směrnice zakazující diskriminaci byly ve státech EU transponovány různými způsoby (řada států poskytuje ochranu širší, než směrnice vyžadují, některé státy naopak požadavky směrnic neplní), z čehož plyne, že ochrana před diskriminací se stát od státu liší.

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ

Problematika rovných příležitostí je předmětem úpravy následujících dokumentů: Smlouva o založení EHS - Římská smlouva (čl. 119); Smlouva o založení ES - Amsterodamská smlouva (čl. 2,3,13,141); a dále rozdílné směrnice Evropského společenství. Vláda České přijala usnesení č. 236 ze dne 8. dubna 1998, jímž schválila programový dokument „Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen“ jako národní akční plán, který je usnesením vlády každoročně aktualizován. Usnesením vlády č. 1033 ze dne 10. října 2001 byla zřízena Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů,jako stálý poradní orgán vlády v oblasti vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže.

Do roku 2007 bylo gestorem oblasti rovných příležitostí Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se zabývá rovností na úseku práce, pracovních podmínek, přístupu k zaměstnání, odměňování za práci, sociálního zabezpečení apod. a spolu s Ministerstvem školství neslo největší břemeno při prosazování rovného zacházení mezi muži a ženami. Od 1. ledna 2008 byla koordinací agendy rovných příležitostí pro ženy a muže ve společnosti pověřena ministryně pro lidská práva a menšiny MUDr. Džamila Stehlíková. Její činnost spočívá v koordinací vnitrostátní politiky týkající se postavení žen ve společnosti a vede ostatní ministerstva k tomu, aby v rámci své věcné politiky systematicky, cíleně a efektivně přispívala k rozvoji rovných příležitostí mužů a žen.

Vláda jako svůj poradní orgán zřídila usnesením č. 1033 ze dne 10. října 2001 Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Na funkci předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů byla jmenována usnesením vlády ze dne 11. června 2007 č. 638 MUDr. Džamila Stehlíková ministryně pro lidské práva a menšiny, která byla zároveň předsedkyní Rady vlády pro záležitosti romských komunit. Ze svého titulu tak mohla provázat činnosti poradních orgánů Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Rada připravuje návrhy směřující k prosazování a dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže.

Požadavek naplňovat ústavní zásadu rovnosti mužů a žen zasahuje do všech oblastí společenského života a za jeho prosazení při výkonu státní správy odpovídají vládě v rámci svých věcných působností jednotlivá ministerstva. Řídí se přitom národním akčním plánem „Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen“. Tento programový dokument byl v návaznosti na řešení problematiky rovnosti v zemí EU přijat vládním usnesením č. 236 ze dne 8. dubna 1998, jako národní akční plán, který je každoročně aktualizován. Poslední aktualizace proběhla 14. května 2008, na základě usnesení vlády č. 540. Akční plán obsahuje cca 40 opatření, jejichž plnění vláda každoročně vyhodnocuje a aktualizuje uvedená opatření. Opatření 1.8. „Priorit“ ukládá všem ministerstvům podřizovat koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. Toto se vztahuje v plné míře i na Dekádu romské inkluze 2005–2015. Podle usnesení vlády ze dne 9. května 2001 č. 456 bylo od 1. ledna 2002 zřízeno v každém resortu pracovní místo pro zaměstnance (tzv.“gender focal point“), který se věnuje agendě rovných příležitostí pro muže a ženy.

Romské ženy jsou vystaveny tradičním případům genderové diskriminace v přístupu k zaměstnání, a tím se (v kumulaci s dalšími druhy diskriminace v přístupu k zaměstnání) jejich situace ještě zhoršuje. Koncepce romské integrace reflektuje princip rovných příležitostí žen a mužů ve všech prioritních oblastech, které vytyčuje.

SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST

Podepsáním Společného memoranda o sociálním začleňování dne 18. prosince 2003 se Česká republika zavázala k plnění Národního akčního plánu sociálního začleňování na léta 2004-2006. Plán shrnuje nejdůležitější problémy, kterým Česká republika čelí v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a zároveň zveřejňuje cíle, úkoly a opatření vedoucí k jejich odstranění. Politiku sociálního začleňování plán promítá do ostatních relevantních oblastí, jako jsou zaměstnanost, sociální ochrana, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, prevence sociálně negativních jevů aj. Plán vychází ze Společných cílů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU, tak jak byly schváleny v prosinci 2000 na zasedání Evropské rady v Nice.

Plán stanovil široký rámec působnosti, v němž se politika boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení má pohybovat v následujících letech. Co se týče romské záležitosti, základním strategickým dokumentem, který formuluje státní politiku v oblasti romské integrace, je Koncepce romské integrace, která byla poprvé přijata usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599. Čtvrtá aktualizovaná verze koncepce byla vládou schválena usnesením ze dne 9. března 2005 č. 276. V roce 2008 se diskutovalo o aktualizaci Koncepce romské integrace, která je plánovaná na rok 2009. V roce 2008 v rámci Pracovní skupiny pro otázky spojené s vytvářením Koncepce romské integrace diskutovaly materiály týkající se další aktualizace Koncepce romské integrace. Proběhlo v rámci Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity proběhly konference a setkání, na kterých se řešila tato Koncepce, jejíž finalizace je plánovaná na rok 2009.

Pro naplnění cíle integrace romských komunit a získání ekonomické soběstačnosti jejich členů se používají vyrovnávací postupy. Vláda k nim přistupuje s perspektivou dosáhnout cílů s nimi spojovaných do roku 2020. Specifický přístup je zde kombinován s úsilím o přizpůsobení obecných opatření a zdrojů s ohledem na specifické podmínky a potřeby Romů. Z cíle vyrovnávacích postupů vyplývají i vhodné prostředky, jimiž jsou především aktivity vedoucí ke zvýšení vzdělanostní úrovně a profesní kvalifikace. Při vyrovnávacích postupech nejde vláda cestou kvót, které by určovaly počty Romů v určitých zaměstnáních nebo mezi přijatými uchazeči o studium, ale cestou cílené asistence, která umožní těmto osobám překonat znevýhodnění a vyrovnat se s požadavky na ně kladenými.

Jedním z nejdůležitějších vyrovnávacích postupů je program Terénní práce ve vyloučených romských komunitách, který realizuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity prostřednictvím samospráv a řada nestátních neziskových organizací od roku 1999. Jeho cílem je přispět k přechodu od poskytování sociálních dávek k sociální pomoci s důrazem na práci s klienty přímo v romské komunitě.

Dne 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.), který legislativně upravuje všechny typy sociálních služeb, včetně terénních programů, do kterých patří také terénní sociální práce. Návrh vymezuje terénní programy, jako terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Mimo jiné se jedná i o osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života.

VÝDAJE NA PROGRAM V ROCE 2008

Náklady na koordinaci programu Dekáda romské inkluze 2005 – 2015 kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity činily v roce 2008 ze státního rozpočtu 378 452 Kč. Náklady tvořily mzdové a administrativní náklady. Podrobný přehled výdajů na koordinaci programu v roce 2008 je uveden v příloze č. 1.

Dekáda nedisponuje zvlášť vyčleněnými finančními prostředky. Stejně jako v minulých letech je financována z již existujících rozpočtů jednotlivých resortů odpovědných za realizaci Akčního plánu a Evropského sociálního fondu.

ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY

Způsob a míra zapojení Romů do Dekády je mezinárodně diskutovanou otázkou. Romové jsou především cílovou skupinou uživatelů, konkrétním výstupem Dekády by tedy mělo být zlepšení jejich sociálního statutu. Mnohé projekty podpořené z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu, na nichž participují romské organizace nebo romští zaměstnanci tzv. pro-romských organizací, naznačují vzestupnou tendenci jak v objemu finanční podpory, tak v efektivitě sociálního začleňování Romů na místní úrovni. Tyto snahy jsou však převážně vedeny nestátními neziskovými organizacemi. Je žádoucí, aby v budoucnu zesílilo zapojení místních samospráv a jimi řízených organizací do realizace projektů podpořených z ESF.

Účast Romů v koordinačních a řídících mechanismech je zajištěna prostřednictvím romských členů a členek v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity.

V roce 2008 se Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity podporovala etablování pilotního projektu Agentury sociálního začleňování v sociálně vyloučených romských lokalitách, na jehož přípravě se aktivně podílela. Agentura vznikla v rámci úřadu ministra vlády pro lidská práva a menšiny na základě usnesení vlády ze dne 23. ledna 2008 č. 85. Pro zvýšení efektivity tohoto programu byl ustanoven Monitorovací výbor, ve kterém se Romové a Romky přímo účastní monitorování a evaluace pilotního ověřování. Romové a romské organizace jsou dále součástí lokálních partnerství ve 12 lokalitách, ve kterých Agentura v roce 2008 působila.

Je zřejmé, že Dekáda se nemůže opírat pouze o aktivity vykonávané státní správou. Nositeli programu a realizátory jeho cílů na lokální úrovni jsou především místní samosprávy, místní nestátní neziskové organizace a školy. Představitelé relevantních resortů a nestátních neziskových organizací pravidelně komunikují s romskými členy a členky v Radě vlády a Výboru Dekády.

ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY

Důležitým prvkem, na který upozorňují členské státy Dekády romské inkluze 2005 – 2015 a Evropská komise, je zapojení místních samospráv do řešení integrace členů romských komunit.

Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity pokračovala v roce 2008 v úzké spolupráci se Svazem měst a obcí (dále jen SMO), který reprezentuje 75 % obyvatel žijících v obcích ČR a dále s Asociací Krajů. Zástupci SMO se podíleli na monitorování práce Agentury skrze své členství v Monitorovacím výboru Agentury.

Důležitými subjekty, které stojí na pomezí centrální a regionální úrovně jsou samotné kraje, kde fungují koordinátoři romských poradců. Jejich činnost je legislativně ukotvena v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích a zaměřuje se na koordinaci, metodickou podporu dalších subjektů na lokální úrovni ve prospěch zlepšení sociální, kulturní i politické situace Romů. Koordinátoři se v roce 2008 zaměřovali na podporu činnosti romských poradců a asistentů na úrovni měst a obcí. Dobré výsledky v rámci jednotlivých krajů přináší především kvalitní spolupráce mezi členy a členkami Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, pracovníky a pracovnicemi kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a krajskými koordinátory a koordinátorkami. Aktuální potřebou romských koordinátorů je nastavení efektivního systému jejich dalšího vzdělávání a metodického vedení z centra. V roce 2008 se touto oblastí zabývalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně ve stejném roce vznikla i myšlenka převést metodické vedení na Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity. MPSV za tímto účelem již převedlo dotační program „Podpora koordinátorů romských poradců v roce 2008“ a dále by mělo realizovat delimitaci zodpovědného pracovníka nebo pracovnice, který/á by se zabýval/a jejich metodickým vedením.

Koordinátoři byli v roce 2008 zapojeni do tvorby koncepčních materiálů v oblasti sociálních služeb, prevence sociálně patologických jevů a kriminality (zejména do tvorby střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb a krajské koncepce boje proti kriminalitě), dále pořádali semináře i konference pro romské poradce, asistenty pedagoga a poskytovatele služeb sociálně vyloučeným Romům, spolupracovali s romskými poradci a terénními sociálními pracovními při řešení konkrétních aktuálních kauz a dílčích problémů v regionu, podíleli se na administraci některých krajských dotačních programů. Zabývali se i přednáškovou a konzultační činností, připomínkováním strategických dokumentů kraje i vlády, i návrhů na legislativní změny související s národnostními menšinami a s romskou integrací. Kromě toho monitorovali situaci Romů v kraji a efektivitu realizovaných integračních opatření a tyto informace předávali subjektům na centrální úrovni. Byli také pravidelně v kontaktu s autoritami romských komunit a s romskými aktivisty. Někteří z krajských koordinátorů byli v roce 2008 zapojeni do poradních orgánů obcí, krajů i vlády či do meziresortních komisí (např. do Komise MPSV pro řešení problematiky zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trh práce se zřetelem na příslušníky romských komunit, do Rady vlády pro záležitosti romské komunity, aj.). V oblasti bezpečnosti a boje proti extremismu spolupracovali se styčnými důstojníky pro národnostní menšiny, atd.

Klíčovou pozici v realizaci opatření ve prospěch romské integrace hrají místní samosprávy, které by měly v praxi uplatňovat integrační komunální politiku. Obecní úřady s rozšířenou působností mají možnost vytvoření pozice romského poradce a asistenta, kteří zjišťují a prosazují naplnění potřeb místních romských komunit, řeší dílčí problémy v sociálně vyloučených lokalitách a aktivně se zapojují do tvorby strategií a realizace plánů obcí i měst směřujících ke zlepšení situace znevýhodněných Romů. Tím, že zřízení funkce romského poradce a asistenta není uloženo zákonem, nelze ani obce přimět k tomu, aby takové pracovníky zaměstnaly.

Realizace jejich činnosti nebyla ani v roce 2008 snadná, neboť byly funkce romských poradců v mnoha případech kumulované, kdy kromě agendy romských záležitostí řešili i jiná nesouvisející témata. Neúměrná zátěž romských poradců přetrvává od doby, kdy došlo k ukončení činnosti okresních úřadů k 31. prosinci 2002. Podle dostupných informací lze soudit, že mnohé pověřené obce tuto agendu svěřily vybraným zaměstnancům jen formálně, nebo dokonce ani neurčily pracovníka, který ji bude mít na starosti. Aktuální potřebou romských poradců a asistentů je opět metodické vedení a podpora při řešení problémů na lokální úrovni ze strany romských koordinátorů. Důležitým partnerem pro implementaci a koordinaci integračních opatření byli i v roce 2008 koordinátoři romských poradců.

Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agentura)

Agentura pro sociální začleňování začala v roce 2008 pilotně působit ve 12 sociálně vyloučených lokalitách v regionu Brno, Broumov, Břeclav, Holešov, Cheb, Jesenicko, Most, Ostrava, Přerov, Roudnice nad Labem, Šluknovsko a Ústí nad Labem. Ve všech lokalitách se podařilo do činnosti Agentury zapojit obce jako klíčového partnera. Celkem se do lokálního partnerství zapojilo 109 subjektů (19 měst/obcí, 50 neziskových organizací, 14 škol, 8 poboček úřadů práce a 7 obvodních oddělení Policie ČR nebo městské policie a další). Všechny tyto subjekty se zavázaly, že se budou podílet na tvorbě inkluzivních politik. Vznikly různé formy lokálního partnerství. Někde byly do lokálního partnerství přizvány všechny relevantní subjekty, někde bylo vytvořeno jen úzké lokální partnerství s několika zásadními členy pro oblast romské inkluze, někde vzniklo vrstevnaté partnerství s určitou hierarchií (např. vznik a působení řídících skupin, atd.).

Agentura pro sociální začleňování může být potencionální nástroj při začleňování Romů do společnosti. Zpráva o stavu romských komunit přijímána každoročně vládou ČR již několik let poukazuje na hrozivě se prohlubující sociální vyloučení příslušníků romských komunit, na jejich řízené či spontánní vystěhovávání do sociálně i prostorově vyloučených lokalit, a volá po komplexním řešení této situace, šitém na míru lokálním podmínkám. Vláda České republiky řešení sociálního vyloučení Romů považuje za prioritní a ve svém programovém prohlášení se zavázala k: „přípravě komplexního programu umožňujícího integraci Romů a zabraňujícího sklonu k jejich sociálnímu vylučování,“ a k: „vytvoření nástroje k zajišťování komplexních služeb při předcházení sociálnímu vyloučení na lokální úrovni.“

Agentura si v roce 2008 vyhradila 12 lokalit, ve kterých začala pilotně působit jako instrument společenského začleňování. Vybranými lokalitami jsou: Brno, Břeclav, Holešov, Přerov, Slezská Ostrava, Jesenicko, Roudnice nad Labem, Ústí nad Labem, Most, Cheb, Broumov, Šluknovsko. Svůj základní cíl bude agentura naplňovat prostřednictvím asistence při vytváření lokálních partnerství, asistence při tvorbě místních komplexních strategií cílených na eliminaci sociálně vyloučených romských lokalit, asistence při realizaci těchto strategií, prostřednictvím výměny dobré praxe a pomocí národních a evropských dotačních programů.

Tabulka č. 7.1 Projektové záměry realizované ve 12 lokalitách

Lokalita	Cílová skupina	Cíl projektu
Šluknovsko
	CEDR o.s.	Rozšíření vybavení šicí dílny
	Kostka Krásná Lípa	Vypracování projektové žádosti „Učíme se jeden od druhého
	Oblastní Charita Česká Kamenice	Poradenství pro zadlužené
Ústí nad Labem
	Ústí nad Labem	Vstupní analýza pro Integrovaný plán rozvoje města k Integrovanému opatření programu IOP
	ZŠ Mojžíř	Centrum spolupráce s veřejností a rozšíření nabídky asistenčních služeb ZŠ Mojžíř
Slezská Ostrava
	Slezská Ostrava	Sociálně demografická analýza Slezské Ostravy
	Městský obvod Slezská Ostrava	Podpora sociálních služeb v okapáte Riegrova
Brno
	Brno	Kuchařka dotačních příležitostí v oblasti sociální ekonomiky Brno
	Brno	Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brno
	Brno	Osvětové preventivní kampaň na téma vysoká míra zadluženosti a prevence jejího vzniku
Břeclav
	Břeclav	Podpora přípravy pro zavedení certifikátu Férová škola do všech břeclavských ZŠ
Přerov
	Přerov	Příprava Integrovaného plánu rozvoje města
Jesenicko
	Jesenicko	Kurz pro pracovníky v sociálních službách
	Velká Kraš – o.s. Ester;	Nová naděje – vytvoření několika teoretických a praktických modulů zaměřených na motivaci, adaptaci a sociální rehabilitaci převážně obyvatel ve Velké Kraši
	Velká Kraš	Bytové družstvo ve Velké Kraši
Most
		Sociologická studie integrace romské menšiny ve vybraných částech města Mostu
		Sociální podnikání v Mostě
	Dům romské kultury	Evaluace a následná propagace a prezentace činnosti a aktivit Domu romské kultury
	Chanov	Informační a poradenské centrum Chanov
Cheb
	K-centrum Kostec	Podpora aktivit kontaktního centra v Chebu
		Nejlepší učebnou je pracoviště
Litvínov
	Litvínov – Janov	Situační analýza sociálně vyloučených lokalit na území města Litvínova se zaměřením na sídliště Janov

Ve všech lokalitách vzniklo celkem 31 pracovních skupin. Pracovní skupiny byly generovány na základě potřeb v jednotlivých lokalitách a zaměřovaly se na tématické oblasti sociálního vyloučení (bydlení, zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost) a také pracovní skupiny zaměřené na tvorbu obecných strategií inkluzí sociálně vyloučených.Tyto pracovní skupiny a lokální partnerství se setkaly celkem 91 x v roce 2008. Kromě toho ještě pracovní skupiny generovaly projektové záměry. V roce 2008 vyprodukovaly celkem 62 projektů. Z toho 23 projektů bylo v roce 2008 realizováno, zbylém projekty jsou připravené na realizaci v dalším období. Realizací projektů bylo podpořeno asi 700 uživatelů. Největší podíl z realizovaných projektů tvořily studie a analýzy (analýzy sociálně vyloučených lokalit, kuchařka dotačních příležitostí v oblasti sociální ekonomiky Brno). Dále Agentura podporovala růst kapacity jednotlivých organizací a přispívala na realizaci různých typů služeb.

ZÁVĚR

VĚCNÁ DOPORUČENÍ

MONITORING

V porovnání s rokem 2007 se situace na národní úrovni v roce 2008 významně změnila a to především na základě sběru dat v rámci Dlouhodobého monitoringu vyloučených lokalit a intenzivního sběru dat v rámci situačních analýz Agentury. Sběr dat se zaměřoval jak na životní trajektorie lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách, tak zavdával podklady pro identifikaci indikátorů v jednotlivých oblastech souvisejících se začleňováním.

U většiny úkolů, které měly být plněny v roce 2008, chybí komparativní statistická data, tak i kvalitativní evaluace a není tedy možno v zásadě říci, nakolik byly plněny a jaká byla jejich efektivita. Statistiky v podobě, v jaké korespondují s indikátory měřitelnosti pro jednotlivé cíle, v současné době není možno shromažďovat. V některých případech jsou sbírány pouze statistiky vycházející z nepřímých indikátorů (např. u programů MMR na podporu výstavby podporovaných bytů počet samospráv zapojených do těchto programů), které však nevypovídají nic o tom, zda a jaký kvalitativní dopad mají opatření na sociálně vyloučené Romy a jestli je toto podporované bydlení přímo využíváno Romy.

Jednotlivá ministerstva vidí jako hlavní překážku v zajištění efektivního monitoringu fakt, že není možno přesně definovat některé pojmy, o něž se indikátory měřitelnosti opírají: např. Rom, romská rodina; romská komunita; není ani jasné, v jaké míře jsou romské děti zastoupeny mezi skupinou dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, o kterou se opírají některé indikátory v oblasti vzdělání. Jako další z překážek ministerstva vidí také omezený vliv, který mají na instituce na lokální úrovni.

Priorita vzdělání

V oblasti vzdělání tato zpráva navrhuje, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:

- zvážilo navržení opatření, které by zajistilo víceleté financování Programu asistent pedagoga, které by tak zajistilo systémové dlouhodobé financování pracovních pozic romských asistentů pedagoga (např. v Moravskoslezském kraji se v některých obcích podařilo vytvořit funkční síť asistentů pedagoga, jejichž činnost na jednotlivých základních školách spádových oblastí romských vyloučených lokalit výrazně napomáhá při výuce romských dětí. Zajištění dlouhodobého financování asistentů by eliminovalo do budoucna hrozbu ztráty těchto kvalifikovaných a zkušených pracovníků).

- realizovalo monitoring efektivity využívaných prostředků v rámci programu Podpora žáků středních škol;

- věnovalo pozornost zvýšení počtu romských studentů vysokých škol a podpoře a rozšíření počtu programů, které by usnadnili tranzici ze střední školy na školu vysokou;

- podpořilo rozvoj oblasti celoživotního vzdělávání Romů, kde v některých lokalitách narážíme na nedostupnost vhodných vzdělávacích programů, které by se zaměřovaly zejména na rozvoj funkční gramotnosti;

- prostřednictvím svých přímo řízených organizací každoročně sledovalo podmínky, průběh a výsledky vzdělávání dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním zejména z romské komunity včetně způsobu, jímž se školy snaží vyrovnávat jejich znevýhodnění a zohlednit jejich vzdělávací potřeby a možnosti (v souladu s § 2 (písmeno b) a § 16 školského zákona);

- každoročně provádělo nezávislou analýzu efektivnosti dotačních programů MŠMT vztahujících se k romské komunitě a to zejména dotačního programu Podpora žáků na středních školách;

- spolupracovalo s Agenturou pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených lokalitách při naplňování Koncepce včasné péče o děti se sociokulturním znevýhodněním;

- sledovalo a vyhodnocovalo naplňování povinnosti škol vyplývající z § 8 odst 2 písm. c) (podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání) vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, a to zejména vzhledem k romským žákům a žákům ze sociálně znevýhodňujícího prostředí a žákům přecházejícím do 1. ročníku ZŠ z přípravných tříd.

Priorita bydlení

Ministerstvo pro místní rozvoj i nadále postrádá relevantní kvalitativní informace, z nichž by bylo patrno, kolik bytů dotovaných z programů výstavby podporovaných a kolik nájemních bytů je využíváno sociálně vyloučenými Romy a nakolik je úspěšná sociální práce, která je podmínkou bydlení v takových bytech.

Na základě údajů, které MMR v rámci uvedených programů shromažďuje, bude Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených komunitách a s místními neziskovými organizacemi, krajskými romskými koordinátory, pracovníky obecních úřadů zajišťujícími agendu integrace příslušníků romských komunit a Ministerstvem práce a sociálních věcí zjišťovat využití programu pro příslušníky romských komunit. Systém sběru dat může být vytvořen například v pracovní skupině složené ze zástupců jmenovaných institucí.

V oblasti bydlení se navrhuje, aby Ministerstvo pro místní rozvoj:

- zhodnotilo podprogram podpory výstavby podporovaných bytů ve vztahu k sociálně -vyloučeným romským lokalitám;

- získávalo kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok o programu výstavby podporovaných a nájemních bytů, zejména informace kolik z bytů, postavených s pomocí dotace z programu výstavby podporovaných a nájemních bytů, je využíváno sociálně vyloučenými Romy a nakolik je úspěšná sociální práce, která je podmínkou bydlení v takových bytech;

- navrhlo program, který by vázal prostředky na opravy objektů v sociálně vyloučených romských lokalitách se sociálními službami (příkladem dobré praxe je program tzv. prostupného bydlení realizovaný ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi) a pilotně jej ověřilo v rámci lokalit, ve kterých působí Agentura pro sociální začleňování;

- legislativně ukotvit problematiku sociálního bydlení. V současné době neexistuje přesná definice sociálního bydlení. Tato absence legislativního ukotvení problematiky umožňuje neřešení problematiky sociálního bydlení ze strany subjektů řešící problematiku sociálně vyloučených lokalit a romských komunit;

- vypracovalo věcný záměr zákona o sociálním bydlení, který by systematicky a zcela konkrétně upravil postavení státu a povinnosti obcí v oblasti bytové politiky ve vztahu k osobám ohroženým sociálním vyloučením, vymezil cílovou skupinu osob, definoval minimální standard bydlení, vytvořil právní rámec pro tvorbu bytového fondu pro účely sociálního bydlení, sjednotil již existující speciální programy v oblasti bytové politiky (byty zvláštního určení, tzv. „integrační byty“) a vyřešil vazby v rámci souvisejících právních předpisů (zákona o obcích, občanského zákoníku, zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o existenčním a životním minimu).

Priorita zaměstnanost

V oblasti zaměstnanosti se navrhuje, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí:

- získávalo od úřadů práce kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok (případně i pololetí nebo čtvrtletí) o:

celkové situaci romských nezaměstnaných;
počtu umístěných romských uchazečů o zaměstnání;
počtu romských rekvalifikovaných a efektivitě rekvalifikací;
počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel);
efektivitě individuálních akčních plánů v případě dlouhodobě nezaměstnaných romských uchazečů, ať již systematicky nebo pilotně ve vybraných lokalitách.

- prosazovalo koncept tzv. podporovaného zaměstnávání dle standardů Evropské unie v sociálně vyloučených komunitách;

- zavádělo a podporovalo ve spolupráci s úřady práce na místní úrovni, Správou služeb zaměstnanosti a Agenturou pro sociální začleňování doprovodné programy při zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob ze sociálně vyloučených lokalit v souladu s vládním doporučením konceptu Agentury.

- implementovalo závěry analýzy zaměstnanosti Romů realizované ve spolupráci se Světovou bankou: Šance na zlepšení zaměstnanosti Romů, mezi něž patří:

zohlednit celoživotního vzdělávání Romů jako specifickou potřebu znevýhodněných romských uchazečů o zaměstnání (hlavně dlouhodobě nezaměstnaných, mladistvých uchazečů a romských žen po dlouhotrvající mateřské dovolené);
prevence budoucí nezaměstnanosti u romských dětí a mládeže, která spočívá zejména v zabránění předčasnému odchodu romských žáků ze systému vzdělávání a v jejich soustavné přípravě na budoucí zaměstnání prostřednictvím dalšího studia na středních a vysokých školách;

prevence zadluženosti, která snižuje motivaci Romů k hledání klasického zaměstnání na otevřeném trhu práce (boj proti zadluženosti spočívá zejména v celkovém zlepšení socioekonomické situace Romů, dále ve zvyšování finanční gramotnosti a schopnosti plánovat finance prostřednictvím finančního vzdělávání, propojeného s cílenou a individuálně zaměřenou sociální prací).

Priora zdraví

V oblasti zdraví se navrhuje, aby ministerstvo práce a sociálních věcí - každoročně provádělo nezávislou analýzu efektivnosti zdravotně-sociálního pomocníka pracujícího v romské komunitě a vyhodnocovali jeho úspěšnost a počet klientů.

Dále se navrhuje, aby ministerstvo zdravotnictví průběžně informovalo neziskové organizace a zdravotně sociální pomocníky prostřednictvím Rady vlády pro záležitosti romské komunity o možnostech využívání osvětových materiálů týkajících se životního stylu a životosprávy pro cílovou skupinu Romů a o vyhlašování dotačních programů ministerstva v oblasti prevence (drogová problematika, prevence AIDS apod.).

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ AKTIVITY

Zvýšit informovanost o Dekádě ve vztahu k romské komunitě, nestátním neziskovým organizacím, krajským úřadům a obcím

Jedním z cílů Dekády je zapojení cílové skupiny do jejího naplňování. Proto je stěžejním úkolem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity informovat nestátní neziskové organizace, zástupce veřejné správy a zástupce romských komunit o tom, co Dekáda romské inkluze představuje a jaké konkrétní možnosti nabízí na národní i mezinárodní úrovni. Tento úkol je průběžně realizován prostřednictvím aktualizovaných webových stránek Dekády (www.vlada.cz v odkazech na stránkách Rady vlády pro záležitosti romské komunity), mailingového listu neziskových organizací a komunikací zástupců romských neziskových organizací, respektive platformy těchto organizací ve Výboru Dekády, Pracovní skupině romských žen a v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity.

Informační kampaně na bourání předsudků a stereotypů

Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity se mimo jiné v roce 2009 zaměří na vybudování pevných základů prosazování bourání předsudků a stereotypů vůči romské komunitě a potlačování tzv. anticiganismu. V návaznosti na práci Agentury bude napomáhat při změně veřejného mínění a vytváření veřejné podpory při naplňování strategií eliminace sociálního vyloučení zveřejňováním pozitivních výsledků práce Agentury v lokalitách, Kancelář ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování se budou aktivně podílet na snižování rostoucího extremismu v České republice. Kancelář bude dále navazovat na úspěšné kampaně realizované v členských zemích Dekády. Konkrétně se zaměří na implementaci kampaně Rady Evropy a Evropské komise „A dost! Překonej předsudky, objev Romy“ – mezinárodní kampaň „Dosta“. Kampaň se realizuje zejména v rámci prezentace TV a rádio spotů, školením novinářů, veřejných činitelů a mládeže, realizováním kulturních a společenských aktivit či udělováním cen za tzv. best practices.

FINANČNÍ NÁROČNOST PROGRAMU V ROCE 2009

Detailní odhad nákladů na koordinaci programu v roce 2009 činí 987 000 Kč. Finanční náročnost Dekády se bude zvyšovat v roce 2009, který předchází českému předsednictví Dekády romské inkluze v období od 1. července 2010 do 30.června 2011. Rok 2009 se bude mimo jiné zaměřovat na aktualizaci Akčního plánu pro Dekádu romské inkluze formou realizování tématických seminářů s experty zainteresovaných ministerstev a expertů na priority Dekády. Během roku 2009 by se Česká republika měla aktivně zapojit do realizace protipředsudkové kampaně a realizovat ve spolupráci s partnery z neziskového sektoru semináře, školení a kulturní a společenské aktivity. Mimo jiné je v rámci roku 2009 nutné vytyčit priority pro české předsednictví Dekády včetně koordinace mezinárodních aktivit.

FINANČNÍ NÁROČNOST PROGRAMU V DALŠÍCH LETECH (2010 – 2012)

Finanční náročnost Dekády romské inkluze v roce 2010 a 2011 by měla být přizpůsobena českému předsednictví mezinárodní iniciativy, v rámci kterého je nutné koordinovat a realizovat setkání řídícího výboru pro Dekádu, organizovat mezinárodní workshopy a semináře zaměřené na priority Dekády, tím zajistit výměnu dobrých praxí a zkušeností napříč členskými zeměmi. S ohledem na řešení ekonomické krize je potřeba předkládat usnesení vlády s dopady do výdajů státního rozpočtu jen v minimální výši. Tento postoj má dopad také na indikativní odhad rozpočtu na rok 2010 a 2011, kdy se v roce 2010 odhadují výdaje na 600 000 Kč a v roce 2011 na 1 000 000 Kč. V roce 2012 tato částka opět klesá, až na hodnotu 500 tis. Kč.

[1] Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romský žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, řešitel. GAC. spol. s r. o., Praha, leden 2009.

[2] Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, řešitel Člověk v tísni, o.p.s., Praha, únor 2009.

[3] Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol jsou rovněž na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v § 6, odst. 1 poskytovány zdarma, učebnice, dále učební texty a školní potřeby v hodnotě 200 Kč na dítě za jeden školní rok.

[4] ČZU – Česká zemědělská univerzita v Praze; MU – Masarykova univerzita; UHK – Univerzita Hradec Králové; UJEP – FUUD Univerzita Jana Evangelisty Purkyně – fakulta umění a designu; UK – Univerzita Karlova; UPa – Univerzita Pardubice; UTB – Univerzita Tomáše Bati; VŠB-TUO HGF – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta; ZČU – Západočeská univerzita v Plzni

[5] Sněmovní tisk č. 253.

[6] Usnesení Senátu ze 13. schůze dne 23. dubna 2008

[7] Příspěvek nevládní organizace Poradna pro občanství, občanská a lidská práva.

[8] Ibid.

[9] Rozsudek Soudního dvora (Páté sekce) ze dne 4. prosince 2008 (věc C-41/08) – Komise Evropských společenství v. Česká republika

[10] Směrnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. července 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků a se směrnicí Rady 96/97/ES ze dne 20. prosince 1996, kterou se mění směrnice 86/378.

[11] Tato žaloba se týká směrnice Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Evropská komise v žalobě navrhuje, aby Evropský soudní dvůr České republice uložila náhradu nákladů řízení.

[12] Viz § 17 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Právní prostředky ochrany před diskriminací upravuje zvláštní zákon.“

[13] Stávající rámec ochrany před diskriminací tvoří zejména tyto předpisy: směrnice 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu a etnický původ, směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a směrnice 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení mezi muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

[14] Návrh projednává Pracovní skupina pro sociální otázky.

[15] Veškeré návrhy Evropské unie mají na vnitrostátní úrovni přiděleného gestora, tj. ústřední orgán státní správy, jehož zástupci se účastní vyjednávání o konečné podobě předpisu.

[16] Formálně Úřad vlády – sekce pro lidská práva.

Autor:

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny (2009)

Primární kategorizace zdrojů:

Plány a koncepce včasné péče o sociálně znevýhodněné děti

Kudy vede cesta

Celkem