V.

 

 

 

 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. ÚVOD.. 3

2. DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI. 4

2.1 Řídicí struktury Dekády romské inkluze. 4

2.2 Předsednictví Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011. 5

2.3 Financování aktivit v rámci Dekády romské inkluze. 9

3. DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI. 11

3.1 Koordinace. 11

3.2 Aktivity v rámci dekády v roce 2011 na národní úrovni 12

4. NAPLŇOVÁNÍ ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2011. 13

4.1 VZDĚLÁVÁNÍ. 13

4.2 BYDLENÍ. 20

4.3 ZAMĚSTNANOST.. 25

4.4 ZDRAVÍ. 36

5. NaPLňování ÚKOLŮ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY.. 40

5.1 Boj proti diskriminaci 40

5.2 Rovné příležitosti romských žen a mužů. 42

5.3 Sociální soudržnost. 43

6. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY.. 46

7. ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY.. 47

8. VÝDAJE A ROZPOČET NA PROGRAM DEKÁDY.. 51

9. ZÁVĚRY.. 53

 

1. ÚVOD

 

Vypracování Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011 vyplývá z usnesení vlády ze dne 12. října 2011 č. 750 ke Zprávě o stavu romské menšiny v České republice za rok 2010, k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2010 a k Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2010.

Tato příloha obsahuje přehled aktivit, které se uskutečnily v roce 2011 v rámci této mezinárodní iniciativy a to jak v předsednických státech Dekády romské inkluze 2005 – 2015 (dále jen „Dekáda“), tak i v ČR na národní úrovni. Součástí materiálu jsou i informace
o plnění úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze na období 2005 – 2015 (dále jen „Akční plán“) v roce 2011. Materiál není vytvořen výhradně pouze pro účely vlády ČR, ale i pro potřeby Mezinárodního řídícího výboru Dekády a členských států Dekády, které průběžně vyhodnocují pokrok v plnění národních Akčních plánů Dekády romské inkluze 2005 – 2015.

Postupné naplňování akčních plánů členských států by mělo vést k eliminaci sociálního vyloučení Romů. Vláda ČR si pro období 2005 – 2015 zvolila jako prioritní oblasti intervence vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. Kromě těchto priorit se Dekáda zaměřuje i na průřezová témata jako je boj s diskriminací, rovné příležitosti romských žen a mužů a sociální soudržnost.

Do realizace Akčního plánu jsou v ČR zapojeny resorty zásadní pro romskou inkluzi.  
Jedná se o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které je gestorem opatření v oblasti vzdělávání, dále Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) jako realizátor opatření v oblasti zaměstnanosti a částečně i v oblasti bydlení, kde úkoly plní i Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) a Úřad vlády ČR (dále jen „ÚVČR“). Na plnění úkolů Akčního plánu se podílí i Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZd“) jako gestor opatření v oblasti zdraví. Tyto resorty se také prostřednictvím jimi vytvořených podkladů podílely na přípravě této přílohy.

 

 

2. DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

 

Do Dekády je zapojeno dvanáct zemí Evropy. ČR přistoupila k Dekádě dne
26. ledna 2005 usnesením vlády ČR č. 136 o přistoupení k mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze 2005 – 2015. Mezinárodní iniciativu tvoří vedle ní Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Bosna
a Hercegovina a Španělsko. Slovinsko a Spojené státy americké (dále jen „USA“) mají v rámci Dekády statut pozorovatele.

Klíčovými partnery jsou pro tuto mezinárodní iniciativu vlády zúčastněných zemí, mezinárodní instituce a romská občanská společnost, která zastupuje cílovou skupinu Romů
a prosazuje naplnění jejich potřeb.

Aktivity v rámci Dekády směřovaly v roce 2011:

• k posílení sociálního začleňování Romů jako priority regionální a evropské politické agendy;
• k výměně zkušeností a vzájemného poučení, k zapojení Romů do rozhodování, která se jich týkají;
• k využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace;
• ke zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů prostřednictvím aktivní celospolečenské diskuze.

 

2.1 Řídicí struktury Dekády romské inkluze

Mezinárodní řídící výbor představuje nejvyšší rozhodovací a koordinační těleso iniciativy na mezinárodní úrovni. Schvaluje mezinárodní priority a plánuje společné aktivity Dekády financované ze společného rozpočtu všech států. Výbor se setkává zpravidla dvakrát ročně
a pořádá jej předsednický stát Dekády. Jeho úkolem je především koordinace aktivit Dekády na mezinárodní úrovni a monitoring naplňování akčních plánů členských států.

Každý ze zúčastněných států Dekády předsedá po dobu jednoho roku Mezinárodnímu řídícímu výboru, koordinuje mezinárodní aktivity iniciativy a aktivně komunikuje se Sekretariátem Dekády, který sídlí v Maďarsku.

Předsedající stát plní především následující úkoly:

• vypracovává a navrhuje pracovní plán priorit na dobu svého předsednického období;
• svolává a řídí setkání Mezinárodního řídícího výboru, mezinárodní konference, semináře a workshopy v souladu s pracovním plánem;
• předkládá Výroční zprávu o Dekádě Mezinárodnímu řídícímu výboru;
• spolupracuje s mezinárodními organizacemi, donory a občanskou společností v otázce sociální inkluze Romů;
• řídí práci sekretariátu Dekády;
• komunikuje se sdělovacími prostředky a informuje je o cílech, aktivitách a výsledcích iniciativy.

 

2.2 Předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011

2.2.1 České předsednictví

Dne 1. července 2010 bylo zahájeno České předsednictví Dekádě romské inkluze
2005 – 2015, které probíhalo do 30. června 2011. Česká republika navázala na předsednictví Slovenské republiky a po ní převzala předsednictví Republika Makedonie. České předsednictví Dekádě se zaměřilo na následující priority:

• inkluzivní vzdělávání, vytváření inkluzivní politiky opřené o empirická data
  a možnosti sběru a využití etnicky neagregovaných dat;
• životní situace a práva dětí;
• romské ženy nahlížející na politiku integrace ve všech jejich oblastech;
• implementace integračních politik na lokální úrovni se zaměřením na samosprávy;
• média a obraz Romů.

Průběh Českého předsednictví Dekádě romské inkluze, popis uskutečněných akcí a jejich financování je popsáno v materiálu Informace o průběhu předsednictví ČR v mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze 2005 - 2015, který byl předložen v říjnu 2011 členům vlády pro informaci.

Tabulka č. 1 Aktivity uskutečněné v rámci Českého předsednictví Dekádě v roce 2011

Akce	Obsah akce a její průběh
2. – 4. února 2011   Konference „Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování a legislativa“	První akce v roce 2011 byla uspořádána ve dnech 2. až 4. února 2011 v Praze a účastnilo se jí více než 120 účastníků z celé Evropy. Kromě českých zástupců se do akce zapojili zástupci Agentury Evropské unie pro základní práva, nadace Open Society Fund Praha a Sekretariátu Dekády. Záštitu nad konferencí převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Na konferenci se sešli vládní představitelé členských zemí Dekády, zástupci občanské společnosti, Evropské komise, Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR), Rady Evropy, Světové banky a Rozvojového programu OSN (UNDP), ale  i představitelé soukromého sektoru a bank, akademičtí pracovníci, odborníci a další. Workshopy pořádal Open Society Institute, Local Government and Service Reform Initiative (LGI) a Metropolitan Research Institute. Cílem konference bylo dosažení pokroku v politikách a projektech zaměřených na zlepšování bytové situace vyloučených romských komunit v Evropě. Vlády ve snaze řešit tento problém podnikají v různých oblastech strategické kroky na celostátní i regionální úrovni, které mívají různou formu. Účastníci konference měli možnost porovnat koncepční řešení neuspokojivé situace Romů v oblasti bydlení a příležitost k výměně zkušenosti, k definování společných cílů a opatření k jejich naplnění.
8. dubna 2011   Oslavy Mezinárodního dne Romů	Dne 8. dubna 2011 byly Úřadem vlády ČR ve spolupráci s organizací o. s. Romea uspořádány Oslavy Mezinárodního dne Romů, a to ve Studiu Rubín. Oslavu zahájila svým úvodním projevem zmocněnkyně vlády pro lidská práva a výkonná místopředsedkyně Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Mgr. Monika Šimůnková. Ve svém projevu vyzdvihla význam oslav Mezinárodního dne Romů. Téhož dne vydala tiskovou zprávu, kde připomněla tento svátek a jeho význam.
11. – 12. května 2011   Setkání v rámci EU Roma network	Akce proběhla ve spolupráci s MPSV. Hlavním cílem jednání byla příprava průvodce pro lokální a regionální veřejnou správu k lepšímu využití čerpání evropských strukturálních fondů. Tento průvodce byl představen Brianem Harveyem a obsahoval doporučení pro řídicí orgány pro programy z ESF s ohledem na připravované programové období. K průvodci se vyjádřili zástupci místních samospráv, kteří jsou hlavní cílovou skupinou využívající finance z ESF na podporu romské inkluze. Na zasedání, mimo jiné, vystoupila starostka města Obrnice Drahomíra Miklošová. Druhým tématem jednání byl Evropský rámec pro národní romské strategie. Rámec byl poprvé prezentován na zasedání Evropské Platformy pro začleňování Romů dne 8. dubna 2011 v Budapešti pod záštitou maďarského předsednictví v Radě EU. Do Prahy proto přijeli zástupci Evropské komise. Z DG spravedlnosti vystoupila Ilona Negro a prezentovala klíčové prvky Strategického rámce. Alexandros Tsolakis z DG pro regionální politiku využil tuto příležitost k prezentování projektů a možností, které se skýtají pro čerpání financí z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF) na podporu marginalizovaných lokalit ve spojitosti s novelizací článku 7.2 nařízení ERDF. Pro Českou republiku bylo toto jednání příležitostí k prezentování dobrých praxí v oblasti využití evropských strukturálních fondů na podporu integrace Romů. Mgr. Gabriela Hrabaňová prezentovala institucionální zajištění romské inkluze v ČR, Bc. Martin Šimáček informoval účastníky o projektu Agentury. Mgr. Jakub Horáček poté představil nastavení Integrovaného operačního programu MMR a jeho využití na podporu inkluze Romů a jeho provázanost s Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „OP LZZ“) MPSV. Mgr. Robert Hřebíček z MPSV představil čerpání prostředků z priority 3.2 OP LZZ zaměřené na podporu návratu sociálně vyloučených Romů na trh práce. Na závěr jednání se Řídicí výbor EU Roma Networku usnesl vytvořit průvodce pro řídicí orgány ESF, který by vystihl možnosti využití prostředků ESF určených na podporu inkluze Romů s ohledem na nově přijatý Evropský rámec pro národní strategie pro začleňování Romů.
26. května 2011 (národní konference)   27. – 28. května 2011 (mezinárodní konference)     Konference „Desegregace vzdělávání ve střední a východní Evropě: koncepce začleňování – dobrá praxe a dosažený pokrok“	Akce byla uspořádána ve spolupráci s organizací Slovo 21, o. s. Na jednodenní konferenci navazovala stejně tematicky zaměřená mezinárodní konference probíhající ve dnech 27. – 28. května 2011. Mezinárodní akce proběhla za podpory MŠMT a Romského vzdělávacího fondu. Na národní konferenci se k situaci romských dětí v oblasti vzdělávání vyjádřili zástupci MŠMT, Úřadu vlády ČR, MPSV, MZd a Kanceláře veřejného ochránce práv. Představili propojení těchto institucí a jejich činnost v rámci vzdělávání znevýhodněných dětí. V dalších panelech vystoupili zástupci odborné veřejnosti, akademické obce a představili dobré praxe, doporučení a strategie, které by měly být prosazovány ve vzdělání. Navazující dvoudenní mezinárodní konference byla spojena s mottem: „Konec segregace a podpora začleňování“ a zaměřila se na konkrétní odstraňování překážek, které brání romským dětem uspět ve vzdělávacím systému. Byly představeny konkrétní kroky ke zvýšení vzdělanostních šancí Romů a možností osobnostního rozvoje v daných podmínkách. Konference se zúčastnili zástupci států Dekády romské inkluze 2005-2015, Rady Evropy, odborníci na inkluzivní vzdělávání a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková. Pomyslným odrazovým můstkem konference byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní versus Česká republika, který je milníkem v přístupu států k inkluzi Romů ve vzdělání nejen pro Českou republiku. Účastníci se zaměřili na dobré mezinárodní praxe, které účinně zabraňují segregaci ve vzdělávání a dopomáhají ukončit základní školní vzdělání v hlavním vzdělávacím proudu a transformaci na sekundární vzdělání. Česká republika byla vyzvána k co nejrychlejší implementaci inkluzivních vzdělávacích opatření a k naplňování NAPIVu. I ostatní státy Dekády byly vyzvány k vyslovení závazku k ukončení segregace a k podpoře začlenění Romů do hlavního vzdělávacího proudu.
27. – 28. června 2011   20. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze	Zasedání 20. Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze proběhlo s účastí předsedů vlády ČR a Makedonie. Předseda vlády ČR předal oficiálně předsednictví Dekádě Makedonii. Na programu byla v zahajovacím bloku panelová diskuse na téma synergie Dekády romské inkluze 2005 – 2015 a Rámce Evropské unie pro národní strategie integrace Romů. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a národní koordinátorka Dekády romské inkluze Mgr. Monika Šimůnková zde prezentovala zprávu o výsledcích Českého předsednictví Dekádě. V návaznosti na tuto prezentaci představil Nezdet Mustafa, ministr vlády a národní koordinátor Dekády romské inkluze, program makedonského předsednictví Dekády. Posledním tématem úvodního bloku bylo představení společných standardů pro národní strategie integrace Romů v návaznosti na Rámec Evropské unie pro národní strategie integrace Romů. V druhém bloku věnovaném příkladům dobré praxe byl prezentován projekt Romského vzdělávacího fondu v Makedonii, dále projekt romských mediátorů ve zdravotnictví realizovaný v Srbsku, projekt Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách z ČR. V další části programu byly prezentovány Národní akční plán pro Dekádu 2010 – 2012 Španělska a Zpráva o setkání na vysoké úrovni na téma příspěvku evropských strukturálních fondů k integraci Romů na Slovensku, v Maďarsku a v Rumunsku. Posledním tématem bloku byla Štrasburská deklarace a její implementace. V třetím bloku byly prezentovány zprávy o pokroku Dekády ze strany zástupců jednotlivých členských států. Právě v období Českého předsednictví došlo k významnému posunu v oblasti nastavení způsobu monitorování vývoje situace Romů a efektivity integračních opatření v jednotlivých členských zemích. Zástupci ČR navrhli ostatním reprezentantům členských států, aby, stejně jako v ČR, každoročně vypracovávali zprávu o pokroku, v níž bude vyhodnocováno naplňování určitých ukazatelů týkajících se situace Romů a realizace integračních opatření. Členské státy na návrh zástupců ČR přistoupily a jejich reprezentanti na 20. zasedání Mezinárodního řídícího výboru prezentovali jednotlivé národní zprávy. Tyto zprávy budou následně komplexně vyhodnoceny a jejich výsledky porovnány za jednotlivé členské státy Dekády tak, aby bylo možné identifikovat země, které jsou v integračním úsilí úspěšnější, zároveň však i země, kde se integrace Romů nedaří, včetně příčin neúspěchu. Posledním tématem zasedání bylo zapojení dalších států a mezinárodních organizací do Dekády a Svěřeneckého fondu Dekády. Projednáváno bylo i zapojení Světové zdravotnické organizace do této mezinárodní iniciativy.

 

2.2.2 Makedonské předsednictví

Předsednictví Republiky Makedonie (FYROM) Dekádě bylo zahájeno dne
1. července 2011 a ukončeno dne 31. června 2012. Makedonie navázala na předsednictví ČR a předala jej dne 25. června 2012 Chorvatsku na 22. Mezinárodním řídícím výboru Dekády.

Makedonie společně s dalšími jedenácti evropskými státy vytvářela a realizovala programy, které se ve značné míře podílejí na zlepšování sociálního začleňování a snižování chudoby. Hlavním cílem je překlenout hluboce zakořeněné problémy a sociální vyloučení Romů, jako nejpočetnější evropské menšiny. Během Předsednictví Republiky Makedonie přistoupily k Dekádě USA a pokračovalo vyjednávání o přistoupení Kosova.

Od roku 2003, kdy se Makedonie podílela na ustanovení myšlenky desetiletí romské integrace, a od 2. února 2005, kdy byla Dekáda oficiálně zahájena, vytvořila Makedonie Národní akční plán Dekády. V roce 2008 makedonská vláda ustanovila post ministra bez portfeje, který se stal Národním koordinátorem Dekády romské inkluze 2005 - 2015 a jeho hlavním úkolem bylo realizovat Národní Akční plán Dekády a později také aktivity v rámci makedonského předsednictví. Na národní úrovni je v tomto státě v současné době stěžejním dokumentem „Strategie zmírnění sociálního vyloučení a chudoby 2010–2020“, který určuje směr integrační politiky státu a do současné doby je jediným strategickým dokumentem, který zavazuje stát řešit sociální vyloučení a chudobu v národních rámcích.

Klíčovými byly v rámci Makedonského předsednictví výměna dobrých praxí, vytvoření prostoru pro inovativní řešení a nové podněty k dosažení cílů Dekády. Hlavními pilíři předsednictví byla v prvé řadě zaměstnanost a bydlení a sekundárně se jednalo i o oblast zdraví, problematiku osob bez dokumentů a včasný vývoj dětí. Členské státy Dekády byly přizvány na konference, které se tematicky zabývaly právě výše uvedenými prioritními oblastmi.

Při naplňování priorit makedonského předsednictví byl kladen důraz na průřezová témata. V první řadě se jednalo o zvýšení povědomí romských žen o jejich právech
a o posílení jejich kompetencí při řešení problémů, se kterými se setkávají například v oblasti zdravotní péče, zaměstnanosti a bydlení. V souvislosti s přijetím antidiskriminační legislativy v Makedonii byla diskriminace druhým mezisektorovým tématem. Posledním průřezovým tématem byla institucionalizace dobrých praxí a zkušeností získaných při realizaci úspěšných a v praxi ověřených projektů.

Makedonie si v oblasti osvětové činnosti kladla za cíl zlepšit informovanost o způsobu spravování Dekády romské inkluze, jejich cílů a priorit. V tomto duchu vyzvala státy k vytvoření školících programů pro úředníky státní správy, které by zlepšily povědomí o Dekádě a přístupu států k integraci Romů. Další cílovou skupinou měla být široká veřejnost, na kterou by se měly soustředit mediální kampaně (informativní a vzdělávací) k tématům jako je například propojenost sociálního vyloučení a chudoby s příslušností k romské menšině
a podíl Dekády na objektivizaci tohoto tématu.

V roce 2011 byly v rámci Předsednictví Republiky Makedonie uskutečněny následující konference:

 

• Zasedání 21. Mezinárodního řídícího výboru

Zasedání proběhlo ve dnech 29. – 30. září 2011 ve Skopje v Makedonii s účastí českého delegáta z kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny (dále jen „kancelář Rady“). Makedonie zde představila svůj plán předsednictví Dekádě. Prezentovány byly zprávy národních koordinátorů o implementaci národních akčních plánů Dekády v roce 2011 a diskutována byla i potřeba jejich aktualizace. Své aktivity představili na zasedání i zástupci  Svěřeneckého fondu Dekády. Účastníci navštívili romskou čtvrť Šuto Orizari ve Skopje
a seznámili se s činností místních nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“).

Dne 30. září 2011 se program věnoval roli NNO při implementaci cílů
 a opatření Dekády. Diskutovány byly současné a budoucí příležitosti financování integračních projektů a byly zde představeny předběžné výsledky regionálního výzkumu romských domácností.

Mezi důležité výsledky a závěry 21. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády rozhodně patří sjednocování postupu jednotlivých zemí v „Rámci EU pro Národní strategie integrace Romů do roku 2020" ve směru většího využití dosavadních Národních akčních plánů Dekády pro tyto dokumenty. Zazněly zde velmi důležité informace pro členské země
o možnostech financování integračních projektů, jak pro členské státy EU, tak i pro nečlenské. V této souvislosti lze zmínit hlavně program “Making the Most of EU Funds" realizovaný nadací Open Society Foundations, která v rámci tohoto programu pomáhá různým romským neziskovým organizacím zorientovat se v systému evropských fondů
a využívat jejich možností.

 

• Konference „Kde jsou romské ženy dnes“

Konference proběhla ve dnech 11. až 13. října 2011 v Sarajevu a uzavřela tříletou sérii konferencí zaměřujících se na emancipaci romských žen. Jednalo se o projekt, který byl realizován v návaznosti na regionální projekt „CARE North - West Balkans“ v rámci Dekády romské inkluze.

 

• Konference „Vnitrostátní strategie integrace Romů“

Konference proběhla 8. listopadu 2011 v Bruselu pod záštitou prezidenta Evropského parlamentu Jerzyho Buzka s podporou George Sorose, předsedy Open Society Fundations. Cílem konference bylo zjistit, jaký mají Romové prospěch z evropských politik, čeho bylo doposud dosaženo a jaké jsou základní předpoklady pro úspěšnou inkluzi Romů v Evropě. Konference čerpala z bohaté zkušenosti Dekády romské inkluze při vytváření Národních akčních plánů Dekády a zaměřila se na možnosti využití této zkušenosti při vytváření Vnitrostátních strategií integrace Romů.

 

• Konference „Slušná práce pro Romy“

Ve dnech 1. a 2. prosince 2011 proběhla ve Skopji konference s názvem „Slušná práce pro Romy“, která se zaměřila na situaci Romů na trhu práce. Konference nabídla příležitost zhodnotit inkluzivní politiku na trhu práce a byly představeny bariéry i výzvy, kterým Romové čelí při hledání zaměstnání. Analyzována byla také role odborových svazů
a organizací zaštiťujících zaměstnavatele, ale také postavení veřejných institucí při řešení situace v zaměstnání Romů.

 

2.3 Financování aktivit Dekády romské inkluze

Na zasedání Mezinárodního řídícího výboru v listopadu 2005 v Bukurešti rozhodly zúčastněné státy a mezinárodní instituce o zřízení Svěřeneckého fondu více dárců na podporu Dekády romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“), jehož záměrem je financovat mezinárodní aktivity a technickou asistenci pro zúčastněné vlády.

V roce 2011 byly ze Svěřeneckého fondu Dekády financovány mezinárodní workshopy organizované v rámci českého a makedonského předsednictví, zejména technická asistence pro zajištění seminářů a konferencí. Aktivity v rámci Dekády byly v roce 2011 podpořeny částkou 209.873$ (viz níže uvedená tabulka).

 

Tabulka č.2 Přehled aktivit financovaných v roce 2011 ze Svěřeneckého fondu Dekády

Akce	Žadatel	Účastníci akce	Výše podpory (v $)
Antidiskriminační kampaň leden 2010 – duben 2011	srbská a makedonská vláda, NNO  Bibija	Srbsko Makedonie Černá Hora Chorvatsko Bosna a Hercegovina Albanie	$27,769
Konference „Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování a legislativa“ v ČR únor 2011	Open Society Fund Praha	všechny členské státy Dekády	$25,935
Studijní cesta zaměřená na oblast bydlení do Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Španělska duben 2011	NNO Mesecina (Makedonie)	Makedonie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina	$20,827
Monitorování pokroku a propagace Dekády v Makedonii, Srbsku, v Bosně a Hercegovině a v Bulharsku duben – srpen 2011	NNO Romano Vas (Makedonie)	Makedonie,  Srbsko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko	$26,566.19
Mezinárodní konference „Desegregace vzdělávání ve střední a východní Evropě: koncepce začleňování – dobrá praxe a dosažený pokrok“ květen 2011	o. s. Slovo 21 Úřad vlády ČR OSF Prague	Všechny členské státy Dekády	$28,886
Benátské bienále, Romský pavilón červen 2011	OSI	Zástupci romské menšiny v členských zemích Dekády	$28,578
Studijní cesta do Makedonie, Albánie a Dánska	NGO SONCE	Účast zástupců NNO z Makedonie a Albánie	$24,880.77
Analýza dopadu programu bydlení	IRIS	IRIS	$2,674.13
Konference „Slušná práce pro Romy” prosinec 2011	NGO SONCE	NGO SONCE (Makedonie)	$23,768.29
Celkem                                                                                                                                $ 209.873

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI

 

3.1 Koordinace

Aktivity probíhající v rámci Dekády na úrovni jednotlivých členských států má na starosti národní koordinátor. Do poloviny května 2011 byla v ČR pozice národního koordinátora neobsazena. Dne 18. května 2011 byla do této funkce jmenována zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková.

Koordinaci aktivit na pracovní úrovni vykonává odd. kanceláře Rady, které za tímto účelem zřídilo už v březnu roku 2004 expertní tým složený ze zástupců institucí zásadních pro inkluzi Romů v ČR (tj. zástupců ministerstev, akademiků, občanského sektoru, zejména romských občanských sdružení, zástupců cílové skupiny a některých členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny). Členové týmu se pravidelně setkávají v rámci Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005 – 2015, který je jedním z výborů Rady. Zde probíhá odborná diskuse o mezinárodních aktivitách zaměřených na integraci Romů. Předsedkyní tohoto výboru je národní koordinátorka Dekády Mgr. Monika Šimůnková.

Výbor se v roce 2011 sešel dvakrát. Dne 3. května 2011 se jeho členové zabývali vyhodnocením realizovaných aktivit v rámci předsednictví Dekádě a přípravou dalších plánovaných konferencí a akcí. Byli informováni o dění v rámci mezinárodních iniciativ, do nichž je ČR v oblasti romské integrace zapojena, zejména o vývoji Evropské Platformy pro začleňování Romů. Diskutováno bylo přizvání dalších států do Dekády. Výstupem diskuse byl návrh, aby předseda vlády ČR vyzval dopisem předsedy vlády Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Moldavska, Nizozemí, Polska, Řecka, Velké Británie a Švédska k přistoupení k Dekádě. Členové výboru diskutovali konferenci ke vzdělávání, která se uskutečnila v termínu 25. – 27. května 2011. Jejím cílem bylo vyzvat vlády členských zemí Dekády k přijetí pevných závazků k ukončení segregace Romů v oblasti vzdělávání, k podpoře jejich začlenění do výuky na běžných školách a ke snížení rozdílů ve vzdělávacích výsledcích mezi romskými a neromskými dětmi, žáky a studenty. Projednán byl i předběžný program 20. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády.

Druhé zasedání se uskutečnilo dne 3. listopadu 2011. Zde byly projednány nominace na nové členy Výboru na dvě uvolněná místa po rezignaci Ing. Karla Holomka a po zemřelé Martě Valkové. Navržen byl Jan Stejskal z Roma Education Fund, který je úzce napojen na mezinárodní iniciativu Dekáda romské inkluze. Mezi dalšími navrženými kandidáty byli zástupci ze sdružení o. s. Slovo 21, Romea, o. s. či o. s. Romodrom. Členové Výboru dále hodnotili průběh Českého předsednictví Dekádě a projednali i materiál Informace o průběhu Českého předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 - 2015, který byl dne 19. října 2011 předložen vládě pro informaci. Členové se seznámili s průběhem 21. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze v Makedonii, s prioritami makedonského předsednictví. Diskutovaným tématem byla i aktualizace Akčního plánu Dekády a Progress report o pokroku v naplňování závazků vyplývajících z Dekády pro ČR. Výbor se shodl na tom, že jednou z jeho priorit v roce 2012 by měla být aktualizace Akčního plánu. Členové byli informováni o vývoji doporučení vyplývajících pro členské státy EU z Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020.

Kancelář Rady připravila v roce 2011 pro potřeby Mezinárodního řídícího výboru Dekády Progress report o vývoji situace Romů v ČR za rok 2010 a o přijatých opatřeních k jejímu zlepšení. Tento materiál byl prezentován na zasedání 20. Mezinárodního řídícího výboru Dekády národní koordinátorkou Dekády a zmocněnkyní vlády pro lidská práva
Mgr. Monikou Šimůnkovou. Dne 12. října 2011 předložil předseda vlády RNDr. Petr Nečas ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Mgr. Monikou Šimůnkovou Informaci
o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010, kterou vzala vláda na vědomí usnesením č. 750.

 

3.2 Aktivity uskutečněné v rámci Dekády v roce 2011 na národní úrovni

Po skončení Českého předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 – 2015 byla do konce roku 2011 realizována na národní úrovni jedna akce pro krajské koordinátory pro romské záležitosti, pro zástupce romských poradců a terénních pracovníků.

 

• Seminář „Provázanost činnosti krajských koordinátorů pro romské záležitosti, romských poradců a terénních pracovníků“

V roce 2011 byla uspořádána Sekcí pro lidská práva ÚVČR ve dnech 6. a 7. prosince 2011 samostatná akce v rámci metodického vedení krajských koordinátorů pro romské záležitosti, a to ve spolupráci kanceláře Rady s Krajským úřadem Olomouckého kraje. Semináře se účastnilo padesát pracovníků působících na pozicích krajských koordinátorů, romských poradců a terénních pracovníků. Seminář zahájila úvodním slovem zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková.

Účastníci semináře se seznámili s klíčovými změnami, které nastaly od ledna 2012 v souvislosti se sociální reformou v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Společně se zástupci MPSV a Úřadu práce ČR diskutovali o dopadech sociální reformy na situaci obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit.

Součástí programu byla prezentace příkladu úspěšné spolupráce mezi krajskou koordinátorkou pro romské záležitosti Olomouckého kraje PhDr. Renatou Köttnerovou
a pracovníky Krajského ředitelství Policie ČR při řešení útoků extremistů v kraji a při realizaci preventivních programů ke zlepšení vztahu mezi romskou menšinou a většinovou společností. Účastníci měli příležitost sdílet zkušenosti a příklady dobré praxe v této oblasti
a diskutovat roli médií v šíření předsudků a stereotypů o Romech a v eskalaci problémů
v soužití mezi romskou menšinou a většinovou společností ve světle událostí na Šluknovsku.

Druhá část programu byla věnována workshopům a debatě o tom, co brání efektivní spolupráci a koordinaci činnosti pracovníků zabývajících se romskou integrací na úrovni krajů a obcí. V závěru účastníci pracovali ve skupinách na doporučené pracovní náplni romských poradců a definovali návaznost jejich činnosti na působení krajských koordinátorů pro romské záležitosti a terénních pracovníků obcí i NNO.

 

 

 

4. NaPLňování ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2011

 

4.1 VZDĚLÁVÁNÍ

Plnění úkolů vyplývajících z Akčního plánu pro oblast vzdělávání je v gesci MŠMT. Usnesením č. 750 ze dne 12. října 2011 vláda uložila ministru školství, mládeže
a tělovýchovy nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze
2005 – 2015, včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace
o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010.

 

4.1.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast vzdělávání

V rámci Akčního plánu byly v části věnované vzdělávání pro resort školství vymezeny níže uvedené úkoly:

• vytvoření komplexního systému předškolní péče pro sociokulturně znevýhodněné skupiny dětí;
• zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání (bezplatná docházka v posledním roce mateřské školy) a jejich zapracování do školského zákona;
• podpora revize financování škol normativy;
• projednání s reprezentací vysokých škol mechanismus podpory romských studentů na vysokých školách;
• zvýšení způsobilosti učitelů v oblasti multikulturního vzdělávání.

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti, na základě nichž lze sledovat pokrok při naplňování výše uvedených úkolů v čase. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

• úspěšnost sociálně znevýhodněných dětí na základní škole;
• počet asistentů pedagoga pro sociálně znevýhodněné děti, žáky a studenty;
• počet přípravných ročníků a počet dětí, které je ve sledovaném roce navštěvovaly; zhodnocení vlivu přípravných tříd na připravenost dětí zvládat učivo na základní škole;
• počet sociálně znevýhodněných dětí vzdělávaných v hlavním vzdělávacím proudu;
• ;počet podpořených studentů na vysokých školách; počet studentů, kteří úspěšně ukončili studium, využité finanční prostředky, závěry ze specifických programů VŠ na podporu romských studentů;
• počet a zaměření aktivit v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a využití poznatků získaných na těchto seminářích v praxi.

V materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010 byla pro MŠMT a jím řízené organizace pro rok 2011 formulována následující doporučení:

• naplnit požadavky vyplývající z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci
  D. H. a ostatní versus ČR a zajistit přednostní inkluzi sociálně znevýhodněných romských dětí v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu; zabránit tomu, aby byly na základě sociálního znevýhodnění vzdělávány ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, a to od zahájení povinné školní docházky;
•  rozpracovat a následně implementovat v praxi vládou schválené strategické dokumenty, zejména Národní akční plán inkluzivního vzdělávání a Akční plán realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí; zajistit kontinuitu aktivit realizovaných v souvislosti s těmito strategiemi, zároveň posílit závazky vyplývající z těchto strategií pro odpovědné instituce tak, aby se nemohly vyhýbat plnění úkolů (stanovit tzv. S. M. A. R. T definici cílů, nastavit systém průběžného vyhodnocování aktivit a vyhodnocování důsledně provádět);
• změnit způsob financování regionálního školství a zajistit, aby vzdělávání žáka se sociálním znevýhodněním doprovázel zvýšený normativ na vzdělávání, jako je tomu u kategorie žáků zdravotně postižených[1];
• maximálně podpořit reintegraci sociálně znevýhodněných romských žáků, kteří se aktuálně vzdělávají ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením dle vzdělávacího programu pro žáky s lehkým postižením do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu. Za tímto účelem vytvořit účinné mechanismy průběžného hodnocení jejich školní úspěšnosti, přezkumu výsledků vyšetření školských poradenských pracovišť, na základě nichž byly tyto děti umístěny do tříd určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením;
• vyhodnotit prostřednictvím nezávislé analýzy potřebnost a efektivitu základních škol praktických, vzdělávajících dle vzdělávacích programů určených pro žáky s lehkým mentálním postižením, v jednotlivých regionech s ohledem na potenciál jejich sociálně znevýhodněných žáků vzdělávat se v běžných školách a ty, které budou shledány jako nadbytečné převést do kategorie běžných škol, podpořit v nich vytvoření proinkluzivních podmínek tak, aby se zde mohli vzdělávat žáci se speciálními vzdělávacími potřebami;
• prostřednictvím České školní inspekce intenzivně monitorovat situaci romských dětí, žáků a studentů na všech úrovních vzdělávací soustavy a identifikovat pochybení škol
  a školských poradenských zařízení ve vztahu k této cílové skupině, prostřednictvím nápravných opatření zajistit ochranu jejího práva na vzdělávání bez diskriminace. Za účelem odstranění těchto chyb zajišťovat antidiskriminační školení a metodickou podporu pracovníků škol a školských poradenských pracovišť;
• předcházet ve spolupráci se zřizovateli škol vzniku nových segregovaných škol s vysokým podílem romských žáků a podpořit prostřednictvím systémových programů
  a projektů desegregaci již existujících segregovaných škol nacházejících se v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit;
• prostřednictvím metodických pokynů a vzdělávání průběžně podporovat, aby testování romských dětí, žáků a studentů ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí prováděné školskými poradenskými zařízeními vycházelo z dobré znalosti přirozeného prostředí těchto dětí;
• posílit kompetence pracovníků ve školách a školských poradenských zařízeních prostřednictvím vzdělávání a metodické podpory tak, aby dokázali odborně a odpovědně zajistit informovaný souhlas zákonných zástupců se zařazením dítěte, žáka či studenta do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením, zaměřit na tuto oblast činnost České školní inspekce;
• podporovat provázanost sociální a pedagogické intervence ve vztahu k sociálně znevýhodněným romským dětem, žákům a studentům, průběžně prostřednictvím dotačních programů resortu podporovat realizaci vzdělávacích a sociálních programů pro romské děti tak, aby bylo v romské populaci dosaženo srovnatelných studijních výsledků, jako je tomu ve skupině ostatních dětí;
• vytvořit metodický manuál pro pracovníky ve školství, jehož součástí budou kritéria, na jejichž základě budou schopní jasně identifikovat dítě, žáka či studenta se sociálním znevýhodněním;
• vytvořit standardní činnosti asistenta pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním, nastavit systém jejich metodické podpory a evaluace jejich činnosti; zahájit debatu na téma zefektivnění financování tohoto vyrovnávacího opatření;
• přijmout opatření, která znemožní zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním při základních školách vzdělávajících podle přílohy k RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením a současně podpořit základní školy hlavního vzdělávacího proudu při zřizování tohoto typu tříd;

 

4.1.2 Informace o plnění úkolů

Na tuto oblast se zaměřuje připravovaný individuální projekt národní (dále jen „IPN“) s názvem Systém inkluzivního vzdělávání v ČR (dále jen „SIV“), který obsahuje jednu klíčovou aktivitu zcela zaměřenou na podporu včasné péče o romské děti – vytváření modelových systémů práce alternativními způsoby, popis fungujících lokálních základen pro efektivní včasnou péči, tvorba metodiky pro předškolní přípravu ve včasné péči.

Toto IPN zaměřené na problematiku inkluzívního vzdělávání bude prioritně řešit konkrétní pomoc sociálně znevýhodněným žákům, problematiku sociálně vyloučených lokalit z hlediska resortu školství. V rámci projektu bude podpořena činnost asistentů pedagoga, pedagogů volného času i prostřednictvím metodického vedení pilotním inkluzívním školám. Navrženy budou změny po koordinaci pracovních skupin zabývajících se odbornou diskusí
o inkluzívním školství. Nově budou vytvořeny programy a metodiky v problematice inkluzívního vzdělávání.

Projekt je zaměřen jak koncepčně, tak na skutečnou pomoc potřebným dětem
 a žákům v předškolní přípravě a základním vzdělávání. Výše uvedený IPN bude realizován nejdříve od června 2012.

 

K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V ustanovení § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“) se uvádí, že se vzdělání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy poskytuje bezplatně.

Předškolní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí probíhá také v přípravných třídách. Ty jsou určené pro předškolní přípravu především těch dětí, které z různých důvodů nemohou navštěvovat běžnou mateřskou školu. Absolventi přípravných tříd jsou ve srovnání s těmi, kteří neabsolvovali předškolní přípravu významně úspěšnější především na začátku vzdělávací dráhy (na prvním stupni základní školy). Níže je uveden přehled informací o dostupnosti přípravných tříd v jednotlivých krajích v ČR v roce 2011.

Tabulka č. 3 Přípravné třídy v roce 2011

Kraj	Počet škol zřizujících přípravné třídy	Počet přípravných tříd	Počet žáků, kteří je navštěvují
Hl. m. Praha	18	19	214
Jihočeský	2	3	26
Jihomoravský	10	16	229
Karlovarský	20	24	281
Královehradecký	7	7	89
Liberecký	6	8	64
Moravskoslezský	21	25	350
Olomoucký	7	7	91
Pardubický	6	6	73
Plzeňský	4	6	89
Středočeský	15	15	129
Ústecký	73	87	1098
Vysočina	4	4	52
Zlínský	1	1	15
Celkem	194	228	2800

V rámci dotačního programu MŠMT Podpora integrace romské komunity bylo podpořeno 13 projektů zaměřených na včasnou péči v celkové výši 2.286.000,- Kč.

 

 

Budoucí změny ve financování základních škol, s jejichž zavedením MŠMT počítá nejdříve od školního roku 2013/2014, jsou stále ve fázi odborné diskuse, takže jejich konkrétní parametry nelze v této chvíli prezentovat. Budou součástí připravované reformy financování regionálního školství.

V každém případě je však jednoznačným záměrem MŠMT, aby nový model financování působil proinkluzivně. Pro školy, které realizují inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných třídách, by měl zajistit zvýšenou státem garantovanou finanční podporu, která odpovídá optimálním podmínkám pro společné vzdělávání obou skupin žáků v jedné třídě.

Pro školy by tak v budoucnu mělo být i ekonomicky výhodnější vzdělávat žáky s postižením a znevýhodněním v běžných třídách, než je směřovat do speciálních škol.

 

Mechanismem podpory romských studentů vysokých škol se zabývá SKUPINA III při MŠMT. Podpora socioekonomicky znevýhodněných studentů je jako prioritní oblast uvedena v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké
a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015 (kapitola Otevřenost). Finanční prostředky na tuto podporu byly poskytnuty zejména z OPVK a Rozvojových programů MŠMT. Tato podpora však není explicitně určena pouze romským studentům. S ohledem na ochranu osobních údajů vysoké školy od studentů nepožadují informaci
o romské národnosti, takže není ani možné přesně zjistit počet romských studentů zapojených do programu.

Romští vysokoškoláci mohou získat stipendium ze státního rozpočtu prostřednictvím dotace MŠMT na podporu sociálně znevýhodněných vysokoškolských studentů. Dotace jsou poskytovány soukromým a veřejným vysokým školám za účelem umožnění vysokoškolského studia studentům z nízkopřijímových domácností (a to včetně znevýhodněných romských studentů)[2]. Není to tedy dotace poskytovaná výhradně na podporu romských vysokoškoláků, ale obecně na podporu vysokoškolských studentů z nízkopříjmových domácností. Vysokým školám soukromým byla v roce 2011 v rámci tohoto programu poskytnuta dotace ve výši 2.216.000 Kč na sociální stipendia a 32.620.000 Kč na podporu ubytování sociálně znevýhodněných studentů. Veřejným vysokým školám byla poskytnuta dotace ve výši 51.530.000 Kč na sociální stipendia a 903.679.000 Kč na podporu ubytování této cílové skupiny. 

Sociálně znevýhodnění studenti vysokých škol byli v roce 2011 podpořeni i v rámci rozvojových programů pro veřejné vysoké školy.  Z programu Program na rozvoj podpory inkluzivního vzdělávání, podprogramu na podporu vyrovnávání příležitostí přístupu ke studiu uchazečů z různě znevýhodněných skupin byly podpořeny tři takto zaměřené projekty
v celkové výši 2.500.000 Kč.

V roce 2011 vyhlásil Romský vzdělávací fond (Roma Education Fund, dále jen „REF) 12. ročník pamětního univerzitního stipendijního programu pro romské vysokoškolské studenty v bakalářském, magisterském a doktorandském programu. Stipendijní program se vztahuje na občany třinácti zemí střední a východní Evropy, včetně ČR. Program v ČR, který koordinuje ROMEA, o. s., podporuje studenty denní i dálkové formy studia bez omezení věku žadatelů. Výše stipendia je vypočítávána na základě částky 80 € na studijní měsíc. Stipendia musí být využita na pokrytí učebnic, poplatků za zkoušky a částečně na náklady spojené
 s bydlením. Propagace programu v ČR probíhala v průběhu března a dubna 2011. Byly realizovány 3 informační schůzky ve třech největších městech ČR (Praha, Brno, Ostrava), na www.romea.cz, dalších informačních serverech a pomocí dalších médií. Informace byly šířeny pomocí dostupných komunikačních kanálů a určeny žadatelům, středním a vysokým školám, zástupcům státní správy a neziskových organizací. Novinkou v roce 2011 bylo podávání přihlášek prostřednictvím on-line aplikace a žadatelé se mohli přihlásit do
30. dubna. 2011. Celkem bylo přijato 44 žádostí o stipendium. Polovina z tohoto byli studenti či uchazeči o studium prezenční formy studia, zbývajících 22 žádostí činili studenti dálkové formy studia. Z celkového počtu bylo 33 žádostí podáno studenty bakalářského programu,
9 magisterského programu a 2 žádosti studenty doktorandského studia. Studenty vybírala Národní výběrová komise a zástupce REF. Žadatelé museli prokázat svůj studijní průměr, ale i odhodlání ke studiu a další zkušenosti. Do poloviny října pak žadatelé dokládali potvrzení
o studiu pro daný akademický rok. Na podzim roku 2011 REF oznámil výsledky stipendijní soutěže pro rok 2011. Celkově bylo podpořeno 31 vysokoškolských studentů, kterým bylo rozděleno 32 528 €. Stipendium získalo 23 studentů bakalářského studia, 6 studentů magisterského studia a 2 studenti doktorandských programů. Náklady na koordinaci Stipendijního programu pro romské vysokoškolské studenty v ČR hradí Romský vzdělávací fond a v roce 2011 činily 11 796 €.

 

Jako možný zdroj podpory školám, které mají zájem o vytvoření proinkluzivních podmínek vzdělávání svých žáků, byl v roce 2011 realizován komplexní IPN s názvem „Centra podpory inkluzivního vzdělávání“ (dále jen „CPIV“), který je financovaný v první řadě z ESF, částečně pak ze státního rozpočtu.

Realizátorem projektu je Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení
a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze. Projekt se zaměřuje na ověření a nastavení podmínek inkluzivního vzdělávání zejména na základních školách a na práci s pedagogy. V rámci spolupráce pracovníků CPIV se školami jsou vytvářeny i plány DVPP pedagogických pracovníků škol.

Podporované aktivity:

• Rozvoj systému poradenských služeb ve školách, nové přístupy v systému poradenských služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
• Vytvářet a ověřovat ŠVP na pilotních školách, včetně zpracování výsledků a jejich komplexní využití; metodická, osvětová a informační podpora kurikulární reformy.
• Vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení a rozvoj kompetencí pedagogů a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží.
• Zavádění a pilotní ověřování programu a organizačních forem práce, které pozitivně ovlivní školní prostředí.

 

 

 

 

MŠMT průběžně umožňuje vydávání odborné literatury ve vztahu k multikulturní výchově a ve vztahu k výchově k toleranci v rámci dotačních programů – Program MŠMT na podporu integrace romské komunity a v rámci Programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin.

Kromě výše zmíněné nabídky je úkol naplňován v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v seminářích akreditovaných u MŠMT. Řadu seminářů organizoval Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV), přímo řízená organizace MŠMT.

 

 

 

4.2 BYDLENÍ

Základním cílem v oblasti bydlení je zabránit vzniku nových segregovaných lokalit, zlepšit situaci v již existujících vyloučených romských lokalitách a umožnit sociálně vyloučeným Romům přístup k bydlení.  

Předpokladem k naplnění tohoto cíle je součinnost institucí státní správy a místní samosprávy. Závazek obcí napomáhat v rámci přenesené působnosti integraci menšin je ukotven v ustanovení § 6 odst. 8 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, v němž je uvedeno, že by obce měly ve svých správních obvodech plnit úkoly napomáhající výkonu práv a integraci příslušníků romské komunity do společnosti[3]. Specificky v oblasti bydlení lze plnění úkolů opřít i ustanovení § 35 zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích, kde je vymezen závazek obcí pečovat v samostatné působnosti ve svém územním obvodu v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Zásadní roli v rámci zlepšení situace Romů v oblasti bydlení hrají NNO, které jsou významnými poskytovateli sociálních služeb a dalších aktivit, které napomáhají k rozvoji kompetencí vyloučených Romů potřebných pro získání a udržení si bydlení na otevřeném trhu s byty.

 

4.2.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast bydlení

Na plnění úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 pro oblast bydlení se podílí Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, MPSV a MMR. Usnesením č. 750 ze dne 12. října 2011 bylo ministru pro místní rozvoj a ministru práce a sociálních věcí uloženo nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze
2005 – 2015, včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace
o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010.

Akční plán ukládá těmto subjektům naplňování níže uvedených úkolů:

• zajistit rovný přístup Romů ke všem formám bydlení;
• předcházet ztrátě bydlení u romských domácností;
• reintegrovat sociálně vyloučené Romy;
• zlepšit přístup chudých romských domácností k bydlení.

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti:

• změna postupů při řešení, která nastane díky rozhodnutím v individuálních kauzách (mediací nebo soudně);
• podíl samospráv s romskými ghetty, které zaměstnávají terénní sociální pracovníky.
• podíl úspěšných intervencí k prevenci vystěhování romských domácností;
• počet samospráv s romskými ghetty zapojených do programu (nepřímý indikátor).
• počet Romů, kteří se díky tomuto programu úspěšně integrovali (přímý indikátor);

V materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010 byla vymezena pro oblast bydlení následující doporučení:

• navrhnout ve spolupráci s MPSV komplexní řešení sociálního bydlení, vymezit cílovou skupinu oprávněných osob, na které se bude sociální bydlení zaměřovat
  a vytvořit nástroje pro prevenci a řešení sociálního a prostorového vyloučení;
• podporovat rozvoj inovativních koncepcí sociálních forem bydlení, otevírat prostor pro výměnu zkušeností, sběr a šíření přenositelných příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni;
• provázat v následujícím programovacím období využívání evropských strukturálních fondů EU s tvorbou a naplňováním integrovaných plánů rozvoje měst zaměřujících se na odstranění prostorové segregace Romů a zajištění rovného přístupu k bydlení.

 

4.2.2 Informace o plnění úkolů

Zajištění rovného přístupu k bydlení je upraveno v zákoně č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), který byl přijat v roce 2009.

 

 

• Aktivity MPSV v roce 2011

Prostřednictvím dotací MPSV podporuje NNO, jejichž cílovou skupinou jsou i etnické menšiny a osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Forma a obsah terénní sociální práce s cílovou skupinou již je v kompetenci NNO.

V tomto směru je nutné připomenout, že pracovníci orgánu pomoci v hmotné nouzi mají za povinnost aktivně vyhledávat osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, což se dotýká
i oblasti bydlení. V takových situacích je na základě daných zákonných kritérií možnost poskytnout sociální dávku příspěvek na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory anebo doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi.

Ke zlepšení sociální situace ohrožených skupin občanů není ze strany veřejné správy směrována pouze finanční pomoc formou poskytování sociálních dávek, ale i vlastní sociální práce s osobami, které jsou dlouhodobě v situaci vyžadující pomoc společnosti. Nezastupitelnou úlohu v této otázce hrají i obce. Stále se počítá s tím, že je na úrovni obcí zachován přirozený a obecnímu zřízení odpovídající rozsah kompetencí. Obce mají zákonem stanovenou povinnost v přenesené působnosti vykonávat sociální práci. Jedná se především o komunitní a případovou sociální práci, jejímiž hlavními cíli jsou vytváření podmínek pro co nejlepší využití veřejných a soukromých zdrojů při řešení nepříznivé sociální situace osob nebo skupin osob a pozitivní působení na osoby či skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Nadále je zachována spolupráce obcí s dalšími orgány veřejné správy tak, aby byla průběžně monitorována případná selhání při využívání sociálních dávek a způsobu zajištění péče či pomoci, a to i v otázce bydlení.

Vláda schválila svým usnesením ze dne 13. července 2011 č. 524 Koncepci bydlení ČR do roku 2020“, ve které je mj. uložen úkol „návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze“. Garanty uvedeného úkolu byly stanoveny MMR
a MPSV. MPSV vypracovává návrh na vymezení osob v tzv. „bytové nouzi“, na které by měla pomoc v oblasti sociálního bydlení směřovat. Vychází se přitom ze základní myšlenky, že by mezi osoby v bytové nouzi měly být mj. zařazeny i osoby, které jsou ohroženy ztrátou svého bydlení a zároveň jejich celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat nepříznivou bytovou situaci vlastními silami.

 

• Aktivity Úřadu vlády ČR v roce 2011

Aktivity na podporu sociálně vyloučených Romů v oblasti bydlení dotačně podporuje
i Úřad vlády ČR v rámci dotačních programů Prevence sociálního vyloučení a podpora komunitní práce a Podpora terénní práce.

Program Podpora terénní práce je určen obcím, které zaměstnávají terénní pracovníky s tím, že je dána při rozdělování dotací přednost menším obcím, které nemohou bez pomoci státu činnost terénních pracovníků zajistit, zároveň je u nich i horší lokální dostupnost sociálních služeb a aktivit cílených na předcházení sociálního vyloučení.

Finanční prostředky určené na program Podpora terénní práce byly do rozpočtu kapitoly 304 – ÚVČR přiděleny ve schváleném rozpočtu na rok 2011 ve výši 10 000 tis. Kč. V rámci dvou kol dotačního řízení byly rozděleny finanční prostředky ve výši 9 771, 587 tis. Kč. Dotace byly poskytnuty celkem 47 obcím. Skutečnost k 31. prosinci 2011 tvořila 9.579,921 Kč.

Tabulka č. 4 Srovnání výdajů vynaložených v roce 2011 s čerpáním prostředků v předchozích letech:

rok	z rozpočtu přiděleno:	rozděleno:	skutečnost:	počet projektů
2011	10 000 tis. Kč	9.771.587 Kč	9.579.921 Kč	47
2010	10 000 tis. Kč	9.899.522 Kč	9.770.742 Kč	49
2009	10 000 tis. Kč	10.036.954 Kč	10.036.954 Kč	47

Program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce je určen pro NNO na realizaci neinvestičních projektů na podporu a pomoc obyvatelům vyloučených romských lokalit s cílem předcházet sociálnímu vyloučení a odstraňovat jeho důsledky. Jedná se zejména
o projekty a aktivity, které umožňují a podporují snahu klientů vést běžný život, podporují klienta v zapojení se do místní komunity a předcházejí tak jeho vyloučení ze společenského života. Současně jsou podporovány projekty směřující k provázanosti poskytovaných služeb na bázi spolupráce mezi relevantními subjekty (např. spolupráce se zdravotnickým zařízením, s policií aj.).

Finanční prostředky na program byly do rozpočtu kapitoly 304 – ÚVČR přiděleny ve schváleném rozpočtu na rok 2011 ve výši 20.420 tis. Kč. V rámci jednoho kola dotačního řízení byly vyčerpány finanční prostředky určené na tento program ve výši 19.669 tis. Kč. Dotace byly poskytnuty celkem 35 subjektům - na neinvestičních transferech občanským sdružením (celkem 23 podpořených projektů), obecně prospěšným společnostem (celkem 2 podpořené projekty) a církevním a náboženským organizacím (celkem 10 podpořených projektů). V roce 2011 tvořil zůstatek čerpání 751 tis. Kč.

Tabulka č. 5 Srovnání výdajů vynaložených v roce 2011 s čerpáním prostředků v předchozích letech

rok	z rozpočtu přiděleno:	rozděleno:	skutečnost:	počet projektů
2011	20.420 tis. Kč	19 669 tis. Kč	19 669 tis. Kč	35
2010	24.000 tis. Kč	23.054 tis. Kč	23.054 tis. Kč	60
2009	25.000 tis. Kč	10.036.954 Kč	10.036.954 Kč	44

 

MMR každoročně vyhlašuje podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů, který stanovuje podmínky pro poskytování dotací na výstavbu podporovaných bytů určených k bydlení osob se zvláštními potřebami v oblasti bydlení.

Pro bydlení Romů ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených lze využít dotační titul Vstupní byty. Vstupní byt je určen jako sociální bydlení pro osoby s nízkými příjmy, které jsou v nepříznivé sociální situaci způsobené sociálními okolnostmi jejich života, a které ani při využití všech stávajících nástrojů sociální a bytové politiky nemají přístup k bydlení.

Tabulka ukazuje počty bytů, na jejichž výstavbu byla v roce 2011 poskytnuta dotace z kapitoly MMR, podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů:

Tabulka č. 6 Podpora výstavby podporovaných bytů 2011

rok	dotační titul	počet zahájených bytů v daném roce	celkové finanční prostředky na zahájené byty v mil. Kč
2011	Podporované byty	celkem	228	124,237
Pečovatelské byty	124	73,972
Vstupní byty	104	50,265

Informace o využití vstupních bytů romskými domácnostmi MMR nesleduje. Nájemní bydlení je soukromoprávní vztah, o uzavírání nájemních smluv ke vstupním bytům rozhodují především obce a vlastníci vstupních bytů, jako příjemci dotace.

 

MMR nadále poskytuje finanční podporu NNO poskytujícím právní poradenství v oblasti bydlení. Tabulka ukazuje seznam NNO, kterým byla poskytnuta dotace z kapitoly MMR v roce 2011:

Tabulka č. 7 Dotace NNO z kapitoly MMR v roce 2011

Nestátní neziskové organizace (NNO)	Rok 2011 (v tis. Kč)
Asociace občanských poraden (AOP)	600
Česká společnost pro rozvoj bydlení (ČSRB)	500
Občanské sdružení majitelů domů v ČR (OSMD ČR)	400
Sdružení nájemníků ČR (SON ČR)	4 100
Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD)	1 200
Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek	839
IURIDICUM REMEDIUM, o. s.	400
Rada seniorů ČR (RS ČR)	350
Sdružení obrany spotřebitelů Jihomoravského kraje	200
CELKEM:	8 589

 

Plnění věcných doporučení z roku 2011 ze strany MMR

Věcná doporučení jsou obsažena v úkolech stanovených v Koncepci bydlení ČR do roku 2020, kterou vláda schválila v 13. července 2011 svým usnesením č. 524.

Jedním z konkrétních úkolů, jehož gestorem je MMR společně s MPSV, je návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze. Bytovou nouzi je nutno definovat prostřednictvím sociální situace, ve které se oprávněné osoby nacházejí,
a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou. Návrh legislativní úpravy „osob v bytové nouzi“ bude předložen do 31. prosince 2012. Následně pak budou vytvořeny nástroje pro řešení bytové nouze oprávněných osob, které budou součástí komplexního řešení sociálního bydlení.

Dalším z úkolů, které stanovuje Koncepce, je zahrnutí podpory bydlení mezi intervence v rámci přípravy rozvojových priorit ČR pro budoucí programové období 2014 – 2020.

 

 

4.3 ZAMĚSTNANOST

Plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti je v první řadě v gesci MPSV. Usnesením ze dne 12. října 2011 č. 750 uložila vláda ČR ministru práce a sociálních věcí nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010.

4.3.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast zaměstnanosti

V rámci Akčního plánu v části zaměstnanost jde o naplňování níže uvedených úkolů:

• zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání Romů na trhu práce přes propojení již existujících nástrojů – rekvalifikace a odborné výuky; využívání individuálních akčních plánů při slaďování poptávky s nabídkou; tvorby volných míst pro Romy (formou daňových úlev, zřizováním chráněných dílen);
• zvýšit motivaci k zaměstnávání Romů prostřednicím změny poměru výše sociální dávky a minimální mzdy;
• zefektivnit a rozšířit pracovní přípravu mladých Romů;
• podporovat nestátní neziskové organizace v rozvoji programů zaměřených na trénink, vzdělávání Romů a zprostředkování zaměstnání;
• podporovat zaměstnavatele zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané Romy;
• dokončit legislativní změny v oblasti antidiskriminačního zákona;
• průběžně školit pracovníky úřadů práce v oblasti anti-diskriminačních opatření;
• realizovat propagační akce zaměřené na podnikatele cílené na zvýšení jejich ochoty zaměstnávat Romy.

K jednotlivým cílům jsou definovány indikátory měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

• zvýšení podílu podporovaného zaměstnání Romů o 5 – 10% ročně v porovnání s neromskou populací;
• zvýšení počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) o 10% ročně;
• zkrácení průměrné délky dlouhodobé nezaměstnanosti u Romů o polovinu;
• zvýšení počtu malých a středních podniků provozovaných Romy a zaměstnávajících Romy;
• dosažení 50% zvýšení zaměstnanosti v ghettoizovaných lokalitách v průběhu Dekády;
• změna vnímání podnikatelů při zaměstnávání Romů.

Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 za rok 2010 doporučila MPSV:

• zjišťovat od úřadů práce kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok (případně
  i pololetí nebo čtvrtletí) o:
  • celkové situaci romských uchazečů o zaměstnání;
  • počtu umístěných romských uchazečů o zaměstnání;
  • počtu rekvalifikovaných Romů a efektivitě rekvalifikačních kurzů, kterých se účastnili;
  • počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel);
  • počtu a efektivitě individuálních akčních plánů uzavřených s dlouhodobě nezaměstnanými romskými uchazeči, ať již systematicky nebo pilotně ve vybraných lokalitách.

• podporovat průběžně monitoring a evaluaci programů aktivní politiky zaměstnanosti, sledovat do jaké míry reagují na specifické potřeby romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce;
• podporovat na lokální úrovni za účelem zvýšení zaměstnanosti Romů partnerství
  a spolupráci mezi úřady práce, místní samosprávou a nestátními neziskovými organizacemi k zajištění koordinace aktivní politiky zaměstnanosti, veřejné služby
  a aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a ke zvýšení participace Romů na trhu práce;
• reformovat veřejné služby zaměstnanosti tak, aby se zvýšila individualizace podpory znevýhodněných Romů, jejich účast v rekvalifikačních programech a programech pro profesní výcvik; zajistit odborné vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby byli schopní reagovat na specifické potřeby uchazečů o zaměstnání ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí;
• podporovat sociální podnikání ve vztahu k obtížně zaměstnatelným Romům a pilotní ověřování inovativních projektů zaměřených na zvýšení participace Romů na trhu práce, identifikovat v rámci poskytnuté dotační podpory z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013 příklady úspěšných projektů a otevírat prostor pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni;
• monitorovat výskyt diskriminace a šířit principy rovného zacházení s romskými uchazeči o zaměstnání na trhu práce, působit na postoje zaměstnavatelů a stimulovat jejich zájem
  o zaměstnávání a rovné zacházení s romskými zaměstnanci;
• podporovat realizaci programů prevence budoucí nezaměstnanosti mladistvých romských uchazečů o zaměstnání zaměřených zejména na profesní vzdělávání, profesní poradenství a pracovní výcvik s možností získání osvědčení o absolvování výcviku.

 

4.3.2 Informace o plnění úkolů

Tento úkol MPSV plní průběžně prostřednictvím Úřadu práce ČR, který realizuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. MPSV zaslalo za účelem zjištění situace romských uchazečů o zaměstnání a informací o jejich účasti v aktivní politice zaměstnanosti dotazník pověřeným krajským pracovištím Úřadu práce ČR. Na dotazník odpovědělo celkem
13 pověřených krajských poboček, jedna z nich se dotazníkového šetření nezúčastnila
(pobočka v hl. městě Praze). Níže je uveden kvalifikovaný odhad romských uchazečů
o zaměstnání za kraje zapojené do dotazníkového šetření. Následující tabulky pak dokumentují účast romských uchazečů v aktivní politice zaměstnanosti (dále jen „APZ“) za rok 2011.

Tabulka č. 8 Odhad počtu romských uchazečů o zaměstnání evidovaných v roce 2011 na Úřadu práce ČR

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	1 420	800	620
Vysočina	619	318	301
Pardubický	1 509	751	758
Zlínský	636	385	251
Plzeňský	1 684	889	795
Karlovarský	4 850	2 658	2192
Královehradecký	1 100	600	500
Ústecký	6 000	3 500	2 500
Jihomoravský	5 100	2 500	2 600
Hl. m. Praha
Liberecký	2 241	1 238	1 003
Moravskoslezský	8 130	3860	4 270
Olomoucký	2 467	1281	1186
Středočeský	2 700	1 530	1170
celkem	38 456	20 310	18 146
v %	100	52,8	47,2

 

Dle kvalifikovaných odhadů Úřadu práce ČR bylo v roce 2011 zařazeno do nástrojů APZ 18% z celkového počtu romských uchazečů o zaměstnání a do programů ESF na podporu zaměstnanosti Romů 7,6% Romů. S 51% romských uchazečů byly uzavřeny Individuální akční plány (dále jen „IAP“), které jsou standardně nabízeny uchazečům s délkou evidence více než pět měsíců. V rámci IAP jsou těmto Romům intenzivně zprostředkovány pracovní nabídky a je jim poskytována zvýšená péče směřující k jejich uplatnění na trhu práce.

 

 

Tabulka č. 9 Odhad počtu romských uchazečů o zaměstnání , se kterými byl v roce 2011 uzavřen Individuální akční plán

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	195	115	80
Vysočina	557	290	267
Pardubický	874	450	424
Zlínský	470	278	192
Plzeňský	1240	656	584
Karlovarský	3 958	2 095	1863
Královehradecký	600	350	250
Ústecký	800	500	300
Jihomoravský	1 216	754	462
Hl. m. Praha
Liberecký	1 408	725	683
Moravskoslezský	6 202	2 710	3 492
Olomoucký	1 608	858	750
Středočeský	540	270	270
Celkem	19 668	10 051	9 617
v %	100	51,1	48,9

 

Romští uchazeči o zaměstnání se v roce 2011 účastnili nejčastěji níže uvedených nástrojů APZ:

• veřejně prospěšné práce;
• společensky účelná pracovní místa;
• poradenské programy;
• rekvalifikační programy.

Tabulka č. 10 Účast romských uchazečů ve veřejně prospěšných pracích a společensky účelných pracovních místech

Nástroje APZ	VPP	SÚPM	CELKEM
Kraje	Celk.	muži	ženy	Celk.	muži	ženy	Celk.	muži	ženy
Jihočeský	120	70	50	15	8	7	135	78	57
Vysočina	37	24	13	1	0	1	38	24	14
Pardubický	75	53	22	21	9	12	96	62	34
Zlínský	19	16	3	3	3	0	22	19	3
Plzeňský	224	157	67	52	35	17	276	192	84
Karlovarský	124	99	25	33	25	8	157	124	33
Královéhradecký	100	70	30	0	0	0	100	70	30
Ústecký	400	300	100	200	150	50	600	450	150
Jihomoravský	200	90	110	35	20	15	235	110	125
Hl. m. Praha
Liberecký	180	142	38	16	9	7	196	151	45
MSK.	433	261	172	25	13	12	458	274	184
Olomoucký	100	53	47	24	15	9	124	68	56
Středočeský	360	225	135	18	0	18	378	225	153
Celkem	2 372	1 560	812	443	287	156	2 815	1 847	968
v %	100	65,8	34,2	100	64,8	35,2	100	65,6	34,4

 

Tabulka č. 11 Účast romských uchazečů v rekvalifikačních programech a v ostatních nástrojích APZ

Nástroje APZ	Rekvalifikace	Ostatní APZ	Celkem
Kraje	Celk.	muži	ženy	Celk.	muži	ženy	Celk.	muži	ženy
Jihočeský	50	20	30	0	0	0	50	20	30
Vysočina	28	9	19	0	0	0	28	9	19
Pardubický	76	36	40	2	2	0	78	38	40
Zlínský	17	11	6	4	2	2	21	13	8
Plzeňský	101	58	43	11	7	4	112	65	47
Karlovarský	75	43	32	2	1	1	77	44	33
Královéhradecký	30	20	10	120	70	50	150	90	60
Ústecký	500	250	250	50	30	20	550	280	270
Jihomoravský	62	40	22	5	3	2	67	43	24
Hl. m. Praha
Liberecký	78	45	33	20	14	6	98	59	39
MSR.	475	256	219	30	18	12	505	274	231
Olomoucký	140	85	55	0	0	0	140	85	55
Středočeský	99	63	36	0	0	0	99	63	36
Celkem	1 731	936	795	244	147	97	1 975	1 083	892
v %	100	54	46	100	60,2	39,8	100	54,8	45,2

 

 

Tabulka č. 12 Účast romských uchazečů o zaměstnání v poradenských programech

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	120	65	55
Vysočina	74	34	40
Pardubický	282	152	130
Zlínský	47	25	22
Plzeňský	60	38	22
Karlovarský	212	118	94
Královehradecký	120	70	50
Ústecký	200	100	100
Jihomoravský	180	95	85
Hl. m. Praha
Liberecký	89	43	46
Moravskoslezský	421	188	233
Olomoucký	155	94	61
Středočeský	99	63	36
Celkem	2 059	1 085	974
v %	100	52,7	47,3

Úřad práce ČR podporuje zaměstnanost Romů i prostřednictvím cílených programů,
tzv. Regionálních individuálních projektů (RIPů) financovaných z ESF, které realizují pověřené krajské pobočky Úřadu práce ČR. Romským uchazečům je poskytována pomoc při zvyšování motivace, kvalifikace a následném vyhledávání zaměstnání.

Tabulka č. 13 Účast romských uchazečů v projektech ESF

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	160	90	70
Vysočina	65	28	37
Pardubický	207	107	100
Zlínský	26	15	11
Plzeňský	163	96	67
Karlovarský	97	64	33
Královehradecký	0	0	0
Ústecký	600	200	400
Jihomoravský	820	380	420
Hl. m. Praha
Liberecký	119	85	34
Moravskoslezský	520	338	182
Olomoucký	127	75	52
Středočeský	72	27	45
Celkem	2 956	1 505	1 451
v %	100	50,9	49,1

Z dotazníkového šetření MPSV vyplývá, že se 17% romských uchazečů o zaměstnání podařilo v roce 2011 uplatnit na trhu práce. Z toho 51% z úspěšně umístěných romských uchazečů (9,4% z celkového počtu rom. uchazečů) se uplatnilo na sekundárním trhu práce, který je charakteristický dostupností pracovních míst s nižší prestiží. Jedná se spíše o výkon nízkokvalifikovaných profesí za nižší platové ohodnocení, o práci v horších pracovních podmínkách. Na tomto trhu práce je rovněž vyšší riziko ztráty zaměstnání, je zde větší fluktuace zaměstnanců. 45% uchazečům (7,5% z celkového počtu romských uchazečů) se podařilo uplatnit na primární trh práce, který oproti sekundárnímu nabízí výhodnější
a stabilnější pracovní příležitosti, nabízí možnosti profesního růstu, lepší pracovní podmínky, je zde vyšší ochrana před propuštěním a menši fluktuace pracovníků.

Tabulka č. 14 Úspěšnost romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce

Trh práce	Primární	Sekundární	Celkem
Kraj	M	Ž	Cel.	M	Ž	Cel.	M	Ž	Cel.
Jihočeský	170	90	260	160	85	245	330	175	505
Vysočina	28	29	57	15	10	25	43	39	82
Pardubický	95	74	169	69	61	130	164	135	299
Zlínský kraj	20	15	35	21	9	30	41	24	65
Plzeňský kraj	180	112	292	248	99	347	428	211	639
Karlovarský	133	58	191	148	67	215	281	125	406
Královéhradecký	0	0	0	160	40	200	160	40	200
Ústecký kraj	150	100	250	350	200	550	500	300	800
Jihomoravský	550	290	840	180	130	310	730	420	1150
Hl. m. Praha
Liberecký	23	12	35	382	178	560	405	190	595
MSK	82	39	121	481	273	754	563	312	875
Olomoucký	225	176	401	149	81	230	374	257	631
Středočeský	180	90	270	0	0	0	180	90	270
Celkem	1 836	1085	2921	2363	1233	3596	4199	2318	6517
v %	62,8	37,2	100	65,7	34,3	100	64,4	35,6	100

 

 

V roce 2011 se připravovaly změny v sociálních systémech, které začaly platit od 1. ledna 2012. Šlo především o zpřísnění některých podmínek pro nároky na sociální dávky a zrušení některých sociálních dávek (sociální příplatek), čímž dojde k zachování a v některých případech i prohloubení poměru mezi výší sociálních dávek a minimální mzdy.

Systém pomoci v hmotné nouzi je jednou z forem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb vlastními silami. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Při určování výše dávek pomoci v hmotné nouzi se zkoumá příjem, sociální a majetková situace osoby. Při hodnocení příjmu pro účely posouzení stavu hmotné nouze se uplatňuje jeden z motivačních prvků. Jde o zvýhodnění osob, které pracují a které přijmou i méně placenou práci (např. mají minimální mzdu) oproti osobám, které setrvávají pouze na dávkách pomoci v hmotné nouzi.

 

V rámci projektů ESF se připravuje záměr, který umožní studentům středních škol
a zejména učilišť možnost absolvovat stáže u zaměstnavatelů před ukončením středoškolského studia.

 

MPSV rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů pro oblast celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a kvalifikačního vzdělání pracovníků v sociálních službách. V této oblasti MPSV poskytuje žadatelům o akreditaci metodické konzultace a podporu, a to i z řad žadatelů z NNO.

K 31. 12. 2011 akreditovalo MPSV 15 programů pro terénní sociální pracovníky
a 7 programů o finanční gramotnosti. Z NNO zaměřených na danou cílovou skupinu má např. organizace IQ Roma servis, o. s. akreditováno 13 vzdělávacích programů a 6 dalších akreditovaných vzdělávacích organizací má po jednom programu s romskou problematikou. Na přímou podporu v NNO se v oblasti globálních grantů OP LZZ, oblasti podpory
3.2 nenachází žádný projekt.

Úřad práce ČR spolupracuje s NNO a se zaměstnavateli a společně se snaží koordinovat postupy a podporovat návrat Romů na trh práce. Níže v tabulce je uveden přehled spolupracujících subjektů s pobočkami Úřadu práce ČR v jednotlivých krajích za rok 2011.

Tabulka č. 15 Spolupráce Úřadu práce ČR s dalšími subjekty napomáhajícími k návratu Romů na trh práce

Kraj	NNO	Zaměstnavatelé	Romské organizace	Celkem
Jihočeský	11	40	5	56
Vysočina	1	12	0	13
Pardubický	5	32	2	39
Zlínský	5	21	1	27
Plzeňský	21	34	3	58
Karlovarský	2	21	0	23
Královehradecký	5	20	0	25
Ústecký	30	50	25	105
Jihomoravský	5	20	6	31
Hl. m. Praha
Liberecký	2	8	3	13
Moravskoslezský	25	65	11	161
Olomoucký	11	26	4	41
Středočeský	45	18	2	65
Celkem	168	367	62	597
v %	28,1	61,5	10,4	100

Od roku 2012 má Úřad práce ČR sociální pracovníky ve své struktuře v souvislosti se sociální reformou. Má tedy posílenou pozici pro práci s klienty, protože disponuje kvalifikovanými pracovníky k výkonu sociální práce, která může být zaměřena na sociálně vyloučené osoby. Toto je velmi důležité zejména na úrovni kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR. Sociální práce prováděná Úřadem práce ČR musí být velice úzce provázaná se sociální prací prováděnou na lokální úrovni pověřenými pobočkami ÚP a obecními úřady obcí s rozšířenou působností i v rámci síťování také s místně dostupnými sociálními službami a místně působícími neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími.

 

Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR jsou v každodenním styku se zaměstnavateli. Vzhledem k současné ekonomické situaci řada zaměstnavatelů prohlubuje spolupráci se službami zaměstnanosti za účelem zvýšení kvalifikační úrovně svých zaměstnanců a náboru nových. Tohoto vyjednávacího prostoru lze využít i v rámci zabezpečení pracovních míst pro obtížně umístitelné uchazeče o zaměstnání.

Dlouhodobě nezaměstnaným je věnována zvýšená péče v souladu se zákonem o zaměstnanosti a dalšími příslušnými předpisy. Dle § 2 zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti státní politika zaměstnanosti mj. zahrnuje opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům.

Cílení nástrojů a opatření APZ je vždy pro příslušný rok vymezováno řídícím aktem MPSV. Pro rok 2011 byl kladen důraz na vhodnou kombinaci nástrojů APZ, a to v návaznosti na projekty aplikace APZ, jako např. „Komplexní poradenský program“, který je zaměřen na komplexní podporu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, projekt „Vzdělávej se a dál podnikej“ ke zvýšení kvalifikace a dovedností souvisejících s podnikáním apod.

V oblasti rekvalifikace byla zvýšená pozornost věnována projektům s praktickou částí výuky a profesní rekvalifikace pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Zvýšená pozornost při zařazování uchazečů o zaměstnání na rekvalifikaci byla věnována zejména skupinám uchazečů o zaměstnání, které jsou na trhu práce obtížně umístitelné.

Pro zvýšení šancí na trhu práce obtížně umístitelných osob, byla na základě dohody s MŠMT doplněna Národní soustava kvalifikací o dílčí kvalifikace se zaměřením na pomocné práce, které jsou určeny pro osoby s nízkým stupněm vzdělání. Tím se rozšířil i seznam rekvalifikačních kurzů, do kterých mohou být uchazeči o zaměstnání ze znevýhodněného sociokulturního prostředí zařazováni.

 

Právní řád ČR stanovil základní rámec boje s diskriminací osob na základě rozdílnosti pohlaví, rasového nebo etnického původu, víry nebo světového názoru, zdravotního stavu, věku nebo sexuální orientace jak z obecného hlediska, tak pokud jde o zaměstnání, výkon zaměstnání včetně odborné přípravy a pracovních podmínek a při uplatnění práva na zaměstnání. Nejdůležitějšími zákony, které ve svých ustanoveních zakazují nerovné zacházení nebo diskriminaci jsou:

• Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů včetně zákona č. 23/1991 Sb., Listiny základních práv a svobod;
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon, ve znění pozdějších předpisů);
• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších předpisů upravuje tuto problematiku v čl. 1 až 3, kdy článek 3 stanovuje, že součástí ústavního pořádku České republiky je zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod, která, mimo jiné, obsahuje zákaz nucené práce, právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci, uspokojivé pracovní podmínky, zvýšenou ochranu zdraví při práci, zvláštní podmínky žen, mladistvých
a osob zdravotně postižených. Dále Ústava ČR v čl. 4 stanovuje, že základní práva a svobody jsou chráněny soudní mocí.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů upravuje antidiskriminační opatření v Hlavě I, v § 1 písm. c), kdy do svých ustanovení zapracovává příslušné předpisy EU, kterými jsou:

• Směrnice rady č. 2004/113/ES ze dne 13. 12. 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/54/ES ze dne 5. 7. 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnanosti
  a povolání.
• Směrnice Rady č. 2000/43/ES ze dne 29. 6. 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ
• Směrnice Rady č. 2000/78/ES ze dne 27. 11. 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

Ve vazbě na Listinu základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), zejména čl. 9 odst. 1 LZPS o zákazu nucené práce a čl. 28 LZPS o právu na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky zákoník práce v § 1a) stanovuje základní zásady pracovněprávních vztahů, především v § 1a) písmeno b) právo na spravedlivé odměňování zaměstnance v § 1a) písm. e) právo na rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

Dále zákoník práce v Části první, Hlavě IV přímo stanovuje právo zaměstnance na rovné zacházení a zakazuje diskriminaci. V § 16 odstavci 1 jsou stanoveny povinnosti zaměstnavatele v zajišťování rovného zacházení se zaměstnanci, odstavec 2 odkazuje na definici přímé a nepřímé diskriminace a na případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, na zákon č. 198/2009 Sb. (antidiskriminační zákon), v odstavci 3 definuje, jaké chování se za diskriminaci nepovažuje. V § 17 zákoník práce stanovuje, že právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon. Zákaz diskriminace v postupu zaměstnavatele před vznikem pracovněprávního vztahu upravuje § 30 zákoníku práce. Zákaz diskriminace se vztahuje i na prováděcí předpisy k zákoníku práce.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů upravuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání v § 4.

Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů je základním a sjednocujícím zákonem v boji proti nerovnému zacházení
a diskriminaci osob z ustanovení tohoto zákona vycházejí antidiskriminační opatření ostatních právních předpisů upravujících tuto problematiku. Výše uvedené zákony (event. i jejich prováděcí předpisy) v řadě případů přímo odkazují ve svých ustanoveních na obecnou úpravu a definice stanovené antidiskriminačním zákonem.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy EU (např. Směrnice Rady č. 76/207EHS ze dne 9. 2. 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu zaměstnání a o pracovní podmínky)
a v návaznosti na LZPS a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech:

• práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání;
• přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti;
• pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování;
• členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují;
• členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují;
• sociálního zabezpečení;
• přiznání a poskytování sociálních výhod;
• přístupu ke zdravotní péči a jejímu poskytování;
• přístupu ke vzdělání a jeho poskytování;
• přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

Tento zákon v § 1 odstavci 3 přímo stanoví, že fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována.

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů zajišťuje kontrolu nad dodržováním pracovněprávních vztahů z hlediska práva na rovné zacházení a zákaz diskriminace zejména v ustanovení části čtvrté „ Přestupky a správní delikty právnických osob“ v § 11 - přestupky na úseku rovného zacházení, v § 13 – přestupky na úseku odměňování zaměstnanců, v § 18 – přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců, v § 24 – správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení, v § 25 – správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců
a v § 31 – správní delikty právnických osob na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

Legislativní změny v oblasti antidiskriminačních opatření byly úspěšně dokončeny vydáním zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon, jako sjednocující právní předpis v boji proti nerovnému zacházení
a diskriminaci, tvoří společně s Ústavou České republiky základní rámec i pro právní úpravu ostatních zvláštních zákonů, ve kterých je třeba tuto problematiku právně regulovat vzhledem ke specifickým podmínkám, které upravují.

 

MPSV realizuje pravidelná školení a semináře: „Rovné příležitosti žen a mužů v oblasti anti-diskriminačních opatření“ určené vybraným pracovníkům Úřadu práce ČR. Školení pracovníků jsou v oblasti anti-diskriminačních opatření financovaná z národních zdrojů. V rámci základních modulů pro zprostředkování, poradenství a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou zahrnuty i moduly rovnosti zacházení a antidiskriminační postupy. Úřad práce ČR v roce 2011 školil téma „Rovné příležitosti žen a mužů v oblasti anti-diskriminačních opatření“ prostřednictvím svých školicích středisek v rámci vstupního školení pro všechny nově přijímané pracovníky, včetně poradce a zprostředkovatele, kteří pracují přímo s klienty. Metodická doporučení, která MPSV zpracovává, jsou v souladu s principy dobré správy. MPSV se účastní akcí pořádaných Institutem pro veřejnou správu, v jehož nabídce jsou také kurzy věnované rovnému zacházení a problematice diskriminace.

 

Propagační akce zaměřené na zaměstnavatele vycházejí zejména z monitoringu trhu práce, na základě něhož se oslovují zaměstnavatelé, kteří mají konkrétní požadavky na nové pracovníky. Dále jsou pracovníci trhu práce oslovováni a jsou v permanentním styku s rozhodujícími zaměstnavateli a dalšími institucemi na trhu práce na úrovni regionů, zabezpečují nebo se i zúčastňují různých burz práce nebo burz škol požádaných ve spolupráci s okresními hospodářskými komorami, kde se mají možnost prezentovat i lokální zaměstnavatelé, a dále spolupracují na akcích pořádaných profesními sdruženími.

Příkladem dobré praxe je v tomto ohledu projekt brněnské organizace IQ Roma servis,
o. s., která realizuje projekt s názvem „Ethnic Friendly zaměstnavatel“. V rámci něj je už od roku 2007 udělována značka „Ethnic Friendly zaměstnavatel“, tj. zaměstnavatel, který se otevřeně hlásí k zásadě rovného zacházení a nediskriminuje uchazeče o zaměstnání
a pracovníky nejen pro jejich etnický původ a národnost. Ocenění zaměstnavatele je jasným signálem nejen pro uchazeče o zaměstnání jiného etnického původu, ale i pro veřejnost, že zaměstnavatel dává stejnou příležitost etnicky odlišnému obyvatelstvu stejně jako ostatním. Smyslem propagace značky je rovněž přispět k vytvoření nediskriminačního pracovního prostředí a šíření povědomí o významu rovných příležitostí. Do roku 2011 bylo v ČR značkou oceněno na čtyřicet zaměstnavatelů.

 

4.4 ZDRAVÍ

Úkoly ke zlepšení situace Romů v oblasti zdraví jsou v gesci MZd. Usnesením ze dne
12. října 2011 č. 750 uložila vláda ČR ministru zdravotnictví pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010.

 

4.4.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast zdraví

V rámci Akčního plánu v části vzdělávání jde o naplňování níže uvedeného úkolu:

• implementovat program „zdravotního sociálního pracovníka“ na krajích a obcích.

K úkolu je definován indikátor měřitelnosti:

• počet klientů zdravotně sociálních pomocníků.

V Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010 zaznělo ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví následující doporučení:

• podporovat osvětu a zvýšení informovanosti sociálně vyloučených Romů o zdravém životním stylu, o fungování systému zdravotní péče, včetně prevence zaměřené specificky na mladé Romy a na téma plánovaného rodičovství;
• podporovat realizaci preventivních programů cílených na sociálně vyloučené Romy zaměřených na oblast prevence užívání návykových látek a patologické hráčství;
• podporovat vzdělávání zdravotnických pracovníků o specifických kulturně a sociálně podmíněných faktorech, které ovlivňují zdravotní stav menšin a to jak v rámci pregraduálního, tak i postgraduálního studia;
• podporovat průběžně longitudinální epidemiologická šetření zdravotního stavu sociálně vyloučených skupin obyvatelstva zaměřená na identifikaci faktorů, které zdravotní stav ovlivňují a nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Na základě výsledků těchto šetření systematicky odstraňovat překážky v přístupu sociálně vyloučených osob ke zdravotní péči.
  4.4.2 Informace o plnění úkolů

 

Činnost zdravotně sociálních pomocníků byla zahájena v lednu 2006 v rámci pilotního projektu „SASTIPEN ČR – Zdravotně sociální pomocníci ve vyloučených lokalitách“.

V roce 2011 působilo v ČR celkem 9 zdravotně sociálních pomocníků a to pouze ve
4 krajích ze 14 v ČR, což je vzhledem k potřebnosti programu nedostatečný počet a bylo by účelné jejich počet navýšit.

Tabulka č. 16 Program Zdravotně sociální pomoc v roce 2011

Lokality pokryté službou
Kraj	Počet ZSP
Olomoucký kraj	3
Jihomoravský kraj	2
Moravskoslezský kraj	3
Jihočeský kraj	1
Celkem                                                                                                                               9

Nadregionálním poskytovatelem tohoto programu v ČR je brněnská organizace Drom, která zaměstnává 8 z 9 zdravotních asistentů. Každý z pomocníků této organizace poskytl službu v průměru 60 uživatelům. Celkem pak byla v rámci programu poskytnuta podpora 485 uživatelům, z nichž 71% představovaly ženy. Pomocníci spolupracovali s uživateli při řešení 811 dlouhodobých zakázek. Největší podíl zakázek (29%), představují zakázky typu „začlenění do systému sociální péče“, které se týkaly zajištění výhod pro zdravotně znevýhodněné, jako například kompenzačních a protetických pomůcek, dávek pro osoby se zdravotním postižením, ale také invalidních důchodů apod. V průběhu řešení všech zakázek pomocníci provedli celkem 6 789 intervencí. Dlouhodobé zakázky se podařilo úspěšně dokončit v 80% případů. Kromě dlouhodobých zakázek poskytli pomocníci jednorázovou intervenci a pomoc v dalších 1 279 případech. Výsledky průzkumu realizovaného v prosinci 2011 svědčí o tom, že poskytování služby mělo pozitivní vliv na 70%  uživatelů.

 

• Plnění věcných doporučení v roce 2011:

1. Podporovat osvětu a zvýšení informovanosti o zdravém životním stylu, o fungování systému zdravotní péče, včetně prevence zaměřené specificky na mladé Romy a na téma plánovaného rodičovství.

Uvedené okruhy jsou zahrnuty v metodickém předpise soc. zdravotních pomocníků, kteří by takto zaměřenou osvětu měli provádět. Zároveň vypisuje MZd každoročně několik dotačních titulů, kam má možnost přihlásit se a získat dotaci kdokoli, kdo předloží kvalitně zpracovaný projekt dle platného metodického předpisu.

 

 

Jedná se konkrétně o:

• Národní program zdraví – projekty podpory zdraví, jehož prioritou je podpora zdravé výživy, pohybové aktivity a prevence užívání alkoholu a tabákových výrobků;
• Národní program řešení problematiky HIV/AIDS, jehož prioritou je zajištění bezplatného anonymního testování na HIV a cílená edukace, zejména v minoritním
  a rizikově se chovajících se skupinách;
• Program péče o děti a dorost, jehož prioritou je zlepšení zdraví a dorostu;
• Prevence kriminality – jehož prioritou je podpora sociálních aspektů zdraví včetně prevence násilí na dětech.

MZd by uvítalo, pokud by bylo předloženo více projektů zaměřených na sociálně vyloučené lokality.

1. Podporovat realizaci preventivních programů cílených na sociálně vyloučené Romy zaměřených na oblast prevence užívání návykových látek a patologického hráčství.

Na tuto oblast se zaměřuje dotační program MZd Národní program zdraví, z něhož mohou poskytovatelé takto zaměřených aktivit čerpat dotace na prevenci rizikových forem chování.

 

1. Podporovat vzdělávání zdrav. pracovníků o specifických kulturně a sociálně podmíněných faktorech, které ovlivňují zdravotní stav menšin a to jak v rámci pregraduálního, tak
   i postgraduálního studia.

 

• Oblast vzdělávání lékařských pracovníků:

Zdravotnická zařízení akreditovaná dle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání
 a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů jsou akreditována na praktickou část dle vzdělávacích programů vydávaných ve Věstníku MZd, popř. na vybrané povinné kurzy.

Jedná se např. o kurz „Základy lékařské etiky, komunikace, managementu a legislativy“, který byl součástí vzdělávacích programů pro obory specializačního vzdělávání od roku 2005 – 2010, ve vybraných vzdělávacích programech základních oborů a ve všech nástavbových oborech je povinný i nadále. MZd při přípravě a novelizaci vzdělávacích programů základních oborů kurz opět začlení jako povinný.

 

• Oblast vzdělávání nelékařských pracovníků:

V rámci postgraduálního vzdělávání jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci vzděláváni ve vzdělávacích programech specializačního vzdělávání, které jsou tvořeny základním
 a odborným modulem. Základní modul obsahuje témata z oblasti pedagogiky a andagogiky, filozofie a etiky, řízení ošetřovatelské péče apod. Obsahuje následující konkrétní předměty:

• „Interpersonální dovednosti specialisty“ – náplní jsou interpersonální dovednosti s ohledem na pacienta a sociální prostředí, podpůrné techniky ke zvládání pracovní zátěže a komunikace s agresivním pacientem, komunikaci se zvláštními skupinami pacientů, etickému přístupu k pacientům a jejich blízkým s ohledem na věk
  a charakter onemocnění, techniky k identifikaci faktorů ovlivňujících kvalitu života pacientů.
  • „Edukace“ – náplní je mimo jiné vztah mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty ze sociálně vyloučeného prostředí, specifiky edukace dětí, seniorů, cizinců a zvláštních skupin nemocných

MZd informuje na svých webových stránkách v rámci náplně výše uvedených kurzů
 o možnosti využít při přednášce klíčové dokumenty a podklady zajišťované
a shromažďované Radou vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.

 

1. Podporovat průběžně longitudinální epidemiologická šetření zdravotního stavu sociálně vyloučených skupin obyvatelstva zaměřená na identifikaci faktorů, které zdravotní stav ovlivňují a nerovností v přístupu ke zdrav. péči a tyto překážky odstraňovat.

V souvislosti s děním ve Šluknovském výběžku v září 2011 provedla počátkem tohoto roku Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje cílenou kontrolu proočkovanosti dětí ze sociálně slabých rodin ve Šluknovském výběžku. V plánu je pokračování této aktivity na podzim tohoto roku.

 

 

5. NaPLňování ÚKOLŮ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY

 

Kromě základních priorit, v jejichž rámci jsou definovány úkoly Akčního plánu (vzdělání, zaměstnanost, bydlení a zdraví), si zúčastněné země Dekády vytyčily tři průřezová témata, která se prolínají napříč čtyřmi výše uvedenými prioritami. Jedná se o následující oblasti:

• boj s diskriminací;
• rovné příležitosti romských žen a mužů;
• sociální soudržnost.

 

5.1 Boj proti diskriminaci

5.1.1 Činnost Kanceláře veřejného ochránce práv v roce 2011

V roce 2011 se Kancelář veřejného ochránce práv zabývala několika antidiskriminačními opatřeními, která přispěla i k rovným příležitostem Romů.

 

• Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol

Cílem výzkumu bylo ověřit, zda je naplňováno právo na rovné zacházení v oblasti základního vzdělávání tak, jak jej požaduje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. To vše za situace, kdy je Česká republika je opakovaně kritizována za diskriminaci v přístupu ke vzdělání, kdy má docházet
k nadměrnému umisťování českých Romů do škol poskytujících vzdělání dětem s postižením.

Výsledky výzkumu zahájeného v roce 2011 byly zveřejněny v červnu 2012. Výzkumníci při jeho realizaci vycházeli z předpokladu, že v ČR žije dle oficiálních odhadů 150 – 300 tisíc Romů, tj. podíl romské populace z celkové populace ČR dosahuje 1,4 – 2,8 %. Dalo by se tedy očekávat, že tento podíl by měl být zhruba zachován v subpopulaci dětí školou povinných (šetření se účastnilo 67 škol, kde se vzdělávalo 3.896 žáků, v době šetření bylo přítomných 2 801 žáků).

Etnicita žáků byla zjišťována dvěma metodami sběru etnických dat - metodou pozorování a metodou identifikace na základě nepřímých kritérií. Výzkum doložil, že jsou romští žáci v bývalých zvláštních školách, dnes označovaných jako základní školy praktické, výrazně nadreprezentováni. Pracovníci veřejného ochránce práv prostřednictvím metody pozorování identifikovali celkem 32% romských žáků na sledovaných školách. Kvalifikovaný odhad učitelů byl vyšší – 35% romských žáků. Tyto výsledky potvrdily skutečnost, že v ČR 5 let od vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR nadále pokračuje nepřímá diskriminace romských dětí.

 

• Další aktivity

Další aktivity Kanceláře veřejného ochránce práv již nebyly přímo zaměřené na Romy jako výše popsaný výzkum, nicméně se příslušníků romské menšiny také dotýkaly. Přestože Kancelář veřejného ochránce práv specificky neeviduje národnost stěžovatelů, z obsahu podnětů, které jsou mu předkládány k řešení, lze dovodit, že se na něj obrací i Romové, a to nejčastěji v níže uvedených oblastech:

 

• Pronájem obecního bydlení

Stěžovatelé poukazují na diskriminaci v přístupu k obecnímu bydlení (v drtivé většině na základě etnicity). Při šetření těchto podnětů se potýkal veřejný ochránce práv zejména s obtížnou prokazatelností diskriminačního jednání. Jako problematickou vnímal zhoršující se dostupnost bydlení pro sociálně slabé a absenci zákona o sociálním bydlení.

 

• Dopady zrušení sociálního příplatku

Od 1. ledna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV. Tímto právním předpisem byl (kromě jiných úsporných opatření) zrušen sociální příplatek pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, jejichž příjem byl nižší než dvojnásobek životního minima.

V důsledku tohoto úsporného opatření se řada rodin s nezaopatřenými dětmi ocitla v tíživé sociální situaci, neboť pokles jejich příjmů nebyl dostatečně kompenzován. S největší tvrdostí toto opatření dopadlo na rodiny, kterým byly před 1. lednem 2011 vypláceny dávky pomoci v hmotné nouzi. Zákonodárce totiž opomněl v přechodných ustanoveních „úsporného balíčku“ zakotvit, aby se při přepočítávání výše příspěvku na živobytí po skončení výplaty sociálního příplatku nepřihlíželo k sociálním příplatkům, které byly rodinám vyplaceny v předchozích měsících. V důsledku započtení dříve vyplacených sociálních příplatků byly po dobu prvních tří měsíců roku 2011 poskytované dávky i o několik tisíc korun nižší
 a nepostačovaly k úhradě základních životních potřeb rodin. Hrozilo tudíž zadlužení těchto rodin a prohloubení stavu hmotné nouze.

K řešení tohoto problému veřejný ochránce práv rodinám doporučoval, aby požádaly o mimořádnou okamžitou pomoc (zejména na úhradu nutného jednorázového výdaje
a z důvodu hrozby sociálním vyloučením). Orgány pomoci v hmotné nouzi veřejný ochránce práv vyzval, aby tyto případy řešily individuálně a upozornil je na to, že rodiny, které jsou dlouhodobě příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, jsou v případě výrazného poklesu příjmu, který však nebyl dostatečně kompenzován, ohroženy sociálním vyloučením.

 

• Dávky na bydlení

Opakovaně veřejný ochránce práv řešil případy, kdy lidé neměli dostatečné finanční prostředky k úhradě bydlení. Jednalo se zejména o situace, kdy osoby v hmotné nouzi, užívající nájemní formu bydlení, nebyly v bytě přihlášeny k trvalému pobytu z důvodu hrozby neprodloužení nájemní smlouvy na dobu určitou. Těmto osobám nemohl být přiznán ani příspěvek na bydlení ani doplatek na bydlení. Na náklady na bydlení mohly požádat o mimořádnou okamžitou pomoc; tato dávka je však nenároková a jednorázová (byť ji lze poskytnout opakovaně).

Veřejný ochránce práv se zabýval správností postupu úřadů při posuzování soužití sociálně slabých vícegeneračních rodin v rodinných domcích či vícepokojových bytech. Úřad práce ČR a jeho pracoviště obvykle posuzovaly všechny osoby společně, proto byl jejich příjem vyšší než vynaložené náklady na bydlení a nedostaly ani příspěvek na bydlení ani doplatek na bydlení. Dotčeným správním úřadům doporučoval, aby formalisticky nevycházely pouze (někdy z mnoho let starých) kolaudačních rozhodnutí, ale aby vždy vyhodnotily faktický stav věci, tj. zda pokoje obývané jednotlivými rodinami jsou schopny plnit samostatně funkci dlouhodobého bydlení, resp. zda tvoří samostatné „bytové“ jednotky se společným hygienickým zázemím, a na základě toho určit několik okruhů společně posuzovaných osob tak, aby jednotlivé rodiny obdržely dávky na bydlení.

Ve vyšším počtu se na veřejného ochránce práv obracely i osoby bydlící v jiné než nájemní formě bydlení (typicky na ubytovně, v podnájmu). Tyto osoby nemají nárok na příspěvek na bydlení ani na doplatek na bydlení. Doplatek na bydlení jim však může být poskytnut z důvodů hodných zvláštního zřetele. Veřejný ochránce práv se domnívá, že v případech, kdy neuhrazením nákladů na bydlení hrozí vznik bezdomovectví dotčené osoby
a tato osoba se aktivně snaží řešit svůj stav hmotné nouze (zejména si hledá zaměstnání), měl by být doplatek na bydlení poskytnut.

 

5.2 Rovné příležitosti romských žen a mužů

Téma rovné příležitosti žen a mužů[4] je v romské menšině aktuálním. Vyrovnání znevýhodnění romských dívek a žen, které často čelí dvojí diskriminaci, tj. jako příslušnice menšiny a jako ženy uvnitř vlastní komunity, bylo jednou z priorit Českého předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 – 2015, stejně tak je to i jeden z úkolů, který vyplývá ze strategického materiálu Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 (úkol 1.6 Průběžně podporovat rovné příležitosti žen v romské komunitě).

Za účelem vyrovnání znevýhodnění romských žen v české společnosti, se ČR připojila k mezinárodní iniciativě s názvem Iniciativa romských žen (Roma Women Initiative)[5], která sdružuje asi 135 organizací z Bosny, Bulharska, Chorvatska, Česka, Maďarska, Kosova, Makedonie, Moldavska, Polska, Rumunska, Srbska a Slovenska. Projekt Iniciativy romských žen vznikl v roce 1999 jako součást programů organizace Open Society Institut. Jeho cílem je podpořit hnutí romských žen ve střední a východní Evropě a vychovat mladé romské aktivistky. Řada romských žen v ČR usiluje o zlepšení svých podmínek a šancí na získání kvalitního vzdělávání a pracovního místa.

Právě romské ženy patří ke skupinám, které nejvíce ohrožuje nezaměstnanost. Opakované neúspěchy při hledání práce však snižují jejich sebevědomí a bohužel předurčují
i jejich budoucí uplatnění spíše v rodinném kruhu a v komunitě. Vazby v romském společenství jsou mnohem silnější, než je obvyklé v české společnosti. Romské rodiny často nepřipouštějí to, aby žena studovala, podle zvyklostí by měla hlavně pečovat o rodinu a děti. Aktuální potřebou je vyslyšet názory romských žen a zjistit, jak vnímají ony svou roli ve společnosti.

Kancelář Rady se na téma rovných příležitostí zaměřila při akcích uspořádaných v rámci Českého předsednictvím Dekádě romské inkluze, kde byla situace romských žen jednou z priorit. Kancelář Rady dále plánuje aktivity na podporu romských žen, zejména konference a semináře zabývající se pozicí romských žen v české společnosti a jejich životními ambicemi. Cílem je vytvořit návrhy na opatření ke zlepšení jejich společenského postavení. Tematické kulaté stoly by se měly zabývat situací romských žen, jejich postavením v rodině, ale i určitými emancipačními trendy v romské společnosti.

Příklady úspěšných projektů vyrovnávajících znevýhodnění romských žen ve společnosti:

• Projekt „Manushe“

Podporou romských žen se dlouhodobě zabývá občanské sdružení Slovo 21, o. s., které realizuje projekt Manushe. Skupina Manushe funguje od roku 2000 a sdružuje více než 170 romských žen i mužů bez rozdílu věku nebo vzdělání z celé České republiky. Ženská romská skupina Manushe usiluje o prosazení následujících cílů:

• vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky a bojovat za ně;
• aktivní zapojení romských žen a dívek do společnosti;
• zvyšování sebevědomí romských žen a dívek a jejich vzdělávání;
• úspěšné skloubení tradic a emancipace v romské komunitě;
• zlepšování postavení romských žen na trhu práce.

 

• Manušňija – program na podporu zaměstnávání romských žen

Do srpna 2011 probíhal v rámci sdružení Slovo 21 o. s., projekt zaměřený na podporu zaměstnatelnosti málo kvalifikovaných a nezaměstnaných romských žen a pomoc k překonání překážek, které jim brání najít si dobré zaměstnání. Projekt je realizován v Olomouckém, Ústeckém a Středočeském kraji a je zaměřen na skupinu 60 žen, z nichž následnou rekvalifikací by mělo projít minimálně 30 žen a absolvování kurzu základů podnikání 20 žen.

Součástí projektu je série motivačních workshopů, kde se s jednotlivými ženami pracuje na zvýšení a upevnění jejich sebevědomí, zlepšení komunikačních a sebeprezentačních dovedností. Probíhá zde poradenství o možnostech a způsobech hledání zaměstnání i o tom, jak si zaměstnání udržet. Celkem proběhlo 12 workshopů - vždy 4 v každém z výše uvedených krajů.

Na tento základní výcvik navazuje nabídka rekvalifikačních kurzů v oborech, ve kterých je reálné v daném regionu nalézt práci a nabídka absolvování kurzu základů podnikání.

 

5.3 Sociální soudržnost

Sociální vyloučení významné části romské populace v ČR je jedním z nejzávažnějších problémů české společnosti, které rozděluje českou společnost na většinovou, jenž odvozuje způsob svého života od zaměstnání, mzdy a spotřeby vymezené pracovními příjmy, a na menšinovou část, která je mimo pracovní trh, provází jí dlouhodobá nezaměstnanost a způsob života odvozený od sociálních dávek, půjček, dluhů, a jiných způsobů doplňkové obživy[6].

Ekonomická neaktivita vyloučených Romů a závislost na příjmu ze sociálních dávek negativně ovlivňuje postoje české společnosti vůči Romům, kterým je často přisuzováno zneužívání systému sociálního zabezpečení. V praktické rovině se negativní postoje vůči této skupině projevují anticiganismem[7] a v radikální vyhraněné podobě i v aktivitách pravicových extremistů.

Vláda ČR za tímto účelem přijala celou řadu strategických materiálů, jejichž cílem je sociální začleňování sociálně vyloučených Romů. Hlavním cílem politiky státu v oblasti romské integrace je plné zapojení Romů do společnosti a zlepšení postavení Romů ve všech sférách života. Vláda si klade za cíl dosáhnout zlepšení sociálního postavení Romů, zejména v klíčových oblastech jako je vzdělávání, zaměstnanost a dosažení porozumění mezi příslušníky romské menšiny a ostatní společností. Ze socioekonomického hlediska usiluje o sociálně-ekonomickou integraci vyloučených Romů tak, aby byli zastoupeni ve všech vrstvách české společnosti a dosahovali statisticky přibližně stejných výsledků
v sociálněekonomických parametrech jako majorita. K dosažení tohoto cíle je nutné vytvářet taková opatření, která jsou citlivá k odlišné kulturní a sociální zkušenosti příslušníků romských komunit.

Dlouhodobý záměr vlády ČR k realizaci politiky romské integrace je zpracovaný v dokumentu Zásady dlouhodobé Koncepce romské integrace do roku 2025[8], který vláda přijala v roce 2005. Ústřední metou dlouhodobé vládní strategie romské integrace je zlepšit postavení Romů ve všech sférách života společnosti, kde dnes existují nepřijatelné rozdíly mezi převážnou částí majoritní společnosti a značnou částí Romů, a tím dosáhnout bezkonfliktního soužití Romů s ostatní společností. Vláda si klade za cíl dosáhnout do roku 2025 zlepšení života Romů v klíčových oblastech jako je vzdělávání a pracovní trh, aby specifická opatření k začlenění příslušníků romských komunit v podobě tzv. „vyrovnávacích postupů“ nebyla nadále nutná. Případné přetrvávající dílčí problémy by následně mohly být efektivně řešeny v rámci „mainstreamových“ politik v těchto sektorech. Zásady souzní s mezinárodně uznávanými principy, standardy ochrany, zkušenostmi a doporučeními mezinárodních institucí a organizací, zároveň zohledňují vývoj integrace Romů na lokální úrovni a předpokládané trendy plynoucí zejména z členství České republiky v Evropské unii
a také z přistoupení České republiky k Dekádě romské inkluze 2005 – 2015[9].

Dne 21. prosince 2009 přijala vláda ČR usnesením č. 1572 materiál Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013. Jedná se o strategický dokument, který obsahuje opatření směřující k vyrovnání šancí a vstupních znevýhodnění Romů, které jim brání plnohodnotně participovat na kulturním, společenském, ekonomickém a politickém životě většinové společnosti. Kromě řešení sociálních otázek se materiál zaměřuje i na rozvoj a uchování romského jazyka i na důstojné uctění obětí romského holocaustu. Součástí materiálu je Realizační plán koncepce romské integrace 2010 - 2013, kde je uveden celkový výčet úkolů pro jednotlivé resorty a doporučení pro další subjekty, které vyplývají z jednotlivých opatření. Mezi realizátory opatření jsou zahrnuty i kraje a obce, přičemž jim nejsou kladeny závazné úkoly tak jako jednotlivým resortům, ale pouze doporučení. V roce 2011 pokračovala realizace úkolů, které byly pro toto období naplánované v Realizačním plánu Koncepce romské integrace 2010 – 2013 (údaje o plnění úkolů jsou uvedeny v příloze Zprávy s názvem
 Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2011).

Dne 21. října 2011 byla usnesením č. 699 schválena Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015, která byla vytvořena v návaznosti na Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou vzala vláda na vědomí usnesením č. 462 ze dne
14. června 2010. Strategie rozpracovává obecné teze Východisek do konkrétních opatření. Zaměřuje se na jeden z největších společenských problémů v ČR, který ohrožuje sociální soudržnost a nejviditelněji se projevuje vznikem sociálně vyloučených lokalit. Opatření obsažená ve Strategii směřují k řešení situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Tvorbou Strategie byla pověřena zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, ty také koordinují její naplňování a monitorují implementaci jednotlivých opatření. Materiál obsahuje celkem 71 opatření v oblastech bezpečnosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb, podpory rodin s dětmi, v oblasti zdraví, zaměstnanosti a regionálního rozvoje. Z usnesení vyplývají úkoly pro ministry práce
a sociálních věcí, školství, pro místní rozvoj, financí, zdravotnictví, spravedlnosti, vnitra, které by měly být plněny dle stanoveného časového harmonogramu.

 

 

6. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY

 

Romové jsou primárně cílovou skupinou uživatelů a konkrétním výstupem Dekády by tedy mělo být zlepšení jejich sociálního postavení v české společnosti. Kancelář Rady průběžně medializuje činnosti realizované v rámci této mezinárodní iniciativy, aby se informace o ní dostaly i k samotným Romům. Pravidelnými účastníky dekádních akcí jsou také krajští koordinátoři pro romské záležitosti, zástupci romských poradců a terénních pracovníků a NNO, kteří jsou v přímém kontaktu s cílovou skupinou a mohou jí tak zprostředkovat informace o této mezinárodní iniciativě. Pracovníci kanceláře jsou rovněž otevřeni k jednání se zájemci, kteří se chtějí zapojit do aktivit v rámci Dekády, zároveň průběžně odpovídají nejen na dotazy médií, ale i běžných občanů, kterří se na tuto iniciativu dotazují.  

Účast Romů v koordinačních a řídících mechanismech je zajištěna prostřednictvím romských členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, kteří jsou průběžně informováni o plánovaných i realizovaných aktivitách Dekády a mají na svých jednáních možnost ovlivnit její směřování.

Významným článkem spolupráce je občanská iniciativa Romů zastoupená romskými občanskými sdruženími, která mají své zástupce ve Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005 - 2015. Ti na jednání Výboru prezentují potřeby a problémy Romů žijících v sociálně vyloučených romských lokalitách, zároveň jsou schopni identifikovat bariéry, které snižují efektivitu integračních politik a předávají na této půdě řadu cenných podnětů a návrhů na opatření. Občanská sdružení jsou významným realizátorem integračních opatření, která jsou součástí inkluzivních projektů financovaných nejčastěji ze státního rozpočtu nebo z ESF. Kromě pozitivních dopadů na romské příjemce jsou tyto organizace významným zaměstnavatelem Romů. Mají tedy pozitivní dopad i na zaměstnanost této cílové skupiny.   

 

 

7. ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY

 

Je zřejmé, že se Dekáda nemůže opírat pouze o aktivity resortů, které průběžně plní úkoly Akčního plánu. Aby měl Akční plán Dekády romské inkluze 2005 – 2015 skutečné dopady na životní situaci Romů a byl možný přenos příkladů dobré praxe na místní úroveň, je nezbytná spolupráce s kraji a obcemi, které mají dle zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů plnit úkoly napomáhající k integraci romské menšiny do společnosti.  

Za účelem přenosu vládních koncepcí a strategií romské inkluze spolupracovali pracovníci kanceláře Rady v roce 2011 se Svazem měst a obcí ČR (dále jen SMO), který reprezentuje 75% obyvatel žijících v obcích ČR a dále s Asociací Krajů ČR. Oba subjekty mají rovněž od roku 2010 své zástupce v Radě vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.

Velmi důležitým článkem jsou krajští koordinátoři pro romské záležitosti působící na úrovni krajských úřadů, romští poradci působící na úrovni obcí s rozšířenou působností
a terénní pracovníci obcí, kteří naplňují cíle Dekády prostřednictvím každodenní práce se sociálně vyloučenými Romy v terénu přímo v sociálně vyloučených romských lokalitách.

 

1. Činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti v roce 2011

Zřízení pozice krajského koordinátora je legislativně ukotveno v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a spočívá v koordinaci, metodické podpoře dalších subjektů na lokální úrovni ve prospěch zlepšení sociální, kulturní i politické situace Romů.

Úřad vlády ČR podporuje každoročně finančně jejich činnost prostřednictvím dotačního programu Podpora krajských koordinátorů pro romské záležitosti (s výjimkou činnosti koordinátora Hl. města Prahy). Níže v tabulce je uvedena poskytnutá dotační podpora v rámci krajů za rok 2011.

Tabulka č. 17 Výše dotační podpory v rámci programu Podpora koordinátorů pro romské záležitosti

Podpora koordinátorů pro romské záležitosti
Vyčleněno: 5 165 tis. Kč	Vyčerpáno: 4 565, 7 tis. Kč	Podpořeno 12 projektů.

V roce 2011 se zaměřovali krajští koordinátoři na metodickou a koordinační činnost pracovníků místních samospráv, kteří se zabývají agendou romských záležitostí ve spádové oblasti obcí s rozšířenou působností. Pro ně, ale i pro zástupce nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), zástupce veřejných institucí pořádali konference, semináře
 a společné koordinační porady (v průměru 4 x ročně), kde diskutovali o možnostech zlepšení pozice Romů v kraji a koordinovali své postupy, aby působili synergicky na jejich situaci
a tím také podporovali navazování partnerství mezi organizacemi na lokální úrovni a síťování sociálních služeb.

Krajští koordinátoři se účastnili tvorby koncepčních materiálů kraje, zejména krajských strategií romské integrace, střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, vytvářeli podklady pro tvorbu koncepcí jiných odborů či ministerstev, byli zapojeni do tvorby Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a zároveň se účastnili připomínkování materiálů legislativní i nelegislativní povahy kraje a ministerstev. Byli také členy pracovních skupin (nejčastěji skupin v oblasti prevence kriminality a skupin zabývajících se cíleně integrací Romů), kde prosazovali zájmy a potřeby Romů. Jejich role spočívala v monitoringu situace Romů a vyhodnocení jejich potřeb, úspěšnosti integrační politiky kraje a integračních projektů realizovaných jak veřejnými, tak i neziskovými organizacemi. Většina koordinátorů byla zapojena do dotační politiky kraje, vyhodnocovala předložené projekty nebo poskytovala organizacím na lokální úrovni poradenství ke zpracování projektových žádostí. Koordinátoři byli zapojeni do řešení řady aktuálních kauz
 a problémů týkajících se Romů, prováděli na místě šetření, jednali se subjekty, které byly do kauzy zapojeny, poskytovali poradenství a koordinovali postupy zainteresovaných institucí.

 

1. Činnost romských poradců v roce 2011

Na činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti navazuje činnost romských poradců. Ti se zabývají agendou romských záležitostí ve spádové oblasti obcí s rozšířenou působností a za tímto účelem spolupracují i příslušnými odbory obecních úřadů, s místními romskými autoritami, s poskytovateli sociálních služeb a s dalšími institucemi důležitými pro zlepšení situace Romů.

Romští poradci monitorují situaci Romů ve svém správním obvodě, hájí jejich oprávněné zájmy a potřeby. Za tímto účelem iniciují dialog mezi subjekty na lokální úrovni a prosazují vznik opatření ke zlepšení situace Romů, řeší opět ve spolupráci s místními autoritami aktuální problémy sociálně vyloučených romských lokalit a aktivně se zapojují do tvorby strategií romské integrace na lokální úrovni.

 

1. Činnost Agentury pro sociální začleňování v roce 2011

V roce 2011 se zvýšil počet lokalit, v nichž Agentura působila z 23 (2010) na 26 lokalit. Tímto Agentura rovněž naplnila závazek, který pro její fungování vyplývá z usnesení vlády ČR č. 85 ze dne 23. ledna 2008, které ukládá povinnost rozšiřovat od roku 2009 postupně činnost Agentury dle poptávky měst a obcí.

V průběhu roku 2011 Agentura ukončila svoji činnost na základě rozhodnutí monitorovacího výboru z 2. února 2011 v lokalitě Holešov (únor 2011) a v pilotních lokalitách Jesenicko, Broumov, Brno, Ostrava, Přerov a Roudnice nad Labem (k 30. 6. 2011). U šesti pilotních lokalit (Litvínov, Cheb, Most, Břeclav, Šluknovsko, Ústí nad Labem) bylo rozhodnuto o prodloužení intervence Agentury v dosavadním rozsahu až do konce roku 2012. K 10 lokalitám, ve kterých Agentura působí od poloviny roku 2010 (Obrnice, Bruntál, Toužim, Trmice, Jáchymov, Bílina, Havířov, Kutná Hora, Jirkov a Chomutov), přibylo
v červenci 2011 dalších 10 lokalit (Kadaň, Vejprty, Děčín, Kolín, Sokolov, Mělnicko, Duchcov, Větřní, Hodonín, Krupka). V druhé polovině roku 2011 tedy Agentura působila celkem ve 26 lokalitách.

Základem projektu Agentury[10] je spolupráce s městy/obcemi/regiony založená na ustavení lokálních partnerství, která jsou tvořena vedením obce/města a dalšími relevantními aktéry na poli sociální integrace, tj. i ze zástupců NNO, úřadů, škol, policie ČR, atd. V 9 z 10 nových lokalit bylo uzavřeno devět platforem lokálního partnerství. V průběhu roku 2011 spolupracovala Agentura s 422 lokálními partnery. Těmito partnery byli zástupci místní samosprávy, zástupy vzdělávacích institucí, sociálních odborů, policie, nestátních neziskových organizací, probační a mediační služby i zástupci příslušných krajských úřadů.

Klíčovou roli pro činnost Agentury na lokální úrovni zastává lokální konzultant.
Ten v první řadě na začátku svého působení zajistí realizaci situační analýzy vyloučené romské lokality, která má poskytnout lokálním partnerům expertní podklady pro tvorbu cílené společné strategie sociálního začleňování. V roce 2011 byly dokončeny situační analýzy pro 10 lokalit vybraných v roce 2010. Převzaty byly zadavatelem 4 pro lokality v Havířově, v Kutné Hoře, v Trmicích a v Jáchymově. U dalších 6 analýz lokalit Jirkov, Bílina, Bruntál, Obrnice, Toužim/Teplá a Chomutov se řešilo jejich dopracování. Bohužel výpadek těchto
6 situačních analýz přinesl větší zátěž lokálních konzultantů a jejich asistentů při přípravě podkladů pro tvorbu lokálních strategií sociálního začleňování. V druhé polovině roku 2011 bylo vypsáno další výběrové řízení malého rozsahu na vypracování situačních analýz
v 10 lokalitách vybraných na začátku roku 2011.

Situační analýzy jsou podkladem pro spolupráci s lokálními partnery a pro tvorbu lokálních strategií sociálního začleňování, které by měly vést k eliminaci vzniku a šíření sociálně vyloučených lokalit v daném městě/obci. V první polovině roku 2011 byla dokončována tvorba lokálních strategií v lokalitách vybraných v roce 2010, v druhé polovině roku byla zahájena tvorba strategií v 10 lokalitách vybraných na začátku roku 2011. V roce 2011 byly ve spolupráci s lokálními partnery dokončeny a následně radami a zastupitelstvy schváleny strategie v Ornicích (červenec 2011), v Bruntále (červen 2011), Toužim/Teplá (březen/duben 2011), Trmice (květen 2011), Jáchymov (únor 2011), Bílina (květen 2011), Havířov (červen 2011), Kutná Hora (duben 2011), Jirkov (březen 2011). V Chomutově byla místní strategie sociálního začleňování připravena a přijata lokálním partnerstvím v červnu 2011, zastupitelstvo však do konce roku o strategickém plánu sociálního začleňování nehlasovalo.

Plnění opatření lokálních strategií probíhalo zejména v prvním pololetí roku 2011 ve
12 pilotních lokalitách, kde v návaznosti na strategické plánování Agentura realizovala
i projektové poradenství a pomáhala lokálním partnerům připravit projekty na realizaci opatření uvedených ve strategii. Projekty byly předkládány v rámci výzev evropských strukturálních fondů, ale i v rámci ostatních dotačních titulů financovaných ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a obcí. V druhé polovině roku probíhalo projektové poradenství zejména v 6 pilotních lokalitách Agentury (Břeclav, Cheb, Litvínov, Most, Šluknovsko, Ústí nad Labem) a v lokalitách, kde spolupráce probíhala na bázi vzdálené podpory (Roudnice nad Labem, Brno, Ostrava, Broumov, Jesenicko, Přerov), dále v 10 lokalitách, které vstoupily do spolupráce s Agenturou v roce 2010. Za tímto účelem Agentura zpracovala metodický postup asistence při přípravě projektů, využívá také služeb externích poradenských společností, které se v regionech specializují na přípravu projektů ze strukturálních fondů EU.

V roce 2011 se spolupracovalo na přípravě či zahájení 11 individuálních projektů obcí (Cheb, Most, Broumov, Jesenicko (2), Šluknovsko (3). V oblasti podpory IOP 3.1 b. – výstavba infrastruktury pro služby se Agentura podílela na přípravě 40 projektů (Cheb (2), Most (2), Ústí nad Labem (3), Broumov, Ostrava (3), Holešov, Roudnice nad Labem (2), Přerov, Jesenicko (5), Šluknovsko (4), Kadaň (1), Kutná Hora (2), Sokolov (1), Kolín (1), Brno (1), Obrnice (1), Duchcov (1), Větřní (1). Ke konci roku 2011 se Agentura podílela na přípravě 155 projektů v lokalitách, z toho 37 se již realizuje.

V roce 2011 se Agentura zabývala evaluací své činnosti v pilotních lokalitách. Za tímto účelem zadala vypracování souhrnné evaluační zprávy, kterou realizovala společnost SocioFaktor, s.r.o. Zato zpráva se skládá ze 13 samostatných evaluačních analýz ze všech pilotních lokalit (Brno, Broumov, Jesenicko, Přerov, Slezská Ostrava, Roudnice nad Labem, Holešov, Břeclav Brno, Cheb, Most, Šluknovsko, Ústí nad Labem). Součástí evaluace bylo
15 individuálních rozhovorů, skupinových rozhovorů se 40 účastníky a dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo 176 respondentů. Externí evaluace zhodnotila činnost Agentury v pilotních lokalitách takto:

1. přínos Agentury pro situaci v oblasti sociální integrace v dané lokalitě, změnu situace v sociálně vyloučené lokalitě a sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb k návratu na trh práce a v oblasti bydlení a to v návaznosti na zavedená opatření, připravené projektové záměry a projekty.
2. sociální (integrační) politiky v obci, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy realizovat účinná opatření a k adekvátnosti postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2008 – 2010; doplňkově také se zřetelem na absorpční kapacity aktérů v oblasti sociální integrace.

Z jednotlivých výstupů je patrná stále se zvyšující efektivita činnosti Agentury v lokalitách a úspěšnost aplikovaných nástrojů. Proběhla standardizace intervence Agentury v lokalitě, což významně zvyšuje její účinnost – to se projevuje mj. na činnosti Agentury v lokalitách, ve kterých působí od roku 2010. Jsou výrazněji dynamičtější a vedou rychleji k předpokládaným cílům, než tomu bylo po roce působení Agentury v pilotních lokalitách (2008 – 9).

 

 

8. VÝDAJE A ROZPOČET NA PROGRAM DEKÁDY

 

8.1 Náklady na koordinaci Dekády v roce 2011

Náklady na koordinaci mezinárodní iniciativy Dekáda romské inkluze 2005 – 2015, kterou prováděla Kancelář Rady, činily za rok 2011 ze státního rozpočtu 991 236,- Kč.

 

Tabulka č. 18 Náklady na koordinaci Dekády za rok 2011

Datum	Akce	Předmět/účel	finanční částka (v Kč)
2. - 4. 2. 2011	Mezinárodní konference: Zlepšování přístupu Romů k bydlení: dobré lokální praxe, financování a legislativa	Konference realizovaná s partnery Dekády za finančního přispění dalších subjektů	160.000,-
8. 4. 2011	Oslava Mezinárodního dne Romů	Kulturní a společenský program realizovaný partnerem Dekády	35.000,-
duben, květen	Externí zadání zhotovení Souhrnné analytické zprávy k dotačnímu programu Podpora terénní práce za rok 2010	Podklad pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2010 a Zprávy o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010	15.000,-
11. -12. 5. 2011	EU Roma Network	Občerstvení	101.850,-
26. – 28. 5. 2011	Národní konference k inkluzivnímu vzdělávání a mezinárodní konference Nesegregované vzdělání ve střední a východní Evropě, dobré praxe a cesta dopředu	Konference realizovaná s partnery Dekády za finančního přispění dalších subjektů	93.100,-
27. 5. 2011	Vernisáž výstavy Ministerstvo školství varuje	Konference realizovaná s partnery Dekády za finančního přispění dalších subjektů	40.000,-
27. – 28. 6. 2011	Mezinárodní řídící výbor	Občerstvení	446.570,-
6. – 7. 12. 2011	Seminář v Olomouci	Náklady na ubytování a občerstvení	99.716,-
Celkem                                                                                                                           991.236,-

 

8.2 Přehled rozpočtu na koordinaci Dekády na rok 2012

Tabulka č. 19 Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády v roce 2012

Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2012
Koordinační činnost a posilování kapacity NNO - indikativní odhad nákladů na rok 2012
Náklady	Jednotka	Počet jednotek	Sazba za jednotku	Celkové náklady v Kč
I. Konzultace, posudky, lektorné - služby				60 000
II. Přímé náklady
Semináře (4) – občerstvení	seminář	2	60 000	120 000
III. Ostatní služby (tlumočení, překlady, zprostředkování, polygrafie)				120 000
Celkové náklady (I + II + III)		300 000

8.3 Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2013

Tabulka č. 20 Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády v roce 2013

Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2013
Koordinační činnost a posilování kapacity NNO - indikativní odhad nákladů na rok 2013
Náklady	Jednotka	Počet jednotek	Sazba za jednotku	Celkové náklady v Kč
I. Konzultace, posudky, lektorné - služby				60 000
II. Přímé náklady
Semináře (4) - občerstvení	seminář	2	60 000	120 000
III. Ostatní služby (tlumočení, překlady, prostředkování, polygrafie)				20 000
Celkové náklady (I + II + III)		200 000

 

8.4 Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády romské inkluze 2005 – 2015 na rok 2014

Tabulka č. 21 Návrh rozpočtu na koordinaci Dekády v roce 2014

Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády 2005 – 2015 na rok 2014
Koordinační činnost a posilování kapacity NNO indikativní odhad nákladů na rok 2014
Náklady	Jednotka	Počet jednotek	Sazba za jednotku	Celkové náklady v Kč
I. Přímé náklady
propagační předměty				_
Mezinárodní konference - občerstvení	konference	1	100.000	100.000
Národní semináře - občerstvení	seminář	4	40.000	160.000
Mezisoučet II.				260.000
II. Ostatní služby (tlumočení, překlady, zprostředkování, polygrafie)				40.000
Celkové náklady (I + II)		300.000

 

 

9. ZÁVĚRY

 

Rok 2011 byl pro ČR zásadním, neboť byla do 30. června 2011 předsednickou zemí této mezinárodní iniciativy. V rámci českého předsednictví podpořila vláda ČR realizaci několika významných akcí, jejichž cílem bylo prodiskutovat témata klíčová pro úspěšnou integraci Romů v členských zemích Dekády, podpořit výměnu zkušeností a dobré praxe a iniciovat vznik nových opatření, která povedou k podpoře začleňování Romů nejen na úrovni členských zemí Dekády, ale i na úrovni Evropské unie. Tematicky se veškeré aktivity zaměřovaly na následující prioritní oblasti, které si vláda ČR stanovila v roce 2010 společně se Sekretariátem Dekády, Světovou bankou, s Nadací Otevřené společnosti a s Romským vzdělávacím fondem:

• Inkluzivní vzdělávání – vytváření inkluzivní politiky opřené o empirická data
  a možnosti sběru a využití etnických dat;
• Životní situace a práva dětí;
• Romské ženy nahlížející na politiku integrace ve všech jejích oblastech;
• Implementace integračních politik na lokální úrovni se zaměřením na samosprávy;
• Média a obraz Romů.

V roce 2011 bylo vyčerpáno za účelem koordinace aktivit Dekády romské inkluze 2005 – 2015 ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly 304 – Úřad vlády ČR celkem 991.236,- Kč. Významný podíl z této částky byl investován do akcí uspořádaných v rámci Českého předsednictví Dekádě romské inkluze 2005 – 2015.

Co se týče posouzení míry naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011, je velmi obtížné přesně identifikovat vliv realizovaných opatření na situaci sociálně vyloučených Romů. K tomu chybí relevantní kvantitativní i kvalitativní statistické údaje, které by bylo možné každoročně srovnávat a na základě nich sledovat vývoj situace Romů v čase. Z tohoto důvodu by prioritou pro následující období Dekády měla být diskuse
o nastavení monitorovacího mechanismu, jehož součástí budou průběžná výzkumná šetření zaměřená na míru naplňování jednotlivých úkolů Akčního plánu a na identifikaci dopadů Dekády na situaci romské menšiny v ČR.

Další výzvou je komplexní vyhodnocení úspěšnosti Akčního plánu Dekády romské inkluze za období 2005 – 2010 a jeho aktualizace s přihlédnutím k současnému vývoji situace Romů. Aktualizace by se měla dotknout jednotlivých cílů stanovených v prioritních oblastech Dekády, které by měly být předefinovány tak, aby byly měřitelné a v praxi skutečně dosažitelné. Dále by mělo dojít k úpravě či ke koncepci nových opatření reagujících na aktuální potřeby Romů a k nastavení odpovídajících indikátorů měřitelnosti.

Z informací poskytnutých o naplňování úkolů Akčního plánu Dekády je zřejmě, že zainteresované instituce plní úkoly spíše rutinně. V současnosti je však nutné s ohledem na nezlepšující se situaci Romů začít rozvíjet nové přístupy, vytvářet a pilotně ověřovat inovativní projekty a opatření, identifikovat příklady dobré praxe a podporovat jejich přenos. To vše jsou oblasti, které jsou výzvou pro Dekádu pro rok 2012 a léta následující.

V návaznosti na vyhodnocení naplňování úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011, je zainteresovaným resortům doporučeno, aby pokračovaly v naplňování doporučení uvedených v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2010 a plnily některá nová doporučení, která reagují na aktuální situaci Romů.  

 

9.1 Věcná doporučení

• Jednoznačně ukotvit přednost individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné základní škole. Ustanovení by mohlo být součástí ustanovení § 16 školského zákona např. v následujícím znění: „Žák se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně zdravotního postižení, se přednostně vzdělává formou individuální integrace v základní škole“.
• Vypustit bez náhrady možnost zařazení žáka bez postižení do speciální třídy nebo školy podle ustanovení § 10 odst. 2 a ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) a b) vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními.vzdělávacími potřebami ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.
• Novelizovat vyhlášku č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení
   a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky tak, aby školy již s účinností k 1. 9. 2012 měly uloženou povinnost ministerstvu vykázat údaje o tom, zda vzdělávají žáky podle přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro žáky s LMP a zároveň sdělily jejich přesný počet.
• Vytvořit do 31. 12. 2012 přesnou evidenci bývalých zvláštních škol obsahující informace o počtu žáků vzdělávaných podle přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro žáky
  s LMP, její pravidelnou aktualizaci, jakož i její zaslání Kanceláři veřejného ochránce práv a ČŠI.

• Naplnit požadavky vyplývající z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci
  D. H. a ostatní versus ČR; zabránit tomu, aby byly romské děti na základě sociálního znevýhodnění vzdělávány od zahájení povinné školní docházky ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.
  • Rozpracovat a následně implementovat v praxi vládou schválené strategické dokumenty, zejména Národní akční plán inkluzivního vzdělávání; zajistit kontinuitu aktivit realizovaných v souvislosti s těmito strategiemi, zároveň posílit závazky vyplývající z těchto strategií pro odpovědné instituce tak, aby se nemohly vyhýbat plnění úkolů (stanovit tzv. S. M. A. R. T definici cílů, nastavit systém průběžného vyhodnocení aktivit a vyhodnocení důsledně provádět).
• Změnit způsob financování regionálního školství a zajistit, aby vzdělávání žáka se sociálním znevýhodněním doprovázel zvýšený normativ na vzdělávání jako je tomu
  u kategorie žáků zdravotně postižených[11].
• Maximálně podpořit reintegraci sociálně znevýhodněných romských žáků, kteří se aktuálně vzdělávají ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením dle vzdělávacího programu pro žáky s lehkým postižením do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu. Za tímto účelem vytvořit účinné mechanismy průběžného hodnocení jejich školní úspěšnosti, přezkumu výsledků vyšetření školských poradenských pracovišť, na základě nichž byly tyto děti umístěny do tříd určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.
• Vyhodnotit prostřednictvím nezávislé analýzy potřebnost a efektivitu základních škol praktických vzdělávajících dle vzdělávacích programů určených pro žáky s lehkým mentálním postižením v jednotlivých regionech s ohledem na potenciál jejich sociálně znevýhodněných žáků vzdělávat se v běžných školách a ty, které budou shledány jako nadbytečné převést do kategorie běžných škol, podpořit vytvoření proinkluzivních podmínek v nich tak, aby se zde mohli vzdělávat žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.
• Prostřednictvím České školní inspekce intenzivně monitorovat situaci romských dětí, žáků a studentů na všech úrovních vzdělávací soustavy a identifikovat pochybení škol
   a školských poradenských zařízení ve vztahu k této cílové skupině, prostřednictvím nápravných opatření zajistit ochranu jejího práva na vzdělávání bez diskriminace. Za účelem odstranění těchto chyb zajišťovat antidiskriminační školení a metodickou podporu pracovníků škol a školských poradenských pracovišť.
• Předcházet ve spolupráci se zřizovateli škol vzniku nových segregovaných škol s vysokým podílem romských žáků a podpořit prostřednictvím systémových programů
  a projektů desegregaci již existujících segregovaných škol nacházejících se v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit.
• Prostřednictvím metodických pokynů a vzdělávání průběžně podporovat, aby testování romských dětí, žáků a studentů ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí prováděné školskými poradenskými zařízeními vycházelo z dobré znalosti přirozeného prostředí těchto dětí.
• Posílit kompetence pracovníků ve školách a školských poradenských zařízení prostřednictvím vzdělávání a metodické podpory tak, aby dokázali odborně a odpovědně zajistit informovaný souhlas zákonných zástupců se zařazením dítěte, žáka či studenta do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením, zaměřit na tuto oblast činnost České školní inspekce.
• Podporovat provázanost sociální a pedagogické intervence ve vztahu k sociálně znevýhodněným romským dětem, žákům a studentům, průběžně prostřednictvím dotačních programů resortu podporovat realizaci vzdělávacích a sociálních programů pro romské děti tak, aby bylo v romské populaci dosaženo srovnatelných studijních výsledků, jako je tomu ve skupině ostatních dětí.
• Vytvořit metodický manuál pro pracovníky ve školství, jehož součástí budou kritéria, na jejichž základě budou schopní jasně identifikovat dítě, žáka či studenta se sociálním znevýhodněním.
• Vytvořit standardní činnosti asistenta pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním, nastavit systém jejich metodické podpory a evaluace jejich činnosti; zahájit debatu na téma zefektivnění financování tohoto vyrovnávacího opatření.
• Přijmout opatření, která znemožní zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním při základních školách vzdělávajících podle přílohy k RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením a současně podpořit základní školy hlavního vzdělávacího proudu při zřizování tohoto typu tříd.

 

• Navrhnout ve spolupráci s MPSV komplexní řešení sociálního bydlení, vymezit cílovou skupinu oprávněných osob, na které se bude sociální bydlení zaměřovat
   a vytvořit nástroje pro prevenci a řešení sociálního a prostorového vyloučení[12].
• Podporovat rozvoj inovativních koncepcí sociálních forem bydlení, otevírat prostor pro výměnu zkušeností, sběr a šíření přenositelných příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni.
• Provázat v následujícím programovacím období využívání evropských strukturálních fondů EU s tvorbou a naplňováním integrovaných plánů rozvoje měst zaměřujících se na odstranění prostorové segregace Romů a zajištění rovného přístupu k bydlení.

 

• Podporovat průběžně monitoring a evaluaci programů aktivní politiky zaměstnanosti, sledovat do jaké míry reagují na specifické potřeby romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce.
• Podporovat na lokální úrovni za účelem zvýšení zaměstnanosti Romů partnerství
  a spolupráci mezi úřady práce, místní samosprávou a nestátními neziskovými organizacemi k zajištění koordinace aktivní politiky zaměstnanosti, veřejné služby
  a aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a ke zvýšení participace Romů na trhu práce.
• Reformovat veřejné služby zaměstnanosti tak, aby se zvýšila individualizace podpory znevýhodněných Romů, jejich účast v rekvalifikačních programech a programech pro profesní výcvik; zajistit odborné vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby byli schopní reagovat na specifické potřeby uchazečů o zaměstnání ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.
• Podporovat sociální podnikání ve vztahu k obtížně zaměstnatelným Romům a pilotní ověřování inovativních projektů zaměřených na zvýšení participace Romů na trhu práce, identifikovat v rámci poskytnuté dotační podpory z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013 příklady úspěšných projektů a otevírat prostor pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni.
• Monitorovat výskyt diskriminace a šířit principy rovného zacházení s romskými uchazeči o zaměstnání na trhu práce, působit na postoje zaměstnavatelů a stimulovat jejich zájem
  o zaměstnávání a rovné zacházení s romskými zaměstnanci.
• Podporovat realizaci programů prevence budoucí nezaměstnanosti mladistvých romských uchazečů o zaměstnání zaměřených zejména na profesní vzdělávání, profesní poradenství a pracovní výcvik s možností získání osvědčení o absolvování výcviku.

 

• Podporovat osvětu a zvýšení informovanosti sociálně vyloučených Romů o zdravém životním stylu, o fungování systému zdravotní péče, včetně prevence zaměřené specificky na mladé Romy a na téma plánovaného rodičovství.
• Podporovat realizaci preventivních programů cílených na sociálně vyloučené Romy zaměřených na oblast prevence užívání návykových látek a patologické hráčství.
• Podporovat vzdělávání zdravotnických pracovníků o specifických kulturně a sociálně podmíněných faktorech, které ovlivňují zdravotní stav menšin a to jak v rámci pregraduálního, tak i postgraduálního studia.
• Podporovat průběžně longitudinální epidemiologická šetření zdravotního stavu sociálně vyloučených skupin obyvatelstva zaměřená na identifikaci faktorů, které zdravotní stav ovlivňují a nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Na základě výsledků těchto šetření systematicky odstraňovat překážky v přístupu sociálně vyloučených osob ke zdravotní péči.