V.

 

 

 

 

 

 

 

   

 

       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. ÚVOD.. 3

2. DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI. 4

2.1 Řídicí struktury Dekády romské inkluze. 4

2.2 Předsednictví Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010. 4

2.3 Financování aktivit v rámci Dekády romské inkluze. 11

2.4 Mezinárodní aktivity Dekády romské inkluzi v roce 2010. 11

3. DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI. 13

3.1 Koordinace. 13

3.2 Další aktivity uskutečněné na národní úrovni 14

3.3 Naplňování úkolů národního Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2009  17

4. NaPLňování ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2010. 18

4.1 VZDĚLÁVÁNÍ. 18

4.2  BYDLENÍ. 26

4.3 ZAMĚSTNANOST.. 34

4.4 ZDRAVÍ. 41

5. NaPLňování ÚKOLŮ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY.. 44

5.1 Boj proti diskriminaci 44

5.2 Rovné příležitosti romských žen a mužů. 45

5.3 Sociální soudržnost. 46

6. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY.. 50

7. ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY.. 51

8. VÝDAJE A ROZPOČET NA PROGRAM DEKÁDY.. 54

9. ZÁVĚRY.. 57

 

1. ÚVOD

 

Vypracování Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010 vyplývá z usnesení ze dne 14. června 2010 č. 461 ke Zprávě o stavu romských komunit           v České republice za rok 2009, k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2009 a k Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2009.

Tato příloha obsahuje přehled aktivit, které proběhly v rámci této mezinárodní iniciativy v roce 2010 v předsednických státech Dekády romské inkluze 2005 – 2015 (dále jen Dekáda) i samostatně v ČR na národní úrovni. Součástí materiálu jsou informace o plnění úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze na období 2005 – 2015 (dále jen Akčního plánu) za rok 2010.

Postupné naplňování Akčních plánů Dekády na národní úrovni členských států by mělo vést k eliminaci sociálního vyloučení Romů. Vláda ČR si pro období 2005 – 2015 zvolila jako prioritní oblasti intervence vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. Kromě těchto priorit se Dekáda zaměřuje i na průřezová témata romské inkluze jako je boj s diskriminací, rovné příležitosti romských žen a mužů a sociální soudržnost.  

Do realizace Akčního plánu jsou v ČR zapojeny resorty zásadní pro romskou inkluzi v ČR – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) jako gestor realizace opatření v oblasti vzdělávání, dále Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) jako realizátor opatření v oblasti zaměstnanosti a částečně i v oblasti bydlení, kterou sdílí s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a s Úřadem vlády ČR. V neposlední řadě je do realizace Akčního plánu zapojeno Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZd), v jehož gesci jsou opatření v oblasti zdraví. Tyto resorty se také prostřednictvím jimi vytvořených podkladů podílely na tvorbě této přílohy. 

Rok 2010 byl zcela zásadní pro Českou republiku, neboť od července 2010 předsedala této mezinárodní iniciativě. V rámci svého předsednictví byla uspořádána řada akcí, jejichž cílem bylo prodiskutovat témata klíčová pro úspěšnou inkluzi Romů v členských zemích Dekády, podpořit výměnu zkušeností a dobré praxe mezi účastníky akcí a iniciovat vznik nových opatření, která povedou k podpoře začleňování Romů nejen na úrovni členských zemí Dekády, ale i na úrovni Evropské unie.

 

 

2. DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

 

Do mezinárodní iniciativy Dekáda romské inkluze 2005 – 2015 je zapojeno dvanáct zemí Evropy. Klíčovými jsou pro prosazování romské inkluze v rámci této mezinárodní iniciativy zúčastněné vlády, mezinárodní instituce a romská občanská společnost, která představuje hlas samotných Romů. Mezinárodní iniciativu tvoří kromě České republiky také Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina a Španělsko, Slovinsko má v rámci Dekády statut pozorovatele. Česká republika se zapojila do této mezinárodní iniciativy dne 26. ledna 2005 usnesením vlády ČR č. 136 o přistoupení k mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze 2005 – 2015.

Činnost v rámci Dekády směřovala v roce 2010 k posílení sociálního začleňování Romů jako priority regionální a evropské politické agendy, k výměně zkušeností a vzájemného poučení, k zapojení Romů do rozhodování, která se jich týkají, k využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace      a ke zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů prostřednictvím aktivní celospolečenské diskuze.

 

2.1 Řídicí struktury Dekády romské inkluze

Mezinárodní řídící výbor (dále jen výbor) představuje nejvyšší rozhodovací a koordinační těleso iniciativy na mezinárodní úrovni. Schvaluje mezinárodní priority a plánuje společné aktivity Dekády financované ze společného rozpočtu všech států. Výbor se setkává zpravidla dvakrát ročně a pořádá jej předsednický stát Dekády. Jeho úkolem je především koordinace aktivit Dekády na mezinárodní úrovni a monitoring naplňování akčních plánů zemí zapojených do Dekády.

Každý ze zúčastěných států Dekády předsedá po dobu jednoho roku Mezinárodnímu řídícímu výboru, koordinuje mezinárodní aktivity Dekády a aktivně komunikuje se sekretariátem iniciativy.

Předsedající stát plní především následující úkoly:

• vypracovává a navrhuje pracovní plán priorit na dobu svého předsednického období;
• svolává a řídí setkání Mezinárodního řídícího výboru, mezinárodní konference, semináře a workshopy v souladu pracovním plánem;
• předkládá Výroční zprávu o Dekádě Mezinárodnímu řídícímu výboru;
• spolupracuje s mezinárodními organizacemi, donory a občanskou společností v otázce sociální inkluze Romů;
• řídí práci sekretariátu Dekády;
• komunikuje se sdělovacími prostředky a informuje je o cílech, aktivitách a výsledcích iniciativy.

 

2.2 Předsednictví Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010

2.2.1 Slovenské předsednictví 

V první polovině roku 2010 byla předsedající zemí Slovenská republika a to do 31. června 2010. Národním koordinátorem Dekády byl místopředseda vlády Slovenské republiky odpovědný za znalostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny Dušan Caplavič. Realizačním a koordinačním orgánem předsednictví Dekády byl Úřad zplnomocněnce pro romské komunity.

V rámci Slovenského předsednictví Dekádě byly stanoveny následující priority: 

• Integrované vzdělávání a multikulturní výchova;
• Identita Romů;
• Pátý rok Dekády – revize akčních národních plánů.

Slovenská republika uspořádala v rámci svého předsednictví v Dekádě celkem 4 mezinárodní aktivity, mezi které patřily 3 semináře a 18. Mezinárodní řídící výbor Dekády romské inkluze 2005-2015.

Dne 16. března 2010 se uskutečnil v Bratislavě mezinárodní workshop UNDP pod záštitou Slovenského předsednictví Dekádě romské inkluze zaměřený na revizi národních Akčních plánů Dekády romské inkluze 2005 - 2015. Podnětem pro realizaci workshopu bylo ukončení pětiletého období realizace plánů u většiny členských zemí. Z tohoto důvodu vyvstala potřeba přehodnocení úspěšnosti opatření plánů a jejich dopadů na situaci Romů, potřeba jejich revize a aktualizace. Slovenská republika se zavázala do konce svého předsednictví k tomu, že svůj plán předloží zrevidovaný a aktualizovaný.

Součástí setkání byly teoretické přednášky, které se týkaly metodologie vypracovávání akčních plánů, dále zde byly prezentovány nejčastější chyby při zpracovávání                           a vyhodnocování plánů, zejména chyby při stanovení cílů, opatření, indikátorů měření efektivity a způsobu jejich vyhodnocování. Po teoretických přednáškách probíhaly dva praktické workshopy v pracovních skupinách tématicky zaměřených na klíčové oblasti Dekády (tj. vzdělávání, zaměstnanost, bydlení, zdraví). Hlavní aktivitou skupiny byla úprava chybně nastavených akčních plánů pod vedením odborníka, součástí činnosti byla výměna zkušeností a příkladů dobré praxe ze zahraničních zemí. Součástí workshopu byla dále prezentace zaměřená na sběr etnických dat, na průřezové téma genderového mainstreamingu   a zohlednění situace romských žen v národních akčních plánech (tj. v jejich cílech, opatřeních a indikátorech). Intenzivní diskuse proběhla k tématu sběru etnických dat, což je velmi složité téma i z lidkoprávní perspektivy.

Ve dnech 23. – 24. března 2010 byla uspořádána mezinárodní konference „Hrozba extremismu v Evropě“. V průběhu semináře představili zástupci Slovenska programy, opatření a činnosti v oblasti boje proti extremismu na Slovensku i v zahraničí. Experti se zabývali definicí pojmu extremismus v podmínkách Slovenské republiky v kontextu s mezinárodními normami a příklady dobré praxe. Dále zde bylo představeno legislativní, institucionální           a finanční zabezpečení boje proti extremismu a rasově motivované činnosti na Slovensku        a v Evropě. Součástí akce byly workshopy na témata média a extremismus, dále konkrétní záměry a úkoly v rámci připravované koncepce boje proti extremismu, širší uchopení pojmu extremismus a jeho praktické aplikace.

Ve dnech 17. a 18. května 2010 uspořádal Úřad vládního zmocněnce pro romské komunity Slovenské republiky ve spolupráci s Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky mezinárodní seminář v rámci iniciativy Dekády romské inkluze 2005 – 2015 zaměřený na programy podporující sociální začleňování. Prezentovány byly dotační programy Úřadu vlády ČR zaměřené na podporu romské integrace a to sice programy Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků a Podpora terénní práce. Dále byly projednány podrobnosti účasti české delegace na Mezinárodním řídícím výboru Dekády, který se uskutečnil 23. a 24. června 2010 v Bratislavě.  

Na zasedání 18. Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze v Bratislavě prezentovali zástupci Slovenské republiky výstupy svého předsednictví a předali předsednictví Dekádě do rukou České republiky. 

 

2.2.2 České předsednictví 

Rok 2010 byl pro Českou republiku zásadní z hlediska jejího zapojení do Dekády, neboť v tomto roce navázala na Slovensko a zahájila dne 1. července 2010 České předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 – 2015, které probíhalo do 30. června 2011. Po ČR přebrala předsednictví Makedonie. Průběh českého předsednictví zajišťovala po dobu jeho průběhu kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, která intenzivně komunikovala se Sekretariátem Dekády romské inkluze 2005–2015 z Maďarska a podílela se na přípravě všech plánovaných akcí.

Přípravou předsednictví, zejména stanovením jeho priorit, se zabýval Výbor pro Dekádu romské inkluze 2005 - 2015, který je jedním z výborů Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a to od roku 2004. Priority českého předsednictví v Dekádě byly výstupem širší diskuse mezi resorty a neziskovými organizacemi. Debaty o prioritách se účastnili také představitelé ze Sekretariátu Dekády, Světové Banky, Otevřené společnosti a Romského vzdělávacího fondu. České priority navazovaly na práci, která byla zahájena pod Srbským předsednictvím v oblasti inkluzivního vzdělávání. Výstupem všech jednání bylo stanovení pěti prioritních oblastí, na něž se bude tématicky svými aktivitami zaměřovat Česká republika v rámci svého předsednictví.

Prioritami Českého předsednictví Dekády romské inkluze byly následující oblasti:

1. Inkluzivní vzdělávání – vytváření inkluzivní politiky opřené o empirická data            a možnosti sběru a využití etnických dat;
2. Životní situace a práva dětí;
3. Romské ženy nahlížející na politiku integrace ve všech jejích oblastech;
4. Implementace integračních politik na lokální úrovni se zaměřením na samosprávy;
5. Média a obraz Romů.

Výše uvedené priority byly schváleny vládou ČR dne 7. června 2010 usnesením č. 448 k Předsednictví České republiky k Dekádě romské inkluze 2005 – 2015. V tomto usnesení byl rovněž předsedovi vlády uložen úkol, aby ve spolupráci s ministry pro místní rozvoj, práce       a sociálních věcí, ministryní školství, mládeže a tělovýchovy a zmocněncem pro lidská práva, zajistil průběh předsednictví. Národnímu koordinátorovi Dekády romské inkluze 2005 – 2015, kterým byl v té době Michael Kocáb, aby koordinoval předsednictví.

Předsednictví ČR v Dekádě romské inkluze 2005-2015 bylo oficiálně zahájeno dne       28. června 2010 slavnostní recepcí v Kramářově vile za účasti premiéra České republiky Jana Fischera a vládního zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába. Zahájení předsednictví se účastnili velvyslanci a velvyslankyně z členských států Dekády romské inkluze a státy, které se zajímají o záležitosti spojené s děním Dekády a zástupci romských organizací. Na recepci byly představeny priority a program předsednictví. Ambasadorem Českého předsednictví, kterým byl člen Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a romský aktivista Ing. Karel Holomek.

 

 

 

• Zasedání 19. Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze

První aktivitou v rámci Českého předsednictví bylo 19. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády, které proběhlo ve dnech 30. září a 1. října 2010 v Praze, ve Velkém sále Černínského paláce. Jednání Výboru se zúčastnili Národní koordinátoři, kterými jsou zástupci vlád ze států Dekády, zástupci mezinárodních organizací a romské občanské společnosti. K vzácným hostům patřili představitelé z Francie, Kanady a Kosova. V průběhu jednání byli členové Výboru upozorněni na skutečnost, že je rok 2010 zlomovým rokem Dekády, neboť se tato mezinárodní iniciativa dostává do druhé poloviny svého působení a je zde potřeba vyhodnotit její výsledky a naplánovat její další směřování. Delegáti ze Světové banky představili studii „Začlenění Romů: Ekonomická výzva pro Evropu“. Členové výboru se dále zabývali evropským přístupem k začleňování Romů jako výzvy pro nediskriminační opatření, kterým by Dekáda měla jít příkladem. Součástí jednání byla prezentace francouzského zástupce, který seznámil členy výboru s procesem vyhoštění rumunských Romů, kteří se rozhodli pro pobyt ve Francii.

Bodem jednání byl i mediální obraz Romů a postoj veřejnosti vůči této menšině. V průběhu něj byl představen úspěšný český projekt „Ptáčata“, jehož cílem bylo právě přiblížit život romských dětí a jejich rodin většinové společnosti a tím odbourat předsudky          a stereotypy, které jsou se životem Romů spojovány. Diskuse se v rámci bloku věnovaného mediálnímu obrazu Romů zaměřila na dosažený pokrok v průběhu trvání iniciativy a na její budoucí cíle.  

Mezinárodní řídící výbor se usnesl na společném prohlášení, které zmiňuje nebezpečně se zhoršující situaci Romů v Evropě. Sociální vyloučení a v některých případech porušování lidských práv staví většinu Romů do pozice nejchudších a nejzranitelnějších obyvatel našeho civilizačního okruhu. Evropské státy byly vyzvány k posílení základní mise Dekády romské inkluze; zintensivnění kooperace a zajištění součinnosti mezi evropskými zeměmi;                  a potvrzení své povinnosti v oblasti ochrany a realizace základních práv a upuštění od opatření a prohlášení, které diskriminují romské komunity. Česká republika, jako předsedající stát byla pověřena rozšířit pozvánku všem evropským státům k přistoupení do mezinárodní iniciativy Dekády romské inkluze 2005-2015.

Je nutné okamžitě zastavit stigmatizující rétoriku a zintensivnit a zefektivnit spolupráci všech evropských zemí s cílem zlepšení životní situace Romů v Evropě. Za tímto účelem vyzývá Mezinárodní řídící výbor Dekády romské inkluze všechny evropské země k:

• posílení základní mise Dekády romské inkluze 2005 - 2015;
• eliminaci diskriminace a uzavření nepřijatelné propasti mezi Romy a zbytkem společnosti;
• zintensivnění kooperace a zajištění součinnost mezi evropskými zeměmi stejně jako evropskými a mezinárodními institucemi s existujícími platformami při současném zohlednění Společných základních zásad pro začleňování Romů;
• potvrzení své povinnosti v oblasti ochrany a naplňování základních práv a upuštění od opatření a prohlášení, které diskriminují romskou menšinu.

Další níže popsané akce v rámci Českého předsednictví byly uspořádány až v roce 2011.

 

• Konference „Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování      a legislativa“

První akce v rámci Českého předsednictví v roce 2011 byla uspořádána ve dnech 2. až     4. února 2011. Mezinárodní konference „Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování a legislativa“ proběhla v Praze, kde se sešlo více než 120 účastníků z celé Evropy. Kromě zástupců v rámci Českého předsednictví Dekádě romské inkluze byla do realizace akce zapojena Agentura Evropské unie pro základní práva, nadace Open Society Fund Praha a Sekretariát Dekády romské inkluze. Konferenci zaštítilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.  

Na konferenci se sešli účastníci, mezi nimiž byli vládní představitelé zemí Dekády, zástupci nevládních neziskových organizací, Evropské komise, dále zástupci Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR), Rady Evropy, Světové banky a Rozvojového programu OSN (UNDP), představitelé soukromého sektoru a bank, akademičtí pracovníci, odborníci      a další. Workshopy na konkrétní témata pořádal Open Society Institute, Local Government and Service Reform Initiative (LGI) a Metropolitan Research Institute.

Účastníci konference sdíleli společný cíl – dosažení pokroku v politikách a projektech zaměřených na zlepšování bytové situace marginalizovaných romských komunit v Evropě. Mnoho Romů má totiž k přiměřenému bydlení v důsledku celé řady systémových překážek včetně diskriminace, nezaměstnanosti a chudoby omezený přístup. Zlepšování dostupnosti bydlení je proto klíčovým cílem obecnějšího programu sociální inkluze. Vlády ve snaze řešit tento problém podnikají v různých oblastech strategické kroky, které mívají různou formu. Účastníci konference měli jedinečnou možnost vidět srovnání mezi jednotlivými zeměmi        a oblastmi politik a mohli si navzájem předávat své zkušenosti. Projednávali, vysvětlovali                        a konkretizovali své společné cíle, sdíleli své zkušenosti a kromě toho měli díky několika intenzivním workshopům příležitost porovnat konkrétní politické rámce na celostátní               i regionální úrovni.

 

• Oslavy Mezinárodního dne Romů

Dne 8. dubna 2011 byly Úřadem vlády ČR ve spolupráci s organizací o. s. Romea v rámci Českého předsednictví uspořádány Oslavy Mezinárodního dne Romů a to ve Studiu Rubín. Mezinárodní den Romů je každoročně oslavován Romy na celém světě a to od roku 1990. Připadá na 8. dubna, což byl termín prvního zasedání celosvětového romského kongresu ve Velké Británii v roce 1971, kde delegáti přijali romskou vlajku a mezinárodní romskou hymnu. V té době delegáti sjezdu oficiálně ustanovili první Mezinárodní romskou organizaci IRU (International Romani Union), zpočátku známou pod názvem World Romani Union.

Oslavu ve Studiu Rubín zahájila svým úvodním projevem Mgr. Monika Šimůnková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, kde vyzdvihla význam oslav Mezinárodního dne Romů.  

 

• Setkání v rámci EU Roma network

V období Českého předsednictví Dekádě romské inkluze bylo ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí uspořádáno zasedání EU Roma Network v Praze.  EU Roma Network sdružuje dvanáct států Evropské unie se zaměřením na efektivní využití evropských fondů na podporu romské inkluze a vytváření nástrojů integrace. Zasedání se uskutečnilo ve dnech 11. a 12. května 2011.

Setkání se tradičně konají v členských státech za podpory místních partnerů. Za Českou republiku je partnerem v iniciativě EU Roma Network oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách. Hlavním gestorem setkání řídicího výboru EU Roma Network bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí a oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, které se podílelo i na obsahové části programu.  

Jednání zahájila za Úřad vlády ČR ředitelka Odboru pro lidská práva a ochrany menšin,  PhDr. et Mgr. Andrea Baršová, která v zastoupení za Mgr. Moniku Šimůnkovou, zmocněnkyni vlády pro lidská práva, přednesla úvodní projev. Za Ministerstvo práce               a sociálních věcí vystoupila paní Radana Kratochvílová. Hlavním cílem jednání byla příprava průvodce pro lokální a regionální veřejnou správu k lepšímu využití čerpání evropských strukturálních fondů. Tento průvodce byl představen Brianem Harveyem a obsahoval doporučení pro řídicí orgány pro programy z ESF s ohledem na připravované programové období. K průvodci se vyjádřili zástupci místních samospráv, kteří jsou hlavní cílovou skupinou, využívající finance z ESF na podporu romské inkluze. Na zasedání mimo jiné vystoupila starostka města Obrnice Drahomíra Miklošová. Druhým tématem jednání byl Evropský rámec pro národní romské strategie. Rámec byl poprvé prezentován na zasedání Evropské Platformy pro začleňování Romů dne 8. dubna 2011 v Budapešti pod záštitou maďarského předsednictví v Radě EU. Do Prahy proto přijeli zástupci Evropské komise.        Z DG spravedlnosti vystoupila Ilona Negro a prezentovala klíčové prvky Strategického rámce. Alexandros Tsolakis z DG pro regionální politiku využil tuto příležitost k prezentování projektů a možnosti, které se skýtají pro čerpání financí z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF) na podporu marginalizovaných lokalit ve spojitosti s novelizací článku 7.2 nařízení ERDF.

Pro Českou republiku bylo toto jednání příležitostí k prezentování dobrých praxí v oblasti využití evropských strukturálních fondů na podporu integrace Romů. Mgr. Gabriela Hrabaňová prezentovala institucionální zajištění romské inkluze v ČR, Bc. Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, informoval o projektu Agentury, Mgr. Jakub Horáček poté představil nastavení Integrovaného operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj a jeho využití na podporu inkluze Romů. O propojení tohoto operačního programu s Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost Ministerstva práce a sociálních věcí informoval Mgr. Robert Hřebíček, který dále představil čerpání prostředků  z priority 3.2 operačního programu, která je přímo zaměřená na podporu návratu sociálně vyloučených Romů na trh práce.

Na závěr jednání se Řídicí výbor EU Roma Networku usnesl vytvořit průvodce pro řídicí orgány ESF, který by vystihl možnosti využití prostředků ESF určených na podporu inkluze Romů s ohledem na nově přijatý Evropský rámec pro národní strategie pro začleňování Romů.

 

• Konference „Desegregace vzdělávání ve střední a východní Evropě: koncepce začleňování – dobrá praxe a dosažený pokrok“

Ve spolupráci s neziskovou organizací Slovo 21, o. s. byla dne 26. května 2011 uspořádána jednodenní národní konference tématicky zaměřená na oblast inkluzivního vzdělávání, na kterou navazovala mezinárodní konference probíhající ve dnech                     27. – 28. května 2011. Mezinárodní akce proběhla za podpory MŠMT a Romského  vzdělávacího fondu. Obě konference se uskutečnily v rámci priority Českého předsednictví Dekádě „Inkluzivní vzdělávání“, jejímž cílem je upozornit na problém segregace romských dětí a jejich životní podmínky a potřeby, jež do velké míry předurčují životní dráhu a šance dítěte na jeho rozvoj a budoucí uplatnění ve společnosti.

Národní konferenci otevřela dne 26. května 2011 Mgr. Monika Šimůnková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a národní koordinátorka Dekády, která ve svém úvodním projevu upozornila na klíčovou roli vzdělání pro úspěšnost Romů na trhu práce, jejich ekonomickou nezávislost a sociální vzestup.

Na národní konferenci se k situaci romských dětí v oblasti vzdělávání vyjádřili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Úřadu vlády ČR, Ministerstva práce                   a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Kanceláře veřejného ochránce práv. Komplexně tak představili provázanost vzdělání na služby, které jsou poskytovány romským rodinám a ovlivňují tak životní podmínky romských dětí. V dalších panelech vystoupili zástupci odborné veřejnosti, akademické obce a představili dobré praxe, doporučení                 a strategie, které by měly být prosazovány ve vzdělání.

Navazující dvoudenní mezinárodní konference byla spojena s mottem: „Konec segregace a podpora začleňování“ a zaměřila se na konkrétní odstraňování překážek, které brání romským dětem uspět ve vzdělávacím systému. Byly představeny konkrétní kroky ke zvýšení vzdělanostních šancí Romů a možností osobnostního rozvoje v daných podmínkách. Konference se zúčastnili zástupci států Dekády romské inkluze 2005-2015, Rady Evropy        a odborníci na inkluzivní vzdělávání. Pomyslným odrazovým můstkem konference byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní versus Česká republika, který je milníkem v přístupu států k inkluzi Romů ve vzdělání nejen pro Českou republiku. Účastníci se zaměřili na dobré mezinárodní praxe, které účinně zabraňují segregaci ve vzdělávání a dopomáhají ukončit základní školní vzdělání v hlavním vzdělávacím proudu   a transformaci na sekundární vzdělání. Česká republika byla vyzvána k co nejrychlejší implementaci inkluzivních vzdělávacích opatření a k naplňování Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání. Mimo to byly vyzvány i ostatní státy Dekády k vyslovení jasného závazku k ukončení segregace romských dětí a k podpoře začlenění Romů do hlavního vzdělávacího proudu.

 

• Zasedání 20. Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze

Ve dnech 27. – 28. června 2011 proběhlo zasedání 20. Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze, na němž bylo za účasti předsedů vlády České republiky a Makedonie předáno předsednictví Dekádě Makedonii.  

Na programu zasedání byla v zahajovacím bloku panelová diskuse na téma synergie Dekády romské inkluze 2005 – 2015 a Rámce Evropské unie pro národní strategie integrace Romů. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a národní koordinátorka Dekády romské inkluze,      Mgr. Monika Šimůnková, zahájila úvodním projevem panelovou diskusi a po té prezentovala zprávu o výsledcích Českého předsednictví Dekády romské inkluze. V návaznosti na tuto prezentaci představil Nezdet Mustafa, ministr vlády a národní koordinátor Dekády romské inkluze, program makedonského předsednictví Dekády. Posledním tématem úvodního bloku bylo představení společných standardů pro národní strategie integrace Romů v návaznosti na Rámec Evropské unie pro národní strategie integrace Romů. Zástupce Open Society Fundation zde prezentoval sedm společných principů/oblastí, které by měly být zohledněny při zpracovávání národních strategií (tj. poradenství, analýza využitých nástrojů, zacílení financí, včlenění integračních politik a programů do obecné politiky, jejich mainstreaming, institucionální zabezpečení romské integrace na všech úrovních, monitorování výsledků integračních politik a participace Romů v monitorovacím procesu, napojení politiky romské integrace v členských zemích na EU struktury a informování Evropské komise o vývoji situace Romů v jednotlivých státech a o efektivitě integračních opatření i s využitím stínových zpráv).           

V bloku věnovaném příkladům dobré praxe byl prezentován projekt Romského vzdělávacího fondu v Makedonii, dále projekt romských mediátorů ve zdravotnictví realizovaný v Srbsku, projekt Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách z České republiky. V další části programu byly prezentovány Národní akční plán Španělska pro Dekádu 2010 – 2012 a Zpráva o setkání na vysoké úrovni na téma příspěvku evropských strukturálních fondů k integraci Romů na Slovensku, v Maďarsku a v Rumunsku. Posledním tématem bloku byla Štrasburská deklarace a její implementace.

V třetím bloku byly prezentovány zprávy o pokroku Dekády ze strany zástupců jednotlivých členských států. Právě v období Českého předsednictví došlo k významnému posunu v oblasti nastavení způsobu monitorování vývoje situace Romů a efektivity integračních opatření v jednotlivých členských zemích. Zástupci ČR navrhli ostatním reprezentantům členských států, aby stejně jako v ČR každoročně vypracovávali zprávu          o pokroku, v níž bude vyhodnocováno naplňování určitých ukazatelů týkajících se situace Romů a realizace integračních opatření. Členské státy na návrh zástupců ČR přistoupily          a jejich reprezentanti na 20. zasedání Mezinárodního řídícího výboru prezentovali jednotlivé národní zprávy o pokroku. Tyto zprávy budou následně komplexně vyhodnoceny a jejich výsledky porovnány za jednotlivé členské státy Dekády tak, aby bylo možné identifikovat země, které jsou v integračním úsilí úspěšnější, zároveň však i země, kde se integrace Romů nedaří včetně příčin neúspěchu. Vznikne tak Progress report, který bude představovat souhrnný monitorovací systém situace romské menšiny napříč zúčastněnými státy. Tento dokument bude velkým přínosem pro národní i mezinárodní komunitu, jelikož umožní porovnat průběh a dopad integračních nástrojů a opatření na romskou menšinu ve všech dvanácti státech Dekády. Posledním tématem zasedání bylo zapojení dalších států                    a mezinárodních organizací do Dekády a Svěřeneckého fondu Dekády. Projednáváno bylo zejména zapojení Světové zdravotnické organizace do této mezinárodní iniciativy.   

 

2.3 Financování aktivit v rámci Dekády romské inkluze

Na zasedání Mezinárodního řídícího výboru v listopadu 2005 v Bukurešti rozhodly zúčastněné státy a mezinárodní instituce o zřízení Svěřeneckého fondu více dárců na podporu Dekády romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“), jehož záměrem je financovat mezinárodní aktivity a technickou asistenci pro zúčastněné vlády.

V roce 2010 se ze Svěřeneckého fondu Dekády (dále jen DTF) financovaly mezinárodní workshopy organizované v rámci slovenského a českého předsednictví. Ze Svěřeneckého fondu Dekády byla financována zejména technická asistence pro zajištění seminářů a konferencí. Od listopadu 2009 do června 2010 probíhal projekt „Romové z Kosova „v/mimo“ Dekádu“, který vyústil v seminář a pracovní zprávu (z DTF bylo využito USD 10 270). V březnu 2010 uspořádalo Slovensko seminář na revizi národních akčních plánů (z DTF bylo využito USD 7 121). Dále v květnu proběhl seminář zaměřený na programy podporující sociální začleňování (z DTF bylo využito 18 418). V říjnu 2010 se v České republice uskutečnil seminář zaměřený na regionální strategie a projektovou realizaci v rámci romské projektové asistence (z DTF bylo využito 11 241). Makedonská nezisková organizace SONCE uspořádala v listopadu 2010 studijní pobyt v Bulharsku a Španělsku k podpoře programů zaměstnanosti (z DTF bylo využito USD 16 924). Na antidiskriminační kampaň v Srbsku bylo v období od prosince 2010 do dubna 2011 využito z DTF 27 769 USD. Celkem tak v roce 2010 bylo ze Svěřeneckého fondu Dekády romské inkluze využito 91 743 USD.

 

2.4 Mezinárodní aktivity Dekády romské inkluzi v roce 2010

Mezinárodní aktivity Dekády se sestávají především z výměny zkušeností a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými zeměmi, z organizace zasedání výboru, z pořádání konferencí, tématických workshopů a prosazování priorit navržených předsedajícím státem a schválených všemi vládami. Plán mezinárodních aktivit Dekády schvaluje Mezinárodní řídící výbor na návrh předsedajícího státu.

Zástupci Úřadu vlády ČR se za ČR účastnili celkem 3 seminářů a 18. Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze 2005-2015 v Bratislavě. Co se seminářů týkalo, jednalo se o seminář zaměřený na revizi Národní akčních plánů Dekády, dále o mezinárodní konferenci „Hrozba extremismu v Evropě“ a seminář zaměřený na programy podporující sociální začleňování. Na 18. Mezinárodním řídícím výboru Dekády romské inkluze v červnu 2010 předalo Slovensko předsednictví České republice. Níže jsou podrobně popsány jednotlivé akce.

Dne 16. března 2010 se uskutečnil seminář zaměřený na revizi Národních akčních plánů Dekády v Bratislavě. Impulzem k uspořádání semináře byl fakt, že se iniciativa Dekády nacházela v roce 2010 ve své polovině, tím se nabízela příležitost revize efektivity národních akčních plánů za období 2005 – 2010. Dalším důvodem pro organizování semináře bylo zhodnocení jejich dopadů na situaci Romů, potřeba jejich revize a aktualizace. Účastníci na semináři získali teoretický vhled do problematiky tvorby akčních plánů a jejich vyhodnocování (tj. jak správně nastavit cíle, opatření a indikátory měření naplňování cílů       a efektivity i dopadů jejich opatření). Seminář nabídl vodítko pro vyhodnocení a aktualizaci českého Akčního plánu Dekády, který je také ve své polovině, což by mělo být jedno z témat Výboru pro Dekádu. Přínosem akce byla i výměna mezinárodních zkušeností na téma sběr etnických dat.  

Ve dnech 23. a 24. března 2010 se v Bratislavě uskutečnila mezinárodní konference s názvem „Hrozba extremismu v Evropě“. Zástupci ČR zde upozornili na radikalizaci ve společnosti a zvýšení bezpečnostních rizik vyplývajících z pravicového extremismu                 a představili opatření vlády ČR k boji s extremismem. Na konferenci byli účastníci seznámeni se způsobem uchopení konceptu extremismu v legislativě zúčastněných států a příklady boje s extremismem, (byly představeny příklady dobré praxe z Francie, USA, ze Slovenska). Mezi důležité příspěvky patřila komparativní studie, která porovnávala situaci institucionálního zabezpečení v některých evropských státech, která obsahovala také pojetí ČR.

Ve dnech 16. a 17. května 2010 byl v Bratislavě uspořádán mezinárodní seminář zaměřený na programy podporující sociální začleňování. Na semináři proběhla diskuze           k terénní práci, za ČR byla prezentována dotační politika ČR a programy poskytované Úřadem vlády ČR na podporu romské inkluze (tj. Předcházení sociálnímu vyloučení                     a odstraňování jeho důsledků a Podpora terénní práce). Na semináři se diskutoval dopad terénní práce na situaci vyloučených Romů.  

18. zasedání Mezinárodního řídícího výboru proběhlo dne 22. a 24. června 2010 v Bratislavě. Na tomto zasedání došlo k oficiálnímu převzetí předsednictví Dekády romské inkluze 2005-2015 od Slovenské republiky. Na jednání bylo zhodnoceno fungování                 a naplňování vize a cílů Dekády za posledních 5 let a rozhodovalo se o možnostech fungování Svěřeneckého fondu Dekády romské inkluze. Na jednání byly prezentovány priority               a plánovaný program Českého předsednictví Dekádě. Důležitým výsledkem jednání bylo rozhodnutí pokračovat ve využívání Svěřeneckého fondu Dekády s malou obměnou, která se projeví v tom, že bude spravován Sekretariátem Dekády.

 

 

3. DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI

 

3.1 Koordinace

Národním koordinátorem Dekády a zároveň předsedou Výboru pro Dekádu romské inkluze 2005 – 2015 byl v roce 2010 Michael Kocáb, ministr pro lidská práva. Po rezignaci na post ministra v březnu 2010 se stal vládním zmocněncem pro lidská práva a taktéž zastával funkci národního koordinátora Dekády až do svého odvolání v září 2010. Po jeho odvolání byla do konce roku 2010 pozice národního koordinátora a předsedy Výboru pro Dekádu romské inkluze 2005-2015 neobsazena. Dne 18. května 2011 byla na pozici národní koordinátorky pro Dekádu romské inkluze jmenována nová zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Mgr. Monika Šimůnková.  

Koordinaci na pracovní úrovni vykonávalo odd. kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, které za tímto účelem zřídilo už v březnu roku 2004 expertní tým složený ze zástupců všech institucí klíčových pro romskou inkluzi v ČR (tj. zástupců ministerstev, akademiků, občanského sektoru, zejména romských občanských sdružení, zástupců cílové skupiny, někteří členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny). Členové týmu se pravidelně setkávali ve Výboru pro Dekádu romské inkluze 2005 – 2015 (dále jen Výbor), kde probíhala odborná diskuse, a byly vytvářeny koncepční návrhy na řešení romské integrace, které jsou následně předkládány k širší odborné debatě zástupcům ministerstev pověřených plněním úkolů Akčního plánu.

V roce 2010 došlo v souvislosti se změnou Statutu Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny také ke změně Statutu tohoto Výboru, který byl schválen dne 23. listopadu 2010 na zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Výbor se nově nazývá Výbor pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005 - 2015 a kromě aktivit spojených s Dekádou se zaměřuje i na monitorování činností v rámci Evropské Platformy pro začleňování Romů. Došlo i ke změně členské základny Výboru, která byla rozšířena z 10 na 12 členů. Nově je členem Výboru také zástupce Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, který je zapojen do aktivit v rámci Evropské platformy pro začleňování Romů. Výbor v roce 2010 spolupracoval v průběhu svého působení s institucemi veřejné správy, s nevládními neziskovými organizacemi a odborníky na inkluzi Romů. Jeho činnost byla zaměřena primárně na přípravu Předsednictví České republiky Dekádě romské inkluze 2005-2015.  

Výbor se v roce 2010 sešel čtyřikrát. V první polovině roku se zabýval přípravou priorit    a programu předsednictví, diskutována byla role rezortů a jejich spoluúčast na programu. Z této diskuze vzešel vládní materiál „Priority České republiky v Dekádě romské inkluze 2005 -2015“, který byl schválen vládou dne 7. června 2010 usnesením č. 448. Resorty přislíbily možnost odborné konzultace programu předsednictví a spolupráci na realizaci konferencí. Výbor se také zaměřil na možnosti propagace předsednictví a zadáním výroby propagačních předmětů v rámci něj.

V druhé polovině roku 2010 se Výbor zabýval vývojem a přístupem Evropské unie k integraci Romů. Jednalo se zejména o aktivity prezentované na zasedání Evropské Platformy pro začleňování Romů, pořádané Evropskou komisí a předsednickým státem Rady EU. V souvislosti s vývojem aktivit Evropské komise na poli integrace Romů, se členové Výboru rozhodli rozšířit svou působnost a zabývat se také aktivitami Evropské Platformy pro začleňování Romů. V souvislosti s tímto také navrhli změnu Statutu Výboru a rozšíření jeho členské základny. Mezi další projednané dokumenty, ke kterým se Výbor vyjádřil, patřila Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2009.  

V souvislosti s uspořádáním 19. Mezinárodního řídícího Výboru Dekády romské inkluze v Praze se také Výbor zabýval programem tohoto zasedání a na posledním jednání Výboru v prosinci 2010 byl zhodnocen dosavadní průběh předsednictví Dekády romské inkluze za rok 2010, byly představeny závěry z uskutečněných konferencí a šablona tzv. Zprávy o pokroku, která je připravena pro ostatní státy Dekády k prezentování postupu v rámci monitorování situace Romů v členských státech a efektivity integračních opatření.  

Ministr pro lidská práva se zapojením Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny připravil na jaře 2010 „Informaci o naplňování Dekády romské inkluzi 2005 – 2015 v roce 2009“, která byla schválená dne 14. června 2010 usnesením č. 461 ke Zprávě o stavu romských komunit v České republice za rok 2009, k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2009 a k Informaci        o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2009.

 

3.2 Další aktivity uskutečněné na národní úrovni v roce 2010

Aktivity uspořádané v rámci předsednictví Dekádě již byly představeny v předchozí části. Těchto aktivit se účastnili nebo se do jejich realizace přímo zapojili i zástupci zainteresovaných institucí, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, zástupci krajských koordinátorů pro romské záležitosti a zástupci romské občanské společnosti. Níže je uveden přehled aktivit probíhajících na národní úrovni.  

 

• Mezinárodní konference: Zhodnocení postupů veřejné správy a Prezentace dobrých praxí ČR ve sběru etnických dat ve vzdělávání

Konference byla realizována dne 5. října 2010 v Praze a byla zaměřená na možnosti sběru etnických dat. Konferenci a workshop organizovala Liga lidských práv  za podpory Open Society Fund Praha a Úřadu vlády ČR.

Semináře se aktivně zúčastnili zástupci z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Rumunska, Maďarska, Černé Hory, Ukrajiny, Makedonie a České republiky. Seminář byl rozdělen do dvou částí. Cílem semináře bylo sdílení osvědčených postupů ve sběru etnických dat. Většina zemí, které jsou součástí Dekády romské inkluze 2005 - 2015, neshromažďují údaje                o etnickém původu. Díky nedostatku údajů je nemožné měřit účinnost anti-diskriminačních politik. Proto není možné říci, zda státy plní své povinnosti, v boji proti diskriminaci etnických menšin.

 

• Kulatý stůl k výročí rozsudku Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní vs. Česká republika

Dne 18. listopadu 2010 proběhl kulatý stůl k třetímu výročí rozsudku Evropského soudu pro lidská práva D. H. a ostatní vs. Česká republika. Ten se zabýval inkluzivním vzděláváním a upozornil, že návrhy systémových opatření MŠMT na ukončení diskriminační praxe od roku 2008 byly postupně zastaveny a jejich další osud je velmi nejistý. Účastníci kulatého stolu zároveň vyjádřili důvodné obavy, že případná opatření a realizace již dříve naplánovaných kroků budou pouze formálním dostáním mezinárodních závazků a nebudou skutečnou cestou k odstranění diskriminace. Kulatý stůl pořádala Nadace otevřené společnosti ve spolupráci s kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.

• Integrace romské menšiny na místní úrovni: příklady dobré praxe nizozemských             a českých municipalit

Dne 1. prosince 2010 proběhlo v ČR setkání Platformy nizozemských měst, kde její předseda a zároveň starosta města Nieuwegein představil tuto iniciativu, která je do jisté míry obdobou českého Svazu měst a obcí ČR, a způsob jakým se tato platforma zabývá romskou integrací. Akce se účastnili i čeští starostové, kteří měli příležitost vyměnit si příklady dobré praxe v oblasti integrace Romů. Cílem setkání bylo navázat spolupráci mezi nizozemskými     a českými starosty.

Platforma podporuje nový náhled na přístup participace Romů na úrovni měst. Prezentace zdůrazňuje roli municipalit při řešení záležitostí spojených s integrací Romů. Věří                    v integrovaný přístup, ve kterém jsou nastaveny limity a nabízí se perspektiva řešení problémů. V průběhu setkání byl představen přístup, v rámci něhož jsou nastavena opatření, která zlepšují oblast sociální podpory, ale na druhou stranu tato opatření počítají se striktním dodržováním zákona a pořádku.

Součástí programu byla prezentace Sociálního programu Druhá šance, který představila Kateřina Dubská, předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny v Brně, jehož cílem je prevence zadluženosti, předcházení ztráty bydlení a to především u občanů ohrožených sociálním vyloučením.  

Představitelé nizozemského města Ede přispěli prezentací příkladů dobré praxe s tématikou „Romové z izolace do začleňování“ Příklady byly zaměřené na získávání důvěry Romů, mapování problematiky, na podporu školní docházky a podporu sociálního začleňování. Zajímavým odkazem byl důraz začleňování na zachovávání nizozemských pravidel a norem. Prezentovaná opatření byla cílená na oblast zdravotní péče, soužití Romů s majoritní společností a zvýšení zaměstnatelnosti Romů.

Na tento blok navazovala prezentace Jiřího Bureše, který je vedoucím oddělení sociální podpory a ochrany dítěte, který se v příspěvku zaměřil na podporu zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka a představil projekty podpory nezaměstnanosti na Mostecku a jednotlivé projektové aktivity.

Starostka města Obrnice, Drahomíra Miklošová, představila průřezový pohled na vývoj přístupu k začleňování Romů a prezentovala pozitivní postoj města k řešení integrace sociálně vyloučených Romů; své zkušenosti při vytváření koncepcí; principy, které prosazuje při realizaci opatření na podporu inkluze. Podrobněji se zaměřila na problematiku nezaměstnanosti, volnočasových aktivit pro děti a mládež, bydlení a prevenci kriminality.

Zástupci města Veldhoven představili komplexní přístup města při řešení romské integrace. Tento přístup odpovídá Top-Down přístupu, ve kterém je zdůrazněna politická vůle řešit tuto otázku a existence nástrojů pro integraci. Výměna zkušeností mezi starosty probíhala i ohledně činnosti romským poradců, romských mediátorů, asistentů pro vzdělávání, rodinných koučů a mediátorů při hledání práce.

 

• II. ročník ocenění Gypsy spirit

Na podzim roku 2010 byl vyhlášen Sekcí pro lidská práva Úřadu vlády ČR II. druhý ročník soutěže Gypsy Spirit, nad kterým převzal záštitu předseda vlády RNDr. Petr Nečas, předsedkyně podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu Heidy Hautala, bývalý prezident ČR Václav Havel a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Soutěž Gypsy spirit přináší ocenění obrovského úsilí nesčetného počtu jedinců a skupin k hledání porozumění mezi Romy a většinovou společností. Cílem projektu je vybudovat tradici prestižního oceňování práce pro integraci Romů a ukázat veřejnosti příklady dobré praxe soužití Romů s majoritou. V tomto smyslu celý projekt koresponduje s jedním z cílů Českého předsednictví Dekádě romské inkluze 2005–2015. Ocenění byla zaměřena na podporu a zveřejnění těch projektů a aktivit, které přinášejí skutečné a měřitelné výsledky, jež představují pro romské obyvatelstvo reálnou pomoc. O udělení cen rozhodovala pětičlenná odborná porota a speciální porota rozhodující o činu roku.

Slavnostní vyhlášení cen proběhlo v centru Pražská křižovatka dne 10. prosince 2010        v Mezinárodní den lidských práv. Úvodního slova se ujal předseda vlády ČR, který je zároveň předsedou Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Na začátku vystoupila Heidy Hautala, která ve svém projevu vyzdvihla důležitost vzdělávání, kultury a zapojení do života komunity jako klíčové pro celkovou integraci Romů do společnosti.

Ocenění Gypsy Spirit bylo uděleno:

1. Ocenění v kategorii pro nevládní organizaci za realizaci konkrétního projektu zaměřeného na podporu a rozvoj romské menšiny a dosažené výsledky získalo občanské sdružení Romea, které je dobrovolným nevládním neziskovým sdružením občanů, které spojuje podpora boje proti rasismu, rozvíjení a dodržování lidských práv, napomáhání rozvoji demokracie a tolerance ve společnosti. Ukázkovým projektem této organizace je informační server www.romea.cz.
2. Ocenění v kategorii pro společnost – firmu získal Český rozhlas – romské vysílání           O Roma Vakeren a webové stránky www.romove.cz. V Českém rozhlase existuje romské vysílání od roku 1992 a přináší každý týden aktuality a informace ze života Romů nejen v ČR, ale i v zahraničí, informace o romské kultuře, tradicích, jazyce. O pět let později vznikly na půdě téže instituce stránky www.romove.cz.
3. Ocenění pro mimoškolní vzdělávací aktivity zaměřené na romské děti a mládež získala Základní škola Masarykova ve Vlašském Meziříčí. Škola se nachází v blízkosti romské lokality, a proto do ní spádově patří romské děti školou povinné z okolních sídlišť. Příliv romských dětí znamenal odchod ostatních dětí z této školy do jiných škol. Vedení školy začalo podporovat aktivity cílené na inkluzi znevýhodněných žáků do hlavního vzdělávacího proudu. V současnosti je ZŠ Masarykova příkladem jak může inkluzivní vzdělávací systém fungovat.
4. Ocenění v kategorii Jednotlivec, který dlouhodobě přispívá svou prací ke zlepšení postavení Romů, získal Karel Holomek, který působil řadu let jako předseda sdružení Společenství Romů na Moravě a nyní zastává v tomto sdružení funkci čestného předsedy. Zároveň byl zakládajícím členem Muzea romské kultury, byl konzultantem pro vstup ČR do EU pro oblast začleňování Romů. Jako podnikatel v oblasti stavebních činností zaměstnával výhradně Romy a je šéfredaktorem novin Romano hangos. V devadesátých letech byl členem Rady vlády ČR pro lidská práva, Rady vlády ČR pro národnostní menšiny, v současnosti je opět členem Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.
5. Ocenění v kategorii Čin roku, který přispěl k záchraně života nebo zlepšil kvalitu života jednotlivce, bylo uděleno Projektu Ptáčata, který byl dlouhodobým časosběrným dokumentem). Autorkou projektu Ptáčata byla režisérka Kamila Zlatušková, producentem a režisérem byl Ladislav Cmíral. Prvním impulzem pro vznik projektu byla petice, kdy rodiče dětí, které nebyly romské, odmítli dát své potomky do stejné třídy s romskými dětmi. Autoři se rozhodli natočit o dětech segregovaných díky předsudkům na okraj natočit šestnáctidílný dokumentární seriál. V něm se děti díky malým kamerám staly spolutvůrci zprávy o svém životě a dávají tak majoritě šanci vidět svět natočený jinak. Tento dokument přispěl pozitivně k pozitivnímu mediálnímu obrazu Romů a nabídl majoritní společnosti vhled do života romských rodin.

Přímý přenos slavnostního večera přenášel živě Český rozhlas Praha a záznam večera odvysílala dne 11. prosince 2010 od 20.05 hod. ČT24. 

     

3.3 Naplňování úkolů národního Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2009

Pro dosažení základních cílů Dekády přijala ČR v roce 2005 národní Akční plán Dekády romské inkluze 2005 – 2015 ke zlepšení situace Romů v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví. Zainteresovanými resorty zapojenými do naplňování Akčního plánu je MŠMT, MPSV, MMR a MZd. O konkrétním plnění úkolů z jejich strany bude pojednáno v následující části přílohy. 

V řadě zapojených zemí vyvstala v roce 2010 po pětiletém naplňování plánu potřeba přehodnotit efektivitu realizovaných opatření a dopady na situaci vyloučených Romů a na základě tohoto komplexního hodnocení akční plány revidovat a aktualizovat. Diskuse na toto téma proběhla v roce 2010 v rámci Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů   a Dekádu romské inkluze 2005-2015. Informace o naplňování Akčního plánu v roce 2010 jsou součástí následujících kapitol.    

 

 

4. NaPLňování ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2010

 

4.1 VZDĚLÁVÁNÍ

Plnění úkolů vyplývajících z Akčního plánu pro oblast vzdělávání je v gesci MŠMT. Usnesením ze dne 14. června 2009 č. 461 uložila vláda České republiky ministryni školství, mládeže a tělovýchovy nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace      o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010.

 

4.1.1 ÚKOLY AKČNÍHO PLÁNU PRO OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ

V rámci Akčního plánu byly v části věnované vzdělávání pro resort školství vymezeny níže uvedené úkoly:

1. vytvoření komplexního systému předškolní péče o sociokulturně znevýhodněné skupiny dětí;
2. zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání (bezplatná docházka v posledním roce mateřské školy) a jejich zapracování do školského zákona;
3. podpora revize financování škol normativy;
4. projednání s reprezentací vysokých škol mechanismus podpory romských studentů na vysokých školách;
5. zvýšení způsobilosti učitelů v oblasti multikulturního vzdělávání.

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti, na základě nichž lze sledovat pokrok při naplňování výše uvedených úkolů v čase. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

• úspěšnost sociálně znevýhodněných dětí na základní škole;
• počet asistentů pedagoga pro sociálně znevýhodněné děti, žáky a studenty;
• počet přípravných ročníků v roce 2010 a počet dětí, které je ve sledovaném roce navštěvoval; zhodnocení vlivu přípravných tříd na připravenost dětí zvládat učivo na základní škole;
• počet sociálně znevýhodněných dětí zahrnutých do hlavního vzdělávacího proudu v roce 2010;
• počet podpořených studentů na vysokých školách; počet studentů, kteří ukončili studium, využité finanční prostředky v roce 2010, závěry ze specifických programů VŠ na podporu romských studentů;
• aktivity v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a využití poznatků získaných na těchto seminářích v praxi.

V materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2009 byla pro MŠMT a jím řízené organizace pro rok 2010 formulována sledující doporučení:

• zvážit navržení opatření k zajištění víceletého financování rozvojového programu Podpora asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním a tím zajistilo systémové dlouhodobé financování pracovních pozic asistentů pedagoga tak, aby se předešlo nestabilitě programu a ke snížení odchodu zkušených asistentů pedagoga z jejich pracovních pozic;
• realizovat monitoring efektivity využívaných prostředků v rámci programu Podpora romských žáků středních škol;
• věnovat pozornost zvýšení počtu romských studentů na vysokých školách a podporovat rozšíření a zvýšení dostupnosti programů, které by usnadnily přechod romských absolventů středních škol na vysokou školu;
• podpořit rozvoj oblast celoživotního vzdělávání Romů a zvýšit místní dostupnost programů dalšího vzdělávání pro tuto cílovou skupinu, zejména těch, které se zaměřují na rozvoj funkční gramotnosti;
• prostřednictvím svých přímo řízených organizací každoročně sledovat podmínky, průběh a výsledky vzdělávání dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním zejména z romské menšiny, včetně způsobu, jímž se školy snaží vyrovnávat jejich znevýhodnění    a průběžně zohledňovat jejich vzdělávací potřeby a možností při tvorbě vzdělávací politiky (v souladu s § 2 (písmeno b) a § 16 školského zákona);

• spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách při naplňování Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí;
• sledovat a vyhodnocovat naplňování povinností škol vyplývajících z § 8 odst. 2 písm. c), které směřují k podpoře žáků a studentů, ke spolupráci s jejich zákonnými zástupci            a dalšími zainteresovanými osobami, v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy,       a to zejména vzhledem k romským žákům ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí       a žákům přecházejícím do 1. ročníku ZŠ z přípravných tříd.

 

4.1.2  INFORMACE O PLNĚNÍ ÚKOLŮ

MŠMT usiluje o celkové zefektivnění nejen předškolní přípravy, ale celé oblasti včasné péče. Za tímto účelem vytvořila materiál Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, který obsahuje celou řadu opatření ke zlepšení situace znevýhodněných dětí, včetně těch romských dětí se sociálním znevýhodněním. Tato opatření byla konkretizována a jejich realizace byla naplánována v Akčním plánu Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, který vláda ČR přijala usnesením vlády ČR ze dne 20. dubna 2009 č. 454. 

Kontinuální rozvíjení Koncepce včasné péče je cílené zejména na zlepšení podmínek předškolní přípravy  dětí ohrožených sociálním vyloučením od 3 let do zahájení povinné školní docházky. V rámci Koncepce bude věnována zvýšená pozornost předškolní přípravě romských dětí. Koncepce bude zaměřena zejména na vytvoření podmínek pro kvalitní předškolní přípravu dětí ohrožených sociálním vyloučením a to směrem k vyrovnávání jejich případného znevýhodnění ještě před zahájením povinné školní docházky. Navrhovaná opatření usilují o zvýšení počtu romských dětí, žákyň a  žáků v hlavním vzdělávacím proudu a o podporu jejich školní úspěšnosti na všech úrovních vzdělávání. Současně bude velká pozornost věnována práci s rodinou těchto žáků tak, aby rodiče dokázali vytvářet podporu pro vzdělávání svých dětí (sociální služby, služby učitelů-didaktiků, tutorů).

Kromě tohoto dokumentu byl v roce 2010 realizován další komplexní materiál s názvem „Přípravná fáze Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání“. Materiál si klade za cíl rozvíjet inkluzivní nástroje a speciálně pedagogickou podporu pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které by měly být citlivé k jejich odlišné sociální a kulturní zkušenosti. Jedním z pilířů tohoto plánu je i oblast předškolního vzdělávání, jehož cílem je mimo jiné předložit ke schválení návrhy opatření směřující k podpoře inkluzivního přístupu v oblasti předškolního vzdělávání, vyrovnání sociálních nerovností a vzdělanostních šancí prostřednictvím zajištění lepších organizačních, materiálních a personálních podmínek pro rozvoj institucionalizovaného předškolního školství. 

V rámci systému předškolního vzdělávání je rovněž realizován jako vyrovnávací opatření program asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním a podpora přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním. Níže v tabulce je uveden souhrnný počet asistentů pedagoga, kteří v roce 2010 působili na českých mateřských, základních           i středních školách.  

Tabulka č. 1 Program asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním za rok 2010

Žadatel	Požadavek prac. míst v roce 2010	Výše schválené dotace ze strany MŠMT	Výše finanční podpory ze strany kraje
Jihočeský	20	3.538.263	0
Jihomoravský	33,78	5.643.832	0
Královéhradecký	18,5	3.089.093	0
Liberecký	23,2	3.752.434	0
Moravskoslezský	75	12.602.487	3.860.000
Pardubický	24	4.046.610	0
Plzeňský	11,4	2.081.385	0
Hl.m.Prahy	17	2.474.016
Středočeský	32,06	5.810.344	0
Ústecký	74,7	13.419.033	4.284.000
Kraj Vysočina	8,83	1.528.137	0
Karlovarský	24	3.938.832	0
Zlínský	16,525	2.543.276	0
Olomoucký	44,31	7.311.344	0
Křesťanská ZŠ Jihlava	1	152.358	0
Církevní ZŠ a MŠ P.Pittra, Ostrava	10	1.648.541	0
DD se školou, ZŠ a šk.jídelna, Sedlec-Prčice	3	744.089	0
Škola J.Ježka, MŠ, ZŠ, PŠ a ZUŠ pro zrakově postižené, Praha 1	3	602.073	0
Celkem	440,305	74.926.147	8.144.000

 

K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V § 123, odst. 2 výše uvedeného zákona se uvádí, že vzdělání          v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí           a v přípravné třídě základní školy se poskytuje bezplatně.

Přípravné třídy jsou určeny pro předškolní přípravu především těch dětí, které z různých důvodů nemohou navštěvovat běžnou mateřskou školu. Absolventi přípravných tříd jsou ve srovnání s těmi, kteří neabsolvovali předškolní přípravu významně úspěšnější především na začátku vzdělávací dráhy (na prvním stupni základní školy). Bez další podpory se tito žáci přibližují svým vrstevníkům bez předškolní přípravy. Níže je uveden přehled informací           o dostupnosti přípravných ročníků v jednotlivých krajích v ČR v roce 2010.

T a b u l k a č.2 Počet přípravných ročníků v jednotlivých krajích v roce 2010 

Kraj	Počet škol zřizujících přípravné třídy	Počet přípravných tříd	Počet žáků, kteří je navštěvují
Hl. m Praha	10	10	140
Jihočeský	3	4	34
Jihomoravský	6	9	126
Karlovarský	20	29	393
Královehradecký	7	7	81
Liberecký	6	8	84
Moravskoslezský	22	27	338
Olomoucký	7	7	80
Pardubický	8	8	98
Plzeňský	2	2	23
Středočeský	6	6	67
Ústecký	75	87	1098
Vysočina	3	3	33
Zlínský	1	1	14
Celkem	176	208	2609

Děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, které docházely do mateřské školy, jsou ve svých vzdělávacích drahách jednoznačně úspěšnější v průběhu celé školní docházky. Problémem však je, že mateřské školy navštěvuje stále jen menšinový podíl romských dětí – přibližně dvě pětiny. Mateřské školy či přípravné třídy využívá před zahájením povinné školní docházky přibližně 48% romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit a lokalit vyloučením ohrožených.

 

         MŠMT vyhlásilo v roce 2010 níže uvedené rozvojové a dotační programy na podporu škol realizujících inkluzivní opatření k vyrovnání vstupního znevýhodnění romských žáků      a ke zvýšení jejich vzdělanostních šancí v hlavním vzdělávacím proudu.

         Jednalo se konkrétně o:

• Program financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním,
• Programy na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy,
• Program na podporu romských žáků středních škol,
• Program na podporu integrace romské komunity,

          V rámci těchto dotačních programů byla celkově přerozdělena částka 12.783.400,- Kč z rozpočtové kapitoly MŠMT. 

 

Finanční náročnost studia je u sociálně znevýhodněných romských studentů možné kompenzovat prostřednictvím dotace MŠMT na podporu sociálně znevýhodněných studentů ze státního rozpočtu. Dotace jsou poskytovány soukromým a veřejným vysokým školám za účelem umožnění vysokoškolského studia i studentům z nízkopřijímových domácností (a to včetně znevýhodněných romských studentů)[1].

Vysokým školám soukromým byla v roce 2010 v rámci tohoto programu poskytnuta dotace ve výši 2.622.920Kč na sociální stipendia a 11.693.080Kč na podporu ubytování studentů ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Veřejným vysokým školám byla poskytnuta dotace ve výši 56.125.000 Kč na sociální stipendia 960.361.000Kč na podporu ubytování studentů ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.

Stipendia pro romské vysokoškolské studenty poskytuje rovněž Romský vzdělávací fond (Roma Education Fund – REF) a to sice pro romské vysokoškolské studenty v bakalářském, magisterském a doktorandském programu (denního i dálkového studia). Hlavním cílem programu je pomocí stipendia zvýšit vzdělanostní úroveň romské menšiny a působit desegregačně na vzdělávací systém. V roce 2010 bylo podáno celkem 65 žádostí, z nichž bylo stipendium podpořeno 35 žadatelů. Celková částka, kterou stipendisté pro akademický rok získali, byla 32.400 EUR. 

 

Činnost Center podpory inkluzivního vzdělávání v roce 2010

Jako možný zdroj podpory školám, které mají zájem o vytvoření proinkluzivních podmínek vzdělávání svých žáků je realizován komplexní individuální projekt národní - Centrum podpory individuálního vzdělávání (dále jen CPIV), který je financovaný v první řadě z podpory evropských strukturálních fondů, dále pak ze státního rozpočtu. Realizátorem projektu je Institut pedagogicko-psychologického poradenství v Praze. Centrum mělo v roce 2010 v 11 poboček ve vybraných lokalitách (Plzeň, Most, Liberec, České Budějovice, Praha, Hradec Králové, Jihlava, Brno, Olomouc, Opava a Karviná), které svými službami pokrýly potřeby škol ve všech krajích ČR.

Projekt se zaměřuje na ověření a nastavení podmínek inkluzivního vzdělávání zejména na základních školách. Centra poskytují vybraným školám služby psychologů, speciálních pedagogů, sociálních pracovníků, didaktiků, projektových manažerů a kulturních antropologů. Pracovníci projektu napomáhají při vytváření podmínek pro zajištění vzdělávání podle možností a schopností žáků, nastavují a sledují pravidla rovnosti v přístupu ke vzdělávání, zvláště pak u žáků s potřebou podpůrných opatření a u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Jednotlivé participující školy byly vytipovány na základě spolupráce CPIV s kraji, přičemž jedním z hlavních cílů bylo zapojit do projektu školy, které zkušenosti a připravenost na inkluzivní vzdělávání postrádaly, a současně i školy, které s realizací inkluzivního vzdělávání mají dlouhodobou zkušenost. Ve školním roce 2009/2010 se do projektu zapojilo celkem 105 mateřských, základních a středních škol.

Cílová skupina projektu CPIV zahrnuje pedagogické pracovníky mateřských a základních škol, základních škol praktických a speciálních, středních škol a odborných učilišť, pracovníky školských poradenských zařízení, dále žáky mateřských a základních škol, základních škol praktických a speciálních, středních škol a odborných učilišť, pracovníky středisek výchovné péče, pracovníky školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále DVPP), pracovníky neziskových organizací a profesní sdružení působící ve školství.

Prostřednictvím zmapování aktuálního stavu realizace inkluze na školách byly vytvářeny plány DVPP pedagogických pracovníků škol, sondována metodická připravenost, vybavenost školy pomůckami včetně posuzování role asistenta pedagoga. Zaměstnanci CPIV pracují s podpůrným systémem školy, podílí se na procesu sociální rehabilitace, poskytují školám mentorské služby. Pracovníci CPIV současně vytváří v jednotlivých regionech sítě poskytovatelů služeb, sami služby poskytují včetně pomoci školám v oblasti projektové podpory. Vzniká tak síť spolupracujících škol, které se snaží posilovat inkluzivní principy ve vzdělávání.

Pro zapojené školy se vytváří tzv. školní podpůrný program (Špp), který je strategií pro zahájení inkluzivního vzdělávání. Špp byly vytvořeny pro všechny školy zapojené ve školním roce 2009/2010. V průběhu roku 2010 pak probíhaly konzultace s vedením škol nad vytvořenými Špp. Zpětná vazba k vytvořeným Špp ze strany škol byla veskrze pozitivní. Nicméně vzhledem k faktu, že Špp je koncepčním materiálem s předpokládaným střednědobým dopadem na chod a život zapojených škol, lze míru naplňování doporučení obsažených v Špp hodnotit až s odstupem v řádu let.    

Ve sledovaném období vytvořil pracovní tým Centra „Zprávu o stavu inkluzivního vzdělávaní v ČR 2010“. Zpráva obsahuje základní informace o projektu, vymezuje pojetí inkluze ve vzdělávání, představuje jednotlivé klíčové aktivity projektu, profesní portfolio center, vyhodnocuje situaci v jednotlivých krajích s ohledem na možné dopady na vzdělávací soustavu, příklady intervencí CPIV a příklady dobré praxe zaznamenané pracovníky při práci se školami. V závěru je vyhodnocena připravenost zapojených škol na inkluzi a jsou vybrány hlavní systémové a jiné překážky komplikující zavádění inkluzivních principů do škol spolu s návrhy řešení některých identifikovaných problému české vzdělávací soustavy s ohledem k inkluzivnímu vzdělávání.

Pracovníci projektu spolupracovali v roce 2010 na „Kvalitativní analýze činností školských poradenských zařízení zaměřených na zařazování žáků do základních škol praktických a aktuální situace těchto základních škol“. Jedním z cílů tohoto šetření bylo zmapování situace ve školách, které vzdělávají podle přílohy k RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále též ZŠ praktické). V rámci projektu CPIV vznikla též „Analýza DVPP ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání v ČR“ Materiál analyzuje další vzdělávání pedagogických pracovníků základních škol, které je zaměřeno na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a seznamování pedagogů s novými metodami               a formami ve vzdělávání. Školám byly průběžně zprostředkovávány kontakty na subjekty věnující se problematice vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, sociálně znevýhodněných žáků a žáků-cizinců se zaměřením na poskytování individuální podpory pro tyto skupiny žáků. Byla mapována nabídka poskytovatelů sociálních služeb se zaměřením na poskytování podpory sociálně znevýhodněným žákům (např. doučování, výukové a výchovné aktivity, primární prevence rizikového chování aj.).

 

MŠMT průběžně umožňuje vydávání odborné literatury ve vztahu k multikulturní výchově a ve vztahu k výchově k toleranci v rámci dotačních programů – Program MŠMT na podporu integrace romské komunity a v rámci Programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin.

Kromě výše zmíněné nabídky je úkol naplňován v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v seminářích akreditovaných MŠMT. Řadu seminářů organizoval Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV), přímo řízená organizace MŠMT. Z dotačního programu MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2010 byl podpořen projekt agentury GAC „Série interaktivních seminářů zaměřených na inkluzivní vzdělávání ve vztahu k romským dětem“. Projekt spočíval v sérii čtyř celodenních interaktivních seminářů zaměřených na vyrovnání vzdělanostních šancí, jež byly určeny především ředitelům základních škol a pracovníkům školských odborů městských úřadů. Jak již bylo zmíněno, semináře byly organizovány ve čtyřech krajích, které se nejvíce potýkají s kombinací existence sociálně vyloučených lokalit a celkové strukturální zaostalosti regionu či jeho částí: Olomouckém kraji, Moravskoslezském kraji, Ústeckém kraji a Karlovarském kraji. Hlavním cílem seminářů bylo informování cílových skupin o příčinách, mechanismech a rozsahu sociálního vyloučení v České republice a jeho projevech v oblasti základního vzdělávání,        o možných nástrojích prevence a zmírňování sociálního vyloučení a poskytnutí jejich účastníkům podpory pro vzdělávání žáků ze sociokulturním znevýhodněním. Vedlejším cílem projektu bylo zvýšení participace odborné veřejnosti na diskusi o základním vzdělávání ve vztahu k romským dětem.

Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) Dlouhodobý projekt „Teacher education for inclusion“ (Vzdělávání učitelů pro inkluzi) se zaměřuje na přípravu a další vzdělávání učitelů v oblasti inkluzívního vzdělávání a na komparaci inkluzívních přístupů v jednotlivých Evropských zemích. Projektu se účastní 27 evropských států, které jsou členy Evropské agentury pro rozvoj v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (European agency for development in special needs education).

Finanční náročnost studia je u chudých romských studentů možné kompenzovat prostřednictvím dotace MŠMT na podporu sociálně znevýhodněných studentů ze státního rozpočtu. Dotace jsou poskytovány soukromým a veřejným vysokým školám za účelem umožnění vysokoškolského studia i studentům z nízkopřijímových domácností (a to včetně znevýhodněných romských studentů)[2]. Vysokým školám soukromým byla v roce 2010 v rámci tohoto programu poskytnuta dotace ve výši 2.622.920Kč na sociální stipendia             a 11. 693.080Kč na podporu ubytování studentů ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Veřejným vysokým školám byla poskytnuta dotace ve výši 56.125.000 Kč na sociální stipendia 960.361.000Kč na podporu ubytování studentů ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.

Stipendia pro romské vysokoškolské studenty poskytuje rovněž Romský vzdělávací fond (Roma Education Fund – REF) a to sice pro romské vysokoškolské studenty v bakalářském, magisterském a doktorandském programu (denního i dálkového studia). Hlavním cílem programu je pomocí stipendia zvýšit vzdělanostní úroveň romské menšiny a působit desegregačně na vzdělávací systém.  

• Příklad dobré praxe:

Příkladem dobré praxe je v oblasti podpory vysokoškolského studia Romů projekt Občanského sdružení Slovo 21 s názvem „Dža dureder - Pokračuj II“. Projekt je realizován od září 2009 do srpna a je financován z Evropského sociálního fondu, z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Cílem projektu je podpořit romské studenty v dokončení střední školy a kvalitně je připravit na přijímací řízení na vysoké školy a tím přispět ke zvýšení úspěšnosti u přijímacího řízení. Úspěšnost absolventů kurzů při přijímaní na VŠ se v dlouhodobém průměru pohybuje nad 50%, což je velký úspěch. Nabídka přípravných kurzů k přijímacím zkouškám se odvíjí od toho, o jaké obory mají romští středoškoláci zájem, co by chtěli studovat a na jaké vysoké škole. Přípravný kurz je posléze upraven v souladu s poptávkou romských studentů                  i požadavků vybraných vysokých škol k přijímacím zkouškám.

Kromě přípravných kurzů nabízí projekt rozšířené poradenství k výběru oboru studia. Účastníci poradenství absolvují zdarma sérii testů určujících studijní a osobnostní předpoklady zájemců o vysokoškolské studium. Výsledky testů a pohovorů s psychologem každému z účastníků poslouží při konečném výběru oboru VŠ, na který se budou hlásit.

V jednotlivých krajích ČR působili regionální koordinátoři, kteří konzultovali se zájemci jejich možnosti a pomohli jim s výběrem školy a studijního oboru, zároveň jim asistovali při vyplňování a odesílání přihlášek a pomohli jim vyhledat i vhodné lektory pro přípravné kurzy. Projekt byl určen konkrétně středoškolákům z Moravskoslezského, Olomouckého, Plzeňského, Ústeckého a Středočeského kraje.

 

 

 

4.2  BYDLENÍ  

Obecným cílem v oblasti bydlení je zabránit vzniku nových segregovaných lokalit, zlepšit situaci v již existujících segregovaných romských lokalitách (ghettech) a umožnit přístup        k bydlení pro sociálně slabé Romy. Klíčovou roli přitom hraje politická vůle a konkrétní rozhodnutí orgánů místní samosprávy.

      Pro efektivní naplňování těchto úkolů je však nezbytná součinnost těchto institucí s místní samosprávou. Společnému úsilí institucí na lokální a na národní úrovni napomáhá legislativa, kdy obce v přenesené působnosti mají dle § 6, odst. 7 a 8 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů plnit ve svých správních obvodech úkoly napomáhající výkonu práv a integraci příslušníků romské komunity do společnosti[3]. Stejně tak se lze při naplňování úkolů v oblasti bydlení opřít i o zákon                č. 128/2000 Sb., o obcích, kde je v § 35 odst. 2 vytyčen určitý závazek obcí v samostatné působnosti pečovat ve svém územním obvodu v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy      a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Zásadní roli v rámci zlepšení situace Romů v oblasti bydlení hrají nestátní neziskové organizace, které jsou významnými poskytovateli sociálních služeb a dalších aktivit směřujících k sociálnímu začleňování vyloučených Romů. Dílčím cílem těchto aktivit je často i zlepšení přístupu Romů k bydlení.

 

4.2.1 ÚKOLY AKČNÍHO PLÁNU PRO OBLAST BYDLENÍ

Na plnění úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 pro oblast bydlení se podílí Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, MPSV a MMR. Akční plán ukládá těmto subjektům naplňování níže uvedených úkolů:

1. zajistit rovný přístup Romů ke všem formám bydlení;
2. předcházet ztrátě bydlení u romských domácností;
3. reintegrovat sociálně vyloučené Romy;
4. zlepšit přístup chudých romských domácností k bydlení.

 

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti:

• změna postupů při řešení, která nastane díky rozhodnutím v individuálních kauzách (mediací nebo soudně);
• podíl samospráv s romskými ghetty, které zaměstnávají terénní sociální pracovníky.
• podíl úspěšných zákroků jako alternativa k vystěhování;
• počet samospráv s romskými ghetty zapojených do programu (nepřímý indikátor).
• počet Romů, kteří se díky tomuto programu úspěšně integrovali (přímý indikátor);
• počet samospráv zapojených do programu (nepřímý indikátor). Počet romských rodin zapojených do programu (přímý indikátor).

 

4.2.2 INFORMACE O PLNĚNÍ ÚKOLŮ

 

Zajištění rovného přístupu k bydlení je součástí zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), který byl přijat v roce 2009. Veřejný ochránce práv, který se v rámci své agendy zaměřuje i na boj proti diskriminaci, v roce 2010 reagoval na v praxi přetrvávající námitky na diskriminaci v přístupu k obecnímu bydlení. K této problematice vydal Doporučení k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu. Z tohoto doporučení je patrné, že jakákoli diskriminace v oblasti bydlení je zakázána, pokud je bydlení nabízeno veřejnosti. Všem osobám musí být zaručeno právo na rovné zacházení a tato zásada platí pro všechny subjekty, pokud nabízejí veřejnosti bydlení. U obcí je tento požadavek na rovnost zacházení ještě zesílen jejich veřejnoprávním postavením. Obec totiž nemá zcela srovnatelné postavení s běžným pronajímatelem (fyzickou či právnickou osobou). Jako veřejnoprávní korporace má právem svěřeny zvláštní povinnosti vůči svým obyvatelům i dalším osobám. Obec musí z pohledu antidiskriminačního zákona vytvořit taková pravidla přístupu k obecnímu bydlení, která nemají ve svém důsledku diskriminační dopad. O diskriminaci se nejedná tam, kde rozdílné zacházení sleduje legitimní cíl                  a prostředky jeho dosažení jsou přiměřené. Prostor pro prokázání legitimního cíle má však obec vzhledem ke své veřejnoprávní pozici užší než běžní pronajímatelé. Při vyhodnocování kritérií užívaných obcemi vyplynuly mimo jiné následující závěry.

Na rozdíl od běžného pronajímatele, který může stanovit jako kritérium výběru budoucího nájemce i jeho příjmy v libovolné výši, musí obec vážit přiměřenost požadované výše příjmu tak, aby nebylo porušeno právo na rovné zacházení žadatelů. Požadavek prokázání příjmu v nepřiměřené výši jako podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o pronájem obecního bytu je možno považovat za nepřímo diskriminační. V rozporu se zákazem diskriminace je také znevýhodňující posuzování žadatele pobírajícího rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství. Obě dávky jsou relevantním zdrojem příjmu žadatele. Jako problematické se rovněž jeví kritérium počtu dětí nebo členů domácnosti. S vysokou pravděpodobností toto kritérium nepřímo diskriminuje především Romy. Počet dětí nebo členů domácností je však možno používat i jako zvýhodňující kritérium v rámci tzv. pozitivních opatření. Tento materiál je určen zejména zástupcům obecních samospráv, ale i široké veřejnosti, hlavně těm lidem, kteří se dostanou do role žadatelů o obecní bydlení.  Podporu Romům, kteří čelili diskriminaci, nabízejí i některé nestátní neziskové organizace, které poskytují bezplatnou právní pomoc a antidiskriminační servis. 

Na konci roku 2010 zahájilo Odd. kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny v rámci Českého předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 – 2015 intenzivní přípravy na konferenci „Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování  a legislativa“, která se uskutečnila dne 4. února 2011. Zajištění rovného přístupu Romů ke všem formám bydlení bylo jedním z diskutovaných témat. Jedním z hlavních doporučení, které bylo součástí závěrů z pracovních skupin, bylo aplikovat důsledně antidiskriminační legislativu členských států v praxi tak, aby bylo Romům garantováno jejich základní právo na bydlení. Jedním z hlavních problémů je totiž dle účastníků konference vymahatelnost tohoto práva s využitím antidiskriminačních právních předpisů. V tomto ohledu je nutné propojit úsilí institucí zaměřených na boj proti diskriminaci, místní samosprávy, zástupců občanské společnosti a samotných Romů i soukromého sektoru při zajišťování rovného přístupu k bydlení. 

 

      Plnění toho úkolu probíhá prostřednictvím dotační podpory sociálních služeb a dalších aktivit, které směřují k sociální integraci vyloučených Romů a k rozvoji jejich kompetencí k tomu, aby si dokázali najít a udržet bydlení na klasickém trhu s byty.

• ESF

Významnou roli v oblasti dotační podpory těchto aktivit hraje MPSV, které je řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OPLZZ), v rámci něhož jsou přerozdělovány finanční prostředky z Evropského sociálního fondu. Ve vztahu k cílové skupině Romů je klíčová priorita 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Prostřednictvím podpory v této oblasti dochází k napomáhání sociálnímu začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit, zajištění dostupnosti, kvality a kontroly služeb.

V roce 2010 bylo v rámci výzvy č. 19 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit podpořeno 26 projektů a celková výše schválených finančních prostředků byla 121.392.401, -  Kč a v rámci výzvy č. 15 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit byl podpořen 2 projekty v celkové výši 38.222.340,- Kč. Výzvy jsou tématicky zaměřené především na podporu vzdělání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb, na podporu sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit/lokalit a dále na podporu procesů poskytování sociálních služeb a rozvoje partnerství.

V rámci výzvy č. 55 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit byl v roce 2010 podpořen 1 projekt celkovou částkou 6.892.629,- Kč. Podporovanými činnostmi v rámci této výzvy je podpora poskytování vybraných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se zaměřením na návrat osob zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce. Podporovány byly rovněž aktivity umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc příslušníkům sociálně vyloučených romských lokalit.

 

• STÁTNÍ ROZPOČET

MPSV rovněž každoročně podporuje realizaci registrovaných sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ze státního rozpočtu ČR, z rozpočtové kapitoly 313 - MPSV. Níže je uveden přehled celkové alokace klíčových sociálních služeb, které přispívají ke zlepšení situace Romů i v oblasti bydlení. Z celkové alokace nelze přesně určit, kolik finančních prostředků bylo cílené přerozděleno ve prospěch Romů, neboť sociálních služby nejsou přerozdělovány dle etnicity žadatelů o dotaci či cílových skupin, pro něž jsou služby určeny.  

 

 

 

Tabulka č. 3 Dotační podpora sociálních služeb nejčastěji využívanými sociálně vyloučenými osobami

Druh služby	Dotace 2010 (čerpání)
azylové domy	566 000
krizová pomoc	14 000
odborné sociální poradenství	8 796 000
sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi	5 428 000
sociální rehabilitace	100 000
terénní programy	38 726 000
Celkový součet	58 853 000

Terénní práci, jejímž dílčím úkolem je zabránit ztrátě bydlení romských domácností, podporuje i Úřad vlády ČR v rámci svých dotačních programů. V roce 2010 přerozděloval dotace ze státního rozpočtu obcím a nestátní neziskovým organizacím k předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím dvou dotačních programů Podpora terénní práce a Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků.

Tabulka č. 4 Přehled přerozdělených dotací v rámci dotačních programů Úřadu vlády ČR zaměřených na sociální začleňování

Výše finanční podpory v rámci dotačních programů
Podpora terénní práce
Vyčleněno: 9.600.000	Vyčerpáno: 9.770.742,- Kč (došlo k přerozdělení nevyčerpaných financí v rámci programu Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků)	Podpořeno 49 projektů.
Předcházení  sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků
Vyčleněno: 23.482.000	Vyčerpáno: 23.054.000	Podpořeno 60 projektů.

Program Podpora terénní práce je určen obcím, které zaměstnávají terénní pracovníky s tím, že je dána při rozdělování dotací přednost menším obcím, které nemohou bez pomoci státu činnost terénních pracovníků zajistit, zároveň je u nich i horší lokální dostupnost sociálních služeb a aktivit cílených na předcházení sociálního vyloučení. V roce 2010 bylo v rámci programu podpořeno 48 obcí, v rámci nichž bylo zřízeno 71 pracovních míst pro terénní pracovníky. Za tímto účelem obce čerpaly ke konci roku 2010 podporu ve výši 9.770.742,- Kč.

Tabulka č. 5 Přehled podpořených obcí z dotačního programu Podpora terénní práce v roce 2010

Seznam podpořených obcí	Počet zřízených pracovních míst TP	Čerpáno k 31. prosinci 2010
Bečov	1	206.928,00
Bílina	1	235.000,00
Brno	1	188.000,00
Bruntál	1	177.000,00
Budišov n. Budi	1	211.876,00
Cítoliby	1	130.284,00
Česká Lípa	1	174.370,00
Děčín	1	93.436,00
Duchcov	1	235.000,00
Frýdek-Místek	2	188.000,00
Havířov	1	188.000,00
Hradec Králové	1	188.000,00
Hranice	1	201.160,00
Cheb	2	343.100,00
Chomutov	1	188.000,00
Jablonec n. Nis	1	235.00,00
Jeseník	1	98.700,00
Kadaň	1	164.500,00
Karviná	4	188.000,00
Kobylá nad Vidnávkou	1	215.260,00
Kojetín	1	164.500,00
Kolín	1	235.000,00
Krásná Lípa	1	219.020,00
Krnov	2	188.000,00
Krupka	1	132.000,00
Litoměřice	1	188.000,00
Litvínov	7	365.848,00
Milevsko	1	221.880,00
Moravská Třebová	1	216.200,00
Nejdek	2	136.535,00
Obrnice	1	188.000,00
Opava	2	188.000,00
Ostrava (Slezská)	2	188.000,00
Pardubice	1	188.000,00
Praha 14	2	188.000,00
Praha 5	1	188.000,00
Praha 7	1	184.095,00
Roudnice nad Labem	1	235.000,00
Rumburk	1	235.000,00
Sokolov	1	144.000,00
Šluknov	1	394.800,00
Šumperk	1	233.342,00
Tábor	2	283.828,00
Ústí nad Orlicí	1	230.300,00
Varnsdorf	5	394.800,00
Vrbice	1	188.000,00
Vsetín	3	128.780,00
Znojmo	1	93.000,00
Podpořeno celkem 48 obcí	71	9.770.742,00

Program Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků je určen nestátním neziskovým organizacím na výdaje spojené se zajištěním a realizací aktivit, jež poskytují podporu a pomoc obyvatelům sociálně vyloučených romských lokalit s cílem předcházet jejich dalšímu sociálnímu propadu a odstraňovat důsledky sociálního vyloučení. Jedná se zejména o projekty a aktivity, které umožňují a podporují snahu klientů vést běžný život ve svém přirozeném prostředí, podporují klienta v zapojení se do místní komunity           a předcházejí tak jeho vyloučení ze společenského života. Současně jsou podporovány projekty směřující k provázanosti poskytovaných služeb na bázi spolupráce mezi relevantními subjekty (např. spolupráce se zdravotnickým zařízením, s Policií aj.).

Priority tohoto programu byly:

• oblast prevence sociálního vyloučení, tj. podpora zejména terénních programů, vzdělávání terénních pracovníků, zdravotně preventivní programy, preventivní programy pro děti a mládež a poradenství v romských komunitách/lokalitách, kde hrozí sociální vyloučení;
• oblast komunitní práce ve vyloučených romských komunitách/lokalitách, tj. podpora projektů zaměřených na podporu a pomoc lidem žijícím ve vyloučených romských komunitách/lokalitách k získávání dovednosti řešit svoji situaci vlastními silami,             s podporou dalších osob nebo společným úsilím dané komunity;
• zpracování příkladů dobré praxe, tj. podpora projektů zaměřených na zpracování příkladů dobré praxe formou příručky, včetně zpracování metodiky postupů v dané oblasti.

V roce 2010 byla z rozpočtu Úřadu vlády ČR podpořena realizace 60 projektů NNO, které za tímto účelem ke konci roku 2010 čerpaly podporu ve výši  23.054.000,- Kč.

Tabulka č. 6 Přehled podpořených organizací a přerozdělených prostředků v rámci dotačního programu Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků za rok 2010

Podpořené organizace	Působnost	Čerpáno k 31.12.2010
Diakonie CČE - Milíčův dům	Jaroměř	240 000,00
Diakonie ČCE – středisko Vsetín	Vsetín	187 000,00
Diecézní charita České Budějovice I	České Budějovice	288 000,00
Diecézní charita České Budějovice  II	České Budějovice	315 000,00
Farní charita Česká Lípa	Česká Lípa	280 000,00
Charita Kojetín	Kojetín	374 000,00
Charita Krnov	Krnov	93 000,00
Charita Šternberk	Šternberk	120 000,00
Charita Valašské Meziříčí	Valašské Meziříčí	263 000,00
Oblastní charita Kutná Hora	Kutná Hora	450 000,00
Oblastní charita Most	Most	600 000,00
Oblastní charita Ústí n. Labem	Ústí nad Labem	525 000,00
Oblastní charita Vimperk	Vimperk	158 000,00
Slezská Diakonie  I	Těšín	147 000,00
ARGO, Společnost dobré vůle	Zlín	501 000,00
Aver dživipen	Liberec	265 000,00
CEDR - komunitní centrum	Krásná Lípa	210 000,00
CENTROM o. s.	Ostrava	900 000,00
Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.	Jihlava	187 000,00
Český západ o.s.  I	Toužim	513 000,00
Český západ o.s.  II	Toužim	230 000,00
Dokořán, o.s.	Náchod	213 000,00
Ecce Homo Šternberk	Šternberk	375 000,00
Charitní sdružení Děčín I	Děčín	446 000,00
Charitní sdružení Děčín II	Děčín	225 000,00
IQ Roma servis, o.s.	Brno	1 050 000,00
KAPPA-HELP	Přerov	384 000,00
Komunitní centrum Chanov	Most	690 000,00
Liberecké romské sdružení, o.s.	Liberec	600 000,00
LIGA o.s.	Bruntál	1 200 000,00
Městská romská rada o.s.	Pardubice	202 000,00
Naděje o.s.	Praha	308 000,00
Občanské sdružení - Společný život	Meziboří	262 000,00
Občanské sdružení dětí a mládeže Začít spolu	Broumov	525 000,00
Občanské sdružení DRUG-OUT Klub	Ústí nad Labem	148 000,00
Občanské sdružení Ester	Javorník	1 500 000,00
Občanské sdružení Květina	Oldřichov u Duchcova	412 000,00
Občanské sdružení Lačho lav Větřní	Větřní	150 000,00
Občanské sdružení Portus Prachatice	Prachatice	180 000,00
Občanské sdružení Rokršti	Cheb	412 000,00
Občanské sdružení Salinger	Hradec Králové	262 000,00
Občanské sdružení SOUŽITÍ - JAROMĚŘ	Jaroměř	195 000,00
Občanské sdružení Světlo	Kadaň	285 000,00
Občanské sdružení Vzájemné soužití	Ostrava	450 000,00
Ponton, občanské sdružení	Plzeň	525 000,00
Ratolest Brno	Brno	251 000,00
Rodičovské sdružení Na cestě	Vsetín	146 000,00
Občanské sdružení Romodrom	Praha	408 000,00
Romské sdružení občanského porozumění	Nymburk	337 000,00
Romský život	Liberec	148 000,00
Sdružení Podané ruce	Brno	547 000,00
Sdružení pro probaci a mediaci v justici	Praha	900 000,00
Sdružení SPES	Olomouc	210 000,00
Společenství Romů na Moravě	Brno	632 000,00
SRNM PK	Plzeň	187 000,00
Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA	Kladno	187 000,00
Ulice-Agentura sociální práce, o.s.	Plzeň	207 000,00
YMCA Praha	Praha	267 000,00
Cheiron T, o.p.s.	Tábor	158 000,00
KoCeRo - komunitní centrum Romů	Český Krumlov	624 000,00
Celkem                                                                                                                                  23 054 000,00

 

 

MMR každoročně vyhlašuje program Podpora výstavby podporovaných bytů, který stanovuje podmínky pro poskytování dotací na výstavbu tohoto typu bytů pro bydlení osob se specifickými potřebami. Pro bydlení Romů ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených lze využít dotační titul „Vstupní byt“.

Vstupní byty jsou určeny jako sociální bydlení pro osoby s nízkými příjmy, které jsou v nepříznivé sociální situaci způsobené sociálními okolnostmi jejich života a které ani při využití všech stávajících nástrojů sociální a bytové politiky nemají přístup k bydlení.

 

 

 

 

 

Tabulka č. 7 Počet bytů dotovaných v roce 2010 z kapitoly MMR, podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů.

rok	dotační titul	počet zahájených  bytů v daném roce[1]	celkové finanční prostředky na zahájené byty v mil. Kč[2]	finanční prostředky uvolněné v daném roce v mil. Kč[3]
2010	Podporované byty	celkem	283	159,708	165,729
Pečovatelské byty	149	86,108	91,423
Vstupní byty	134	73,600	74,306

[1] Počet bytů, jejichž výstavba byla zahájena v daném roce

[2] Celková výše dotace na byty zahájené v daném roce, která je uvedena v Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce

[3] Částky skutečně v daném roce uvolněné na akce zahajované, rozestavěné a dokončované

Informace o využití vstupních bytů romskými domácnostmi ministerstvo neeviduje, protože nájemní bydlení je soukromoprávní vztah, o uzavírání nájemních smluv ke vstupním bytům rozhodují především obce, jako příjemci dotace a vlastníci vstupních bytů.

Státní fond rozvoje bydlení poskytoval v roce 2010 dotace na výstavbu sociálních bytů podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb. Sociální byty jsou určeny k bydlení osob s vymezenými příjmy. V průběhu roku 2010 uzavřel SFRB 29 smluv o poskytnutí dotace na výstavbu 241 sociálního nájemního bytu ve výši 73 142 447 Kč.

 

 

      MMR nadále poskytuje finanční podporu nevládním neziskovým organizacím poskytujícím právní poradenství v oblasti bydlení.

 

Tabulka č. 8 Podpora NNO v roce 2010:

Nestátní neziskové organizace (NNO)	Rok 2010 (v tis. Kč)
Asociace občanských poraden (AOP)	800
Občanské sdružení majitelů domů v ČR (OSMD ČR)	500
Sdružení nájemníků ČR (SON ČR)	3 850
Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD)	1 400
Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek	600
INTEGRA OPAVA	200
Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov	174
CELKEM:	7 524

 

Kromě výše uvedeného v roce 2010 zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj na svých internetových stránkách tabulku, jejímž obsahem je seznam obcí, které čerpaly od roku 2003 dotaci na výstavbu nájemních bytů pro sociální bydlení. Tabulka poskytuje veřejnosti informaci o počtu dotovaných bytů v konkrétních obcích. Tabulku lze nalézt na adrese www.mmr.cz /Bytová politika/Seznam obcí s dotovanými byty.

 

 

4.3 ZAMĚSTNANOST

Plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti je v první řadě v gesci MPSV. Usnesením ze dne 14. června 2009 č. 461 uložila vláda ČR ministru práce a sociálních věcí nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015    v roce 2010.

 

4.3.1 ÚKOLY AKČNÍHO PLÁNU PRO OBLAST ZAMĚSTNANOSTI

V rámci Akčního plánu v části zaměstnanost jde o naplňování níže uvedených úkolů:

1. zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání Romů na trhu práce přes propojení již existujících nástrojů – rekvalifikace a odborné výuky; využívání individuálních akčních plánů při slaďování poptávky s nabídkou; tvorby volných míst pro Romy (formou daňových úlev, zřizováním chráněných dílen);
2. zvýšit motivaci k zaměstnávání Romů prostřednicím změny poměru výše sociální dávky   a minimální mzdy;
3. zefektivnit a rozšířit pracovní přípravu mladých Romů;
4. podporovat nestátní neziskové organizace v rozvoji programů zaměřených na trénink, vzdělávání Romů a zprostředkování zaměstnání;
5. podporovat zaměstnavatele zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané Romy;
6. dokončit legislativní změny v oblasti antidiskriminačního zákona;
7. průběžně školit pracovníky úřadů práce v oblasti anti-diskriminačních opatření;
8. realizovat propagační akce zaměřené na podnikatele cílené na zvýšení jejich ochoty zaměstnávat Romy.

K jednotlivým cílům jsou definovány indikátory měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

• zvýšení podílu podporovaného zaměstnání Romů o 5 – 10% ročně v porovnání               s neromskou populací;
• zvýšení počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) o 10% ročně;
• zkrácení průměrné délky dlouhodobé nezaměstnanosti u Romů o polovinu;
• zvýšení počtu malých a středních podniků provozovaných Romy a zaměstnávajících Romy;
• dosažení 50% zvýšení zaměstnanosti v ghettoizovaných lokalitách v průběhu Dekády;
• změna vnímání podnikatelů při zaměstnávání Romů.

Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 za rok 2009 doporučila ministerstvu práce a sociálních věcí:   

• zjišťovat od úřadů práce kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok (případně          i pololetí nebo čtvrtletí) o:
  1. celkové situaci romských uchazečů o zaměstnání;
  2. počtu umístěných romských uchazečů o zaměstnání;
  3. počtu rekvalifikovaných Romů a efektivitě rekvalifikačních kurzů, kterých se účastnili;
  4. počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel);
  5. počtu a efektivitě individuálních akčních plánů uzavřených s dlouhodobě nezaměstnanými romskými uchazeči, ať již systematicky nebo pilotně ve vybraných lokalitách.

 

• prosazovat koncept tzv. podporovaného zaměstnávání dle standardů Evropské unie            v sociálně vyloučených romských komunitách;
• zavádět a podporovat ve spolupráci s úřady práce na místní úrovni, Sekcí politiky zaměstnanosti a Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách doprovodné programy napomáhající zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob ze sociálně vyloučených romských lokalit v souladu s vládním doporučením konceptu Agentury;
• implementovat závěry a doporučení vyplývající z analýzy zaměstnanosti Romů realizované Světovou bankou ve spolupráci s Úřadem vlády ČR s názvem Šance na zlepšení zaměstnanosti Romů. Výstupem výzkumu jsou následující doporučení:

1. zohlednit celoživotního vzdělávání Romů jako specifickou potřebu znevýhodněných romských uchazečů o zaměstnání (zejména u dlouhodobě nezaměstnaných, mladistvých uchazečů a romských žen po dlouhotrvající mateřské dovolené);
2. předcházet budoucí nezaměstnanosti u romských dětí a mládeže, zabránit jejich předčasnému odchodu ze systému vzdělávání a v jejich soustavné přípravě na budoucí zaměstnání prostřednictvím dalšího studia na středních a vysokých školách;
3. předcházet zvyšující se míře zadluženosti, která snižuje motivaci Romů k hledání legálního zaměstnání na otevřeném trhu práce (boj proti zadluženosti spočívá zejména v celkovém zlepšení socioekonomické situace Romů, ve zvyšování finanční gramotnosti prostřednictvím finančního vzdělávání a realizací programů protidluhového poradenství).

 

4.3.2 INFORMACE O PLNĚNÍ ÚKOLŮ

 

      Tento úkol MPSV plní průběžně prostřednictvím úřadů práce, které realizují nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

      Dle kvalifikovaných odhadů úřadů práce bylo v roce 2010 zařazeno do těchto nástrojů 3780 Romů a do programů ESF 2288 Romů. S více než 25 tisíci Romy byly uzavřeny Individuální akční plány (IAP), které jsou standardně nabízeny uchazečům s délkou evidence více než pět měsíců. V rámci IAP jsou těmto Romům intenzivně zprostředkovány pracovní nabídky a je jim poskytována zvýšená péče směřující k jejich uplatnění na trhu práce. Prostřednictvím cílených programů – tzv. Regionálních individuálních projektů (RIPů) financovaných z ESF a realizovaných pověřenými úřady práce na úrovni jednotlivých krajů, je poskytována pomoc při zvyšování motivace, kvalifikace a následném vyhledávání zaměstnání obtížně umístitelným skupinám uchazečů o zaměstnání, mezi nimiž jsou zastoupeni také příslušníci romské komunity. Úřady práce realizují programy obecně pro všechny skupiny nezaměstnaných občanů. Jsou to skupiny mužů a žen nad 50 let, uchazeči dlouhodobě obtížně umístitelní na trhu práce, osamělé matky s dětmi, osoby se zdravotním postižením a mladí do dvaceti let. Tyto skupiny jsou rovněž zastoupeny v sociálně vyloučených romských komunitách. Programy budou pokračovat i nadále.

      Ministerstvo práce zaslalo dotazník pověřeným úřadům práce pro zjištění údajů týkajících se poskytování služeb zaměstnanosti příslušníkům romských komunit pro zprostředkování jejich zaměstnání a zvýšení jejich zaměstnatelnosti. Na dotazník odpovědělo celkem 11 pověřených úřadů práce, 3 pověřené úřady práce dotazník nevyplnilo, jeden pověřený úřad práce konstatoval, že dotazník nelze zodpovědně vyplnit, neboť neeviduje údaje týkající se národnostních menšin podle národností, ale podle státního občanství. Dalším důvodem byla neexistence definice příslušníka romského etnika, kterou by mohl úřad práce použít pro statistické účely na úseku zaměstnanosti. I přesto se domníváme, že výsledky dotazníkové akce vytvářejí kvalifikovanou podkladovou základnu pro vyhodnocení aktivit služeb zaměstnanosti k  příslušníkům romské komunity.

 

Tabulka č. 9 Odhad počtu umístěných příslušníků romských komunit na trhu práce (podklad z ÚP)

Trh práce	Primární trh práce	Sekundární trh práce	Celkem
Kraj	M	Ž	Cel.	M	Ž	Cel.	M	Ž	Cel.
Jihočeský kraj	177	79	256	158	87	245	335	166	501
Vysočina
Pardubický kraj	79	41	120	67	55	123	137	96	243
Zlínský kraj	30	15	45	105	35	140	135	50	185
Plzeňský kraj	60	28	88	639	490	1129	699	518	1217
Karlovarský kraj	0	0	0	40	30	70	50	30	80
Královéhradecký kraj	0	0	0	150	100	250	150	100	250
Ústecký kraj	260	240	500	990	1900	1900	1250	1150	2400
Jihomoravský kraj
Hl. m. Praha
Liberecký	23	17	40	317	137	454	340	154	494
Moravskoslezský	35	14	49	268	170	438	303	184	487
Olomoucký	58	41	99	118	64	182	176	105	281
Středočeský	30	20	50	95	75	170	110	80	220
CELKEM	752	495	1247	2947	3143	5101	3685	2633	6358

 

Převažující názory na:

1. Důvody vysoké nezaměstnanosti romské populace

      Kvalifikační připravenost sociálně vyloučených romských uchazečů o zaměstnání je bohužel často velmi nízká. Díky tomu jsou odkázáni na výkon nekvalifikované manuální práce. Nedocenění kvalitního vzdělání společně se zakotveným modelem romských rodin přežívajících v záchytných sítích sociálních dávek, navíc horší adaptabilita na současné potřeby zaměstnavatelů (tj. základní znalosti obsluhy počítačů, potřeba celoživotního vzdělávání, adaptabilita na nové pracovní úkoly) příslušníky romské populace velmi výrazně znevýhodňuje před ostatními uchazeči o zaměstnání. Negativní úlohu v participaci Romů na trhu práce hraje také strategie propojení pobírání sociálních dávek s výkonem nelegální práce, což lze vnímat jako určitý alternativní zdroj obživy vyloučených Romů. Romové někdy neodmítají samotnou myšlenku zvyšování kvalifikace (např. v podobě nejrůznějších rekvalifikací), ale v kombinaci s dojížděním, delší délkou trvání kurzů, prvotními finančními náklady na jízdné a obavou před selháním, se pak často myšlenky na získání kvalifikace vzdávají.

      Při hledání zaměstnání sami příslušníci romské populace často uvádějí jako jeden z důvodů nepřijetí skrytou diskriminaci, která se bohužel v praxi špatně prokazuje                   a v důsledku toho i postihuje.

Pokud Romové pracují na nekvalifikovaných pozicích, je tento stav udržitelný pouze do přidružení dalšího z handicapů. Potom se stává, že nízká kvalifikace, např. společně se zdravotním omezením či vyšším věkem je z trhu práce dlouhodobě vyčleňuje.

Mezi další důvody mohou patřit:

• Nedostatečná gramotnost, u starších osob dokonce i negramotnost spojená často              i s nedostatečnou znalostí českého jazyka.
• Velká závislost na dávkách státní sociální podpory a dávkách pomoci v hmotné nouzi – nastavení systému, kdy některým skupinám se nevyplatí pracovat (demotivační faktor)
• Špatný zdravotní stav v důsledku jejich životních podmínek a životního stylu.
• Nezájem zaměstnavatelů o romské pracovníky z důvodu špatné zkušenosti se zaměstnáváním těchto osob – absence, špatná pracovní morálka, apod.
• Pasivní přístup příslušníků romské komunity při vyhledávání pracovního uplatnění na oficiálním trhu práce, vliv bariéry chudoby (zadluženost).
• Nedostatečná zodpovědnost k udržení si vhodného zaměstnání.
• Špatné návyky v rodině a blízkém okolí – „když nepracují rodiče, proč bych měl pracovat já“.(vliv nezaměstnanosti celých rodin).
• Izolovanost romské populace, určité sociální vyloučení ze společnosti, ale také předsudky majoritní společnosti.
• Převážně nízká úroveň vzdělání, ale i malý zájem o jeho zvýšení, chybějící praxe, nedostatek vhodných pracovních příležitostí na trhu práce. Tyto záležitosti vyžadují zřejmě už změnu systému jejich přípravy na ZŠ vč. práce s rodinou.
• Postupná vysoká předluženost romských rodin.
• Kvalifikační připravenost příslušníků romské populace.

 

1. Nejefektivnější postupy při zaměstnávání příslušníků romské populace

• Přesvědčit Romy o významu vzdělání, zde se projevuje potřeba zintenzivnit činnost neziskových proromských a romských organizací s romskou menšinou. Jsou však            i výjimky, kdy mladí Romové dosáhnou středního i vysokoškolského vzdělání, častěji se ale stává, že děti velmi krátce po nástupu na střední školu studia zanechají a evidují se na úřadu práce. Zde pak schází kompetentní pracovník obce či nějaké organizace, který by úzce spolupracoval s úřady práce a s romskou rodinou s cílem vrátit děti zpět do vzdělávacího procesu.
• Podchytit přirozené romské "vůdce" – představitele místních romských komunit              a romských podnikatelů ne aktivisty a oficiálně jmenované (Romové je často neuznávají) a s těmi se dohodnout na určitých konkrétních formách spolupráce s důrazem na důležitost kvalitní přípravy na budoucí povolání a následné celoživotní vzdělávání.
• Vytvořit nebo obnovit pracovní návyky u jednotlivců zprostředkováním zaměstnání uchazečů o zaměstnání (s využitím motivačních a poradenských programu                       a rekvalifikace).
• Zaměřit se na využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, vedle veřejně prospěšných prací také na širší využívání rekvalifikací zaměřených k získávání základních řemeslných dovedností a nespecifických rekvalifikací včetně poradenských programů k individuálnímu vyhledávání zaměstnavatelů.
• Spolupracovat s ostatními organizacemi (státními i nestátními) na provázané sociální práci, aby nedocházelo k hlubšímu sociálnímu vyčleňování jednotlivců (např. po návratu z výkonu trestu odnětí svobody, při ztrátě bydlení apod.).
• Podporovat terénní sociální práci přímo s rodinami minority, měnit hodnotový žebříček těchto rodin. Nabízet rekvalifikace, do kterých jsou vybráni zájemci z řad příslušníků komunity přímo pracovníky romských organizací nebo organizací, které denně s Romy pracují. Zabezpečit a rozšířit individuální práci s příslušníky romské komunity, jak prostřednictvím individuálních akčních plánů, tak různými formami doprovodu organizovat veřejně prospěšné práce ve spolupráci s vedením jednotlivých obcí nebo přes organizace, které pracují v rámci romské komunity.

 

1. Pravděpodobný vývoj v oblasti zaměstnanosti příslušníků romské menšiny

      V souvislosti s rostoucí nezaměstnaností a poklesem pracovních nabídek se nedá očekávat zlepšení uplatnění Romů na trhu práce. Za dané situace na trhu práce a současného                  propouštění lze očekávat zvýšení nezaměstnanosti příslušníků romské menšiny, protože            i firmy, ve kterých se v minulém roce dařilo zaměstnávat příslušníky romské menšiny, snižují počet pracovníků a mezi prvními propuštěnými jsou většinou nekvalifikovaní a agenturní pracovníci. Na trhu práce lze v tomto období spíše očekávat možnosti krátkodobých zaměstnání s příspěvkem úřadu práce.

Každoročně provádí MPSV věcí dotazníkové šetření mezi pracovníky pověřených regionálních úřadu práce zaměřené na situaci Romů na trhu práce a jejich účast v aktivní politice zaměstnanosti. Jednou ze sledovaných oblastí bylo, do jaké míry se jim podařilo úspěšně se uplatnit v jednotlivých segmentech trhu práce. Bylo zjištěno, že Romové byli více úspěšní na sekundárním trhu práce (80% umístěných romských uchazečů), což nelze považovat za pozitivní trend. Sekundární trh práce odkazuje tuto cílovou skupinu na pracovní místa s nižší prestiží, jedná se spíše o výkon nízkokvalifikovaných profesí za nižší platové ohodnocení, o práci v horších pracovních podmínkách. Na tomto trhu je práce je rovněž vyšší riziko ztráty zaměstnání, je zde větší fluktuace zaměstnanců. Dle šetření se pouze 19,8% uchazečů podařilo umístit na primární trh práce, který oproti sekundárnímu nabízí výhodnější a stabilnější pracovní příležitosti, nabízí možnosti profesního růstu, lepší pracovní podmínky, je zde vyšší ochrana před propuštěním, a menši fluktuace pracovníků. Do budoucna je zapotřebí usilovat o zvýšení počtu Romů, kteří budou participovat na primárním trhu práce, kde budou mít vyšší záruky ochrany před sociálním vyloučením, zároveň se zvýší                     i společenské postavení a prestiž Romů v očích většinové společnosti.

 

V roce 2010 se připravovaly změny v sociálních systémech, které začaly platit od 1. ledna 2011. Šlo především o zpřísnění některých podmínek pro nároky na dávky (porodné, sociální příplatek, podpora v nezaměstnanosti) a snížení výše dávek (příspěvek na péči, rodičovský příspěvek), čímž dojde k zachování a v některých případech i prohloubení poměru mezi výší sociálních dávek a minimální mzdy.

Systém pomoci v hmotné nouzi je jednou z forem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Při určování výše dávek pomoci v hmotné nouzi se zkoumá příjem, sociální a majetková situace osoby. Při hodnocení příjmu pro účely posouzení stavu hmotné nouze se uplatňuje jeden z motivačních prvků. Jde o zvýhodnění osob, které pracují a které přijmou i méně placenou práci (např. mají minimální mzdu) oproti osobám, které setrvávají pouze na dávkách pomoci v hmotné nouzi. V jejich případě se příjem ze závislé činnosti nezapočítává ze 100%, ale ve snížené výši. Naopak u dlouhodobě neaktivních osob v hmotné nouzi, které pobírají příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců, činí částka živobytí minimální možnou hranici příjmů, a to částku existenčního minima. Toto se ale nevztahuje na nezaopatřené dítě, na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (poživatel starobního důchodu apod.), osobu invalidní v I., II. a III. stupni, osobu pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu, která má příjem z výdělečné činnosti, a osobu, která vykonává dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu    v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.  

        

      V roce 2010 bylo dle odhadů úřadů práce do rekvalifikací zařazeno 1200 Romů (údaje poskytlo pouze 11 krajů), což meziročně činí významný nárůst o cca 700 osob (tedy
o 140%). Mezi pracovní přípravu Romů lze zahrnout, kromě rekvalifikací, i další nástroje APZ, zejména společensky účelná pracovní místa (SÚPM), prostřednictvím nichž poskytuje úřad práce zpravidla soukromým zaměstnavatelům mzdové dotace na zaměstnávání uchazečům o zaměstnání evidovaným na úřadech práce. Počet Romů zapojených do SÚPM v roce 2010 lze odhadnout na cca 253 osob (nárůst o 77% oproti 143 osobám v roce 2009). S pracovní přípravou a přípravou pro návrat na trh práce souvisí prakticky všechny nástroje APZ. Kromě výše uvedených nástrojů k nim patří také poradenské činnosti ke zvýšení motivace, rozvoj klíčových dovedností a schopností nutných pro nalezení zaměstnání, které se realizují formou individuálních a skupinových aktivit. Jsou poskytovány jak nezaměstnaným osobám evidovaným na úřadech práce (např. formou job clubu nebo bilanční diagnostiky), tak žákům základních a středních škol pro usnadnění jejich přechodu z procesu formálního vzdělávání na trh práce. V roce 2010 bylo do všech nástrojů zapojeno APZ zapojeno 3780 Romů evidovaných na úřadech práce. 

        

MPSV rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů pro oblast celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a kvalifikačního vzdělání pracovníků              v sociálních službách. V této oblasti MPSV poskytuje žadatelům o akreditaci metodické konzultace a podporu, a to i z řad žadatelů z NNO.

V současné době MPSV akredituje 20 programů pro terénní sociální pracovníky                 a 4 programy o finanční gramotnosti. Z NNO zaměřených na danou cílovou skupinu má IQ Roma servis, o.s. akreditováno 7 vzdělávacích programů a 6 dalších akreditovaných vzdělávacích organizací má po jednom programu s romskou problematikou.

 

MPSV činí zásadní kroky k realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Prostřednictvím úřadů práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti poskytuje příspěvky na veřejně prospěšné práce. Snižuje se tak nezaměstnanost, zvyšují se příjmy uchazečů o zaměstnání a zvyšuje se
i jejich šance najít nové uplatnění na trhu práce, protože jsou aktivní. Obce a další instituce tímto způsobem získávají finanční podporu od státu. V roce 2010 bylo formou VPP zaměstnáno 1440 Romů, což je nárůst o 286 osob (tedy o 24,8%).

 

 

Legislativní změny v oblasti antidiskriminačních opatření vyústily ve vznik zákona 198/2009 Sb. ze dne 23. dubna 2008, o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

 

 

MPSV realizuje pravidelná školení a semináře ,,Rovné příležitosti žen a mužů v oblasti anti-diskriminačních opatření“ určené vybraným pracovníkům úřadů práce. Tento úkol je plněn průběžně. V roce 2010 se seminář uskutečnil distanční formou a zúčastnili se ho všichni poradci a zprostředkovatelé všech úřadů práce.

 

Propagační akce zaměřené na zaměstnavatele vycházejí zejména z monitoringu trhu práce, na základě kterého se oslovují zaměstnavatelé, kteří mají konkrétní požadavky na nové pracovníky. Dále jsou pracovníci trhu práce oslovováni a jsou v permanentním styku               s rozhodujícími zaměstnavateli a dalšími institucemi na trhu práce na úrovni regionů, zabezpečují nebo se i zúčastňují různých burz práce nebo burz škol požádaných ve spolupráci s okresními hospodářskými komorami, kde se mají možnost prezentovat i lokální zaměstnavatelé, a dále spolupracují na akcích pořádaných profesními sdruženími.

MPSV poskytlo záštitu k projektu „Ethnic Friendly zaměstnavatel“, značka je ocení těch zaměstnavatelů, kteří se hlásí k zásadě rovného zacházení s etnicky odlišným obyvatelstvem
a ve své personální praxi tuto zásadu také dlouhodobě naplňují. Smyslem propagace značky je rovněž přispět k vytvoření nediskriminačního pracovního prostředí a šíření povědomí
o významu rovných příležitostí. Nositeli certifikátu jsou také některé úřady práce.

 

 

4.4 ZDRAVÍ

Úkoly směřující ke zlepšení situace Romů v oblasti zdraví jsou v gesci MZd.  Usnesením ze dne 14. června 2009 č. 461 uložila vláda ČR ministryni zdravotnictví pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015   v roce 2010.

 

4.4.1 ÚKOLY AKČNÍHO PLÁNU PRO OBLAST ZDRAVÍ

Usnesením ze dne 14. června 2010 č. 461 uložila vláda ministryni zdravotnictví pokračovat v plnění úkolů vyplývajících z Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2010 včetně věcných doporučení zahrnutých v Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2009.

V rámci Akčního plánu v části vzdělávání jde o naplňování níže uvedeného úkolu:

1. implementovat program „zdravotního sociálního pracovníka“ na krajích a obcích.

K úkolu je definován indikátor měřitelnosti:

1. počet klientů zdravotně sociálních pomocníků.

V Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2009 zaznělo ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví následující doporučení:

• průběžně informovalo neziskové organizace a zdravotně sociální pomocníky prostřednictvím Rady vlády pro záležitosti romské komunity o možnostech využívání osvětových materiálů týkajících se životního stylu a životosprávy pro cílovou skupinu Romů a o vyhlašování dotačních programů ministerstva v oblasti prevence (drogová problematika, prevence AIDS apod.).

 

4.4.2 INFORMACE O PLNĚNÍ ÚKOLŮ

 

V roce 2010 působilo v ČR 8 zdravotně sociálních pomocníků/pomocnic (dále jen ZSP)      v 10 lokalitách v rámci 4 krajů ČR. Program Zdravotně sociální pomoci byl i v roce 2010 podpořen dotací ze státního rozpočtu z dotací na podporu poskytovatelů sociálních služeb z rozpočtové kapitoly MPSV.

Tabulka č. 10 Přehled lokalit pokrytých službou je uveden v následující tabulce.

Lokality pokryté službou
kraj	region / okres	obec	počet ZSP
Olomoucký kraj	Olomouc	1
Jeseník	1
Javornicko	Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Kobylá nad Vidnavkou, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Vlčice, Žulová	1
Jihomoravský kraj	Brno	1
okres Vyškov	Ivanovice na Hané - Chvalkovice na Hané
okres Brno-venkov	Zastávka	1
Břeclavsko	Břeclav, Lanžhot
Moravskoslezský kraj	Bruntál	1
Karvinsko	Karviná - Nové Město,   Karviná - Hranice, Petrovice u Karviné, Karviná 2 - Doly, Karviná - Staré Město	1
Jihočeský kraj	Prachaticko	Prachatice, Volary	1
Celkem	8

 

V roce 2010 bylo do programu zahrnuto celkem 519 osob, z nichž 70% představovaly ženy. S těmito uživateli pracovali pomocníci na celkem 950 dlouhodobých zakázkách prostřednictvím 6890 intervencí, z nichž zásadní podíl představovalo poradenství (44%)         a jednání v zájmu klienta (22%).

Zdravotně sociální pomocníci byli v řešení zakázek svých klientů úspěšní, naplněné zakázky představují na všech již ukončených zakázkách 73% (tzn. že se v 73% podařilo dosáhnout cíle, který si klient společně se ZSP během spolupráce stanovili). Kromě dlouhodobých zakázek ZSP zároveň poskytli pomoc a jednorázovou intervenci v dalších 961 případech. V textu i přílohách vycházíme ze statistik, obsahujících údaje za 8 pracovníků        a 11 měsíců, služba fungovala po přetržce způsobené nedostatkem finančních prostředků od února 2010. 

V prosinci 2010 proběhl průzkum zaměřený na hodnocení kvality poskytování služby Zdravotně sociální pomoc ze strany uživatelů, kterým byla služba poskytována v roce 2010. Do průzkumu, realizovaného dotazníkovou formou, bylo zahrnuto celkem 205 náhodně vybraných uživatelů. Výsledky průzkumu svědčí o tom, že poskytování služby má vliv na pozitivní změnu situace uživatelů, kterou deklarovalo 81% uživatelů. 90% uživatelů je zároveň spokojeno s četností návštěv ZSP, 97% je spokojeno s tím, že poskytování služby probíhá v přirozeném prostředí uživatelů a plných 100% je spokojeno se způsobem komunikace ze strany ZSP. O další poskytování takto zaměřené služby pak projevilo zájem 89% uživatelů.

Realizace vzdělávacího kurzu Zdravotně sociální pomoc

V rámci činnosti o. s. CENTROM v Ostravě byl jako čistě zdravotně sociální pomocník zaměstnán pouze jeden zaměstnanec. Sociálním pracovníkům tohoto sdružení byl však umožněn vzdělávací kurz potřebný k náplni zdravotně sociálního pomocníka tak, aby byla jejich činnost o informace z oblasti zdravotnictví rozšířena. Vzdělávací projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost            a státního rozpočtu ČR byl realizován v období 6/2009 až 11/2010.

Cílovou skupinou byli primárně romští terénní pracovníci, sekundárně pak střední zdravotnický personál. Konečnými uživateli výstupů projektu byli obyvatelé sociálně vyloučených romských lokalit.

Náplní projektu bylo:

1. Uspořádání kvalifikačního kurzu k rozšíření kvalifikace terénních pracovníků působících v sociálně vyloučených romských lokalitách o odbornost zdravotně sociální pomocník. Kurz měl přispět ke sloučení obou profesí. Celkem bylo naplánováno 5 běhů kurzu v 5 ti městech ČR.
2. Akreditace předmětného kurzu u MPSV (v roce 2010 sdružení Centrom, o. s. akreditovalo v rámci projektu „Sloučení odbornosti terénních pracovníků a zdravotně sociálních pomocníků“ kurz s názvem „Zdravotní problematika životního stylu v sociálně vyloučených lokalitách“ pro pracovníky v sociálních službách, číslo akreditace 2010/0312 – PC). 

1. Realizace publicity cílené na odbornou veřejnost, kterou v tomto ohledu zastupoval střední zdravotnický personál (konkrétně zdravotní sestry). Jednalo se o uspořádání konferencí k problematice zdravotní prevence a péče ve vyloučených lokalitách. Celkem proběhlo 6 konferencí v 6ti městech ČR.

 

 

5. NaPLňování ÚKOLŮ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY

 

Kromě základních priorit, v jejichž rámci jsou definovány úkoly Akčního plánu (vzdělání, zaměstnanost, bydlení a zdraví), si zúčastněné země Dekády vytyčily tři průřezová témata, která se prolínají napříč čtyřmi výše uvedenými prioritami. Jedná se o následující témata:

• boj s diskriminací;
• rovné příležitosti romských žen a mužů;
• sociální soudržnost.

           

5.1 Boj proti diskriminaci

 

5.1.1 Činnost veřejného ochránce práv v roce 2010

Od prosince 2009 působí veřejný ochránce práv k ochraně osob před diskriminací             a nerovným zacházením. Obětem diskriminace poskytuje metodickou pomoc spočívající zejména v právním posouzení stěžovatelem namítaného nerovného zacházení. Jestliže je diskriminace v konkrétním případě odhalena, je ochránce stěžovateli nápomocen takovým způsobem, aby došlo, pokud možnost k odstranění nežádoucího jednání a oběti se dostalo odškodnění (např. tím, že podá žalobu k soudu).

V průběhu roku 2010 ochránce obdržel v rámci své antidiskriminační působnosti celkem 176 podnětů, z nichž vyřídil 149 (většiny nevyřízených podnětů probíhá nadále šetření). Diskriminaci odhalil v 29 případech. Přestože veřejný ochránce práv nevede oddělené statistiky týkající se Romů, kteří se na něj obrátili, svědčí poznatky pracovníků této instituce, že se na ně obracejí i příslušníci romské menšiny a to zejména s požadavkem na řešení diskriminace v přístupu k bydlení, k zaměstnání a ke vzdělání. Dále zaznamenal podněty z oblasti sociálního zabezpečení, ochrany dětí, mládeže    a rodiny, z oblasti vězeňství.

V prvním pololetí roku 2010 vydal veřejný ochránce práv stanovisko k podezření na diskriminaci romských žáků při jejich zařazování do bývalých zvláštních škol bez toho, aniž by u nich bylo diagnostikováno školským poradenským zařízením lehké mentální postižení      a přitom byli zařazeni do speciálního vzdělávání. Toto stanovisko reagovalo na  výsledky šetření České školní inspekce z roku 2010 „Souhrnné poznatky z tématické kontrolní činnosti v bývalých zvláštních školách (problém se dotýkal přibližně  25% romských žáků účastnících se šetření).

Veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že nadměrný počet romských žáků, kteří byli doporučeni školským poradenským zařízením ke vzdělávání do základní školy praktické bez diagnózy mentálního postižení, je nepřímo diskriminační. Neexistuje oprávněný rozlišující důvod, kterým by bylo možné odůvodnit nepřiměřeně vysoké procento romských dětí za těchto okolností doporučených ke vzdělávání do základní školy praktické. Kromě toho je třeba nutné připomenout, že zařazení do základní školy praktické bez diagnózy mentálního postižení je zásadním pochybením odpovědného orgánu, a to jak v případě romských, tak        i neromských dětí. Třetinové zastoupení romských dětí ve skupině dětí s diagnózou mentálního postižení je dle veřejného ochránce práv diskriminací. Stejně tak označil třetinové zastoupení romských dětí ve skupině dětí s diagnózou mentální postižení za diskriminační, kdy stejně jako v předchozí otázce nelze kvalifikovat negativní dopady rozdílného zacházení vůči romským a neromským dětem, které nejsou odůvodněny legitimním cílem. Zjištění ČSI dokládají, že i po rozsudku Evropského soudu pro lidská právě ve věci D. H. a ostatní versus ČR se situace romských dětí v oblasti vzdělávání nezlepšila. Stále trvají důvody, pro které byla Česká republika odsouzena.

Veřejný ochránce práv zaznamenal v praxi také přetrvávající námitky diskriminace v přístupu k obecnímu bydlení. K této problematice vydal „Doporučení k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu“ zmíněné již v kapitole věnované oblasti bydlení.

 

5.2 Rovné příležitosti romských žen a mužů

 

Téma rovné příležitosti mužů[4] a žen je aktuální i ve vztahu k příslušníkům romské menšiny v ČR. Vyrovnání znevýhodnění romských dívek a žen, které často čelí dvojí diskriminaci, tj. jako příslušnice menšiny a jako ženy uvnitř vlastní komunity, bylo jednou z priorit Českého předsednictví Dekádě romské inkluze2005 – 2015, stejně je to i jeden z úkolů, který vyplývá ze strategického materiálu Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 (úkol 1.6 Průběžně podporovat rovné příležitosti žen v romské komunitě).

Za účelem vyrovnání znevýhodnění romských žen v českém společnosti, se ČR připojila k mezinárodní iniciativě s názvem Iniciativa romských žen (Roma Women Initiatives)[5], která sdružuje asi 135 organizací z Bosny, Bulharska, Chorvatska, Česka, Maďarska, Kosova, Makedonie, Moldavska, Polska, Rumunska, Srbska a Slovenska. Projekt Iniciativy romských žen vznikl v roce 1999 jako součást programů organizace Open Society Institut. Jeho cílem je podpořit hnutí romských žen ve střední a východní Evropě a vychovat mladé romské aktivistky. Řada romských žen v ČR usiluje o zlepšení svých podmínek a šancí na získání kvalitního vzdělávání a pracovního místa.  

Právě romské ženy patří ke skupinám, které nejvíce ohrožuje nezaměstnanost. Opakované neúspěchy při hledání práce však snižují jejich sebevědomí a bohužel předurčují i jejich budoucí uplatnění spíše v rodinném kruhu a v přirozené komunitě, kde zastávají více méně roli pečovatelek. Vazby v romském společenství jsou mnohem silnější, než je obvyklé v české společnosti. Romské rodiny často nepřipouštějí to, aby žena studovala, podle zvyklostí by měla hlavně pečovat o rodinu a děti. Aktuální potřebou je vyslyšet hlas romských žen, které usilují o plnohodnotnou participaci v české společnosti a působit v tomto smyslu i na postoje jejich okolí.

 

Příklady úspěšných projektů vyrovnávajících znevýhodnění romských žen ve společnosti: 

1) Projekt „Manushe“ 

Podporou romských žen se dlouhodobě zabývá občanské sdružení Slovo 21, o. s., které realizuje projekt Manushe. Skupina Manushe funguje od roku 2000 a sdružuje více než 170 romských žen i mužů bez rozdílu věku nebo vzdělání z celé České republiky. Ženská romská skupina Manushe usiluje o prosazení následujících cílů:

• vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky a bojovat za ně;
• aktivní zapojení romských žen a dívek do společnosti;
• zvyšování sebevědomí romských žen a dívek a jejich vzdělávání;
• úspěšné skloubení tradic a emancipace v romské komunitě;
• zlepšování postavení romských žen na trhu práce.

 

2) Politický výcvik romských žen

V roce 2010 realizovalo Slovo 21, o. s. pro romské ženy politický výcvik, kterého se v listopadu 2010 účastnilo devět žen z různých částí ČR, které se chtěly aktivně zapojit do veřejného dění. Cílem programu bylo je motivovat ke vstupu do (komunální) politiky, kde budou moci hájit zájmy Romek a Romů, vyjadřovat jejich potřeby a prosazovat opatření k jejich naplňování. Samotný seminář byl zaměřený především na rozvíjení znalostí                   a kompetencí, které zvyšující šance romských žen vstoupit do politiky a aktivně v ní působit.

 

3) Manušňija – program na podporu zaměstnávání romských žen

Do srpna 2011 probíhá v rámci sdružení Slovo 21 o. s., projekt zaměřený na podporu zaměstnatelnosti málo kvalifikovaných a nezaměstnaných romských žen a pomoc                    k překonání překážek, které jim brání najít si dobré zaměstnání. Projekt je realizován               v Olomouckém, Ústeckém a Středočeském kraji a je zaměřen na skupinu 60 žen, z nichž následnou rekvalifikací by mělo projít minimálně 30 žen a absolvování kurzu základů podnikání 20 žen.

Součástí projektu je série motivačních workshopů, kde se s jednotlivými ženami pracuje na zvýšení a upevnění jejich sebevědomí, zlepšení komunikačních a sebeprezentačních dovedností. Probíhá zde poradenství o možnostech a způsobech hledání zaměstnání i o tom, jak si zaměstnání udržet. Celkem proběhlo 12 workshopů - vždy 4 v každém z výše uvedených krajů.

Na tento základní výcvik navazuje nabídka rekvalifikačních kurzů v oborech, ve kterých je reálné v daném regionu nalézt práci a nabídka absolvování kurzu základů podnikání.

V roce 2010 vznikl jako součást projektu film Manusnija, který prezentuje úspěšné ženy.  Dokument obsahuje portréty čtyř romských žen, jimž se podařilo úspěšně se uplatnit na trhu práce a skloubit pracovní a rodinný život. Tento dokument je využíván jako nástroj v průběhu motivačních workshopů jako motivační materiál s pozitivními vzory.

 

5.3 Sociální soudržnost

Sociální vyloučení významné části romské populace v ČR je jedním z nejzávažnějších problémů české společnosti, které rozděluje českou společnost na většinovou, jenž odvozuje způsob svého života od zaměstnání, mzdy a spotřeby vymezené pracovními příjmy, a na menšinovou část, která je mimo pracovní trh, provází jí dlouhodobá nezaměstnanost a způsob života odvozený od sociálních dávek, půjček, dluhů, a jiných způsobů doplňkové obživy[6].

Ekonomická neaktivita vyloučených Romů a závislost na příjmu ze sociálních dávek negativně ovlivňuje postoje české společnosti vůči Romům, kterým je často paušálně přisuzováno zneužívání systému sociálního zabezpečení. V praktické rovině se negativní postoje vůči této cílové skupině projevují anticiganismem[7] a v radikální vyhraněné podobě      i v aktivitách pravicových extremistů. Vymýcení sociálního vyloučení ze života romských komunit významně přispěje i ke zlepšení etnického klimatu vůči Romům v české společnosti.

Vláda ČR za tímto účelem přijala celou řadu strategických materiálů, jejichž cílem je sociální začleňování sociálně vyloučených Romů. Hlavním cílem politiky státu v oblasti romské integrace je plné zapojení Romů do společnosti a zlepšení postavení Romů ve všech sférách života. Vláda si klade za cíl dosáhnout zlepšení sociálního postavení Romů, zejména v klíčových oblastech jako jsou vzdělávání a pracovní trh a dosažení porozumění mezi příslušníky romských komunit a ostatní společností. Ze socioekonomického hlediska usiluje   o sociálně ekonomickou integraci vyloučených Romů tak, aby byli zastoupeni ve všech vrstvách české společnosti a dosahovali statisticky přibližně stejných výsledků v sociálněekonomických parametrech jako majorita. K dosažení tohoto cíle je nutné vytvářet taková opatření, která jsou citlivá k odlišné kulturní a sociální zkušenosti příslušníků romských komunit.

Dlouhodobý záměr vlády ČR k realizaci politik romské integrace je zpracovaný v dokumentu Zásady dlouhodobé Koncepce romské integrace[8] do roku 2025, který vláda přijala v roce 2005. Ústřední metou dlouhodobé vládní strategie romské integrace je zlepšit postavení Romů ve všech sférách života společnosti, kde dnes existují nepřijatelné rozdíly mezi převážnou částí majoritní společnosti a značnou částí Romů, a tím dosáhnout bezkonfliktního soužití Romů s ostatní společností. Vláda si klade za cíl dosáhnout do roku 2025 zlepšení života Romů v klíčových oblastech jako je vzdělávání a pracovní trh, aby specifická opatření k začlenění příslušníků romských komunit v podobě tzv. „vyrovnávacích postupů“ nebyla nadále nutná. Případné přetrvávající dílčí problémy by následně mohly být efektivně řešeny v rámci „mainstreamových“ politik v těchto sektorech. Zásady souzní s mezinárodně uznávanými principy, standardy ochrany, zkušenostmi a doporučeními mezinárodních institucí a organizací, zároveň zohledňují vývoj integrace Romů na lokální úrovni a  předpokládané trendy plynoucí zejména z členství České republiky v Evropské unii a také z přistoupení České republiky k Dekádě romské inkluze 2005 – 2015[9].

Dne 21. prosince 2009 přijala vláda ČR usnesením č. 1572 materiál Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013. Jedná se o strategický dokument, který obsahuje opatření směřující k vyrovnání šancí a vstupních znevýhodnění Romů, které jim brání plnohodnotně participovat na kulturním, společenském, ekonomickém a politickém životě většinové společnosti. Kromě řešení sociálních otázek se materiál zaměřuje i na rozvoj a uchování romského jazyka i na důstojné uctění obětí romského holocaustu. Součástí materiálu je Realizační plán koncepce romské integrace 2010 - 2013, kde je uveden celkový výčet úkolů pro jednotlivé resorty a doporučení pro další subjekty, které vyplývají z jednotlivých opatření. Mezi realizátory opatření jsou zahrnuty i kraje a obce, přičemž jim nejsou kladeny závazné koly tak jako jednotlivým resortům, ale pouze doporučení. V roce 2010 pokračovala realizace úkolů, které byly pro toto období naplánované v Realizačním plánu Koncepce romské integrace 2010 – 2013.

Situaci sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením se v roce 2010 zaměřoval i Národní akční plán sociálního začleňování 2008 – 2010. Naplňování tohoto plánu bylo plně v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí v úzké spolupráci se všemi partnery, kteří jsou zastoupeni v Komisi pro sociální začleňování. Jedná se o subjekty, které mohou svou činností ovlivnit sociální inkluzi vyloučených skupin obyvatelstva (tj. zástupci státní správy, zástupci krajů a obcí, vládních úřadů, včetně Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšinyt, nevládních organizací a expertů). Prioritním cílem tohoto dokumentu bylo podpořit integraci znevýhodněných skupin obyvatelstva prostřednictvím široké škály opatření v oblasti sociálních služeb, vzdělávání, programů v oblasti podpory zaměstnanosti a programů na odporu prevence sociálně patologických jevů.

Dne 14. června 2010 byla vládou vzata na vědomí Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení a usnesením vlády č. 462 ze dne 14. června 2010 bylo uloženo zmocněnci vlády pro lidská práva, aby ve spolupráci s ministry práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, pro místní rozvoj, financí, zdravotnictví, spravedlnosti, vnitra vypracovali návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření v intencích východisek ke Strategii boje proti sociálnímu vyloučení a předložili je vládě do 31. prosince 2010. Vláda zároveň vyzvala ke spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a hejtmany, zejména Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského a Olomouckého kraje, kde je vyšší koncentrace sociálně vyloučených romských lokalit, při přípravě tohoto dokumentu. Na základě tohoto usnesení vlády byla zmocněncem vlády pro lidská práva pověřena Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách koordinací přípravy návrhu krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření ke Strategii boje proti sociálnímu vyloučení jako materiálu pro systémové řešení jednoho z největších sociálních problémů České republiky s termínem předložení vládě 31. prosince 2010. V listopadu byl tento termín posunut usnesením vlády na 30. června 2011. Agentura za tímto účelem vytvořila pracovní skupiny, které vytvářely opatření v oblastech klíčových pro boj se sociálním vyloučením. Výsledkem činnosti pracovních skupin je ucelený návrh opatření pro každou tématickou oblast.

Rok 2010 vyhlásila Evropská unie „Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ (dále jen Evropský rok 2010). Jedním z cílů Evropského roku byla obnova závazků EU bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Součástí iniciativy bylo zlepšit koordinaci mezi stávajícími programy a iniciativami pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zároveň dát prostor těm, kteří žijí v chudobě a v sociálním vyloučení participovat na tvorbě politiky sociálního začleňování. Evropský rok byl zahájen 22. ledna 2010 s účastí ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky, eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimíra Špidly a předsedkyně Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v České republice, Mileny Černé.

Jednou z cílových skupin, na kterou se Evropský rok zaměřoval, byli sociálně vyloučení Romové. Tímto chtěla inciativa upozornit na to, že Romové nejen v ČR, ale v celé Evropě trpí marginalizací, sociálním vyloučením a rasismem. Počátkem roku 2010 zveřejnila Evropská komise sdělení Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě, které udává ton budoucím krokům v rámci jejich sociální a ekonomické integrace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podpořilo v rámci Evropského roku např. projekt Zvyšování funkční gramotnosti ohrožených osob občanského sdružení Romodrom. Cílem projektu bylo prohloubit vzdělávání v oblasti bydlení, práce, státní správy, služeb, apod.          u obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Ministerstvo práce a sociálních věcí se zabývá tématem romské integrace obecně a v souvislosti s Evropským rokem boje proti chudobě spolupracovalo s kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Společně řešily v rámci aktivit Evropského roku následující priority:

1. Prevence sociálního vyloučení v důsledku předluženosti;
2. Aktivizace územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení národních a místních akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;
3. Zvýšení úrovně vzdělanosti a tím konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce;

Vláda rovněž přijala za účelem zlepšení sociální soudržnosti a boje proti extremismu  Strategii boje proti extremismu. Boj proti extremismu je primárně v gesci Ministerstva vnitra ČR, do realizace úkolů Strategie jsou zapojeny kromě MV i Policie ČR a resorty jako MŠMT, Úřad vlády ČR, MS, MO a MF. Naplňování strategie je každoročně vyhodnocováno a vládě je předkládána Zpráva o problematice extremismus území ČR s vyhodnocením úkolů, které byly ve sledovaném roce uskutečněny v rámci naplňování Strategie. Plnění úkolů Strategie směřuje ke zvýšení informovanosti veřejnosti o problematice extremismu, ke vzdělávání pedagogických pracovníků a následně i dětí a mládeže s cílem působit na jejich postoje ve smyslu zabránění šíření myšlenek podněcujících rasismus a extremismus. Úkoly se zaměřují    i na zefektivnění práce Policie ČR a koordinaci postupů při zásazích proti aktivitám extremistických skupin, na zmapování vnímání extremistických myšlenek v české společnosti prostřednictvím výzkumných aktivit.

 

 

6. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY

 

Romové jsou primárně cílovou skupinou uživatelů a konkrétním výstupem Dekády by tedy mělo být zlepšení jejich sociálního postavení v české společnosti. Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny průběžně medializuje činnosti realizované v rámci této mezinárodní iniciativy, aby se informace o ní dostaly i k samotným Romům. Pracovníci kanceláře jsou rovněž otevřeni k jednání se zájemci, kteří se chtějí zapojit do aktivit v rámci Dekády, zároveň průběžně odpovídají na dotazy médií i běžných občanů, které na tuto iniciativu zaznívají. 

 Účast Romů v koordinačních a řídících mechanismech je zajištěna prostřednictvím romských členů a členek Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, kteří jsou průběžně informováni o plánovaných i realizovaných aktivitách Dekády a mají na svých jednáních možnost ovlivnit její celkové směřování.

Významným a skutečně přínosným článkem spolupráce je romská občanská iniciativa zastoupená zástupci romských občanských sdružení, kteří jsou členy Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005-2015. Jejich přínos je nezanedbatelný, protože na jednání Výboru prezentují každodenní zkušenosti Romů žijících v sociálně vyloučených romských lokalitách, zároveň jsou schopni identifikovat bariéry, které snižují efektivitu integračního úsilí a dávat řadu podnětů z lokální úrovně pro systémové změny vládních politik na národní úrovni tak, aby reagovaly na aktuální potřeby vyloučených Romů. Kromě toho jsou romská občanská sdružení významným realizátorem integračních opatření, která jsou součástí inkluzivních projektů financovaných nejčastěji ze státního rozpočtu nebo z Evropského sociálního fondu. Kromě pozitivních dopadů na romské participanty projektů jsou tyto romské organizace významným zaměstnavatelem řady Romů.

Jedním z nástrojů inkluze Romů je i projekt Agentury sociálního začleňování v romských lokalitách, který aktivně připravovali členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Pro zvýšení efektivity tohoto programu byl ustanoven Monitorovací výbor, ve kterém se Romové a Romky účastní monitorování a evaluace činnosti v rámci projektu. Romové             a romské organizace jsou dále součástí lokálních partnerství v lokalitách, ve kterých Agentura v roce 2010 působila.

 

 

 

7. ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY

 

Je zřejmé, že se Dekáda nemůže opírat pouze o aktivity resortů, které průběžně plní úkoly Akčního plánu a realizují opatření ve prospěch Romů na národní úrovni. Aby měl Akční plán Dekády romské inkluze 2005 – 2015 skutečné dopady na životní situaci Romů a byl možný přenos příkladů dobré praxe ze zahraničí v ČR na místní úroveň, je nezbytná spolupráce s kraji a obcemi, které mají dle zákona 128/2000 Sb., o obcích a zákona č. 129/2000, o krajích plnit úkoly směřující k integraci romské menšiny do společnosti a přispívat k naplňování jejich práv.

Za účelem přenosu vládních koncepcí a strategií romské inkluze spolupracovali pracovníci kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny v roce 2010 se Svazem měst a obcí ČR (dále jen SMO), který reprezentuje 75% obyvatel žijících v obcích ČR a dále s Asociací Krajů ČR. Oba subjekty mají rovněž od roku 2010 své zástupce v Radě vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.

Velmi důležitým článkem jsou krajští koordinátoři pro romské záležitosti působící na úrovni krajských úřadů, romští poradci působící na úrovni obcí s rozšířenou působností a terénní pracovníci obcí, kteří naplňují cíle Dekády prostřednictvím každodenní práce se sociálně vyloučenými Romy v terénu přímo v sociálně vyloučených romských lokalitách.

 

• Činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti v roce 2010

Činnost krajských koordinátorů je legislativně ukotvena v zákoně č. 129/2000 Sb.,            o krajích a spočívá v koordinaci, metodické podpoře dalších subjektů na lokální úrovni ve prospěch zlepšení sociální, kulturní i politické situace Romů.

Úřad vlády ČR podporuje každoročně finančně jejich činnost prostřednictvím dotačního programu Podpora krajských koordinátorů pro romské záležitosti (s výjimkou činnosti koordinátora Hl. města Prahy). Níže v tabulce je uvedena poskytnutá dotační podpora v rámci krajů za rok 2010.

Tabulka č. 11 Výše dotační podpory v rámci programu Podpora koordinátorů pro romské záležitosti

Podpora koordinátorů pro romské záležitosti
Vyčleněno: 4 679 000	Vyčerpáno:  4 668 250	Podpořeno 13 projektů.

 

V roce 2010 se zaměřovali krajští koordinátoři na metodickou a koordinační činnost pracovníků místních samospráv, kteří se zabývají ve spádové oblasti obcí s rozšířenou působností agendou romských záležitostí. Pro ně, ale i pro zástupce nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), zástupce veřejných institucí pořádali konference, semináře             a společné koordinační porady (v průměru 4 x ročně), kde diskutovali o možnostech zlepšení pozice Romů v kraji a koordinovali své postupy, aby působili synergicky na jejich situaci, tím také podporovali navazování partnerství mezi organizacemi na lokální úrovni a síťování sociálních služeb.

Krajští koordinátoři se účastnili tvorby koncepčních materiálů kraje, zejména krajských strategií romské integrace, střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, vytvářeli podklady pro tvorbu koncepcí jiných odborů či ministerstev, byli zapojeni do tvorby Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a zároveň se účastnili připomínkování materiálů legislativní i nelegislativní povahy kraje a ministerstev. Byli také členy pracovních skupin (nejčastěji skupin v oblasti prevence kriminality a skupin zabývajících se cíleně integrací Romů), kde prosazovali zájmy a potřeby Romů. Jejich role spočívala v monitoringu situace Romů a vyhodnocení jejich potřeb, úspěšnosti integrační politiky kraje a integračních projektů realizovaných jak veřejnými, tak i neziskovými organizacemi. Většina koordinátorů byla zapojena do dotační politiky kraje, vyhodnocovala předložené projekty nebo poskytovala organizacím na lokální úrovni poradenství ke zpracování projektových žádostí. Koordinátoři byli zapojeni do řešení řady aktuálních kauz     a problémů týkajících se Romů, prováděli na místě šetření, jednali se subjekty, které byly do kauzy zapojeny, poskytovali poradenství a koordinovali postupy zainteresovaných institucí. 

 

• Činnost romských poradců v roce 2010

Na činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti navazuje činnost romských poradců. Ti se zabývají agendou romských záležitostí na místní úrovni a za tímto účelem spolupracují i příslušnými odbory obecních úřadů, s místními romskými autoritami, s poskytovateli sociálních služeb. Romští poradci monitorují situaci Romů ve svém správním obvodě, hájí jejich oprávněné zájmy a potřeby, za tímto účelem iniciují dialog mezi subjekty na lokální úrovni a prosazují vznik opatření ke zlepšení situace Romů, řeší opět ve spolupráci s místními autoritami aktuální problémy sociálně vyloučených romských lokalit a aktivně se zapojují do tvorby strategií romské integrace na lokální úrovni.  

 

• Činnost Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách v roce 2010

Další institucí, která se podílí na prosazování inkluzivních politik a podporuje naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 je Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách[10] (dále jen Agentura), která funguje jako koordinační orgán pro přenos vládních strategií sociálního začleňování na lokální úroveň za účelem eliminace nebo alespoň zlepšení situace sociálně vyloučených romských lokalit.

Své cíle naplňuje Agentura prostřednictvím navázání lokálních partnerství s klíčovými institucemi pro oblast romské integrace na regionální a místní úrovni[11], kdy iniciuje spolupráci a koordinaci aktivit všech zainteresovaných subjektů. Přestože je lokální partnerství neformálním uskupením bez právní subjektivity, podmínkou k jeho založení je podepsání Memoranda o spolupráci mezi obcí a Agenturou. Tato přístupová domluva              o partnerství neruší nijak samostatnou právní subjektivitu přistupujících členů, také neomezuje jejich aktivity a působnost vně kruhu lokálního partnerství. Základem projektu Agentury je spolupráce s městy/obcemi/regiony založená na ustavení lokálních partnerství, která jsou tvořena vedením obce/města, zástupci nestátních neziskových organizací, úřadů, škol, Policie ČR a dalšími subjekty. V roce 2010 takto Agentura spolupracovala v rámci lokálních partnerství se 240 institucemi ve 23 lokalitách. 

 Klíčovou roli pro činnost Agentury na lokální úrovni zastává lokální konzultant, který je zaměstnancem Agentury. V první řadě lokální konzultant na začátku svého působení zajistí realizaci situační analýzy vyloučené romské lokality, která má poskytnout lokálním partnerům expertní podklady pro tvorbu cílené společné strategie sociálního začleňování. Následně iniciuje dialog mezi lokálními partnery a podporuje je při tvorbě cílené lokální strategie k řešení situace sociálně vyloučených romských lokalit. Jednotlivým partnerům poskytuje v průběhu tvorby i realizace strategie metodickou podporu a pomoc při tvorbě a realizaci projektů směřujících k integraci Romů (tj. šíření informací o vhodných dotačních titulech, analýzy potřeb v jednotlivých lokalitách, měření cílenosti a efektivity stávajících integračních opatření).

V roce 2010 působila Agentura ve 13 pilotních lokalitách ve městech Brno, Broumov, Břeclav, Holešov, Cheb, Jesenicko, Litvínov, Most, Přerov, Roudnice nad Labem, Slezská Ostrava a Šluknovsko a v 10 nových lokalitách. Nové lokality byly vybrány v roce 2010 na základě výběrového řízení, které Agentura vyhlásila na přelomu roku 2009 až 2010. Ve výběrovém řízení byly osloveny obce III. typu a obce, na jejichž území jsou dle Gabalovy mapy sociálně vyloučené lokality. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 43 obcí a měst. Výběrové řízení proběhlo ve dvou fázích (v první fázi vyhodnocení dotazníků vyplněných ze strany přihlášených, v druhé fázi výběr ze strany Monitorovacího výboru Agentury na zasedání v únoru 2010 na základě písemných podkladů a prezentace představitelů uchazeče na jednání Výboru). Výsledkem výběrového řízení bylo Bílina, Havířov, Chomutov, Jáchymov, Jirkov, Kutná Hora, Obrnice, Toužim – Teplá a Trmice. 

Tvorba lokálních strategií sociálního začleňování probíhala v první polovině roku 2010 v pilotních lokalitách, v druhé polovině roku probíhala v nových lokalitách. Místní        strategie sociálního začleňování byly postupně dokončeny a přijaty lokálními partnerstvími     a následně Radami a Zastupitelstvy měst[12]. V Ústí nad Labem a v Přerově nevznikal dokument klasickou metodou tvorby strategického plánu, ale na základě dílčích jednání s jednotlivými místními aktéry a na půdě lokálního partnerství byl pouze průběžně schvalován. Také v Holešově vznikl dokument „Plán priorit lokálního partnerství“. Strategie sociálního začleňování nebyla připravena v lokalitě Brno a Břeclav, ve kterých začala od května 2010 působit nová lokální konzultantka. Zatímco v Brně propojila svoji činnost se stávajícími platformami působícími při Magistrátu Brna, v Břeclavi obnovila činnost lokálního partnerství a práci na formulaci prioritních témat pro zlepšení situace v Břeclavi. Od června 2010 se rozběhnul také proces přípravy lokálních strategií sociálního začleňování v nových lokalitách na půdě nově ustavených tématických pracovních skupin.

 

 

8. VÝDAJE A ROZPOČET NA PROGRAM DEKÁDY

 

8.1 Náklady na koordinaci Dekády v roce 2010

Náklady na koordinaci mezinárodní iniciativy Dekáda romské inkluze 2005 – 2015, kterou prováděla kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, činily za rok 2010 ze státního rozpočtu 438.229,- Kč.  

Tabulka č. 12  Náklady na koordinaci Dekády za rok 2010

Náklady na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 za rok 2010
ubytování Rady vlády ČR v Letech u Písku- dekáda	28 992,50	Andel's Hotel & Suites Prague
doprava Praha-Lety	22 000,00	Zuzana Sochůrková
občerstvení pro 80 osob	40 400,00	Acton
romská kapela	20 000,00	Michaela Rálišová
visačky	1 067,50	ProTrade, s.r.o.
kulturní program U Cvrků	10 000,00	U CVRKŮ s.r.o.
tlumočení romština	20 000,00	Občanské sdružení SLOVO 21
tlumočení romština	20 000,00	Václav Pelíšek
reklamní předměty - veřejná zakázka	116 856,00	Speed Press
občerstvení a technika	47 688,00	MZV
14 500,00
překlady ICV	63 306,00	ICV
překlady Artlingua	4 920,00	Artlingua
zpracování analýzy	9 000,00	Šimíková
doprava tanečního souboru	3 000,00	Sdružení Romano Jasnica
doprava hudební produkce	2 500,00	Emil Miko
dopisnice	7 500,00	Česká pošta
ruční příležitostné poštovní razítko	6 499,00	Česká pošta
CELKEM	438 229,- Kč

 

8.2 Přehled nákladů na koordinaci Dekády v roce 2011

Tabulka č. 13  Náklady na koordinaci Dekády za rok 2011

Náklady na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011
Datum	Akce	předmět/účel	finanční částka
2. - 4. 2. 2011	Mezinárodní konference: Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování a legislativa (již proběhla)	Konference realizovaná s partnery Dekády za finančního přispění dalších subjektů	160.000 Kč
8.4.2011	Oslava Mezinárodního Dne Romů	Kulturní a společenský program realizovaný partnerem Dekády	35.000 Kč
Duben, květen 2011	Externí zadání zhotovení Souhrnné analytické zprávy k dotačnímu programu Podpora terénní práce za rok 2010	Podklad pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2010 a Zprávy o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010	15.000 Kč
11. -12. 5. 2011	EU Roma Network	Občerstvení	102.000 Kč
26.- 28. 5. 2011	Národní konference k inkluzivnímu vzdělávání a mezinárodní konference  Desegregované vzdělání ve střední a východní Evropě, dobré praxe a cesta dopředu	Konference  realizovaná s partnery Dekády za finančního přispění dalších subjektů	158.000 Kč
27. 5. 2011	Vernisáž výstavy Ministerstvo školství varuje	Konference  realizovaná s partnery Dekády za finančního přispění dalších subjektů	40.000 Kč
27. – 28. 6. 2011	Mezinárodní řídící výbor	Občerstvení a konferenční zázemí   Technické zázemí (ozvučení, kabinky pro překladatele, sluchátka)   Překladatelé do angličtiny   Překladatelé do romštiny   Doprava účastníků v rámci akce   Ubytování účastníků   Slavnostní večeře v rámci ukončení Českého předsednictví a kulturní program.	490.000 Kč
Celkem                                                                                                                           1 000.000,- Kč

 

8.3 Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády na rok 2012 

 V níže uvedených tabulkách je představen návrh nákladů na koordinační činnost v rámci Dekády a posilování kapacity NNO v letech 2012 a 2013.  

Tabulka č. 14 Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády v roce 2012

Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2012
Koordinační činnost a posilování kapacity NNO - indikativní odhad nákladů na rok 2012
Náklady	Jednotka	Počet jednotek	Sazba za jednotku	Celkové náklady v Kč
I.Konzultace, posudky, lektorné - služby				60 000
II. Přímé náklady
Semináře (4) - občerstvení	seminář	2	60 000	120 000
III. Ostatní služby (tlumočení, překlady, zprostředkování, polygrafie)				120 000
Celkové náklady (I + II + III)		300 000

 

8.4 Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2013

Tabulka č. 15 Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády v roce 2013 

Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2013
Koordinační činnost a posilování kapacity NNO - indikativní odhad nákladů na rok 2013
Náklady	Jednotka	Počet jednotek	Sazba za jednotku	Celkové náklady  v Kč
I.Konzultace, posudky, lektorné - služby				40 000
II. Přímé náklady
Semináře (4) - občerstvení	seminář	2	60 000	120 000
III. Ostatní služby (tlumočení, překlady, zprostředkování, polygrafie)				40 000
Celkové náklady (I + II + III)		200 000

 

 

9. ZÁVĚRY

 

Rok 2010 byl pro Českou republiku zásadní, neboť byla od července 2010 do konce června 2011 předsednickou zemí této mezinárodní iniciativy. V rámci českého předsednictví podpořila vláda ČR realizaci řady významných akcí, jejichž cílem bylo prodiskutovat témata klíčová pro úspěšnou inkluzi Romů v členských zemích Dekády, podpořit výměnu zkušeností a dobré praxe a iniciovat vznik nových opatření, která povedou k podpoře začleňování Romů nejen na úrovni členských zemí Dekády, ale i na úrovni Evropské unie. Tématicky se veškeré aktivity zaměřovaly na následující prioritní oblasti, které si vláda ČR stanovila v roce 2010 společně se Sekretariátem Dekády, Světovou bankou, s Otevřenou společností a s Romským vzdělávacím fondem:

• Inkluzivní vzdělávání – vytváření inkluzivní politiky opřené o empirická data            a možnosti sběru a využití etnických dat;
• Životní situace a práva dětí;
• Romské ženy nahlížející na politiku integrace ve všech jejích oblastech;
• Implementace integračních politik na lokální úrovni se zaměřením na samosprávy;
• Média a obraz Romů.

V roce 2010 bylo čerpáno za účelem koordinace aktivit Dekády romské inkluze 2005 – 2015 ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly 304 – Úřad vlády ČR celkem 438.229,- Kč.

Co se týče posouzení míry naplňování úkolů vyplývajících z Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010, je velmi obtížné přesně identifikovat vliv realizovaných opatření na situaci sociálně vyloučených Romů. K tomu chybí relevantní kvantitativní i kvalitativní statistické údaje, které by bylo možné každoročně srovnávat a na základě nich sledovat vývoj situace Romů v čase. Z tohoto důvodu by prioritou pro následující období Dekády měla být diskuse o nastavení monitorovacího mechanismu, jehož součástí budou průběžná výzkumná šetření zaměřená na míru naplňování jednotlivých úkolů Akčního plánu a na identifikaci dopadů Dekády na situaci romské menšiny v ČR.

Další výzvou je komplexní vyhodnocení úspěšnosti Akčního plánu Dekády romské inkluze za období 2005 – 2010 a jeho aktualizace s ohledem na vývoj situace Romů v ČR        s přihlédnutím k systémovým změnám, které v průběhu tohoto období nastaly. Aktualizace by se měla dotknou jednotlivých cílů v rámci prioritních oblastí Dekády, které by měly být předefinovány tak, aby byly měřitelné a v praxi dosažitelné. Dále by mělo dojít k úpravě či ke koncepci nových opatření a k nastavení odpovídajících indikátorů měřitelnosti.

Z  informací poskytnutých o naplňování úkolů Akčního plánu Dekády je zřejmě, že zainteresované instituce plní úkoly spíše stereotypně. V současnosti je však nutné s ohledem na nezlepšující se situaci Romů začít rozvíjet nové přístupy, vytvářet a pilotně ověřovat inovativní projekty a opatření, identifikovat příklady dobré praxe a podporovat jejich přenos. To vše jsou oblasti, které jsou výzvou pro Dekádu romské inkluze v následujícím období.

V reakci na vyhodnocení naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010, ale i v návaznosti na výstupy Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2010 byla pro zainteresované resorty definována následující věcná doporučení.

 

 

9.1 VĚCNÁ DOPORUČENÍ

• Naplnit požadavky vyplývající z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní versus Česká republika a zajistit přednostní inkluzi sociálně znevýhodněných romských dětí v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu; zabránit tomu, aby byly na základě sociálního znevýhodnění vzdělávány ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením a to od zahájení povinné školní docházky.
  • Rozpracovat a následně implementovat v praxi vládou schválené strategické dokumenty, zejména Národní akční plán inkluzivního vzdělávání a Akční plán realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí; zajistit kontinuitu aktivit realizovaných v souvislosti s těmito strategiemi, zároveň posílit závazky vyplývající z těchto strategií pro odpovědné instituce tak, aby se nemohly vyhýbat plnění úkolů (stanovit tzv. S.M.A.R.T definici cílů, nastavit systém průběžného vyhodnocení aktivit         a vyhodnocení důsledně provádět). 

• Změnit způsob financování regionálního školství a zajistit, aby vzdělávání žáka se sociálním znevýhodněním doprovázel zvýšený normativ na vzdělávání jako je tomu u kategorie žáků zdravotně postižených[13].

• Maximálně podpořit reintegraci sociálně znevýhodněných romských žáků, kteří se aktuálně vzdělávají ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením dle vzdělávacího programu pro žáky s lehkým postižením do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu. Za tímto účelem vytvořit účinné mechanismy průběžného hodnocení jejich školní úspěšnosti, přezkumu výsledků vyšetření školských poradenských pracovišť, na základě nichž byly tyto děti umístěny do tříd určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.    

• Vyhodnotit prostřednictvím nezávislé analýzy potřebnost a efektivitu základních škol praktických vzdělávajících dle vzdělávacích programů určených pro žáky s lehkým mentálním postižením v jednotlivých regionech s ohledem na potenciál jejich sociálně znevýhodněných žáků vzdělávat se v běžných školách a ty, které budou shledány jako nadbytečné převést do kategorie běžných škol, podpořit vytvoření proinkluzivních podmínek v nich tak, aby se zde mohli vzdělávat žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.  

• Prostřednictvím České školní inspekce intenzivně monitorovat situaci romských dětí, žáků    a studentů na všech úrovních vzdělávací soustavy a identifikovat pochybení škol                   a školských poradenských zařízení ve vztahu k této cílové skupině, prostřednictvím nápravných opatření zajistit ochranu jejího práva na vzdělávání bez diskriminace. Za účelem odstranění těchto chyb zajišťovat antidiskriminační školení a metodickou podporu pracovníků škol a školských poradenských pracovišť.  
• Předcházet ve spolupráci se zřizovateli škol vzniku nových segregovaných škol                    s vysokým podílem romských žáků a podpořit prostřednictvím systémových programů         a projektů desegregaci již existujících segregovaných škol nacházejících se v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit.  
• Prostřednictvím metodických pokynů a vzdělávání průběžně podporovat, aby testování romských dětí, žáků a studentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí prováděné školskými poradenskými zařízeními vycházelo z dobré znalosti přirozeného prostředí těchto dětí.   
• Posílit kompetence pracovníků ve školách a školských poradenských zařízení prostřednictvím vzdělávání a metodické podpory tak, aby dokázali odborně a odpovědně zajistit informovaný souhlas zákonných zástupců se zařazením dítěte, žáka či studenta do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením, zaměřit na tuto oblast činnost České školní inspekce.
• Podporovat provázanost sociální a pedagogické intervence ve vztahu k sociálně znevýhodněným romským dětem, žákům a studentům, průběžně prostřednictvím dotačních programů resortu podporovat realizaci vzdělávacích a sociálních programů pro romské děti tak, aby bylo v romské populaci dosaženo srovnatelných studijních výsledků jako je tomu ve skupině ostatních dětí.
• Vytvořit metodický manuál pro pracovníky ve školství, jehož součástí budou kritéria, na jejichž základě budou schopní jasně identifikovat dítě, žáka či studenta se sociálním znevýhodněním.
• Vytvořit standardní činnosti asistenta pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním, nastavit systém jejich metodické podpory a evaluace jejich činnosti; zahájit debatu na téma zefektivnění financování tohoto vyrovnávacího opatření.
• Přijmout opatření, která znemožní zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním při základních školách vzdělávajících podle přílohy k RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením a současně podpořit základní školy hlavního vzdělávacího proudu při zřizování tohoto typu tříd.

 

• Navrhnout ve spolupráci s MPSV komplexní řešení sociálního bydlení, vymezit cílovou skupinu oprávněných osob, na které se bude sociální bydlení zaměřovat a vytvořit nástroje pro prevenci a řešení sociálního a prostorového vyloučení[14].
• Podporovat rozvoj inovativních koncepcí sociálních forem bydlení, otevírat prostor pro výměnu zkušeností, sběr a šíření přenositelných příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni.
• Provázat v následujícím programovacím období využívání evropských strukturálních fondů EU s tvorbou a naplňováním integrovaných plánů rozvoje měst zaměřujících se na odstranění prostorové segregace Romů a zajištění rovného přístupu k bydlení.  

 

 

• Podporovat průběžně monitoring a evaluaci programů aktivní politiky zaměstnanosti, sledovat do jaké míry reagují na specifické potřeby romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce.
• Podporovat na lokální úrovni za účelem zvýšení zaměstnanosti Romů partnerství                 a spolupráci mezi úřady práce, místní samosprávou a nestátními neziskovými organizacemi k zajištění koordinace aktivní politiky zaměstnanosti, veřejné služby a aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a ke zvýšení participace Romů na trhu práce.
• Reformovat veřejné služby zaměstnanosti tak, aby se zvýšila individualizace podpory znevýhodněných Romů, jejich účast v rekvalifikačních programech a programech pro profesní výcvik; zajistit odborné vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby byli schopní reagovat na specifické potřeby uchazečů o zaměstnání ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.
• Podporovat sociální podnikání ve vztahu k obtížně zaměstnatelným Romům a pilotní ověřování inovativních projektů zaměřených na zvýšení participace Romů na trhu práce, identifikovat v rámci poskytnuté dotační podpory z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013 příklady úspěšných projektů a otevírat prostor pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni.
• Monitorovat výskyt diskriminace a šířit principy rovného zacházení s romskými uchazeči     o zaměstnání na trhu práce, působit na postoje zaměstnavatelů a stimulovat jejich zájem       o zaměstnávání a rovné zacházení s romskými zaměstnanci.
• Podporovat realizaci programů prevence budoucí nezaměstnanosti mladistvých romských uchazečů o zaměstnání zaměřených zejména na profesní vzdělávání, profesní poradenství   a pracovní výcvik s možností získání osvědčení o absolvování výcviku.

 

• Podporovat osvětu a zvýšení informovanosti sociálně vyloučených Romů o zdravém životním stylu, o fungování systému zdravotní péče, včetně prevence zaměřené specificky na mladé Romy a na téma plánovaného rodičovství.
• Podporovat realizaci preventivních programů cílených na sociálně vyloučené Romy zaměřených na oblast prevence užívání návykových látek a patologické hráčství.
• Podporovat vzdělávání zdravotnických pracovníků o specifických kulturně a sociálně podmíněných faktorech, které ovlivňují zdravotní stav menšin a to jak v rámci pregraduálního, tak i postgraduálního studia.
• Podporovat průběžně longitudinální epidemiologická šetření zdravotního stavu sociálně vyloučených skupin obyvatelstva zaměřená na identifikaci faktorů, které zdravotní stav ovlivňují a nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Na základě výsledků těchto šetření systematicky odstraňovat překážky v přístupu sociálně vyloučených osob ke zdravotní péči.