Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výroční zpráva
o stavu a rozvoji
vzdělávací soustavy
v České republice za rok 2011
Vzdělávání v roce 2011 v datech
Praha 2012
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v České republice za rok 2011
Vzdělávání v roce 2011 v datech
Zpracovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
© MŠMT, Praha 2012
Náklad: 500 ks
ISBN 978-80-87601-14-3
Ministerstvo školství, mládeže a  tělovýchovy předkládá v  souladu s  ustanove-
ním § 10 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Výroční zprávu o stavu
a rozvoji vzdělávací soustavy za rok 2011. Tato výroční zpráva představuje jeden
z nejvýznamnějších souhrnných zdrojů informací o stavu a proměnách našeho
školství. Je ovšem zaměřena především na dosahované výkony samotného vzdě-
lávacího systému, a je tedy pochopitelné, že nezachycuje všechny širší společen-
ské aspekty státní vzdělávací politiky a její realizace. Nejvýznamnější změnou,
jež se projevila v roce 2011, je skutečnost, že se vzdělávání a vzdělávací politika
staly předmětem celospolečenské diskuse.
Pokud ponecháme stranou složitou a dosud neuzavřenou diskusi o reformách vysokého školství, týkají se
všechny podstatné změny popisované touto výroční zprávou oblasti školství regionálního. Největší pozor-
nost a nejkritičtější ohlasy laické i odborné veřejnosti vzbudila především realizace nového konceptu ma-
turitní zkoušky, která vedle školní (profilové) části nově zahrnula rovněž společnou část (státní). Obsáhle
diskutován byl i záměr zavést do českého vzdělávacího systému testování žáků 5. a 9. tříd, které bylo pilotně
ověřeno na vzorku vybraných škol v závěru loňského roku.
Vzhledem k poměrně malému časovému odstupu je nyní obtížné komplexně hodnotit význam a do-
pad plošného testování a dalších podobných opatření, jejichž cílem je zlepšení kvality vzdělávání. Jejich
prosazování nám nicméně připomnělo několik obecných problémů české vzdělávací politiky, v níž bylo
dosud jen málo úsilí věnováno koordinaci dílčích strategií pro jednotlivé sektory vzdělávání a jež je vy-
stavována pokusům rychle zavádět nedostatečně prověřená a prodiskutovaná řešení. Ukázalo se také, jak
komplikované je v některých zásadních otázkách nalézt konsensus se všemi hlavními zájmovými skupi-
nami ve vzdělávání, zejména v situaci, kdy kromě tradičních reprezentantů a reprezentací škol různých
typů a stupňů přistupují do veřejné debaty o vzdělávání noví aktéři.
V této souvislosti vystupuje do popředí role samotného ministerstva, které musí k formování široké
společenské dohody o účelu a cílech vzdělávání aktivně přispívat. Zásadní organizační změny, které se na
Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy uskutečnily v polovině roku 2012, měly zejména za cíl při-
spět k tomu, aby tento úřad byl vnitřně konsolidovanější, pracoval koncepčně, fungoval efektivně a po-
skytoval veřejnosti kvalitnější službu.
Zkušenosti z  veřejné debaty o  vzdělávací politice ukazují, že nezbytným předpokladem pro rozvíjení
a zlepšování našich škol a nabízeného vzdělávání je koncepční a strategický přístup ke vzdělávacímu systému
jako celku. Jedině tak se nám podaří vytvářet kontinuitu rozhodování a formulovat srozumitelné základní
cíle ve vzdělávání tak, aby územní samosprávy, školy, učitelé, rodiče, žáci, studující a další zainteresovaní
mohli tyto základní parametry brát v úvahu pro své rozhodování s důvěrou.
Petr Fiala
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Předmluva
3
4
Obsah
Úvod: Co přinesl rok 2011 školám v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
1
Změny v organizačním a legislativním základu vzdělávací soustavy v roce 2011 . . . . . . 15
1.1 Změny školského zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.2 Zákon o pedagogických pracovnících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.3 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.4 Změny prováděcích právních předpisů ke školskému zákonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.4.1. Změna vyhlášky o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou
zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem . . . . . . . . . . . . . . 17
1.4.2. Změny vyhlášek upravujících speciální vzdělávání a školské poradenské služby . . 17
1.4.3. Změna vyhlášky o zájmovém vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.4.4. Změna vyhlášky o školských výchovných a ubytovacích zařízeních
a školských účelových zařízeních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.4.5. Změny vyhlášky o krajských normativech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.4.6. Změny vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních
školách maturitní zkouškou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.5 Prováděcí právní předpisy k zákonu o pedagogických pracovnících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
1.6 Změna vyhlášky, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy
a ochranné výchovy ve školských zařízeních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
1.7 Právní předpisy mimo gesci MŠMT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Regionální školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Předškolní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Základní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Střední vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
2.4.1 Střední vzdělávání všeobecné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
2.4.2 Střední vzdělávání odborné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
2.4.3 Nástavbové studium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
2.5 Vzdělávání v konzervatoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
2.6 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami . . . . . . . . . . . . . . 51
2.7 Vyšší odborné vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
2
2.1
2.2
2.3
2.4
5
6
2.8 Školská zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
2.8.1 Péče o děti a žáky mimo vyučování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
2.8.2 Školní stravování a ubytování dětí, žáků a studentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
2.8.3 Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně
výchovné péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
3
Vysoké školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
3.1 České vysoké školství v evropském prostoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
3.2 Dokumenty a nástroje vysokého školství v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
3.3 Systém vysokého školství v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
3.3.1 Soukromé vysoké školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
3.3.2 Přijímací řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
4 Pracovníci ve školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
4.1 Pracovníci regionálního školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
4.1.1 Zaměstnanost v regionálním školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
4.1.2 Platy a platová úroveň v regionálním školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
4.1.3 Genderové rozdíly v regionálním školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
4.2 Pracovníci veřejných vysokých škol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
4.2.1 Kvalifikační struktura akademických pracovníků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
4.2.2 Veřejné vysoké školy – průměrné přepočtené počty pracovníků
a průměrné měsíční mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
4.3 Evropský sociální fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
4.3.1 Regionální školství a ESF – zaměstnanci a mzdové prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . 104
4.3.2 Veřejné vysoké školy a ESF – zaměstnanci a mzdové prostředky . . . . . . . . . . . . . . . 104
4.3.3 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
5 Financování školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
5.1 Financování regionálního školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
5.2 Financování vysokého školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
5.3 Programy spolufinancované z Evropské unie a zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
6
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
6.1 OP VK v roce 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
7
Vzdělávání a zaměstnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
CZVV
ČR
ČSÚ
ČŠI
DSO
DVPP
ECTS
EDS/SMVS
EHEA
EHP
EK
EP
EQF
ESF
EU
EVVO
G
GG
GP
HDP
ICILS
ICT
IEA
IP
IP TP
IPn
IPo
ISCED
IT
IVP
KÚ
MF
MŠ
MŠMT
MV
NIQES
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Česká republika
Český statistický úřad
Česká školní inspekce
dobrovolný svazek obcí
další vzdělávání pedagogických pracovníků
Evropský kreditový systém
Evidenčně dotační systém a Správa majetku ve vlastnictví státu
Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání
Evropský hospodářský prostor
Evropská komise
Evropský parlament
Evropský kvalifikační rámec
evropský strukturální fond
Evropská Unie
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
gymnázium
globální grant
globální program
hrubý domácí produkt
Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti
informační a komunikační technologie
Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání
individuální program
individuální program technické pomoci
individuální program národní
individuální program ostatní
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (International Standard
Classification of Education)
informační technologie
individuální vzdělávací plán
krajský úřad
Ministerstvo financí
mateřská škola
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo vnitra
Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy
Seznam zkratek
7
8
NNO
NSRR
NÚV
NZZ
OP LZZ
OP PA
OP VaVpI
OP VK
OPPP/OON
OSVČ
PISA
PO
PŠD
RVP PV
RVP ZV
ŘO
SOŠ
SOU
SR
SŠ
SVP
ŠVP
TALIS
UK
UNIV
V&V
VIP
VOŠ
VŠ
VŠLS
VŠZS
VVŠ
VZ
ZŠ
národní nezisková organizace
Národní strategický referenční rámec
Národní ústav pro vzdělávání
Nová závěrečná zkouška
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
Operační program Praha – Adaptabilita
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ostatní platby za provedenou práci
osoba samostatně výdělečně činná
Program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for International Student
Assessment)
programové období
povinná školní docházka
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
řídící orgán
střední odborná škola
střední odborné učiliště
státní rozpočet
střední škola
speciální vzdělávací potřeby
školní vzdělávací program
Mezinárodní výzkum o učení a vyučování (Teaching and Learning International
Survey)
Univerzita Karlova
Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení
výzkum a vývoj
Vzdělávání – Informace – Poradenství
vyšší odborná škola
vysoká škola
vysokoškolský lesní statek
vysokoškolský zemědělský statek
veřejná vysoká škola
výroční zpráva
základní škola
Úvod: Co přinesl rok 2011 školám v České republice
Rok 2011 byl pro vzdělávání významný zejména z pohledu dokončení a vlastní realizace nové
maturitní zkoušky, přípravy a uskutečnění pilotního testování žáků 5. a 9. ročníků základních
škol a řady legislativních změn, které odrážejí výsledky dlouhodobé debaty.
Legislativní změny
Nejvýznamnější změnou v roce 2011 byla příprava a schvalování novely zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tato
novela (zákon č. 472/2011 Sb.) přispívá ke zmírnění byrokratické zátěže škol a školských zařízení,
zlepšení podmínek fungování některých prvků vzdělávací soustavy a je zaměřena zejména na:
 úpravu podmínek konání maturitních zkoušek;
 úpravu jmenování a odvolávání ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem,
obcí a svazkem obcí, včetně zavedení institutu jejich funkčního období;
 změny v procesu přijímacího řízení a příznivější úpravu správního řízení o přijetí uchazečů ke
vzdělávání;
 zrušení povinnosti vydávat výstupní hodnocení;
 podporu mateřských škol zřizovaných zaměstnavateli pro děti zaměstnanců;
 zjednodušení pravidel pro zpracování vlastního hodnocení školy;
 umožnění poskytovat jazykovou přípravu k základnímu vzdělávání i cizincům z tzv. třetích
zemí;
 úpravu plnění povinné školní docházky v zahraničí;
 povolení povinné školní docházky v zahraničních školách na území České republiky.
Počáteční vzdělávání – hlavní změny
Rok 2011 přinesl další změny, které se dotkly života škol všech stupňů. V oblasti předškolního
vzdělávání pokračovala diskuse o  možnosti zřízení mateřských škol určených pro vzdělávání
dětí zaměstnanců, tzv. „firemních školek“, které umožní rozšířit nedostatečné kapacity v oblasti
předškolního vzdělávání. Zřízení firemních školek bylo umožněno novelou školského zákona,
zákonem č. 472/2011 Sb. byly vytvořeny pro tzv. „firemní školky“ stejné podmínky, jako je tomu
u mateřských škol ostatních zřizovatelů, zapsaných ve školském rejstříku.
MŠMT ve spolupráci se zástupci pedagogů mateřských škol, České školní inspekce, Výzkum-
ného ústavu pedagogického (později Národního ústavu pro vzdělávání), Pedagogické fakulty UK
a dalšími odborníky zahájilo přípravu očekávaných výstupů rámcového vzdělávacího programu
předškolního vzdělávání. Tento materiál nabízí pedagogům mateřských škol a přípravných tříd
Praktické promítnutí uvedených ustanovení do praxe škol a školských zařízení bude komento-
váno ve Výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ČR v roce 2012.
9
10
základních škol konkrétní podobu očekávaných výstupů, která jim pomůže v orientaci na to, co
má dítě na konci předškolního vzdělávání vědět a znát, či jaké má mít dovednosti a postoje.
Rok 2011 byl také prvním rokem, kdy se ve všech ročnících základní školy a odpovídajících
ročnících šestiletých a osmiletých gymnázií vyučovalo podle školních vzdělávacích programů,
které si školy samy připravily v návaznosti na rámcové vzdělávací programy.
Na podzim 2010 zahájilo MŠMT přípravu vzdělávacích standardů pro základní vzdělávání
pro vzdělávací obory Český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace, Cizí jazyk – anglický ja-
zyk. Na tvorbě „Standardů“ se podíleli především učitelé z praxe ve spolupráci s odborníky z vy-
sokých škol a dalších odborných pracovišť. Výsledná podoba „Standardů“ byla v červenci 2011
zveřejněna na webových stránkách MŠMT. „Standardy“ byly v lednu 2012 zařazeny jako součást
Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. V návaznosti na jednání ministra se
zástupci Goethe-Institutu v ČR a Francouzského institutu v Praze v srpnu 2011 byla zahájena pří-
prava tvorby standardů i pro francouzský a německý jazyk.
Cílem „Standardů“ je pomoci učitelům, školám i žákům při naplňování vzdělávacích cílů a stát
se oporou pro hodnocení žáků. Standardy jsou stanoveny pro základní úroveň znalostí a doved-
ností žáků. Současně je lze použít pro přípravu testů ke zjišťování výsledků žáků v 5. a 9. ročníku
základních škol a odpovídajících ročníků šestiletých a osmiletých gymnázií.
MŠMT ve spolupráci se zástupci základních škol a  fakult vzdělávajících učitele připravilo
ukázky vybraných kapitol školního vzdělávacího programu, které by měly základním školám
pomoci reagovat na problémy se školním vzdělávacím programem. Na potřebu této metodické
pomoci upozornila Česká školní inspekce ve své tematické zprávě „Inspekční hodnocení škol-
ních vzdělávacích programů za období 2007–2010“ a také výsledky českých žáků v posledním
mezinárodním výzkumu PISA v roce 2009.
Cílem předkládaných ukázek vybraných kapitol školního vzdělávacího programu je meto-
dicky podpořit ty základní školy, které si z různých důvodů nejsou jisty, zda zvládly jeho tvorbu,
zda při jeho úpravách postupují správně a zohledňují všechny důležité aspekty vzdělávání.
Od září 2011 probíhá na 35 vybraných základních školách pilotáž projektu „Individuální vý-
chovný plán (tzv. Smlouva s rodiči)“. Jedná se o nové opatření pro rodiče, u jejichž dětí se obje-
vují opakované výchovné problémy. Smlouva se vytváří v situaci, kdy už běžná opatření nemají
žádný efekt. V takovém případě vznikne individuální výchovný plán, který obsahuje reálné úkoly
a závazky pro školu (učitele), rodiče i samotného žáka. Stvrzením navrhované Smlouvy na sebe
rodiče přebírají větší zodpovědnost za chování svého potomka ve škole. MŠMT tak chce zvýšit
vážnost učitelské profese, chránit pedagogy i ostatní žáky před narůstající agresivitou některých
žáků.
V roce 2011 zahájila Česká školní inspekce realizaci individuálního projektu národního „Ná-
rodní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v  České republice (NIQES)“, finan-
covaného ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost (OP VK). Záměrem projektu je vybudovat moderní a flexibilní národní
systém inspekčního hodnocení kvality a efektivity vzdělávací soustavy s důrazem na realizaci ku-
rikulární reformy v počátečním vzdělávání, a tím přispět k vytvoření systému hodnocení vzdě-
lávací soustavy. Jednou z klíčových aktivit projektu je „Národní šetření výsledků žáků v počáteč-
ním vzdělávání“. V rámci této aktivity Česká školní inspekce uskutečnila v prosinci 2011 pilotní
testování žáků 5. a 9. ročníků na vzorku 104 základních škol. V tomto počtu byly zastoupeny
všechny typy škol, které poskytují základní vzdělání (malé i velké školy, šestiletá a osmiletá gym-
názia i  venkovské malotřídky). Celkem se testování zúčastnilo 3 792 žáků (1 689 v  5. ročníku
a 2 103 v 9. ročníku).
Cílem prvního pilotního ověření bylo zejména důkladně otestovat zvolenou technologii a lo-
gistiku a získat podněty pro další vývoj a rozšiřování systému, který by měl být použit pro testo-
vání všech škol v rámci celoplošné generální zkoušky v roce 2012. Nejednalo se tedy o komplexní
ověření obsahových standardů připravovaných MŠMT, ani certifikace testovacích úloh, ani ce-
lých testů.
Patrně nejvíce změn jsme v roce 2011 zaznamenali v oblasti středních škol.
Ve všeobecně i odborně zaměřeném středním vzdělávání pokročila kurikulární reforma. Ve
čtyřletých gymnáziích se uskutečňovala výuka podle školních vzdělávacích programů v prvním
až třetím ročníku. Odborné střední školy zahájily v září 2011 výuku podle 82 rámcových vzdělá-
vacích programů, které MŠMT vydalo v rámci 3. etapy v roce 2009.
V maturitních oborech středních škol žáci poprvé ukončovali své studium podle nových pra-
videl. S novou podobou maturitní zkoušky se museli vyrovnat všichni její účastníci, maturu-
jící žáci, učitelé na středních školách, rodiče a  při vyhodnocování maturitních testů také od-
borní pracovníci Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV). Současná podoba maturitní
zkoušky je výsledkem rozsáhlé odborné diskuse, její legislativní zázemí tvoří zákon č. 561/2004
Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
a vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách
maturitní zkouškou.
Maturitní zkouška se skládala v roce 2011 ze dvou částí – společné (státní) a profilové (školní).
V roce 2011 měli žáci ve společné části dvě povinné zkoušky, a to z českého jazyka a literatury
a cizího jazyka, nebo matematiky. Nepovinné zkoušky (max. 3) si žáci vybírali z nabídky: český
jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika,
chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění. V  profilové části konali dvě až tři povinné zkoušky
a max. dvě nepovinné zkoušky, které stanovil ředitel školy. Pro úspěšné absolvování maturity mu-
sel žák úspěšně složit povinné zkoušky obou těchto částí. Aby přechod na nový model maturitní
zkoušky proběhl plynule, bez větších komplikací a všichni zúčastnění si snáze mohli přivyknout
této změně, byl rok 2011 tzv. náběhovou fází. Hlavní výhodou této fáze bylo, že žáci měli možnost
konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu jako povinnou, měli tedy možnost volby u povinné
zkoušky základní úroveň a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která neměla vliv na to, zda u matu-
ritní zkoušky uspěli, či nikoli. Po skončení náběhové fáze již tato možnost nebude, žák tedy ne-
bude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou. Pro
žáky, kteří maturovali jako první podle nového modelu maturitní zkoušky, byla připravena řada
11
12
materiálů (brožur a letáků) s informacemi, radami a tipy, které měly za úkol usnadnit zkoušku
dospělosti v její nové podobě.
Průběh první státní maturity se obešel bez vážnějších problémů, přesto se na ni snesla vlna
kritiky kvůli nadměrné byrokracii, utajování i samotným testovým otázkám. Z celkového počtu
žáků přihlášených k maturitní zkoušce ji vůbec nekonalo nebo konalo neúspěšně celkem 14,4 %
žáků.
Vedle pokračující reformy v oblasti maturitní zkoušky pokračovalo MŠMT ve spolupráci s Ná-
rodním ústavem pro vzdělávání v realizaci reformy nové závěrečné zkoušky v oborech vzdělání
s výučním listem. Reforma probíhá prostřednictvím projektů financovaných Evropským sociál-
ním fondem: „Kvalita I“ (2005–2008) a „Nová závěrečná zkouška – NZZ“ (2009–2012). Podsta-
tou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání pro určitý obor vzdělání, na jehož vývoji spolupra-
cují učitelé odborných škol se zástupci zaměstnavatelů. Sjednocování požadavků na závěrečnou
zkoušku vede ke  zvyšování srovnatelnosti výsledků vzdělávání ve středních školách a  má vý-
znamný vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi. Jednotná zadání jsou školám
každý rok v průběhu března zpřístupňována na webovém portálu informačního systému projektu
„Nová závěrečná zkouška“. Ve školním roce 2010/11 bylo vytvořeno celkem 110 jednotných zadání
uplatnitelných ve 129 oborech středního vzdělání s výučním listem kategorie H a 25 oborů vzdě-
lání kategorie E. Počet středních škol a žáků, kteří dobrovolně skládají novou závěrečnou zkoušku,
se každoročně zvyšuje. Ve školním roce 2010/2011 se jednalo o 407 škol se 22 724 žáky.
V oblasti speciálního vzdělávání byly stěžejní zejména novely dvou vyhlášek.
V září 2011 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů
se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, vyhláška
č. 147/2011 Sb. Vyhláška rozšiřuje možnosti začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potře-
bami o vyrovnávací a podpůrná opatření. Vyrovnávací opatření slouží především pro vzdělávání
žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Podpůrná opatření jsou určena žákům se
zdravotním postižením, jsou náročnější časově, organizačně, případně i finančně. Jako základní
pravidlo speciálního vzdělávání se stanovuje, že žák bez zdravotního postižení se nevzdělává
podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením.
Další novelou, která také nabyla účinnosti v  září 2011, je novela vyhlášky č. 72/2005 Sb.,
o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, vyhláška
č. 116/2011 Sb. Vyhláška nově upravuje povinnost školského poradenského zařízení předat žá-
kovi nebo jeho zákonnému zástupci srozumitelné informace o  povaze poskytovaných služeb
a  upravuje se předání výsledků psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky žákovi
nebo zákonnému zástupci.
Pedagogičtí pracovníci
V prosinci roku 2010 vláda schválila novou stupnici platových tarifů pro kvalifikované peda-
gogické pracovníky s vysokoškolským vzděláním, přičemž nástupní plat od 9. platové třídy byl
navržen na 20 tis. Kč. Z toho důvodu byl v roce 2011 na podporu posílení platové úrovně peda-
Financování ESF
V roce 2011 pokračovala finanční podpora škol z finančních prostředků ESF v rámci Operač-
ního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím individuálních projektů
národních zahájených zejména v roce 2009.
Kromě již uvedených projektů „NIQES“ a „Kariérní systém“ byly v roce 2011 připravovány
projekty, které navázaly na zkušenosti z již ukončených projektů a pokračují v cílenější a intenziv-
něji zaměřené metodické činnosti. Jedná se např. o projekt „Nová závěrečná zkouška 2 (NZZ 2)“,
umožňující kvalitativní posun v reformě závěrečné zkoušky, jehož důsledkem bude zlevnění a ze-
fektivnění procesu její realizace v dalších letech. Tento projekt bude realizován od dubna 2012.
Dalším navazujícím projektem je „Podpora procesů uznávání – UNIV 3“, jehož cílem je zkva-
litnit systém rekvalifikací širokou podporou procesu uznávání výsledků předchozího učení a mo-
dernizací procesu akreditací. V průběhu projektu bude modernizován proces akreditací rekva-
lifikačních programů, a  to jednak vytvořením elektronického systému pro přijímání žádostí
o akreditaci, jednak inovací potřebných metodik a vytvořením nových.
V únoru 2011 byl zahájen projekt „Kompetence III – Realizace mezinárodních výzkumů v ob-
lasti celoživotního učení a zveřejnění jejich výsledků“. Projekt je zaměřen na realizaci mezinárod-
ních studií a výzkumů v oblasti vzdělávání, jejichž výsledky jsou podkladem pro tvorbu vzdělá-
vací politiky. Jedná se např. o projekt TALIS (Mezinárodní šetření o vyučování a šetření), Výzkum
řešení problémových úloh v rámci PISA 2012, Posouzení systému evaluace a monitoringu v ČR,
ICILS (Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti).
V  prosinci 2011 byl schválen projekt „Rozvoj a  metodická podpora poradenských služeb –
VIP III“, zaměřený na zvýšení kvality poskytovaných služeb ve školách a školských poradenských
zařízeních, které jsou poskytovány školními psychology, školními speciálními pedagogy, metodiky
pro školní poradenská pracoviště a dalšími odbornými pracovníky (realizace od 1. ledna 2012).
Současně byly připravovány další projekty, které byly zahájeny v  roce 2012. Jedná se např.
o projekt na podporu pedagogů mateřských škol, s cílem podpořit kvalitu předškolního vzdě-
gogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci, vyhlášen
rozvojový program s celkovou částkou 2,1 mld. Kč.
Jednou z priorit MŠMT je dlouhodobé zvyšování profesionality a zlepšování pracovních pod-
mínek pedagogických pracovníků. V únoru 2011 MŠMT proto schválilo „Koncepci nového ka-
riérního systému učitelů“. Hlavním cílem této koncepce je stanovit principy kariérního systému
učitelů, umožňujícího celoživotní zvyšování kvality jejich práce, propojeného s atestacemi a na-
vázaného na motivující systém odměňování na základě transparentních pravidel.
Na základě této koncepce se začal v roce 2011 připravovat individuální projekt národní „Kari-
érní systém“. Projekt řeší dlouhodobě očekávaný kariérní systém v oblasti školství, který umožní
učitelům a ředitelům škol celoživotní zvyšování kvality jejich práce. Kladem projektu je, že vy-
brané prvky nastavovaného systému budou ověřovány přímo v praxi. Realizace projektu byla za-
hájena v březnu 2012.
13
14
lávání se zaměřením na rozvoj lidských zdrojů v oblastech, které mají na kvalitu předškolního
vzdělávání zásadní vliv. Dalším projektem je „Etika a občan“, jehož hlavním smyslem je posílení
výuky moderních dějin a etické výchovy na školách.
Vzdělávání v roce 2011 v datech
Změny v organizačním a legislativním základu
vzdělávací soustavy v roce 2011
1
15
16
Během roku 2011 doznala zákonná úprava vzdělávací sou-
stavy změn (změnou se pro účely této kapitoly rozumí
změna, která v  průběhu daného roku nabyla účinnosti,
včetně změny, která nabyla platnosti (tzn. byla zveřejněna ve
Sbírce zákonů) dříve, naopak se nezohledňují změny, které
během roku 2011 nabyly platnosti, nikoli však účinnosti)
v důsledku novel provedených zákonem č. 427/2010 Sb.,
kterým se mění zákon č.  326/1999 Sb., o  pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České repub-
liky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění
pozdějších předpisů, a  další související zákony, zákonem
č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů, a zákonem č. 331/2011 Sb., kterým
se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Dále došlo ke změnám právních předpisů provádějí-
cích zákony v oboru vzdělávací soustavy:
 vyhláškou č.  436/2010 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  108/2005 Sb., o  školských výchovných a  ubytova-
cích zařízeních a školských účelových zařízeních;
 vyhláškou č.  11/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  492/2005 Sb., o  krajských normativech, ve znění
pozdějších předpisů;
 vyhláškou č.  54/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  177/2009 Sb., o  bližších podmínkách ukončování
vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou,
ve znění pozdějších předpisů;
 vyhláškou č.  109/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání;
 vyhláškou č.  110/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  492/2005 Sb., o  krajských normativech, ve znění
pozdějších předpisů;
 vyhláškou č.  116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve
školách a školských poradenských zařízeních;
 vyhláškou č.  126/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních
školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělá-
vání v konzervatoři absolutoriem;
 vyhláškou č.  147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  73/2005 Sb., o  vzdělávání dětí, žáků a  studentů se
speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a stu-
dentů mimořádně nadaných;
 vyhláškou č.  244/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti vý-
konu ústavní výchovy a  ochranné výchovy ve škol-
ských zařízeních;
 vyhláškou č.  273/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č.  177/2009 Sb., o  bližších podmínkách ukončování
vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou,
ve znění pozdějších předpisů.
1.1. Změny školského zákona
Školského zákona, který jako obecný předpis upravuje
poskytování výchovy, vzdělávání a  školských služeb ve
školách a  školských zařízeních, se dotkly novely prove-
dené prvními třemi uvedenými zákony. Změny jsou ve
všech případech jen dílčí, popř. technické.
Zákon č. 427/2010 Sb. s účinností k 1. 1. 2011 rozšířil vý-
čet osob, které mají podle školského zákona stejná práva
a povinnosti jako občané Evropské unie, o držitele povo-
lení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměst-
nání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního
právního předpisu. Touto změnou školský zákon trans-
ponuje směrnici Rady 2009/50/ES o  podmínkách pro
vstup a  pobyt státních příslušníků třetích zemí za úče-
lem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci
(tzv. „směrnice o modrých kartách“).
Zákonem č.  73/2011 Sb. se s  účinností k  25.  3. 2011
v  souvislosti se zřízením Úřadu práce České republiky
jako jediného úřadu, který se organizačně člení na po-
bočky, mění formulace povinnosti ředitele školy, který
povolil žákovi se zdravotním postižením pokračování
v  základním vzdělávání spolupracovat s  příslušnou po-
bočkou Úřadu práce.
1.2 Zákon o pedagogických pracovnících
Zákon č.  563/2004 Sb., o  pedagogických pracovnících
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších před-
pisů, stanovující obecnou úpravu předpokladů pro vý-
kon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní
doby, dalšího vzdělávání a kariérního systému, zůstal bě-
hem roku 2011 beze změn.
1.3 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně
výchovné péči ve školských zařízeních
Zákon č.  109/2002 Sb., o  výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a  o  preven-
tivně výchovné péči ve školských zařízeních a  o  změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upra-
vuje institucionální výchovu dětí, popř. dalších nezaopat-
řených osob, a služby prevence ve školských zařízeních,
během roku 2011 rovněž nedoznal změn.
1.4 Změny prováděcích právních předpisů ke
školskému zákonu
Nejvýznamnější změny se dotkly jednak vyhlášek upra-
vujících vzdělávání dětí, žáků a  studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a školské poradenské služby, jed-
nak vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělá-
vání ve středních školách maturitní zkouškou. Změny dal-
ších vyhlášek měly pouze dílčí, popř. technickou povahu.
1.4.1 Změna vyhlášky o ukončování vzdělávání ve středních
školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání
v konzervatoři absolutoriem
Vyhláška č. 126/2011 Sb. s účinností k 1. 6. 2011 zavádí
zvláštní úpravu stanovení termínů obhajob absolvent-
ských prací, teoretických zkoušek z odborných předmětů,
zkoušek z  cizího jazyka a  zkoušek z  umělecko-pedago-
gické přípravy v  rámci absolutoria v  případě žáků ko-
najících ve stejném ročníku také maturitní zkoušku.
Těmto žákům stanoví ředitel školy termín od 1. června
do 31. července.
1.4.2 Změny vyhlášek upravujících speciální vzdělávání a školské
poradenské služby
Vyhláška č. 116/2011 Sb. s účinností k 1. 9. 2011 mění
prováděcí právní úpravu poskytování poradenských slu-
žeb ve školských zařízeních především
 předepsáním náležitostí tzv. informovaného sou-
hlasu, udělovaného zletilým žákem nebo studen-
tem a za nezletilé dítě nebo žáka jeho zákonným zá-
stupcem, a to s důrazem na předchozí srozumitelné
vysvětlení povahy konkrétní poradenské služby;
 výslovné omezení platnosti doporučení, vycházejí-
cího z poskytnuté poradenské služby, jeho účelem;
doporučení zařazení dítěte, žáka nebo studenta
do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se
zdravotním postižením je platné nejvýše jeden rok.
Novela přináší i další, převážně organizační změny. Její
celkový smysl spočívá v  přesunutí těžiště poradenských
služeb od zpráv k doporučením.
Vyhláška č. 147/2011 Sb. s účinností k 1. 9. 2011 změ-
nila prováděcí právní úpravu vzdělávání dětí, žáků a stu-
dentů se speciálními vzdělávacími potřebami především
v těchto směrech:
Zákon č. 331/2011 Sb. na základě praktických zkušeností
s  realizací společné části maturitní zkoušky s  účinností
k 14. 11. 2011 odkládá zavedení třetí povinné zkoušky do
praxe na školní rok 2012/2013 a  zachovává až do škol-
ního roku 2011/2012 možnost nahrazení zkoušky z  ci-
zího jazyka zkouškou z matematiky. Odklad umožní sou-
středit pozornost na stabilizaci zkoušek z českého jazyka
a literatury, cizích jazyků, popřípadě matematiky. Střed-
ním školám, které podle dřívějších předpisů dosud neu-
skutečňovaly zkoušku z jazyka jako povinnou, poskytne
potom více času k  přípravě realizace modelu, kdy bude
zkouška z cizího jazyka v rámci společné části maturitní
zkoušky povinná již bezvýjimečně (nebude možno na-
hradit ji zkouškou z matematiky).
17
18
 zavedením vyrovnávacích opatření na podporu inklu-
zivního vzdělávání v běžných školách;
 úpravou formálního postupu zařazování žáků se spe-
ciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávání;
 upřesněním okruhu činností asistenta pedagoga ve
vztahu k zajištění vzdělávání žáků se zdravotním po-
stižením;
 upřesněním pravidel diagnostického zařazení žáků se
zdravotním postižením a pravidel vzdělávání žáků bez
zdravotního postižení ve třídách, školách a skupinách
zřízených pro žáky se zdravotním postižením.
Obě novely reagují na rozsudek Evropského soudu pro
lidská práva ve Štrasburku (Velkého senátu) ze dne
13. 11. 2007 ve věci č. 57325/00, D. H. a další proti České
republice.
1.4.3 Změna vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Vyhláška č. 109/2011 Sb. s účinností k 31. 8. 2011 rozši-
řuje okruh účastníků činnosti školní družiny o děti z pří-
pravných tříd základních škol a o děti ze tříd přípravného
stupně základních škol speciálních s  tím, že přednost
žáků prvního stupně základní školy zachovává i  vůči
těmto dětem (které, na rozdíl od žáků základních škol,
ještě neplní povinnou školní docházku).
1.4.4 Změna vyhlášky o školských výchovných a ubytovacích
zařízeních a školských účelových zařízeních
Vyhláška č.  436/2010 Sb. provádí tři základní změny
v prováděcí právní úpravě školských výchovných a uby-
tovacích zařízení a školských účelových zařízení:
 ve výjimečných případech umožňuje umístit do do-
mova mládeže i žáky druhého stupně základních škol;
 upravuje výpočet úplaty za služby domova mládeže
tak, že měsíční úplata náleží i za dny, kdy žák nebo stu-
dent službu nevyužívá; žákovi nebo studentovi, který
předem prokáže, že službu v  plném rozsahu nevyu-
žije z důvodů spočívajících v organizaci vyučování ve
škole, jejímž je žákem, nebo studentem, se však úplata
přiměřeně sníží;
 vypouští úpravu přípravného stupně základní školy
speciální jako školského účelového zařízení, čímž od-
straňuje dvojkolejnost institucionálního řešení pří-
pravy ke vzdělávání v  základní škole speciální (ta
vznikla v  důsledku zavedení přípravného stupně zá-
kladní školy speciální jako relativně autonomní or-
ganizační součásti základní školy speciální zákonem
č. 49/2009 Sb. a nezrušení stejně nazvaného typu škol-
ského účelového zařízení).
Novela nabyla účinnosti v zásadě k 1. 9. 2011; výjimečné
umísťování žáků druhého stupně základních škol do
domovů mládeže je však umožněno s  účinností již od
1. 1. 2011.
1.4.5 Změny vyhlášky o krajských normativech
Vyhláška č.  11/2011 Sb. s  účinností k  31. 1. 2011 roz-
šířila v  návaznosti na rozšíření okruhu příjemců služeb
domova mládeže (viz výše) příslušnou jednotku výkonu
a zohlednila změny ve státním rozpočtu na rok 2011.
Vyhláška č. 110/2011 Sb. s účinností k 31. 8. 2011 (viz
výše) doplnila úpravu normativního financování s ohle-
dem na rozšíření okruhu účastníků činnosti školní dru-
žiny (viz výše).
1.4.6 Změny vyhlášky o bližších podmínkách ukončování
vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
Vyhláška č. 54/2011 Sb. s účinností k 10. 3. 2011 v návaz-
nosti na úpravu logistického modelu maturitní zkoušky
modifikovala její organizační podrobnosti. Ty spočívají
např. v  neuvádění pracovních listů jako součásti zku-
šební dokumentace, v upřesnění podmínek konání spo-
lečné části maturitní zkoušky, v upřesnění třetí povinné
zkoušky z  předmětu informatika, v  upřesnění činnosti
členů maturitní komise, v digitalizaci výsledků maturitní
zkoušky ve škole a  jejich předání Centru pro zjišťování
výsledků vzdělávání, v  zaslání dat pro tisk vysvědčení
o maturitní zkoušce z Centra škole atd.
Vyhláška č. 273/2011 Sb., účinná k 30. 9. 2011, reaguje
na požadavky školské praxe na úpravu termínů pro ko-
nání zkoušek společné části maturitní zkoušky tak, aby
ústní zkoušky následovaly až po zkouškách konaných pí-
semnou formou a  formou didaktických testů; úpravou
má být dosaženo vyšší efektivity organizace maturitní
zkoušky (změněná úprava umožní např. využít výpisů
výsledků didaktických testů, které budou k dispozici již
v květnu, pro účely přijímacího řízení na vysokou školu).
Ze zkušeností praxe vyšly také změny v  pravidlech při-
hlašování k  maturitní zkoušce, struktuře zadání dílčí
zkoušky z  cizího jazyka konané ústní formou, systému
hodnocení písemných prací ve společné části maturitní
zkoušky a  náležitostech dokumentace o  průběhu a  vý-
sledcích maturitní zkoušky.
1.5 Prováděcí právní předpisy k zákonu
o pedagogických pracovnících
Obsah právních předpisů k provedení zákona o pedago-
gických pracovnících se během roku 2011 nezměnil.
1.6 Změna vyhlášky, kterou se upravují podrobnosti
výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve
školských zařízeních
pro ně dvě samostatné stupnice platových tarifů, konci-
pované pro 16 platových tříd a  5 platových stupňů (na
rozdíl od ostatních stupnic platových tarifů, které mají ta-
rify stanoveny ve dvanácti stupních); obě stupnice jsou
uvedeny jako tabulky v  samostatných přílohách citova-
ného nařízení. Stupnice platových tarifů byly pro pedago-
gické pracovníky stanoveny v odlišné výši podle toho, zda
splňují požadavek odborné způsobilosti podle § 6 až § 22
zákona o pedagogických pracovnících, či nikoliv. Legisla-
tivní změna si klade za cíl:
 přivést vysokoškolsky vzdělané a kvalifikované peda-
gogické pracovníky do škol;
 zvýšit zájem o pedagogické profese;
 motivovat stávající kvalifikované pedagogické pracov-
níky, aby ve svém povolání setrvali;
 motivovat nekvalifikované pedagogické pracovníky
k zahájení studia k získání odborné kvalifikace;
 zvýšit počet pedagogů – mužů ve školách a školských
zařízeních;
 zvýšit úroveň odměňování vysokoškolsky vzdělaných
a kvalifikovaných pedagogických pracovníků;
 zkvalitnit vzdělávací proces;
 zvýšit prestiž pedagogických profesí.
Vyhláška č. 244/2011 Sb. provedla s účinností k 1. 9. 2011
toliko jednotlivou změnu v  organizaci obvodů diagnos-
tických ústavů; k věcným změnám nedošlo.
K 1. 1. 2011 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 381/2010
Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o pla-
tových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách
a správě, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zru-
šuje nařízení vlády č.  447/2000 Sb., o  způsobu usměr-
ňování výše prostředků vynakládaných na platy a  na
odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňo-
vaných podle zákona o platu a odměně za pracovní po-
hotovost v rozpočtových a v některých dalších organiza-
cích a orgánech. Tento předpis přináší podstatné změny
v oblasti odměňování pedagogických pracovníků. Zavádí
1.7 Právní předpisy mimo gesci MŠMT
19
20
Vzdělávání v roce 2011 v datech
Regionální školství
2
21
22
2.1 Školy
Školy a  školská zařízení jsou zařazeny do veřej-
ného seznamu, tzv. školského rejstříku, dle zákona
č. 561/2004 Sb., o  předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Dětem, žákům a  studentům škol uvedených ve škol-
ském rejstříku garantuje MŠMT odpovídající vzdělání
daného stupně, pro který je škola určena. V  praxi to
znamená, že vzdělání získané na školách soukromých
a církevních je rovnocenné se vzděláním na školách zři-
zovaných MŠMT, jinými resorty, obcemi a  kraji s  ga-
rancí MŠMT.
Zhruba počátkem nového tisíciletí započal proces
slučování škol tak, aby velikost institucí umožnila jejich
efektivní a ekonomický provoz. Ve větší míře pak dochá-
zelo ke slučování škol od roku 2003. Školský zákon dovo-
luje, aby pod jedním právním subjektem působily různé
druhy škol a  školských zařízení téhož zřizovatele, takže
např. v případě malých obcí je možné spojit do jedné in-
stituce i mateřskou a základní školu.
Školy zřizované ministerstvy nebo orgány územní
samosprávy (veřejné školy) mohou mít právní formu:
a) příspěvkové organizace nebo školské právnické
osoby (jsou-li zřizovány krajem, obcí nebo Minister-
stvem školství, mládeže a tělovýchovy) nebo
b) organizační složky státu (jsou-li zřizovány Minis-
terstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Minister-
stvem spravedlnosti).
Nejběžnější právní formou veřejných škol je forma
příspěvkové organizace. Školy zřízené v této právní formě
spravují majetek svěřený zřizovatelem (jímž je stát, kraj
nebo obec), dostávají od něho příspěvky na svou činnost
a jsou většinou neziskové.
Školy zřizované registrovanými církvemi a  nábo-
ženskými společnostmi (církevní školy) jsou zřizovány
většinou v právní formě školské právnické osoby. Školská
právnická osoba je novou právní formou neziskové orga-
nizace, která byla zavedena školským zákonem a jejíž čin-
nost je omezena na oblast vzdělávání.
Soukromé školy zřizují právnické osoby odlišné od
výše uvedených, nebo fyzické osoby. Převažují u  nich
právní formy, které upravuje obchodní zákoník (např.
společnosti s  ručením omezeným, akciové společnosti
apod.). Mohou však využívat i formy obecně prospěšné
společnosti a nově i formy školské právnické osoby.
V  období 2007/08–2011/12 se počet samostatných
právních subjektů vykonávajících činnost školy (mateřské,
základní, střední a  vyšší odborné školy a  konzervatoře)
snižoval pouze v  případě veřejných škol, u  soukromých
a církevních škol došlo k mírnému navýšení. Ve školním
roce 2011/12 působilo v regionálním školství 8 490 samo-
statných právních subjektů vykonávajících činnost školy
(z původních 8 541 ve školním roce 2007/08). Ve školním
roce 2011/12 působilo o  10 veřejných právních subjektů
vykonávajících činnost školy méně než ve školním roce
2010/11. Naopak došlo k meziročnímu nárůstu počtu ne-
veřejných právních subjektů o 26.
Více než čtvrtina (25,5 %) samostatných právních sub-
jektů bez ohledu na zřizovatele provozuje více druhů škol.
Nejčetnější je spojení mateřských a  základních škol, ale
výjimkou není ani sdružování tří druhů škol působících
pod jedním právním subjektem.
podíl právních subjektů s jedním druhem
školy na celkovém počtu právních subjektů
5 873
78 %
5 759
5 815
5 000
76 %
75,2 %
74,8 %
4 000
75 %
74,5 %
74,0 %
73,4 %
1 976
2 000
2 038
2 007
1 991
74 %
2 084
3 000
73 %
72 %
1 000
71 %
0
Zdroj: MŠMT
70 %
2007/08
2008/09 2009/10
520 525
2010/11 2011/12
547 567
Obrázek 2
600
Neveřejné právní subjekty1) vykonávající
činnost školy v letech 2007/08 až 2011/12
právní subjekty s více druhy škol
podíl právních subjektů s jedním druhem
školy na celkovém počtu právních subjektů
Komentář:
1) Školy zřizované registrovanými církvemi
a náboženskými společnostmi a soukromé školy.
Zdroj: MŠMT
právní subjekty s jedním druhem školy
500
502
95 %
94 %
93 %
92 %
400
91 %
300
89,2 %
90 %
89,3 %
88,7 %
89 %
200
88,1 %
100
61
62
67
74
87,6 %
80
88 %
87 %
86 %
85 %
0
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
právní subjekty s více druhy škol
5 920
77 %
právní subjekty s jedním druhem školy
6 002
6 000
Veřejné právní subjekty vykonávající
činnost školy v letech 2007/08 až 2011/12
Obrázek 1
23
24
2.2 Předškolní vzdělávání
 Ve školním roce 2011/12 vzrostl meziročně počet
mateřských škol o 51 (na 4 931 škol).
 V  mateřských školách se vzdělávalo 342,5 tis. dětí,
tedy o 13,9 tis. více než v předchozím roce.
 Mateřské školy vykázaly 49,2 tis. žádostí o  vzdělá-
vání se v  mateřské škole, kterým nebylo vyhověno
(o téměř 10 tis. více než v předchozím roce).
Předškolní vzdělávání hraje významnou roli v životě kaž-
dého jedince, neboť rozvíjí osobnost dítěte v předškolním
věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém
a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel cho-
vání, základních životních hodnot a mezilidských vztahů.
Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovno-
měrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdě-
lávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se
speciálními vzdělávacími potřebami. Tento typ zdělávání
poskytují zejména mateřské školy, mateřské školy pro děti
se speciálními vzdělávacími potřebami, mateřské školy
při zdravotnickém zařízení, přípravné třídy pro děti se
sociálním znevýhodněním na základních školách a pří-
pravné stupně základních škol speciálních.
V současné době se předškolní vzdělávání řídí Rám-
covým vzdělávacím programem pro předškolní vzdě-
lávání (RVP PV), který vymezuje hlavní požadavky,
podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí
předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedago-
gické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích za-
řazených do rejstříku škol a školských zařízení. Jsou zá-
vazná pro předškolní vzdělávání v  mateřských školách,
v  mateřských školách s  programem upraveným podle
speciálních potřeb dětí a  v  přípravných třídách základ-
ních škol. Rámcový vzdělávací program pro předškolní
vzdělávání (RVP PV) byl vydán s účinností od 1. 3. 2005
opatřením ministryně školství č. 32 405/2004-22 ze dne
3. 1. 2005 (školy podle RVP PV postupují od 1. 9. 2007).
Znění původního RVP PV vydaného v květnu 2001 bylo
v  roce 2004 upraveno v  souladu s  novým školským zá-
konem.
Zmíněný RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní
základ, na který může navazovat základní vzdělávání,
a jako takový představuje zásadní východisko pro tvorbu
školních vzdělávacích programů a  jejich uskutečňování.
Je otevřený pro školu, učitele i pro děti a vytváří tak pod-
mínky k tomu, aby každá škola, resp. pedagogický sbor,
jakákoli odborná pracovní skupina, profesní sdružení či
každý jednotlivý pedagog mohli – za předpokladu za-
chování společných pravidel – vytvářet a realizovat svůj
vlastní školní vzdělávací program. S  platností nového
školského zákona1 se RVP PV stal závazným dokumen-
tem nejen pro pedagogy, ale také pro zřizovatele vzdě-
lávacích institucí a  jejich odborné a  sociální partnery.
Koncepce předškolního vzdělávání je založena na týchž
zásadách, jako ostatní úrovně vzdělávání: je orientována
k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klí-
čových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své
celoživotní vzdělávání, umožňující mu se snáze a spoleh-
livěji uplatnit ve společnosti znalostí.2
Předškolní vzdělávání je institucionálně zajišťováno
mateřskými školami (včetně mateřských škol s uprave-
ným vzdělávacím programem), popř. je realizováno v pří-
pravných třídách základních škol. Mateřská škola je legis-
lativně zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh
školy. V procesu vzdělávání i v jeho organizaci se proto
řídí obdobnými pravidly jako školy ostatní.
1 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyš-
ším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
2 Současná vzdělávací politika v České republice vychází z přesvěd-
čení, že člověk se musí vzdělávat po celý život a  že by měl mít
zájem na svém vzdělávání, učení i  vědění, které mu umožňuje
dokonalejší a bohatší interakci se světem. Za důležitý prvopočá-
tek tohoto procesu je považováno předškolní vzdělávání a jako ta-
kové dnes nachází významnou podporu státu. Pojem společnost
znalostí byl vymezen Lisabonským procesem (Lisabon European
Council: Presidency Conclusions. March 2000). Znalosti jsou chá-
pány nejen jako vědomosti, ale zároveň také schopnosti a doved-
nosti je uplatnit.
Tabulka 1
MŠ – počet škol, tříd, dětí, učitelů a poměrové
ukazatele v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08
291 194
139 808
12 698
4 808
22 744,3
22 717,3
počet dětí
z toho dívky
počet tříd
počet škol
učitelé (přepočtené počty)
z toho ženy
průměrný počet dětí na školu
průměrný počet dětí na třídu
průměrný počet dětí na úvazek učitele
Zdroj: MŠMT
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
301 620 314 008 328 612 342 521
144 502 150 613 157 799 164 387
13 035 13 452 13 988 14 481
4 809 4 826 4 880 4 931
23 567,8 24 584,3 25 736,8 26 780,6
23 533,4 24 542,2 25 670,6 26 687,7
60,56 62,72 65,07 67,34 69,46
22,93 23,14 23,34 23,49 23,65
12,80 12,80 12,77 12,77 12,79
7 780
340 000
děti v běžných třídách
děti ve speciálních třídách
včetně škol pro žáky se SVP
populace 3–5letých
320 000
300 000
105 %
7 681
104 %
7 519
7 354
103 %
7 243
102 %
280 000
260 000
101,7 %
101,7 %
101 %
101,5 %
100,9 % 99,8 %
240 000
100 %
podíl dětí v MŠ na populaci 3–5letých
99 %
220 000
Komentář: Velikost populace podle stavu k 31. 12. příslušného roku.
Zdroj: MŠMT, ČSÚ
283 951 294 266 306 489 320 931 334 741
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
98 %
200 000
Počty dětí v mateřských školách
vzhledem k populaci 3–5letých
v letech 2007/08 až 2011/12
Obrázek 3
25
26
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku
zpravidla od tří do šesti (sedmi) let a je nepovinné. Ma-
teřská škola se organizačně dělí na třídy. Do tříd je možno
zařazovat děti stejného či různého věku a vytvářet třídy
věkově homogenní či věkově heterogenní. Stejně tak je
možné do tříd běžných mateřských škol zařazovat děti se
speciálními vzdělávacími potřebami a vytvářet třídy in-
tegrované. Poskytování předškolního vzdělávání je podle
školského zákona veřejnou službou.
Docházka dětí do mateřských škol je většinou zpo-
platněna, pouze vzdělávání v posledním roce před zahá-
jením povinné školní docházky je v mateřských školách
zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí bez-
platné (§ 123 odst. 2 školského zákona, ve znění pozděj-
ších předpisů). Děti v  posledním roce před zahájením
povinné školní docházky jsou ze zákona přednostně při-
jímány k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 4 školského
zákona, ve znění pozdějších předpisů), aby se ještě před
vstupem do základní školy vyrovnaly případné rozdíly
mezi dětmi v  komunikativních dovednostech a  úrovni
rozvoje myšlení, a  zamezilo se tak případným problé-
mům s jejich integrací dětí v základních školách.
Přestože je předškolní vzdělávání nepovinné a  u  vět-
šiny dětí je poskytováno za úplatu, je o něj značný zájem
a počet zájemců výrazně roste, což je způsobeno zejména
růstem počtu narozených dětí, který započal v roce 2002.
Zcela v souladu s tímto trendem však nebyl vývoj počtu
mateřských škol, který do roku 2007/08 klesal, v  letech
2007/08 až 2008/09 více méně stagnoval (4 808 a  4 809
škol), a teprve od roku 2009/10 lze pozorovat nárůst po-
čtu mateřských škol na 4 826. Ve školním roce 2011/12
již počet mateřských škol vzrostl na 4 931. Zmíněný do-
časný pokles v  předchozích letech však nemusel nutně
znamenat jejich faktický úbytek, mohlo jít jen o sloučení
více mateřských škol pod jeden právní subjekt. Konečné
zvýšení počtu mateřských škol bude zřejmě reakcí na ros-
toucí poptávku. Zatímco ve školním roce 2007/08 navště-
vovalo mateřskou školu 291 194 dětí, v roce 2008/09 pře-
sáhly počty dětí v mateřských školách hranici tří set tisíc
(301 620 dětí) a tento nárůst dále pokračuje (při průměr-
ném tempu růstu kolem 4 % ročně) až do roku 2011/12,
kdy se počet dětí v mateřských školách zvýšil na 342 521.
Rostoucí je v průběhu sledovaného období počet dětí při-
padající na jednu mateřskou školu; v  roce 2011/12 tak
v průměru připadá na mateřskou školu 69,5 dětí, přičemž
ještě v roce 2007/08 to bylo přibližně 61 dětí. V průběhu
sledovaného období se nepatrně zvyšuje také průměrný
počet dětí na 1 třídu (z 22,9 na 23,7), avšak v tomto pří-
padě zde existuje omezení a ze zákona se třída mateřské
školy naplňuje do počtu 24 dětí (podle vyhlášky3 však
může zřizovatel školy povolit výjimku z nejvyššího počtu
dětí, a to až o 4 děti).
Mateřské školy navštěvuje 76,7 % všech tříletých dětí
(okolo 76–77 % se tento podíl pohyboval i v předchozích
letech), 86,5 % všech čtyřletých dětí (tento podíl se sni-
žuje; ještě v roce 2007/08 činil téměř 91 %) a 90,6 % všech
pětiletých dětí (i zde dochází k poklesu; v roce 2007/08
šlo o 93,2 %). Mateřské školy však navštěvují i děti mladší
3 let; jejich podíl na odpovídající populaci vzrostl od roku
2007/08 z 23,0 % na 27,5 % v roce 2010/11, v roce 2011/12
však došlo k  mírnému poklesu na 26,4 %. Podíl šestile-
tých a starších dětí na populaci 6 letých se v mateřských
školách v  rámci sledovaného období pohybuje kolem
21 %, maxima bylo dosaženo v  roce 2008/09 při podílu
21,5 %. Téměř ve všech věkových skupinách však dochází
v  absolutním vyjádření k  nárůstu počtu dětí, výjimku
tvoří skupina šestiletých a  starších, kde absolutní počty
dětí navštěvujících mateřskou školu od roku 2007/08
do roku 2009/10 klesaly (z  20 347 na 20 033), avšak od
roku 2010/11 došlo k  nárůstu – v  roce 2011/12 dosáhl
počet 6letých a starších dětí navštěvující mateřské školy
21 831. Také ve skupině dětí mladších 3 let došlo mezi lety
2010/11 a 2011/12 k poklesu z 33 040 na 31 355 dětí.
Poptávka po docházce do mateřských škol není zda-
leka uspokojována a i přes nárůst počtu škol i tříd je stále
3 Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky
č. 43/2006 Sb.
Tabulka 2
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
MŠ – podíl dětí ve vybraných věkových
kategoriích na odpovídající populaci v letech
2007/08 až 2011/12
23,0% 24,8% 26,7% 27,5% 26,4%
Počet dětí mladších 3 let navštěvujících MŠ 23 710 26 384 30 800 33 040 31 355
          Počet osob ve věku 2 let v populaci 102 988 106 518 115 180 120 290 118 972
Podíl dětí ve věku 5 let navštěvujících mateřskou 93,2% 92,8% 91,4% 91,4% 90,6%
         školu z populace 5letých
Počet dětí ve věku 5 let navštěvujících MŠ 87 273 87 927 90 320 94 775 96 959
         Počet osob ve věku 5 let v populaci 93 596 94 785 98 791 103 653 107 010
Podíl dětí ve věku 6 let a starších navštěvujících
          mateřskou školu z populace 6letých
Komentář: Velikost populace podle stavu k 31. 12. příslušného roku.
Zdroj: MŠMT, ČSÚ
Podíl dětí mladších 3 let navštěvujících mateřskou 22,1% 21,5% 21,1% 21,0% 21,0%
          školu z populace 2letých
Počet dětí ve věku 6 let a starších navštěvujících MŠ 20 347 20 150 20 033 20 717 21 831
           Počet osob ve věku 6 let v populaci 92 013 93 899 94 995 98 791 103 886
Tabulka 3
Střední délka vzdělávání v mateřských
školách v letech 2007/08 až 2011/12
Střední délka vzdělávání v MŠ
2007/08
3,05
2008/09
3,05
2009/10
3,04
2010/11
3,03
2011/12
3,01
Zdroj: MŠMT
Obrázek 4
320 000
280 000
mladší 3 let
3leté
240 000
20 347
87 273
20 150
20 033
20 727
21 831
96 959
87 927
90 320 94 775
200 000
91 521 99 884
88 134 92 807 85 867 73 997 79 025 81 334 87 263 92 492
23 710 26 384 30 800 33 040 31 355
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
160 000
120 000
4leté
80 000
5leté
6leté a starší
Zdroj: MŠMT
40 000
0
Věkové složení dětí v mateřských školách
v letech 2007/08 až 2011/12
27
28
více žádostí o přijetí do mateřské školy odmítáno: v roce
2007/08 bylo odmítnuto 13 409 žádostí; v roce 2008/09 se
jednalo o 19 996 odmítnutých žádostí; v roce 2009/10 či-
nil počet žádostí o přijetí do mateřské školy, jimž nebylo
vyhověno, 29 632 a v roce 2010/11 již 39 483. V posled-
ním sledovaném roce – 2011/12 – bylo odmítnuto 49 186
žádostí o přijetí do mateřské školy, což je 3,7 krát více, než
v roce než v roce 2007/08. Je však třeba poznamenat, že
rodiče své děti stále častěji přihlašují do více mateřských
škol a celkový počet dětí, které nebyly do mateřské školy
přijaty, je tedy výsledně o něco nižší.
Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami,
tj. dětem se zdravotním postižením, zdravotním znevý-
hodněním nebo sociálním znevýhodněním (dále jen děti
se SVP) je poskytována speciální pedagogická péče. In-
formační, diagnostickou, poradenskou a  metodickou
činnost zajišťují a pedagogicko-psychologické služby po-
skytují školská poradenská zařízení (pedagogicko-psy-
chologické  poradny a  speciálně pedagogická centra).
Speciální vzdělávání může probíhat v  třídách či ško-
lách samostatně zřízených pro žáky se SVP a  poskytuje
se i dětem zařazeným do mateřských škol zřízených při
dětských domovech či diagnostických ústavech. V  roce
2011/12 bylo celkem 108 mateřských škol samostatně zří-
zených pro žáky se SVP a navštěvovalo je 3 096 dětí. Dal-
ších 7 478 dětí pak navštěvovalo třídy samostatně zřízené
pro děti se SVP v  běžných mateřských školách. Kromě
speciálních tříd však mohou být děti se SVP integrovány
také do běžných tříd. S určitým zdravotním postižením
bylo v mateřských školách v roce 2011/12 celkem 9 510
dětí (tj. 2,8 % z celkového počtu dětí v mateřských ško-
lách) a  z  toho jich bylo 2 032 individuálně integrováno
v běžných třídách mateřských škol.
Střední délka vzdělávání v  mateřských školách činí
přibližně 3 roky, a to stabilně ve všech uvedených letech.
Došlo zde jen k  velmi nepatrnému poklesu z  3,05 roku
v letech 2007/08 a 2008/09 na 3,01 roku v roce 2011/12.
Výrazná většina mateřských škol je zřizována obcemi
(94,5 %), což zajišťuje odpovídající dostupnost předškol-
ního vzdělávání. Přesto je však hustota sítě mateřských
škol v  jednotlivých regionech České republiky odlišná.
Tyto odlišnosti mohou být dány mírou koncentrace vel-
kých měst, nebo naopak malých obcí v regionu, ale svou
roli zde může hrát také sloučení škol pod jeden právní sub-
jekt. Největší mateřské školy podle průměrného počtu dětí
najdeme v Praze (více než 109 dětí na jednu školu), v kraji
Moravskoslezském (téměř než 85 dětí), Karlovarském, Ús-
teckém a Jihočeském (74–77 dětí). Menší mateřské školy
(v průměru okolo 60 dětí na jednu školu), jejichž velikost
je ale kompenzována hustším rozmístěním, se pak nachá-
zejí v moravských a východočeských krajích (v kraji Par-
dubickém, Jihomoravském, Olomouckém a na Vysočině).
 Ve školním roce 2011/12 vzdělávalo žáky 4 111 zá-
kladních škol, což je o  12 méně než v  předchozím
roce.
 Počet žáků 1. stupně základních škol meziročně
vzrostl o 8,9 tis. žáků na 474,3 tis.
 Postupně se zastavuje pokles počtu žáků 2. stupně
základní školy, v roce 2011/12 navštěvovalo 2. stu-
peň 320,3 tis. žáků, což je o  3,8 méně než v  před-
chozím roce.
 V  důsledku menšího počtu žáků klesá i  průměrná
velikost třídy 2. stupně základní školy, v  roce
2011/12 se ve třídě vzdělávalo v průměru 18,9 žáků,
což je pokles o 1,2 žáka za posledních pět let.
 Průměrný počet žáků ve třídě 1. stupně základní
školy stagnuje (18,8 žáků).
 Po odkladu povinné školní docházky nastupuje do
základní školy 22,4 % sedmiletých dětí.
 Podíl počtu žáků plnících povinnou školní do-
cházku na víceletých středních školách a  konzer-
vatořích činí necelých 13 %. Na tyto školy odešlo
v roce 2011/12 ze středních škol celkem 9,4 tis. žáků.
Pod pojmem základní vzdělávání rozumíme vzdělávání
v základních školách, včetně škol zřízených pro žáky se
zdravotním postižením (§ 46, § 47, § 48 a § 48a školského
zákona4). Cíle základního vzdělávání definuje § 44 škol-
ského zákona.
Na základních školách plní žáci povinnou školní do-
cházku (§ 36–§ 43 školského zákona). Primární vzdělá-
vání5 plní naprostá většina žáků na 1. stupni základní
školy. Po jeho absolvování se možnosti plnění povinné
4 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyš-
ším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění poz-
dějších předpisů.
5 Primárním vzděláváním je myšleno vzdělávání odpovídající úrovni
ISCED 1.
školní docházky rozšiřují, žáci mohou využít i  dalších
vzdělávacích cest6. Kromě pokračování ve vzdělávání
na 2. stupni základní školy mohou žáci přejít do oborů
vzdělání víceletých gymnázií7 a oborů vzdělání konzer-
vatoří, které jsou určeny zvláště umělecky nadaným žá-
kům.8 Možnosti plnění povinné školní docházky v obo-
rech vzdělání víceletých gymnázií nebo konzervatoří
využívá zhruba jedna desetina žáků v  příslušné věkové
skupině. Podíl žáků plnících povinnou školní docházku
ve všech typech škol na populaci ve věku 6–14 let ve škol-
ním roce 2011/12 činil 98,6 %.
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením (§ 16, odst.
2 a  3 školského zákona) probíhá prostřednictvím jejich
individuální integrace do běžných tříd základních škol,
nebo skupinové agregace do speciálních tříd9 v běžných
základních školách (§ 16, odst. 8 a 10 školského zákona).
Další možností je jejich vzdělávání ve školách, které jsou
zřízeny pro žáky se zdravotním postižením (§ 16, odst. 8
a §48 školského zákona). Na 1. stupni základní školy lze
využít i tzv. individuální vzdělávání (§ 41 školského zá-
kona), které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyu-
čování ve škole (žáci chodí do školy jen na pololetní pře-
zkoušení). Vzdělávání žáků se sociálním a  zdravotním
znevýhodněním by mělo probíhat v souladu s ustanove-
ními školského zákona v běžných základních školách. Je
nezbytné podporovat tuto cílovou skupinu již v  období
předškolní přípravy a také se zaměřit na školní úspěšnost
v průběhu povinné školní docházky.
Vzdělávání v  základních školách (včetně základních
škol zřízených pro žáky se zdravotním postižením) pro-
6 Jedná se o vzdělávání odpovídající úrovni ISCED 2 (nižší sekundární
vzdělávání).
7 Do šestiletých oborů gymnázií odcházejí žáci po ukončení 7. roč-
níku základní školy, do osmiletých po ukončení 5. ročníku zá-
kladní školy.
8 Vzdělávání v osmiletém oboru Tanec v konzervatořích je možné
po ukončení 5. ročníku základní školy.
9 Pro třídy zřízené pro žáky se zdravotním postižením budeme
v dalším textu užívat termín speciální třídy.
2.3 Základní vzdělávání
29
30
bíhá od roku 2007 na základě školních vzdělávacích pro-
gramů (tvorba ŠVP je plně v kompetenci ředitele školy).
ŠVP jsou školami sestavovány na základě Rámcového
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který
byl vydán MŠMT 1. února 2005 (podle § 4 školského zá-
kona), jehož součástí je i  úprava podmínek vzdělávání
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (RVP ZV,
část D, kap. 8).
Možnosti základního vzdělávání jsou v České repub-
lice velmi dobře zajištěny – síť základních škol je dosta-
tečně hustá a umožňuje většině žáků docházku v blízkém
okolí místa bydliště, rozdílné způsoby vzdělávání v  zá-
kladních školách současně umožňují vybrat školu, která
nejlépe vyhovuje zaměření a  povaze dítěte. Přes pokles
počtu základních škol v posledních letech je jejich počet
stále dostatečný. Pokles počtu škol je způsoben jednak je-
jich rušením, jednak slučováním škol do větších právních
subjektů. Ve školním roce 2011/12 bylo v  rejstříku škol
a  školských zařízení evidováno 4 111 základních škol,
tzn. o 12 škol méně než v předchozím školním roce. Ač-
koliv počet ZŠ stále klesá, na průměrné velikosti školy
se to příliš neprojevilo. V roce 2011/12 navštěvovalo zá-
kladní školy 794,6 tis. žáků, což představuje přibližně
193 žáků na školu, přičemž ve školním roce 2010/11 byla
průměrná velikost školy 191 žáků. Průměrná velikost
školy na 1. stupni ZŠ ve školním roce 2011/12 činila 116
žáků, tedy přibližně o dva žáky na školu více než v před-
chozím roce. Na 2. stupni základních škol činila ve škol-
ním roce 2011/12 průměrná velikost školy 117 žáků, což
ve srovnání s předchozím školním rokem představuje po-
kles o 1 žáka na školu.
Počet žáků na 1. stupni základních škol ve školním
roce 2011/12 činil 474,3 tis. a ve srovnání s předchozím
školním rokem vzrostl (cca o  8,9 tis. žáků). Růst počtu
žáků na 1. stupni se dá předpokládat i v následujících le-
tech, trend je způsoben nárůstem počtu živě narozených
dětí od počátku 21. století. Počet žáků na 2. stupni zá-
kladních škol ve školním roce 2011/12 činil 320,3 tis.,
přičemž jejich počet v  předchozích letech klesal velmi
výrazně (mezi školními roky 2008/09 a  2009/10 o  24,1
tis. žáků, mezi školními roky 2009/10 a 2010/11 o 9,6 tis.
žáků). Pokles počtu žáků má však klesající tendenci  –
a mezi roky 2010/11 a 2011/12 činil pouze 3,8 tisíc. Ná-
růst počtu žáků 2. stupně můžeme očekávat nejdříve ve
školním roce 2014/15, výrazněji se projeví až v letech ná-
sledujících.
Síť základních škol České republiky odráží potřeby
jednotlivých krajů v oblasti základního vzdělávání, při-
čemž vychází z celkového charakteru regionu – v regio-
nech s vyšší koncentrací malých obcí je více malých škol,
v  regionech s  vyšší koncentrací obyvatelstva ve větších
městech existuje více škol velkých. V průměru v České re-
publice připadá na 100 dětí ve věku 6–14 let 0,5 základní
školy. Dostupnost základního vzdělání je v jednotlivých
krajích velmi dobrá.
V oblasti základního školství působí i soukromé a cír-
kevní základní školy. Jejich podíl na celkovém počtu zá-
kladních škol zdaleka nedosahuje podílu, jaký je u  škol
středních; podíl soukromých základních škol činí 1,9 %,
a v případě církevních základních škol se jedná o necelé
1 % – konkrétně 0,8 %. Podíl žáků v soukromých základ-
ních školách je 0,8 %, v církevních základních školách do-
sahuje 0,7 %.
Do základních škol nastupují děti mladší i  starší než
6leté. Zatímco podíl žáků přijatých do 1. ročníku základ-
ních škol mladších 6 let z celkového počtu dětí přijatých
do 1. ročníku základních škol je v České republice velmi
nízký (ve školním roce 2011/12 jich bylo 0,7 %, což od-
povídá dlouhodobému trendu), podíl dětí přijatých do 1.
ročníku základních škol ve věku 7 let a starších z celko-
vého počtu dětí přijatých do 1. ročníku základních škol
činí takřka čtvrtinu (22,4 % ve školním roce 2011/12).
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením je ne-
dílnou součástí vzdělávacího systému. Základní školy ve
školním roce 2011/12 navštěvovalo 71,8 tis. žáků se zdra-
votním postižením, což je 9,0 % všech žáků základních
škol (tento podíl je dlouhodobě velmi stabilní). Indivi-
duálně integrováno do běžných tříd bylo 54,6 % ze všech
Tabulka 4
Základní školy – počet základních škol, tříd,
žáků a učitelů v letech 2007/08 až 2011/12
školy 1. stupeň
třídy 1. stupeň
žáci 1. stupeň
učitelé 1. stupně přepočtení na plné úvazky
podíl žáků 1. stupně na populaci 6–10 let
školy 2. stupeň
třídy 2. stupeň
žáci 2. stupeň
učitelé 2. stupně přepočtení na plné úvazky
podíl žáků 2. stupně na populaci 11–14 let
Zdroj: MŠMT
školy – celkem
třídy – celkem
žáci – celkem
učitelé přepočtení na plné úvazky – celkem
podíl žáků celkem na populaci 6–14 let
2007/08 2008/09
1. stupeň
4 132
4 108
24 324
24 325
458 046
458 198
27 605,0 27 529,2
101,4
100,5
2. stupeň
2 775
2 760
19 109
18 173
386 817
357 817
33 509,7 31 963,1
93,1
92,7
ZŠ celkem
4 155
4 133
43 433
42 498
844 863
816 015
61 069,2 59 492,3
97,4
96,9
2009/10 2010/11 2011/12
4 098 4 096 4 089
24 521 24 703 25 277
460 754 465 380 474 327
27 634,9 27 796,0 28 114,6
99,8 98,8 97,8
2 755 2 749 2 738
17 420 17 017 16 828
333 705 324 106 320 315
30 782,4 30 227,0 29 700,2
90,3 89,5 88,4
4 125 4 123 4 111
41 941 41 720 42 105
794 459 789 486 794 642
58 417,3 58 023,0 57 814,8
95,6 94,8 93,8
Obrázek 5
220
200
203
197
193
180
prům. počet žáků na školu – 1. stupeň
118 117
139
140
130
121
120
Zdroj: MŠMT
193
160
prům. počet žáků na školu – 2. stupeň
prům. počet žáků na školu – celkem
191
100
111 112 112 114 116
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Základní školy – průměrný počet žáků
na školu na 1. a 2. stupni a celkem
v letech 2007/08 až 2011/12
31
32
zdravotně postižených žáků navštěvujících základní
školy, speciální třídy navštěvovalo 45,5 % ze všech zdra-
votně postižených žáků v  základním vzdělávání (včetně
speciálních tříd ve školách zřízených pro žáky se zdravot-
ním postižením). Je tedy patrné, že více žáků se zdravot-
ním postižením bylo integrováno individuálně. (Od škol-
ního roku 2005/06 bylo poprvé více žáků integrováno
individuálně již ve školním roce 2010/11.)
V rámci základního vzdělávání mohou obce (či svazky
obcí) nebo kraje se souhlasem krajského úřadu zřizo-
vat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním
roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou
sociálně znevýhodněné10 a u kterých je předpoklad, že za-
řazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývojový handi-
cap. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí škol-
ního vzdělávacího programu11. Přípravné třídy mohou
být zřizovány i v základní škole speciální12.
Povinnou školní docházku lze též plnit v  některých
oborech vzdělání středních škol (obory víceletých gym-
názií) a v osmiletém oboru Tanec v konzervatořích. Po-
díl počtu všech žáků plnících povinnou školní docházku
v oborech víceletých gymnázií a konzervatoří vzhledem
k  počtu žáků v  ročnících odpovídajících 2. stupni zá-
kladní školy v roce 2011/12 činil 12,9 % (v roce 2010/11
to bylo 12,8 %). Tento podíl od roku 2007/08 stále roste.
Do oborů vzdělání víceletých gymnázií a osmiletých kon-
zervatoří obor Tanec v roce 2010/1113 ze základních škol
přešlo 9,4 tis. žáků.
Specifickou problematickou oblastí základního vzdělá-
vání je předčasné ukončení docházky do základní školy
před dosažením základního vzdělání. V  roce 2010/1114
10 Podle definice v § 16, odst. 4 školského zákona.
11 § 47 školského zákona
12 § 48a školského zákona
13 Data za odchody ze základních škol do oborů víceletých gymnázií
a konzervatoří jsou vykazována za rok zpětně.
14 Data za předčasné ukončení docházky v základních školách jsou
vykazována za rok zpětně.
takto odešlo 3,9 tis. žáků, což je 4,7 % ze všech odchodů
ze základní školy. Celkem 82,6 % z těchto žáků předčasně
ukončuje základní školu v 8. ročníku (3,2 tis. žáků), zby-
lých 17,4 % opustilo základní školu z 1. až 7. ročníku (670
žáků). Minimum odchodů ze základních škol se uskuteč-
nilo v 5. ročníku a 6. ročníku základních škol – tito žáci
již mají splněnou povinnou školní docházku, tzn., že ve
vzdělávacím systému strávili zákonem stanovených 9 let,
nedosáhli však základního vzdělání, eventuálně základů
vzdělání.
Pro část populace, která nemá ukončené základní
vzdělání, nabízejí základní a střední školy kurzy pro zís-
kání základního vzdělání a  základů vzdělání. Zájem
o tyto kurzy není příliš vysoký a navštěvuje je víceméně
ustálený počet frekventantů.
Obrázek 6
Základní školy – průměrný počet žáků
na třídu na 1. a 2. stupni a celkem
v letech 2007/08 až 2011/12
20,5
20,2
20,0
19,7
19,5
19,5
prům. počet žáků na třídu – 1. stupeň
prům. počet žáků na třídu – 2. stupeň
19,2
19,2
19,0
18,9
19,0
prům. počet žáků na třídu – celkem
19,0
18,8 18,9
    18,8
18,9
18,8 18,8 18,8 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
16,6 16,6 16,7 16,7 16,9
13,8 13,7 13,6 13,6 13,7
18,5
Zdroj: MŠMT
18,0
Obrázek 7
prům. počet žáků na učitelský úvazek
– 1. stupeň
18,0
16,0
14,0
prům. počet žáků na učitelský úvazek
– 2. stupeň
prům. počet žáků na učitelský úvazek
– celkem
Zdroj: MŠMT
12,0
11,6
10,8
11,2
10,0
2007/08
2008/09
10,8 10,7
2009/10 2010/11
2011/12
Základní školy – průměrný počet žáků
na učitelský úvazek na 1. a 2. stupni a celkem
v letech 2007/08 až 2011/12
33
34
2.4 Střední vzdělávání
 Podíl žáků vzdělávajících se ve středních školách
vzhledem k populaci 15–18letých vzrostl v posled-
ních pěti letech o 3,6 procentního bodu na 98,4 %.
 Podíl nově přijatých do 1. ročníku středních škol
v porovnání s absolventy povinné školní docházky
stále roste, v  roce 2011/12 se jednalo o  116,8 %.
Svědčí to o  skutečnosti, že do denní formy vzdě-
lávání ve stále větší míře vstupují opakovaně žáci,
kteří se již na střední škole vzdělávali (obvykle bez
jejího úspěšného dokončení).
 Ve školním roce 2011/12 bylo vzdělávání na střed-
ních školách realizováno na 1 393 školách a  účast-
nilo se ho 464 738 žáků (bez započtení nástavbového
studia). V  meziročním srovnání došlo k  pětipro-
centnímu poklesu počtu žáků.
V  posledních několika letech je na evropské úrovni vý-
znamně posilován význam absolvování středního vzdě-
lání. Pozornost Evropské unie vůči střednímu vzdělá-
vání je pochopitelná, neboť nedosažení střední úrovně
vzdělání má za následek ztížené možnosti uplatnění ať
již v  profesním, anebo soukromém životě. Absolvování
středního vzdělání otevírá cestu k uplatnění na trhu práce
i  k  dalšímu profesnímu i  osobnímu rozvoji. Ačkoliv se
dosažení střední úrovně vzdělání stalo jakousi normou,
v  mnoha zemích Evropské unie je stále značně vysoký
podíl těch, kteří středního vzdělávání nedosáhli. Cílem
Evropské unie tak je, aby podíl lidí s nedosaženým střed-
ním vzděláním činil v roce 2020 okolo 10 %. Pro Českou
republiku nepředstavuje tento cíl žádný výraznější pro-
blém, protože do středního vzdělávání nastupují u nás té-
měř všichni absolventi základních škol. Je však nezbytné
věnovat rozvoji středního vzdělání neustálou pozornost,
neboť zajištění struktury středního vzdělání odpovída-
jící potřebám jeho účastníkům je nezbytným předpokla-
dem pro jejich dobré uplatnění na trhu práce či pro jejich
vstup do terciárního případně dalšího vzdělávání.
Střední vzdělávání je u nás možné realizovat v oborech
středního vzdělání, v oborech středního vzdělání ukon-
čených výučním listem a  v  oborech středního vzdělání
ukončených maturitní zkouškou, a to po absolvování de-
vítileté povinné školní docházky. Někteří žáci opouštějí
základní školu dříve a pokračují v plnění povinné školní
docházky ve víceletých gymnaziálních oborech vzdělání.
Po absolvování nižších ročníků (tedy po splnění povinné
školní docházky) následně pokračují i  ve vzdělávání na
úrovni středního vzdělávání (tedy ve vyšších ročnících ví-
celetých gymnázií), kam plynule přecházejí. Do 8letých
oborů jsou přijímání žáci z 5. ročníku, do 6letých oborů
ze 7. ročníku základní školy.
Střední vzdělávání prochází v posledních letech refor-
mou, která nahradila výuku podle dosud používaných
učebních dokumentů mnohem flexibilnější výukou podle
školních vzdělávacích programů, které si každá jednot-
livá škola sestavuje na základě rámcového vzdělávacího
program (RVP) pro konkrétní obory. V  roce 2010 bylo
ukončeno schvalování RVP pro střední školy a od roku
2012 tak musí všechny střední školy začít vyučovat podle
školních vzdělávacích programů.15 Transformací původ-
ních oborů na šíře vymezené obory podle RVP dochází
k  jejich redukci, a  to z  původních cca 800 na přibližně
275. Bližší informace o školské reformě je možné nalézt
na metodickém portálu www.rvp.cz nebo (v případě od-
borného vzdělávání) na stránkách www.nuv.cz.
Zastoupení žáků vzdělávajících se na středních ško-
lách ve vztahu k  populaci 15–18letých, pro které jsou
střední školy primárně určeny, roste, a to i přesto, že vý-
razně klesá počet osob v  dané věkové skupině. V  roce
2011 dosáhla hodnota tohoto ukazatele již 98,4 %, což
je o  1,3 procentního bodu více než v  předchozím roce
a o 6,6 procentního bodu více než v roce 2007. Příčinou
je jednak pokles populace 15–18letých, který meziročně
dosáhl hodnoty 7 % (mezi roky 2007 až 2011 pak do-
15 Školy mají za povinnost začít vyučovat podle školních vzdělávacích
programů do dvou let od vydání RVP.
Tabulka 5
Střední školy, počet podaných přihlášek, přijetí v denní formě vzdělávání ve školním roce 2011/12 (bez nástavbového a zkráceného studia –
1. kolo přijímacího řízení) – podle druhu vzdělávání
Druh vzdělávání
Počet podaných přihlášek (1. kolo) Počet přijetí – přijímací řízení (1. kolo) Úspěšnost při přijímacím řízení v 1. kole
Celkem
239 379
161 173
67,3%
Střední vzdělávání
849
787
92,7%
Střední vzdělávání s výučním listem
60 782
49 109
80,8%
Střední vzdělávání s maturitní zkouškou
177 748
111 277
62,6%
z toho žáci ve věku PŠD hlásící se
na víceleté SŠ
27 115
12 870
47,5%
Zdroj: MŠMT
Tabulka 6
Podíl nově přijatých do oborů středních škol vzhledem k absolventům povinné školní docházky v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
110,3% 109,5% 112,4% 114,0% 116,8%
133 990 131 810 127 766 113 158 104 857
121 479
Podíl přijatých na střední školy vzhledem k absolventům
povinné školní docházky
Celkový počet nově přijatých na střední školy
Počet absolventů povinné školní docházky
předchozího školního roku
120 392 113 676 99 248 89 756
Komentář:
Nově přijatí na střední školy jsou bez nástavbového a zkráceného studia a žáci 8letých a 6letých gymnázií jsou započteni v ročnících odpovídajících 1. ročníku středních škol.
Zdroj: MŠMT
Obrázek 8
600
střední vzdělávání s maturitní zkouškou
97,0 %
97,1 %
400
95,0 %
94,7 %
93,0 %
300
200
92,0 %
91,9 %
91,0 %
střední vzdělávání
podíl na přísl. populaci
Zdroj: MŠMT
89,0 %
100
87,0 %
0
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
střední vzdělávání s výučním listem
98,4 %
500
populace 15–18letých
99,0 %
Počty žáků středních škol vzhledem k populaci
15–18letých v letech 2007/08 až 2011/12
35
36
sáhl 18 %), jednak fakt, že střední školy navštěvují i starší
žáci. Nezanedbatelnou roli zde hrají i opakované vstupy
na střední školy, zejména v případě těch, kteří nesprávně
zvolili obor vzdělání. V rámci středního vzdělávání je pa-
trný odklon od vzdělávání v oborech ukončených výuč-
ním listem k  oborům ukončeným maturitní zkouškou,
které umožňují další studium na vyšších odborných či
vysokých školách. Podíl žáků v oborech středního vzdě-
lání je stabilně nízký, jedná se zpravidla o obory pro han-
dicapované žáky, anebo o  žáky, kteří mají velké obtíže
při vzdělávání. Po úspěšném absolvování 3letých oborů
ukončených výučním listem je možné se dále vzdělá-
vat v  oborech nástavbového studia, které jsou dvou-
leté. Úspěšní absolventi těchto oborů získají maturitní
zkoušku, což jim umožní se dále vzdělávat na vyšší od-
borné nebo vysoké škole.
Pro ty žáky, kteří již absolvovali střední vzdělání s ma-
turitní zkouškou a  chtějí získat vzdělání v  jiném oboru,
je určeno zkrácené studium pro získání středního vzdě-
lání s  maturitní zkouškou, pro uchazeče, kteří již zís-
kali střední vzdělání s výučním listem nebo s maturitní
zkouškou, je určeno zkrácené studium pro získání střed-
ního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání lze také
získat po předložení souboru osvědčení o získání profesní
kvalifikace (dříve dílčí kvalifikace), definovaného dle zá-
kona č. 179/2006 Sb., o  ověřování a  uznávání výsledků
dalšího vzdělávání v  Národní soustavě kvalifikací. Tato
osvědčení nahrazují předchozí vzdělání a umožňují složit
závěrečnou nebo maturitní zkoušku.
V  rámci přijímací řízení ke vzdělávání na středních
školách došlo pro školní rok 2011/12 ke změně v  po-
čtu možných podaných přihlášek, kdy v  rámci prvního
kola přijímacího řízení je možné podat maximálně dvě
přihlášky.16 Oproti předchozím letům tak došlo k  ome-
zení maximálního počtu podaných přihlášek ze tří na
16 Ke změně počtu přihlášek na střední školy došlo novelizací škol-
ského zákona č. 472/2011 Sb., která změnila počet možných při-
hlášek na střední školy, a to s účinností od 1. 1. 2012.
dvě. Odpovědnost za podání přihlášky nebo přihlášek
má zákonný zástupce žáka, případně žák sám, pokud je
zletilý. Žák nebo jeho zákonný zástupce má možnost na
přihlášce uvést jeden ze dvou termínů stanovených ředi-
telem školy v rámci 1. kola přijímacího řízení, ve kterém
se žák chce zúčastnit přijímací zkoušky. Určitá část střed-
ních škol (zejména školy vzdělávající v  gymnaziálních
oborech) konala nějakou formou přijímací zkoušku, vět-
šina ostatních škol přijímala pouze na základě výsledků
vzdělávání na základní škole. Počet podaných přihlášek
v 1. kole dosáhl 239 379, z toho ve 35,1 % případů se ko-
nala i přijímací zkouška. Nejčastěji šlo o školy, které se za-
měřují na výuku v umělecky orientovaných oborech, kdy
se přijímací zkoušky konaly téměř vždy, a dále ve školách
s výukou v gymnaziálních oborech, a to zejména vícele-
tých. Naproti tomu do oborů lyceum nebyla ve většině
případů přijímací zkouška konána. Počet přijetí, tedy
kladně vyřízených žádostí, dosáhl 161 173. Úspěšnost
při přijímacím řízení v 1. kole tak dosáhla 67,3 %. Přijatí
uchazeči své rozhodnutí nastoupit škole potvrzují pře-
dáním zápisového lístku. Kvůli změně systému přijíma-
cího řízení (možnost podání dvou přihlášek) není možné
srovnávat údaje z předchozích let, kdy v posledních dvou
letech bylo možné podávat tři přihlášky. Pokud se po-
díváme na úspěšnost přijetí v  pětiletém období, pak ve
školním roce 2007/08 dosáhla úspěšnost přijetí v 1. kole
přijímacího řízení 83,4 % (přihlášek v 1. kole přijímacího
řízení bylo podáno 145 299).
Počet žáků, kteří nastupují do 1. ročníků střední škol,
je vyšší než počet žáků, kteří ukončují povinnou školní
docházku. V případě nově nastupujících žáků do 1. roč-
níku denní formy vzdělávání dosahuje jejich podíl na
počtu absolventů základní školy 116,8 %. To je dáno
především tím, že do denní formy vzdělávání na střední
škole přicházejí nejen žáci hned po ukončení základního
vzdělávání, ale také žáci s  určitým časovým odstupem
po absolvování základní školy, kdy část žáků na jedné
střední škole neuspěje a  nastupuje do 1. ročníku jiné
střední školy, příp. oboru. Určitou malou část nově přija-
Tabulka 7
Počty škol, žáků, nově přijatých a absolventů středních škol v roce 2011/12 podle druhu vzdělávání vč. zkráceného studia, bez nástavbového studia
Školy1)
Druh vzdělávání
celkem
Střední školy – celkem
1 393
střední
126
střední s výučním listem 525
z toho zkrácené
23
střední s maturitou
1 196
víceleté
316
4leté
1 143
zkrácené
27
Žáci
z toho forma
vzdělávání
denní
1 384
124
520
20
1 188
316
1 135
9
celkem
z celku
dívky
Nově přijatí do 1. ročníku
z celku forma
vzdělávání
celkem
z celku forma
vzdělávání
Absolventi za školní rok
2010/11
celkem
z celku forma
vzdělávání
ostatní
denní ostatní
denní ostatní
denní ostatní
417 464 738 230 785 453 504 11 234 111 765 108 351 3 414 100 541 98 651 1 890
3
2 053
1 008
1 966
87
1 027
1 007
20
576
530
46
30
103 685 34 492 102 184
1 501 34 926 34 304
622
28 493 27 972
521
4
620
124
490
130
548
428
120
245
181
64
174
359 000 195 285 349 354
9 646 75 812 73 040 2 772
71 472 70 149 1 323
–
82 925 45 757 82 925
–
11 398 11 398
–
10 302 10 302
–
164
274 986 148 708 266 361
8 625 63 869 61 577 2 292
60 924 59 823 1 101
18
1 089
820
68
1 021
545
65
480
246
24
222
Komentář:
1) Počet škol celkem není součtem počtů škol podle jednotlivých druhů třídění, protože školy mohou realizovat svou činnost souběžně v různých druzích a formách vzdělávání a oborech vzdělání.
Zdroj: MŠMT
Tabulka 8
Podíl absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání s potenciální možností dalšího vzdělávání na terciární
úrovni vzhledem k počtu všech absolventů středních škol v letech 2006/07 až 2010/11
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11
70,2 % 71,2 % 72,7 % 74,3 % 72,3 %
Absolventi oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou včetně absolventů 85 799 84 348 83 951 81 064 74 568
            nástavbového a zkráceného studia
122 254 118 423 115 510 109 080 103 070
Počet absolventů středních škol
Zdroj: MŠMT
2006/07 Podíl absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou s potenciální možností
                       dalšího vzdělávání na terciární úrovni
37
38
tých představují také ti, kteří přicházejí až po určité době
strávené na trhu práce.
Ve školním roce 2011/12 bylo vzdělávání na střed-
ních školách realizováno na 1 393 školách (v roce 2010/11
to bylo na 1 422 školách), účastnilo se ho 464 738 žáků
(bez započtení nástavbového studia), přičemž v předcho-
zím školním roce šlo o 489 711 žáků. V meziročním srov-
nání tak došlo k  pětiprocentnímu poklesu počtu žáků.
Stejně jako v  předchozím roce se přes 97 % žáků vzdě-
lávalo v  denní formě. V  oboru zakončeném maturitní
zkouškou (bez započtení nástavbového studia) se celkově
vzdělávalo 77,2 %, což je takřka stejný podíl jako ve škol-
ním roce 2010/11. Všeobecné vzdělávání, tedy vzdělá-
vání v  oborech gymnázií a  lyceí, se na celkovém počtu
žáků denní formy vzdělávání (bez nástavbového studia)
podílí 34,4 %, což je v meziročním srovnání nárůst o 0,8
procentního bodu. Potvrdil se tak trend z předchozích let
o jeho stálém mírném nárůstu. Povinnou školní docházku
plnilo na nižším stupni víceletých gymnaziálních oborů
17,8 % žáků středních škol. V rámci středního vzdělávání
s výučním listem jsou nejčastěji zastoupeny obory ze sku-
piny oborů Gastronomie, hotelnictví a  turismus a  Stro-
jírenství a  strojírenská výroba. V  rámci odborně zamě-
řeného středního vzdělávání s  maturitní zkouškou pak
obory ze skupiny Ekonomika a  administrativa, Elektro-
technika, telekomunikace a výpočetní technika a Strojí-
renství a strojírenská výroba a Gastronomie, hotelnictví
a turismus.
Meziročně došlo k poklesu počtu žáků středních škol
o  5,1 %, za 5 sledovaných let pak o  12,4 %. Počet žáků
v  oborech středního vzdělání kolísá, v  oborech střed-
ního vzdělání s výučním listem setrvale klesá – ve srov-
nání s počtem žáků před 5 lety došlo k poklesu o 16 %,
meziročně o 4,5 %. Počet žáků v oborech středního vzdě-
lání s  maturitní zkouškou byl v  letech 207/08–2008/09
téměř vyrovnaný, v předchozím školním roce však začal
klesat a tento pokles pokračuje i v letošním roce – mezi-
ročně klesl počet žáků o 5,3 %, během posledních pěti let
o 10,4 %. Pokud jde o genderový pohled, pak dívky tvoří
49,7 % žáků středních škol. V oborech středního vzdělání
ukončených výučním listem činí jejich podíl 33,2 % žáků,
v oborech středního vzdělání s maturitní zkoušku je podíl
dívek vyšší, činí 54,4 %.
Také u  počtu nově přijatých do maturitních oborů
dochází ve sledovaných letech k  poklesu: meziročně
poklesl jejich počet o  6 %, za sledované období pěti let
pak o 20 %. Tento pokles se nejméně dotkl nově přijíma-
ných do žáků víceletých gymnázií. K  nárůstu (od roku
2007/08) dochází u  oborů středního vzdělání, kde jde
však celkově nízký počet žáků.
Ve vztahu k populaci 15letých, tedy teoretickému vě-
kovému ročníku pro vstup na střední školu, roste po-
díl žáků, kteří nastupují do středního vzdělávání. V roce
2011/12 dosáhl tento ukazatel hodnoty 118,8 %. To je za-
příčiněno zejména tím, že více než polovina žáků nově
vstupujících na střední školy (do denní formy vzdělá-
vání) je starší 15 let. Patnáctiletí tvoří v případě středního
vzdělávání s  maturitní zkouškou – s  vyloučením zkrá-
cené formy a víceletého vzdělávání – 44,9 % nově přija-
tých žáků (v loňském roce šlo o 43,8 %). V případě střed-
ního vzdělávání ukončeného výučním listem je podíl
15letých žáků na nově přijatých jen 24,8 % (v předchozím
školním roce šlo o  24,1 %), šestnáctiletí tvořili v  tomto
typu vzdělávání 45,7 % nově přijatých (v roce 2010/11 šlo
o 47,0 %) a 17letých bylo 14,7 % (v předchozím školním
roce šlo o 15,3 %). Starších sedmnácti let bylo přijato do
vzdělávání s výučním listem 14,7 % (v loňském školním
roce to bylo 13,6 %). Během posledních pěti let se tak věk
nově přijatých postupně zvyšoval (v roce 2007/08 tvořili
patnáctiletí takřka 50 % nově přijatých do denní formy
středního vzdělávání s maturitní zkouškou a 31,6 % nově
přijatých do denní formy středního vzdělávání s výučním
listem).
Počet absolventů meziročně poklesl o 4,3 %, za sledo-
vané pětileté období pak o  13,5 %. Na meziročním po-
klesu se nejvíce podílelo střední vzdělávání s  maturitní
zkouškou, kdy meziročně došlo k poklesu o 6,3 %, v pěti-
letém sledovaném období pak klesl jejich počet o takřka
2.4.1 Střední vzdělávání všeobecné
 V roce 2011/12 vyučovalo obory vzdělávání gymná-
zií 371 škol, což je o jednu školu méně než v před-
chozím školním roce.
 V oborech vzdělání lyceí se v roce 2011/12 vzdělá-
valo 21,1 tisíc žáků, což představuje meziroční po-
kles o 8,7 %.
 Podíl nově přijatých do oborů vzdělání lyceí na cel-
kovém počtu nově přijatých na střední školy s ma-
turitní zkouškou v  roce 2011/12 činil 4,2 %, což
v  meziročním srovnání představuje pokles o  0,3
procentního bodu.
Všeobecně zaměřené vzdělání17 na střední úrovni vzdě-
lávání poskytují v  českém vzdělávacím systému obory
vzdělání gymnázií, včetně oborů gymnázií se spor-
tovní přípravou, a obory lyceí. V České republice se ve
všeobecně vzdělávacích oborech vzdělává zhruba třetina
žáků středního vzdělávání. V  porovnání se zeměmi Ev-
ropské unie je zastoupení žáků ve všeobecně vzděláva-
cích oborech vzdělání v České republice nižší – průměr
za země EU se pohybuje okolo 80 % žáků ve všeobecně
zaměřeném vzdělávání.18 Nižší zastoupení žáků ve všeo-
becně vzdělávacích oborech středního vzdělávání je způ-
sobeno především silnou tradicí vzdělávání v  oborech
středního vzdělávání s maturitní zkouškou bez praktické
přípravy, které je u nás velmi oblíbené.
Školy vyučující obory gymnázií se zaměřují na po-
skytování širokého všeobecného vzdělání. Školy vyuču-
jící obory lyceí též poskytují především všeobecně zamě-
řené vzdělávání, avšak současně je část výuky věnována
odbornému vzdělávání, a  to podle zaměření – tech-
nické obory lyceí, pedagogické obory lyceí, přírodovědné
 Počet žáků vzdělávajících se v  oborech vzdělání 17 Vzdělávání je v rámci mezinárodní klasifikace vzdělávání
              gymnázií v roce 2011/12 se ve srovnání s předešlým ISCED97 považováno za všeobecné tehdy, pokud podíl odborné
                       rokem snížil o 3 % a činí 135 tisíc. složky činí maximálně 25 % kurikula.
 Podíl nově přijatých do oborů vzdělání gymnázií 18 Metodika vykazování žáků ve všeobecně vzdělávacích a  od-
            na celkovém počtu nově přijatých na střední školy borně profilovaných oborech vzdělání je v  jednotlivých zemích
                    s  maturitní zkouškou se v  roce 2011/12 zvýšil na EU různá, porovnání zastoupení žáků v jednotlivých zaměřeních
                          20,9 %, přičemž v předchozím roce činil 20,2 %. je tudíž komplikované. Podrobnější informace lze najít v  publi-
                                                                                        kaci Key Data on Education in the European Union, kterou kaž-
                                                                                        doročně vydává Office for Official Publications of the European
                                                                                           Communities v Lucembursku.
10 % (9,9 %). U absolventů středního vzdělání s výučním
listem došlo v pětiletém období také k poklesu, a to do-
konce o 22,5 %, avšak v meziročním srovnání došlo nao-
pak k nárůstu počtu absolventů, a to o 3,3 %. To je zřejmě
důsledek politiky podpory vzdělávání v oborech s výuč-
ním listem v  posledních letech, kdy žákům vstupujícím
do oborů ukončených výučním listem se dostává napří-
klad podpory prostřednictvím stipendií apod.
Počet žáků, kteří absolvují střední vzdělávání s ma-
turitní zkouškou (včetně žáků nástavbového a  zkráce-
ného studia) a mohou tak pokračovat ve studiu na vyšší
odborné nebo vysoké škole, až do roku 2008/09 narůstal,
kdy v roce 2008/09 činil 72,7 %. V roce 2009/10 se však
po dlouhé době snížil, a to na 70,3 %, v roce 2011/12 opět
mírně vzrostl na 71,9 %.
V rámci středního vzdělávání, jakožto i v celé vzdělá-
vací soustavě, je zohledněno vzdělávání zdravotně posti-
žených a znevýhodněných žáků, kterých se na středních
školách v denní formě vzdělávání v roce 2011/12 vzdělá-
valo 19 125. Z nich se 38,1 % vzdělávalo formou individu-
ální integrace do běžných tříd a 61,9 % bylo vzděláváno
ve speciálních třídách nebo ve školách speciálně zříze-
ných pro tyto žáky. Podrobněji se žákům se speciálními
vzdělávacími potřebami věnuje samostatná kapitola.
39
40
obory lyceí, zdravotnické obory lyceí, ekonomické obory
lyceí a kombinované obory lyceí (dříve waldorfské obory
lyceí). Žáci vzdělávající se v těchto oborech získávají vše-
obecně zaměřené vzdělání a  současně se jejich vzdělání
prohlubuje i  v  odborně zaměřených předmětech, které
jsou pro školu charakteristické. Podíl všeobecně vzdělá-
vací složky je však vždy vyšší než podíl odborné profilace.
V  gymnaziálních oborech činí délka vzdělávání
čtyři, šest a osm let (je stanovena zákonem č. 561/2004
Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odbor-
ném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů),
kdy na všech školách vyučujících obory vzdělání gym-
názií v České republice se od 1. 9. 2009 vyučuje podle
školních vzdělávacích programů (ŠVP G). Tyto pro-
gramy umožňují školám realizovat výuku způsobem
a zaměřením, které jim vyhovují, přičemž je však nutné,
aby dodržely rámcové vzdělávací plány (RVP G) vypra-
cované Výzkumným ústavem pedagogickým pro jednot-
livé stupně gymnaziálního vzdělávání. Školní vzdělávací
programy pro nižší stupeň gymnázií jsou zpracovány
podle RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV), přičemž
povinnost vyučovat podle ŠVP je na osmiletých gym-
náziích od 1. 9. 2007 a  na šestiletých gymnáziích od
1. 9. 2009.
V oborech lyceí činí délka vzdělávání čtyři roky (je
stanovena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, zá-
kladním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání,
ve znění pozdějších předpisů). Výuka na školách vyučují-
cích obory lyceí také probíhá podle učebních dokumentů
stanovených pro tyto obory vzdělání. Nejpozději od
1. 9. 2009 měly povinnost začít výuku podle ŠVP zpraco-
vaných v souladu s příslušnými RVP obory vzdělání tech-
nické lyceum a  ekonomické lyceum, od 1. 9. 2011 platí
povinnost řídit se při výuce školními vzdělávacími plány
i pro zdravotnická lycea, přírodovědná lycea a kombino-
vaná lycea (kombinovaná lycea nahrazují od 1. 9. 2011 ly-
cea waldorfského typu). Pro obor vzdělání pedagogické
lyceum byl RVP vydán v roce 2010, tudíž povinnost za-
čít vyučovat podle ŠVP začne platit od 1. 9. 2012, neboť
jim od vypracování RVP běží dvouleté zkušební období,
ve kterém si tato lycea připravují své školní vzdělávací
programy.
V loňském roce vyučovalo obory vzdělávání gym-
názií 371 škol, což je o jednu školu méně než v před-
chozím školním roce. Počet škol vyučujících obory
vzdělání gymnázií se tak v posledních letech příliš ne-
mění, neboť před pěti lety tyto obory vzdělání posky-
tovalo 373 škol. Z  těchto 371 škol bylo 24,5 % zřízeno
neveřejným subjektem (19,1 % škol bylo zřízeno sou-
kromým zřizovatelem, 5,4 % bylo zřízeno církvemi).
Všeobecné vzdělávání v oborech vzdělání lyceí posky-
tovalo 206 škol (v  předchozím roce to bylo 221 škol),
přičemž 15,3 % škol vyučujících tyto obory vzdělání
je zřízeno soukromým zřizovatelem nebo církvemi.
Jak je z  údajů zřejmé, školy vyučující obory gymnázií
jsou žákům velmi dobře dostupné, kdy žáci mohou zís-
kat střední vzdělání všeobecného charakteru prakticky
v každém větším městě. Škol vyučujících obory vzdělání
lyceí je výrazně méně a jsou dostupné zejména ve vět-
ších městech a vzdělávacích centrech regionů. Současně
je však zřejmé, že nabídka škol poskytujících všeobecné
vzdělání je dostatečná a zájemci o toto zaměření střed-
ního vzdělání jsou uspokojeni.
Počet žáků vzdělávajících se v  oborech vzdělání
gymnázií v roce 2011/12 se ve srovnání s předešlým ro-
kem snížil a činí 135 tisíc žáků, přičemž meziročně do-
šlo k  poklesu o  3,0 %. V  pětiletém sledovaném období
tak došlo k poklesu o 7,8 %. Žáci víceletých oborů vzdě-
lání gymnázií tvoří 61,4 % všech žáků na školách vyuču-
jících obory vzdělání gymnázií. Podíl žáků soukromých
a  církevních škol na celkovém počtu žáků oborů vzdě-
lání gymnázií činí 12 %, což ve srovnání s předchozím ro-
kem představuje nárůst o  2 procentní body. V  oborech
vzdělání lyceí se v roce 2011/12 vzdělává 21,1 tisíc žáků,
což představuje meziroční pokles o  8,7 %. Tento pokles
je do značné míry ovlivněn celkovým poklesem počtu
žáků středních škol, kdy klesá počet mladých lidí odpo-
vídajícího věku v populaci. Ve srovnání s rokem 2007/08
Tabulka 9
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
33 340 33 071 31 139 28 759 27 633
19 869 20 032 18 487 16 795 16 161
26 738 26 544 25 256 23 677 23 169
15 938 16 069 14 869 13 665 13 313
6 602 6 527 5 883 5 082 4 464
3 931 3 963 3 618 3 130 2 848
167 668 169 875 168 131 162 178 156 065
98 285 100 203 99 072 95 079 91 189
146 370 146 021 143 851 139 066 134 965
86 257 86 181 84 531 80 991 78 071
21 298 23 854 24 280 23 112 21 100
12 028 14 022 14 541 14 088 13 118
Absolventi celkem 27 943 29 397 29 540 29 649 .
z toho dívky 16 774 17 710 17 921 17 893 .
  obory gymnázií 24 445 24 701 24 381 24 010 .
    z toho dívky 14 991 15 000 14 932 14 484 .
      obory lyceí 3 498 4 696 5 159 5 639 .
       z toho dívky 1 783 2 710 2 989 3 409 .
Tabulka 10
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Podíl nově přijatých do oborů všeobecného
středního vzdělávání s maturitní zkouškou v %
Podíl nově přijímaných do oborů všeobecného
středního vzdělání s maturitní zkouškou
všeobecného charakteru vzhledem
k celkovému počtu nově přijatých na střední
školy v letech 2007/08 až 2011/12
obory gymnázií
obory lyceí
Komentář:
Počet přijímaných = počet přijatých do oborů vzdělání gymnázií
(u 8letých a 6letých gymnázií jsou zahrnuty ročníky odpovídající
prvnímu ročníku středních škol) a do oborů vzdělání lyceí.
Zdroj: MŠMT
Počet nově přijatých do oborů všeobecného
středního vzdělávání s maturitní zkouškou
celkem
obory gymnázií
obory lyceí
Celkový počet nově přijatých na střední
školy (bez nástavbového a zkr. studia)
24,2 % 24,7 % 23,9 % 24,7 % 25,1 %
19,3 % 19,7 % 19,3 % 20,2 % 20,9 %
4,9 % 5,0 % 4,6 % 4,5 % 4,2 %
32 447 32 506 30 577 27 941 26 825
25 845 25 979 24 694 22 859 22 361
6 602 6 527 5 883 5 082 4 464
133 990 131 810 127 766 113 158 107 081
Komentář:
V oborech gymnázií jsou vykázáni všichni žáci, nově přijatí i absolventi
včetně vzdělávání ve víceletých oborech gymnázií.
Zdroj: MŠMT
Nově přijatí celkem Žáci celkem
   z toho dívky z toho dívky
     obory gymnázií obory gymnázií
       z toho dívky z toho dívky
         obory lyceí obory lyceí
          z toho dívky z toho dívky
Střední vzdělávání s maturitní zkouškou
všeobecného charakteru – nově přijatí, žáci
a absolventi v letech 2007/08 až 2011/12
41
42
jde o  pokles o  0,9 %19. Pokud jde o  genderový pohled,
pak v  oborech gymnázií se vzdělává 58 % dívek a  42 %
chlapců. V  oborech lyceí se vzdělává 62 % dívek a  38 %
chlapců. Podíl dívek se v oborech lyceí ve srovnání se si-
tuací před pěti lety navýšil o 8 procentních bodů.
Počty nově přijímaných žáků do oborů vzdělání
gymnázií (včetně víceletých oborů) se v  roce 2011/12
proti předešlému školnímu roku mírně snížily, kdy bylo
do oborů gymnázií nově přijato 23,2 tisíce žáků, což je
o 2,2 % méně než v předešlém roce. Ve srovnání s rokem
2007/08 došlo k  13,4 % snížení v  počtu nově přijatých
žáků. Na soukromé a  církevní školy bylo přijato 11,5 %
všech nově přijatých žáků. Do oborů vzdělání lyceí bylo
v roce 2011/12 přijato 4,5 tisíce žáků, což je o 12,2 % méně
než v  předchozím roce. V  pětiletém srovnání pak do-
šlo takřka ke třetinovému snížení počtu nově přijatých –
v roce 2011/12 bylo přijato o 32,4 % nových žáků méně.
Na soukromé a církevní školy bylo přijato 7,3 % ze všech
nově přijatých žáků na lycea. Nejvíce nově přijatých žáků
bylo přijato do oborů na ekonomická lycea, a to 38,2 %
(1 705 nově přijatých žáků), a na technická lycea, kam za-
mířilo 20,4 % ze všech nově přijatých žáků do oborů ly-
ceí (910 nově přijatých žáků). Následuje zdravotnické ly-
ceum s 18,2 % nově přijatých (812 nově přijatých žáků),
pedagogické lyceum – 15,3 % (683 nově přijatých žáků).
Naopak nejméně nově přijatých žáků směřovalo na příro-
dovědné lyceum (6,4 % – 287 nově přijatých žáků) a kom-
binované (dříve waldorfské) lyceum (1,5 % – 67 nově při-
jatých žáků). Tento pokles v počtu nově přijatých žáků je
zřejmě ovlivněn demografickým stavem, kdy počet mla-
dých lidí příslušné věkové skupiny v současné době klesá.
Podíl nově přijatých do oborů vzdělání gymnázií20
na celkovém počtu nově přijatých na střední školy s ma-
19 První nově přijatí do oborů vzdělávání lyceí byli přijati v  roce
1999/2000.
20 Mezi nově přijaté do oborů vzdělání gymnázií jsou zde zahrno-
vání žáci odpovídajících ročníků 6letých a 8letých oborů vzdělání
gymnázií (tedy 3. ročník 6letých a 5. ročník 8letých oborů vzdě-
lání gymnázií).
turitní zkouškou (nejsou uvažováni nově přijatí do zkrá-
ceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní
zkouškou nebo výučním listem ani nástavbového studia)
se v  roce 2011/12 zvýšil na 20,9 %, přičemž v  předcho-
zím roce činil 20,2 %. V  pětiletém srovnávacím období
se tak jejich podíl zvýšil o  1,6 procentního bodu. Podíl
nově přijatých do oborů vzdělání lyceí v roce 2011/12
činil 4,2 %, což v  meziročním srovnání představuje po-
kles o 0,3 procentního bodu.
V  roce 2010/11 absolvovalo ve čtyřletých oborech
vzdělání gymnázií 13,6 tisíce žáků (v předchozím škol-
ním roce to bylo 14,1 tisíce žáků), v oborech vzdělání ví-
celetých gymnázií absolvovalo 10,3 tisíce žáků, což je té-
měř stejně jako v předchozím roce. Celkově absolvovalo
v  roce 2010/11 v  oborech vzdělání gymnázií 23,9 tisíce
žáků. Ve srovnání s  předchozím rokem tak došlo k  po-
klesu o 336 absolventů. V oborech vzdělání lyceí v roce
2010/11 absolvovalo 5,6 tisíce žáků, přičemž počet ab-
solventů těchto oborů vzdělání se ve srovnání s předcho-
zím rokem zvýšil o 480 absolventů, což představuje 9 %
nárůst. V pětiletém období se jejich počet zvýšil o 87 %.
Nejvíce absolventů oborů vzdělání lyceí absolvovalo
v ekonomicky zaměřených oborech vzdělání, a to 38,0 %,
tedy 2 142 absolventů, a v lyceích s orientací na technické
obory (29,0 % – 1 636 absolventů). S odstupem následují
zdravotnické lyceum (12,6 % – 713 absolventů) a pedago-
gické lyceum (12,5 %, tedy 705 absolventů).
Podíl absolventů středního vzdělávání s  maturitní
zkouškou ve všeobecně zaměřených oborech vzdělání
na počtu všech absolventů středních škol21 se v pěti po-
sledních sledovaných letech neustále zvyšuje – v  roce
2006/07 činil 23,9 % a v roce 2010/11 pak 30,0 %. Ve srov-
nání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 1,4 procent-
ního bodu.
21 Ukazatel je vypočítán ze všech absolventů středního vzdělávání
s  maturitní zkouškou všeobecného charakteru, tzn. vč. oborů
vzdělání lyceí.
Obrázek 9
počet přijímaných do oborů
všeobecného středního vzdělávání
s maturitní zkouškou v tis.
40
140 35
30
120
100
24,2 %
24,7 %
23,9 %
25,6 %
24,7 %
25
80 20
60 15
40
32 447
32 506
30 577
10
27 941
26 825
5
20
0
0
podíl nově přijímaných do oborů
všeobecného středního vzdělávání
s maturitní zkouškou v %
celkový počet nově přijatých
na střední školy v tis.
(bez žáků nástavbového a zkr. studia)
160
Podíl nově přijímaných do oborů
středního vzdělání s maturitní zkouškou
všeobecného charakteru vzhledem
k celkovému počtu nově přijatých
na střední školy v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
Zdroj: MŠMT
Tabulka 11
2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11
obory gymnázií
obory lyceí
Komentář:
Počet absolventů = počet absolventů středního vzdělání s maturitní
zkouškou v oborech vzdělání gymnázií a středního vzdělání s maturitní
zkouškou v oborech vzdělání lyceí.
Zdroj: MŠMT
Počet absolventů všeobecného středního
vzdělání s maturitní zkouškou
obory gymnázií
obory lyceí
Počet absolventů středních škol
(bez zkráceného a nástavbového studia)
23,9 % 25,0 % 27,0 % 28,6 % 30,0 %
21,2 % 21,9 % 22,7 % 23,6 % 24,2 %
2,6 % 3,2 % 4,3 % 5,0 % 5,7 %
27 211 27 782 29 195 29 357 29 501
24 193 24 284 24 499 24 198 23 862
3 018 3 498 4 696 5 159 5 639
114 092 111 019 108 163 102 709 98 446
Podíl absolventů středního vzdělání s maturitní
zkouškou, kteří získali všeobecné vzdělání
Podíl absolventů středního vzdělání
s maturitní zkouškou, kteří získali všeobecné
vzdělání, vzhledem k počtu absolventů
středních škol v letech 2006/07 až 2010/11
43
44
2.4.2 Střední vzdělávání odborné
 Ve školním roce 2011/12 realizovalo odborné vzdě-
lávání 1 073 středních škol a  vzdělávalo se v  něm
v  denní formě 319,1 tis. žáků (bez nástavbového
studia).
 Většina žáků (64 %) navštěvovala obory středního
vzdělání s maturitní zkouškou, 30,3 % obory střed-
ního vzdělání s  výučním listem a  obory středního
vzdělání 0,6 % žáků.
 Podíl nově přijímaných žáků do učebních oborů je
v posledních pěti letech prakticky stabilní (jedná se
o 30,2 až 31,6 % nově přijímaných žáků odborného
středoškolského proudu).
Střední vzdělávání odborného zaměření má v  českém
vzdělávacím systému velmi dlouhou tradici a představuje
nejvýraznější vzdělávací proud na úrovni středního vzdě-
lávání. Hlavní výhoda nastavení odborného vzdělávání
v našem vzdělávacím systému spočívá zejména v tom, že
dokáže připravit mladé lidi nejen pro přímý vstup na trh
práce, ale zároveň v případě oborů ukončených maturitní
zkouškou i pro další studium na vyšších odborných či vy-
sokých školách. V případě, že žáci úspěšně dokončí obory
středního vzdělání s výučním listem, mohou rovněž zís-
kat maturitní zkoušku, a to prostřednictvím dvouletého
nástavbového studia, což jim umožňuje pokračovat ve
studiu na terciární úrovni vzdělávání. Je tak zřejmé, že
vysoká prostupnost a propracovanost odborného vzdělá-
vání je hlavním důvodem jeho vysoké oblíbenosti.
Střední vzdělávání odborné se dále podílí i  na celo-
životním vzdělávání, a  to jak formou dálkového, večer-
ního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání, tak
nabídkou zkráceného studia v  oborech s  výučním lis-
tem nebo s  maturitní zkouškou pro ty, kteří již výuční
list nebo maturitu získali, avšak potřebují získat další od-
borné vzdělání. Novelou školského zákona je od školního
roku 2009/10 umožněno absolventům majícím střední
vzdělání s výučním listem navštěvovat zkrácené studium
pro získání středního vzdělávání s výučním listem v ji-
ném oboru, než ve kterém již výuční list získali. Dříve
tuto možnost měli jen absolventi maturitních oborů.
V předchozím školním roce tak došlo k prudkému pro-
centuálnímu nárůstu nově přijatých do denní formy to-
hoto druhu vzdělávání, počet žáků v  ostatních formách
se také zvýšil, avšak ne tak výrazně. V absolutním vyjá-
dření není nárůst žáků již tak výrazný, neboť jde celkově
o malý počet žáků. Zmíněný trend pokračoval i v tomto
školním roce. Na středních školách zaměřených a vzdělá-
vání v oborech odborného vzdělávání mohou žáci získat
střední vzdělání, střední vzdělání s  maturitní zkouš-
kou a střední vzdělání s výučním listem. Při úspěšném
ukončení vzdělávání v oborech středního vzdělání s vý-
učním listem mohou žáci (jak je popsáno výše) rovněž
získat maturitní zkoušku, a  to prostřednictvím dvou-
letého nástavbového studia, o  němž pojednává samo-
statná kapitola.
Do této kapitoly jsou zahrnuty také údaje za lycea,
i když svým charakterem se jedná o obory všeobecného
vzdělání (resp. obecně odborného charakteru se zamě-
řením technickým, ekonomickým, pedagogickým, zdra-
votnickým a přírodovědným). Pro zachování kontinuity
časových řad publikovaných v minulosti je proto zahrnu-
jeme i  do této kapitoly. Podrobnější informace o  těchto
oborech naleznete v kapitole o všeobecném vzdělávání.
Střední vzdělání s  výučním listem je žákům posky-
továno zejména ve tříletých, méně často ve dvouletých
oborech odborného vzdělání, kde velký podíl vzdělávací
složky náleží praktickému vyučování a  výcviku. Výuční
list mohou žáci dále získat ve zkráceném studiu pro zís-
kání středního vzdělání s výučním listem. Školy zamě-
řené na poskytování odborného středního vzdělání nabí-
zejí absolventům základních škol také střední vzdělání.
Tento druh vzdělání je určen zejména těm žákům, kteří
ukončili základní školu v  nižším než devátém ročníku.
Školy zde poskytují ve dvouletých a  tříletých oborech
vzdělání odborné vzdělávání žákům, kteří absolvovali zá-
kladní školu praktickou nebo základní školu speciální.
Tabulka 12
Střední vzdělávání odborné – školy, žáci, nově přijatí a absolventi v denní formě studia ve školním roce 2011/12 podle druhu vzdělávání
Druh vzdělávání
Denní forma vzdělávání
střední vzdělávání
střední vzdělávání s výučním listem
střední vzdělávání s maturitní zkouškou – odborné
z toho lycea
nástavbové studium
zkrácené studium střední s výučním listem
zkrácené studium střední s maturitní zkouškou
Školy
1 073
124
519
876
206
330
20
9
Žáci
celkem
336 005
1 966
101 694
214 944
21 100
16 843
490
68
z celku dívky
152 340
926
33 824
110 507
13 118
6 934
110
39
Nově přijatí Absolventi za školní
   do 1. ročníku rok 2010/11
94 387 79 208
1 007 530
33 876 27 791
49 837 46 263
4 464 5 639
9 174 4 419
428 181
65 24
Komentář:
Počet škol celkem není součtem počtu škol podle jednotlivých druhů třídění, protože školy mohou realizovat svou činnost souběžně v různých druzích a formách vzdělávání a oborech vzdělání.
Zdroj: MŠMT
Tabulka 13
Podíl nově přijatých do oborů středního vzdělání s výučním listem vzhledem k celkovém počtu nově přijatých na střední školy
v letech 2007/08 až 2011/12
2008/09
30,2 %
39 858
131 810
2009/10
31,1 %
39 729
127 766
2010/11
30,9 %
35 123
113 158
2011/12
31,6 %
33 876
107 081
Komentář:
Počet nově přijatých do denní formy vzdělávání na střední školy bez nástavbového a zkráceného studia. U 8letých a 6letých gymnázií jsou započteni žáci v ročnících odpovídajících prvnímu ročníku středních škol.
Zdroj: MŠMT
Podíl nově přijatých do oborů středního vzdělání s výučním listem
Počet nově přijatých do oborů středního vzdělání s výučním listem
Celkový počet nově přijatých na střední školy (bez nástavbového studia a zkr. studia)
2007/08
31,4 %
42 010
133 990
45
46
Těm, kteří absolvovali základní školy praktické, umožňují
vzdělávání v jednoletých, dvouletých a tříletých oborech
vzdělání. V  rámci odborného vzdělávání školy nabízejí
i další možnosti vzdělávání – např. studium jednotlivých
předmětů a rekvalifikační kurzy. Počet účastníků rekva-
lifikačních kurzů pořádaných školami každoročně roste,
a je tedy patrné, že se školy kromě počátečního vzdělá-
vání věnují i aktivitám z oblasti celoživotního učení. Roz-
ložení vzdělávacích aktivit mezi počáteční a  celoživotní
vzdělávání může školám pomoci s  potížemi, jimž musí
čelit v  souvislosti s  úbytkem počtu žáků, který lze oče-
kávat v následujících letech. Poskytování dalšího vzdělá-
vání odpovídá současným trendům ve vzdělávání, kdy se
právě na oblast dalšího vzdělávání klade značný důraz.
Střední vzdělávání odborné je jednou z  oblastí vzdělá-
vání, ve které se odrážejí ekonomické změny a změny poža-
davků trhu práce. Oborová struktura středního odborného
vzdělávání byla v  posledních letech předmětem cíleného
výzkumného sledování, polemik mezi odborníky, sociál-
ními partnery i širokou veřejností. Tyto diskuse vycházejí
především z vysoké míry nezaměstnanosti absolventů ně-
kterých skupin oborů vzdělání, a naopak nedostatku absol-
ventů „řemeslných“ oborů. Velký důraz je rovněž kladen na
těsnější propojení vzdělávacího a podnikatelského sektoru.
Při řešení těchto problémů se přihlíží i ke zkušenostem ze
zahraničí. Možnou cestou ke zvýšení atraktivity odborného
vzdělávání je i zavádění RVP a na ně navazujících ŠVP.
Budoucnost odborného středního vzdělávání spočívá
ve zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání, včetně
reflexe nejnovější odborných trendů a jejich včlenění do
výuky. Jejich role je tak velmi složitá, protože je nezbytné,
aby vzdělání, které poskytuje, bylo vhodné jak pro vstup
na trh práce, tedy aby žáci získali dostatek odborných
dovedností, ale také k  udržení vysoké úrovně vzdělá-
vání i v předmětech všeobecného charakteru, což žákům
umožní vstup do vyššího stupně vzdělávání. Jeho nedíl-
nou součástí se musí stát i důraz na rozvoj oblasti dalšího
vzdělávání. Ve školním roce 2011/12 probíhalo odborné
vzdělávání na 1 073 středních školách a  vzdělávalo se
v něm v denní formě 319,1 tis. žáků (bez nástavbového
studia). Z  tohoto počtu tvořil podíl dívek 45,6 %. Vět-
šina žáků – 64 % – navštěvovala obory středního vzdělání
s  maturitní zkouškou, 30,3 % obory středního vzdělání
s výučním listem a obory středního vzdělání 0,6 % žáků.
Žáci lyceí představovali 6,7 % žáků odborného vzdělá-
vání zakončeného maturitou. Nově přijato bylo do denní
formy vzdělávání 85,2 tisíce žáků (bez nástavbového stu-
dia). V roce 2010/11 absolvovalo 74,8 tis. žáků (bez ná-
stavbového studia). Z  údajů o  odborném vzdělávání na
středních školách vyplývá, že počet žáků těchto oborů již
několik let neustále klesá. To je ovlivněno zejména pokle-
sem velikosti populace, pro kterou jsou střední školy ur-
čeny. Patrný je odklon od oborů zakončených výučním
listem k oborům zakončeným maturitní zkouškou. Z po-
hledu oborové struktury se preference žáků v posledních
letech nijak výrazně nemění a  k  nejčetnějším oborům
(z hlediska počtu žáků) se řadí obory skupiny Strojíren-
ství a  strojírenská výroba, Ekonomika a  administrativa
a Gastronomie, hotelnictví a turismus.
Z  hlediska meziročního porovnání došlo k  poklesu
počtu žáků denní formy vzdělávání o 10,1 %, počet nově
přijatých meziročně poklesl o 15,2 % a počet absolventů
o 11,8 %. Pokles počtu žáků byl zaznamenán jak u střed-
ního vzdělávání s výučním listem – o 4,8 %, tak u oborů za-
končených maturitní zkouškou, kde šlo o pokles o 6,8 %.
Takřka stejný počet žáků byl zaznamenán u oborů střed-
ního vzdělání, kde jejich počet vzrostl o  0,2 %, přičemž
v těchto oborech se vzdělává jen velmi málo žáků.
Za sledované pětileté období dosáhl pokles počtu žáků
11,6 %, počet nově přijatých klesl o 19,3 % a absolventů
o 13,5 %. U oborů zakončených maturitní zkouškou do-
šlo během pěti let k poklesu v počtu žáků o 10,3 %. Po-
čet žáků v oborech zakončených výučním listem po celou
dobu klesal, kdy jsme během sledovaných pěti let zazna-
menali pokles o  16,1 %. Počet žáků v  oborech ve střed-
ním vzdělávání mírně narůstá či stagnuje. Jak je z údajů
zřejmé, počet žáků i nově přijatých neustále klesá, což je
důsledkem demografické situace, kdy počet dětí ve věku
Tabulka 14
Podíl nově přijatých do nástavbového studia (denní formy vzdělávání) z absolventů 3letých oborů středního vzdělání s výučním listem
v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Podíl nově přijímaných do nástavbového studia z absolventů 3letých 32,6 % 33,3 % 37,2 % 38,6 % 33,0 %
          oborů středního vzdělání s výučním listem
Počet nově přijatých do nástavbového studia do denní formy vzdělávání 11 406 10 908 11 314 10 601 9 174
Počet absolventů středního vzdělání s výučním listem v denní formě vzdělávání 34 944 32 771 30 393 27 449 27 791
                  v předchozím školním roce
Zdroj: MŠMT
Tabulka 15
Podíl žáků nástavbového studia ze všech žáků středních škol (vč. žáků nástavbového a zkráceného středního studia) v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Podíl žáků nástavbového studia ze všech žáků středních škol 4,1 % 4,1 % 4,1 % 4,2 % 3,9 %
             (vč. žáků nástavbového a zkráceného středního studia)
Počet žáků nástavbového studia v denní formě vzdělávání 20 232 19 847 19 699 19 259 16 843
491 111 484 715 477 829 455 814 429 462
Počet žáků SŠ (vč. nástavbového a zkráceného středního studia)
v denní formě vzdělávání
Tabulka 16
Podíl absolventů denní formy nástavbového studia ze všech absolventů středních škol (vč. absolventů nástavbového a zkráceného středního
studia) v letech 2006/07 až 2010/11
2006/07
Podíl absolventů nástavbového studia ze všech absolventů středních škol
(vč. absolventů nástavbového a zkráceného středního studia)
Počet absolventů denní formy nástavbového studia
Počet absolventů SŠ (vč. nástavbového a zkráceného středního studia)
Zdroj: MŠMT
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11
6,7 % 6,2 % 6,3 % 5,7 % 4,3 %
8 142 7 369 7 266 6 252 4 419
122 254 118 423 115 510 109 080 103 070
Komentář:
V počtu žáků SŠ nejsou zahrnuti žáci nižších ročníků gymnaziálních oborů.
Zdroj: MŠMT
47
48
odpovídajícím nástupu do středního vzdělávání neu-
stále výrazně klesá. Tento pokles bude pokračovat i v dal-
ších letech a  je nutné, aby školy s  tímto vývojem počí-
taly. Výrazný nárůst počtu žáků nemohou školy očekávat
ani tehdy, kdy do věku 15 let dorostou děti z populační
vlny ze začátku tohoto století. Nárůst počtu nově naroze-
ných dětí z let cca 2003 až 2010 není tak výrazný, aby děti
této generace zaplnily stávající kapacitu středních škol.
Před středními školami tak stojí nelehký úkol. Je totiž ne-
zbytné, aby se změnily v centra celoživotního vzdělávání
a  svou činnost výrazněji než v  současné době zaměřily
směrem k dalšímu vzdělávání.
2.4.3 Nástavbové studium
 Ve školním roce 2011/12 bylo nástavbové studium
realizováno na 417 středních školách a vzdělávalo se
v něm 36 482 žáků.
 V ostatních formách vzdělávání se vzdělává více než
polovina žáků nástavbového studia (53,8 %).
 Podíl absolventů učebních oborů vstupujících
do nástavbového studia vrátil na úroveň roku
2007/08 – na 33 %, v minulých dvou letech se tento
podíl pohyboval na úrovni 37 až 39 %.
Nástavbové studium je určeno absolventům 3letých
oborů středního vzdělání ukončených výučním listem,
kterým dává příležitost rozšířit si své vzdělání a zejména
možnost pokračovat ve studiu na vysoké nebo vyšší od-
borné škole. Jeho délka je stanovena na dva roky a  je
ukončené maturitní zkouškou. Nástavbové studium je
velmi oblíbené, neboť více než třetina absolventů 3le-
tých učebních oborů vstupuje do nástavbového stu-
dia. Podíl absolventů 3letých oborů středního vzdělání
ukončených výučním listem, kteří pokračují ve vzdělá-
vání v nástavbovém studiu, se až do letošního roku zvy-
šoval, ale ve školním roce 2011/12 jejich počet poklesl.
Ve školním roce 2011/12 bylo nástavbové studium re-
alizováno na 417 školách (v předchozím roce to bylo na
431 školách) a  vzdělávalo se v  něm 36 482 žáků, což je
o  15,6 % méně než v  předchozím roce. Podíl dívek či-
nil 45,5 %, což je takřka stejné jako v  předchozím roce.
V  denní formě vzdělávání se studia zúčastnilo 46,2 %
žáků, tedy o  1,7 procentního bodu více než v  loňském
roce. Je tedy zřejmé, že je zde vysoký podíl žáků v ostat-
ních formách vzdělávání. Značný podíl škol je provozo-
ván soukromým zřizovatelem, kdy 27,2 % škol je soukro-
mých (včetně církevních) a podíl žáků v nich představuje
27,7 % všech žáků nástavbového studia. Na soukromých
školách žáci výrazně častěji navštěvují ostatní formy vzdě-
lávání než denní formu. Jak jsme uvedli výše, pro tento typ
vzdělávání je charakteristický vysoký podíl žáků v ostat-
ních formách vzdělávání (zejména v dálkovém, částečně
rovněž ve večerním), v nich je zapsáno 53,8 % všech žáků
nástavbového studia, přičemž 39,7 % žáků ostatních fo-
rem nástavbového studia se vzdělává v soukromých ško-
lách. Zastoupení počtu žáků denní formy nástavbového
studia na celkovém počtu žáků středních škol vzdělávají-
cích se v denní formě je stabilní a pohybuje se okolo 4 %,
v tomto školním roce činil 3,6 %.
Nově přijato do 1. ročníku nástavbového studia bylo
16 688 žáků, což je o 21 % méně než v předchozím roce.
U denní formy vzdělávání došlo k meziročnímu poklesu
počtu nově přijatých o 13,5 %, do ostatních forem vzdě-
lávání bylo přijato o  13,2 % méně žáků než v  předcho-
zím roce. V  roce 2010/11 absolvovalo 8 973 žáků (což
je o 25,3 % méně než v předchozím roce), z toho 48,2 %
v  denní formě. Absolventi nástavbového studia se na
celkovém počtu absolventů denní formy vzdělávání na
středních školách podílejí 5,6 %.
Nejčetnější obory, v kterých se žáci nástavbového stu-
dia vzdělávají, se v  průběhu let příliš nemění. Většina
žáků se jak v denní, tak v ostatních formách vzdělávání
vzdělává ve skupinách oborů Podnikání v oborech a Gas-
tronomie, hotelnictví a  turismus. K  četně zastoupeným
skupinám oborů patří dále Strojírenství, strojírenská vý-
roba, Elektrotechnika, telekomunikace a také obory z ob-
lasti Zpracování dřeva, výroba hudebních nástrojů.
Tabulka 17
Vzdělávání v konzervatořích – žáci, nově
přijatí, absolventi – podle formy a délky
vzdělávání v roce 2011/12
Zdroj: MŠMT
Forma vzdělávání
Délka vzdělávání
Žáci – celkem
Denní forma vzdělávání
se 6–7letým vzděláváním
s 8letým vzděláváním
Ostatní formy vzdělávání
se 6letým vzděláváním
s 8letým vzděláváním
Nově přijatí
do 1. roč.
Žáci celkem
3 557
3 311
2 783
528
246
246
x
640
585
518
67
55
55
x
Absolventi za školní
rok 2010/11
373
350
298
52
23
23
x
Tabulka 18
Podíl nově přijatých do oborů vzdělání konzervatoří z absolventů povinné školní docházky v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Podíl nově přijatých do oborů konzervatoří z absolventů povinné 0,5 % 0,5 % 0,5 % 0,6 % 0,6 %
          školní docházky
Celkový počet nově přijatých do oborů konzervatoří 623 608 594 601 577
        Počet absolventů povinné školní docházky v předchozím školním roce 121 479 120 392 113 676 99 248 92 934
Komentář:
Celkový počet nově přijatých do oborů vzdělání konzervatoří = celkový počet nově přijatých do 1. ročníků oborů vzdělání 6–7letých konzervatoří a žáků nastupujících do 5. ročníku 8letých oborů vzdělání konzervatoří
odpovídajícího prvnímu ročníku středních škol.
Zdroj: MŠMT
49
50
2.5 Vzdělávání v konzervatoři
 Ve školním roce 2011/12 bylo v  České republice
18  konzervatoří s 3 557 žáky.
 Většina žáků se vzdělává v  šestiletých oborech
(2,8 tis. žáků).
Dovednosti a  schopnosti žáka získané v  základním
a  v  základním uměleckém vzdělávání rozvíjí vzdělá-
vání v  konzervatoři, které poskytuje všeobecné vzdělá-
vání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých
a  umělecko-pedagogických činností v  oborech vzdělání
Hudba, Tanec, Zpěv a Dramatické umění.
Od školního roku 2005/06 na základě zákona
č.  561/2004 Sb., o  předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský zákon),
jsou konzervatoře samostatným druhem školy a ve škol-
ských statistikách se již nevykazují spolu se středoškol-
ským vzděláváním, ale zcela samostatně.
Vzdělávání na konzervatoři nabízí získání dvou zá-
kladních typů vzdělání:
 vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (toto vzdě-
lání žák získá složením absolutoria po úspěšném
ukončení šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího
programu), v němž absolventi získávají titul „diplo-
movaný specialista“, uváděný za jménem (zkráceně
„DiS.“);
 střední vzdělání s maturitní zkouškou (toto vzdě-
lání lze získat nejdříve po čtyřech letech v  denní
formě šestiletého vzdělávacího programu nebo po
osmi letech v denní formě vzdělávání v osmiletém
vzdělávacím programu).
Pro žáky z pátých ročníků základních škol je určen os-
miletý obor vzdělání Tanec. Výuka je zaměřena na zís-
kání profesionálních znalostí a dovedností v oblasti klasic-
kého, moderního a lidového tance, doplněné všeobecným
a teoretickým odborným vzděláním. V 1.–4. ročníku 8le-
tého oboru plní žáci společně s praktickou odbornou pří-
pravou i povinnou školní docházku. Taneční konzervatoř
v  působnosti kraje se nachází v  Praze a  v  Brně, v  Os-
travě je taneční oddělení součástí Janáčkovy konzerva-
toře a Gymnázia v Ostravě. V Praze působí ještě dvě sou-
kromé taneční konzervatoře.
Žáci po ukončení povinné školní docházky jsou při-
jímáni do šestiletého vzdělávacího programu konzer-
vatoře. Žáci šestiletých konzervatoří se vzdělávají v obo-
rech vzdělání Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické umění.
Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je délka
vzdělávání prodloužena na sedm let a  tento typ vzdělá-
vání realizuje v  České republice pouze jedna konzerva-
toř pro žáky se zdravotním postižením se sídlem v Praze.
Síť konzervatoří v  České republice není příliš hustá,
v  některých oblastech se konzervatoře nevyskytují vů-
bec. Ve školním roce 2011/12 se nachází v České republice
18 konzervatoří. U většiny konzervatoří je zřizovatelem kraj
(12), soukromý nebo církevní zřizovatel provozuje 5 kon-
zervatoří a MŠMT je zřizovatelem jedné konzervatoře pro
žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejvíce těchto
škol je v Praze (8), dvě konzervatoře mají v krajích Jihomo-
ravském a  Moravskoslezském. V  pěti krajích (Středočes-
kém, Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém a Vy-
sočina) konzervatoře nejsou zastoupeny vůbec.
Ve školním roce 2011/12 navštěvuje konzervatoře
celkem 3 557 žáků, z toho v denní formě vzdělávání jde
o  3 311 žáků. V  šestileté formě vzdělávání navštěvuje
konzervatoře 3 029 žáků (2 783 v  denní formě vzdělá-
vání). V osmiletém oboru vzdělání Tanec jde o 528 žáků,
všichni se vzdělávají v denní formě vzdělávání.
Do prvních ročníků denní formy vzdělávání bylo při-
jato celkem 585 žáků, v tom do šestiletých oborů vzdě-
lání 518 žáků, do osmiletého oboru vzdělání po ukončení
5. ročníku základní školy 67 žáků.
Podíl nově přijatých žáků do oborů vzdělání konzerva-
toří na počtu absolventů povinné školní docházky je ví-
ceméně stabilní, kdy stejně jako v předchozím roce činil
ve školním roce 2011/12 0,6 procentního bodu. V pěti-
letém srovnání se jejich podíl navýšil o 0,1 procentního
bodu. Příčinou zřejmě je stále klesající počet absolventů
povinné školní docházky.
2.6 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami
 Podíl zdravotně postižených dětí, žáků a  studentů
na celkovém počtu žáků činí v mateřských školách
2,8 %, na základních školách 9 %, ve středních ško-
lách 4,1 % a v konzervatořích 2 %.
 V posledních letech narůstá počet cizinců vzdělá-
vajících se v českých školách. V roce 2011/12 na-
vštěvovalo mateřské školy celkem 4,7 tis. cizinců
(1,4 % všech dětí v mateřských školách), v základ-
ních školách se vzdělávalo 14,3 tis. cizinců (1,8 %
všech žáků základních škol) a ve středních školách
se jednalo o 8,9 tis. cizinců (1,8 % všech žáků střed-
ních škol).
 Podle individuálních vzdělávacích plánů pro na-
dané žáky se v základních školách ve školním roce
2011/12 vzdělává 858 žáků (tj. 0,11 % z  celkového
počtu žáků ZŠ) a ve středních školách 173 žáků (tj.
0,03 % z celkového počtu žáků středních škol).
Nedílnou součástí vzdělávacího systému ČR je vzdě-
lávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzděláva-
cími potřebami. Mezi děti, žáky a  studenty se spe-
ciálními vzdělávacími potřebami řadíme děti, žáky
a studenty, kteří náležejí do některé ze tří následují-
cích skupin:
 děti, žáci a studenti se zdravotním postižením –
se zdravotním postižením mentálním, tělesným, se
smyslovým postižením, s  vadami řeči, autismem
a s vícečetným postižením. Řadíme sem i děti, žáky
a studenty se specifickými vývojovými poruchami
školních dovedností (patří sem vývojové poruchy
učení nebo chování), ačkoliv tyto poruchy nejsou
řazeny mezi zdravotní postižení;
 děti, žáci a  studenti se zdravotním znevýhod-
něním, tedy například se zdravotním oslabením,
s dlouhodobou nemocí, se zdravotními poruchami
vedoucími k poruchám učení a chování;
Ve školním roce 2010/11 absolvovalo v  konzerva-
tořích celkem 373 žáků, z toho v denní formě 350 žáků
(298 v  šestiletém vzdělávacím programu a  52 v  osmile-
tém vzdělávání). V ostatních formách vzdělávání absol-
vovalo 23 žáků, kdy všichni žáci absolvovali v šestiletém
vzdělávání.
Z genderového pohledu v oborech vzdělání konzerva-
toří převažují dívky, v roce 2011/12 činil jejich podíl 61 %.
Jejich podíl je stabilní, v  průběhu sledovaných posled-
ních pěti let se změnil pouze o 1 procentní bod – od roku
2007/08 do roku 2009/10 činil jejich podíl 60 %, v posled-
ních dvou letech se „zvýšil“ na 61 %.
Podobnou stabilitu vykazuje i úspěšnost přijetí v 1. kole
přijímacího řízení: bez ohledu na počet možných poda-
ných přihlášek představuje podíl přijatých zhruba 39 %
(v  roce 2011/12 šlo o  39,5 %, v  roce 2007/08 o  39,5 %,
v roce 2010/11 o 40,3 %).
51
52
 děti, žáci a  studenti se sociálním znevýhodně-
ním, tedy ti, kteří pocházejí z rodinného prostředí
s  nízkým socioekonomickým statusem nebo níz-
kým sociálně kulturním postavením, děti ohrožené
sociálně patologickými jevy či děti a žáci s naříze-
nou ústavní nebo ochrannou výchovou, případně
postavením azylanta nebo uprchlíka.
Speciální vzdělávání se poskytuje dětem, žákům a stu-
dentům, u nichž byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny
na základě speciálně pedagogického, popřípadě psycho-
logického vyšetření školským poradenským zařízením
nebo odborným zdravotnickým pracovištěm. Výsledné
doporučení, obsahující úpravy ŠVP a  návrhy vzděláva-
cích opatření ve vzdělávání těchto žáků, vystavuje škol-
ské poradenské zařízení. Speciální vzdělávání se posky-
tuje i  dětem a  žákům zařazeným do škol zřízených při
školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné
výchovy.
Na základě § 16 školského zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, je sta-
noveno, že vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami probíhá jednak formou indivi-
duální integrace, jednak formou integrace skupinové.
Individuálně integrován je žák (nebo dítě či student) se
speciálními vzdělávacími potřebami, který je začleněn do
třídy běžné školy se současným zajištěním nezbytných
podpůrných a vyrovnávacích opatření. Skupinová inte-
grace spočívá v tom, že pro děti, žáky a studenty se speci-
álními vzdělávacími potřebami se zřizují školy, popřípadě
v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní sku-
piny s upravenými vzdělávacími programy. Ve speciální
škole, třídě či oddělení lze zařadit žáky dvou a více roč-
níků. Speciální třídy existují v  mateřských, základních
i středních školách.
Zákon č. 561/2004 Sb., o  předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění
pozdějších předpisů, zakotvuje právo dětí, žáků a  stu-
dentů se zdravotním postižením, zdravotním znevýhod-
něním a  sociálním znevýhodněním na vzdělávání způ-
sobem, který odpovídá jejich potřebám při současném
využití speciálních pomůcek, které jim takové vzdělávání
umožní. Při hodnocení těchto žáků, jejich přijímání ke
studiu i při ukončování vzdělávání se vždy přihlíží k po-
vaze postižení nebo znevýhodnění. Na základě postižení
či znevýhodnění je také možné v oprávněných případech
využít i  možnosti prodloužení délky základního, střed-
ního a  vyššího odborného vzdělávání ředitelem školy.
Pokud to vyžaduje zdravotní postižení dětí, žáků a  stu-
dentů, je možné pro ně zřídit školy, popřípadě se sou-
hlasem krajského úřadu v  rámci školy zřídit jednotlivé
třídy, oddělení nebo skupiny s  upravenými vzděláva-
cími programy. Děti, žáci a studenti se zdravotním zne-
výhodněním a  sociálním znevýhodněním se vzdělávají
také v „běžných“ třídách „běžných“ škol s tím, že při je-
jich vzdělávání je využíváno diferenciálního přístupu pe-
dagogů k dětem, žákům a studentům se SVP.
Individuální integrace dětí a  žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami představuje preferovanou formu
integrace. Snaha o  integraci zdravotně postižených děti
a  žáků do běžných tříd se výrazněji začíná projevovat
ihned po roce 1989 a  pokračuje po celou dobu. Indivi-
duální integrace je podporována jak ze strany odborníků,
tak laické veřejnosti, zejména rodiči dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami, přičemž její úspěšné zavádění
je zřejmé zejména na úrovni základního vzdělávání. Kva-
litativně vyšším stupněm integrace je inkluzivní vzdělá-
vání, které zahrnuje přijetí všech žáků s  nejrůznějšími
vzdělávacími bariérami – sociálními, ekonomickými,
zdravotními, kulturními a  jazykovými do vzdělávacího
systému tak, aby mohli dosáhnout v  běžné třídě svého
vzdělávacího maxima. Inkluzivní vzdělání tak zamezuje
tomu, aby jakékoliv znevýhodnění či bariéry v učení dětí,
žáků a studentů byly limitujícím faktorem ve vzdělávání
a  představuje realizaci rovného přístupu ke vzdělávání
v praxi.
Pro vzdělávání dětí a  žáků se zdravotním postiže-
ním mentálním jsou určeny základní školy speciální.
Tabulka 19
Počty dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (a počet škol a tříd, ve kterých se vzdělávají) podle druhu integrace v roce 2011/12
668
4 242
1 464
–
354 2,8 % počet dětí, žáků 9 510 počet škol 1 153
604 9,0 % 71 791 3 402
214 4,1 % 19 125 761
1 2,0 % 65 3
– 0,1 % 24 14
MŠ
ZŠ
SŠ
konzervatoře
VOŠ
Indivividuálně integrované postižené
děti, žáci a studenti
Postižené děti, žáci a studenti
ve speciálních třídách
Postižené děti, žáci a studenti celkem
7 478 78,6 % 898 2 032 21,4 %
32 631 45,5 % 2 993 39 160 54,5 %
11 830 61,9 % 602 7 295 38,1 %
50 76,9 % 2 15 23,1 %
– – 14 24 100,0 %
Zdroj: MŠMT
Tabulka 20
Počty a procentuální zastoupení dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami podle druhu postižení v roce 2011/12
děti, žáci a studenti podle postižení
MŠ
ZŠ
SŠ
konzervatoře
VOŠ
Zdroj: MŠMT
mentální
sluchové
zrakové
s vadami řeči
tělesné
s více vadami
vývojové
poruchy
učení
9 510
509 5,4 % 266 2,8 % 526 5,5 % 5 287 55,6 % 352 3,7 % 1 399 14,7 % –
71 791 20 262 28,2 % 1 141 1,6 % 671 0,9 % 2 935 4,1 % 1 247 1,7 % 5 432 7,6 % 34 251
19 125 8 786 45,9 % 482 2,5 % 258 1,3 % 82 0,4 % 732 3,8 % 1 057 5,5 % 242
65
–
–
–
–
36 55,4 % –
–
4 6,2 % 11 16,9 %
14
24
–
–
7 29,2 %
3 12,5 % –
–
6 25,0 %
4 16,7 %
3
vývojové
poruchy
chování
autismus
–
524 5,5 % 647 6,8 %
47,7 % 3 667 5,1 % 2 185 3,0 %
1,3 % 7 259 38,0 % 227 1,2 %
21,5 % –
–
–
–
12,5 % –
–
1
–
Celkem
53
54
V těchto školách jsou žáci vzděláváni podle specifického
vzdělávacího programu určeného pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami – jedná se o „Rámcový vzdělá-
vací program pro základní školu speciální“. Pro vzdělá-
vání dětí s  lehkým mentálním postižením byl vypra-
cován RVP v  podobě přílohy RVP ZV pro vzdělávání
v  běžném vzdělávacím proudu: „Rámcový vzdělávací
program pro základní vzdělávání – příloha upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením“.
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělá-
vacími potřebami zajišťují především pedagogové se spe-
ciálním pedagogickým vzděláním, a  to zejména v  zá-
kladních školách speciálních a ve školách pro děti, žáky
a  studenty se zdravotním postižením. Ve školách hlav-
ního vzdělávacího proudu zajišťují vzdělávání integrova-
ných dětí běžní pedagogové. Dovednosti pro vzdělávání
integrovaných dětí, žáků a studentů získávají tito učitelé
buď v rámci pregraduální přípravy na učitelskou profesi,
nebo v rámci postgraduálního vzdělávání či dalšího vzdě-
lávání pedagogických pracovníků. V rámci tohoto vzdě-
lávání učitelé získají kompetence pro pedagogickou způ-
sobilost pro práci s dětmi, žáky a studenty vyžadujícími
speciální péči. Kromě pedagogických pracovníků (včetně
asistentů pedagoga) pečují o děti se speciálními vzděláva-
cími potřebami další odborní pracovníci – školní psycho-
logové, odborní zdravotničtí pracovníci (zejména rehabi-
litační pracovníci), sociální pracovníci a další pracovníci.
Pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním
postižením, více vadami nebo autismem lze zřídit pří-
pravný stupeň základní školy speciální. Do přípravného
stupně může nastoupit dítě ve věku 5 let nebo dítě, kte-
rému byl z důvodu zdravotního postižení povolen odklad
povinné školní docházky. O jeho zařazení rozhoduje ře-
ditel školy na žádost zákonného zástupce a na základě pí-
semného doporučení školského poradenského zařízení.
Délka přípravy na vzdělávání v  přípravném stupni zá-
kladní školy speciální je 1 až 3 školní roky.
Jak základní školy a  střední školy běžného typu, tak
i základní školy speciálně zřízené pro děti a žáky se spe-
ciálními vzdělávacími potřebami nabízejí kurzy pro do-
plnění základního vzdělání. Tyto kurzy jsou určeny obča-
nům, kteří ukončili povinnou školní docházku a nezískali
odpovídající stupeň vzdělání. Ukončením vzdělávacího
programu základního vzdělávání v základní škole speci-
ální získá žák základy vzdělání.
Do systému speciálního vzdělávání jsou zahrnuty
i  školy při zařízeních pro výkon ústavní výchovy,
ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči.
Ačkoliv pod pojmem děti a žáci se speciálními vzdě-
lávacími potřebami si většina lidí představí pouze děti
a  žáky se zdravotním postižením či zdravotním a  soci-
álním znevýhodněním, řadíme do této kapitoly též žáky
a studenti mimořádně nadané. Vzdělávání a výchova mi-
mořádně nadaných žáků a studentů je vyžaduje speciální
přístupy a nástroje, neboť mimořádně nadaní žáci a stu-
denti často mají své specifické vzdělávací potřeby a  pro
úspěšný rozvoj jejich nadání je nutné k nim přistupovat
odlišně než k běžným žákům a studentům.
Nejčastěji je mimořádné nadání definováno jako sou-
bor schopností, které umožňují jedinci dosahovat vý-
konů nad rámec běžného průměru populace. Množství
žáků s  mimořádným nadáním se odhaduje na 3 % až
10 %, přičemž mimořádně nadaný žák může disponovat
jedním, ale i několika druhy nadání. Přesný počet těchto
žáků a studentů není znám, protože ne vždy se podaří je-
jich nadání odhalit a ne vždy je těmto žákům a studentům
umožněno své nadání projevit v plné šíři.
Zcela dominantní roli pro rozpoznávání a  rozvíjení
mimořádného nadání hraje období před vstupem do
školy, tedy období předškolního vzdělávání. Do základ-
ního vzdělávání vstupují všichni žáci schopní plnění po-
vinné školní docházky, přičemž k rozpoznání a rozvíjení
mimořádného nadání v rámci základního vzdělávání po-
třebují učitelé dostatek diagnostických nástrojů. Je zcela
v kompetenci učitelů, aby vhodnými pedagogickými po-
stupy toto mimořádné nadání rozvíjeli. Současně je dů-
ležité, aby se mimořádně nadaní žáci naučili, jak se svým
nadáním zacházet a  jak jej uplatnit v  konkrétních čin-
Obrázek 10
ve speciálních třídách
podíl individuálně integrovaných
na celkovém počtu dětí
8 000
7 000
7 478
7 325
2,4 %
2,3 %
2,3 %
2,2 %
2,2 %
5 000
4 000
2,0 %
1,5 %
3 000
1 683
0,6 %
1 693
0,6 %
1 780
0,6 %
1 911
0,6 %
2 032
1,0 %
0,6 %
0,5 %
1 000
0,0 %
0
Zdroj: MŠMT
3,0 %
2,5 %
6 000
2 000
podíl integrovaných ve spec. třídách
na celkovém počtu dětí v MŠ
7 190
6 980
6 850
individuálně integrované
Počty a podíly dětí individuálně integrovaných
a ve speciálních třídách v MŠ
v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
Obrázek 11
ve speciálních třídách
podíl individuálně integrovaných
na celkovém počtu žáků v ZŠ
5,6 %
45 000
40 209
40 000
35 000
36 085
38 504
34 761
34 350
5,4 %
34 497
32 631 5,2 %
4,9 %
30 000
5,0 %
4,8 %
25 000
4,7 %
4,7 %
4,6 %
4,4 %
4,4 %
4,3 %
10 000
4,8 %
4,6 %
20 000
15 000
podíl integrovaných ve spec. třídách
na celkovém počtu žáků v ZŠ
37 040 36 226
39 160
4,4 %
4,2 %
4,1 %
5 000
0
Zdroj: MŠMT
4,2 %
individuálně integrovaní
Počty a podíly žáků individuálně integrovaných
a ve speciálních třídách v ZŠ
v letech 2007/08 až 2011/12
4,0 %
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
ve speciálních třídách
podíl individuálně integrovaných
na celkovém počtu žáků v SŠ
podíl integrovaných ve spec. třídách
na celkovém počtu žáků v SŠ
Zdroj: MŠMT
16 000
3,5 %
14 638
14 000
13 540
3,1 %
13 444
3,0 %
12 199
12 000
11 830
2,6 %
2,9 %
2,5 %
2,9 %
10 000
2,5 %
2,0 %
8 000
6 000
4 000
6 532
6 284
5 158
4 729
1,0 %
7 295
1,4 %
1,4 %
1,6 %
1,5 %
1,0 %
1,1 %
0,5 %
2 000
0,0 %
0
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
individuálně integrovaní
Počty a podíly žáků individuálně integrovaných
a ve speciálních třídách v SŠ
v letech 2007/08 až 2011/12
Obrázek 12
2006/07
55
56
nostech. Tito žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze
strany školy i rodiny, a to především při stimulaci a vytvá-
ření vhodných podmínek pro jejich další rozvoj.
Vzdělávání dětí, žáků a  studentů mimořádně nada-
ných se uskutečňuje v  souladu s  příslušnými ustanove-
ními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění
pozdějších předpisů a  vyhlášky č. 73/2005 Sb., přičemž
klíčovou úlohu zde hrají individuální vzdělávací plány.
Individuální vzdělávací plán (IVP) je vypracován na
míru konkrétního žáka ve spolupráci se školským pora-
denským zařízením a zákonným zástupcem žáka či zle-
tilým žákem bezprostředně po jeho nástupu do školy,
nejpozději však do 3 měsíců po zjištění mimořádného
nadání. Struktura IVP vychází z aktuálního vývoje žáka
a je průběžně upravována v souladu s jeho vzdělávacími
potřebami. V rámci tohoto plánu se vymezuje způsob or-
ganizace výuky žáka a  stanovují se úpravy vzdělávacích
obsahů. Za zpracování IVP odpovídá ředitel školy.
Podle individuálních vzdělávacích plánů pro nadané
žáky se v  základních školách ve školním roce 2011/12
vzdělává 858 žáků (tj. 0,11 % z celkového počtu žáků ZŠ)
a ve středních školách 173 žáků (t. j. 0,03 % z celkového
počtu žáků středních škol).
Ve školním roce 2011/12 předškolní vzdělávání dětí
se speciálními vzdělávacími potřebami zajišťovalo
1 153 mateřských škol, které navštěvovalo 9 510 dětí vy-
žadujících speciální péči. Prostřednictvím skupinové
integrace bylo vzděláváno 7 478 dětí, individuálně inte-
grováno bylo 2 032 dětí. U 92,8 % individuálně integrova-
ných dětí vyžadovalo jejich vzdělávání zvýšené náklady.
Nejčastěji navštěvovaly mateřské školy děti s vadami řeči
(55,6 % ze všech postižených dětí). S  odstupem násle-
dovaly děti s více vadami (14,7 %), 5,4 % dětí se speciál-
ními vzdělávacími potřebami má diagnostikováno men-
tální postižení, 5,5 % postižení zraku a  6,8 % autismus.
Poruchy chování se vyskytly u 5,5 % dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami a 3,7 % dětí se speciálními vzdě-
lávacími potřebami je postiženo tělesně. Celkově tvořily
v  roce 2011/12 děti vyžadující zvláštní péči v  předškol-
ním vzdělávání stejně jako v  předchozím školním roce
2,8 % ze všech dětí v tomto typu vzdělávání.
V  základním vzdělávání ve školním roce 2011/12
bylo 71 791 žáků se speciálními vzdělávacími po-
třebami, kteří se vzdělávali ve 3 402 školách. Indi-
viduálně integrováno do běžných tříd bylo 39 160
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a  to ve
2 993 základních školách. Zvýšené náklady na vzdě-
lání byly nutné u  72,7 % z  nich. Formou skupinové in-
tegrace (tedy ve speciálních třídách a  ve školách spe-
ciálně zřízených pro tyto žáky) se vzdělávalo 32 631
žáků, a to na 604 základních školách. Tito žáci naplnili
4 242 tříd. Z  celkového počtu žáků v  základním vzdě-
lávání tvoří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
9 %. Téměř polovina žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami, kteří jsou v  základním vzdělávání, je posti-
žena vývojovými poruchami učení (47,7 % ze všech po-
stižených žáků). Následují žáci s mentálním postižením
(28,2 %), třetí v pořadí co do četnosti výskytu postižení
jsou žáci s více vadami (7,6 %). Následují poruchy cho-
vání (5,1 %), autismus (3,0 %), tělesné postižení (1,7 %),
sluchové postižení (1,6 %) a zrakové postižení (0,9 %).
Na úrovni středního vzdělávání se ve školním roce
2011/12 vzdělávalo 19 125 žáků se speciálními vzdě-
lávacími potřebami. Tito žáci se vzdělávali v  761 střed-
ních školách. Podíl žáků se speciálními vzdělávacími po-
třebami na této úrovni vzdělávání představoval 4,1 % ze
všech žáků středních škol. Individuálně integrováno bylo
7 295 žáků, přičemž u  22,2 % z  nich si postižení vyžá-
dalo zvýšené výdaje na zajištění jejich vzdělávání. For-
mou skupinové integrace je vzděláváno 11 830 žáků, a to
v 1 464 třídách. Z žáků se speciálními vzdělávacími po-
třebami navštěvovali střední školy nejčastěji žáci s men-
tálním postižením (45,9 % ze všech žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami) a  vývojovými poruchami cho-
vání (38,0 % včetně žáků nižšího stupně středních škol).
Co do četnosti následují žáci s více vadami (5,5 %), s tě-
lesným postižením (3,8 %), se sluchovým postižením
jiny (23,1 %) a  Slovenska (16,7 %). Do základních škol
dochází v letošním školním roce 14 344 žáků s cizí státní
příslušností (z toho 10 189 žáků pochází z třetích zemí),
přičemž 11 658 z  nich má povolení k  trvalému pobytu
a 212 status azylanta. Tito žáci představují 1,8 % ze všech
žáků základních škol (v předchozím školním roce to bylo
1,7 %). Nejvíce žáků s cizí státní příslušností základních
škol pochází z  Ukrajiny (23,6 %), Slovenska (22,0 %),
Vietnamu (19,9 %) a Ruska (8,7 %). Vzdělávání na střed-
ních školách se účastní 8 852 žáků-cizinců (z toho 6 837
žáků pochází z třetích zemí), přičemž 7 636 žáků má po-
volení k trvalému pobytu a 46 má status azylanta. Žáci-
cizinci představují 1,8 % všech žáků středních škol. Nej-
častěji jde stejně jako v případě základních škol o občany
Vietnamu (26,5 %), Ukrajiny (24,2 %), Slovenska (17,3 %)
a Ruska (10,2 %).
Součástí vzdělávací soustavy jsou i  školy určené ná-
rodnostním menšinám, ve kterých jsou žáci vzdělá-
váni v mateřském jazyce příslušné národnostní menšiny.
V ČR jde o školy vzdělávající v polském jazyce, kdy zá-
kladních škol vyučujících v polském jazyce je evidováno
21, a  dochází na ně 1 620 žáků.22 Na úrovni středoškol-
ského vzdělávání jsou v rejstříku škol evidovány 3 školy
s výukou v polském jazyce. Celkově tyto školy navštěvuje
390 žáků.
22 Na některých těchto školách probíhá vyučování jak v polském, tak
v českém jazyce.
(2,5 %), se zrakovým postižením (1,3 %), s  poruchami
učení (1,3 %) a s autismem (1,2 %).
Konzervatoře v  roce 2011/12 navštěvovalo 65 žáků
se speciálními vzdělávacími potřebami, což představuje
2,0 % ze všech žáků konzervatoří. Tito žáci se vzdělávali
na 3 školách, přičemž nejvíce žáků se speciálními vzdě-
lávacími potřebami mělo postižení zraku (55,4 %) nebo
se u nich vyskytly poruchy učení (21,5 %). Dále se u žáků
se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvujících
konzervatoře projevuje zdravotní postižení s více vadami
(16,9 %) a tělesné postižení (6,2 %). Ostatní zdravotní po-
stižení se u žáků konzervatoří nevyskytují.
Na úrovni vyšších odborných škol bylo v roce 2011/12
statisticky vykázáno 24 studentů se speciálními vzděláva-
cími potřebami. Všichni tito studenti byli individuálně
integrováni do běžného vzdělávacího proudu, kdy před-
stavovali 0,1 % všech studentů. Tito studenti se vzdělá-
vali na 14 vyšších odborných školách, přičemž nejčastěji
navštěvovali vyšší odborné školy studenti se sluchovým
postižením (29,2 % ze všech žáků se speciálními vzdělá-
vacími potřebami navštěvujících VOŠ), s tělesným posti-
žením (25,0 %), s více vadami (16,7 %), se zrakovým po-
stižením (12,5 %) a s poruchami učení (12,5 %).
Samostatnou kapitolou ve vzdělávání je oblast vzdě-
lávání cizinců, která též vyžaduje speciální přístup a vý-
ukové nástroje. Vzdělávání cizinců se řídí § 20 zákona
č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyš-
ším odborném a  jiném vzdělávání, ve znění pozdějších
předpisů, dále zákonem č. 111/1998 Sb. o vysokých ško-
lách, ve znění pozdějších předpisů a  pokynem MŠMT
čj. 153/2000-35 k zajištění kurzů českého jazyka pro azy-
lanty.
Ve školním roce 2011/12 navštěvuje mateřské školy
celkem 4 714 dětí-cizinců (z  toho 3 623 jsou děti-ci-
zinci z třetích zemí), z nichž 50 má status azylanta a 4 428
dětí má povolení k  trvalému pobytu. Tyto děti předsta-
vují 1,4 % všech dětí v  mateřských školách (v  předcho-
zím školním roce to bylo 1,2 %). Nejvíce dětí pochází
z Vietnamu (27,5 % ze všech dětí-cizinců), dále z Ukra-
57
58
2.7 Vyšší odborné vzdělávání
 V roce 2011/12 se na 180 vyšších odborných školách
vzdělávalo 29,3 tis. studentů.
 V  období posledních pěti let bylo každoročně
k vyššímu odbornému studiu přijímáno 11 až 13 tis.
studentů, v roce 2011/12 se jednalo o 11,8 tis.
 Při přijímacím řízení bylo úspěšných 84 % všech
uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení ke
studiu na vyšší odborné škole.
Vzdělávání ve vyšších odborných školách (dále jen VOŠ)
spadá do sektoru terciárního, nevysokoškolského vzdělá-
vání. Tento samostatný stupeň vzdělávání byl v roce 1995
zakotven novelou do dříve platného Školského zákona
(č. 29/1984 Sb.) jako nový typ vzdělávání. Podle Škol-
ského zákona z roku 2004 vyšší odborné vzdělávání roz-
víjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané
ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné
vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných čin-
ností. Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout
uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouš-
kou. V oblasti terciárního vzdělávání rozšiřují obory vyš-
šího odborného vzdělávání nabídku bakalářských studij-
ních oborů vysokých škol. Jedná se o profesně zaměřené
vzdělávání, které klade důraz na aplikační stránku stu-
dia. Vzdělávání ve vyšších odborných školách je určeno
především zájemcům, kteří si chtějí zvýšit svoji dosa-
vadní kvalifikaci a jimž zároveň nevyhovuje příliš teore-
ticky zaměřené vysokoškolské studium. Případně je ur-
čeno uchazečům, kteří mají zájem o  studijní obor, jenž
vysoké školy nenabízí. Vyšší odborné školy poskytují
vzdělávání jak v denní formě, tak v ostatních formách (tj.
v dálkové, večerní, distanční a kombinované formě vzdě-
lávání). Denní forma vzdělávání trvá standardně tři roky
včetně odborné praxe, u  zdravotnických oborů až 3,5
roku. Délka ostatních forem vzdělávání, především dál-
kové formy, je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání
v denní formě. Vzdělávání ve vyšších odborných školách
je ukončeno absolutoriem. Absolventi získávají vysvěd-
čení o absolutoriu a diplom a je jim přiznáno právo po-
užívat označení „diplomovaný specialista“, uváděné za
jménem (zkráceně „DiS.“). Na všech vyšších odborných
školách včetně škol zřizovaných krajem se platí školné.
V  rámci mezinárodní standardní klasifikace vzdělání
ISCED-97 je vyšší odborné vzdělávání řazeno k prvnímu
stupni terciárního vzdělávání typu B (ISCED 5B – prak-
ticky zaměřené studium).
V  roce 2011/12 realizovalo vyšší odborné vzdělávání
180 vyšších odborných škol23, z  nichž bylo 112 zřizo-
váno krajem (62 %), 49 vyšších odborných škol je sou-
kromých (27 %), církevních škol je celkem 12 (tj. nece-
lých 7 %). Oproti předchozímu roku 2010/11 se celkový
počet vyšších odborných škol snížil o  dvě. Většina škol
nabízí denní formu vzdělávání (94 %) a současně jich té-
měř polovina (48 %) realizuje vzdělávání také v ostatních
formách vzdělávání. Z  regionálního hlediska jsou vyšší
odborné školy na území České republiky rozloženy ne-
rovnoměrně a jsou soustředěny zejména do velkých měst.
Nejvyšší koncentraci škol lze nalézt v  hl. m. Praze (39
škol), dále ve Středočeském (20 škol) a Jihočeském kraji
(17 škol). Naopak nejméně vyšších odborných škol je zří-
zeno v Plzeňském (5 škol) a Karlovarském kraji (4 školy).
V předchozích letech se vyšší odborné školy potýkaly
s nedostatečným počtem uchazečů o studium. Důvodů,
proč zájem o  vzdělávání ve vyšších odborných ško-
lách až do roku 2008/09 postupně klesal, bylo několik.
Jednak byla tato situace způsobena větší otevřeností vy-
sokých škol a nárůstem kapacit vysokých škol, dále k ní
přispěla rostoucí nabídka studijních programů na vyso-
kých školách a  též změna charakteru vysokoškolského
studia z  „dlouhého“ magisterského na bakalářské a  na-
vazující magisterské studium. V  roce 2008/09 byly za-
znamenány nejnižší hodnoty počtu podaných přihlá-
šek, přihlášených, přijatých a zapsaných. Následující dva
23 V rejstříku škol a školských zařízení bylo zařazeno 188 vyšších odbor-
ných škol, studenty v roce 2011/12 mělo pouze 180 z nich.
Tabulka 21
2007/08
Školy
177
Studenti
28 774
z toho ženy
20 529
Nově přijatí do 1. ročníku
11 975
z toho ženy
8 083
Absolventi
6 233
z toho ženy
4 384
Učitelé (přepočtení na plně zaměstnané)
1 799
z toho ženy
1 067
VOŠ – Počet škol, studentů, nově přijatých
do 1. ročníku, absolventů a učitelů ve školních
letech 2007/08 až 2011/12
Komentář:
Počet absolventů za předchozí školní rok.
Zdroj: MŠMT
2008/09
184
28 027
20 168
11 003
7 799
6 696
4 949
1 815
1 099
2009/10
184
28 749
20 702
11 870
8 416
6 185
4 659
1 806
1 115
2010/11
182
29 800
21 461
12 838
8 897
6 352
4 506
1 841
1 157
2011/12
180
29 335
20 950
11 780
8 100
6 410
4 862
1 891
1 148
Obrázek 13
VOŠ – Podíl nově přijatých do 1. ročníku,
studentů a absolventů denní formy vzdělávání
vzhledem k odpovídajícím věkovým skupinám
v letech 2007/08 až 2011/12
8,0 %
7,0 %
6,0 %
7,2 %
6,8 %
6,7 %
6,5 %
6,2 %
5,5 %
5,1 %
5,1 %
5,4 %
5,3 %
5,0 %
podíl nově přijatých do 1. ročníku denní formy 4,0 %
        vzdělávání ve VOŠ vzhledem k populaci 19letých
podíl studentů v denní formě vzdělávání
        ve VOŠ vzhledem k populaci 19–21letých
3,8 %
4,1 %
3,7 %
3,0 %
Komentář:
Podíl absolventů za předchozí školní rok. Poslední školní rok je počítán
na posunuté koncové stavy populace roku 2010.
Zdroj: MŠMT
3,5 %
2,0 %
1,0 %
0,0 %
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
podíl absolventů denní formy vzdělávání
ve VOŠ vzhledem k populaci 22letých
3,3 %
59
60
roky počet přihlášek, přihlášených, přijatých i zapsaných
postupně narůstal. V roce 2011/12 však tyto počty opě-
tovně poklesly – uchazeči podali ke vzdělávání ve vyšších
odborných školách celkem 21,4 tis. přihlášek, přihlásilo
se jich 17,9 tis., z nichž jich bylo celkem 13,8 tis. přijato
a  11,8  tis. uchazečů se ke vzdělávání skutečně zapsalo.
V porovnání s rokem 2010/11 došlo k 3,6 % poklesu po-
čtu přihlášek, k 6,2 % poklesu počtu přihlášených, k 4,3 %
poklesu počtu přijatých a  k  5,7 % poklesu počtu zapsa-
ných. Tento pokles je způsoben nižším zájmem o denní
formu vzdělávání (počet přihlášených poklesl o  7,2 %),
zatímco v  ostatních formách se počet přihlášených sní-
žil jen nepatrně (o  0,9 %). Průměrný počet podaných
přihlášek se oproti minulému roku nezměnil – v  roce
2011/12 si každý uchazeč podal v průměru 1,2 přihlášky.
Jedinou přihlášku podalo 84,9 % uchazečů. Přibližně tři
čtvrtiny uchazečů měly zájem o denní formu vzdělávání.
Více než tři čtvrtiny uchazečů se hlásí na veřejné vyšší
odborné školy (76,7 %). O  vzdělávání ve VOŠ mají zá-
jem převážně ženy, které tvoří necelé tři čtvrtiny přihláše-
ných (73 %). Struktura přihlášených podle pohlaví je úzce
spjata s oborovou strukturou – největší podíl uchazečů se
hlásí ke vzdělávání v oborech pedagogických, zdravotnic-
kých a ekonomických. Úspěšnost24 při přijímacím řízení
ke vzdělávání ve VOŠ byla vyšší než v předchozích letech
a  v  roce 2011/12 činila 84 %, u  denní formy vzdělávání
byla o něco málo vyšší (86 %). Úspěšnější byli uchazeči,
kteří měli zájem o vzdělávání na soukromých vyšších od-
borných školách (87 %). Muži byli při přijímacím řízení
mírně úspěšnější než ženy (88 % : 83 %). Nejvyšší úspěš-
nost byla zaznamenána u  přírodních (100 %), zeměděl-
sko-lesnických a veterinárních věd (91 %) a technických
věd (90 %). Naopak nejméně úspěšní jsou uchazeči, kteří
mají zájem o  vědy a  nauky o  kultuře a  umění (70 %).
Z  hlediska struktury přihlášených podle věku je patrný
rozdíl mezi denní formou a  ostatními formami vzdělá-
24 Úspěšnost je počítána jako podíl počtu přijatých a počtu uchazečů,
kteří se dostavili k přijímacímu řízení.
vání. Největší podíl přihlášených do denní formy vzdělá-
vání tvoří uchazeči ve věku 19 až 21 let (86,1 %), zatímco
uchazeči o vzdělávání v ostatních formách jsou nejčastěji
ve věku nad 30 let (44,7 %). Věkový průměr uchazečů hlá-
sících se do denní formy vzdělávání je 20,3 roku, do ostat-
ních forem 29,8 roku.
Počet nově přijatých do 1. ročníku se v průběhu sle-
dovaného pětiletého období měnil. V roce 2011/12 bylo
ke vzdělávání ve vyšších odborných školách nově přijato
11,8 tis. studentů, z toho téměř tři čtvrtiny do denní formy
vzdělávání. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje se počet
nově přijatých studentů od roku 2007/08 snížil o  1,6 %.
Tento pokles je způsoben nižším počtem nově přijatých
studentů do denní formy vzdělávání. V porovnání s ro-
kem 2007/08 vzrostl počet nově přijatých do ostatních fo-
rem vzdělávání přibližně o 4 %. Naproti tomu počet nově
přijatých do denní formy vzdělávání se během sledova-
ného období snížil o 3,7 %. Růst počtu nově přijatých stu-
dentů do ostatních forem vzdělávání souvisí v posledních
letech zejména se změnami kvalifikačních požadavků
u  některých povolání. To se týká především všeobec-
ných sester, sociálních pracovníků nebo policistů, kteří si
při zaměstnání doplňují potřebnou kvalifikaci. Nicméně
je důležité zdůraznit, že v roce 2011/12 šlo v porovnání
s předchozími roky jen o nepatrný růst počtu nově při-
jatých do ostatních forem vzdělávání. Pokud se omezíme
jen na denní formu vzdělávání, většina nově přijatých do
1. ročníku přichází na vyšší odborné školy ihned po slo-
žení maturitní zkoušky (62 % v roce 2011/12). Podíl nově
přijatých do denní formy vzdělávání ve VOŠ vzhledem
k populaci 19letých (tj. k populaci ve věku typickém pro
vstup do tohoto druhu vzdělávání) činí v současné době
6,8 %.
V roce 2011/12 se ve vyšších odborných školách vzdě-
lávalo celkem 29,3  tis. studentů. V  porovnání s  rokem
2010/11 došlo ke snížení počtu studentů, a  to o  1,6 %.
Zatímco se počet studentů v  ostatních formách vzdělá-
vání mezi lety 2010/11–2011/2012 zvýšil jen nepatrně
(o 0,4 %), počet studentů v denní formě naopak poklesl
Tabulka 22
VOŠ – Úspěšnost uchazečů při přijímacím
řízení podle skupin oborů v letech
2007/08 až 2011/12
Komentář:
Úspěšnost je počítána jako podíl počtu přijatých a počtu uchazečů,
kteří se dostavili k přijímacímu řízení.
Zdroj: MŠMT
Skupiny oborů
Přírodní vědy a nauky
Technické vědy a nauky
Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky
Zdravotnictví, lékařské a farmaceut. vědy a nauky
Humanitní a spol. vědy a nauky
Ekonomické vědy a nauky
Právní vědy a nauky
Pedagogika, učitelství a soc. péče
Vědy a nauky o kultuře a umění
Celkem
2007/08
100,0 %
92,0 %
84,2 %
78,3 %
95,8 %
93,5 %
91,2 %
74,5 %
65,1 %
87,4 %
2008/09
92,9 %
90,2 %
85,7 %
79,7 %
99,4 %
90,4 %
90,8 %
83,6 %
66,3 %
86,3 %
2009/10
100,0 %
88,2 %
83,1 %
80,1 %
87,9 %
89,8 %
92,8 %
82,4 %
66,5 %
86,0 %
2010/11
97,2 %
92,4 %
91,7 %
75,0 %
88,5 %
88,0 %
78,2 %
76,0 %
64,6 %
82,9 %
2011/12
100,0 %
90,0 %
91,3 %
81,6 %
87,0 %
87,7 %
76,8 %
72,8 %
69,6 %
84,0 %
Obrázek 14
Obrázek 18
VOŠ – Počet podaných přihlášek,
přihlášených, přijatých, zapsaných,
nově přijatých do 1. ročníku,
studentů a absolventů
v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08
2008/09
Přihlášky
Přihlášení
Přihlášení, kteří se dostavili
k přijímacímu řízení
Přijatí
2009/10
2010/11
Zapsaní
Nově přijatí do 1. ročníku
Studenti
Absolventi
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
2011/12
61
62
(o  2,3 %). V  současné době se přibližně 70 % studentů
vzdělává v  denní formě, zbylých 30 % v  ostatních for-
mách vzdělávání. Studenti denní formy se podílejí na po-
pulaci 19 až 21letých 5,3 %. Většina studentů (70 %) na-
vštěvuje v současné době veřejné vyšší odborné školy.
Vyšší odborné školy absolvovalo v roce 2010/2011 cel-
kem 6,4 tis. studentů. V období 2009/10–2010/11 se po-
čet absolventů v  denní formě téměř nezměnil (pokles
o  0,1 %), v  ostatních formách se naopak zvýšil (o  ne-
celá 4 %). Vzhledem k populaci 22letých tvoří absolventi
denní formy v současné době 3,5 %.
Nabídka oborů vzdělání vyššího odborného vzdělá-
vání je poměrně pestrá. Z  hlediska skupin oborů vzdě-
lání se nejvíce studentů vzdělává ve zdravotnických, pe-
dagogických a  ekonomických oborech. Z  tohoto trendu
nevybočil ani rok 2011/12, kdy se v denní formě vzdělá-
valo nejvíce studentů ve skupinách oborů vzdělání Zdra-
votnictví (23,9 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče
(16,2 %) a Ekonomika a administrativa (14,2 %). V ostat-
ních formách připadal největší podíl studentů na sku-
piny oborů vzdělání Pedagogika, učitelství a sociální péče
(26,8 %), Právo, právní a veřejnoprávní činnost (22,7 %);
dále následovaly skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví
(15,2 %) a Ekonomika a administrativa (13,0 %). Skupině
oborů vzdělání Zdravotnictví dominuje v současné době
obor vzdělání Diplomovaná všeobecná sestra v  denní
formě vzdělávání (49,3 %); v ostatních formách převažují
obory vzdělání Diplomovaná všeobecná sestra (26,7 %)
a Diplomovaný zdravotnický záchranář (20,6 %). Ve sku-
pině oborů vzdělání Pedagogika, učitelství a sociální péče
se v obou formách vzdělávání nejvíce studentů vzdělává
v  oboru vzdělání Sociální práce a  sociální pedagogika
(73,9 % studentů v denní formě a 65,6 % v ostatních for-
mách). Nejnavštěvovanějším oborem vzdělání ze skupiny
oborů Ekonomika a administrativa je Ekonomika a pod-
nikání (69,9 % v  denní formě a  60,7 % v  ostatních for-
mách vzdělávání).
Ve vyšších odborných školách se v  současné době
vzdělává 464 cizinců (tj. 1,6 % z  celkového počtu stu-
dentů). V porovnání s rokem 2010/11 se jejich počet zvý-
šil o 9 %. Více než polovina cizinců vzdělávajících se ve
vyšších odborných školách v ČR má slovenské státní ob-
čanství (51,7 %), téměř jednu pětinu tvoří občané Ukra-
jiny (19,2 %), třetí nejpočetnější skupinou studentů s ci-
zím státním občanstvím jsou Rusové (11,9 %). Přibližně
dvě třetiny cizinců vzdělávajících se ve VOŠ tvoří ženy
(64,0 %). Z hlediska oborové struktury se cizinci nejčas-
těji vzdělávají ve skupinách oborů Zdravotnictví (24,8 %),
Umění a užité umění (14,2 %) a Ekonomika, administra-
tiva (11,0%).
Pokud budeme předpokládat další vývoj odpovída-
jící dosavadnímu vývoji a  současnému stavu, pak mů-
žeme očekávat, že do roku 2020 dojde k  poklesu počtu
nově přijímaných do 1. ročníku i počtu studentů (v denní
i v ostatních formách). Dosavadní dočasný nárůst počtu
studentů v ostatních formách, který souvisí s nutností do-
plnit si vzdělání v terciární úrovni v některých profesích,
se začíná postupně zpomalovat již nyní. Je však nutné si
uvědomit, že se situace může radikálně měnit v  souvis-
losti se situací v přijímání studentů na vysoké školy, pří-
padně se schválením nového zákona o terciárním vzdělá-
vání. Ministerstvo zdravotnictví plánuje vydáním novely
zákona o nelékařských zdravotnických povoláních zrušit
přípravu pro povolání všeobecné sestry ve vyšších odbor-
ných školách, což se nutně projeví v  počtu přijímaných
uchazečů.
 Školní družiny navštěvuje 55 % žáků základních
škol, do školních klubů dochází 12 % všech žáků
2. stupně základních škol a žáků nižšího stupně ví-
celetých gymnázií.
 V  8 154  zařízeních školního stravování se stravují
všechny děti v  mateřských školách, 82 % žáků zá-
kladních škol, 59 % žáků středních škol a 35 % stu-
dentů vyšších odborných škol.
 Školská ubytovací zařízení zajišťují ubytování 7,3 %
žáků středních škol, konzervatoří a  vyšších odbor-
ných škol.
 Základní umělecké školy (485 škol s  837 poboč-
kami) navštěvuje 237,3  tis. žáků, z  toho naprostá
většina (153,8 tis.) se věnuje hudbě.
 Ve výchovných zařízeních bylo v roce 2011/12 umís-
těno 7 150 dětí a mladistvých, což je cca o 250 méně
než v předchozím roce.
Vzdělávací systém zahrnuje kromě škol také zařízení
a instituce, které zajišťují sociální zázemí škol (stravování
a  ubytování žáků a  studentů) a  podporují mimoškolní
vzdělávací aktivity (školní družiny a kluby, základní umě-
lecké školy a  jazykové školy s  právem státní jazykové
zkoušky25, střediska pro volný čas dětí a  mládeže aj.).
Školská zařízení slouží rovněž dětem, žákům a  studen-
tům se speciálními vzdělávacími potřebami. Nedílnou
součástí systému vzdělávání jsou také zařízení pro vý-
kon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné
péče. Soustava školských zařízení vytváří systém doplň-
kové péče a plní zejména následující funkce:
 zájmové vzdělávání v  době mimo vyučování
(školní družiny a kluby, střediska volného času, ja-
25 V  těchto případech se nejedná o  školská zařízení, ale o  školy.
Vzhledem k  tomu, že však nevedou k  získání určitého stupně
vzdělání, byly zařazeny do této kapitoly.
zykové školy s právem státní jazykové zkoušky, zá-
kladní umělecké školy);
 ubytování a stravování dětí, žáků a studentů (in-
ternáty, domovy mládeže a zařízení školního stra-
vování);
 náhradní rodinnou, ochrannou a  preventivně
výchovnou péči: jedná se o  zařízení pro výkon
ústavní a ochranné výchovy, která poskytují jednak
náhradní rodinnou péči (dětský domov), jednak
výkon ústavní a ochranné výchovy (výchovný ústav
a dětský domov se školou) a zabezpečující diagnos-
tické úkoly při výkonu ústavní a ochranné výchovy
(diagnostické ústavy);
 výchovné poradenství (pedagogicko-psychologic-
ké poradny, speciálně pedagogická centra).
2.8.1 Péče o děti a žáky mimo vyučování
Hlavním předmětem činnosti školských zařízení, která
poskytují péči o děti a mládež mimo vyučování, je roz-
voj vědomostí a dovedností dětí a mládeže, posílení jejich
orientace na hodnotné zájmy a v neposlední řadě půso-
bení výchovné a socializační. Významná je i funkce výpo-
moci zaměstnaným rodičům v péči o potomka.
Školní družiny jsou určeny přednostně žákům
1.  stupně základní školy. K  pravidelné denní docházce
mohou být přijati i žáci druhého stupně základní školy,
žáci nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymná-
zia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího
programu konzervatoře, pokud nejsou přijati do školního
klubu. Družina zabezpečuje výchovnou, vzdělávací, zá-
jmovou a tematickou rekreační činnost, nabízí spontánní
činnosti, odpočinkové činnosti a přípravu na vyučování.
Školní družiny jsou většinou zřizovány přímo v základ-
ních školách. Počet školních družin zůstává v  posled-
ních čtyřech letech konstantní – ve školním roce 2011/12
jich existovalo v  České republice 3 968. Počet žáků za-
psaných ve školních družinách v souladu se zlepšující se
demografickou situací na prvním stupni základní školy
roste. Ve školním roce 2011/12 navštěvovalo školní dru-
2.8 Školská zařízení
63
64
žiny 258,4 tis. žáků, tj. o 13,6 % více než ve školním roce
2007/08. Podíl žáků ve školních družinách vztažený k po-
čtu žáků 1. stupně meziročně roste a v posledních čtyřech
letech překračuje hranici 50 % (54,5 % v roce 2011/12).
Školní kluby poskytují zájmové vzdělávání žákům
jedné školy nebo několika škol. Aktivity klubu jsou ur-
čeny přednostně žákům 2. stupně základních škol, žá-
kům nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymná-
zia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího
programu konzervatoře. Účastníkem klubu se může stát
i žák 1. stupně základní školy, který nebyl přijat k pravi-
delné denní docházce do družiny. Školní klub zabezpe-
čuje výchovnou, vzdělávací, zájmovou a  tematickou re-
kreační činnost, nabízí příležitostné a spontánní činnosti.
Školní kluby zpravidla vznikají při základních školách,
víceletých gymnáziích, ale mohou také existovat jako sa-
mostatná školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Počet
školních klubů po celé sledované období mírně narůstá;
v  roce 2011/12 existovalo 523 školních klubů, které na-
vštěvovalo 42,9 tis. žáků. Počet žáků navštěvujících školní
kluby zaznamenal oproti předešlému roku 2010/11 mírný
pokles (o 2 %). Podíl zapsaných na počtu žáků 2. stupně
a adekvátních ročníků středních škol a konzervatoří do-
sahoval ve školním roce 2011/12 téměř stejných hodnot
jako v roce 2010/11, a to 12 %.
Střediska volného času organizují různorodé pra-
videlné či jednorázové aktivity a  plní funkci výchovně-
vzdělávací a rekreační. Můžeme je rozdělit na domy dětí
a  mládeže se širokou působností v  mnoha zájmových
oborech a na stanice zájmových činností specializované
na konkrétní zájmovou činnost. Nabídka činností je ur-
čena všem věkovým kategoriím dětí, žáků a  studentů,
včetně rodičů a dalších zájemců, a je značně široká. Vedle
pravidelné zájmové činnosti (zájmové kroužky, kluby,
kurzy) organizují střediska příležitostné akce, včetně ví-
kendových (exkurze, přednášky, besedy), prázdninovou
činnost (tábory, odborná soustředění), soutěže, přehlídky
a  nabídku různých spontánních aktivit. V  roce 2011/12
dosáhla střediska volného času počtu 302. Jejich činnost
v daném roce zabezpečovalo 14,0 tis. pedagogických pra-
covníků, z nichž více než 86 % bylo externích. Zájmové
útvary měly v  roce 2011/12 celkem 254,8  tis. účastníků
(tj. o 793 více než v předešlém roce).
Základní umělecké školy poskytují základy vzdělání
v  jednotlivých uměleckých oborech (hudebním, taneč-
ním, výtvarném a literárně-dramatickém) a rovněž mo-
hou připravovat děti pro vzdělávání na konzervatořích
a mládež ke studiu na vysokých školách s uměleckým za-
měřením. Existují již 60 let, ale v letech 1961 až 1990 byly
zřizovány pod názvem lidové školy umění. Tyto školy or-
ganizují studium pro žáky ve věku 5–18 let (1–2leté pří-
pravné studium, 6–7letý I. stupeň základního studia,
3–4letý II. stupeň základního studia) a dále rozšířené stu-
dium obou stupňů a nejdéle 4leté studium pro dospělé.
Vývoj základních uměleckých škol nezaznamenal bě-
hem sledovaného období výraznější změnu – vykazoval
mírný nárůst. Základní umělecké vzdělávání poskyto-
valo ve školním roce 20011/12 celkem 485 škol a 837 je-
jich poboček. Zatímco počet škol se v roce 2011/12 oproti
předešlému školnímu roku nezměnil, počet žáků se me-
ziročně zvýšil o  1,2 % (ve školním roce 2011/12 se zde
vzdělávalo 237,3  tis. žáků). Na základních uměleckých
školách je tradičně vysoké zastoupení dívek (cca 70 %).
Nejnavštěvovanější jsou hudební obory; stejně tak tomu
bylo v  roce 2011/12, kdy je navštěvovalo 64,8 % žáků,
dále výtvarné obory (19,8 % žáků), taneční obory (11,7 %
žáků) a  nejméně žáků je v  literárně-dramatických obo-
rech (pouze 3,7 %). Taneční obory navštěvují převážně
dívky (93,5 %), nejnižší zastoupení dívek je v hudebních
oborech (64,0 %). Základní umělecké školy absolvovalo
v roce 2011/12 celkem 16,4 tis. žáků (tj. o 326 absolventů
více než v předchozím roce). Uvedené údaje neobsahují
studium určené dospělým.
Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky za-
bezpečují studium cizích jazyků pro děti, mládež a  do-
spělé na všech úrovních znalostí v  různě zaměřených
kurzech. Studium může být zakončeno státní závěreč-
nou zkouškou. Kromě veřejných jazykových škol nabízí
Tabulka 23
Počet školních družin a klubů, počet žáků v
nich a jejich podíl vzhledem k odpovídající
školské populaci ve školních letech
2007/08 až 2011/12
Počet školních družin
Počet zapsaných žáků
Podíl na počtu žáků 1. stupně základních škol
Počet školních klubů
Počet zapsaných žáků
Podíl na počtu žáků 2. stupně ZŠ a nižších ročníků
víceletých středních škol a konzervatoří
Zdroj: MŠMT
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
4 101 3 963 3 976 3 979 3 968
228 135 234 566 239 878 247 093 258 370
49,8 % 51,2 % 52,1 % 53,1 % 54,5 %
476 483 504 518 523
38 044 38 279 41 225 43 795 42 939
8,9 % 9,6 % 11,0 % 12,0 % 11,9 %
Obrázek 15
12,0 %
11,9 %
10,0 %
11,0 %
9,6 %
8,9 %
0
30,0 %
20,0 %
80 000
40 000
podíl na počtu žáků 2. stupně
základních škol a nižšího stupně
víceletých gymnázií
40,0 %
160 000
38 279
podíl na počtu žáků 1. stupně
základních škol
200 000
120 000
60,0 %
50,0 %
počet zapsaných žáků školních klubů
54,5 %
53,1 %
52,1 %
51,2 %
49,8 %
240 000
počet zapsaných žáků školních družin
280 000
Počet školních družin a klubů, počet žáků
v nich a jejich podíl vzhledem k odpovídající
školské populaci ve školních letech
20007/08 až 2011/12
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
0,0 %
Zdroj: MŠMT
65
66
studium cizích jazyků celá řada soukromých jazykových
škol, údaje o  jejich počtu a  celkovém počtu zapsaných
však nejsou k  dispozici (s  výjimkou jednoletých kurzů
cizích jazyků s  denní výukou, kde se statistika sleduje).
Ve školním roce 2011/12 existovalo 36  jazykových škol
s  právem státní jazykové zkoušky, které navštěvovalo
6,8 tis. žáků (tj. o čtvrtinu méně než v roce 2010/11). Sni-
žuje se rovněž počet žáků, kteří ukončí své studium státní
jazykovou zkouškou – ve školním roce 2011/12 to bylo
pouze 979 žáků (což je o 105 žáků méně v porovnání s ro-
kem 2010/11). Pomalejším tempem klesá rovněž počet
žáků, kteří navštěvují jednoleté pomaturitní kurzy cizích
jazyků s  denní výukou podle vyhlášky č. 322/2005 Sb.,
v posledním sledovaném roce 2011/12 jich bylo jen 561.
2.8.2 Školní stravování a ubytování dětí, žáků a studentů
Zařízení školního stravování při mateřských, základ-
ních, středních, vyšších odborných školách a  konzerva-
tořích zajišťují stravování pro děti, žáky, studenty a per-
sonál škol. Uvedená zařízení existují buď přímo při škole,
domově mládeže, nebo fungují samostatně. Kromě stra-
vování žákům a pedagogům mohou zařízení na komerční
bázi nabízet stravování i jiným strávníkům. Počet jednot-
livých pracovišť školního stravování (bez náhradního
stravování) ve školním roce 2011/12 vzrostl na 8 156, což
je o 67 více než ve školním roce 2010/11. Počet stravu-
jících se dětí (žáků, studentů) žáků a  studentů se mezi
roky 2010/11 a 2011/12 zvýšil o 11,8 tis. Ve školním roce
2011/2012 tedy dosahoval počet strávníků 1 286,0  tis.,
což je nejvíce za celé sledované období. Podíl strávníků ve
školní jídelně na celkovém počtu dětí činil v roce 2011/12
v případě mateřských škol 100 %; v případě žáků základ-
ních škol 82 %, u žáků středních škol 59 %, u žáků kon-
zervatoří 85 % a  v  případě studentů vyšších odborných
škol 35 %.
Domovy mládeže zabezpečují celotýdenní ubytování
žáků a  studentů zejména středních škol, vyšších odbor-
ných škol a konzervatoří, a umožňují tak přístup ke vzdě-
lávání žákům, kteří chtějí navštěvovat školu vzdálenou
od místa bydliště. Součástí domovů je obvykle i  školní
jídelna a kromě ubytování a stravování nabízejí tato za-
řízení ubytovaným žákům i jiné služby a aktivity (náplň
využití volného času). Počet domovů mládeže je do škol-
ního roku 2006/07 vykazován podle počtu jednotlivých
pracovišť, od školního roku 2007/08 je uveden počet uby-
tovacích zařízení bez ohledu na počet jejich pracovišť,
proto došlo meziročně k obrovskému poklesu. Mezi roky
2010/11 a 2011/12 poklesl počet domovů mládeže o 17.
Po celé sledované období klesá počet ubytovaných žáků
studentů (ve školním roce 2011/12 jich bylo 39,3  tis.).
Klesá rovněž podíl ubytovaných žáků na celkovém počtu
žáků denní formy vzdělávání středních, vyšších odbor-
ných škol a konzervatoří (z 8,7 % ve školním roce 2007/08
na 7,3 % ve školním roce 2011/12).
Kromě domovů mládeže existují jako ubytovací zaří-
zení internáty, které ubytovávají především žáky škol pro
žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve školním
roce 2011/12 existovalo 85 internátů (tj. o  3 méně než
o rok dříve), bylo v nich ubytováno 2,8 tis. žáků.
2.8.3 Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
a preventivně výchovné péče
Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou
péči je předcházet vzniku a  rozvoji rizikových projevů
chování dětí a  mladých lidí nebo narušení jejich zdra-
vého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo
důsledky již vzniklých poruch chování a  přispívat ke
zdravému vývoji osobnosti dětí a mládeže. Speciálně pe-
dagogické a psychologické služby tohoto typu poskytují
střediska výchovné péče a  diagnostické ústavy. Školská
zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy
a preventivně výchovné péče jsou určena dětem a mládeži
ve věku 3–18 let, kterým umožňují ochranu před nepří-
znivým působením nefunkčního rodinného nebo jiného
sociálně nepříznivého prostředí, a zajišťují tak zaopatření
a výchovu, kterou by za normálních okolností měla plnit
rodina. Uvedené služby zajišťují diagnostické ústavy, dět-
ské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy.
Tabulka 24
Počet základních uměleckých škol, počet
absolventů a žáků v jednotlivých oborech
ve školních letech 2007/08 až 2011/12
2007/08
478
738
222 517
26 244
44 827
7 601
143 845
156 865
24 702
32 241
5 348
94 574
15 925
11 591
v tom
Počet škol
Počet poboček
Počet žáků
v tanečním oboru
ve výtvarném oboru
v literárně-dramatickém oboru
v hudebním oboru
z toho dívky
v tanečním oboru
ve výtvarném oboru
v literárně-dramatickém oboru
v hudebním oboru
Absolventi za předchozí školní rok
z toho dívky
Zdroj: MŠMT
2008/09
478
710
225 997
26 990
45 337
7 856
145 814
158 883
25 232
32 580
5 543
95 528
15 812
11 392
2009/10
482
696
230 352
27 852
45 363
8 351
148 786
161 161
26 153
32 588
5 822
96 598
16 102
11 574
2010/11
485
821
234 565
28 284
46 175
8 586
151 520
163 426
26 501
33 322
5 984
97 619
16 118
11 581
2011/12
485
837
237 309
27 664
47 041
8 771
153 833
164 198
25 876
33 916
6 017
98 389
16 444
11 691
počet žáků v jednoletých kurzech
cizích jazyků s denní výukou
podle vyhlášky č. 322/2005 Sb.
37
12 910
37
40
36
37
počet škol (jen jazykové školy s právem
státní jazykové zkoušky)
40
35
12 000
žáci, kteří v minulém roce složili
státní jazykovou zkoušku
Zdroj: MŠMT
14 594
14 000
10 058
10 000
9 205
8 000
30
6 793
25
6 000
20
4 000
2 000
2 139
893
1 524
793
1 257
744
6571 084
591 979
15
10
0
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
počet žáků
16 000
Jazykové školy s právem státní jazykové
zkoušky – počet škol, žáků, počet žáků
v jednoletých kurzech ve školních letech
2007/08 až 2011/12
Obrázek 16
67
68
Do těchto zařízení mohou být děti umístěny jak na zá-
kladě rozhodnutí soudu, tak na žádost rodičů nebo jejich
zákonných zástupců.
Diagnostické ústavy jsou zařízení, která přijímají děti
na základě výsledků komplexního vyšetření z  hlediska
psychologického, speciálně pedagogického a  zdravot-
ního a  na základě volné kapacity jednotlivých zařízení
je následně umísťují do dětských domovů, dětských do-
movů se školou nebo do výchovných ústavů. Ve zvláště
odůvodněných případech, vyžaduje-li to zájem dítěte, je
dítě umístěno mimo zařízení do smluvní rodiny. Pobyt
dítěte v těchto zařízeních trvá zpravidla osm týdnů. Di-
agnostické ústavy mohou poskytovat péči také dětem,
o jejichž umístění v důsledku zjištěných poruch chování
požádaly osoby odpovědné za výchovu, a  po dobu ne-
zbytně nutnou dále i dětem s nařízenou ústavní výcho-
vou nebo uloženou ochrannou výchovou zadrženým na
útěku z jiných zařízení, popřípadě z místa pobytu nebo
přechodného ubytování. Pro děti, které ukončily povin-
nou školní docházku, jsou jako součást diagnostického
ústavu zřizovány diagnostické třídy, v  nichž je zajišťo-
vána příprava dětí na jejich budoucí povolání. Základní
organizační jednotkou pro práci s  dětmi v  diagnostic-
kých ústavech je výchovná skupina, kterou tvoří nejméně
4 a nejvíce 6 dětí.
Diagnostické ústavy plní zejména následující úkoly:
 diagnostické, spočívající ve vyšetření dětí formou
pedagogických a psychologických činností;
 vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosa-
žených znalostí a  dovedností, stanovují a  realizují
se specifické vzdělávací potřeby v  zájmu rozvoje
osobnosti dětí přiměřeně jejich věku, individuál-
ním předpokladům a možnostem;
 terapeutické, které prostřednictvím pedagogických
a psychologických činností směřují k nápravě po-
ruch v sociálních vztazích a v chování dětí;
 výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti dětí,
k jejich rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní
ochraně;
 zprostředkovávají zdravotní vyšetření dětí;
 organizační, související s umísťováním dětí do zaří-
zení v územním obvodu diagnostického ústavu vy-
mezeném ministerstvem, popř. i mimo územní ob-
vod;
 spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany při
přípravě návrhu na nařízení předběžného opatření,
které bude vykonáváno v diagnostickém ústavu;
 koordinační, směřující k  prohloubení a  sjedno-
cení odborných postupů ostatních zařízení v rámci
územního obvodu diagnostického ústavu, k  ově-
řování jejich účelnosti a ke sjednocení součinnosti
s orgány státní správy a dalšími osobami zabývají-
cími se péčí o děti.
Péči o  děti a  mládež vyrůstající z  různých důvodů
mimo vlastní rodinu (náhradní rodinnou péči), avšak
nemají poruchy chování, zajišťují dětské domovy. Děti
umístěné v domově se vzdělávají v běžných školách. Ve
vztahu k  dětem plní dětské domovy zejména úkoly vý-
chovné, vzdělávací a  sociální. Do těchto zařízení mo-
hou být umísťovány děti s  nařízenou ústavní výchovou
ve věku zpravidla od 3 do maximálně 18 let; v dětských
domovech je poskytována péče rovněž nezletilým mat-
kám spolu s  jejich dětmi. Základní organizační jednot-
kou v dětském domově je rodinná skupina, kterou tvoří
nejméně 6 a nejvíce 8 dětí. V dětském domově lze zřídit
nejméně 2 a  nejvíce 6 rodinných skupin, přičemž zařa-
zování dětí do skupin probíhá se zřetelem na jejich vý-
chovné, vzdělávací a zdravotní potřeby.
Pro děti s poruchami chování jsou určeny dětské do-
movy se školou. Účelem těchto zařízení je zajišťovat péči
o děti s nařízenou ústavní výchovou, které mají poruchy
chování, nebo které pro svou přechodnou či trvalou du-
ševní poruchu vyžadují výchovně léčebnou péči. V dět-
ských domovech se školou jsou umísťovány také děti
s uloženou ochrannou výchovou. Dále jsou zde umisťo-
vány nezletilé matky splňující podmínky pro umístění
v dětském domově se školou a jejich děti, které nemohou
být vzdělávány ve škole, jež není součástí dětského do-
Obrázek 17
10 %
0%
2007/08
2008/09
2009/10
Tabulka 25
počet zařízení
počet stravujících se (dětí, žáků a studentů) celkem
MŠ, přípravný stupeň, přípravné třídy
ZŠ
SŠ
konzervatoře
VOŠ
škol. zař. pro výkon ústav.-ochr. vých.
počet ostatních pravidelně stravujících se celkem 1)
z toho pracovníků škol a školských zařízení
počet pravidelně stravovaných celkem
Zařízení školního stravování (bez náhradního
stravování) a počty stravujících se
v letech 2007/08 až 2011/12
Komentář:
1
) Ostatní pravidelně stravující se jsou uvedeni bez náhradního
stravování.
Zdroj: MŠMT
2010/11
2011/12
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
7 955
7 962
8 036
8 087
8 154
1 262 230 1 262 449 1 262 640 1 274 171 1 285 951
292 600 302 877 315 131 330 289 344 199
666 813 653 691 643 035 644 797 654 019
290 824 294 339 293 071 288 014 276 760
2 373
2 375
2 361
2 725
2 811
8 804
8 037
7 849
7 404
7 203
816
1 130
1 193
942
959
341 104 345 365 349 054 350 127 343 137
185 139 187 948 191 882 193 064 190 338
1 603 334 1 607 814 1 611 694 1 624 298 1 629 088
Obrázek 18
ubytovaní žáci SŠ, konzervatoří, VOŠ
559 646
494 395
521 549
9,0 %
8,7 %
400 000
8,5 %
8,4 %
300 000
8,1 %
8,1 %
8,0 %
200 000
7,3 %
100 000
46 086
44 132
41 998
7,5 %
36 250
7,0 %
0
2007/08
Zdroj: MŠMT
9,5 %
543 387
500 000
48 844
podíl ubytovaných
z celkového počtu žáků DFV
551 127
žáci SŠ, konzervatoří, VOŠ v DFV
600 000
Domovy mládeže – počet ubytovaných
a jejich podíl vzhledem k celkovému počtu
žáků/studentů denního vzdělávání
středních škol, konzervatoří a vyšších
odborných škol ve školních letech
2007/08 až 2011/12
Zdroj: MŠMT
20 %
VOŠ
30 %
konzervatoře
40 %
SŠ
50 %
60 %
ZŠ
70 %
MŠ
80 %
90 %
100 %
Zařízení školního stravování – počet a podíl
stravujících se žáků podle druhu školy,
kterou navštěvují, v letech 2007/08 až 2011/12
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
69
70
mova se školou. Do dětského domova se školou mohou
být umísťovány děti zpravidla od 6 let do ukončení po-
vinné školní docházky. Pokud v průběhu povinné školní
docházky pominou důvody pro zařazení dítěte do školy
zřízené při dětském domově, je dítě dle příslušného práv-
ního předpisu26 zařazeno do školy, která není součástí
ústavního zařízení. Nemůže-li se dítě po ukončení po-
vinné školní docházky pro pokračující poruchy chování
vzdělávat ve střední škole mimo zařízení, nebo neuza-
vře-li pracovněprávní vztah, je přeřazeno do výchovného
ústavu. Stejně jako v dětském domově je i v domově se
školou základní jednotkou rodinná skupina – mívá nej-
méně 5 a nejvíce 8 dětí, zpravidla různého věku a pohlaví.
V dětském domově se školou lze zřídit nejméně 2 a nej-
více 6 rodinných skupin.
O děti starší 15 let s poruchami chování, u nichž byla
nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná vý-
chova, pečují výchovné ústavy. Výchovné ústavy jsou
zpravidla zřizovány odděleně pro děti s nařízenou ústavní
výchovou a  uloženou ochrannou výchovou, popřípadě
jako výchovné ústavy nebo výchovné skupiny pro ne-
zletilé matky a  jejich děti a  pro děti, které vyžadují vý-
chovně léčebnou péči. Do výchovného ústavu mohou být
umístěny i  děti starší 12 let, mají-li uloženu ochrannou
výchovu a  v  jejich chování se projevují tak závažné po-
ruchy, že nemohou být umístěny v  dětském domově se
školou. Výjimečně, v případech zvláště závažných poruch
chování, lze do těchto zařízení umístit i děti s nařízenou
ústavní výchovou starší 12 let. Při výchovných ústavech
se jako jejich součást zřizují základní nebo střední školy.
Střediska výchovné péče poskytují preventivní, spe-
ciálně pedagogické a  psychologické služby dětem s  rizi-
kovým chováním, včetně prevence užívání návykových
látek, a rizikem rozvoje negativních jevů v sociálním vý-
voji a dětem propuštěným z ústavní výchovy při jejich in-
26 Viz odst. 5 § 13 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy
nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a  o  preventivně
výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
tegraci do společnosti. Tato péče je zaměřena na odstra-
nění či zmírnění rizikového chování a na prevenci vzniku
dalších vážnějších výchovných poruch a negativních jevů
v  sociálním vývoji dětí. Obdobnou výchovně vzdělávací
péči poskytují také diagnostické ústavy. Střediska posky-
tují zejména konzultace, odborné informace a pomoc oso-
bám odpovědným za výchovu a vzdělávání dětí. Mimo to
spolupracují střediska s  pedagogicko-psychologickými
poradnami a  v  případě dětí se zdravotním postižením
i se speciálně pedagogickými centry, dále se školními me-
todiky prevence a s orgány, které se podílejí na prevenci
rizikového chování, včetně závislostního chování. Stře-
diska preventivně výchovné péče mohou poskytovat své
služby i za úplatu (její výše a způsob úhrady jsou stano-
veny Příkazem ministryně školství, mládeže a  tělový-
chovy č. 21/2007 k činnosti středisek výchovné péče). Dne
29. června 2007 nabyl účinnosti Příkaz ministryně škol-
ství, mládeže a tělovýchovy č. 21/2007 k činnosti středisek
výchovné péče a Metodický pokyn upřesňující podmínky
činnosti středisek výchovné péče čj.: 14 744/2007–24. Cí-
lem dokumentů, které byly zveřejněny v  sešitu 9/2007
Věstníku MŠMT ČR, je dále zkvalitnit, modernizovat
a více individualizovat poskytovanou péči.
Počet všech typů výchovných zařízení mezi škol-
ními roky 2007/08 a 2011/12 stagnoval. Ve školním roce
2011/12 existovalo v ČR 227 zařízení ústavní a ochranné
výchovy, z  nichž většinu (149) tvořily dětské domovy,
dále bylo 33 výchovných ústavů, 31 dětských domovů se
školou a  14 diagnostických ústavů. Celkový počet dětí
v zařízeních ústavní a ochranné výchovy ve školním roce
2010/11 poklesl na 7,2 tis. dětí, což je nejnižší hodnota za
celé sledované období. V posledním sledovaném školním
roce 2011/12 byl počet dětí v dětských domovech se ško-
lou téměř stejný jako v roce předchozím (761). Počet dětí
v  diagnostických ústavech oproti minulému školnímu
roku poklesl jen nepatrně (o 21 dětí na počet 543). Mezi-
ročně se snížil také počet dětí umístěných v dětských do-
movech (pokles o 177 dětí na 4,5 tis.) a počet dětí ve vý-
chovných ústavech (pokles o 50 dětí na 1,4 tis.).
Obrázek 19
9,0
8,0
240
7,9
7,8
7,4
7,4
7,2
7,0
děti ve všech zařízeních
děti v dětských domovech
235
6,0
4,6
5,0
4,0
232
4,7
4,7
4,6
4,5
230
230
229
228
3,0
227
225
2,0
zařízení pro výkon ústavní
a ochranné výchovy
1,0
220
0
2007/08
Tabulka 26
Výchovná zařízení celkem
dětský domov
výchovný ústav
diagnostický ústav
dětský domov se školou
Děti celkem
dětský domov
výchovný ústav
diagnostický ústav
dětský domov se školou
z toho dívky
dětský domov
výchovný ústav
diagnostický ústav
dětský domov se školou
Zdroj: MŠMT
2008/09
2007/08
230
155
33
14
28
7 427
4 618
1 430
705
674
2 944
2 195
374
229
146
Tabulka 27
Počty dětí ve výchovných zařízeních v letech
2007/08 až 2011/12
Zdroj: MŠMT
Děti před zahájením povinné školní docházky
z toho dívky
Děti plnící povinnou školní docházku
z toho dívky
Mládež po ukončení povinné školní docházky
z toho dívky
2009/10
2010/11
2008/09
232
155
34
14
29
7 820
4 739
1 546
793
742
3 146
2 178
426
356
186
2007/08
384
190
4 097
1 599
2 946
1 164
2009/10
229
151
33
14
31
7 878
4 704
1 534
853
787
3 210
2 183
435
406
186
2008/09
462
221
4 131
1 626
3 227
1 299
2009/10
507
240
4 081
1 610
3 290
1 360
2011/12
2010/11
228
150
33
14
31
7 397
4 628
1 445
564
760
3 063
2 205
420
261
177
2010/11
474
214
3 720
1 525
3 203
1 324
2011/12
227
149
33
14
31
7 150
4 451
1 395
543
761
2 963
2 097
425
251
190
2011/12
468
196
3 547
1 466
3 135
1 301
Zdroj: MŠMT
Počty dětí a mládeže ve výchovných
zařízeních v letech 2007/08 až 2010/11
Počet školských zařízení pro výkon ústavní
a ochranné výchovy a dětí v nich (v tis.)
ve školních letech 2007/08 až 2011/12