II.

 

 

 

 

 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. ÚVOD.. 3

2. DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI. 4

2.1 Řídicí struktury Dekády romské inkluze. 4

2.2 Předsednictví Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2012. 5

2.3 Financování aktivit Dekády v roce 2012. 7

3. DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI. 9

3.1 Koordinace. 9

3.2 Aktivity v rámci dekády v roce 2012 na národní úrovni 11

4. NAPLŇOVÁNÍ ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2012. 14

4.1 VZDĚLÁVÁNÍ. 14

4.2 BYDLENÍ. 23

4.3 ZAMĚSTNANOST.. 28

4.4 ZDRAVÍ. 37

5. NaPLňování ÚKOLŮ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY.. 45

5.1 Boj proti diskriminaci 45

5.2 Rovné příležitosti romských žen a mužů. 47

5.3 Sociální soudržnost. 48

6. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY.. 51

7. ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY.. 52

8. VÝDAJE A ROZPOČET NA PROGRAM DEKÁDY.. 58

9. ZÁVĚRY.. 59

 

1. ÚVOD

Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2012 byla vypracována na základě usnesení vlády ze dne 12. listopadu 2012 č. 831 ke Zprávě o stavu romské menšiny v České republice za rok 2011, k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2011 a k Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011.

Informace obsahuje přehled aktivit, které se uskutečnily v roce 2012 v rámci této mezinárodní iniciativy, a to jak v předsednických státech Dekády romské inkluze 2005–2015 (dále jen „Dekáda“), tak i v ČR na národní úrovni. Materiál není vytvořen pouze pro účely informování vlády ČR, ale i pro potřeby Mezinárodního řídícího výboru Dekády a členských států Dekády, které průběžně vyhodnocují pokrok v plnění národních Akčních plánů Dekády romské inkluze 2005–2015.

Součástí materiálu jsou tedy i informace o plnění úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze na období 2005 – 2015 (dále jen „Akční plán“) v roce 2012. Postupné naplňování akčních plánů členských států by mělo vést k eliminaci sociálního vyloučení Romů. Vláda ČR si pro období 2005–2015 zvolila jako prioritní oblasti intervence vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. Kromě těchto priorit se Dekáda zaměřuje i na průřezová témata jako je boj s diskriminací, rovné příležitosti romských žen a mužů a sociální soudržnost.

Do realizace Akčního plánu jsou v ČR zapojeny resorty zásadní pro romskou inkluzi. Jedná se o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které je gestorem opatření v oblasti vzdělávání, dále Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) jako realizátor opatření v oblasti zaměstnanosti a částečně i v oblasti bydlení, kde úkoly plní i Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) a Úřad vlády ČR (dále jen „ÚVČR“). Na plnění úkolů Akčního plánu se podílí i Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZd“) jako gestor opatření v oblasti zdraví. Tyto resorty se také prostřednictvím jimi vytvořených podkladů podílely na přípravě této informace.

 

 

1. DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

Do Dekády je zapojeno dvanáct zemí Evropy. ČR přistoupila k Dekádě dne 26. ledna 2005 usnesením vlády ČR č. 136 o přistoupení k mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze 2005–2015. Mezinárodní iniciativu tvoří vedle ní Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina a Španělsko. Slovinsko a Spojené státy americké (dále jen „USA“) mají v rámci Dekády statut pozorovatele.

Klíčovými partnery jsou pro tuto mezinárodní iniciativu vlády zúčastněných zemí, nevládní organizace, mezinárodní instituce a romská občanská společnost, která zastupuje cílovou skupinu Romů a prosazuje naplnění jejich potřeb.

Aktivity v rámci Dekády směřovaly v roce 2012:

• k posílení sociálního začleňování Romů jako priority regionální a evropské politické agendy;
• k výměně zkušeností a vzájemného poučení, k zapojení Romů do rozhodování, která se jich týkají;
• k využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace;
• ke zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů prostřednictvím aktivní celospolečenské diskuze.

 

1. Řídicí struktury Dekády romské inkluze

Mezinárodní řídící výbor představuje nejvyšší rozhodovací a koordinační těleso iniciativy na mezinárodní úrovni. Schvaluje mezinárodní priority a plánuje společné aktivity Dekády financované ze společného rozpočtu všech států. Výbor se setkává zpravidla dvakrát ročně a pořádá jej předsednický stát Dekády. Jeho úkolem je především koordinace aktivit Dekády na mezinárodní úrovni a monitoring naplňování akčních plánů členských států.

Každý ze zúčastněných států Dekády předsedá po dobu jednoho roku Mezinárodnímu řídícímu výboru, koordinuje mezinárodní aktivity iniciativy a aktivně komunikuje se Sekretariátem Dekády, který sídlí v Maďarsku.

Předsedající stát plní především následující úkoly:

• vypracovává a navrhuje pracovní plán priorit na dobu svého předsednického období;
• svolává a řídí setkání Mezinárodního řídícího výboru, mezinárodní konference, semináře a workshopy v souladu s pracovním plánem;
• předkládá Výroční zprávu o Dekádě Mezinárodnímu řídícímu výboru;
• spolupracuje s mezinárodními organizacemi, donory a občanskou společností v otázce sociální inkluze Romů;
• řídí práci sekretariátu Dekády;
• komunikuje se sdělovacími prostředky a informuje je o cílech, aktivitách a výsledcích iniciativy.

 

1. Předsednictví Dekádě romské inkluze 2005–2015 v roce 2012

 

1. Makedonské předsednictví

Předsednictví Republiky Makedonie Dekádě bylo zahájeno dne 1. července 2011 a ukončeno dne 31. června 2012. Makedonie navázala na předsednictví ČR a předala jej dne 25. června 2012 Chorvatsku na 22. Mezinárodním řídícím výboru Dekády ve Skopje.

Makedonie společně s dalšími jedenácti evropskými státy vytvářela a realizovala programy, které se ve značné míře podílejí na zlepšování sociálního začleňování a snižování chudoby. Hlavním cílem je překlenout hluboce zakořeněné problémy a sociální vyloučení Romů, jako nejpočetnější evropské menšiny.

Klíčovými byly v rámci Makedonského předsednictví výměna dobrých praxí, vytvoření prostoru pro inovativní řešení a nové podněty k dosažení cílů Dekády. Hlavními pilíři předsednictví byla v prvé řadě zaměstnanost a bydlení a sekundárně se jednalo i o oblast zdraví, problematiku osob bez osobních dokladů a včasný vývoj dětí. Členské státy Dekády byly přizvány na konference, které se tematicky zabývaly právě výše uvedenými prioritními oblastmi.

Při naplňování priorit makedonského předsednictví byl kladen důraz na průřezová témata. V první řadě se jednalo o zvýšení povědomí romských žen o jejich právech a o posílení jejich kompetencí při řešení problémů, se kterými se setkávají například v oblasti zdravotní péče, zaměstnanosti a bydlení. V souvislosti s přijetím antidiskriminační legislativy v Makedonii byla diskriminace druhým mezisektorovým tématem. Posledním průřezovým tématem byla institucionalizace dobrých praxí a zkušeností získaných při realizaci úspěšných a v praxi ověřených projektů.

Makedonie si v oblasti osvětové činnosti kladla za cíl zlepšit informovanost o způsobu spravování Dekády, jejich cílů a priorit. V tomto duchu vyzvala státy k vytvoření školících programů pro úředníky státní správy, které by zlepšily povědomí o Dekádě a přístupu států k integraci Romů. Další cílovou skupinou měla být široká veřejnost, na kterou by se měly soustředit mediální kampaně (informativní a vzdělávací) k tématům jako je například propojenost sociálního vyloučení a chudoby s příslušností k romské menšině a podíl Dekády na objektivizaci tohoto tématu.

V druhé polovině makedonského předsednictví se zástupce kanceláře Rady účastnil ve dnech 23–25. ledna 2012 konference s názvem „Směrem k lepšímu zdraví Romů“. Konferenci zahájil makedonský ministr bez portfeje Nezded Mustafa a mezi hosty byli zástupci států Dekády, ministerstev zdravotnictví a romských NNO.

Cílem konference bylo sdílet příklady dobré praxe ke zlepšení zdravotní situace romské populace. Konference se konkrétně zaměřila na způsoby nastavení programu romských zdravotních mediátorů. Tento program je úspěšně realizován v Bulharsku, Rumunsku, Srbsku nebo Makedonii. Akce byla rozdělena do tří tematických částí. První se obecně zaměřila na opatření ke zlepšení zdravotního stavu a přístupu Romů ke zdravotní péči. V druhém bloku byly identifikovány lidskoprávní závazky států ve vztahu ke zdraví Romů a do jaké míry jsou naplňovány ve skutečnosti. Třetí a poslední tematická část se zaměřila na překážky, které brání přístupu Romů k základní zdravotní péči a způsoby nápravy.

Dílčím cílem konference bylo kromě sdílení zkušeností i hledání způsobů, jak zlepšit proočkovanost Romů a obyvatel, kteří žijí ve vyloučených lokalitách. Účastníci zde sdíleli informace v oblasti imunizace znevýhodněných skupin obyvatel, sociálně vyloučených obyvatel, mezi něž patří z velké části Romové. Zástupci ČR seznámili účastníky s koordinací romské integrace v ČR a s praxí, se kterou se v ČR při očkování Romů potýkáme. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) nabídlo účastníkům konference spolupráci v oblasti prevence šíření infekčních nemocí v romských komunitách.

 

1. Chorvatské předsednictví

       Chorvatské předsednictví bylo zahájeno 25. června 2012 na zasedání 22. Mezinárodního řídícího výboru Dekády.

Stanovené priority chorvatského předsednictví vychází ze záměru posílit závazky Akčního plánu Dekády propojením Dekády romské inkluze 2005–2015 a Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. S ohledem na příležitosti poskytované Rámcem EU pro vnitrostátní strategie integrace se priority chorvatského předsednictví zaměřují na podporu následujících oblastí:

• vzdělávání a postavení romského jazyka;
• tolerance a nediskriminace;
• aktivizace romské mládeže;
• informovanosti veřejnosti o Genocidě Romů za II. světové války.

22. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády ve Skopje se účastnila ve dnech
25. – 26. června 2012 i zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Mgr. Monika Šimůnková.

První den jednání se program věnoval oficiálnímu předání předsednictví Dekádě Chorvatsku za přítomnosti makedonského vicepremiéra a ministra bez portfeje Nezdeda Mustafy, který má integraci Romů ve své agendě. Poté Chorvatsko prezentovalo svůj akční plán s aktivitami, které plánuje jako předsednická země zorganizovat.

Ve druhé části dne se účastnící zasedání věnovali prezentaci Zpráv o pokroku (Progress Reports) jednotlivých členských zemí Dekády za rok 2011 a diskusi o společných rysech a rozdílech mezi Dekádou a iniciativami EU na tomto poli, zejména v rámci naplňování Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020.

Další den pokračovaly prezentace Zpráv o pokroku, a poté vnitřní situace Sekretariátu Dekády a jejího Svěřeneckého fondu. Účastníci byli informování o rozšiřující se působnosti Sekretariátu, zvláště jeho analytické činnosti. V otázce Svěřeneckého fondu byli delegáti upozornění na stále se zmenšující finanční podporu účastnických zemí.

Zásadním výsledkem jednání bylo zhodnocení situace Romů v členských zemích Dekády za poslední rok. Zprávy obsahovaly vždy úvodní posouzení pokroku v integraci Romů a následně podrobné rozvedení pokroku ve všech tematických oblastech, na které se Dekáda zaměřuje (bydlení, školství, zaměstnanost, zdravotní péče).

Kancelář Rady rovněž připravila Zprávu o pokroku v oblasti integrace Romů, která hodnotila situaci Romů a pokrok v plnění Akčního plánu Dekády, Koncepce romské integrace na období 2010–2013, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015 a dalších strategických materiálů.

Zástupce ČR se ve dnech 23–25. září 2012 účastnil 23. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády romské inkluze 2005–2015 v Záhřebu v Chorvatsku, které bylo prvním (inauguračním) zasedáním v rámci chorvatského předsednictví. Zasedání se konalo za přítomnosti náměstkyně ministra chorvatské vlády a několika vysoce postavených státních úředníků z členských zemí zapojených do Dekády romské inkluze.

První den jednání byl věnován nejdříve tématu využití zdrojů ze strukturálních fondů EU pro účely Dekády. Zde se již tradičně diskuse větvila na situaci zemí, které jsou členskými státy EU, a které jimi nejsou. V souvislosti s tím zde byla zmiňována důležitá role projektu Open Society Foundations s názvem „Making the Most of EU Funds for Roma“.

Další část jednání se věnovala otázce pokračování Dekády po jejím oficiálním završení v roce 2015, což je stále aktuálnější otázka. Tato část byla rozdělena do třech tematických diskusních skupin: „Dekáda v čase“, „Dekáda v rozsahu“, „Dekáda v prostoru“. Poslední významný blok dne se věnoval vzdělávání Romů.

Druhý den patřila mezi hlavní témata otázka romské mládeže, která byla jednou z priorit chorvatského předsednictví. V rámci tohoto bloku vystoupil např. zástupce Evropského fóra mladých Romů. Následovalo vystoupení zástupce Rady Evropy, který představil Akční plán romské mládeže. Na tento bod programu navázal panel zaměřený na antidiskriminační aktivity. Závěrečnou částí jednání byla série prezentací příkladů dobré praxe, konkrétně úspěšných projektů pro integraci Romů z různých zemí. Během odpoledního programu účastníci navštívili lokality Medžimurje, ve které žije značný počet sociálně slabých Romů.

Důležitým výsledkem diskusí o budoucnosti Dekády bylo především nastínění její budoucí podoby a identifikování problémů, se kterými by se mohla potýkat. Hlavním závěrem je zcela zřejmý zájem mnoha dalších států se do této iniciativy zapojit. Zároveň však není jasné, kdo a jak bude ochoten iniciativu podporovat finančně. Účast států na příspěvcích do Svěřeneckého fondu Dekády se totiž stále snižuje, takže téměř jediným sponzorem je nadace Open Society Foundations. Vzhledem k tomuto problému je ohrožena i efektivita Dekády. Účastnící jednání Mezinárodního řídícího výboru se shodli na tom, že pro efektivní změnu situace Romů v členských zemích Dekády je nutné provázat konkrétní projekty s dostatkem finančních zdrojů.

Během jednání byly představeny také velmi pozitivní příklady, kam lze v budoucnu zájem Dekády směřovat. Mezi ně patří bezesporu program „SWIFT“, díky kterému skupina srbských Romů, která z velké části využívala k obživě obří skládku, založila s finanční a logistickou podporou Světové zdravotnické organizace úspěšnou sociální firmu na zpracování a další využití odpadů. Dalším pozitivním prvkem v jednání byl jistě také případ černohorské romské osady Konik, ve které došlo téměř k humanitární katastrofě. Romové v této osadě však byli díky tlaku, mj. Dekády romské inkluze, podpořeni prostředky EU z jejich rozvojových programů na pomoc evropských zemím mimo EU.

 

1. Financování mezinárodních aktivit Dekády

Na zasedání Mezinárodního řídícího výboru v listopadu 2005 v Bukurešti rozhodly zúčastněné státy a mezinárodní instituce o zřízení Svěřeneckého fondu více dárců na podporu Dekády romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“), jehož záměrem je financovat mezinárodní aktivity a technickou asistenci pro zúčastněné vlády.

V roce 2012 byly ze Svěřeneckého fondu Dekády financovány mezinárodní workshopy organizované v rámci českého a makedonského předsednictví, zejména technická asistence pro zajištění seminářů a konferencí. Aktivity Dekády byly v roce 2012 podpořeny částkou $ 65.019 (viz tabulka níže).

 

Tab č. 1 – Přehled aktivit financovaných v roce 2012 ze Svěřeneckého fondu Dekády

Projekty	Žadatel	Příjemci	Výše podpora v  US$
Workshop k přístupu Romů ke zdravotní péči, Makedonie, leden 2012	Organizace HERA, Makedonie	všechny členské státy Dekády	$ 9,619
Mezinárodní seminář „Nové tváře anticiganismu v moderní Evropě", ČR, červen 2012	Organizace Slovo 21, o. s., ČR	Maďarsko, Slovensko, Česká republika, Bulharsko	$ 5,826
Regionální konference: „Pro Romy bez dokladů“, Makedonie, březen 2012	Organizace Mecesina, Makedonie	nečlenské země Dekády	$ 14,864
Regionální konference „Včasný rozvoj dítěte a kvalita vzdělání Romů”, Makedonie, březen 2012	Organizace Sumnal, Makedonie	všechny členské státy Dekády	$ 17,016
Regionální konference “Systematický přístup ke zlepšení podmínek bydlení v prostředí Romů“, Makedonie, květen 2012	Organizace LIL, Makedonie	všechny členské státy Dekády	$ 17,697
Celkem                                                                                                                  $ 65.022

 

 

1. DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI

 

1. Koordinace aktivit Dekády v ČR

Aktivity probíhající v rámci Dekády na úrovni jednotlivých členských států má na starosti národní koordinátor. Od 18. května 2011 tuto funkci vykonává zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková.

Koordinace aktivit v ČR je v gesci poradního orgánu vlády Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny (dále jen „Rada“) a Odd. kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a sekret. Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „kancelář Rady“), které je organizační složkou Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Rada k tomuto účelu zřídila v březnu 2004 expertní tým složený ze zástupců institucí zapojených do realizace politiky romské integrace (tj. zástupců ministerstev, akademické obce, občanského sektoru a zejména romských občanských sdružení, Romů a občanské části Rady).

Členové týmu se pravidelně setkávají v rámci Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005–2015 (dále jen „Výbor“), který je jedním z výborů Rady. Zde probíhá odborná diskuse o mezinárodních aktivitách zaměřených na integraci Romů. Předsedkyní tohoto výboru je národní koordinátorka Dekády, Mgr. Monika Šimůnková.

Tato platforma se v roce 2012 setkala třikrát. První zasedání se uskutečnilo 12. ledna 2012. Členové Výboru zde byli informováni o aktuálním postupu ve věci tvorby a plnění strategií integrace Romů vyplývajících z Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, který přijala Evropská komise dne 5. dubna 2011 v Budapešti. Rámec EU stanovil čtyři pilíře, ve kterých mají členské státy usilovat o lepší integraci Romů: přístup ke vzdělání, k zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.

V reakci na uvedený rámec byly členské státy vyzvány vypracovat vnitrostátní strategie ke zlepšení ekonomické a sociální integrace Romů a do konce roku 2011 je odevzdat Evropské komisi. ČR zaslala Evropské komisi v souvislosti s požadavkem o předložení vnitrostátní strategie integrace Romů, případně souboru opatření, které se zaměřují na romskou integraci, následující dokumenty:

• Koncepce romské integrace 2010–2013, která obsahuje kromě hlavních směrů vlády ČR k integraci Romů také jasně definovaný realizační plán s konkrétními úkoly pro jednotlivé resorty.
• Zásady dlouhodobé Koncepce romské integrace do roku 2025.

Členové Výboru měli také možnost se vyjádřit, zda je potřebné aktualizovat Akční plán Dekády romské inkluze 2005–2015. Na základě diskuze, kterou členové Výboru vedli nad jednotlivými oblastmi Akčního plánu, tj. oblast bydlení, vzdělávání, zaměstnanosti a zdraví, se dospělo k závěru, že je nutné zaměřit se na sjednocení Akčního plánu s dalšími existujícími strategickými dokumenty, jenž byly přijaty vládou na podporu romské inkluze (Koncepce romské integrace, Akční plán Dekády romské inkluze a Strategie boje proti sociálnímu vyloučení).

Na závěr byli členové Výboru informováni o připravované konferenci na téma „Směrem k lepšímu zdraví Romů“, která byla plánována v rámci makedonského předsednictví Dekády romské inkluze 2005–2015 na dny 23. až 25. ledna 2012. Jejím cílem bylo sdílet příklady dobré praxe v oblasti zdraví romské populace, konkrétně se konference zaměřila na způsoby nastavení programu romských zdravotních mediátorů (program je realizován ve státech jako je Bulharsko, Rumunsko, Srbsko nebo Makedonie).

Druhé zasedání se uskutečnilo dne 28. června 2012. Členové zde byli seznámeni s dokumentem, který Evropská komise připravila jako zpětnou vazbu členským státům k vnitrostátním strategiím integrace Romů. Představená zpráva Evropské komise byla vyhodnocením procesu implementace Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, který Komise přijala 5. dubna 2011 v Budapešti.

Hodnocení Komise se zaměřila na posouzení přístupů členských států ke čtyřem klíčovým oblastem – vzdělávání, zaměstnávání, zdravotní péče a bydlení – a na to, jak jsou řešeny strukturální požadavky (spolupráce s občanskou společností, s regionálními a místními orgány, monitorování, antidiskriminace a zřízení vnitrostátních kontaktních míst), jakož i financování.

Dále byli členové Výboru informování o jednání pracovní skupiny Agentury EU pro základní práva k měření integrace Romů, které proběhlo ve dnech 19–21. června. Agentura EU pro základní práva (dále jen „FRA“) byla v návaznosti na Sdělení Evropské komise k Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů pověřena pracovat s členskými státy EU k vytvoření metod, které by umožnily komparativní analýzu situace Romů napříč Evropou. FRA tak ustanovila pracovní skupinu, která se zaměřuje na vytvoření metodického průvodce ke sběru dat, monitorování integrace Romů a efektivitě nástrojů k integraci Romů. Cílem prvního setkání bylo společně identifikovat a definovat zaměření a způsob fungování pracovní skupiny. Ze strany FRA bylo navrženo, aby pracovní skupina sloužila jako platforma pro výměnu informací, osvědčených postupů a zkušeností se sběrem dat.

Poslední zasedání se uskutečnilo dne 19. října 2012. Členové Výboru se seznámili s činností Evropské komise na podporu romské inkluze, která vytvořila síť národních kontaktních míst pro Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. Evropská komise si klade za cíl vytvořit obdobnou platformu pro sdílení dobrých zkušeností a přístupů v oblasti romské integrace. Inspirací pro tuto aktivitu je iniciativa Dekáda romské inkluze s tím rozdílem, že Evropská komise zajistí účast všech 27 států Evropské unie. Oficiální zastoupení ČR na tomto fóru zajišťuje Sekce pro Evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, avšak po odborné stránce se jednání také účastní pracovníci kanceláře Rady.

Členové byli také informováni o prioritách předsednictví Chorvatska v Dekádě romské inkluze 2005–2015 (viz www.romadecade.org).

Výbor projednal Zprávu o stavu romské menšiny v ČR za rok 2011, zejména pak přílohu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011.

Dále se členové Výboru dohodli na tom, že následující zasedání bude věnováno možnostem sběru etnicky neagregovaných dat. Za tímto účelem navrhli členové výboru přizvat zástupce Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu osobních údajů k diskuzi nad možnosti sběru dat, které by kvantitativně vypovídaly o situaci Romů v ČR (ve vzdělání, zaměstnanosti, bydlení apod.).

Kancelář Rady připravila v roce 2012 pro potřeby Mezinárodního řídícího výboru Dekády Progress report o vývoji situace Romů v ČR za rok 2011 a o přijatých opatřeních k jejímu zlepšení. Tento materiál byl prezentován zástupcem kanceláře Rady na 22. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády ve Skopje v Makedonii.

Dne 12. listopadu 2012 předložil předseda vlády, RNDr. Petr Nečas, ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva, Mgr. Monikou Šimůnkovou, Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011, která byla součástí Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2011. Materiál vzala vláda na vědomí usnesením č. 831.

 

1. Aktivity uskutečněné v rámci Dekády v roce 2012 na národní úrovni

V roce 2012 uspořádala Kancelář Rady na národní úrovni několik akcí v rámci Dekády.

 

1. Setkání romských aktivistů se zmocněnkyní vlády pro lidská práva

Kancelář Rady uspořádala dne 24. dubna 2012 v Lichtenštejnském paláci setkání zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Mgr. Moniky Šimůnkové, s významnými představiteli romské menšiny a s romskými aktivisty.

K diskuzi nad současnou situací a postavením romské menšiny v České republice byli přizváni občanští členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, zástupci romských a proromských neziskových organizací, představitelé vznikajících iniciativ, odborníci na sociální integraci Romů a další, v celkovém počtu téměř šedesáti účastníků. Ústředním motivem setkání byla diskuze nad soužitím majoritní společnosti a romské menšiny, zejména pak otázka, jak se změnila atmosféra a postavení Romů po loňských událostech ve Šluknovském výběžku.

Dalšími diskutovanými tématy byly zejména nejnovější události zvyšující protiromské nálady v české společnosti a role masových médií v nich. Dále pak práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách z pohledu romských organizací, které v těchto lokalitách sídlí, a také možnosti veřejné správy ke zlepšení sociální situace Romů v České republice obecně.

Zmocněnkyně pro lidská práva podrobně představila svou činnost a její kolegové činnost Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách a kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, s důrazem na naplňování stěžejních koncepčních materiálů, zejména Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Činnost samotné Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny představila i její místopředsedkyně, Bc. Lenka Balogová.

Ze setkání vyplynulo, že přítomní romští představitelé cítí potřebu zlepšení komunikace s majoritní společností a změny současné situace. Hlavním smyslem setkání bylo vytvoření prostoru pro konstruktivní dialog nad aktuálními tématy mezi zmocněnkyní a širší skupinou Romů, než tvoří romští zástupci v Radě vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Toto očekávání bylo splněno.

Kulatý stůl otevřel aktuální témata a potřeby Romů a diskutovány zde byly možnosti jejich naplnění. Součástí debaty byl i přístup současné vlády k politice romské integrace a pozice NNO v oblasti romské integrace. Nejvíce diskutovaným tématem však bylo, do jaké míry změnila atmosféra a postavení Romů po událostech ve Šluknovském výběžku v roce 2011.

 

1. Panelová diskuse „Rovný přístup dětí ke vzdělání“

Kancelář Rady se zapojila do přípravy a realizace panelové diskuze s názvem „Rovný přístup dětí ke vzdělání“, nad níž převzali záštitu ministr školství, mládeže a tělovýchovy, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a veřejný ochránce práv. Cílem akce bylo diskutovat o podobě vzdělávacího systému, který by zajišťoval rovný přístup ke vzdělání.

Panelová diskuze byla uspořádána v návaznosti na výsledky výzkumu etnického složení žáků bývalých zvláštních škol, který zveřejnil veřejný ochránce práv v první polovině roku 2012. Program diskuze byl navržen tak, aby účastníci z různých oblastí, kteří se v rámci svého oboru zabývají tématem vzdělávání a rovného přístupu k němu, měli prostor debatovat o vytvoření takového vzdělávacího systému, který by umožnil reagovat na různé vzdělávací potřeby dítěte, poskytoval dětem náležitou podporu a současně by zaručoval rovný přístup ke vzdělání.

Formát panelové diskuse, která proběhla 20. září 2012, nabídl prostor pro vyjádření širokému okruhu aktérů a konfrontaci názorů. Výsledkem mělo být otevření širší diskuse o tématu systému vzdělávání v České republice. První diskuzní blok byl zaměřen na otázku inkluzivního vzdělávání, jeho limitů, existence systémové podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a efektivnosti inkluzivních opatření. Proti tomu stojí otázka vyloučení žáků se speciálními potřebami z hlavního vzdělávacího proudu. Druhý blok se věnoval způsobu zařazování dětí do speciálního školství. Na jedné straně stojí zákonem striktně stanovená pravidla, na druhé pak realita, kdy jsou ve speciálních školách nadměrně zastoupeny děti romského původu. Přítomní odborníci hledali příčiny tohoto rozporu a zvažovali, jaké legislativní, metodické a kontrolní nástroje by měly být použity, aby k němu nedocházelo. Třetí část diskuze hodnotila a vyjasňovala roli státní správy, samosprávy a dalších subjektů, které mohou ovlivňovat zajištění rovného přístupu dětí ke vzdělání. K tématům měli možnost se vyjádřit i pedagogové, úředníci, politici a pracovníci nevládních organizací[1].

Panelová diskuze celkově objasnila řadu otázek a nabídla představitelům MŠMT návrhy na opatření na zajištění rovného přístupu dětí ke vzdělání.

 

1. Seminář k tematické návštěvě odborníků Rady Evropy zaměřený na inkluzivní vzdělávání vs. speciální školy

V roce 2012 se významné mezinárodní instituce soustředily v souvislosti s pětiletým výročím od vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR na oblast vzdělávání Romů v České republice a do jaké míry se vládě ČR podařilo naplnit požadavky vyplývající z tohoto rozsudku.

Zástupci České republiky proto pozvali odborníky z Výboru expertů pro záležitosti Romů Rady Evropy na takto tematicky zaměřenou návštěvu. Své zkušenosti přijeli sdílet odborníci na inkluzivní vzdělávání z Maďarska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie.

V rámci této návštěvy bylo v rámci programu Dekády romské inkluze uspořádáno dne 3. října 2012 setkání s romskou občanskou společností a odborníky na oblast vzdělávání, kteří se setkali s pozvanými experty Rady Evropy a měli zde s nimi možnost diskutovat pokrok ČR v oblasti inkluzivního vzdělávání a zahraniční praxi.

 

1. Setkání s účastníky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR

Dne 13. listopadu 2012 uplynulo pět let od rozsudku D. H. a ostatní proti České republice. Při této příležitosti uspořádala kancelář Rady společně se zmocněnkyní vlády pro lidská práva, Mgr. Monikou Šimůnkovou, neformální recepci pro romské děti a aktéry rozsudku. Kromě nich se akce zúčastnili i zástupci organizace o. s. Vzájemné soužití a velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska paní Sian MacLeod.

Děti, které se staly symbolem boje proti segregovanému školství, přijely do Prahy k účasti na seminářích, k diskuzím o inkluzivním vzdělávání a ke sdílení svých životních příběhů, které vykazují nelehkou pozici těch, kteří byli vyčleněni z hlavního vzdělávacího proudu. Zmocněnkyně vlády se zajímala o osudy těch, kteří prošli segregovaným vzděláváním, zejména pak s ohledem na to, jak přemístění žáků do speciálních škol ovlivnilo šance na dosažení toužených životních cílů dnes již dospívajících a dospělých lidí.

Své poznatky poté zmocněnkyně sdílela na „Kulatém stole k 5. výročí rozsudku D. H. a ostatní versus ČR“, který připravila Nadace Open Society Fund Praha pod záštitou místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR, Aleny Gajdůškové. Ten se konal den poté v Senátu PČR. Kulatý stůl se zabýval revizí dosavadních úspěchů a neúspěchů při výkonu rozsudku za účasti prvního náměstka ministra školství, Mgr. Jiřího Nantla, LL.M., a komisaře pro lidská práva Rady Evropy, Nilse Muižniekse.

 

1. Metodický seminář pro krajské koordinátory pro romské záležitosti

Ve dnech 13. až 14. listopadu 2012 uspořádala kancelář Rady metodický seminář pro krajské koordinátory pro romské záležitosti v Ústí nad Labem. Místo jednání nebylo vybráno náhodně, v Ústeckém kraji se vyskytuje nejvyšší počet sociálně vyloučených lokalit a v loňském roce zde došlo k eskalaci problémů na Šluknovsku. Právě řešení krizových situací se stalo ústředním tématem výjezdního zasedání.

Program se v úvodu zaměřil na současnou pozici koordinátorů, kteří jsou významným článkem při naplňování státní politiky romské integrace a bývají často mezi prvními, kdo se zapojí do řešení vyhrocených situací na lokální úrovni. Diskuse směřovala k hledání možností, jak stabilizovat financování výkonu této funkce, standardizovat činnost koordinátorů a efektivněji naplňovat jejich potřeby v oblasti vzdělávání a metodické podpory.

Za účasti Mgr. Martina Kliky, předsedy Pracovní skupiny Ústeckého kraje pro vyloučené lokality, zástupců Agentury v čele s jejím ředitelem, Bc. Martinem Šimáčkem, Mgr. Jany Kubecové, krajské koordinátorky Ústeckého kraje a Bc. Lenky Balogové, místopředsedkyně Rady, zde proběhla panelová diskuse o vývoji situace ve Šluknovském výběžku, o úspěšnosti realizovaných opatření a o tom, jak se je dařilo v praxi koordinovat. Panelisté zde představili záměr, jak by měla být strategicky řešena situace v tomto strukturálně postiženém regionu.

Součástí programu byl i workshop, v jehož úvodu byla analyzována kauza v Ostravě v lokalitě Přednádraží a byly hledány hlavní příčiny nedostatečné koordinace postupů ze strany jednotlivých institucí. V druhé části workshopu pracovali účastníci ve skupinách, kde společně vytvářeli základní pravidla účinné spolupráce mezi institucemi při řešení krizových situací.

Druhý den debatovali účastníci zasedání se zástupci Úřadu práce ČR a MPSV o dávkové agendě Úřadu práce ČR a veřejné službě.

 

 

1. NAPLŇOVÁNÍ ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2012

 

1. VZDĚLÁVÁNÍ

Plnění úkolů vyplývajících z Akčního plánu pro oblast vzdělávání je v gesci MŠMT. Usnesením č. 831 ze dne 12. listopadu 2012 vláda uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005–2015, včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011.

 

1. Úkoly Akčního plánu pro oblast vzdělávání

V rámci Akčního plánu byly v části věnované vzdělávání pro resort školství vymezeny níže uvedené úkoly:

• vytvoření komplexního systému předškolní péče pro sociokulturně znevýhodněné skupiny dětí;
• zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání (bezplatná docházka v posledním roce mateřské školy) a jejich zapracování do školského zákona;
• podpora revize financování škol normativy;
• projednání s reprezentací vysokých škol mechanismus podpory romských studentů na vysokých školách;
• zvýšení způsobilosti učitelů v oblasti multikulturního vzdělávání.

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti, na základě nichž lze sledovat pokrok při naplňování výše uvedených úkolů v čase. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

• úspěšnost sociálně znevýhodněných dětí na základní škole;
• počet asistentů pedagoga pro sociálně znevýhodněné děti, žáky a studenty;
• počet přípravných ročníků a počet dětí, které je ve sledovaném roce navštěvovaly; zhodnocení vlivu přípravných tříd na připravenost dětí zvládat učivo na základní škole;
• počet sociálně znevýhodněných dětí vzdělávaných v hlavním vzdělávacím proudu;
• počet podpořených studentů na vysokých školách; počet studentů, kteří úspěšně ukončili studium, využité finanční prostředky, závěry ze specifických programů VŠ na podporu romských studentů;
• počet a zaměření aktivit v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a využití poznatků získaných na těchto seminářích v praxi.

V materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011 byla pro MŠMT a jím řízené organizace pro rok 2011 formulována následující doporučení:

• naplnit požadavky vyplývající z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní versus ČR a zajistit přednostní inkluzi sociálně znevýhodněných romských dětí v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu; zabránit tomu, aby byly na základě sociálního znevýhodnění vzdělávány ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, a to od zahájení povinné školní docházky;
• rozpracovat a následně implementovat v praxi vládou schválené strategické dokumenty, zejména Národní akční plán inkluzivního vzdělávání a Akční plán realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí; zajistit kontinuitu aktivit realizovaných v souvislosti s těmito strategiemi, zároveň posílit závazky vyplývající z těchto strategií pro odpovědné instituce tak, aby se nemohly vyhýbat plnění úkolů (stanovit tzv. S. M. A. R. T definici cílů, nastavit systém průběžného vyhodnocování aktivit a vyhodnocování důsledně provádět);
• změnit způsob financování regionálního školství a zajistit, aby vzdělávání žáka se sociálním znevýhodněním doprovázel zvýšený normativ na vzdělávání, jako je tomu u kategorie žáků zdravotně postižených[2];
• maximálně podpořit reintegraci sociálně znevýhodněných romských žáků, kteří se aktuálně vzdělávají ve třídách určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením dle vzdělávacího programu pro žáky s lehkým postižením do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu. Za tímto účelem vytvořit účinné mechanismy průběžného hodnocení jejich školní úspěšnosti, přezkumu výsledků vyšetření školských poradenských pracovišť, na základě nichž byly tyto děti umístěny do tříd určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením;
• vyhodnotit prostřednictvím nezávislé analýzy potřebnost a efektivitu základních škol praktických, vzdělávajících dle vzdělávacích programů určených pro žáky s lehkým mentálním postižením, v jednotlivých regionech s ohledem na potenciál jejich sociálně znevýhodněných žáků vzdělávat se v běžných školách a ty, které budou shledány jako nadbytečné převést do kategorie běžných škol, podpořit v nich vytvoření proinkluzivních podmínek tak, aby se zde mohli vzdělávat žáci se speciálními vzdělávacími potřebami;
• prostřednictvím České školní inspekce intenzivně monitorovat situaci romských dětí, žáků a studentů na všech úrovních vzdělávací soustavy a identifikovat pochybení škol a školských poradenských zařízení ve vztahu k této cílové skupině, prostřednictvím nápravných opatření zajistit ochranu jejího práva na vzdělávání bez diskriminace. Za účelem odstranění těchto chyb zajišťovat antidiskriminační školení a metodickou podporu pracovníků škol a školských poradenských pracovišť;
• předcházet ve spolupráci se zřizovateli škol vzniku nových segregovaných škol s vysokým podílem romských žáků a podpořit prostřednictvím systémových programů a projektů desegregaci již existujících segregovaných škol nacházejících se v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit;
• prostřednictvím metodických pokynů a vzdělávání průběžně podporovat, aby testování romských dětí, žáků a studentů ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí prováděné školskými poradenskými zařízeními vycházelo z dobré znalosti přirozeného prostředí těchto dětí;
• posílit kompetence pracovníků ve školách a školských poradenských zařízeních prostřednictvím vzdělávání a metodické podpory tak, aby dokázali odborně a odpovědně zajistit informovaný souhlas zákonných zástupců se zařazením dítěte, žáka či studenta do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením, zaměřit na tuto oblast činnost České školní inspekce;
• podporovat provázanost sociální a pedagogické intervence ve vztahu k sociálně znevýhodněným romským dětem, žákům a studentům, průběžně prostřednictvím dotačních programů resortu podporovat realizaci vzdělávacích a sociálních programů pro romské děti tak, aby bylo v romské populaci dosaženo srovnatelných studijních výsledků, jako je tomu ve skupině ostatních dětí;
• vytvořit metodický manuál pro pracovníky ve školství, jehož součástí budou kritéria, na jejichž základě budou schopní jasně identifikovat dítě, žáka či studenta se sociálním znevýhodněním;
• vytvořit standardní činnosti asistenta pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním, nastavit systém jejich metodické podpory a evaluace jejich činnosti; zahájit debatu na téma zefektivnění financování tohoto vyrovnávacího opatření;
• přijmout opatření, která znemožní zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním při základních školách vzdělávajících podle přílohy k RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením a současně podpořit základní školy hlavního vzdělávacího proudu při zřizování tohoto typu tříd.

 

4.1.2 Informace o plnění úkolů

 

MŠMT podporovalo tuto oblast v rámci níže uvedených dotačních programů:

• Program na podporu integrace romské komunity

Ten byl vyhlášen v rámci „Programu na podporu integrace romské menšiny a na podporu inkluzívních škol v roce 2012“ v souladu s nařízením vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, ve znění pozdějších předpisů.

Záměrem vyhlášeného programu bylo:

• vytvářet předpoklady pro naplňování včasné péče o romské děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a zvýšení předpokladu zapojení dětí žijících v prostředí sociálního vyloučení či sociálním vyloučením ohrožených do hlavního vzdělávacího proudu,
• přispět k vyrovnávání vzdělávacích šancí žákyň a romských žáků ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v rámci hlavního vzdělávacího proudu,
• poskytnout pomoc a motivaci romským žákům/žákyním základní a střední školy při volbě další vzdělávací dráhy a přípravě na povolání,
• podpořit pedagogické pracovníky včetně asistentů pedagoga, kteří pracují s romskými dětmi, žákyněmi a žáky z odlišného sociokulturního prostředí v předškolním a základním vzdělávání,
• podpořit tvorbu materiálů pro práci s dětmi v integrovaných skupinách a zpracování odborných studií zaměřených na vzdělávání dětí, žáků a studentů z cílové skupiny programu,
• podpořit vytváření nabídky volnočasových aktivit pro danou cílovou skupinu a podpora integrace dětí a mládeže z romských komunit,
• podpořit specifické aktivity zaměřené na volnočasové a zájmové aktivity, vytváření prostředí příznivějšího pro začleňování cílových skupin do společnosti.

Tento program byl v roce 2012 vyhlášen dvakrát. V prvním kole bylo podpořeno 51 projektů částkou 8.285 372,- Kč a v druhém 47 projektů částkou 7.380. 000,- Kč. Celkově byla v rámci programu rozdělena částka 15. 665 372,- Kč.

 

• Rozvojový program „Podpora  škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním“

MŠMT vyhlašuje každoročně rozvojový program pro mateřské školy, základní školy a střední školy, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí, žáků se znevýhodněním, podle § 171 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Účelem tohoto rozvojového programu bylo navýšit v roce 2012 prostředky určené na posílení úrovně nenárokových složek platů a motivačních složek mezd (dále jen „motivační složky platů a mezd“) pedagogických pracovníků v souvislosti se vzděláváním dětí a žáků se sociálním znevýhodněním a dětí a žáků se zdravotním znevýhodněním.

Prioritou pro rok 2012 byla podpora oprávněného přechodu žáka ze zařazení ke vzdělávání do vzdělávacího programu pro žáky s lehkou mentální retardací do vzdělávacího programu pro žáky bez mentálního postižení. V roce 2012 bylo v rámci programu přerozděleno 39. 909 662,- Kč.

 

 

 

Žadatel	Počet právnických osob	Počet PP přep.	Počet AP přep.	Přepočtené úvazky celkem	Schválený příspěvek na rok 2012 v Kč
Hl. m. Praha	7,00	192,82	15,30	208,12	2 646 662,00
Jihočeský	15,00	107,80	6,30	114,10	1 451 010,00
Jihomoravský	12,00	132,70	19,30	152,00	1 932 984,00
Karlovarský	3,00	54,30	1,80	56,10	713 424,00
Královéhradecký	5,00	103,10	10,00	113,10	1 438 293,00
Liberecký	14,00	211,00	11,55	222,55	2 830 168,00
Moravskoslezský	26,00	379,31	51,80	431,11	5 482 426,00
Olomoucký	32,00	334,92	15,45	350,37	4 455 655,00
Pardubický	4,00	30,90	2,00	32,90	418 389,00
Plzeňský	4,00	29,90	4,00	33,90	431 106,00
Středočeský	9,00	110,00	5,10	115,10	1 463 727,00
Ústecký	58,00	1 057,70	35,24	1 092,94	13 898 918,00
Vysočina	4,00	50,60	3,00	53,60	681 631,00
Zlínský	4,00	94,30	5,70	100,00	1 271 700,00
CELKEM	197,00	2 889,35	186,54	3 075,89	39 116 093,00

Tab. č. 2 Přehled dotací přerozdělených v rámci programu Podpora škol realizujících inkluzivní vzdělávání dětí a žáků ze sociálně znevýhodňujícího prostředí

 

• Rozvojový program na podporu financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se znevýhodněním

Cílem tohoto rozvojového programu je podpořit zřízení pozice asistenta pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním nebo zdravotním znevýhodněním v mateřských, základních a středních školách.

V roce 2012 došlo v některých krajích k nárůstu počtu nových míst asistentů pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním, a proto bylo MŠMT schopno dotovat tato místa pouze do výše 65 % požadavků. Na základě informací z terénu, se MŠMT rozhodlo navýšit finance na 88 % požadavků a zbylých 12 % měly dofinancovat krajské úřady. V roce 2012 bylo zřízení pracovních pozic asistentů podpořeno celkovou částkou 93.166.987,- Kč

Tab. č.  3 Počet asistentů pedagoga na školách, souhrnná výše jejich prac. úvazků a výše dotační podpory za rok 2012

Kraj	Počet asistentů	Podpora MŠMT	Podpora z rozpočtu krajů
	Jihočeský	27	4.537.730,-	0
	Jihomoravský	36	6.108.672,-	0
	Královéhradecký	34	5.301.899,-	0
	Liberecký	32	4.512.284,-	0
	Moravskoslezský	90	16.680.237,-	0
	Pardubický	22	4.925.832,-	0
	Plzeňský	21	3.169.494,-	0
	hl. m. Praha	26	3.101.808,-	0
	Středočeský	63	11.166.298,-	0
	Ústecký	91	17.099.950,-	0
	Vysočina	12	1.916.303,-	0
	Karlovarský	32	4.588.858,-	0
	Zlínský	15	1.727.318,-	0
	Olomoucký	53	8.330.304	0
	Celkem	554	93.166.987,-	0

 

K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V ustanovení § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“) se uvádí, že se vzdělání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy poskytuje bezplatně.

MŠMT podporuje návrh opatření, kterým chce vláda osvobodit od poplatků v předškolním vzdělávání rodiče dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Zákon č. 472/2011 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), změnil také ustanovení § 123 odst. 2 tohoto zákona. Nově byla v § 123 odst. 2 stanovena (v kontextu dalších ustanovení, která zpřísňují podmínky odkladu povinné školní docházky s cílem omezit nadužívání odkladů) bezplatnost posledního ročníku mateřské školy nejvýše na 12 měsíců v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Vzhledem k tomu, že novela č. 472/2011 Sb. neobsahuje pro tento případ přechodná ustanovení, je uvedený § 123 v novelizovaném znění účinný již od 1. ledna 2012 a vztahuje se na všechny děti v posledním ročníku MŠ.

Při posuzování nároku na bezplatnou docházku do posledního ročníku MŠ je však třeba vzít v úvahu další aspekty, které rozsah bezplatné docházky mohou ovlivnit podle toho, zda se jedná o „standardní“ případ předškolního vzdělávání s obvyklým nástupem do základního vzdělávání, nebo jde o dítě, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky (PŠD) apod.

Dále se také připravuje v rámci výše uvedeného návrhu novely školského zákona úprava § 47 ohledně přípravných tříd základní školy. Přípravné třídy základní školy budou nově určeny nikoli pro děti s diagnostikovaným sociálním znevýhodněním (kategorie sociálního znevýhodnění bude transformována do podpůrných opatření odpovídajících některým překážkám ve vzdělávání z důvodu životních podmínek žáka), ale pro děti s odkladem povinné školní docházky. Doporučení školského poradenského zařízení nebude vyžadováno, ale předpokládá se, že interakce s poradenským systémem proběhla před povolením odkladu. Jinak zůstává obsah úpravy přípravných tříd základní školy a vzdělávání v základní škole speciální nezměněn, odstraňují se však nově vzniklé duplicity s obecnou úpravou § 16 odst. 5 a 7 a zohledňují se dílčí změny v terminologii.

Níže je uveden přehled informací o dostupnosti přípravných tříd v jednotlivých krajích v ČR v roce 2012.

Tab.č. 4 – Počet přípravných tříd v roce 2012

Kraj	Počet škol zřizujících přípravné třídy	Počet přípravných tříd	Počet žáků, kteří je navštěvují
Hl. m Praha	16	19	220
Jihočeský	2	3	25
Jihomoravský	11	16	193
Karlovarský	20	27	314
Královehradecký	9	9	110
Liberecký	7	8	92
Moravskoslezský	25	30	383
Olomoucký	5	5	64
Pardubický	6	6	74
Plzeňský	9	12	102
Středočeský	18	18	178
Ústecký	73	81	987
Vysočina	7	9	127
Zlínský	1	1	15
Celkem	209	244	2884

 

Budoucí změny ve financování základních škol, s jejichž zavedením MŠMT počítá nejdříve od školního roku 2013/2014, jsou stále ještě ve stádiu odborné diskuse. Jejich konkrétní parametry tedy nelze v tuto chvíli prezentovat.

Jednoznačným záměrem MŠMT je to, aby nový model financování působil proinkluzivně, tzn., aby školy hlavního vzdělávacího proudu, které realizují vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných třídách základních škol, získaly zvýšenou míru státem garantované finanční podpory, která odpovídá optimálním podmínkám pro společné vzdělávání obou skupin žáků v jedné třídě.

Pro školy by tak v budoucnu mělo být i „ekonomicky výhodnější“ vzdělávat žáky se zdravotním postižením či zdravotním a sociálním znevýhodněním v běžných třídách, než je směřovat do speciálních tříd či studijních skupin.

 

Podpora socio-ekonomicky znevýhodněných studentů je jako prioritní oblast uvedena v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011–2015 (kapitola Otevřenost). Finanční prostředky na tuto podporu byly poskytnuty zejména z OP VK a Rozvojových programů MŠMT, tato podpora však není explicitně určena pouze romským studentům – s ohledem na ochranu osobních údajů vysoké školy od studentů nepožadují informaci o romské národnosti, takže není ani možné počet romských studentů na vysokých školách zjistit.

 

 

 

 

Centrum podpory inkluzivního vzdělávání je individuální národní projekt, který je financovaný z podpory evropských strukturálních fondů.

Realizátorem projektu je Národní ústav vzdělávání v Praze. Projekt se zaměřuje na ověření a nastavení podmínek inkluzivního vzdělávání zejména na základních školách a na práci s pedagogy. V rámci spolupráce pracovníků CPIV se školami jsou vytvářeny i plány DVPP pedagogických pracovníků škol. Projekt OP VK CPIV (Centra podpory inkluzívního vzdělávání) se zabýval poskytováním metodické podpory školám při nastavování Školních podpůrných programů, které směřují k definování potřebných strategií nezbytných k dosažení inkluzívního modelu vzdělávání. Vytvořeno bylo 342 školních podpůrných programů, dovzděláno v tématech inkluzívního vzdělávání bylo více jak 11 000 pedagogů. Podpora byla poskytována prostřednictvím multioborových týmů ve všech krajích ČR. Nyní tento projekt pokračuje v ověřování konkrétních didaktických postupů ve výuce žáků s potřebou širokého spektra úprav, které umožňují vzdělávání žáků v běžných základních školách. Dále je všem školám nabízeno DVPP orientované na dosahování inkluzívního vzdělávání, pokračuje příprava Školních podpůrných programů na dalších 56 školách v ČR.

Na podporu škol při zavádění inkluzívního vzdělávání byla vytvořena také řada metodických materiálů: Role asistenta pedagoga, Formy spolupráce s rodinou založené na principech sociální práce, Manuál tvorby školních podpůrných programů atd.

V souladu s realizací úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání bylo v roce 2012 i nadále učitelům poskytováno průběžné poradenství při vzdělávání dětí a žáků se SVP prostřednictvím metodického portálu www.rvp.cz a Konzultačního centra.

 

Pokusné ověřování individuálního vzdělávání (PO IV) na 2. stupni základní školy

Toto vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole, velmi často využívají rovněž žáci se SVP. V roce 2012 byla vytvořena průběžná zpráva o PO IV za školní rok 2011–2012, materiál NÚV kol.: Průběžná zpráva z pokusného ověřování individuálního (domácího) vzdělávání na 2. stupni ZŠ ve š. r. 2011/2012. Zpráva je určena pracovníkům MŠMT, školám účastnícím se PO IV a zástupcům Asociace pro domácí vzdělávání, tj. především osobám sdruženým v řídícím týmu pro řízení individuálního vzdělávání na 2. stupni základní školy. Materiál je dostupný v NÚV.

 

MŠMT průběžně umožňuje vydávání odborné literatury ve vztahu k multikulturní výchově a ve vztahu k výchově k toleranci v rámci dotačních programů – Program MŠMT na podporu integrace romské komunity a v rámci Programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin.

Kromě výše zmíněné nabídky je úkol naplňován v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v seminářích akreditovaných u MŠMT. Řadu seminářů organizoval Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV), organizace přímo řízená MŠMT.

 

 

 

4.2 BYDLENÍ

Základním cílem v oblasti bydlení je zabránit vzniku nových segregovaných lokalit, zlepšit situaci v již existujících vyloučených romských lokalitách a umožnit sociálně vyloučeným Romům přístup k bydlení.

Předpokladem k naplnění tohoto cíle je součinnost institucí státní správy a místní samosprávy. Závazek obcí napomáhat v rámci přenesené působnosti integraci menšin je ukotven v ustanovení § 6 odst. 8 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, v němž je uvedeno, že by obce měly ve svých správních obvodech plnit úkoly napomáhající výkonu práv a integraci příslušníků romské komunity do společnosti[3]. Specificky lze plnění úkolů v oblasti bydlení opřít i o ustanovení § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kde je vymezen závazek obcí pečovat v samostatné působnosti ve svém územním obvodu v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Zásadní roli v rámci zlepšení situace Romů v oblasti bydlení hrají NNO, které jsou významnými poskytovateli sociálních služeb a dalších aktivit, které napomáhají k rozvoji kompetencí vyloučených Romů potřebných pro získání a udržení si bydlení na otevřeném trhu s byty.

 

4.2.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast bydlení

Na plnění úkolů Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005–2015 pro oblast bydlení se podílí Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, MPSV a MMR. Usnesením ze dne 12. listopadu 2012 bylo ministru pro místní rozvoj a ministru práce a sociálních věcí uloženo nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005–2015, včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011.

Akční plán ukládá těmto subjektům naplňování níže uvedených úkolů:

• zajistit rovný přístup Romů ke všem formám bydlení;
• předcházet ztrátě bydlení u romských domácností;
• reintegrovat sociálně vyloučené Romy;
• zlepšit přístup chudých romských domácností k bydlení.

K jednotlivým úkolům jsou definovány indikátory měřitelnosti:

• změna postupů při řešení, která nastane díky rozhodnutím v individuálních kauzách (mediací nebo soudně);
• podíl samospráv s romskými ghetty, které zaměstnávají terénní sociální pracovníky.
• podíl úspěšných intervencí k prevenci vystěhování romských domácností;
• počet samospráv s romskými ghetty zapojených do programu (nepřímý indikátor);
• počet Romů, kteří se díky tomuto programu úspěšně integrovali (přímý indikátor).

V materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011 byla vymezena pro oblast bydlení následující doporučení:

• navrhnout ve spolupráci s MPSV komplexní řešení sociálního bydlení, vymezit cílovou skupinu oprávněných osob, na které se bude sociální bydlení zaměřovat a vytvořit nástroje pro prevenci a řešení sociálního a prostorového vyloučení;
• podporovat rozvoj inovativních koncepcí sociálních forem bydlení, otevírat prostor pro výměnu zkušeností, sběr a šíření přenositelných příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni;
• provázat v následujícím programovacím období využívání evropských strukturálních fondů EU s tvorbou a naplňováním integrovaných plánů rozvoje měst zaměřujících se na odstranění prostorové segregace Romů a zajištění rovného přístupu k bydlení.

 

4.2.2 Informace o plnění úkolů

Zajištění rovného přístupu k bydlení je upraveno v zákoně č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), který byl přijat v roce 2009.

 

 

• Aktivity MPSV v roce 2012

V Koncepci bydlení ČR do roku 2020, kterou vláda schválila usnesením č. 524 ze dne
13. července 2011, je uložen úkol „vytvořit návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze“. Garanty uvedeného úkolu jsou Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci úkolu bylo Ministerstvu práce a sociálních věcí uloženo vypracovat „návrh legislativní úpravy osob v bytové nouzi“. Příslušný návrh byl odeslán Ministerstvu pro místní rozvoj v prosinci 2012. V další etapě prací se s uvedeným resortem předpokládá významná spolupráce na návrhu komplexního řešení sociálního bydlení.

Základním východiskem pro vymezení osob v bytové nouzi je teze, že osoba se nachází v bytové nouzi, pokud nemá k dispozici žádné bydlení nebo disponuje pouze nevhodným bydlením nebo je ohrožena ztrátou svého bydlení, a zároveň její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat tuto nepříznivou situaci vlastním přičiněním.

 

 

• Aktivity Úřadu vlády ČR v roce 2012

Aktivity na podporu sociálně vyloučených Romů v oblasti bydlení dotačně podporuje i Úřad vlády ČR v rámci dotačních programů Prevence sociálního vyloučení a podpora komunitní práce a Podpora terénní práce.

Program Podpora terénní práce je realizován od roku 2000. V roce 2004 byl převeden na základě usnesení vlády č. 1327 ze dne 22. prosince 2004 z MPSV do gesce ÚVČR, který jej v současnosti administruje.

Program je určen obcím, ve kterých se nacházejí vyloučené romské komunity nebo lokality, a je v nich potřeba posílit prevenci proti sociálnímu vyloučení. Úkolem programu je prostřednictvím působení terénních pracovníků rozvíjet sociální kompetence vyloučených klientů a jejich schopnost řídit svůj vlastní život.

Dotace je obcím poskytnuta na úhradu výdajů spojených se zaměstnáním terénních pracovníků. V rámci dotačního řízení jsou primárně podporovány menší obce, které hospodaří s nižším rozpočtem a mají nižší organizační kapacitu pro realizaci integrační politiky. Ty bez podpory státu mohou jen obtížně zajistit činnost terénních pracovníků. Dotace jsou určeny především na mzdové prostředky terénních pracovníků obcí, na výdaje spojené s činností terénního pracovníka a na drobné potřeby klientů (např. poplatky spojené s vyřízením osobních dokladů, zlepšení životního prostředí klientů ap.).

V roce 2012 byly přiděleny z kapitoly 304 – Úřad vlády ČR finanční prostředky ze státního rozpočtu ve výši 10.000.000 Kč. V rámci dotačního řízení byla rozdělena ve prospěch 40 obcí částka ve výši 9.972.088 Kč. Níže je uvedeno srovnání výdajů vynaložených na program v roce 2012 s čerpáním prostředků v předchozích letech:

z rozpočtu přiděleno:             rozděleno:                   skutečnost*:         podpořené projekty:

2012                                      10 000 tis. Kč                9.972.088 Kč           9.972.088 Kč              40

2011                                      10 000 tis. Kč                9.771.587 Kč           9.579.921 Kč              47

2010                                      10 000 tis. Kč                9.899.522 Kč           9.770.742 Kč              49

2009                                      10 000 tis. Kč              10.036.954 Kč           10.036.954 Kč                        47

2008                                      10 000 tis. Kč                9.700.000 Kč           8.861.452 Kč              46

*skutečnost znázorňuje reálný stav rozdělených dotací, který zahrnuje i vratky dotací ze strany podpořených organizací

Program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce je realizován od roku 2000. V roce 2004 byl převeden na základě usnesení vlády č. 1327 ze dne 22. prosince 2004 z MPSV do gesce ÚVČR, který jej v současnosti administruje.

Program je určen pro NNO na realizaci neinvestičních projektů, jež poskytují podporu a pomoc příslušníkům romských komunit a obyvatelům vyloučených romských lokalit s cílem předcházet sociálnímu vyloučení a odstraňovat jeho důsledky. Jedná se zejména o projekty, které umožňují a podporují snahu klientů vést běžný život ve svém přirozeném prostředí, podporují klienta v zapojení se do místní komunity a předcházejí tak jeho vyloučení ze společenského života. Současně jsou podporovány projekty směřující k provázanosti poskytovaných služeb na bázi spolupráce mezi relevantními subjekty (např. spolupráce se zdravotnickým zařízením, s policií aj.).

Na program byly v roce 2012 přiděleny z rozpočtové kapitoly 304 – Úřad vlády ČR finanční prostředky ve výši 8.000.000 Kč. Vzhledem k nízké přiznané částce bylo z nároků nespotřebovaných výdajů dodatečně převedeno dalších 1.850.465 Kč a později dalších 205.000 Kč z programu Podpora koordinátorů pro romské záležitosti. Celková částka k čerpání činila tedy 10.055.465 Kč. V rámci dotačního řízení byly vyčerpány prostředky ve výši 10.055.000 Kč ve prospěch 32 NNO. Srovnání výdajů vynaložených v roce 2012 s čerpáním prostředků v předchozích letech je uvedeno níže:

z rozpočtu přiděleno:             rozděleno:                   skutečnost:            podpořené projekty:

2012      10.055.465 Kč          10.055.000 Kč           10.055.000 Kč            32

2011      20.420.000 Kč          19.669.000 Kč            19.669:000 Kč            35

2010      24.000.000 Kč          23.054.000 Kč            23.054.000 Kč            60

2009      25.000.000 Kč          25.000.000 Kč            25.000.000 Kč            44

2008      20.000.000 Kč          19.999.000 Kč            19.203.700 Kč                       42

*skutečnost znázorňuje reálný stav rozdělených dotací, který zahrnuje i vratky dotací ze strany podpořených organizací

 

MMR každoročně vyhlašuje dotační titul Podpora výstavby podporovaných bytů, který stanovuje podmínky pro poskytování dotací na výstavbu podporovaných bytů určených k bydlení osob se zvláštními potřebami v oblasti bydlení. Pro bydlení Romů ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených lze využít podprogram „Vstupní byt“. Vstupní byty jsou určeny jako sociální bydlení pro osoby s nízkými příjmy, které jsou v nepříznivé sociální situaci způsobené sociálními okolnostmi jejich života a které ani při využití všech stávajících nástrojů sociální a bytové politiky nemají přístup k bydlení.

Tabulka ukazuje počty bytů, na jejichž výstavbu byla v roce 2012 poskytnuta dotace z kapitoly MMR, podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů:

Tab. č. 5 – Dotace MMR na výstavbu bytů

rok	dotační titul	počet zahájených  bytů v daném roce	celkové finanční prostředky na zahájené byty v mil. Kč
2012	Podporované byty	celkem	459	257, 359
Pečovatelské byty	280	161, 694
Vstupní byty	179	95, 665

Informace o využití vstupních bytů romskými domácnostmi ministerstvo neeviduje. Protože nájemní bydlení je soukromoprávní vztah, o uzavírání nájemních smluv ke vstupním bytům rozhodují především obce a vlastníci vstupních bytů, jako příjemci dotace.

 

MMR nadále poskytuje finanční podporu NNO poskytujícím právní poradenství v oblasti bydlení. Tabulka ukazuje seznam NNO, kterým byla poskytnuta dotace z kapitoly MMR v roce 2012:

Tab. č. 6 – Dotace NNO z kapitoly MMR v roce 2012

Nestátní neziskové organizace (NNO)	Rok 2012 (v tis. Kč)
1	Remedium Praha	150
2	Sdružení obrany spotřebitelů Jihomoravského kraje (SOS JMK)	200
3	3 P, o.s.	250
4	Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR (OSMD)	300
5	Rada seniorů ČR (RS ČR)	400
6	SKP-Centrum, o.s.	500
7	FUERTOS, o.s.	600
8	Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR (SMBD)	1 400
9	Sdružení nájemníků ČR (SON)	4 100
CELKEM:	7 900

 

Plnění věcných doporučení z roku 2012 ze strany MMR

Věcná doporučení jsou obsažena v úkolech stanovených v „Koncepci bydlení ČR do roku 2020“, kterou vláda schválila 13. července 2011 svým usnesením č. 524.

Jedním z konkrétních úkolů, jehož gestorem je MMR společně s MPSV, je návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze. Bytovou nouzi je nutno definovat prostřednictvím sociální situace, ve které se oprávněné osoby nacházejí, a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou. Návrh legislativní úpravy „osob v bytové nouzi“ byl předložen v prosinci 2012. V průběhu roku 2013 budou formulována opatření, která budou součástí komplexního řešení sociálního bydlení.

Dalším z úkolů, které stanovuje Koncepce bydlení, je zahrnutí podpory bydlení mezi intervence v rámci přípravy rozvojových priorit ČR pro budoucí programové období 2014–2020.

 

 

4.3 ZAMĚSTNANOST

Plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti je v gesci MPSV. Usnesením ze dne 12. října 2011 č. 750 uložila vláda ČR ministru práce a sociálních věcí nadále pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005–2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011.

4.3.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast zaměstnanosti

V rámci Akčního plánu, v části zaměstnanost, jde o naplňování níže uvedených úkolů:

• zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání Romů na trhu práce přes propojení již existujících nástrojů – rekvalifikace a odborné výuky; využívání individuálních akčních plánů při slaďování poptávky s nabídkou; tvorby volných míst pro Romy (formou daňových úlev, zřizováním chráněných dílen);
• zvýšit motivaci k zaměstnávání Romů prostřednicím změny poměru výše sociální dávky a minimální mzdy;
• zefektivnit a rozšířit pracovní přípravu mladých Romů;
• podporovat nestátní neziskové organizace v rozvoji programů zaměřených na trénink, vzdělávání Romů a zprostředkování zaměstnání;
• podporovat zaměstnavatele zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané Romy;
• dokončit legislativní změny v oblasti antidiskriminačního zákona;
• průběžně školit pracovníky úřadů práce v oblasti anti-diskriminačních opatření;
• realizovat propagační akce zaměřené na podnikatele cílené na zvýšení jejich ochoty zaměstnávat Romy.

K jednotlivým cílům jsou definovány indikátory měřitelnosti. Jedná se o následující statistické údaje a indikátory:

• zvýšení podílu podporovaného zaměstnání Romů o 5–10 % ročně v porovnání s neromskou populací;
• zvýšení počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) o 10 % ročně;
• zkrácení průměrné délky dlouhodobé nezaměstnanosti u Romů o polovinu;
• zvýšení počtu malých a středních podniků provozovaných Romy a zaměstnávajících Romy;
• dosažení 50% zvýšení zaměstnanosti v ghettoizovaných lokalitách v průběhu Dekády;
• změna vnímání podnikatelů při zaměstnávání Romů.

Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 za rok 2010 doporučila MPSV:

• zjišťovat od úřadů práce kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok (případně i pololetí nebo čtvrtletí) o:
  • celkové situaci romských uchazečů o zaměstnání;
  • počtu umístěných romských uchazečů o zaměstnání;
  • počtu rekvalifikovaných Romů a efektivitě rekvalifikačních kurzů, kterých se účastnili;
  • počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel);
  • počtu a efektivitě individuálních akčních plánů uzavřených s dlouhodobě nezaměstnanými romskými uchazeči, ať již systematicky nebo pilotně ve vybraných lokalitách.

• podporovat průběžně monitoring a evaluaci programů aktivní politiky zaměstnanosti, sledovat do jaké míry reagují na specifické potřeby romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce;
• podporovat na lokální úrovni za účelem zvýšení zaměstnanosti Romů partnerství a spolupráci mezi úřady práce, místní samosprávou a nestátními neziskovými organizacemi k zajištění koordinace aktivní politiky zaměstnanosti, veřejné služby a aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a ke zvýšení participace Romů na trhu práce;
• reformovat veřejné služby zaměstnanosti tak, aby se zvýšila individualizace podpory znevýhodněných Romů, jejich účast v rekvalifikačních programech a programech pro profesní výcvik; zajistit odborné vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby byli schopní reagovat na specifické potřeby uchazečů o zaměstnání ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí;
• podporovat sociální podnikání ve vztahu k obtížně zaměstnatelným Romům a pilotní ověřování inovativních projektů zaměřených na zvýšení participace Romů na trhu práce, identifikovat v rámci poskytnuté dotační podpory z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2007–2013 příklady úspěšných projektů a otevírat prostor pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni;
• monitorovat výskyt diskriminace a šířit principy rovného zacházení s romskými uchazeči o zaměstnání na trhu práce, působit na postoje zaměstnavatelů a stimulovat jejich zájem o zaměstnávání a rovné zacházení s romskými zaměstnanci;
• podporovat realizaci programů prevence budoucí nezaměstnanosti mladistvých romských uchazečů o zaměstnání zaměřených zejména na profesní vzdělávání, profesní poradenství a pracovní výcvik s možností získání osvědčení o absolvování výcviku.

 

4.3.2 Informace o plnění úkolů

Tento úkol plní MPSV průběžně prostřednictvím Úřadu práce ČR (dále jen „ÚPČR“), který realizuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. MPSV zaslalo za účelem zjištění situace romských uchazečů o zaměstnání a informací o jejich účasti v aktivní politice zaměstnanosti dotazník pověřeným krajským pracovištím Úřadu práce ČR. Na dotazník odpovědělo celkem 13 pověřených krajských poboček, jedna z nich se dotazníkového šetření nezúčastnila (pobočka v hl. městě Praze).

Níže je uveden kvalifikovaný odhad romských uchazečů o zaměstnání za kraje zapojené do dotazníkového šetření. Následující tabulky pak dokumentují účast romských uchazečů v aktivní politice zaměstnanosti (dále jen „APZ“) za rok 2012.

Tab.č.7 – Odhad počtu romských uchazečů o zaměstnání evidovaných v roce 2012 na Úřadu práce ČR

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	1590	890	700
Vysočina	792	394	398
Pardubický	1685	872	813
Zlínský	232	98	134
Plzeňský	2030	1005	1025
Karlovarský	6000	3500	2500
Královehradecký	1180	600	580
Ústecký	9000	3000	6000
Jihomoravský	5623	2669	2954
hl. m. Praha	---------------
Liberecký	1981	1077	904
Moravskoslezský	10493	5279	5214
Olomoucký	2832	1538	1294
Středočeský	4416	1953	2463
celkem	47 854	22 875	24 979
v  %	100	47,8	52,2

Dle odhadů pracovníků krajských poboček ÚPČR bylo v roce 2012 evidováno celkem 47 854 romských uchazečů. Byl tedy zaznamenán výraznější nárůst uchazečů oproti roku 2011 (evidováno 38 456 romských uchazečů). Mírnou převahu měli romští muži (52%) mezi uchazeči nad romskými ženami (48%).

Do nástrojů APZ bylo v roce 2012 zařazeno 15 % z celkového počtu romských uchazečů o zaměstnání (7 127 osob) a do programů ESF na podporu zaměstnanosti 3 % romských uchazečů (1 460 osob). S více než 36 % z nich byly uzavřeny individuální akční plány (dále jen „IAP“), které jsou standardně nabízeny uchazečům s délkou evidence déle než pět měsíců, což dokládá, že romští uchazeči čelí ve vyšší míře dlouhodobé nezaměstnanosti. V rámci IAP jsou Romům zprostředkovány pracovní nabídky a je jim poskytována zvýšená péče při hledání pracovního uplatnění.

V roce 2012 využívali romští uchazeči zařazení do APZ nejčastěji poradenské programy (29 %), veřejně prospěšné práce (26 %), dále pak rekvalifikace (9 %), ostatní nástroje APZ (9 %), společensky účelná pracovní místa (3 %) a nejméně rekvalifikace zaměřené na soukromé podnikání (0,2 %). Počet rekvalifikačních kurzů, u nichž by měli jejich absolventi garantovaný i nástup na pracovní místo, byl bohužel omezený. I z tohoto důvodu se řada romských absolventů rekvalifikací následně na trhu práce neuplatní.

Tab. č.8- Účast romských uchazečů ve veřejně prospěšných pracích a společensky účelných pracovních místech

Nástroje APZ	VPP	SÚPM	Celkem
Kraje	celkem	muži	ženy	celkem	muži	ženy	celkem	muži	ženy
Jihočeský	140	75	65	20	12	8	160	87	73
Vysočina	47	26	21	1	1	0	48	27	21
Pardubický	69	53	16	4	3	1	73	56	17
Zlínský	2	2	0	0	0	0	2	2	0
Plzeňský	73	52	21	3	2	1	76	54	22
Karlovarský	100	80	20	30	15	15	130	95	35
Královéhradecký	105	75	30	1	1	0	106	76	30
Ústecký	100	60	40	35	15	20	135	75	60
Jihomor.	200	100	100	30	20	10	230	120	110
Praha	---
Liberecký	176	141	35	18	10	8	194	151	43
Moravskosl.	244	152	92	34	18	16	28	170	108
Olomouc	220	141	79	50	36	14	270	177	93
Středočeský	167	88	79	7	3	4	174	91	83
Celkem	1 643	1 045	598	233	136	97	1 876	1 181	695
v  %	100	63,6	36,4	100	58,4	41,6	100	63	37

Tab. č. 9 – Účast romských uchazečů v rekvalifikačních programech a v ostatních nástrojích APZ

Nástroje APZ	Rekvalifikace	Ostatní nástroje APZ	Celkem
Kraje	celkem	muži	ženy	celkem	muži	ženy	celkem	muži	ženy
Jihočeský	60	25	35	0	0	0	60	25	35
Vysočina	25	15	10	1	0	1	26	15	11
Pardubický	24	13	11	349	197	152	373	210	163
Zlínský	1	0	1	0	0	0	1	0	1
Plzeňský	36	29	7	2	2	0	38	31	7
Karlovarský	10	5	5	0	0	0	10	5	5
Královéhradecký	30	20	10	120	70	50	150	90	60
Ústecký	50	35	15	20	10	10	70	45	25
Jihomoravský	40	25	15	60	28	32	100	53	47
hl. m. Praha
Liberecký	41	26	15	12	7	5	53	33	20
Moravskoslezský	235	137	98	0	0	0	235	137	98
Olomoucký	50	28	22	57	34	23	107	62	45
Středočeský	41	20	21	7	4	3	48	24	24
Celkem	643	378	265	628	352	276	1 271	730	541
v %	100	58,8	41,2	100	56	44	100	57,4	42,6

 

Tab. č. 10 – Účast romských uchazečů o zaměstnání v poradenských programech

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	130	65	65
Vysočina	53	29	24
Pardubický	181	88	93
Zlínský	0	0	0
Plzeňský	8	4	4
Karlovarský	30	15	15
Královehradecký	120	70	50
Ústecký	100	50	50
Jihomoravský	40	20	20
hl. m. Praha
Liberecký	20	11	9
Moravskoslezský	1120	646	474
Olomoucký	227	148	79
Středočeský	67	42	25
Celkem	2 096	1 188	908
v %	100	56,7	43,3

 

Tab. č. 11 – Odhad počtu evidovaných příslušníků romských komunit zařazených do rekvalifikace zaměřené na soukromé podnikání

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	4	2	2
Vysočina	0	0	0
Pardubický	1	0	1
Zlínský	0	0	0
Plzeňský	1	1	0
Karlovarský	0	0	0
Královéhradecký	0	0	0
Ústecký	0	0	0
Jihomoravský	5	4	1
Liberecký	0	0	0
Moravskoslezský	5	2	2
Olomoucký	1	1	0
Středočeský	0	0	0
Celkem	17	10	7
v %	100	58,8	41,2

 

Tab. č. 12 – Odhad počtu romských uchazečů o zaměstnání, se kterými byl v roce 2012 uzavřen Individuální akční plán

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	200	110	90
Vysočina	619	301	318
Pardubický	1199	632	567
Zlínský	215	85	130
Plzeňský	1437	767	670
Karlovarský	800	500	300
Královehradecký	600	350	250
Ústecký	500	150	350
Jihomoravský	1200	550	650
hl. m. Praha	-	-	-
Liberecký	1166	600	566
Moravskoslezský	4928	2401	2527
Olomoucký	1721	920	801
Středočeský	2400	1255	1145
Celkem	16 985	8 621	8 364
v  %	100	50,8	49,2

 

Z dotazníkového šetření MPSV vyplynulo, že z celkového počtu romských uchazečů se podařilo umístit 11,4 % z nich. Ve srovnání s rokem 2011 tedy došlo k poklesu úspěšnosti romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce (v roce 2011 bylo úspěšných 17 % rom. uchazečů). Úspěšnějšími byli v tomto ohledu více romští muži (7,4 %) ve srovnání se ženami (4 %).

Z celkového počtu úspěšně uplatněných Romů na trhu práce se podařilo 57,7 % uchazečům uplatnit na primárním trhu práce, který je charakteristický výhodnějšími a stabilnějšími pracovními příležitostmi a možnostmi profesního růstu, lepšími pracovními podmínkami a je zde i vyšší ochrana pracovníků před propuštěním. Na sekundárním trhu práce se uplatnilo 43 % romských uchazečů. Jedná se o pozitivní trend, neboť sekundární trh práce se vyznačuje pracovními místy s nižší společenskou prestiží. Jedná se spíše o výkon nízkokvalifikovaných profesí za nižší platové ohodnocení v horších pracovních podmínkách. Na tomto trhu práce je rovněž vyšší riziko ztráty zaměstnání a větší fluktuace pracovníků.

Tab. č. 13 – Uplatnění úspěšných romských uchazečů o zaměstnání dle segmentů trhu práce a dle pohlaví

Trh práce	Primární trh práce	Sekundární trh práce	Celkem
Kraj	M	Ž	Celkem	M	Ž	Celkem	M	Ž	Celkem
Jihočeský	160	120	280	130	100	230	290	220	510
Vysočina	34	25	59	25	12	37	59	37	96
Pardubický	68	43	111	29	23	52	97	66	163
Zlínský	0	0	0	1	0	1	1	0	1
Plzeňský	146	49	195	44	20	64	190	69	259
Karlovarský	10	5	15	0	0	0	10	5	15
Královéhradecký	0	0	0	170	40	210	170	40	210
Ústecký	300	50	350	85	70	150	385	120	505
Jihomoravský	700	350	1050	80	70	155	780	420	1200
hl. m. Praha
Liberecký	49	7	56	174	75	249	223	82	305
Moravskoslezský	22	6	28	486	302	788	508	308	816
Olomoucký	395	334	729	172	84	256	567	418	985
Středočeský	179	91	270	85	48	133	264	139	403
Celkem	2 063	1 080	3 143	1 481	844	2 325	3544	1924	5 468
v  %	65,6	34,4	100	63,7	36,3	100	64,8	35,2	100

 

V roce 2011 se připravovaly změny v sociálních systémech, které začaly platit od 1. ledna 2012. Šlo především o zpřísnění některých podmínek pro nároky na sociální dávky a zrušení některých sociálních dávek (sociální příplatek), čímž dojde k zachování a v některých případech i prohloubení poměru mezi výší sociálních dávek a minimální mzdy.

Systém pomoci v hmotné nouzi je jednou z forem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb vlastními silami. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Při určování výše dávek pomoci v hmotné nouzi se zkoumá příjem, sociální a majetková situace osoby. Při hodnocení příjmu pro účely posouzení stavu hmotné nouze se uplatňuje jeden z motivačních prvků. Jde o zvýhodnění osob, které pracují a které přijmou i méně placenou práci (např. mají minimální mzdu) oproti osobám, které setrvávají pouze na dávkách pomoci v hmotné nouzi.

 

 

V rámci projektů ESF se připravuje záměr, který umožní studentům středních škol a zejména učilišť absolvovat stáže u zaměstnavatelů před ukončením středoškolského studia.

 

Aplikovaným nástrojem integrace romské menšiny využívajícím prostředky Evropského fondu regionálního rozvoje spadajícím do gesce MPSV je také realizace aktivity 3.1 b) zaměřené na investiční podporu při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti Integrovaného operačního programu (dále IOP), prioritní osa číslo 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace (dále OI 3.1).

Konkrétní zaměření výše uvedené aktivity spočívá ve vytvoření zázemí nových, rozšiřujících se a inovujících se vybraných sociálních služeb a na ně navázaných fakultativních činností, jejichž posláním je návrat uživatelů těchto služeb na trh práce a do společnosti. Pro příjem projektů byla dne 30. 9. 2009 otevřena výzva č. 3 OI 3.1 IOP s kontinuálním příjmem projektů, který probíhal až do uzavření výzvy dne 28. 2. 2011. Ve výzvě č. 3 OI 3.1 bylo úspěšně ukončeno 9 projektů ve výši 64 135 133,- Kč, v realizaci dosud zůstávají tři projekty v objemu 36 246 365,- Kč.

Dne 31. 5. 2011 došlo v rámci výše uvedené aktivity k vyhlášení nové kontinuální výzvy č. 6 OI 3.1. Projekty je možné podávat kdykoliv od vyhlášení do 6. června 2013, kdy je plánováno její ukončení. Alokovaný objem prostředků výzvy činí 260 433 287,00 Kč. Do výzvy bylo do konce roku 2012 předloženo 29 projektů s celkovými aktuálními nároky 362 827 654,- Kč. Z těchto předložených projektů je momentálně 15 v realizaci v celkovém objemu 191 631 353,- Kč.

Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje MPSV – odbor sociálních služeb a sociální práce ze své rozpočtové kapitoly 313 finanční podporu registrovaným poskytovatelům sociálních služeb, a to bez ohledu na národnostní či etnickou příslušnost poskytovatelů nebo uživatelů sociálních služeb. Z údajů poskytnutých MPSV však lze přímo identifikovat, kolik finančních prostředků bylo přerozděleno ve prospěch poskytovatelů sociálních služeb zabývajících se cílovou skupinou etnických menšin. Vzhledem k tomu, že některé organizace upřednostňují uvádění cílové skupiny osob žijících v sociálně vyloučených komunitách, jejichž uživatelé jsou často i obyvatelé sociálně vyloučených romských lokalit, jsou v níže uvedené tabulce uvedeny alokace za rok 2012 na podporu poskytovatelů těch sociálních služeb, jejichž uživateli jsou převážně etnické menšiny a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách.

Tab. č. 14 – Přehled podpořených sociálních služeb, jejichž uživateli jsou nejčastěji etnické menšiny a osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách

azylové domy (2)	294 000
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (13)	5 659 000
odborné sociální poradenství (19)	5 530 000
sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (13)	6 973 000
sociální rehabilitace (3)	2 593 000
terénní programy (78)	39 477 666
celkem	60 526 666

Úřad práce ČR spolupracuje s NNO a se zaměstnavateli a společně se snaží koordinovat postupy a podporovat návrat Romů na trh práce. Níže v tabulce je uveden přehled spolupracujících subjektů s pobočkami Úřadu práce ČR v jednotlivých krajích za rok 2012

Tab.č. 15 – Spolupráce Úřadu práce ČR s dalšími subjekty napomáhajícími k návratu Romů na trh práce

Kraj	NNO	Zaměstnavatelé	Romské organizace	Celkem
Jihočeský	11	40	5	56
Vysočina	3	6	0	9
Pardubický	2	18	1	21
Zlínský	1	0	0	1
Plzeňský	0	12	0	12
Karlovarský	3	5	0	8
Královehradecký	5	20	0	25
Ústecký	1	30	20	51
Jihomoravský	5	16	5	26
hl. m. Praha
Liberecký	3	0	2	5
Moravskoslezský	25	59	9	93
Olomoucký	21	110	4	135
Středočeský	8	30	3	41
Celkem	88	346	49	483
v %	18,2	71,7	10,1	100

Od roku 2012 má Úřad práce ČR sociální pracovníky ve své struktuře v souvislosti se sociální reformou. Má tedy posílenou pozici pro práci s klienty, protože disponuje kvalifikovanými pracovníky k výkonu sociální práce, která může být zaměřena na sociálně vyloučené osoby. Toto je velmi důležité zejména na úrovni kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR.

Sociální práce prováděná Úřadem práce ČR musí být velice úzce provázaná se sociální prací prováděnou na lokální úrovni pověřenými pobočkami ÚP a obecními úřady obcí s rozšířenou působností a v rámci síťování také s místně dostupnými sociálními službami, neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími.

Regionální individuální projekty ESF se zaměřují zejména na skupiny obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání na trhu práce, které byly explicitně vyjmenované v zákoně o zaměstnanosti, většina z účastníků byla dlouhodobě nezaměstnaných. Cílem těchto projektů je připravit uchazeče o zaměstnání na současná a předpokládaná volná pracovní místa a na podporu takto obsazovaných volných pracovních míst u zaměstnavatele.

Tyto programy realizují pověřené krajské pobočky Úřadu práce ČR. Romským uchazečům je poskytována pomoc při zvyšování motivace, kvalifikace a následném vyhledávání zaměstnání.

Tab.č. 16 – Účast romských uchazečů v projektech ESF

Kraj	Celkem	Muži	Ženy
Jihočeský	160	70	90
Vysočina	30	13	17
Pardubický	17	11	6
Zlínský	0	0	0
Plzeňský	26	18	8
Karlovarský	80	70	10
Královéhradecký	0	0	0
Ústecký	200	120	80
Jihomoravský	120	70	50
hl. m. Praha
Liberecký	116	90	26
Moravskoslezský	323	141	182
Olomoucký	234	146	88
Středočeský	154	89	65
Celkem	1 460	838	622
v %	100	57,4	42,6

 

Antidiskriminační opatření na trhu práce byly ukončeny přijetím zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany (antidiskriminační zákon).

V navazující novelizaci zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, byl zrušen § 4 „Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání“. Porušováním zákazu diskriminace a nezajištěním rovného zacházení, které je ošetřeno v §§ 139 a 140 tohoto zákona, lze uložit fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 1 000 000,- Kč. Žalobce dává podněty úřadu práce na porušení diskriminace nebo rovného zacházení, podložené tvrzením a důkazy osvědčující diskriminaci, a úřad práce následně ověří, zda skutečně došlo k diskriminaci nebo porušení rovného zacházení a vyvodí z toho odpovídající závěry.

 

Moduly antidiskriminačního chování jsou nedílnou součástí všech vzdělávacích programů pracovníků Úřadu práce ČR, vyšší důraz na tuto oblast se klade na pracovníky, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty Úřadu práce ČR.

 

 

 

 

Příslušná pracoviště ÚPČR jsou v každodenním styku se zaměstnavateli, vzhledem k současné ekonomické situaci řada zaměstnavatelů prohlubuje tuto spolupráci za účelem zvýšení kvalifikační úrovně svých zaměstnanců a náboru nových. Tohoto vyjednávacího prostoru lze využít i při hledání pracovního uplatnění obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání.

 

VĚCNÁ DOPORUČENÍ PRO MPSV UVEDENÁ V INFORMACI O NAPLŇOVÁNÍ DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005–2015 V ROCE 2011

 

• Průběžně podporovat monitoring a evaluaci programů aktivní politiky zaměstnanosti, sledovat do jaké míry reagují na specifické potřeby romských uchazečů o zaměstnání na trhu práce.

V návaznosti na hlavní cíle strategie „Evropa 2020“ schvaluje vláda ČR národní a dílčí cíle ČR do roku 2020. V oblasti zaměstnanosti jsou zpracovávána každoročně východiska politiky zaměstnanosti, která zacilují nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) ke zvýšení zaměstnanosti. V rámci cílení nástrojů a opatření APZ je nutné i nadále podporovat umísťování skupin uchazečů o zaměstnání na pracovní trh, kterým je věnována zvýšená péče podle § 33 zákona o zaměstnanosti. Dále je vhodné, aby Úřad práce ČR při výběru vhodného nástroje nebo opatření APZ přistupoval ke každému uchazeči individuálně a hodnotil jeho postavení na trhu práce komplexně s ohledem na jeho historii a specifika jeho současné situace.

Upozorňujeme pouze na změnu odst. 1) § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákonem č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, který již nezahrnuje explicitně i skupinu fyzických osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Současné platné znění odst. 1) § 33 „Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání“ zní: „(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují“.  

• Podporovat na lokální úrovni za účelem zvýšení zaměstnanosti Romů partnerství a spolupráci mezi úřady práce, místní samosprávou a nestátními neziskovými organizacemi k zajištění koordinace aktivní politiky zaměstnanosti, veřejné služby a aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a ke zvýšení participace Romů na trhu práce.

Od 1. 1. 2012 disponovala oddělení nepojistných sociálních dávek ÚPČR pozicí sociálních pracovníků, kteří metodami sociální práce pracovali se svými klienty, a to zejména s klienty, kteří se nacházeli v hmotné nouzi, dle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pomoci v hmotné nouzi. Tento zákon také předpokládal účinnou spolupráci mezi Úřadem práce ČR a pověřenými obecními úřady a úřady s rozšířenou působností v oblasti provádění sociální práce. MPSV vydalo v této souvislosti materiály k vymezení sociální práce na obecní a krajské úrovni ve výkonu přenesené působnosti. Zároveň také ÚPČR vydal metodický pokyn k provádění sociální práce. Vzájemná spolupráce byla také podporována sdíleným Jednotným informačním systémem práce a sociálních věcí. Úřad práce ČR disponoval od 1. 1. 2012 novým opatřením aktivní politiky zaměstnanosti – veřejnou službou, který byl určen dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům o zaměstnání. Jeho cílem byla aktivizace a motivace uchazečů o zaměstnání při řešení vlastní nezaměstnanosti a také obnovení či získání pracovních návyků u osob, které o tyto návyky přišly nebo byly ohroženy jejich ztrátou. Veřejná služba vedle toho u těchto osob přispívala k jejich aktivnímu zapojení do společenského života a k jejich integraci do komunity. Nástrojem veřejné služby mohl Úřad práce ČR částečně ošetřit riziko sociálního vyloučení u dlouhodobě nezaměstnaných příslušníků romské komunity. Do organizace veřejné služby byly zapojeny vedle samosprávných úřadů také neziskové organizace. Činnosti veřejné služby byly rozděleny do následujících kapitol s podrobným popisem jednotlivých aktivit – zlepšování životního prostředí, udržování čistoty veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního a sportovního rozvoje, pomoc v oblasti sociálních služeb a jiné činnosti.

Tab. č. 17 – Počty uchazečů o zaměstnání zařazených na veřejnou službu

Veřejná služba – údaje k 31. 12. 2012
1	Počet všech uchazečů o zaměstnání	61 075
2a	Počet uzavřených smluv celkem	49180
2b	Počet uzavřených smluv s ohledem na klienta (pokud má klient  uzavřeno více smluv, je zde započítána jen jednou)	40 347
3	Počet uchazečů o zaměstnání, kteří navázali  na veřejně prospěšné práce nebo do dalších nástrojů APZ	2 774
4	Počet uchazečů, kteří nastoupili do zaměstnání	3 449
5	Počet uchazečů zneplatněných - ostatní důvody	10 429
6	Počet uchazečů, kteří odmítli VES	235

 

 

 

 

 

 

 

 

V části 160 Sbírky zákonů ČR ze dne 10. 12. 2012 byl pod číslem č. 437/2012 Sb. uveřejněn nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ve věci zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některých ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a návrhu na zrušení některých dalších zákonů“, ve kterém Ústavní soud rozhodl následovně: „I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů“. To znamená, že uchazeče o zaměstnání nelze vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání v případě, že „odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce“. Výkon veřejné služby jako takové nebyl zrušen.

 

• Reformovat veřejné služby zaměstnanosti tak, aby se zvýšila individualizace podpory znevýhodněných Romů, jejich účast v rekvalifikačních programech a programech pro profesní výcvik; zajistit odborné vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby byli schopní reagovat na specifické potřeby uchazečů
  o zaměstnání ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.

Zákonem č. 73/2011 Sb. byl zřízen Úřad práce ČR. V rámci poskytovaných služeb mají uchazeči i zájemci o zaměstnání možnost využívat poradenských služeb krajských poboček i kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR. Uchazeči i zájemci o zaměstnání jsou v rámci poradenství zařazováni do aktivit, které jim určí vhodné pracovní zaměření, potřebnou rekvalifikaci apod., a to podle jejich individuálních předpokladů a potřeb.

Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ČR za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Cílem tohoto plánu je stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti jeho uplatnění na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování plánu kdykoli v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracovává krajská pobočka vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců.

 

• Podporovat sociální podnikání ve vztahu k obtížně zaměstnatelným Romům a pilotní ověřování inovativních projektů zaměřených na zvýšení participace Romů na trhu práce, identifikovat v rámci poskytnuté dotační podpory z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2007–2013 příklady úspěšných projektů a otevírat prostor pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe na regionální, národní i mezinárodní úrovni.

V rámci výzvy č. 30 Sociální ekonomika OP LZZ, oblasti intervence 3.1 je vydefinováno 9 cílových skupin. Uvedenou cílovou skupinu je možné zařadit především do cílové skupiny č. 8, a to do osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle než 1 rok vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR; a dále do cílové skupiny č. 9, což jsou další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, které byly (bezprostředně, tj. max. 3 měsíce před nástupem do zaměstnání) či jsou uživateli registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci výzvy č. 30 OP LZZ bylo podpořeno 14 projektů, které pracují výhradně nebo částečně s uvedenou cílovou skupinou. Jako příklady dobré praxe uvádíme dva podniky z Oder, a to Stavzem, s. r.o. a AC AERO, s. r.o. Předmětem činnosti firmy AC AERO, s.r.o. je především poskytování služeb v oblasti zahradnických prací, a to v rozsahu od realizací a údržeb rodinných zahrad a soukromých objektů, až po zahradnické práce ve městech, parcích, v okolí větších firem či práce se zelení ve volné krajině. Firma STAVZEM, s.r.o. poskytuje drobné stavební a zemní práce (včetně demolicí), údržbu zeleně, natěračské práce, zimní údržbu místních komunikací a chodníků, jiné služby (stěhování, úklidové práce apod.). Funkci sociálního podniku firma naplňuje mj. zaměstnáváním občanů z cílových skupin, se zaměřením na romské etnikum. Firma v roce 2012 rozšířila podnikatelskou činnost o poskytování technických služeb, čímž vznikla další místa pro uvedenou CS.

Úspěšná je také firma ONZA, a.s., jejímž vlastníkem je město Jirkov. Firma poskytuje technické služby především v Jirkově v Ústeckém kraji.

Vedle toho IOP podporoval sociální ekonomiku výzvou č. 1, otevřenou od 10. dubna 2009 do 1. dubna 2011, zaměřenou na financování investičních výdajů vynaložených při zahájení sociálního podnikání a zajištění zaměstnání pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin. Mezi cílovými skupinami výzvy č. 1 byly etnické a národnostní menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí a cizinci. Na integraci a zaměstnání těchto konkrétních cílových skupin se zaměřuje 6 podpořených projektů požadujících dotaci v celkové výši 10 227 895 Kč. V nové výzvě č. 8, otevřené od 29. 7. 2011 do 30. 6. 2013, jsou cílové skupiny vymezeny stejně jako u výzvy č. 30 OP LZZ, oblasti intervence 3.1. Celková alokace této výzvy je 220 283 651,- Kč.

 

• Monitorovat výskyt diskriminace a šířit principy rovného zacházení s romskými uchazeči o zaměstnání na trhu práce, působit na postoje zaměstnavatelů a stimulovat jejich zájem o zaměstnávání a rovné zacházení s romskými zaměstnanci.
• Podporovat realizaci programů prevence budoucí nezaměstnanosti mladistvých romských uchazečů o zaměstnání, zaměřených zejména na profesní vzdělávání, profesní poradenství a pracovní výcvik s možností získání osvědčení o absolvování výcviku.

Poradenské aktivity ÚPČR jsou poskytovány jak v individuální formě, tak ve skupinové v rámci Job clubů. Jsou určeny vždy pro určité skupiny uchazečů, tj. speciálně i pro mladistvé. V rámci poradenství mladiství uchazeči získávají informace o trhu práce, zúčastňují se motivačních kurzů, jsou zařazováni do pracovní a bilanční diagnostiky s následným určením účasti v odpovídajícím rekvalifikačním programu.

V zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, byla doplněna možnost složení zkoušky z příslušné dílčí kvalifikace i mladistvým uchazečem o zaměstnání. Rozšířila se tak možnost i pro tuto skupinu uchazečů o zaměstnání získat osvědčení o absolvování rekvalifikace, a v případě složení předepsaného počtu zkoušek z dílčích kvalifikací a následně zkoušky z úplné kvalifikace i možnost získat určitý stupeň vzdělání (vyučení).

 

 

4.4 ZDRAVÍ

Úkoly ke zlepšení situace Romů v oblasti zdraví jsou v gesci MZd. Usnesením ze dne 12. listopadu 2012 č. 831 uložila vláda ČR ministru zdravotnictví pokračovat v naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005–2015 včetně věcných doporučení zahrnutých v závěru materiálu Informace o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011.

 

4.4.1 Úkoly Akčního plánu pro oblast zdraví

V rámci Akčního plánu v části vzdělávání jde o naplňování níže uvedeného úkolu:

• implementovat program „zdravotního sociálního pracovníka“ na krajích a obcích.

K úkolu je definován indikátor měřitelnosti:

• počet klientů zdravotně sociálních pomocníků.

V Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2011 zaznělo ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví následující doporučení:

• podporovat osvětu a zvýšení informovanosti sociálně vyloučených Romů o zdravém životním stylu, o fungování systému zdravotní péče, včetně prevence zaměřené specificky na mladé Romy a na téma plánovaného rodičovství;
• podporovat realizaci preventivních programů cílených na sociálně vyloučené Romy zaměřených na oblast prevence užívání návykových látek a patologické hráčství;
• podporovat vzdělávání zdravotnických pracovníků o specifických kulturně a sociálně podmíněných faktorech, které ovlivňují zdravotní stav menšin a to jak v rámci pregraduálního, tak i postgraduálního studia;
• podporovat průběžně longitudinální epidemiologická šetření zdravotního stavu sociálně vyloučených skupin obyvatelstva zaměřená na identifikaci faktorů, které zdravotní stav ovlivňují a nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Na základě výsledků těchto šetření systematicky odstraňovat překážky v přístupu sociálně vyloučených osob ke zdravotní péči.
  4.4.2 Informace o plnění úkolů

 

Činnost zdravotně sociálních pomocníků byla zahájena v lednu 2006 v rámci pilotního projektu „SASTIPEN ČR – Zdravotně sociální pomocníci ve vyloučených lokalitách“.

V roce 2012 působilo v ČR celkem 8 zdravotně sociálních pomocníků, a to pouze ve 4 krajích ze 14 v ČR, což je vzhledem k potřebnosti programu nedostatečný počet a bylo by účelné jejich počet navýšit. Znepokojivá je i skutečnost, že se oproti roku 2011 počet pracovníku snížil o 2 pomocníky, program dále není poskytovaný organizací Drom v Jihočeském kraji, kde jej v současnosti poskytuje Farní Charita Prachatice. Významnou bariérou v šíření tohoto programu je jeho nedostatečné systémové ukotvení, nadresortní rozměr a díky tomu i složitý způsob jeho financování.

Tab. č. 18 – Program Zdravotně sociální pomoc v roce 2012

Lokality pokryté službou
Kraj	Počet ZSP
Olomoucký kraj (lokality Javornicko, Jeseník a Olomouc)	2
Jihomoravský kraj (Brno)	2
Moravskoslezský kraj (lokality Bruntál, Karviná)	3 (2,5 úvazku)
Jihočeský	1
Celkem                                                                                                       8

Nadregionálním poskytovatelem tohoto programu v ČR je brněnská organizace Drom, která zaměstnává 7 ze 8 zdravotních pomocníků. Každý z pomocníků této organizace poskytl službu v průměru 60 uživatelům. Celkem pak byla v rámci programu poskytnuta podpora 485 uživatelům, z nichž 71 % představovaly ženy. Pomocníci spolupracovali s uživateli při řešení 811 dlouhodobých zakázek. Největší podíl zakázek (29 %), představují zakázky typu „začlenění do systému sociální péče“, které se týkaly zajištění výhod pro zdravotně znevýhodněné, jako například kompenzačních a protetických pomůcek, dávek pro osoby se zdravotním postižením, ale také invalidních důchodů apod. V průběhu řešení všech zakázek pomocníci provedli celkem 6 789 intervencí. Dlouhodobé zakázky se podařilo úspěšně dokončit v 80 % případů. Kromě dlouhodobých zakázek poskytli pomocníci jednorázovou intervenci a pomoc v dalších 1 279 případech. Výsledky průzkumu realizovaného v prosinci 2011 svědčí o tom, že poskytování služby mělo pozitivní vliv na 70 % uživatelů.

 

• Plnění věcných doporučení v roce 2012:

1. Podporovat osvětu a zvýšení informovanosti o zdravém životním stylu, o fungování systému zdravotní péče, včetně prevence zaměřené specificky na mladé Romy a na téma plánovaného rodičovství.

Oblast prevence v sociálně vyloučených oblastech by měl zajišťovat zdravotně sociální pomocník, jehož náplní práce je kromě jiného výše uvedený výčet témat. V letech 2006–2007 probíhal pilotní projekt na toto téma, v rámci kterého MZ zpracovalo náplň práce zdravotně sociálního pomocníka. Poté přešla problematika pod gesci MPSV, které každoročně podporuje neziskové organizace z dotačních programů

 

1. Podporovat realizaci preventivních programů cílených na sociálně vyloučené Romy zaměřených na oblast prevence užívání návykových látek a patologického hráčství.

MZd realizuje od konce 90. let každoročně dotační program protidrogové politiky, v rámci kterého podporuje zdravotní služby zaměřené na léčbu závislostí jak látkových (návykové látky), tak nelátkových (např. hráčství). Oblast prevence v sociálně vyloučených oblastech by měl zajišťovat zdravotně sociální pomocník.

 

1. Podporovat vzdělávání zdravotnických pracovníků o specifických kulturně a sociálně podmíněných faktorech, které ovlivňují zdravotní stav menšin, a to jak v rámci pregraduálního, tak i postgraduálního studia.

• Oblast vzdělávání lékařských pracovníků:

Zdravotnická zařízení akreditovaná dle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, jsou akreditována na praktickou část dle vzdělávacích programů vydávaných ve Věstníku MZ, popř. na vybrané povinné kurzy.

Jedná se např. o kurz „Základy lékařské etiky, komunikace, managementu a legislativy“, který byl součástí vzdělávacích programů pro obory specializačního vzdělávání od roku 2005–2010, ve vybraných vzdělávacích programech základních oborů a ve všech nástavbových oborech je povinný i nadále. MZ při přípravě a novelizaci vzdělávacích programů základních oborů kurz opět začlení jako povinný.

• Oblast vzdělávání nelékařských pracovníků:

V rámci postgraduálního vzdělávání jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci vzděláváni ve vzdělávacích programech specializačního vzdělávání, které jsou tvořeny základním a odborným modulem. Základní modul obsahuje témata z oblasti pedagogiky a andragogiky, filozofie a etiky, řízení ošetřovatelské péče apod. Obsahuje následující konkrétní předměty:

1. „Interpersonální dovednosti specialisty“ – náplní jsou interpersonální dovednosti s ohledem na pacienta a sociální prostředí, podpůrné techniky ke zvládání pracovní zátěže a komunikace s agresivním pacientem, komunikaci se zvláštními skupinami pacientů, etickému přístupu k pacientům a jejich blízkým s ohledem na věk a charakter onemocnění, techniky k identifikaci faktorů ovlivňujících kvalitu života pacientů.
2. „Edukace“ – náplní je mimo jiné vztah mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty ze sociálně vyloučeného prostředí, specifika edukace dětí, seniorů, cizinců a zvláštních skupin nemocných

MZ informuje na svých webových stránkách v rámci náplně výše uvedených kurzů o možnosti využít při přednášce klíčové dokumenty a podklady zajišťované a shromažďované Radou vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.

 

 

1. Podporovat průběžně longitudinální epidemiologická šetření zdravotního stavu sociálně vyloučených skupin obyvatelstva zaměřená na identifikaci faktorů, které zdravotní stav ovlivňují a nerovností v přístupu ke zdravotní péči a tyto překážky odstraňovat.

V rámci epidemiologie infekčních nemocí se sleduje výskyt případů virové hepatitidy A a dysenterie, která souvisí s nízkým hygienickým standardem. Co se týká odstraňování překážek v dostupnosti zdravotní péče musím konstatovat, že z pohledu práva takové překážky neexistují. Pokud nastane situace, že konkrétní praktický lékař odmítne registrovat osobu romského původu nebo osobu žijící ve vyloučených lokalitách, je zákonem daný postup (povinnost zdravotních pojištoven zajistit svým klientům dostupnou zdravotní péči je stanovena zákonem č. 48/1997 Sb.), jak se registrace u praktického lékaře domoci. Protože si je MZ vědomo úskalí v praxi, vytvořilo v roce 2006 pracovní náplň sociálně zdravotního pomocníka, což je terénní pracovník, který by se měl pohybovat ve vyloučených lokalitách a poskytovat osvětu v oblasti práv a povinností pacienta i možnosti využití zdravotní péče v ČR.

 

 

5. NaPLňování ÚKOLŮ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY

 

Kromě základních priorit, v jejichž rámci jsou definovány úkoly Akčního plánu (vzdělání, zaměstnanost, bydlení a zdraví), si zúčastněné země Dekády vytyčily tři průřezová témata, která se prolínají napříč čtyřmi výše uvedenými prioritami. Jedná se o následující oblasti:

• boj s diskriminací;
• rovné příležitosti romských žen a mužů;
• sociální soudržnost.

 

5.1 Boj proti diskriminaci

5.1.1 Činnost Kanceláře veřejného ochránce práv ve vztahu k romské menšině v roce 2012

V roce 2012 se Kancelář veřejného ochránce práv zabývala několika aktivitami, jejichž cílem bylo zajistit rovný přístup Romů ke vzdělávání. Veřejný ochránce práv dále upozornil na absenci důležitých nástrojů či na zavedení některých opatření v rámci sociální reformy, které měly kromě jiných cílových skupin také negativní dopady i na situaci Romů.

 

• Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol

V roce 2012 byl ukončen výzkum zaměřený na zmapování národnostního (etnického) složení žáků vybraných základních škol praktických[4]. Etnicita žáků byla zjišťována dvěma metodami sběru etnických dat – metodou pozorování a metodou identifikace na základě nepřímých kritérií. Výzkum doložil, že jsou romští žáci v bývalých zvláštních školách, dnes označovaných jako základní školy praktické, výrazně nadreprezentováni. Pracovníci veřejného ochránce práv prostřednictvím metody pozorování identifikovali celkem 32 % romských žáků na sledovaných školách. Kvalifikovaný odhad učitelů byl vyšší – 35 % romských žáků.

Výzkum potvrdil, že je podíl romských žáků vůči žákům neromského původu zcela nepřiměřený v porovnání s podílem Romů v české populaci, který činí 1,4–2,8 %. Jeho zjištění korespondují s výsledky dřívějších výzkumů MŠMT a ČSI z let 2009 a 2010[5], z čehož se dá dovodit, že se situace v ČR nezlepšuje. Výsledek je o to závažnější, že zatímco Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku z roku 2007 proti ČR bral v úvahu pouze zastoupení romských žáků v ostravských školách, výzkum veřejného ochránce práv byl zaměřen na celou ČR (tedy včetně regionů, kde není koncentrace Romů tak vysoká).

Na základě realizovaného výzkumu veřejný ochránce práv konstatoval, že přetrvává nepřímá diskriminace romských žáků v přístupu ke vzdělávání a formuloval doporučení adresovaná vládě, primárně MŠMT. Obsahem doporoučení bylo zakotvení přednosti individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné základní škole, odstranění rozporu vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se školským zákonem a odstranění nejednotnosti v názvosloví škol.

Výsledky výzkumu byly prezentovány na panelové diskusi „Rovný přístup dětí ke vzdělání“, kterou uspořádal veřejný ochránce práv ve spolupráci s MŠMT a se Sekcí pro lidská práva ÚVČR dne 20. září 2012.

 

• Situace osob ohrožených sociálním vyloučením v oblasti bydlení

Další aktivity Kanceláře veřejného ochránce práv již nebyly přímo zaměřené na Romy jako výše popsaný výzkum, nicméně se příslušníků romské menšiny také dotýkaly. Přestože Kancelář veřejného ochránce práv specificky neeviduje národnost stěžovatelů, z obsahu podnětů, které jsou mu předkládány k řešení, lze dovodit, že se na něj obrací i Romové. Velmi často se jedná o podněty, které se týkají oblasti bydlení. V roce 2012 byl veřejný ochránce práv jedním ze subjektů, který aktivně vystupoval při řešení kauzy ostravských Romů z lokality Přednádraží, o jejichž vystěhování rozhodl Stavební odbor Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Vzhledem k současné situaci Romů v oblasti bydlení upozorňuje veřejný ochránce práv na chybějící zákonnou úpravu sociálního bydlení, což je dlouhodobý závažný problém, který přispívá k propadu sociálně slabých občanů do chudoby a současně zvyšuje napětí ve společnosti. Bytová nouze také mnohdy vede k rozdělení vícečlenných rodin. Přijetí zákona o sociálním bydlení veřejný ochránce práv opakovaně doporučoval v souhrnných zprávách o činnosti adresovaných poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Dle Koncepce bydlení ČR do roku 2020 je sice zpracována analýza stávajícího legislativního prostředí v oblasti péče o ohrožené skupiny obyvatel, ze které rovněž vyplývá i nutnost legislativního řešení, je však otázkou, zda a kdy se tak skutečně stane.

 

• Zajištění bezplatné právní pomoci

Dalším nedostatkem, na který veřejný ochránce práv upozornil v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv v roce 2012, byla nedostupnost bezplatné právní pomoci, která by mohla být současně velmi důležitým nástrojem pro řešení diskriminace romských obětí, které nemají prostředky na zabezpečení právní pomoci.

Zajištění právní pomoci osobám, které si ji z finančních nebo jiných důvodů, nemohou obstarat samy, je z pohledu veřejného ochránce práv nedostatečné[6]. Stát tuto povinnost zcela přenesl na Českou advokátní komoru, přičemž neupravil žádné nástroje, které by výrazně stimulovaly advokáty právní pomoc pro bono poskytovat. Chybí komplexnější úprava, která by stanovila možnost bezplatné právní pomoci nejen v souvislosti se soudními řízeními, ale i v souvislosti s řízením správním.

Ochránce uvítal snahu Ministerstva spravedlnosti řešit bezplatnou právní pomoc komplexním způsobem a k návrhu věcného záměru zákona uplatnil i své připomínky. Po přerušení projednávání věcného záměru zákona v Legislativní radě vlády v roce 2011 však veškeré práce na přípravě zákona ustaly.

 

5.2 Rovné příležitosti romských žen a mužů

Téma rovné příležitosti žen a mužů[7] je v romské menšině aktuální. Vyrovnání znevýhodnění romských dívek a žen, které často čelí dvojí diskriminaci, tj. jako příslušnice menšiny a jako ženy uvnitř vlastní komunity, je jedním z úkolů, který vyplývá ze strategického materiálu Koncepce romské integrace na období 2010–2013 (úkol 1.6 Průběžně podporovat rovné příležitosti žen v romské komunitě).

Za účelem vyrovnání znevýhodnění romských žen v české společnosti se ČR připojila k mezinárodní iniciativě s názvem Iniciativa romských žen (Roma Women Initiative)[8], která sdružuje asi 135 organizací z Bosny, Bulharska, Chorvatska, Česka, Maďarska, Kosova, Makedonie, Moldavska, Polska, Rumunska, Srbska a Slovenska. Projekt Iniciativy romských žen vznikl v roce 1999 jako součást programů organizace Open Society Institut. Jeho cílem je podpořit hnutí romských žen ve střední a východní Evropě a vychovat mladé romské aktivistky. Řada romských žen v ČR usiluje o zlepšení svých podmínek a šancí na získání kvalitního vzdělávání a pracovního místa.

Právě romské ženy patří ke skupinám, které nejvíce ohrožuje nezaměstnanost. Opakované neúspěchy při hledání práce však snižují jejich sebevědomí a bohužel předurčují i jejich budoucí uplatnění spíše v rodinném kruhu a v komunitě. Vazby v romském společenství jsou mnohem silnější, než je obvyklé v české společnosti. Romské rodiny často nepřipouštějí to, aby žena studovala, podle zvyklostí by měla hlavně pečovat o rodinu a děti. Aktuální potřebou je vyslyšet názory romských žen a zjistit, jak vnímají ony svou roli ve společnosti.

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva uspořádala ve spolupráci s Kanceláří Rady dne
18. října 2012 ve Strakově akademii seminář s názvem „Romské ženy“. Jeho cílem bylo představit pozici a názornými příklady ilustrovat situaci romských žen v dnešní společnosti, identifikovat v kruhu zainteresovaných lidí jejich potřeby a společně definovat opatření na jejich podporu ze strany státu.

Dalším záměrem bylo představit ženy, které mohou svým konáním a smýšlením být vzorem a motivací pro jiné ženy napříč společenským spektrem, zejména ty romské ženy, které cítí, že své vlohy, nadání, potřeby, styl života mají obavy realizovat, případně nevědí jak, a to hlavně kvůli překážkám ze strany majoritní společnosti nebo své komunity.

Organizátoři chtěli účastnicím akce zprostředkovat možnost navázání kontaktů pro případnou spolupráci mezi sebou navzájem, motivovat je k dalšímu sebevzdělávání, nabídnout možnost zapojení se do občanských aktivit různého charakteru.

Semináře se zúčastnilo 45 žen romské, české i jiné národnosti, působících ve státní správě, neziskových organizacích, v sociálních službách, v médiích či v akademické sféře. Cíle semináře se podařilo naplnit. Účastnice ho hodnotily jako přínosný a rády by v setkávání pokračovaly. Ocenily, že s nimi zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková sdílela osobní zkušenosti s  předsudky a stereotypy, které zažívá při komunikaci s romskými představiteli, ale také obecně při setkávání žen a mužů ve veřejném a politickém životě. Seminář měl edukativní, praktický i přátelský rozměr.

V obdobných aktivitách bude kancelář Rady pokračovat i v roce 2013. Zároveň bude usilovat o zapojení romských žen do přípravy Koncepce romské integrace na období 2014–2020.

 

5.3 Sociální soudržnost

Sociální vyloučení významné části romské populace v ČR je jedním z nejzávažnějších problémů české společnosti, který rozděluje českou společnost na většinovou, jenž odvozuje způsob svého života od zaměstnání, mzdy a spotřeby vymezené pracovními příjmy, a na menšinovou, která neparticipuje na pracovním trhu, provází jí dlouhodobá nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách, příjem odvozený od půjček, dluhů či jiných způsobů doplňkové obživy[9].

Ekonomická neaktivita vyloučených Romů a závislost na příjmu ze sociálních dávek negativně působí na postoje české společnosti vůči Romům, kterým je často přisuzováno zneužívání systému sociálního zabezpečení. V praktické rovině se negativní postoje vůči této skupině projevují anticiganismem[10] a v radikální vyhraněné podobě i v aktivitách pravicových extremistů.

Hlavním cílem politiky státu v oblasti romské integrace je plné zapojení Romů do života společnosti a zlepšení jejich postavení ve všech sférách života, zejména v klíčových oblastech jako je vzdělávání, zaměstnanost a dosažení porozumění mezi příslušníky romské menšiny a zbytkem společnosti. Ze socioekonomického hlediska usiluje o sociálně-ekonomickou integraci vyloučených Romů tak, aby byli zastoupeni ve všech vrstvách české společnosti a dosahovali statisticky přibližně stejných výsledků v sociálně-ekonomických parametrech jako majorita. K dosažení tohoto cíle je nutné vytvářet taková opatření, která jsou citlivá k odlišné kulturní a sociální zkušenosti příslušníků romských komunit.

Dlouhodobý záměr vlády ČR k realizaci politiky romské integrace je zpracovaný v dokumentu Zásady dlouhodobé Koncepce romské integrace do roku 2025[11], který vláda přijala v roce 2005. Ústřední metou dlouhodobé vládní strategie romské integrace je zlepšit postavení Romů ve všech sférách života společnosti, kde dnes existují nepřijatelné rozdíly mezi většinovou společností a značnou částí Romů, a tím dosáhnout bezkonfliktního soužití Romů s ostatní společností. Prioritními oblastmi dlouhodobé koncepce je dosáhnout do roku 2025 zlepšení života Romů zejména v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, aby specifická opatření k začlenění příslušníků romských komunit v podobě tzv. „vyrovnávacích postupů“ nebyla nadále nutná. Případné přetrvávající dílčí problémy by následně mohly být efektivně řešeny v rámci „mainstreamových“ politik v těchto sektorech. Zásady souzní s mezinárodně uznávanými principy, standardy ochrany, zkušenostmi a doporučeními mezinárodních institucí a organizací, zároveň zohledňují vývoj integrace Romů na lokální úrovni a předpokládané trendy plynoucí zejména z členství České republiky v Evropské unii a také z přistoupení České republiky k Dekádě romské inkluze 2005–2015[12].

Dne 21. prosince 2009 přijala vláda ČR usnesením č. 1572 materiál Koncepce romské integrace na období 2010–2013. Jedná se o strategický dokument, který obsahuje opatření k vyrovnání šancí a vstupních znevýhodnění Romů, které jim brání plnohodnotně participovat na kulturním, společenském, ekonomickém a politickém životě většinové společnosti. Kromě řešení sociálních otázek se materiál zaměřuje i na rozvoj a uchování romského jazyka a na důstojné uctění obětí romského holocaustu. Součástí materiálu je Realizační plán koncepce romské integrace 2010–2013, kde je uveden celkový výčet úkolů pro jednotlivé resorty a doporučení pro další subjekty, které vyplývají z jednotlivých opatření. Mezi realizátory opatření jsou zahrnuty i kraje a obce, přičemž jim nejsou kladeny závazné úkoly tak jako resortům, ale pouze doporučení. V roce 2012 pokračovala realizace úkolů, které byly pro toto období naplánované v Realizačním plánu Koncepce romské integrace 2010–2013 (údaje o plnění úkolů jsou uvedeny v příloze Zprávy s názvem Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2012).

Dne 21. října 2011 byla usnesením č. 699 schválena Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015, která byla vytvořena v návaznosti na Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou vzala vláda na vědomí usnesením č. 462 ze dne 14. června 2010. Strategie rozpracovává obecné teze Východisek do konkrétních opatření. Zaměřuje se na jeden z největších společenských problémů v ČR, který ohrožuje sociální soudržnost a nejviditelněji se projevuje vznikem sociálně vyloučených lokalit. Opatření obsažená ve Strategii směřují k řešení situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Tvorbou Strategie byla pověřena zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Agentura pro sociální začleňování. Ti také koordinují její naplňování a monitorují implementaci jednotlivých opatření. Materiál obsahuje celkem 71 opatření v oblastech bezpečnosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb, podpory rodin s dětmi, v oblasti zdraví, zaměstnanosti a regionálního rozvoje. Z usnesení vyplývají úkoly pro ministry práce a sociálních věcí, školství, pro místní rozvoj, financí, zdravotnictví, spravedlnosti a vnitra, které by měly být plněny dle stanoveného časového harmonogramu.

V roce 2012 vytvořilo MPSV materiál s názvem Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování, který tematicky navazuje na Národní akční plán sociálního začleňování, jenž resort v minulosti vytvořil a několikrát aktualizoval. Cílem materiálu je udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnání na úrovni roku 2008. Vláda ČR současně vyvine úsilí ke snížení počtu osob (o 30 000) ohrožených chudobou nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby. Materiál bere do úvahy etnický aspekt sociálního vyloučení a uvádí, že je romská etnicita nepopiratelně jedním z důvodů sociálního vyloučení Romů. Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny je vnímána jako jeden z aktérů sociálního začleňování.

Prioritními oblastmi dokumentu jsou:

• inkluzivní trh práce a aktivní politika zaměstnanosti;
• přístup ke kvalitním sociálním službám (rozvoj sociálních služeb a služeb pro rodiny a děti za účelem sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení);
• zvyšování účinnosti systému sociální ochrany prostřednictvím veřejné správy, včetně systému péče o ohrožené děti a podpora aktivního stárnutí a sdílené neformální péče;
• mainstreaming sociálního začleňování, kooperace a evidence based přístup;
• regionální disparity a role samosprávy

Od ledna 2014 by měla být vize doplněna flexibilním a pravidelně aktualizovaným akčním plánem, který v průběhu roku 2013 MPSV vytváří.

 

 

6. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY

 

Romové jsou primárně cílovou skupinou uživatelů Dekády, jejímž výstupem by mělo být zlepšení jejich sociálního postavení v české společnosti.

Kancelář Rady průběžně informuje o aktivitách v rámci této mezinárodní iniciativy, a to i prostřednictvím médií, aby se informace o ní dostaly i k samotným Romům. I z důvodu přenosu informací směrem k cílové skupině jsou pravidelnými účastníky dekádních akcí krajští koordinátoři pro romské záležitosti, zástupci romských poradců, terénních pracovníků, představitelé romské občanské společnosti a NNO, které jsou v přímém kontaktu s Romy a mohou tak snadno zprostředkovat informace o dění v této mezinárodní iniciativě. Pracovníci kanceláře jsou rovněž otevřeni k jednání se zájemci, kteří se chtějí do aktivit Dekády zapojit.

Účast Romů v koordinačních a řídících mechanismech je zajištěna prostřednictvím 15 občanských členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, představitelů působících na pozicích koordinátorů a zástupců občanské společnosti, kteří aktivně pracují na zlepšení postavení Romů ve společnosti nebo významně přispívají k jejich integraci. Ti jsou průběžně informováni o plánovaných i realizovaných aktivitách Dekády a mají na svých jednáních možnost ovlivnit její směřování.

Významným článkem spolupráce je občanská iniciativa Romů zastoupená romskými občanskými sdruženími, která mají své zástupce ve Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005–2015. Ti na jednání Výboru prezentují potřeby a problémy Romů žijících v sociálně vyloučených romských lokalitách, zároveň jsou schopni identifikovat bariéry, které snižují efektivitu integračních politik a předávají na této půdě řadu cenných podnětů a návrhů na opatření. Občanská sdružení jsou významným realizátorem integračních opatření, která jsou součástí inkluzivních projektů financovaných nejčastěji ze státního rozpočtu nebo z ESF. Kromě pozitivních dopadů na romské příjemce jsou tyto organizace významným zaměstnavatelem Romů. Mají tedy pozitivní dopad i na zaměstnanost této cílové skupiny.  

 

 

 

7. ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV DO DEKÁDY

 

Dekáda se nemůže opírat výhradně o aktivity resortů, které na národní úrovni průběžně plní úkoly Akčního plánu. Aby měl Akční plán reálné dopady na situaci Romů a byl možný přenos příkladů dobré praxe na místní úroveň, je nezbytná spolupráce s územními samosprávnými celky, konkrétně s kraji a obcemi, které mají dle zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů plnit úkoly napomáhající k integraci romské menšiny do společnosti.

Za účelem přenosu vládních koncepcí a strategií romské inkluze spolupracovali pracovníci kanceláře Rady v roce 2012 se Svazem měst a obcí ČR (dále jen SMO), který reprezentuje 75 % obyvatel žijících v obcích ČR a dále s Asociací Krajů ČR. Předsedové obou institucí jsou také od roku 2010 členy Rady. Důležitá je rovněž spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování, která svými aktivitami podporuje eliminaci vzniku a rozšiřování sociálně vyloučených romských lokalit, výměnu zkušeností mezi regionálními partnery i šíření příkladů dobré praxe. Jednotlivým partnerům poskytuje metodickou podporu, pomoc při vytváření, implementaci lokálních strategií sociálního začleňování a při tvorbě a realizaci integračních projektů.

Velmi důležitým článkem jsou krajští koordinátoři pro romské záležitosti, kteří prosazují integraci Romů na úrovni krajů, romští poradci působící na úrovni obcí s rozšířenou působností a terénní pracovníci obcí, kteří naplňují cíle Dekády prostřednictvím přímé práce se sociálně vyloučenými romskými uživateli přímo v sociálně vyloučených romských lokalitách.

 

1. Činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti v roce 2012

Zřízení pozice krajského koordinátora je legislativně ukotveno v ustanovení § 67 odst. 1 písm. f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Koordinátoři usilují o zlepšení sociální, kulturní i politické situace Romů na území kraje.

Jejich činnost spočívá v následujících aktivitách:

• metodická činnost a spolupráce s Radou vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a radou vlády pro národnostní menšiny, s Odborem pro soc. začleňování Úřadu vlády ČR, s ministerstvy, odbory krajského úřadu, s poskytovateli sociálních služeb, se vzdělávacími institucemi, obcemi, a dalšími orgány státní správy a institucemi, metodické vedení romských poradců či zaměstnancům obcí a dalších institucí, zabývajících se integrací Romů;

• koordinační činnost (koordinuje romské poradce, aktivity v kraji, vytváří podmínky pro dobrou komunikaci a spolupráci, vytváří a vede databázi institucí zabývající se integrací Romů, zapojuje se do komunitního plánování ap.);

• analytická činnost (zajišťuje zpracování analýz týkající se dané problematiky pro účely souborných zpráv a strategických dokumentů);

• koncepční a iniciační činnost (podílí se na koncepčních a strategických dokumentech kraje, v rámci své působnosti zpracovává podklady pro koncepční a strategické dokumenty pro ústřední orgány státní správy, zejména pro Radu vlády ČR pro záležitosti menšiny);

• poradenství a informační činnost (tuto službu poskytuje zejména romským poradcům, terénním pracovníkům, školám a dalším institucím);

• vzdělávací činnost (zjišťuje vzdělávací potřeby romských poradců a zprostředkovává jim aktuální nabídku, reaguje na dotazy, organizuje pravidelné porady s romskými poradci, podílí se na vzdělávání v rozsahu své působnosti);

• monitoring sociálně vyloučených romských lokalit a aktualizace údajů o nich.

Úřad vlády ČR každoročně finančně podporuje činnost koordinátorů prostřednictvím dotačního programu Podpora koordinátorů pro romské záležitosti (s výjimkou činnosti koordinátora hl. města Prahy). Níže v tabulce je uvedena poskytnutá dotační podpora v rámci krajů za rok 2012.

Tab.č. 19 – Výše dotační podpory krajů v rámci programu Podpora koordinátorů pro romské záležitosti

Kraj	Výše pracovního úvazku koordinátora	Výše dotace (v Kč)
Jihomoravský	0,40	200.000,-
Pardubický	0,90	450.000,-
Plzeňský	0,50	250.000,-
Královehradecký	0,50	250.000,-
Zlínský	1,00	500.000,-
Karlovarský	0,60	300.000,-
Olomoucký	0,90	450.000,-
Liberecký	1,00	500.000,-
Kraj Vysočina	0,80	392.500,-
Ústecký	0,55 + 0,80	316.700,-
Moravskoslezský	0,70	350.000,-
Středočeský	1,00	500.000,-
Jihočeský	1,00	500.000,-
Celkem                                                                                                         4.959.200,-

V roce 2012 se zaměřovali při poradách a koordinačních setkáních na zvýšení vzdělanostních šancí romských dětí, na dopady sociální reformy na Romy v kraji, na snižující se dostupnost sociálních služeb kvůli nižší dotační podpoře, na podporu zaměstnanosti Romů a řešení jejich zadluženosti, na boj proti předsudkům a stereotypům a na zlepšení bezpečnostní situace Romů. Pro zástupce měst a obcí pořádali semináře zaměřené na možnosti podpory integračních projektů z evropských strukturálních fondů, na sociální bydlení, na boj proti extremismu a předsudkům, na programy pro osoby navracející se z výkonu trestu či realizovali kazuistické semináře pro sociální pracovníky a romské poradce.

Krajští koordinátoři byli zapojeni do koncepce opatření ke zlepšení situace Romů. Své návrhy uplatňovali při vytváření střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, koncepcí prevence kriminality v kraji, při tvorbě dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, do tvorby strategií zaměřených na řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách či přímo krajských strategií integrace romské menšiny. Za účelem zachování či zvýšení kapacity poskytovatelů sociálních služeb poskytovali projektové poradenství a byli zapojeni do dotační politiky nejen krajů a obcí, ale i důležitých resortů jako je MŠMT, MV či ÚVČR. Část krajských koordinátorů měla na starosti zpracování navazujících individuálních projektů kraje, jejich řízení a koordinaci. Pro potřeby představitelů kraje i Rady vytvářeli zprávy a analýzy o situaci romské menšiny. Někteří koordinátoři se účastnili Evropského školícího programu ROMED jako školitelé, realizovaného Radou Evropy za finanční spoluúčasti Evropské komise. Součástí práce některých koordinátorů je i přímá práce s klienty, kteří se na ně obracejí s každodenními problémy, týkajícími se nejčastěji oblasti bydlení (vystěhování, nemožnost mladých rodin s dětmi získat bydlení, dluhy na nájmu). Koordinátoři jsou zapojeni i do problémů soužití, kdy se na ně obracejí obyvatelé žijící v sousedství s Romy, kteří upozorňují na problémy.

 

1. Činnost romských poradců v roce 2012

Na činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti navazuje činnost romských poradců, jejichž funkce byla zřízena v návaznosti na usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686.[13] Romští poradci se ve spádové oblasti obce s rozšířenou působností zabývají:

1. sledováním vývoje situace romské menšiny, vyhledávání zdrojů podpory a rizik ohrožujících situaci Romů, tvorbou zpráv ze šetření a podkladů o stavu romské menšiny dle aktuální potřeby obecních úřadů obce s rozšířenou působností;
2. analytickou činností ke zjištění příčin problémů a jejich dopadů na situaci romské menšiny, identifikací potřeb této skupiny za účelem tvorby koncepčního řešení situace romské menšiny, hodnocením dopadů politiky romské integrace a dílčích integračních projektů na situaci Romů, tvorbou analytických zpráv pro účely vedení obcí a příslušných odborů obecních úřadů;  
3. iniciováním vzniku opatření a komplexnějších integračních projektů k řešení problémů Romů, navrhováním koncepčních řešení situace romské menšiny v rámci střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb, zapojením do strategického rozvoje regionu za účelem řešení segregace Romů, účastí v odborných komisích obcí a v dalších platformách, jejich činnost vede k naplnění potřeb Romů;

1. přímým kontaktem s představiteli romské menšiny a zprostředkováním komunikace mezi nimi a veřejnými institucemi, podporou aktivní participace Romů na řešení záležitostí, které se jich týkají; osvětou a realizací preventivních aktivit k zabránění vzniku a šíření problémů, které Romy bezprostředně ohrožují;
2. aktivní depistáží romských domácností ohrožených sociálním vyloučením, účastí na sociálně-právní ochraně romských dětí ve spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí;
3. koordinací postupů uplatněných obecními úřady, dalšími veřejnými institucemi a NNO při řešení záležitostí Romů; realizací případových konferencí a usnadněním dialogu mezi těmito subjekty a zástupci romské menšiny při hledání optimálního řešení těch problémů jednotlivců a skupin, které přesahují možnosti jedné služby; podporou uzavírání koordinačních dohod mezi spolupracujícími subjekty na poli romské integrace, síťování sociálních služeb a tvorbou databáze spolupracujících institucí;
4. metodickým vedením terénních pracovníků obcí, zjišťováním a podporou naplňování jejich vzdělávacích potřeb; účastí na tvorbě metodických pokynů pro pracovníky jiných odborů obecního úřadu zapojených do řešení romských záležitostí a jejich vzděláváním v oblasti romské integrace;
5. informační činností ve vztahu k veřejnosti, zvyšováním jejího povědomí o romské menšině, o politice romské integrace a medializací těchto témat; podpora přátelského prostředí ve vztahu k Romům; participací na řešení konfliktů a při smírčím vyjednávání mezi romskou menšinou a ostatními obyvateli;
6. zapojením do dotační politiky obcí a kraje na podporu romské integrace, informováním zájemců o dotační podporu o aktuálních projektových výzvách a zprostředkování projektového poradenství.

 

1. Činnost Agentury pro sociální začleňování v roce 2012

• Činnost Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách v roce 2012

Agentura pro sociální začleňování realizovala od ledna 2010 tříletý individuální projekt „Podpora sociálního začleňování ve vybraných romských lokalitách prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách“, který byl k 31. prosinci 2012 ukončen. V roce 2012 předložili předseda vlády ČR a zmocněnkyně vlády pro lidská práva materiál „Návrh na zajištění Agentury pro sociální začleňování v letech 2013 – 2015 ve struktuře Úřadu vlády ČR“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 25. července č. 570. Tím byla prodloužena činnost Agentury do 31. prosince 2015, která bude nadále fungovat jako součást Úřadu vlády ČR. Její financování bude primárně zajištěno formou individuálního projektu hrazeného z prostředků strukturálních fondů EU. Tento projekt byl podpořen celkovou částkou 51 368 256 Kč. Částečně bude činnost financována i ze státního rozpočtu.

Základem projektu realizovaného v období 2010 – 2012 byla spolupráce s obcemi na ustavení lokálních partnerství, která byla tvořena vedením obce/města, zástupci NNO, úřadů, škol, Policie ČR a dalšími subjekty. V rámci lokálních partnerství byly připraveny s podporou lokálních konzultantů Agentury místní strategie sociálního začleňování, jež vznikly na základě situačních analýz, jejichž cílem bylo zmapovat situaci v jednotlivých lokalitách. V další fázi projektu byla Agenturou poskytována metodická podpora a projektové poradenství účastníkům lokálních partnerství při přípravě projektových záměrů, které úzce souvisely se sociální integrací Romů v oblasti podpory ze strukturálních fondů a dotačních titulů státních orgánů.

V roce 2012 působila Agentura ve 24 městech, obcích a mikroregionech. V 5 lokalitách zahájila spolupráci už v roce 2008 (Břeclav, Cheb, Litvínov, Most, Šluknovsko, Ústí nad Labem), s jedním městem v roce 2009 (Litvínov), s 9 městy a obcemi probíhala spolupráce od roku 2010 (Bílina, Bruntál, Havířov, Jáchymov, Jirkov, Kutná Hora, Obrnice, Toužim – Teplá, Trmice) a s devíti lokalitami od roku 2011 (Děčín, Hodonín, Kadaň, Kolín, Krupka, Mělník, Sokolov, Vejprty, Větřní). Spolupráce byla ukončena po uplynutí standardního tříletého období se sedmi lokalitami z roku 2008 (Brno, Broumov, Holešov, Jesenicko, Přerov, Roudnice nad Labem, Slezská Ostrava). Rozhodnutím monitorovacího výboru agentury byla předčasně ukončena spolupráce s městy Chomutov a Duchcov.

V lokalitách z roku 2011 probíhala tzv. plánovací fáze projektu, kdy společně s místními partnery připravovali lokální konzultanti místní strategické plány sociálního začleňování. V pilotních lokalitách a v lokalitách z roku 2010 probíhala tzv. realizační fáze projektu zaměřená na implementaci opatření z již schválených strategických plánů. Agentura takto participovala na přípravě 260 projektových záměrů a žádostí představujících více než 2 mld. Kč a 40 tis. podpořených osob. Celkem byly v roce 2012 schváleny a realizovány v sociálně vyloučených lokalitách s podporou ASZ projekty za 487 mil. Kč, v nichž je nebo bude podpořeno více než 10 tis. osob. Zároveň byly vytvořeny příznivé projektové podmínky pro realizaci praktických integračních opatření v dalších letech: v přípravách či hodnotících procesech poskytovatelů dotací se nacházejí projekty v celkové výši 1,3 mld. Kč, jejichž prostřednictvím bude podpořeno dalších 21 tis. sociálně vyloučených osob. Ze statistik přitom vyplývá, že úspěšnost projektů partnerů ASZ se pohybuje okolo 1/3.

Tab.č. 20 – Úhrn připravovaných projektů ve spolupráci s ASZ v roce 2012:

projekty v přípravné fázi a v hodnocení	98
schválené a realizované projekty	37

V průběhu roku 2012 byly připravovány také tzv. exit strategie, jejichž cílem bylo postupně předat odpovědnost za udržitelnost nastavených integračních procesů po odchodu Agentury (týkalo se zejména pilotních lokalit, kde Agentura končila k 31. 12. 2012, a lokalit z roku 2010, kde končí spolupráce k 30. 6. 2013).

V roce 2012 byly provedeny externí evaluace působení činnosti Agentury v lokalitách z roku 2010 a 2011. Výsledky, včetně prezentace dobrých praxí, byly využity na závěrečných konferencích projektu, které se konaly v říjnu 2012 v Olomouci a v Praze.

V průběhu realizační fáze nadále pracují lokální partnerství, koordinují přípravu projektů, řeší krizové situace (mimořádné události v lokalitách, výpadky partnerů, neúspěšná podání projektových žádostí atd.).

Individuální projekt byl ukončen k 31. 12. 2012 s tím, že hlavní monitorovací indikátory byly naplněny. V rámci tříletého projektového cyklu Agentura působila ve 33 lokalitách, uzavřela 20 nových memorand o spolupráci, zadala 20 situačních analýz a připravila 25 místních strategií sociálního začleňování. Bylo připraveno 32 externích evaluací hodnotících činnost Agentury v lokalitách. Experti z oddělení řízení a koordinace připravili návrhy opatření pro Strategii boje proti sociálnímu vyloučení v 6 oblastech (bezpečnost, bydlení, vzdělávání, sociální služby a rodina, zaměstnanost a dávkové systémy a podpora sociálního podnikání) a souhrn metodických návodů a příkladů dobré praxe v Příručce pro obce.

Agentura kromě aktivit probíhajících na lokální úrovni realizuje výzkumné projekty. Největší výzkumnou zakázkou byla tento rok Evaluace v lokálních partnerstvích v lokalitách z roku 2010 (Obrnice, Bruntál, Toužim, Trmice, Jáchymov, Bílina, Havířov, Kutná Hora, Jirkov, Chomutov) a 2011 (Kadaň, Vejprty, Mělnicko, Větřní, Sokolov, Děčín, Krupka, Hodonín, Kolín).

U lokalit z roku 2010 šlo o evaluaci v závěru tříletého cyklu činnosti Agentury, u lokalit z roku 2011 o evaluaci průběžnou, která doporučila i některé úpravy v činnosti Agentury a lokálních partnerství. Dokončena byla Analýza migračních trendů na Šluknovsku, která oproti mediálním tvrzením poukázala na významný podíl vnitroregionální migrace ze sociálně-ekonomických důvodů. Vzniklo také 5 analýz zaměřených na oblast bydlení[14]. Nově se začala zkoumat problematika školství[15], rizikových forem chování, zadluženosti a možnosti sociálního podnikání atd[16].

Agentura se také podílí na koordinaci plnění a implementaci systémových opatření na národní úrovni, která vycházejí z úkolů Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015 a jež byla schválena usnesením vlády ze dne 21. září 2011 č. 699. V souvislosti s tímto úkolem byla rozhodnutím předsedy vlády ustavena meziresortní koordinační skupina, kterou řídí zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková a koordinuje Agentura pro sociální začleňování zastoupená ředitelem Bc. Martinem Šimáčkem. V roce 2012 se sešla meziresortní koordinační skupina (dále jen „MKS“) dvakrát, a to 18. ledna a 3. září. Na jednání 3. září 2012 byla projednávána opatření, jež vyžadují meziresortní dohodu a ta, u kterých byly na místě obavy z možného prodlení při implementaci a tedy z nedodržení schváleného harmonogramu. Na jednání bylo konstatováno, že zejména spolupráce s ministerstvem práce a sociálních věcí probíhá příkladně. Přestože nejsou plněna všechna opatření, podstatná část ano. Probíhají pracovní schůzky na všech úrovních – od odborných referentů po ředitele odborů. Je patrný zájem a snaha opatření naplňovat, a pokud to není možné, jednat o tom včas a otevřeně. Největší prodleva v plnění opatření byla naopak zaznamenána u ministerstva školství, se kterým se v průběhu roku 2011 a v první polovině roku 2012 nepodařilo nalézt elementární shodu na způsobu plnění jednotlivých opatření. Pozitivní změna však přišla s novým vedením ministerstva. Další jednání MKS se bude konat začátkem roku 2013.

 

 

8. VÝDAJE A ROZPOČET NA PROGRAM DEKÁDY

 

8.1 Náklady na koordinaci Dekády v roce 2012

Usnesením vlády České republiky ze dne 12. října 2011 č. 750 ke Zprávě o stavu romských komunit v České republice za rok 2010, k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2010 a k Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2010 bylo uloženo vedoucímu Úřadu vlády ČR finančně zabezpečit v rámci rozpočtu Úřadu vlády ČR koordinaci Dekády romské inkluze 2005–2015 (dále jen „Dekáda“) v roce 2012. V roce 2012 bylo k tomuto účelu vyčleněno z rozpočtu Úřadu vlády 300 tis. Kč.

Tab. č. 21 – Přehled výdajů na aktivity Dekády za rok 2012 z rozpočtu ÚVČR

Datum	Rozpočtová položka	Celkem (tis. Kč)
24. 4. 2012	Setkání u kulatého stolu s romskými představiteli	28.322
20. 9. 2012	Panelová konference k rovným příležitostem ve vzdělání	0
2. 10. 2012	Seminář k tematické návštěvě odborníků Rady Evropy zaměřený na inkluzivní vzdělávání vs. speciální školy	14.850
18. 10.2012	Seminář – Posílení pozice romských žen	10.315
12. 11.2012	Setkání s příslušníky romské komunity	12.000
14. 11.2012	Metodický seminář pro krajské koordinátory pro romské záležitosti	86.930
4. 12. 2012	Výjezdní zasedání členů Rady vlády	20.215
10. 12. 2012	Rozbor a vyhodnocení dotací Úřadu vlády na podporu romské integrace	73.000
Celkem                                                                                                         245.632

V roce 2012 bylo využito na realizaci aktivit Dekády celkem 245.632 Kč. Níže v tabulce je uvedeno srovnání výdajů za rok 2012 s čerpáním prostředků v předchozích letech.

Tab. č. 22 – Srovnání čerpání prostředků za posledních 5 let

Rok	Přiděleno z rozpočtu	Vyčerpáno
2012	300 tis. Kč	245.632 tis. Kč
2011	1 000 tis. Kč	978.340 tis. Kč
2010	570 tis. Kč	438.229 tis. Kč
2009	987 tis. Kč	962.324 tis. Kč
2008	618,3 tis. Kč	378.452 tis. Kč

 

Tab. č. 23 Výhled rozpočtu na koordinaci Dekády v letech 2013 – 2015

Rok	2013	2014	2015
Celkové náklady	200.000 Kč	300.000 Kč	400.000 Kč

* Celkové náklady budou využity na úhradu konzultačních služeb, např. tvorbu odborných analýz, lektorného, dále na úhradu tlumočení a překladů, propagačních předmětů, pohoštění a dalších nákladů souvisejících s pořádáním konferencí a seminářů.

 

 

9. ZÁVĚRY

 

V roce 2012 byla předsednickou zemí Dekády od 1. července na 2011 do 31. června 2012 Makedonie, která navázala na předsednictví ČR. Hlavními pilíři předsednictví byly zaměstnanost, bydlení, zdraví, problematika osob bez osobních dokladů a včasný vývoj dětí. Poté předala předsednictví dne 25. června 2012 Chorvatsku, jehož prioritami bylo vzdělávání a postavení romského jazyka, dále tolerance a nediskriminace; aktivizace romské mládeže
a zvýšení informovanosti veřejnosti o Genocidě Romů za II. světové války. Řady aktivit realizovaných v rámci obou předsednictví se účastnili i zástupci ČR.

V roce 2012 proběhla tři zasedání Výboru pro Evropskou platformu pro začleňování Romů a Dekádu romské inkluze 2005–2015, který je jedním z pracovních orgánů Rady
a zároveň má v gesci plnění aktivit Dekády na národní úrovni ve spolupráci s národní koordinátorkou Dekády, zmocněnkyní vlády pro lidská práva Mgr. Monikou Šimůnkovou.

Kancelář Rady připravila v roce 2012 pro potřeby Mezinárodního řídícího výboru Dekády Progress report o vývoji situace Romů v ČR za rok 2011 a o přijatých opatřeních k jejímu zlepšení, který byl prezentován na 22. zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády ve Skopje v Makedonii. Dále byla vládě předložena k projednání Informace
o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015 v roce 2011, která byla přílohou Zprávy
o stavu romské menšiny v ČR za rok 2011. Vláda ji vzala na vědomí dne 12. listopadu usnesením č. 831.

V roce 2012 bylo vyčerpáno za účelem koordinace aktivit Dekády romské inkluze
2005 – 2015 ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly 304 – Úřad vlády ČR celkem 245.632,- Kč. Částka byla využita na organizaci setkání, v rámci nichž byla diskutována situace Romů, zejména v oblasti vzdělávání, z hlediska pozice romských žen v české společnosti a bezpečnosti Romů v reakci na sílící sociální napětí v některých regionech ČR. Organizován byl i metodický seminář pro krajské koordinátory pro romské záležitosti
a zajištěno bylo zpracování Souhrnné analýzy dotačních programů Úřadu vlády ČR zaměřených na podporu romské integrace, kterou vytvořil Etnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.

Co se týče posouzení míry naplňování Akčního plánu Dekády romské inkluze 2005–2015 v roce 2012, je obtížné identifikovat vliv opatření na situaci vyloučených Romů. K tomu chybí relevantní kvantitativní i kvalitativní statistické údaje, které by bylo možné každoročně srovnávat a na základě nich sledovat vývoj situace Romů v čase. Z tohoto důvodu by prioritou pro následující období Dekády měla být diskuse o nastavení monitorovacího mechanismu, jehož součástí budou průběžná výzkumná šetření zaměřená na míru naplňování jednotlivých úkolů Akčního plánu a na identifikaci dopadů Dekády na situaci romské menšiny v ČR.

Další výzvou je nejen komplexní vyhodnocení úspěšnosti Akčního plánu Dekády romské inkluze za období 2005 – 2010, ale i otázka jeho aktualizace vzhledem k blížícímu se konci akčního období Dekády v roce 2015.

Z informací poskytnutých o naplňování úkolů Akčního plánu Dekády je zřejmě, že zainteresované instituce plní úkoly spíše rutinně. V současnosti je však nutné s ohledem na nezlepšující se situaci Romů začít rozvíjet nové přístupy, vytvářet a pilotně ověřovat inovativní projekty a opatření, identifikovat příklady dobré praxe a podporovat jejich přenos. To vše jsou oblasti, které jsou výzvou pro Dekádu pro rok 2013 a léta následující.