Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v České republice za rok 2012

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výroční zpráva
o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2012
Vzdělávání v roce 2012 v datech
Praha 2013
2
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2012
Vzdělávání v roce 2012 v datech
Zpracovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
© MŠMT, Praha 2013
Náklad: 500 ks
ISBN 978-80-87601-17-4
Nedávné diskuse o klíčových výzvách pro vzdělávací politiku České republiky do-
ložily, že se v naší zemi vytratilo povědomí o vzájemné provázanosti jednotlivých
částí vzdělávací soustavy. Je to tím, že praktické kroky vzdělávací politiky v uply-
nulém období zdůrazňovaly svébytnost různých oblastí školství. Příkladem je sou-
běh vzdělávání na vyšších odborných školách a vysokých školách, kde první jsou
řízeny podle školského, druhé pak podle vysokoškolského zákona. Tento zjevný
příklad ale není osamocený, neprovázanost se týká všech úrovní vzdělávání. Rizika
plynoucí z uplatňování příliš úzkých, partikulárních řešení jsou stále zřetelnější
a poukazují na ně silně i partneři mimo úzkou oblast odborné pedagogické ve-
řejnosti. K základním předpokladům jakéhokoli zlepšení je intenzivnější komu-
nikace mezi jednotlivými aktéry ve vzdělávání a otevřená informovanost o jednotlivých aspektech, včetně
vytváření modelů důsledků jednotlivých změn. Konečným cílem by měla být dlouhodobá národní vzdělá-
vací politika, která určí cíl vzdělávání v České republice, bude všeobecně přijata a překročí tak rámec jedné
vládní garnitury.
Za základní příčinu nedostatku koordinace bývá veřejností považováno rozdělení řízení vzdělávání me-
zi stát, kraje a obce. Vzhledem k nestabilitě politické scény a častému střídání ministrů školství se tato ne-
výhoda může stát i výhodou. MŠMT intenzivně komunikovalo se všemi aktéry, městy a obcemi, kraji, ředi-
teli vyšších odborných škol, vysokými školami, průmyslem i výzkumnými organizacemi. Největší stabilita
a provázanost vzdělávání nastane, pokud se mezi sebou dohodnou samotní zřizovatelé škol a uživatelé jejich
výsledků: občanská společnost, zaměstnavatelé, neziskový sektor. K tomu potřebují dostatečnou informova-
nost, pro niž je jedním ze základů právě tato zpráva.
V minulých letech ministerstvo pravidelně informovalo veřejnost o vývoji vzdělávání v naší zemi pře-
devším prostřednictvím dvou samostatných výročních zpráv: jedné pro tu část vzdělávací soustavy, kte-
rá se nachází v oblasti působnosti školského zákona, a druhé pro oblast vysokého školství. Letos poprvé
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá jedinou Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2012. Ta naplňuje jak ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškol-
ním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), tak literu § 87 písm. b) zá-
kona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Dokument se řídí názorem, že nejdůležitější informace o vývoji vzdělávání v České republice by měly být
soustředěny na jednom místě.
Stabilizace resortu a lepší koordinace aktivit se v posledním roce staly společným jmenovatelem i v řa-
dě dalších oblastí. Snahy o konsolidaci se projevily dílčími změnami v uspořádání samotného ministerstva
a přímo řízených organizací. Z jednotlivých iniciativ lze vyzdvihnout například ukotvení společné části ma-
turitní zkoušky, což se pozitivně odrazilo v hladkém průběhu posledního ročníku v roce 2013. K význam-
ným pozitivním posunům a hluboké diskusi problematiky došlo v souvislosti s přípravou novel školského
a vysokoškolského zákona. Došlo též k vyjasnění limitů, které jednotliví aktéři v zákonných úpravách spat-
řují, a jaké kroky jsou schopni přijmout. Intenzivně pokračuje rovněž práce na přípravě nového operačního
programu, který vytvoří podmínky pro naplňování takto definovaných kroků.
Předmluva
3
4
Jako jednu hlavní myšlenku na závěr bych chtěl zdůraznit, že doufám v udržení vysoké úrovně konkrétní
komunikace mezi ministerstvem a vykonavateli vzdělávací politiky na úrovni zřizovatelů a škol. Jen společně
můžeme vytvořit školám, učitelům, a především žákům a studentům stabilní prostředí a takové podmínky,
aby je učení bavilo, do školy chodili rádi a odnášeli si z ní kvalitní základ pro život v 21. století.

Dalibor Štys
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
1
Vývoj vzdělávání v České republice v roce 2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
1.1    Souhrnné údaje o vývoji výkonů vzdělávací soustavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
    1.1.1    Předškolní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
    1.1.2    Základní vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
    1.1.3    Vzdělávání ve středních školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
    1.1.4    Vzdělávání v konzervatořích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
    1.1.5    Vzdělávání ve vyšších odborných školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
    1.1.6    Vzdělávání na vysokých školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.2    Vývoj zaměstnanosti ve vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.3    Systém financování vzdělávání, výdaje na vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.4    Další vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2    Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012. . . . . . . . . . . . 23
2.1
2.2



Úvod: Co přinesl rok 2012 školám v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Změny v organizačním a legislativním základu vzdělávací soustavy v roce 2012. . . . . . . . . 26
2.2.1    Změny školského zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
2.2.2    Změny zákona o pedagogických pracovnících. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.2.3
Změny zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. . . . . . . 28

2.2.4    Změny zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.2.5    Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.2.6    Změny prováděcích právních předpisů ke školskému zákonu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.2.7
Změna vyhlášky o podrobnostech stanovených k provedení zákona
o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

2.2.8    Právní předpisy mimo gesci MŠMT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
2.3    Regionální školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.3.1    Vzdělávací soustava. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.3.2    Předškolní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.3.3    Základní vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

2.3.4    Střední vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2.3.4.1 Střední vzdělávání všeobecné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

2.3.4.2 Střední vzdělávání odborné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

2.3.4.3 Nástavbové studium. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

2.3.5    Vzdělávání v konzervatořích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

2.3.6    Vyšší odborné vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

2.3.7    Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

2.3.8    Školská zařízení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

2.3.9    Pracovníci v regionálním školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Obsah
5
6
2.4
2.5
2.6




3
3.1
3.2





3.3
3.4
3.5


Financování regionálního školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Aktuální otázky regionálního školství v roce 2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91
2.6.1    Realizace a výsledky maturitní zkoušky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91
2.6.2    Reforma závěrečné zkoušky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
2.6.3
První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni
5. a 9. ročníků základních škol. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
2.6.4    Výsledky mezinárodních šetření TIMSS a PIRLS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Výroční zpráva o stavu vysokého školství v České republice v roce 2012. . . . . . . . . . . . . 113
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Vysoké školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
3.2.1    Legislativa, dokumenty a nástroje vysokého školství v ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
3.2.2    Systém vysokého školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
3.2.3    České vysoké školství v mezinárodním prostoru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
3.2.4    Celoživotní vzdělávání na vysokých školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
3.2.5    Výzkum a vývoj na vysokých školách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
Pracovníci ve vysokém školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Financování vysokého školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Operační programy v gesci MŠMT. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
3.5.1    Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
3.5.2    Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
CERA
Czech Education and Research Agency, resp. odbor CERA MŠMT, zajišťující komunikaci
s žadateli a administraci výzev OP VK
CZVV
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
CŽU
celoživotní učení
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ČŠI
Česká školní inspekce
DSO
dobrovolný svazek obcí
DVPP
další vzdělávání pedagogických pracovníků
ECTS
Evropský kreditový systém pro transfer a akumulaci
EHEA
Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání
Evropský hospodářský prostor
EHP
EK
Evropská komise
EP
Evropský parlament
ESF
Evropský strukturální fond
EU
Evropská unie
EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
G
gymnázium
GG
globální grant
GP
globální program
HDP
hrubý domácí produkt
ICILS
Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti
ICT
informační a komunikační technologie
IEA
Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání
IP
individuální program
IP TP
individuální program technické pomoci
IPn
individuální program národní
IPo
individuální program ostatní
IPPP
Institut pedagogicko-psychologického poradenství
ISCED
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (International Standard Classification of
Education)
IVP
individuální vzdělávací plán
JZZZ
jednotné zadání závěrečné zkoušky
KÚ
krajský úřad
MF
Ministerstvo financí
MSC
MicroSoft C
MSC2007
Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti
MŠ
mateřská škola
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV
Ministerstvo vnitra
NIQES
Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice
NOK
Národní orgán pro koordinaci
Seznam zkratek
7
8
NNO
národní nezisková organizace
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NÚOV
Národní ústav odborného vzdělávání
NÚV
Národní ústav pro vzdělávání
NZZ
Nová závěrečná zkouška
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development
op
oblast podpory
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP VaVpI
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
OP VK
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OPPP/OON    ostatní platby za provedenou práci/ostatní osobní náklady
Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti (Progress in International Reading Literacy Study)
PIRLS
PISA
Program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for International Student
Assessment)
PO
programové období
PŘO
přímo řízená organizace
RAMPS
Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb
RIV
Rejstřík informací o výsledcích
RVP PV
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
RVP ZV
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
ŘO
řídicí orgán
SIMS
Sdružené informace matrik studentů
SOŠ
střední odborná škola
SOU
střední odborné učiliště
SPV
středisko praktického vyučování
SR
státní rozpočet
SŠ
střední škola
SVP
speciální vzdělávací potřeby
škol.
školní
ŠVP
školní vzdělávací program
TALIS
Mezinárodní výzkum o učení a vyučování (Teaching and Learning International Survey)
TIMSS
Mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání (Trends in International
Mathematics and Science Study)
UK
Univerzita Karlova
VaV
výzkum a vývoj
VOŠ
vyšší odborná škola
VŠ
vysoká škola
VŠLS
vysokoškolský lesní statek
VŠZS
vysokoškolský zemědělský statek
VVŠ
veřejná vysoká škola
VZ
výroční zpráva
ZS
zprostředkující subjekt
ZŠ
základní škola
Vzdělávání v roce 2012 v datech
Vývoj vzdělávání v České republice v roce 2012
1
9
10
1.1.    Souhrnné údaje o vývoji výkonů vzdělávací
soustavy
Ve školním/akademickém roce 2012/13:
 mateřských škol docházelo 354 340 dětí;
do

v základních školách se vzdělávalo 807 950 žáků;
 středních školách se vzdělávalo 470 754 žáků;
ve

v konzervatořích se vzdělávalo 3 655 žáků;
v
 e vyšších odborných školách studovalo 28 980
studentů;
 a vysokých školách k 31. 12. 2012 studovalo
n
381 272 studentů.
Tato úvodní kapitola dává pouze základní přehled o situ-
aci na jednotlivých úrovních vzdělávací soustavy v České
republice. Detailní údaje jsou uvedeny v jednotlivých pří-
slušných kapitolách druhého a třetího dílu výroční zprá-
vy.
Rok 2012 nepřinesl žádné zásadní změny v trendech
vývoje výkonů vzdělávací soustavy České republiky.
Výkony vzdělávací soustavy jsou až do úrovně středoškol-
ského vzdělávání úzce spjaty s demografickým vývojem.
1.1.1    Předškolní vzdělávání
Předškolní vzdělávání zajišťují mateřské školy (včet-
ně škol s upraveným vzdělávacím programem), případ-
ně je realizováno v přípravných třídách základních škol.
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku
zpravidla od tří do šesti let a je nepovinné. Ve školním
roce 2012/13 pokračoval růst počtu dětí, které navštěvu-
jí mateřské školy (354 340 dětí), neboť ve věku předškol-
ního vzdělávání jsou relativně silné ročníky dětí naroze-
ných v letech 2006–2009.
1.1.2    Základní vzdělávání
Pod pojmem základní vzdělávání rozumíme vzdělávání
organizované v základních školách (včetně škol s upra-
veným vzdělávacím programem). Možnosti základního
vzdělávání jsou v České republice velmi dobře zajištěny –
síť základních škol je dostatečně hustá a umožňuje větši-
ně žáků docházku v blízkém okolí místa bydliště, rozdílné
způsoby vzdělávání v základních školách současně umož-
ňují vybrat školu, která nejlépe vyhovuje zaměření a po-
vaze dítěte. Základní vzdělávání je členěno do devíti roč-
níků (deseti v případě, že se jedná o školy s upraveným
vzdělávacím programem a je udělen souhlas Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy, nebo jde o vzdělává-
ní v oboru základní škola speciální), z nichž prvních pět
(resp. šest) tvoří první stupeň a zbylé čtyři tvoří druhý
stupeň základních škol (§ 46 školského zákona1).
Zatímco na prvním stupni základních škol počet žáků
postupně roste (488 106 žáků ve školním roce 2012/13, ve
srovnání s 460 754 žáky ve školním roce 2009/10 – do zá-
kladních škol nastupují silnější ročníky), na druhém stup-
ni počet žáků stále klesá (319 844 ve školním roce 2012/13
ve srovnání s 357 817 žáky ve školním roce 2008/09), neboť
ho navštěvují nejslabší ročníky žáků narozených na přelo-
mu tisíciletí. Celkový počet žáků základních škol roste, me-
zi školními roky 2011/12 a 2012/13 se zvýšil o cca 13,3 tis.
Standardní délce vzdělávání v základních školách od-
povídá délka povinné školní docházky (§ 36 školské-
ho zákona2). Většina žáků plní povinnou školní docház-
ku v základní škole. Přibližně 8,0 % žáků pátého a 2,2 %
žáků sedmého ročníku základní školy odchází do oborů
vzdělání víceletých gymnázií nebo do osmiletého obo-
ru konzervatoří, kde na nižším stupni pokračují v plnění
povinné školní docházky. Ve školním roce 2012/13 takto
opustilo základní školy celkem 9 229 žáků.
1    ákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
Z
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů: Česká republika. 2008,
částka 103, s. 4826–4904.
2    ibid.
Mateřské školy
Základní školy
1. stupeň
2. stupeň
Střední školy
obory gymnázií a lyceí
ostatní obory středního
vzdělání s maturitní zkouškou
obory středního vzdělání
a středního vzdělání s výučním
listem
nástavbové a zkrácené studium
Konzervatoře
Vyšší odborné školy
Počet dětí, žáků a studentů v regionálním
školství v letech 2008/09 až 2012/13
Zdroj: MŠMT, data vždy k 30. 9. příslušného školního roku
Tabulka 2
Počet studentů na vysokých školách
v letech 2008 až 2012
Zdroj: SIMS, data vždy k 31. 12. daného roku
Vysoké školy celkem
Prezenční studium
bakalářské programy
„dlouhé“ magisterské programy
navazující magisterské programy
doktorské programy
Distanční a kombinované studium
bakalářské programy
„dlouhé“ magisterské programy
navazující magisterské programy
doktorské programy
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
301 620 314 008 328 612 342 521 354 340
816 015 794 459 789 486 794 642 807 950
458 198 460 754 465 380 474 327 488 106
357 817 333 705 324 106 320 315 319 844
564 307 556 260 532 914 501 220 470 754
168 898 167 182 161 269 155 442 149 113
231 746 228 528 216 996 202 469 187 542
118 067 115 253 110 205 105 118 101 673
45 596 45 297 44 444 38 191 32 426
3 535 3 435 3 560 3 556 3 655
28 027 28 749 29 800 29 335 28 980
2011 2012
392 176 381 272
284 356 282 082
176 540 175 193
35 271 32 483
62 457 64 015
12 832 12 733
111 947 102 788
69 286 61 907
2 221 2 047
27 828 26 890
12 884 12 194
2008
368 048
263 899
161 173
49 289
45 940
10 506
107 981
69 421
4 095
20 732
14 047
2009
389 044
277 104
170 940
42 940
54 648
11 595
116 287
74 363
3 154
25 166
13 951
2010
396 047
283 607
176 394
38 097
59 441
12 512
116 728
73 514
2 651
27 414
13 455
Tabulka 1
11
12
1.1.3    Vzdělávání ve středních školách
Od vyhlášení Lisabonské strategie v roce 20003 je na ev-
ropské úrovni posilován význam dosažení vyššího sekun-
dárního vzdělání4. Pozornost Evropské unie vůči vyššímu
sekundárnímu vzdělávání je pochopitelná, neboť jeho ab-
solvování otevírá cestu k uplatnění na trhu práce i k dal-
šímu profesnímu a osobnímu rozvoji. Ačkoliv se dosaže-
ní této úrovně vzdělání stalo jakousi normou, v mnoha
zemích Evropské unie je stále značně vysoký podíl těch,
kteří vyššího sekundárního vzdělání nedosáhli. Cílem
Evropské unie je omezit předčasné odchody ze vzdělává-
ní do roku 2020 na maximálně 10 %5. Pro Českou repub-
liku nepředstavuje tento cíl žádný výraznější problém,
protože střední školu dokončí u nás téměř všichni absol-
venti základních škol6. Důležité je ale věnovat rozvoji té-
to vzdělávací úrovně neustálou pozornost, neboť zajištění
struktury odpovídající potřebám účastníků je nezbytným
předpokladem pro jejich dobré uplatnění na trhu práce či
pro jejich vstup do terciárního nebo jiného dalšího vzdě-
lávání.
V důsledku demografického vývoje po roce 1989 če-
lí v posledních letech segment středních škol nebývalé-
mu propadu počtu žáků (v posledních pěti letech došlo
k poklesu o téměř 100 tis. žáků, z toho mezi školními ro-
ky 2011/12 a 2012/13 o přibližně 30 tis. žáků). Tato situa-
ce klade vysoké nároky na proces optimalizace sítě střed-
ních škol a oborů. Relativně nejméně byly zasaženy obory
3    uropean Council. Presidency Conclusions: Lisbon European
E
Council, 23/24 March 2000. Lisabon, 2000. [přístup z 15. 6.
2013]. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/
cms_data/docs/pressdata/en/ec/00100-r1.en0.htm.
4    SÚ. Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED 97). Český sta-
Č
tistický úřad, Praha, 2008. ISBN 978-80-250-1723-4.
5    uropean Commission. Commission Staff Working aper:
E
P
R
educing early school leaving. Brusel, 2010. [přístup
z 15. 6. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/education/school
-education/doc/earlywp_en.pdf.
6    eská republika stabilně patří mezi tři nejlepší země EU (viz
Č
např. http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-324_en.htm).
všeobecného středního vzdělání s maturitní zkouškou
(obory gymnázií a lyceí), kde počet žáků ve školním roce
2012/13 dosahoval cca 88 % počtu žáků ve školním roce
2008/09, a navzdory předpokladům také obory středního
vzdělání a středního vzdělání s výučním listem, u nichž
počet žáků ve školním roce 2012/13 dosahoval přes 86 %
stavu roku 2008/09. Počet žáků v oborech středního od-
borného vzdělání s maturitní zkouškou ve školním roce
2012/13 dosáhl pouze necelých 81 % stavu v roce 2008/09
a nejhůře se zmiňovaný vývoj podepsal na počtu žáků
nástavbového a zkráceného studia, kde v porovnání s ro-
kem 2008/09 bylo pouze 71 % žáků. Pokles zájmu o ná-
stavbové studium ale souvisí i se zavedením státní matu-
ritní zkoušky.
Ve školním roce 2012/13 bylo ve středních školách
nejvíce žáků v oborech středního odborného vzdělá-
ní s maturitní zkouškou (187 542), dále pak v oborech
všeobecného středního vzdělání s maturitní zkouškou
(149 113) a oborech středního vzdělání nebo střední-
ho vzdělání s výučním listem (101 673). V oborech ná-
stavbového a zkráceného studia pak bylo pouze 32 426
žáků.
1.1.4    Vzdělávání v konzervatořích
Segment konzervatoří je v České republice malý, ale ta-
ké velmi stabilní. Vzdělávání v konzervatoři je standard-
ně zakončeno absolutoriem, absolvent tedy získává ter-
ciární7 vzdělání (na konzervatoři je ovšem možné složit
i maturitní zkoušku). Ve školním roce 2012/13 se v kon-
zervatořích vzdělávalo 3 655 žáků, což je v porovnání
s předchozími lety cca o 100 žáků více.
1.1.5    Vzdělávání ve vyšších odborných školách
Vzdělávání ve vyšších odborných školách spadá do sekto-
ru terciárního nevysokoškolského vzdělávání. Absolventi
vyšších odborných škol jsou v české adaptaci Evropského
7    SÚ. Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED 97). Český sta-
Č
tistický úřad, Praha, 2008. ISBN 978-80-250-1723-4.
1.1.6    Vzdělávání na vysokých školách
V roce 2012 uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost
26 veřejných, 45 soukromých a dvě státní vysoké ško-
ly (Univerzita obrany v Brně, zřizovaná Ministerstvem
obrany, a Policejní akademie ČR v Praze, zřizovaná
Ministerstvem vnitra). Podle typu poskytovaných studij-
ních programů se rozlišují univerzitní (poskytují bakalář-
ské, magisterské a doktorské programy) a neuniverzitní
vysoké školy (poskytují pouze bakalářské a magisterské
programy).
Z uvedených dat je zřejmé, že expanze vysokoškolské-
ho sektoru skončila v roce 2010. Nyní již druhým rokem
dochází k mírnému poklesu celkového počtu studentů.
K 31. 12. 2012 studovalo na vysokých školách v České re-
publice 381 272 studentů, což je přibližně o 14,8 tis. méně
než v roce 2010 a dokonce méně než v roce 2009. Z ta-
bulky 2 můžeme vidět, že za poklesem celkového počtu
studentů stojí především výrazný pokles počtu studen-
tů v distanční a kombinované formě bakalářského stu-
dia způsobený především poklesem počtu studentů na
soukromých vysokých školách, kde převažují distanční
a kombinované formy studia. Data zde prezentovaná se
týkají pouze veřejných a soukromých vysokých škol.
8    ohanková, J. et al. National Referencing Report of the Czech
P
Republic. Praha: NÚV, 2011. ISBN 978-80-87063-47-7.
1.2.    Vývoj zaměstnanosti ve vzdělávání

V roce 2012 pracovalo ve školství celkem 270,7 tis. za-
městnanců (z toho 85 % v regionálním školství, 14 %
na veřejných vysokých školách a necelé 1 % zaměst-
nanců ve státní správě, přímo řízených organizacích
MŠMT a ostatních organizačních složkách státu).

Průměrná měsíční nominální mzda9 v resortu
školství (bez státní správy, tj. MŠMT a ČŠI) v roce
2012 činila 24 263 Kč (z toho v regionálním škol-
ství 22 600 Kč a na veřejných vysokých školách
34 045 Kč).

Zatímco průměrná měsíční nominální mzda v re-
sortu školství meziročně vzrostla, a to jak v regio-
nálním školství, tak na veřejných vysokých školách,
úroveň reálných mezd se zvýšila jen v případě za-
městnanců veřejných vysokých škol.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců regio-
nálního školství placených z prostředků ESF za rok
2012 činil 928 osob; z toho 80,0 % připadá na peda-
gogické pracovníky.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců veřejných
vysokých škol placených z prostředků ESF za rok
2012 činil 3 260 osob.
Zaměstnanost a odměňování učitelů, pedagogických
a nepedagogických pracovníků ve školství patří mezi
podstatná témata v oblasti lidských zdrojů zajišťujících
vzdělávání. Jde o téma, které zajímá nejen školskou ve-
řejnost, ale i většinu populace. Povolání učitele je nároč-
nou profesí a vnější podněty, mezi které patří mimo jiné
mzda, pozitivně stimulují k lepší práci. Velmi diskutova-
nou oblastí je i struktura pedagogických pracovníků pod-
le věku, kvalifikace a aprobací, praxe atd. Z těchto důvodů
je třeba této oblasti věnovat velkou pozornost.
9    Včetně mimorozpočtových zdrojů a bez OON/OPPP.
kvalifikačního rámce řazeni do úrovně 6, tedy stejně jako
absolventi bakalářského studia8.
S expanzí českého vysokoškolského systému po roce
2000 se zdálo, že zájem o studium ve vyšších odborných
školách opadne. Požadavky Evropské unie na úroveň do-
saženého vzdělání v některých profesích (např. zdravot-
ní sestry, sociální pracovníci, policisté) ale vedly k tomu,
že zájem o doplnění terciárního vzdělání prostřednictvím
studia ve vyšší odborné škole zůstal přibližně na stejné
úrovni, jako na začátku tisíciletí. V posledních pěti letech
je segment vyšších odborných škol poměrně stabilní, ve
školním roce se v něm vzdělávalo necelých 29 tis. studentů.
13
14
V roce 2012 pracovalo ve školství celkem 270,7 tis.
zaměstnanců10, z toho 229,8 tis. (84,9 %) v regionálním
školství a 38,6 tis. (14,3 %) na veřejných vysokých ško-
lách.11 Zbylé 2,3 tis. (0,8 %) zaměstnanců byly zaměstná-
ny ve státní správě, organizacích přímo řízených MŠMT
a ostatních organizačních složkách státu.
Většinu zaměstnanců ve školství tvoří lidé, kteří pra-
cují přímo ve školách (mateřských, základních, středních,
konzervatořích, vyšších odborných, veřejných vysokých
školách, školách zřízených pro žáky se speciálními vzdě-
lávacími potřebami) a zabývají se výukou nebo jejím za-
jištěním.
Na zaměstnanosti ve školství podle druhu školy se
v roce 2012 nejvíce z celkového počtu zaměstnanců ve
školství podíleli zaměstnanci v základních12 (28,9 %)
a středních školách13 (20,1 %). Veřejné vysoké školy (včet-
ně kolejí a menz) se podílely na zaměstnanosti ve škol-
ství 14,3 %. Akademičtí pracovníci, vědečtí pracovníci
a ostatní nepedagogičtí pracovníci tvoří 97,1 % zaměst-
nanců veřejných vysokých škol, 2,9 % pak tvoří zaměst-
nanci kolejí a menz, kteří se podílejí na sociálním záze-
mí studentů.
V následujícím textu budou údaje o zaměstnancích ve
školství a jejich průměrných měsíčních mzdách uváděny
bez údajů o zaměstnancích státní správy (MŠMT, ČŠI),
aby byly údaje porovnatelné s údaji za jiné resorty.
Pokud hovoříme v textu o učitelích, jde o učitele
včetně ředitelů škol a školských zařízení a zástupců ře-
ditelů. Údaje o mateřských školách, základních školách
10    očet zaměstnanců je uváděn jako průměrný přepočtený počet
P
za kalendářní rok (ze státního rozpočtu, včetně mimorozpočto-
vých zdrojů).
11    četně kolejí, menz, vysokoškolských zemědělských statků a vy-
V
sokoškolských lesních statků (zaměstnanci ze státního rozpočtu,
včetně mimorozpočtových zdrojů).
12    ákladní školy, včetně ZŠ určených pro žáky se speciálními
Z
vzdělávacími potřebami.
13    třední školy, včetně SŠ určených pro žáky se speciálními vzdě-
S
lávacími potřebami.
a konzervatořích jsou včetně škol určených pro děti/žáky
se speciálními vzdělávacími potřebami (zdravotním po-
stižením, zdravotním znevýhodněním či sociálním zne-
výhodněním).
Mezi lety 2008 a 2012 celkový počet zaměstnanců
v regionálním školství poklesl o 3,5 tis., tj. o 1,5 %, z to-
ho nejvíce u středních odborných učilišť (o 4,3 tis.) a zá-
kladních škol (o 2,4 tis.). Naopak v mateřských školách
počet zaměstnanců roste, od roku 2008 stoupl jejich po-
čet o 5,0 tis. (o 15,7 %). Rovněž na veřejných vysokých
školách (včetně kolejí a menz a včetně údajů o zaměst-
nancích vysokoškolských zemědělských statků a vysoko-
školských lesních statků) stoupl počet zaměstnanců mezi
roky 2008 a 2012 o 1,5 tis., tedy o 4,1 %.
Průměrná měsíční nominální mzda (včetně mimo-
rozpočtových zdrojů) v resortu školství (bez státní sprá-
vy) v roce 2012 činila 24 263 Kč, z toho v regionálním
školství 22 600 Kč a na veřejných vysokých školách14
34 045 Kč. Meziročně vzrostla měsíční nominální mzda
ve školství celkem o 2,8 %, v oblasti regionálního školství
vzrostla meziročně o 2,5 % (v případě učitelů se taktéž
jedná o nárůst o 2,5 %). Na veřejných vysokých školách
vzrostla meziročně nominální mzda o 3,9 %.
Meziroční nárůst průměrné měsíční nominální mzdy
v regionálním školství, ke kterému došlo v letech 2011
a 2012, byl způsoben výrazným zlepšením odměňování
pedagogických pracovníků. K této změně došlo jednak
na základě nařízení vlády č. 381/2010 Sb.15 s účinností od
14    četně kolejí a menz, výzkumu a vývoje, vysokoškolských ze-
V
mědělských statků a vysokoškolských lesních statků (placeni ze
státního rozpočtu, včetně prostředků na projekty EU, včetně do-
plňkové činnosti a ostatních aktivit).
15    odstatou této změny bylo schválení dvou nových stupnic pla-
P
tových tarifů podle platových tříd (16) a platových stupňů (5).
První stupnice platových tarifů byla pro pedagogické pracovníky
s odbornou kvalifikací a VŠ vzděláním. Druhá stupnice plato-
vých tarifů byla pro pedagogické pracovníky bez odborné kva-
lifikace nebo s odbornou kvalifikací, avšak bez vysokoškolského
vzdělání. Tabulky pro ostatní zaměstnance ve státní a veřejné
správě mají i nadále 16 platových tříd a 12 platových stupňů.
Tabulka 3
Průměrné přepočtené počty zaměstnanců podle druhů škol a veřejné vysoké školy v letech 2008 až 2012
2008
Školství celkem
Regionální školství1)
z toho:    mateřské školy4)

základní školy4)

gymnázia a sportovní školy5)

SOŠ

SOU včetně SPV

konzervatoře4)

SŠ pro žáky se SVP

VOŠ
Veřejné vysoké školy2)
272 498
233 315
31 625
80 586
13 837
22 318
20 424
1 131
3 319
2 001
37 124
2009
2010
2011
všichni zřizovatelé
272 625 273 664 272 224
232 615 233 148 231 529
32 669
34 100
35 377
79 390
79 061
78 449
13 898
13 888
13 675
22 440
22 378
21 666
20 007
19 621
18 734
1 127
1 123
1 097
3 051
2 804
2 725
1 938
1 885
1 871
37 763
38 083
38 174
2012 2008
270 689 x
229 788 214 387
36 599 30 636
78 211 77 716
13 376 11 763
22 255 18 516
16 172 17 867
1 115 1 043
2 680 3 097
1 844 1 352
38 646 x
2009
2010
2011
z toho zřizovatel MŠMT, obec, kraj3)
x
x
x
213 459 213 614 211 892
31 589
32 911
34 027
76 332
75 726
74 946
11 813
11 807
11 635
18 619
18 651
18 225
17 454
17 046
16 217
1 030
1 028
993
2 829
2 588
2 532
1 317
1 317
1 308
x
x
x
2012
x
216 999
35 624
76 300
11 606
18 973
14 586
1 002
2 521
1 359
x
Tabulka 4
Komentáře:
1) Školy a školská zařízení zřizované MŠMT, obcemi, kraji, zákon
č. 262/2006 Sb., § 109 odst. 3 zákoníku práce, prostředky
vyplacené na projekty ESF.
2) Průměrná mzda je vypočtena ze mzdových prostředků poskytnu-
tých z ESF; § 109 odst. 2 zákoníku práce.
Zdroj: MŠMT
Přepočtený
počet
zaměstnanců
Regionální školství územních celků1)
pedagogičtí pracovníci
nepedagogičtí pracovníci
Veřejné vysoké školy2)
Průměrné přepočtené počty a mzdové
prostředky (v tis. Kč) zaměstnanců
regionálního školství a veřejných vysokých
škol vyplácených z ESF za rok 2012
928,0
742,9
185,1
3 259,9
Mzdové prostředky celkem (v tis. Kč) Průměrný
měsíční plat/
v tom
mzda (bez
celkem
OPPP/OON platy/mzdy OPPP/OON)
1 144 107,3 890 496,9 253 610,3
22 773 Kč
192 603,6
. 192 603,6
21 606 Kč
61 006,7
.
61 006,7
27 466 Kč
1 952 391,5 585 186,5 1 367 205,0
34 950 Kč
Komentáře:
1) V oblasti regionálního školství školy a školská zařízení zřizované MŠMT, obcemi, kraji, včetně církevních a soukromých škol; zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“);
§ 109 odst. 3 a odst. 2 zákoníku práce (placení ze státního rozpočtu, včetně ESF, včetně jiné činnosti a ostatních zdrojů).
2) Veřejné vysoké školy včetně kolejí, menz, výzkumu a vývoje, vysokoškolských zemědělských statků a vysokoškolských lesních statků (placeni ze státního rozpočtu, včetně prostředků na projekty EU, včetně doplňkové
činnosti a ostatních aktivit).
3) Školy a školská zařízení zřizované MŠMT, obcemi, kraji, včetně magistrátních škol; § 109 odst. 3 zákoníku práce (zaměstnanci placení ze státního rozpočtu, včetně ESF).
4) Údaje o mateřských školách, základních školách a konzervatořích jsou včetně škol určených pro děti/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (zdravotním postižením).
5) Sportovní školy jsou střední školy se sportovním zaměřením.
Zdroj: MŠMT
15
16
1. 1. 2011, a jednak na základě novely NV č. 381/2010 Sb.
platné od 1. 1. 2012. Oproti roku 2011 byly navýšeny plato-
vé tarify kvalifikovaným pedagogům bez vysokoškolského
vzdělání, což se dotklo zejména učitelů mateřských škol.
Nárůst nominální mzdy v České republice dosáhl me-
ziročně 2,7 % (v nepodnikatelské sféře 2,2 %).
Úroveň reálné mzdy (tzn. výše platů se zohledněním
inflace v jednotlivých letech ve stálých cenách roku 2008)
v České republice meziročně poklesla o 0,6 %. O něco
málo vyšší meziroční pokles reálné mzdy nastal v nepod-
nikatelské sféře, a to o 1,0 %. Reálné mzdy zaměstnan-
ců a učitelů v regionálním školství v roce 2012 oproti ro-
ku 2011 poklesly celkem o 0,8 %. Na veřejných vysokých
školách se reálné mzdy akademických pracovníků nao-
pak zvýšily o 1,1 %.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců regio
nálního školství16 placených z prostředků ESF za rok
2012 činil 928 osob; z toho 80,0 % (tj. 742,9 přepočte-
né osoby) připadá na pedagogické pracovníky a 20,0 %
(tj. 185,1 přepočtené osoby) na nepedagogické pracovní-
ky. V regionálním školství bylo za rok 2012 celkem vy-
placeno 253,6 mil. Kč na platy z ESF (bez OPPP/OON)
za všechny zaměstnance, z toho pedagogickým pracov-
níkům 192,6 mil. Kč a nepedagogickým pracovníkům
61,0 mil. Kč. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců
veřejných vysokých škol placených z prostředků ESF za
rok 2012 činil 3 260 osob. Z prostředků přidělených orga-
nizacím z ESF bylo vyplaceno na mzdy (bez OPPP/OON)
1 367,2 mil. Kč.
16    řizovatelé: MŠMT, obec, kraj; zákoník práce, ve znění pozděj-
Z
ších předpisů, § 109 odst. 3.
1.3    Systém financování vzdělávání, výdaje
na vzdělávání

Veřejné výdaje na školství tvořily v roce 2012 4,5 %
HDP, jejich podíl zůstal na stejné úrovni jako
v předchozím roce.
 regionální školství bylo v roce 2012 z rozpočtu
Na
MŠMT a místních rozpočtů vydáno 118 606,9 mil. Kč
(včetně programů EU), což je o 1,3 % méně než
v předchozím roce.

Výdaje regionálního školství byly z 92,5 % tvořeny
neinvestičními výdaji, přičemž většinu tvořily výda-
je, které jsou následně využity na mzdy zaměstnan-
ců ve školství.
 roce 2012 bylo vysokým školám vyplaceno
V
z rozpočtu MŠMT (včetně programů EU) celkem
36 907,4 mil. Kč, z toho 79,8 % tvořily neinvestiční
prostředky.
Hospodaření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
jím řízených organizačních složek státu (ČŠI, VSC) a pří-
spěvkových organizací probíhalo v roce 2012 v souladu se
zákonem č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České repub-
liky na rok 2012, ve znění pozdějších předpisů. Během ro-
ku 2012 došlo k úpravám schváleného rozpočtu, jednalo se
o přesuny v rámci kapitoly 333 MŠMT, o převody mezi ji-
nými rozpočtovými kapitolami a rozpočtem kapitoly 333
MŠMT a souvztažné zvýšení příjmů a výdajů OP VK a OP
VaVpI. V průběhu roku 2012 bylo v kapitole 333 provede-
no celkem 61 rozpočtových opatření, která změnila závazné
ukazatele v oblasti příjmů a výdajů, a 6 rozpočtových opat-
ření, která měnila pouze limity regulace zaměstnanosti.
Rozpočet příjmů na rok 2012 byl stanoven
oproti srovnatelné základně rozpočtu 2011 vyš-
ší o 8 995 861,0 tis. Kč. Jednalo se zejména o zvýšení
o úměrnou část spolu časti EU na společných projektech
ú
EU a ČR a o EHP/Norsko v roce 2012. V průběhu roku
2012 byl rozpočtovým opatřením MF navýšen rozpočet
příjmů (a souvztažně i výdajů) o částku 1 950 081,0 tis. Kč
Tabulka 5
Veřejné výdaje na školství v běžných cenách v letech 2008 až 2012 v mil. Kč a jejich podíl na HDP v %
Případné aktualizace údajů publikovaných ČSÚ byly zpětně promítnuty i do předchozích
období, se staršími publikacemi nemusí souhlasit.
Hrubý domácí produkt v běžných cenách
Index spotřebitelských cen (2005 = 100)
Veřejné výdaje na vzdělávání v běžných cenách1)
Veřejné výdaje na regionální školství v běžných cenách
MŠMT (kapitola 333)
transfery z MŠMT na KÚ a magistráty
obcí a DSO (kapitola 700)3)
krajských úřadů (kapitola 700)3)
Veřejné výdaje na školství v % HDP
Veřejné výdaje na regionální školství v % HDP
20082)
3 848 411,0
112,1
149 799,7
109 955,8
82 781,1
–78 604,7
30 680,1
75 099,4
3,9 %
2,9 %
2009
3 758 979,0
113,3
159 324,7
120 094,0
88 433,1
–83 397,0
35 147,4
79 910,6
4,2 %
3,2 %
2010
3 799 547,0
114,9
157 709,3
118 543,7
85 135,9
–80 102,1
35 142,0
78 368,0
4,2 %
3,1 %
2011
3 841 370,0
117,1
168 495,1
120 189,9
90 448,2
–84 823,6
35 606,3
78 959,1
4,4 %
3,1 %
2012
3 843 471,0
121,0
166 349,0
118 606,4
90 136,7
–84 756,0
32 740,6
80 485,2
4,3 %
3,1 %
určenou na financování OP VK. Rozpočet po změnách tak
dosahoval výše 17 099 363,0 tis. Kč. Skutečnost celkových
příjmů byla vykázána ve výši 7 081 604,0 tis. Kč, v tom:
daňové příjmy 309,1 tis. Kč, příjmy z rozpočtu Evropské
unie bez SZP ve výši 6 967 942,81 tis. Kč (z toho 15,0 tis. Kč
mimorozpočtových zdrojů), příjmy z finančních mecha-
nismů 925,1 tis. Kč a ostatní nedaňové příjmy, kapitálové
příjmy a přijaté transfery celkem 112 427,1 tis. Kč (v tom
mimorozpočtové prostředky 2 747,2 tis. Kč), což předsta-
vuje plnění na 41,4 %. Nárůst celkových příjmů oproti ro-
ku 2011 činil 1 408 890,6 tis. Kč.
Rozpočet výdajů kapitoly 333 celkem byl upraven roz-
počtovými opatřeními z hodnoty 137 851 240,0 tis. Kč na
částku 139 551 426,0 tis. Kč. Skutečné čerpání rozpočtu vý-
dajů po změnách dosáhlo sumy 138 184 480,7 tis. Kč, tedy
plnění na 99,0 %. V čerpání výdajů je zohledněno i použití
prostředků rezervního fondu ve výši 2 058,4 tis. Kč a použi-
tí prostředků z nároků z nespotřebovaných výdajů v úhrn-
né výši 6 752 745,1 tis. Kč. Oproti skutečným výdajům roku
2011 došlo ke snížení výdajů o částku 774 652,46 tis. Kč,
meziroční index 2012/2011 činí 99,4. Schválený rozpočet
běžných výdajů kapitoly 333 na rok 2012 dosahoval výše
122 672 758,0 tis. Kč, úpravami provedenými v průběhu ro-
ku byl zvýšen celkem o 3 552 779,3 tis. Kč. Skutečnost byla
vykázána ve výši 125 924 185,5 tis. Kč, plnění rozpočtu na
99,8 %. Meziroční index 2012/2011 činil 101,4. Z rezervní-
ho fondu bylo čerpáno 2 058,4 tis. Kč. Z nároků z nespotře-
bovaných výdajů bylo čerpáno 3 850 021,3 tis. Kč. Schválený
rozpočet celkových kapitálových výdajů na rok 2012 byl
stanoven ve výši 15 178 482,0 tis. Kč, rozpočet po změ-
nách činil 13 325 888,7 tis. Kč, konečný rozpočet byl
stanoven ve výši 16 061 487,5 tis. Kč. Skutečnost byla
vykázána ve výši 12 260 295,2 tis. Kč, v tom: kapitálové vý-
daje organizačních složek státu – investiční nákupy a sou-
visející výdaje 66 786,4 tis. Kč a investiční transfery cel-
kem 12 193 508,8 tis. Kč, plnění na 92,0 %. Meziroční index
2012/2011 činí 106,5. Z nároků z nespotřebovaných výdajů
bylo čerpáno 2 902 723,9 tis. Kč.
Komentáře:
1) Celkové výdaje na školství z kapitol 333-MŠMT, 700-Obce a DSO; KÚ (část 31-32-vzdělávání).
2) Meziroční snížení výdajů v roce 2008 je dáno aplikací zákona č. 26/2008 Sb. a z něj vyplývajícím nepřeváděním nevyčerpaných prostředků OSS do rezervních fondů a tudíž jejich nezahrnutím do čerpání.
3) Z důvodu konsolidace nejsou zahrnuty z daných tříd rozpočtové skladby následující položky: 5321; 5323; 5329; 5344; 5345; 5349; 5366; 5367; 5641; 5642; 5649; 6341; 6342; 6349; 6441; 6442; 6449.
Zdroj: Závěrečný účet kapitoly 333 MŠMT; 700 Obce a DSO; KÚ; ČSÚ
17
18
Hospodaření Ministerstva školství, mládeže a tělový-
chovy je zakotveno v následujících právních normách: zá-
kon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o před-
školním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpi-
sů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj-
ších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých ško-
lách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 306/1999 Sb.,
o poskytování dotací soukromým školám, předškolním
a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné
péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2002 Sb., o pod-
poře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřej-
ných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve zně-
ní pozdějších předpisů.
1.4.    Další vzdělávání
Další vzdělávání jakožto integrální součást celoživotního
učení je důležitým faktorem růstu produktivity a konku-
renceschopnosti ekonomiky. Definici dalšího vzdělávání
lze nalézt v zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání
výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů
(zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 179/2006 Sb.)17,
kde se dalším vzděláváním rozumí vzdělávací aktivity, kte-
ré nejsou počátečním vzděláváním. Oblast dalšího vzdě-
lávání není oblastí odtrženou od ostatních systémů vzdě-
lávání, naopak je s nimi velmi úzce propojena, logicky
17    ákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
Z
vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání vý-
sledků dalšího vzdělávání) ve znění pozdějších předpisů. Zákon
č. 179/2006 Sb. nabyl v plném rozsahu účinnosti dne 1. 8. 2007.
navazuje nebo doplňuje oblast počátečního vzdělávání.
Hlavním důvodem zvyšujícího se významu dalšího vzdě-
lávání je nutnost získávat nové znalosti a potřeba osvojo-
vat si nové dovednosti a kompetence v rámci adaptace na
transformující se životní podmínky v průběhu celého ži-
vota. Většina lidí si v průběhu svého života buď musí do-
plňovat znalosti ve svém oboru, nebo několikrát změní své
povolání a musí se proto učit zcela novým znalostem a do-
vednostem, které mohou být ze zcela odlišného oboru, než
který člověk vystudoval v rámci počátečního vzdělávání.
Zatímco v roce 2011 v České republice význam-
ně vzrostla účast na dalším vzdělávání, v roce 2012 do-
šlo k jejímu mírnému poklesu. Podle výsledků výzkumu
Labour Force Survey18 se účast na dalším vzdělávání v ro-
ce 2011 zvýšila meziročně ze 7,5 % na 11,4 %, čímž se ČR
dostala nad průměrnou úroveň Evropské unie, kde se in-
dikátor vztažený k celkové populaci dané věkové skupiny
rovnal 8,9 %. V roce 2012 došlo ke snížení na 10,8 %, nic-
méně ČR se stále drží nad průměrem EU27, který mezi-
ročně stoupl o 0,1 % na 9 %.
Další vzdělávání se v ČR rozvíjí především na zákla-
dě oblastí definovaných ve Strategii celoživotního učení
České republiky19 pro období 2007–2015.
18    abour Force Survey – Výběrové šetření pracovních sil, reali-
L
zované Eurostatem. Účast na dalším vzdělávání je v rámci vý-
zkumu definována jako počet osob ve věku 25–64 let, které se
vzdělávaly v posledních čtyřech týdnech před realizací šetření.
19    trategie celoživotního učení (dále jen „Strategie CŽU“) je kon-
S
cepčním dokumentem celoživotního učení v oblasti počáteč-
ního, terciárního a dalšího vzdělávání, který zaštiťuje iniciativy
směřující k rozvoji lidských zdrojů v ČR v letech 2007–2015
v souladu s cíli Lisabonské strategie. Strategie CŽU byla schvá-
lena usnesením vlády č. 761 ze dne 11. července 2007. V oblasti
dalšího vzdělávání se tyto cíle týkají především stimulace po-
ptávky po dalším vzdělávání, nastavení a implementace systému
uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace, sladění
nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce, rozšíření nabídky
dalšího vzdělávání a zajištění jeho dostupnosti, zvýšení a zajiš-
tění kvality dalšího vzdělávání a rozvojem oblasti kariérového
poradenství v celoživotní perspektivě.
Graf 1
Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání
v ČR a EU v letech 2002 až 2012
11,4
12
10,8
11
6
EU 27
9,5
9,4
9,3
7,8
7,2
9,1
8,9
9
7,5
6,8
7
ČR
9,7
8,5
9
8
9,8
9,3
10
5,8
5,6
5,6 5,6
2004 2005 2006
5,6
5
Zdroj: Eurostat a MŠMT
5,1
4
2002
Graf 2
Počet zkoušek profesních kvalifikací
v letech 2009 až 2012
2003
2007
2008
2009
2010
2011
2012
80 000
70 000
60 000
50 000
MŽP MPSV 40 000
MZE MPO 30 000
MV MMR 20 000
MŠMT MD 10 000
0
09 09 09 09 09 09 10 10 10 10 10 10 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12
1. 3. 5. 7. 9. 11. 1. 3. 5. 7. 9. 11. 1. 3. 5. 7. 9. 11. 1. 3. 5. 7. 9. 11.
V roce 2012 byl nejvyšší důraz kladen na podporu
a rozvoj oblasti systému uznávání výsledků předchozí-
ho učení založeném na zákoně č. 179/2006 Sb., kterým je
navíc stanovena i Národní soustava kvalifikací (dále jen
„NSK“). Zákon č. 179/2006 Sb. definuje, co je jejím ob-
sahem, jak a kým jsou kvalifikace popisovány a schvalo-
vány, podle jakých pravidel probíhá ověřování a uznávání
kvalifikací a který dále také mimo jiné stanovuje způsoby,
jak lze prostřednictvím těchto kvalifikací dospět ke stup-
ni vzdělání ve smyslu školského zákona. NSK je tedy ve-
řejně přístupný registr všech kvalifikací uznávaných na
území České republiky. Základním východiskem tvor-
by zákona č. 179/2006 Sb. a Národní soustavy kvalifikací
je provázat tyto principy s reálnými potřebami trhu prá-
ce. Cílem tedy není popsání jiné cesty k získání stupně
vzdělání, ale umožnit dospělým získat kvalifikaci, a to na
Zdroj: NSK 2
19
20
základě zhodnocení výsledků jejich praxe, dosavadního
vzdělávání a zkušeností. Zákon o uznávání výsledků dal-
šího vzdělávání a Národní soustava kvalifikací umožňují
nechat si ověřit a uznat kvalifikaci na základě standardi-
zované zkoušky před autorizovanou osobou. Úspěšný ab-
solvent pak získá Osvědčení o získání profesní kvalifikace
(PK). V roce 2012 bylo schváleno 88 nových profesních
kvalifikací. Jejich celkový počet tak stoupl na 366. Počet
autorizovaných osob se ve sledovaném období zvýšil ze
467 na 655, tedy o 188 autorizovaných osob. Počet auto-
rizací pak vzrostl v roce 2012 o 590 na 2 622. K největší-
mu posunu došlo v oblasti počtu složených zkoušek pro-
fesních kvalifikací. V roce 2012 bylo zrealizováno 40 211
zkoušek profesních kvalifikací.
Na základě § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstna-
nosti, ve znění pozdějších předpisů, akredituje MŠMT
rekvalifikační programy vedoucí k získání plné kvalifi-
kace k výkonu konkrétní pracovní činnosti uplatnitelné
na trhu práce nebo k získání konkrétních pracovních do-
vedností připravujících k závěrečným zkouškám z pro-
fesních kvalifikací schválených v rámci NSK dle zákona
č. 179/2006 Sb., dále rekvalifikace vedoucí k závěrečné
zkoušce podle jiných právních předpisů či nespecific-
ké rekvalifikační programy určené pouze pro neumístě-
né absolventy škol. K zabezpečení akreditací je na MŠMT
zřízen poradní orgán – Akreditační komise pro akredi-
taci vzdělávacího programu k provádění rekvalifikace.
V roce 2012 bylo Akreditační komisí posouzeno celkem
1 983 rekvalifikačních vzdělávacích programů (z toho
1 836 vzdělávacích rekvalifikačních programů bylo akre-
ditováno a 147 vzdělávacích rekvalifikačních programů
bylo zamítnuto).
Většina akreditací pro vzdělávací programy smě-
řující k rekvalifikacím bez vazby na NSK byla v letech
2
010–2012 udělena pro pracovní činnosti uvedené
v grafu 3.
ej
Po
ov
30
20
10
0
Zdroj: MŠMT
Celkem 2010 až 2012
2012
2011
2010
Rekvalifikace podle NSK
ví
p o bslu
čí t h a
n e ikú
ht r a
ov a
Ob
Zdroj: MŠMT
Celkem 2010 až 2012
2012
2011
2010
Rekvalifikace bez vazby na NSK
Graf 3
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Graf 4
80
70
60
50
40
21
22
Vzdělávání v roce 2012 v datech
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2012
2
23
24
2.1    Úvod: Co přinesl rok 2012 školám v České republice
Rok 2012 přinesl školám změny v rámcových vzděláva-
cích programech pro předškolní a základní vzdělávání,
standardy pro základní vzdělávání, změnu maturitního
modelu a novely zákonů, se kterými se museli ředitelé
škol, pedagogičtí pracovníci a další pracovníci působí-
cí ve školství seznámit, případně upravit podle nich své
materiály a činnost.
V roce 2012 byly novelizovány všechny čtyři zákony, kte-
ré přímo souvisejí se vzděláváním. Činnost škol ovlivnila
novela školského zákona, která nabyla účinnosti v lednu
2012 a např. zjednodušila přijímací řízení na střední ško-
ly, zavedla pracovní poměr na dobu určitou ředitelů škol
a školských zařízení a firemní mateřské školy. V roce 2012
byla přijata další novela školského zákona, která přinesla
změny v oblasti společné části maturitní zkoušky.
Novela zákona o pedagogických pracovnících zejména
rozšiřuje možnosti získání odborné kvalifikace pedago-
gických pracovníků a upravuje oblast akreditace vzdělá-
vacího programu.
Novelizovaný zákon o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventiv-
ně výchovné péči ve školských zařízeních přinesl do in-
stitucionální péče zásadní změny zejména ve výrazném
posílení preventivně výchovných služeb v rámci systému
péče o ohrožené děti, ustanovení střediska výchovné pé-
če jako školského poradenského zařízení, a možnost am-
bulantní formy v ústavní výchově, což v praxi znamená
poskytování odborné komplexní péče přímo v rodinách
dětí.
Novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělá-
vání se týká především změny názvu dílčí kvalifikace na
profesní kvalifikaci, změny způsobu stanovování termínu
konání zkoušky, uznání části profesních kvalifikací, které
uchazeč již absolvoval, a oblastí správních deliktů autori-
zovaných osob.
V září 2012 vešel v účinnost revidovaný Rámcový
vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV),
jehož přílohou jsou konkretizované očekávané výstupy.
Tyto konkretizované očekávané výstupy rozpracovávají
a zpřesňují jednotlivé očekávané výstupy v rámci vzdělá-
vacích oblastí v RVP PV, které jsou popsány v optimální
úrovni a které lze považovat pro děti na konci předškol-
ního období za žádoucí.
Konkretizované výstupy upřesňují požadavky na jed-
notlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitos-
tí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na
konci předškolního vzdělávání dokázat.
V roce 2012 MŠMT přistoupilo k úpravám Rámco
vého vzdělávacího programu pro základní vzdělává
ní (RVP ZV). Na základě meziresortních jednání byla
do RVP ZV začleněna finanční gramotnost a dopraco-
vána nebo upravena některá aktuální a důležitá témata,
jež mají své opodstatnění ve vládních dokumentech ne-
bo v legislativních dokumentech příslušných resortů. Při
úpravě vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace se
vycházelo především ze zjištění mezinárodních výzku-
mů (zejm. TIMSS a PISA). Při úpravě vzdělávacích oborů
Cizí jazyk a Další cizí jazyk se vycházelo ze Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky a rovněž bylo
přihlédnuto k záměrům v oblasti jazykového vzdělávání
v ČR a jeho srovnatelnosti se zeměmi EU. Účelem úprav
bylo na daná témata více upozornit a zdůraznit jejich dů-
ležitost v dnešní době.
Do Rámcového vzdělávacího programu pro základ-
ní vzdělávání byly s platností od 1. září 2012 doplněny
Standardy pro základní vzdělávání. Standardy byly při-
praveny pro 5. a 9. ročník pro vzdělávací obory Český
jazyk a literatura, Matematika a její aplikace a Anglický
jazyk.
V roce 2012 byly také zveřejněny výsledky mezinárod-
ních šetření PIRLS 2011 a TIMSS 2011, která se uskuteč-
nila na jaře 2011. Ze zveřejněných výsledků vyplynulo, že
výsledky českých žáků jsou nadprůměrné ve čtenářské,
matematické i přírodovědné gramotnosti a ve srovnání
s rokem 2007 se zlepšily. Klesající trend z minulých šetře-
ní se nepotvrdil a objevil se náznak obratu.
bylo písmo Comenia Script alternativou k běžně užívané
psací abecedě.
V roce 2012 pokračovalo pokusné ověřování Indi
viduálního výchovného plánu. Jeho cílem je především
nová forma školní péče o žáky, kteří narušují školní vý-
uku. Do pokusného ověřování byly zařazeny školy, které
mají výchovné problémy s žáky a mají zájem o ověřování
nové formy spolupráce rodiny se školou prostřednictvím
Individuálních výchovných plánů.
Patrně nejvíce změn bylo zaznamenáno v oblas
ti středních škol. Ve čtyřletých gymnáziích se již usku-
tečňovala výuka podle školních vzdělávacích programů
ve všech ročnících. Odborné střední školy zahájily v září
2012 výuku podle svých školních vzdělávacích programů
vytvořených na základě 51 rámcových vzdělávacích pro-
gramů, které MŠMT vydalo v rámci 4. etapy v roce 2010.
K výrazné změně došlo také v oblasti maturitní zkouš
ky. V maturitních oborech došlo ke změně maturitního
modelu oproti školnímu roku 2010/2011. Nejvýraznější
změnou bylo pořadí maturitních zkoušek: maturanti
nejdříve napsali didaktické testy a písemné práce, tepr-
ve po nich absolvovali ústní zkoušky. Nově byl zaveden
tzv. výpis výsledků didaktických testů. Další změnou by-
lo, že žák, který nevykonal některou dílčí zkoušku, opa-
koval pouze tu, kterou nevykonal úspěšně. Změnou pro-
šel i systém hodnocení písemných prací, písemné práce
byly v zájmu posílení nezávislosti hodnoceny hodnotiteli
z jiných než kmenových škol.
V roce 2012 ministerstvo pokračovalo v realizaci re-
formy nové závěrečné zkoušky v oborech vzdělání s vý-
učním listem. Reforma probíhá prostřednictvím nava-
zujícího projektu „Nová závěrečná zkouška 2 – NZZ_2“,
který navazuje na projekt IPn „Nová závěrečná zkouška“
(zahájen v dubnu 2012). NZZ_2 umožní kvalitativní po-
sun v reformě závěrečné zkoušky, jehož důsledkem bude
zlevnění a zefektivnění procesu realizace nové závěrečné
zkoušky v dalších letech.
Střední školy mohly v první polovině roku 2012 vyu-
žívat obdobný program k uplatnění šablon jako základní
Otázkou je, zda tento rostoucí trend potvrdí i výsledky
šetření OECD PISA 2012, které se uskutečnilo v březnu
a dubnu 2012 na vybraných školách.
Projekt PISA je zaměřen zejména na zjišťování čtenář-
ské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnácti-
letých žáků v zemích z celého světa. V roce 2012 bylo cí-
lem detailněji posoudit úroveň matematické gramotnosti
žáků a jejich schopnosti řešit úlohy z oblasti řešení pro-
blémů. Česká republika navíc využila možnosti zúčastnit
se v tomto cyklu i testování finanční gramotnosti žáků.
Výsledky testování budou zveřejněny v prosinci 2013 na
mezinárodní tiskové konferenci v Paříži a národní cent-
rum bude prezentovat výsledky českých žáků v meziná-
rodním kontextu spolu s národní zprávou z projektu.
Šetření PISA 2012 je součástí individuálních projektů
národních „Kompetence I“ a „Kompetence III“, které jsou
financovány ze strukturálních fondů EU prostřednic-
tvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurence-
schopnost (OP VK).
V květnu a červnu 2012 uskutečnila Česká škol-
ní inspekce v rámci individuálního projektu národní-
ho „Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací
soustavy v České republice (NIQES)“, financovaného ze
strukturálních fondů EU prostřednictvím OP VK, první
celoplošnou generální zkoušku ověřování výsledků žáků
na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol.
Do září 2012 mohly základní školy podávat prostřed-
nictvím systému šablon žádosti v rámci programu „EU
peníze školám“. Žádost o dotaci podalo 97,7 % škol mimo
Prahu, peníze z evropských fondů se tak dostaly téměř do
všech mimopražských škol. Celkem bylo vyplaceno cca
3,4 mld. Kč. Základní školy měly největší zájem o šablony
směřující k inovaci výuky prostřednictvím nových infor-
mačních technologií, v oblasti přírodních věd a zvyšující
čtenářskou a informační gramotnost žáků.
V roce 2012 bylo ukončeno dvouleté pokusné ověřová-
ní písma Comenia Script v 1. a 2. ročnících na 33 vybra-
ných základních školách. Na základě výsledků zjištěných
v rámci pilotního ověřování ministerstvo doporučilo, aby
25
26
školy pod názvem „EU peníze středním školám“. Do to-
hoto programu se zapojilo cca 92 % všech mimopražských
středních škol. Celkem bylo vyplaceno 1,4 mld. Kč.
Vyšší odborné školy se stejně jako v minulých letech
potýkaly s nedostatečným počtem uchazečů o studium,
způsobeným větší otevřeností vysokých škol.
V roce 2012 pokračovala finanční podpora škol z fi
nančních prostředků ESF v rámci Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím in-
dividuálních projektů národních zahájených zejména v ro-
ce 2009, např. v rámci již uvedených projektů „NIQES“,
„Kompetence I“, „Kompetence III“ a „EU peníze školám“.
V roce 2012 byly zahájeny další projekty, které navá-
zaly na zkušenosti z již ukončených projektů a pokraču-
jí v cílenější a intenzivněji zaměřené metodické činnos-
ti. V lednu 2012 byla zahájena realizace projektu „Rozvoj
a metodická podpora poradenských služeb – RAMPS
VIP III“. Projekt RAMPS navázal na projekty ESF „VIP-
Kariéra“ a „RŠPP-VIP II“. Cílem projektu je nastavit sys-
tém poradenských služeb jako integrovaný, vydefinovat
klíčové kompetence pracovníků v systému a navrhnout
jeho případnou restrukturalizaci.
V březnu 2012 byly zahájeny dva projekty, projekt
„UNIV 3“ a projekt „Kariérní systém – Kariéra“. Cílem
projektu „UNIV 3“ je zkvalitnit systém rekvalifikací ši-
rokou podporou procesu uznávání výsledků předcho-
zího učení a modernizací procesu akreditací programů
dalšího vzdělávání. Projekt „Kariéra“ řeší dlouhodobě
očekávaný kariérní systém v oblasti školství, který umož-
ní učitelům a ředitelům škol celoživotní zvyšování kvality
jejich práce s návazností na motivující systém odměňová-
ní podle transparentních pravidel.
V červnu 2012 byl zahájen projekt „Stáže ve firmách
– vzdělávání praxí“, hlavním cílem projektu je zavedení
inovativního systému dalšího vzdělávání prostřednictvím
stáží ve firmách a zvýšení uplatnitelnosti občanů na trhu
práce.
Další zahájený projekt „Aktivační centra“ je zaměřen
na vytváření podmínek pro zájmové vzdělávání žáků se
středně těžkým a těžkým mentálním postižením, postiže-
ním více vadami a autismem, kteří jsou žáky základních
škol speciálních.
Posledním projektem, s jehož realizací se započa-
lo v roce 2012, byl projekt „Podpora spolupráce škol
a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi -
POSPOLU“. Cílem projektu je podpořit spolupráci střed-
ních odborných škol a učilišť, a zvýšit tak kvalitu odbor-
ného vzdělávání.
2.2    Změny v organizačním a legislativním základu
vzdělávací soustavy v roce 2012
V průběhu roku 2012 došlo k řadě změn v oblasti právní
úpravy vzdělávací soustavy. Základní změnou byla novela
zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, střed-
ním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zá-
kon), ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem
č. 472/2011 Sb., na níž navázaly novelizace prováděcích
právních předpisů upravujících jednotlivé oblasti vzdě-
lávání. Významná byla i novela školského zákona vyhlá-
šená pod č. 370/2012 Sb., která přinesla novou podobu
společné části maturitní zkoušky. Významnými změna-
mi prošly i další právní předpisy, např. zákon č. 109/2002
Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve
školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve zně-
ní pozdějších předpisů, či zákon č. 563/2004 Sb., o peda-
gogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů. Podrobné přiblížení jednot-
livých změn podává následující přehled. V kapitole jsou
zahrnuty ty novely právních předpisů, které nabyly účin-
nosti v roce 2012, bez ohledu na datum jejich zveřejnění
ve Sbírce zákonů (tj. nabytí platnosti).
2.2.1    Změny školského zákona
V roce 2012 došlo k dvěma podstatným změnám školské-
ho zákona a byly novelizovány některé prováděcí předpisy.
Přijata byla i řada změn spíše technického charakteru, které
reagovaly na novely právních předpisů mimo gesci MŠMT.

úpravu zřizování a obsazení školské rady (pro vyšší
odbornou školu není nově nezbytné zřizovat samo-
statnou školskou radu).
V návaznosti na schválení zákona č. 295/2012 Sb., kte-
rým se měnil zákon o rozpočtovém určení daní, a jeho
dopad na obecní školství vyšším směřováním části podí-
lu na výnosech sdílených daní přímo za žákem, bylo při-
stoupeno k úpravě způsobu financování obecního škol-
ství (předškolních a základních škol), kdy bylo nezbytné
zrušit povinnost vzájemné úhrady neinvestičních výdajů
za žáky navštěvující školu v jiné obci. Finanční prostřed-
ky, které dosud byly předmětem úhrady neinvestičních
výdajů, byly zákonem č. 295/2012 Sb. směrovány přímo
do rozpočtu obce, která zřizuje základní nebo mateřskou
školu. Změna školského zákona byla provedena zákonem
č. 370/2012 Sb. Citovaná novela zároveň upravila novou
podobu společné části maturitní zkoušky. Legislativní
změny společné části maturitní zkoušky se týkaly pře-
devším zrušení třetího povinného zkušebního předmětu
(který měl být povinný od jarního zkušebního období ro-
ku 2013), sjednocení úrovní obtížnosti zkoušek společ-
né části maturitní zkoušky a hodnocení písemných prací
z českého jazyka a literatury hodnotiteli přímo na ško-
lách.
K dílčím změnám spíše technického charakteru patřily
následující novely školského zákona:

zákon č. 420/2011 Sb., který s účinností od 1. 1. 2012
reagoval na přijetí zákona o trestní odpovědnosti
právnických osob;

zákon č. 375/2011 Sb., který sladil terminologii záko-
na s právními předpisy z oblasti zdravotnické legislati-
vy (účinnost od 1. 4. 2012);

zákon č. 53/2012 Sb., který reagoval na změny v ob-
lasti právní úpravy dalšího vzdělávání (účinnost od
1. 4. 2012);

zákon č. 333/2012 Sb., jímž se měnil zákon o výko-
nu ústavní výchovy a ochranné výchovy (účinnost od
1. 11. 2012).
První významná změna, provedená s účinností (zá-
sadně) k 1. 1. 2012 zákonem č. 472/2011 Sb., reaguje na
komplexní zadání, vycházející z potřeb praxe a sledující
zejména eliminaci byrokratické zátěže škol a školských
zařízení. V průběhu přípravy byla významně doplněna
o novinky v oblasti předškolního vzdělávání. Novela se
zaměřila především na tyto aspekty:

podporu mateřských škol zřizovaných zaměstnavateli
pro děti zaměstnanců;

zjednodušení pravidel pro zpracování vlastního hod-
nocení školy;

umožnění poskytovat jazykovou přípravu k základní-
mu vzdělávání i cizincům z tzv. třetích zemí;

zpřesnění pravidel pro vyhlášení volných dní ředite-
lem školy;

zavedení možnosti rozšířit vyučovací dobu až na 40
hodin týdně v případě odborného výcviku a odborné
praxe středních škol;

podrobnější úpravu plnění povinné školní docházky
v zahraničí a v zahraničních školách na území České
republiky;

zrušení povinnosti vydávat výstupní hodnocení v po-
sledním roce plnění povinné školní docházky;

zavedení možnosti stanovit nařízením vlády obory
vzdělání s výučním listem i maturitní zkouškou;

změny v procesu přijímacího řízení na střední školy
a příznivější úpravu správního řízení o přijetí uchaze-
čů ke vzdělávání;

úpravu podmínek konání maturitních zkoušek;

zjednodušení podmínek fungování školské právnické
osoby;

zjednodušení postupu zápisu některých údajů do
školského rejstříku;

úpravu financování škol a školských zařízení zřizova-
ných MŠMT;

úpravu jmenování a odvolávání ředitelů škol a škol-
ských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí
a svazkem obcí, včetně zavedení institutu jejich funkč-
ního období;
27
28
2.2.2    Změny zákona o pedagogických pracovnících
Zákon č. 563/2004 Sb., stanovující obecnou úpravu před-
pokladů pro výkon činnosti pedagogických pracovníků,
jejich pracovní doby, dalšího vzdělávání a kariérního sys-
tému, se v průběhu roku 2012 změnil celkem třikrát.
Zákon č. 420/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 v sou-
vislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnic-
kých osob a řízení proti nim doplnil prokazování bezú-
honnosti pro účely podávání žádosti o udělení akreditace
vzdělávací instituci nebo vzdělávacímu programu k usku-
tečňování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Systematická úprava vymezení bezúhonnosti je stanove-
na ve společném ustanovení (§ 29a) pro dva následují-
cí účely: pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
(přesunuto z § 3) a pro získání akreditace vzdělávací in-
stituce nebo vzdělávacího programu.
Zákon č. 198/2012 Sb. s účinnosti od 1. 9. 2012 přine-
sl změny v získávání odborné kvalifikace pro činnost pe-
dagogických pracovníků s cílem zajistit větší prostupnost
mezi některými kategoriemi pedagogických pracovníků.
Zároveň byla do zákona doplněna nová úprava odbor-
né kvalifikace pro ty kategorie pedagogických pracovní-
ků, které odbornou kvalifikaci dosud upravenu neměly.
Zákonem byla též změněna úprava přímé pedagogic-
ké činnosti vykonávané nad rozsah stanovený ředitelem
školy a byla zpřesněna ustanovení týkající se akreditací
vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů v systému
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Zákon č. 333/2012 Sb. s účinností od 1. 11. 2012
provedl dílčí zpřesnění, když nahradil obecnější po-
jem „školské zařízení pro preventivně výchovnou péči“
konkrétnějším, ale již dříve existujícím druhem zařízení
„středisko výchovné péče“.
2.2.3    Změny zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné
péči ve školských zařízeních
Zákon č. 109/2002 Sb., který upravuje náhradní výchov-
nou péči o děti a nezaopatřené osoby v diagnostických
ústavech, dětských domovech, dětských domovech se
školou a výchovných ústavech a dále služby poskytované
středisky výchovné péče, byl novelami s účinností v ro-
ce 2012 dotčen celkem čtyřikrát, přičemž nejdůležitější
změny přinesl zákon č. 333/2012 Sb.
Zákon č. 352/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012
zrušil omezenou sedmiletou platnost psychologického
posudku vyžadovaného k prokázání psychické způsobi-
losti pedagogických pracovníků zařízení nebo střediska.
Jedná se o poslaneckou novelu.
Zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zá-
kony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních služ-
bách, zákona o specifických zdravotních službách a zá-
kona o zdravotnické záchranné službě, nabyl účinnosti
dnem 1. 4. 2014. Zákon č. 109/2002 Sb. byl touto novelou
terminologicky sladěn se zákonem o zdravotních služ-
bách.
Zákon č. 333/2012 Sb. nabyl účinnosti dnem
1. 11. 2012. Zcela zásadní změnou je předpokládané vyu-
žívání preventivně výchovné péče ve střediscích výchov-
né péče ve větším rozsahu a snížení počtu dětí v ústavní
péči tím, že bude kladen větší důraz na prevenci a pora-
denství. V souvislosti se zkracováním délky pobytu v za-
řízeních se také nově stanoví možnost poskytování spe-
ciálně pedagogických a psychologických služeb formou
ambulantní péče dětem pobývajícím mimo zařízení na
základě povolení ředitele zařízení.
Z dalších změn lze uvést zejména:

možnost poskytovat péči nezaopatřeným osobám,
které již byly z ústavní péče propuštěny, ale jejich ži-
votní situace vyžaduje přijetí zpět do zařízení, zejmé-
na v souvislosti s přípravou na budoucí povolání;

omezení možnosti poskytovat tzv. dobrovolné po-
byty dětí diagnostickým ústavem nejdéle do 31. srp-
na 2017 (tato úprava je založena na požadavku spe-
cializace jednotlivých typů zařízení, kdy diagnostický
ústav je zaměřen výhradně na diagnostiku, popřípadě
na následné metodické odborné služby směrem k za-
řízením);
2.2.4    Změny zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků
dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon
o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozděj-
ších předpisů, upravuje zejména ověřování dosaženého
vzdělání mimo vzdělávací systém (hodnotící standardy,
autorizované osoby, zkoušky ověřující dosažení odborné
způsobilosti). V roce 2012 byl dotčen dvěma novelami,
nejvýznamnější změny obsahoval zákon č. 53/2012 Sb.
Zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé záko-
ny v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách,
zákona o specifických zdravotních službách a zákona
o zdravotnické záchranné službě, nabyl účinnosti dnem
1. dubna 2012. Příloha zákona č. 179/2006 Sb. byla touto
novelou terminologicky sladěna se zákonem o zdravot-
ních službách.
Zákon č. 53/2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2012.
Zákon představuje první koncepční změnu zákona
č. 179/2006 Sb. a upravuje zejména následující oblasti:

změna názvu „dílčí kvalifikace“ na „profesní kvalifi-
kaci“;

umožnění podnikající fyzické osobě ustanovit autori-
zované zástupce;

posunutí minimální věkové hranice jako podmínky
pro konání zkoušky v rámci rekvalifikačního kurzu;

změna způsobu stanovování termínu konání zkoušky;

uznávání částí profesních kvalifikací, které již uchazeč
úspěšně absolvoval;

správní delikty autorizovaných osob.
2.2.5    Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifika-
ce a jiné způsobilosti státních příslušníků členských stá-
tů Evropské unie a některých příslušníků jiných států
a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné
kvalifikace), byl v roce 2012 významně dotčen zákonem
č. 52/2012 Sb.
Zákon č. 52/2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 17. břez-
na 2012. Tato novela se vztahuje ke směrnici Evropského
Parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných
kvalifikací a jejímu řádnému provedení v právním řádu
ČR, dále se novela týká vedení evidence uchazečů v re-
žimu dočasného či příležitostného výkonu regulovaného
povolání a současně se pokusila odstranit či vyjasnit usta-
novení zákona, jež dosud činila aplikační obtíže.
2.2.6    Změny prováděcích právních předpisů ke školskému zákonu
Změna vyhlášky o předškolním vzdělávání
Vyhláškou č. 214/2012 Sb. byly s účinností od 1. 7. 2012
provedeny změny týkající se organizace docházky do ma-
teřské školy. Bylo umožněno střídání dětí při zachování

konkretizace účelu poskytované preventivní péče,
specifikace příjemců preventivně výchovných služeb
a definice služeb střediska, jejichž cílem je poskytová-
ní všestranné preventivní pomoci, a to především for-
mou ambulantní péče, se zaměřením na snížení závaž-
nosti rizikového chování dětí;

možnost ředitele zařízení v zájmu spolupráce s orgá-
ny sociálně-právní ochrany dětí požadovat informace
o rodinných podmínkách dětí umístěných do zaříze-
ní, nahlížet do spisové dokumentace dítěte a při roz-
hodování o důležitých opatřeních vůči dítěti tyto po-
stupy konzultovat;
zavedení nového systému stanovení peněžitých čás-

tek, z nichž je vypočítáván příspěvek na úhradu péče,
kapesné, hodnoty osobního daru a věcné pomoci ne-
bo jednorázového peněžitého příspěvku při ukončení
pobytu v zařízení; zvolené řešení spočívá ve vypuštění
konkrétních částek ze zákona a v jeho stanovení naří-
zením vlády, přičemž do doby vydání nařízení se po-
stupuje podle dosavadních ustanovení zákona.
Zákon č. 401/2002 Sb., kterým se mění zákon
č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve zně-
ní pozdějších předpisů, a další související zákony, s účin-
ností od 1. 1. 2013 zakotvil povinnost zařízení a středi-
sek spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany dětí
v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte.
29
30
stávající kapacity mateřské školy. Dále byla vyhláška do-
plněna v oblasti proinkluzivních podmínek pro děti se
speciálními vzdělávacími potřebami. Úprava rovněž rea-
govala na změny v oblasti sociálního zabezpečení, což se
promítlo v ustanoveních týkajících se úplaty za předškol-
ní vzdělávání v mateřské škole.
Změna vyhlášky o základním vzdělávání a některých
náležitostech plnění povinné školní docházky
S účinností od 1. 9. 2012 (a částečně od 23. 7. 2013) došlo
vyhláškou č. 256/2012 Sb. ke změnám v organizaci pl-
nění povinné školní docházky v zahraničí a v zahraniční
škole na území ČR. Dále byly provedeny změny v mož-
nosti konání zkoušek v kmenové škole v ČR a zařazo-
vání žáků zpět do školy v ČR po návratu ze zahraničí.
Nově byly vytvořeny podmínky pro uznávání vzdělávání
poskytovaného právnickou či jinou osobou v zahraničí,
která v dohodě s MŠMT poskytuje občanům ČR v obdo-
bí plnění povinné školní docházky vzdělávání ve vzdě-
lávacím obsahu Český jazyk a literatura, Člověk a jeho
svět, Dějepis a Zeměpis, vztahujícím se k České repub-
lice. Další úpravy vyhlášky se týkaly zjednodušení textu
vyhlášky, snížení administrativní zátěže škol a větší mož-
nosti upravit organizaci vzdělávání a hodnocení výsledků
vzdělávání žáků podle podmínek školy.
Změna vyhlášky o organizaci přijímacího řízení ve
středních školách
Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnos-
ti o organizaci přijímacího řízení ve středních školách,
doznala změnu na základě vyhlášky č. 86/2012 Sb., a to
s účinností od 20. 3. 2013. Návrh zohlednil změny v přijí-
macím řízení, provedené na základě novely školského zá-
kona č. 472/2011 Sb. Úprava přijímacího řízení se týkala
zrušení zpracování výstupního hodnocení na základních
školách, zrušení možnosti vzít zpět zápisový lístek mimo
případy úspěšného odvolání, prodloužení doby, po kte-
rou je možné zápisový lístek odeslat, a termínu vyhlašo-
vání výsledků, od kterého vzniká uchazeči právo podat
odvolání. Současně se sjednotily termíny přijímacích
zkoušek do prvního ročníku středního vzdělávání v přijí-
macím řízení pro všechny formy vzdělávání, a to i do ná-
stavbového a zkráceného studia.
Změna vyhlášky o bližších podmínkách ukončování
vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
V návaznosti na doporučení odborné komise MŠMT,
která doporučila změny školského zákona v úpravě spo-
lečné části maturitní zkoušky, realizované zákonem
č. 370/2012 Sb., bylo nezbytné uskutečnit změnu na-
vazující právní úpravy maturitní zkoušky ve vyhlášce
č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdě-
lávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve zně-
ní pozdějších předpisů. Vyhláška č. 371/2012 Sb., kte-
rá nabyla účinnosti spolu s účinností změn týkajících se
společné části maturitní zkoušky ve školském zákoně dne
9. 11. 2012, upravila zejména:

vypuštění té části vyhlášky č. 177/2009 Sb., která upra-
vuje třetí povinnou zkoušku, neboť třetí povinná
zkouška společné části maturitní zkoušky byla vypuš-
těna i ze školského zákona;

umožnění konání písemné práce společné části matu-
ritní zkoušky již před ukončením posledního ročníku
středního vzdělávání a posunutí termínu pro podání
přihlášky k maturitní zkoušce;
 jednotlivých ustanovení vyhlášky byly vypuštěny
z
zmínky o úrovních obtížnosti zkoušky a navazující
ustanovení o úpravě konání zkoušky ve vyšší úrovni
obtížnosti;

hodnocení písemných prací z českého jazyka a litera-
tury žáků učiteli na školách a neodkladné oznamování
výsledků jednotlivých zkoušek žákům.
Změna vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Novela vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělává-
ní, ve znění pozdějších předpisů, provedená s účinností
od 31. 8. 2012 vyhláškou č. 279/2011 Sb., rozšířila okruh
účastníků činnosti školní družiny o děti z přípravných
Změna vyhlášky o školním stravování
S účinností od 1. 1. 2012 byla novelizována také vyhláška
č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších
předpisů. Novela, provedená vyhláškou č. 463/2011 Sb.,
přinesla především změny výše finančních limitů na ná-
kup potravin, které odrážejí růst cen potravin v souvis-
losti se změnou zákona o dani z přidané hodnoty. Novela
dále doplnila některé definice pojmů a zpřesnila vysvět-
livky obsažené v příloze stanovující výživové normy škol-
ního stravování.
Změna vyhlášky o organizaci školního roku
Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku,
ve znění pozdějších předpisů, byla změněna novelou
č. 111/2012 Sb., s účinností od 5. 4. 2012. Cílem novely
byl posun termínu vydání vysvědčení žákům v závěreč-
ném ročníku středního vzdělávání, a to v návaznosti na
úpravu termínu pro didaktické testy a písemné práce spo-
lečné části maturitní zkoušky.
Změna vyhlášky o některých dokladech o vzdělání
Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdě-
lání, ve znění pozdějších předpisů, byla s účinností
od 1. 1. 2012 novelizována vyhláškou č. 431/2011 Sb.
Jednalo se o technickou změnu, jejímž cílem bylo odstra-
nit nedostatky překladu vzoru polské varianty vysvědčení
o maturitní zkoušce.
Změna vyhlášky o dokumentaci škol a školských zaří
zení
Vyhláška č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských
zařízení, ve znění pozdějších předpisů, byla novelizována
vyhláškou č. 29/2012 Sb., a to s účinností od 31. 1. 2012.
V návaznosti na zrušení Ústavu pro informace ve vzdělá-
vání, který zajišťoval shromažďování údajů ze školních ma-
trik a dokumentace škol a školských zařízení podle škol-
ského zákona, došlo k převedení této činnosti na MŠMT.
Tato skutečnost byla do vyhlášky promítnuta variantním
způsobem, tj. tak, že databázi údajů spravuje napříště mi-
nisterstvo, anebo jím zřízená a pověřená právnická osoba.
Změna vyhlášky, kterou se stanoví náležitosti dlouho
dobých záměrů a výročních zpráv
Vyhláška č. 15/2005 Sb. byla novelizována v návaznos-
ti na novelu školského zákona provedenou zákonem
č. 472/2011 Sb. Hlavní změnou bylo zrušení části čtvr-
té, obsahující úpravu vlastního hodnocení školy, neboť
novelizovaný školský zákon zrušil zmocnění minister-
stva k vydání prováděcího právního předpisu v této ob-
lasti. Spolu s tím byl změněn i název vyhlášky. Současně
byla upravena ustanovení týkající se přípravy dlouho-
dobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací sousta-
vy v zájmu větší volnosti při zpracování těchto materiálů.
Novela byla provedena s účinností od 1. 7. 2012 vyhláš
kou č. 195/2012 Sb.
2.2.7    Změna vyhlášky o podrobnostech stanovených k provedení
zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
Vyhláška č. 110/2012 Sb. s účinností od 1. 4. 2012 v ná-
vaznosti na novelu zákona o uznávání výsledků dalšího
vzdělávání (č. 53/2012 Sb.) nově stanovuje náležitosti zá-
znamu o průběhu a výsledku zkoušky a vzhled formulá-
řů osvědčení o úspěšném absolvování zkoušky a získání
profesní kvalifikace.
2.2.8    Právní předpisy mimo gesci MŠMT
Od 1. ledna 2012 nabylo účinnosti nařízení vlády
č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006
Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných služ-
bách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Tato nove-
la představovala dvě zásadní změny v oblasti odměňování
pedagogických pracovníků:
tříd základní školy a děti zařazené do přípravného stup-
ně základní školy speciální. Dále přinesla ještě drobnější
změny, například promítnutí legislativních změn v oblas-
ti sociálního zabezpečení do osvobození od úplaty za zá-
jmové vzdělávání.
31
32

Pro pedagogické pracovníky byla zavedena jednotná
stupnice platových tarifů, bez rozlišení dosažení od-
borné kvalifikace nebo dosaženého stupně vzdělání.
Dosavadní úprava, kdy existovaly pro pedagogické
pracovníky dvě samostatné stupnice platových tarifů
(pedagogickým pracovníkům, kteří získali odbornou
kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu a kte-
ří dosáhli vysokoškolského vzdělání v akreditovaném
bakalářském nebo magisterském studijním programu,
příslušel platový tarif podle vyšší stupnice platových
tarifů, a pedagogickým pracovníkům, kteří nezískali
odbornou kvalifikaci podle zvláštního právního před-
pisu, nebo kteří tuto kvalifikaci získali, avšak nedo-
sáhli vysokoškolského vzdělání v akreditovaném ba-
kalářském nebo magisterském studijním programu,
příslušel platový tarif podle nižší stupnice platových
tarifů), činila velké aplikační problémy a jevila se jako
diskriminační.

Byla zrušena pro všechny pedagogické pracovníky
výjimka z ustanovení § 6 o zvláštním způsobu urče-
ní platového tarifu. Na všechny pedagogické pracov-
níky se tak vztahuje ustanovení, podle kterého může
zaměstnavatel zaměstnanci určit platový tarif v rám-
ci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až
nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Dosud
toto ustanovení mohlo být použito jen u pedagogické-
ho pracovníka, který vykonává uměleckoprůmyslovou
činnost nebo činnost trenéra.
2.3    Regionální školství
2.3.1    Vzdělávací soustava
Školy a školská zařízení jsou zařazeny do veřejné
ho seznamu, tzv. školského rejstříku, podle školské-
ho zákona20. Dětem, žákům a studentům škol zařaze-
ných v rejstříku garantuje MŠMT odpovídající vzdělání
20    ákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyš-
Z
ším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
daného stupně, pro který je škola určena. V praxi to zna-
mená, že vzdělání získané na školách soukromých a cír-
kevních je rovnoprávné se vzděláním na školách zřizo-
vaných MŠMT, jinými resorty, obcemi a kraji s garancí
MŠMT.
Zhruba počátkem nového tisíciletí, ve větší míře od
roku 2003, probíhá proces slučování škol tak, aby velikost
institucí umožnila jejich efektivní a ekonomické fungo-
vání. Školský zákon dovoluje, aby pod jedním právním
subjektem působily různé druhy škol a školských zařízení
téhož zřizovatele, takže v případě malých obcí bylo mož-
no spojit do jedné instituce i mateřskou a základní školu.
Kraje jakožto zřizovatelé sdružovaly i některé střední ško-
ly různého druhu vzdělávání či oborového zaměření, kte-
ré sice právní subjektivitu měly, ale byly příliš malé a je-
jich provoz nebyl dostatečně ekonomický.
Nejběžnější právní formou veřejných škol je forma
příspěvkové organizace. Školy zřízené v této právní formě
spravují majetek svěřený zřizovatelem (jímž je stát, kraj
nebo obec), dostávají od něho příspěvky na svou činnost
a jsou většinou neziskové.
Školy zřizované ministerstvy nebo orgány územní
samosprávy (veřejné školy) mohou mít právní formu:
a) říspěvkové organizace nebo školské právnic-
p
ké osoby (jsou-li zřizovány krajem, obcí nebo
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy)
nebo
b) rganizační složky státu (jsou-li zřizovány Mini
o
sterstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Mini
sterstvem spravedlnosti).
Školy zřizované registrovanými církvemi a nábo
ženskými společnostmi (církevní školy) jsou zřizovány
většinou v právní formě školské právnické osoby. Školská
právnická osoba je novou právní formou neziskové orga-
nizace, která byla zavedena školským zákonem a jejíž čin-
nost je omezena na oblast vzdělávání.
Soukromé školy jsou školy, které zřizují právnické
osoby odlišné od výše uvedených, nebo fyzické osoby.
Převažují u nich právní formy, které upravuje obchodní
podíl právních subjektů s jedním druhem
školy na celkovém počtu právních subjektů
5 920
5 873
5 759
5 815
77 %
5 000
76 %
74,8 %
4 000
75 %
74,5 %
74,0 %
73,4 %
3 000
2 084
2 038
2 007
1 991
2 000
1 000
70 %
2009/10
2010/11 2011/12
547
600
Komentář:
1) Školy zřizované registrovanými církvemi
a náboženskými společnostmi a soukromé školy.
Zdroj: MŠMT
525
520
567
2012/13
586
95 %
94 %
500
podíl právních subjektů s jedním druhem
školy na celkovém počtu právních subjektů
93 %
92 %
400
300
91 %
89,3 %
90 %
88,7 %
89 %
200
88,1 %
100
73 %
71 %
Graf 6
Neveřejné právní subjekty1) vykonávající
činnost školy v letech 2008/09 až 2012/13
74 %
72 %
2008/09
právní subjekty s více druhy škol
73,1 %
2 085
0
Zdroj: MŠMT
právní subjekty s jedním druhem školy
78 %
5 664
62
67
74
87,6 %
80
86,6 %
91
88 %
87 %
86 %
85 %
0
2008/09
zákoník (např. společnosti s ručením omezeným, akciové
společnosti apod.). Mohou však využívat i formy obecně
prospěšné společnosti a nově i formy školské právnické
osoby.
V období 2008/09–2012/13 se počet samostatných
právních subjektů vykonávajících činnost školy (mateř-
ské, základní, střední a vyšší odborné školy a konzerva-
toře) snižoval pouze v případě veřejných škol, u soukro-
mých a církevních škol došlo k mírnému navýšení.
2009/10
2010/11
2011/12
2012/13
Ve školním roce 2012/13 působilo v regionálním škol-
ství celkem 8 426 samostatných právních subjektů vyko-
návajících činnost školy (z původních 8 493 ve školním
roce 2008/09). Ve školním roce 2012/13 působilo o 94 ve-
řejných právních subjektů vykonávajících činnost ško-
ly méně než ve školním roce 2011/12. U neveřejných
právních subjektů zřizovaných soukromníkem a církve-
mi naopak opět došlo k meziročnímu nárůstu jejich po-
čtu, a to o 30 právních subjektů (ve školním roce 2011/12
právní subjekty s více druhy škol
právní subjekty s jedním druhem školy
6 000
Veřejné právní subjekty vykonávající
činnost školy v letech 2008/09 až 2012/13
Graf 5
33
34
se jednalo o navýšení o 26 ve srovnání se školním rokem
2010/11).
Více než čtvrtina (necelých 26 %) samostatných práv-
ních subjektů bez ohledu na zřizovatele provozuje více
druhů škol. Z pohledu zřizovatele více druhů škol provo-
zuje 26,9 % veřejných právních subjektů a 13,4 % soukro-
mých a církevních škol. Nejvíce se vyskytuje kombinace
mateřských a základních škol. Výjimkou není ani kombi-
nace tří druhů škol působících pod jedním právním sub-
jektem.
2.3.2    Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání zajišťují mateřské školy, je-
jichž počet se stále zvyšuje v důsledku zvyšujícího
se počtu dětí věkové skupiny, pro niž je předškolní
vzdělávání určeno. Ve školním roce 2012/13 vzros-
tl meziročně počet mateřských škol o 80 (na 5 011
škol).

V mateřských školách se vzdělávalo 354 340 dětí, te-
dy o 11,8 tis. více než v předchozím roce.

Mateřské školy vykázaly vysoký počet žádostí
o vzdělávání v mateřské škole, kterým nebylo vy-
hověno, což narušuje princip rovného přístupu dětí
k předškolnímu vzdělávání a tím i plynulé zapojení
rodičů dítěte na trhu práce.
Cílem předškolního vzdělávání je rozvoj osobnosti dí-
těte v předškolním věku, podílet se na jeho zdravém ci-
tovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení zá-
kladních pravidel chování, základních životních hodnot
a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání napomáhá
vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem
do základního vzdělávání a poskytuje speciálně peda-
gogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími po-
třebami. Tento typ vzdělávání poskytují mateřské školy,
mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími po-
třebami, mateřské školy při zdravotnickém zařízení, pří-
pravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním na
základních školách a přípravné stupně základních škol
speciálních.
V současné době se předškolní vzdělávání řídí Rám
covým vzdělávacím programem pro předškolní vzdě-
lávání (RVP PV), který vymezuje hlavní požadavky,
podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dě-
tí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pe-
dagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institu-
cích zařazených do rejstříku škol a školských zařízení.
Jsou závazná pro všechny typy uvedené výše. RVP PV
byl vydán s účinností od 1. 3. 2005 opatřením ministry-
ně školství č. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005 (školy od
1. 9. 2007 postupují podle svých ŠVP vytvořených po
dle RVP PV) a s platností nového školského zákona21 se
stal závazným dokumentem nejen pro pedagogy, ale ta-
ké pro zřizovatele vzdělávacích institucí a jejich odbor-
né a sociální partnery. Koncepce předškolního vzdělá-
vání je založena na týchž zásadách, jako ostatní úrovně
vzdělávání: je orientována k tomu, aby si dítě od útlého
věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získá-
valo tak předpoklady pro celoživotní vzdělávání, umož-
ňující mu se snáze a spolehlivěji uplatnit ve společnosti
znalostí.
Zmíněný RVP PV stanovuje elementární vzdělanost-
ní základ, na který může navazovat základní vzdělávání,
a jako takový představuje zásadní východisko pro tvor-
bu školních vzdělávacích programů a jejich uskutečňová-
ní. Je otevřený pro školu, učitele i pro děti a vytváří tak
podmínky k tomu, aby každá škola, resp. pedagogický
sbor, jakákoli odborná pracovní skupina, profesní sdru-
žení či každý jednotlivý pedagog mohli – za předpokla-
du zachování společných pravidel – vytvářet a realizovat
svůj vlastní školní vzdělávací program. K RVP PV byly
přidány formou přílohy č. 1 Konkretizované očekávané
výstupy, vydané opatřením ministra školství, mládeže
a tělovýchovy č. 12963/2012-22 s účinností od 1. 9. 2012.
21    ákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyš-
Z
ším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
a počet zájemců výrazně roste, což je způsobeno zejmé-
na růstem počtu narozených dětí, který započal v roce
2002. Zcela v souladu s tímto trendem však nebyl vývoj
počtu mateřských škol, který do roku 2007/08 klesal, v le-
tech 2007/08–2008/09 více méně stagnoval (4 808 a 4 809
škol), a teprve od roku 2009/10 lze pozorovat nárůst po-
čtu mateřských škol na 4 826. Ve školním roce 2012/13 již
počet mateřských škol vzrostl na 5 011. Zmíněný dočas-
ný pokles v předchozích letech však nemusel nutně zna-
menat jejich faktický úbytek, mohlo jít jen o sloučení více
mateřských škol pod jeden právní subjekt. Konečné zvý-
šení počtu mateřských škol je reakcí na rostoucí poptáv-
ku. Zatímco ve školním roce 2007/08 navštěvovalo ma-
teřskou školu 291 194 dětí, v roce 2008/09 přesáhly počty
dětí v mateřských školách hranici tří set tisíc (301 620 dě-
tí) a tento nárůst dále pokračuje (při průměrném tempu
růstu kolem 4 % ročně) až do roku 2012/13, kdy se počet
dětí v mateřských školách zvýšil na 354 340. Rostoucí je
v průběhu sledovaného období počet dětí připadající na
jednu mateřskou školu; v roce 2011/12 tak v průměru při-
padá na mateřskou školu 70,1 dětí, přičemž ještě v roce
2007/08 to bylo přibližně 60 dětí. V průběhu sledované-
ho období se nepatrně zvyšuje také průměrný počet dětí
na jednu třídu (z 22,9 na 23,7), avšak v tomto případě zde
existuje omezení a ze zákona se třída mateřské školy na-
plňuje do počtu 24 dětí (podle vyhlášky22 však může zři-
zovatel školy povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, a to
až o čtyři děti).
Mateřské školy navštěvuje 77 % všech tříletých dětí
(okolo 76–77 % se tento podíl pohyboval i v předcho-
zích letech), 88,7 % všech čtyřletých dětí (tento podíl se
snižuje; ještě v roce 2007/08 činil téměř 91 %) a 90,6 %
všech pětiletých dětí (i zde dochází k poklesu; v roce
2007/08 šlo o 93,2 %). Mateřské školy však navštěvují
i děti mladší tří let; jejich podíl na odpovídající popu-
laci vzrostl od roku 2007/08 z 24,8 % na 27,5 % v roce
22    yhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vy-
V
hlášky č. 43/2006 Sb.
Tyto konkretizované očekávané výstupy rozpracovávají
a zpřesňují jednotlivé výstupy v rámci vzdělávacích ob-
lastí v RVP PV. Mají napomoci pedagogům při naplňo-
vání vzdělávacích cílů a upřesňují požadavky na jednotli-
vé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak,
aby bylo jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci před-
školního vzdělávání dokázat.
Předškolní vzdělávání je institucionálně zajišťováno
mateřskými školami, popř. je realizováno v přípravných
třídách základních škol. Mateřská škola je legislativně
zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy.
V procesu vzdělávání i v jeho organizaci se proto řídí ob-
dobnými pravidly jako školy ostatní.
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve vě-
ku zpravidla od tří do šesti (sedmi) let a je nepovinné.
Mateřská škola se organizačně dělí na třídy. Do tříd je
možno zařazovat děti stejného či různého věku a vytvá-
řet třídy věkově homogenní, anebo věkově heterogenní.
Stejně tak je možné do tříd běžných mateřských škol za-
řazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami a vy-
tvářet třídy integrované. Poskytování předškolního vzdě-
lávání je podle školského zákona veřejnou službou.
Docházka dětí do mateřských škol je většinou zpoplat-
něna, pouze vzdělávání v posledním roce před zahájením
povinné školní docházky je v mateřských školách zřizo-
vaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí po dobu
12 měsíců bezplatné (§ 123 odst. 2 školského zákona, ve
znění pozdějších předpisů). Pokud je však dítěti udělen
odklad školní docházky, je pro něj již tento rok zpoplat-
něn. Děti v posledním roce před zahájením povinné škol-
ní docházky jsou ze zákona přednostně přijímány k před-
školnímu vzdělávání (§ 34 odst. 4 školského zákona, ve
znění pozdějších předpisů), aby se ještě před vstupem do
základní školy vyrovnaly případné rozdíly mezi dětmi
v komunikativních dovednostech a úrovni rozvoje myš-
lení, a zamezilo se tak případným problémům s jejich in-
tegrací v základních školách.
Přestože je předškolní vzdělávání nepovinné a u větši-
ny dětí je poskytováno za úplatu, je o něj značný zájem
35
36
2010/11, v roce 2011/12 však došlo k mírnému pokle-
su na 26,6 % a ve školním roce 2012/13 byl podíl dětí
mladších tří let 27,4 %. Podíl šestiletých a starších dětí
na populaci šestiletých se v mateřských školách v rámci
sledovaného období pohybuje kolem 21 %, maxima by-
lo dosaženo v roce 2008/09 při podílu 21,5 %. Ve škol-
ním roce 2012/13 došlo k mírnému poklesu na 18,3 %,
což lze považovat za pozitivní stav. Téměř ve všech vě-
kových skupinách však dochází v absolutním vyjádření
k nárůstu počtu dětí, výjimku tvoří skupina šestiletých
a starších, kde absolutní počty dětí navštěvujících ma-
teřskou školu od roku 2007/08 do roku 2009/10 klesaly
(z 20 347 na 20 033), avšak od roku 2010/11 došlo k ná-
růstu – v roce 2011/12 dosáhl počet šestiletých a star-
ších dětí navštěvující mateřské školy 21 831 a ve školním
roce 2012/13 opět k poklesu na 19 886 dětí. Ve skupině
dětí mladších 3 let došlo mezi lety 2010/11 a 2011/12
k poklesu z 33 040 na 31 355 dětí, v roce 2012/13 k mír-
nému nárůstu na 31 951 dětí.
Poptávka po docházce do mateřských škol není zda-
leka uspokojována a i přes nárůst počtu škol i tříd je
stále více žádostí o přijetí do mateřské školy odmítá-
no: v roce 2007/08 bylo odmítnuto 13 409 žádostí; v ro-
ce 2008/09 se jednalo o 19 996 odmítnutých žádostí;
v roce 2009/10 činil počet žádostí o přijetí do mateř-
ské školy, jimž nebylo vyhověno, 29 632, v roce 2010/11
již 39 483 a v roce 2011/12 bylo odmítnuto 49 186 žá-
dostí o přijetí do mateřské školy, což je 3,7 krát ví-
ce, než v roce 2007/08. V posledním sledovaném ro-
ce – 2012/13 – bylo zamítnuto celkem 59 tisíc žádostí
o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Je však třeba po-
znamenat, že rodiče své děti stále častěji přihlašují do
více mateřských škol nebo žádají o přijetí dětí výrazně
mladších tří let, a proto lze předpokládat, že celkový
počet dětí, které nebyly do mateřské školy přijaty, je vý-
sledně o něco nižší.
Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. dě-
tem se zdravotním postižením, zdravotním znevý-
hodněním nebo sociálním znevýhodněním (dále jen
děti se SVP) je poskytována speciální pedagogická pé-
če. Informační, diagnostickou, poradenskou a meto-
dickou činnost zajišťují a pedagogicko-psychologické
služby poskytují školská poradenská zařízení (pedagogic-
ko-psychologické poradny a speciálně pedagogická cent-
ra). Speciální vzdělávání může probíhat ve třídách či ško-
lách samostatně zřízených pro žáky se SVP a poskytuje
se i dětem zařazeným do mateřských škol zřízených při
dětských domovech či diagnostických ústavech. V ro-
ce 2012/13 bylo celkem 110 mateřských škol samostatně
zřízených pro žáky se SVP a navštěvovalo je 3 383 dětí.
Dalších 4 499 dětí pak navštěvovalo speciální třídy v běž-
ných mateřských školách. Kromě speciálních tříd však
mohou být děti se SVP integrovány také do běžných tříd.
S určitým zdravotním postižením bylo v mateřských ško-
lách v roce 2012/13 celkem 9 767 dětí (tj. 2,8 % z celko-
vého počtu dětí v mateřských školách) a z toho jich bylo
2 156 individuálně integrováno v běžných třídách mateř-
ských škol.
Střední délka vzdělávání v mateřských školách činí
přibližně 3 roky, a to stabilně ve všech uvedených letech.
Došlo zde jen k velmi nepatrnému poklesu z 3,05 roku
v letech 2007/08 a 2008/09 na 2,95 roku v roce 2012/13.
Výrazná většina mateřských škol je zřizována obcemi
(94,5 %), což zajišťuje odpovídající dostupnost předškol-
ního vzdělávání. Přesto je však hustota sítě mateřských
škol v jednotlivých regionech České republiky odlišná.
Tyto odlišnosti mohou být dány mírou koncentrace vel-
kých měst, nebo naopak malých obcí v regionu, ale svou
roli zde může hrát také sloučení škol pod jeden právní
subjekt. Největší mateřské školy podle průměrného počtu
dětí najdeme v Praze (více než 109 dětí na jednu školu),
v kraji Moravskoslezském (téměř 85 dětí), Karlovarském,
Ústeckém a Jihočeském (74–77 dětí). Menší mateřské
školy (v průměru okolo 60 dětí na jednu školu), jejichž
velikost je ale kompenzována hustším rozmístěním, se
pak nacházejí v moravských a východočeských krajích
(v kraji Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém
a v kraji Vysočina).
Tabulka 6
Zdroj: MŠMT
počet dětí
z toho dívky
počet tříd
počet škol
učitelé (přepočtené počty)
z toho ženy
průměrný počet dětí na školu
průměrný počet dětí na třídu
průměrný počet dětí na
úvazek učitele
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
301 620 314 008 328 612 342 521 354 340
144 502 150 613 157 799 164 387 170 705
13 035 13 452 13 988 14 481 14 972
   4 809 4 826 4 880 4 931 5 011
    23 567,8 24 584,3 25 736,8 26 780,6 27 739,2
     23 533,4 24 542,2 25 670,6 26 687,7 27 627,9
62,72 65,07 67,34 69,46 70,71
23,14 23,34 23,49 23,65 23,67
12,80 12,77 12,77 12,79 12,77
Tabulka 7
MŠ – podíl dětí ve vybraných věkových
kategoriích na odpovídající populaci v letech
2008/09 až 2012/13
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Podíl dětí mladších 3 let navštěvujících mateřskou
školu z populace 2letých
26,7 % 27,5 % 25,9 % 26,7 %
26 384 30 800 33 040 31 355 31 951
106 518 115 180 120 290 121 285 119 504
Podíl dětí ve věku 5 let navštěvujících mateřskou 92,8 % 91,4 % 91,4 % 89,1 % 88,2 %
         školu z populace 5letých
Počet dětí ve věku 5 let navštěvujících MŠ 87 927 90 320 94 775 96 959 104 369
         Počet osob ve věku 5 let v populaci 94 785 98 791 103 653 108 766 118 385
Podíl dětí ve věku 6 let a starších navštěvujících
          mateřskou školu z populace 6letých
Komentář:
Velikost populace podle stavu vždy k 31. 12. příslušného roku.
Zdroj:MŠMT, ČSÚ
24,8 % 21,5 % 21,1 % 21,0 % 21,2 % 18,3 %
Počet dětí ve věku 6 let a starších navštěvujících MŠ 20 150 20 033 20 717 21 831 19 886
           Počet osob ve věku 6 let v populaci 93 899 94 995 98 791 102 953 108 825
Počet dětí mladších 3 let navštěvujících MŠ
Počet osob ve věku 2 let v populaci
Tabulka 8
Střední délka vzdělávání v mateřských školách Střední délka vzdělávání v MŠ
v letech 2008/09 až 2012/13
Zdroj: MŠMT
2008/09
3,05
2009/10
3,04
2010/11
3,03
2011/12
2,96
2012/13
2,95
MŠ – počet škol, tříd, dětí, učitelů
a poměrové ukazatele v letech 2008/09
až 2012/13
37
38
2.3.3    Základní vzdělávání
 školním roce 2012/13 vzdělávalo žáky 4 095 zá-
Ve
kladních škol, což je o 16 méně než v předchozím
roce.

Počet žáků 1. stupně základních škol meziročně
vzrostl o 13,8 tis. žáků na 488,1 tis.

Postupně se zastavuje pokles počtu žáků 2. stupně
základní školy, v roce 2012/13 navštěvovalo 2. stu-
peň 319,8 tis. žáků, což je o 471 žáků méně než
v předchozím roce.

V důsledku menšího počtu škol a zastavení pokle-
su počtu žáků mírně vzrostla i průměrná velikost
třídy 2. stupně základní školy, v roce 2012/13 se ve
třídě vzdělávalo v průměru 19,3 žáka, což je nárůst
o 0,3 žáka proti předchozímu roku, ale zároveň mír-
ný pokles (o 0,4 žáka) za posledních pět let.

Průměrný počet žáků ve třídě 1. stupně základní
školy mírně vzrostl (19,4 žáka).
 odkladu povinné školní docházky nastupuje do
Po
základní školy 19,9 % dětí.

Podíl počtu žáků plnících povinnou školní docház-
ku na víceletých středních školách a konzervatořích
vzhledem k počtu žáků v ročnících odpovídajících
2. stupni základních škol činí 13 %. Na tyto ško-
ly odešlo v roce 2012/13 ze základních škol celkem
9,2 tis. žáků.
Pod pojmem základní vzdělávání rozumíme vzdělávání
v základních školách, včetně škol zřízených pro žáky se
zdravotním postižením (§ 46, § 47, § 48 a § 48a školského
zákona) v oborech Základní škola nebo Základní škola
speciální. Cíle základního vzdělávání definuje § 44 škol-
ského zákona.
Na základních školách plní žáci povinnou školní do-
cházku (§ 36 – § 43 školského zákona). Primární vzdě-
lávání plní naprostá většina žáků na 1. stupni základní
školy. Po jeho absolvování se možnosti plnění povinné
školní docházky rozšiřují, žáci mohou využít i dalších
vzdělávacích cest. Kromě pokračování ve vzdělávání na
2. stupni základní školy mohou žáci přejít do oborů vzdě-
lání víceletých gymnázií a oborů vzdělání konzervato-
ří, které jsou určeny zvláště umělecky nadaným žákům.
Možnosti plnění povinné školní docházky v oborech
vzdělání víceletých gymnázií nebo konzervatoří využívá
zhruba jedna desetina žáků v příslušné věkové skupině.
Podíl žáků plnících povinnou školní docházku ve všech
typech škol na populaci ve věku 6–14 let ve školním roce
2012/13 činil 98,6 %.
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením (§ 16, odst.
2 a 3 školského zákona) probíhá prostřednictvím jejich
individuální integrace do běžných tříd základních škol,
nebo skupinové integrace do speciálních tříd v běžných
základních školách (§ 16, odst. 8 a 10 školského zákona).
Další možností je jejich vzdělávání ve školách, které
jsou zřízeny pro žáky se zdravotním postižením (§ 16,
odst. 8 a § 48 školského zákona). Na 1. stupni základní
školy lze využít i tzv. individuální vzdělávání (§ 41 škol-
ského zákona), které se uskutečňuje bez pravidelné účasti
ve vyučování ve škole (žáci chodí do školy jen na pololet-
ní přezkoušení).
Vzdělávání žáků se sociálním a zdravotním znevýhod-
něním by mělo probíhat v souladu s ustanoveními škol-
ského zákona v běžných základních školách. Je nezbytné
podporovat tuto cílovou skupinu již v období předškolní
přípravy a také se zaměřit na školní úspěšnost v průběhu
povinné školní docházky.
Vzdělávání v základních školách (včetně základních
škol zřízených pro žáky se zdravotním postižením) pro-
bíhá od roku 2007 na základě školních vzdělávacích pro-
gramů (tvorba ŠVP je plně v kompetenci ředitele školy).
ŠVP jsou školami sestavovány na základě Rámcového
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který
byl vydán MŠMT 1. února 2005 (podle § 4 školského zá-
kona), jehož součástí je i úprava podmínek vzdělávání žá-
ků se speciálními vzdělávacími potřebami (RVP ZV, část
Základní školy – počet základních škol, tříd,
žáků a učitelů v letech 2008/09 až 2012/13
školy 1. stupeň
třídy 1. stupeň
žáci 1. stupeň
učitelé 1. stupně přepočtení na plné úvazky
podíl žáků 1. stupně na populaci 6–10 let
školy 2. stupeň
třídy 2. stupeň
žáci 2. stupeň
učitelé 2. stupně přepočtení na plné úvazky
podíl žáků 2. stupně na populaci 11–14 let
Zdroj: MŠMT
školy – celkem
třídy – celkem
žáci – celkem
učitelé přepočtení na plné úvazky – celkem
podíl žáků celkem na populaci 6–14 let
D, kap. 8). RVP ZV byl již několikrát MŠMT doplňován
nebo upravován23.
Možnosti základního vzdělávání jsou v České repub-
lice velmi dobře zajištěny – síť základních škol je dosta-
tečně hustá a umožňuje většině žáků docházku v blízkém
okolí místa bydliště, rozdílné způsoby vzdělávání v zá-
kladních školách současně umožňují vybrat školu, kte-
rá nejlépe vyhovuje zaměření a povaze dítěte. Přes pokles
počtu základních škol v posledních letech je jejich počet
stále dostatečný. Pokles počtu škol je způsoben jednak je-
jich rušením, jednak slučováním škol do větších právních
subjektů. Ve školním roce 2012/13 bylo v rejstříku škol
a školských zařízení evidováno 4 095 základních škol, tzn.
o 16 škol méně než v předchozím školním roce. Ačkoliv
23    iz např. http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/
V
prehled-upravy-rvp-zv.
2008/09 2009/10
1. stupeň
4 108
4 098
24 325
24 521
458 198
460 754
27 529,2 27 634,9
100,5
99,8
2. stupeň
2 760
2 755
18 173
17 420
357 817
333 705
31 963,1 30 782,4
92,7
90,3
ZŠ celkem
4 133
4 125
42 498
41 941
816 015
794 459
59 492,3 58 417,3
96,9
95,6
2010/11 2011/12 2012/13
4 096 4 089 4 074
24 703 25 277 25 187
465 380 474 327 488 106
27 796,0 28 114,6 28 374,9
98,8 98,7 98,0
2 749 2 738 2 718
17 017 16 828 16 552
324 106 320 315 319 844
30 227,0 29 700,2 29 294,0
89,5 88,7 88,3
4 123 4 111 4 095
41 720 42 105 41 739
789 486 794 642 807 950
58 023,0 57 814,8 57 668,9
94,8 94,4 93,9
počet ZŠ stále klesá, na průměrné velikosti školy se to
příliš neprojevilo. V roce 2012/13 navštěvovalo základ-
ní školy 808 tis. žáků, což představuje přibližně 197 žá-
ků na školu, přičemž ve školním roce 2011/12 byla prů-
měrná velikost školy 193 žáků. Průměrná velikost školy
na 1. stupni ZŠ ve školním roce 2012/13 činila 119 žáků,
tedy přibližně o tři žáky na školu více než v předchozím
roce. Na 2. stupni základních škol činila ve školním roce
2012/13 průměrná velikost školy 118 žáků, což ve srovná-
ní s předchozím školním rokem představuje nárůst o jed-
noho žáka na školu.
Počet žáků na 1. stupni základních škol ve školním
roce 2012/13 činil 488,1 tis. a ve srovnání s předchozími
školními roky stále více vzrůstá (cca o 13,8 tis. žáků). Růst
počtu žáků na 1. stupni se dá předpokládat i v následují-
cích letech, trend je způsoben nárůstem počtu živě naro-
zených dětí od počátku 21. století. Počet žáků na 2. stupni
Tabulka 9
39
40
základních škol ve školním roce 2012/13 činil 319,8 tis.,
přičemž jejich počet v předchozích letech klesal velmi vý-
razně (mezi školními roky 2008/09 a 2009/10 o 24,1 tis.
žáků, mezi školními roky 2009/10 a 2010/11 o 9,6 tis. žá-
ků, mezi školními roky 2010/11 a 2011/12 o 3,8 tis. žá-
ků). Pokles počtu žáků se zpomaluje – mezi roky 2011/12
a 2012/13 činil pouze 461 žáků. Nárůst počtu žáků 2. stup-
ně můžeme očekávat nejdříve ve školním roce 2014/15,
výrazněji se projeví až v letech následujících.
Síť základních škol České republiky odráží potřeby
jednotlivých krajů v oblasti základního vzdělávání, při-
čemž vychází z celkového charakteru regionu – v regio-
nech s vyšší koncentrací malých obcí je více malých škol,
v regionech s vyšší koncentrací obyvatelstva ve větších
městech existuje více škol velkých. V průměru v České
republice připadá na 100 dětí ve věku 6–14 let 0,5 základ-
ní školy. Dostupnost základního vzdělávání je v jednotli-
vých krajích velmi dobrá.
V oblasti základního školství působí i soukromé a cír-
kevní základní školy. Jejich podíl na celkovém počtu zá-
kladních škol zdaleka nedosahuje podílu, jaký je u škol
středních; podíl soukromých základních škol činí 2,2 %,
a v případě církevních základních škol se jedná o 1 %.
Podíl žáků v soukromých základních školách je 0,9 %,
v církevních základních školách dosahuje 0,7 %.
Do základních škol nastupují děti mladší i starší než
6leté. Zatímco podíl žáků přijatých do 1. ročníku základ-
ních škol mladších 6 let z celkového počtu dětí přijatých
do 1. ročníku základních škol je v České republice vel-
mi nízký (ve školním roce 2012/13 jich bylo 0,7 %, což
odpovídá dlouhodobému trendu), podíl dětí přijatých do
1. ročníku základních škol ve věku 7 let a starších z celko-
vého počtu dětí přijatých do 1. ročníku základních škol
činí pětinu (20,7 % ve školním roce 2012/13).
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením je nedílnou
součástí vzdělávacího systému. Základní školy ve škol-
ním roce 2012/13 navštěvovalo 72,1 tis. žáků se zdravot-
ním postižením, což je 8,9 % všech žáků základních škol
(tento podíl je dlouhodobě velmi stabilní). Individuálně
integrováno do běžných tříd bylo 56,7 % ze všech zdra-
votně postižených žáků navštěvujících základní školy,
speciální třídy navštěvovalo 43,3 % ze všech zdravotně
postižených žáků v základním vzdělávání (včetně speci-
álních tříd ve školách zřízených pro žáky se zdravotním
postižením). Je tedy patrné, že více žáků se zdravotním
postižením bylo integrováno individuálně.
V rámci základního vzdělávání mohou obce (či svazky
obcí) nebo kraje se souhlasem krajského úřadu zřizovat
přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce
před zahájením povinné školní docházky, které jsou soci-
álně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařaze-
ní do přípravné třídy vyrovná jejich vývojový handicap.
Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školní-
ho vzdělávacího programu.
Povinnou školní docházku lze též plnit v některých
oborech vzdělání středních škol (obory víceletých gym-
názií) a v osmiletém oboru Tanec v konzervatořích. Podíl
počtu všech žáků plnících povinnou školní docházku
v oborech víceletých gymnázií a konzervatoří vzhledem
k počtu žáků v ročnících odpovídajících 2. stupni základ-
ní školy v roce 2012/13 činil 13,1 % (v roce 2011/12 to by-
lo 12,9 %). Tento podíl od roku 2007/08 stále roste.
Do oborů vzdělání víceletých středních škol a konzer-
vatoří v roce 2012/13 ze základních škol přešlo 9,2 tis.
žáků.
Specifickou problematickou oblastí základního vzdě-
lávání je předčasné ukončení docházky do základní ško-
ly před dosažením základního vzdělání. V roce 2011/12
takto odešlo 3,8 tis. žáků, což je 4,8 % ze všech odchodů
ze základní školy. Celkem 83,9 % z těchto žáků předčasně
ukončuje základní školu v 8. ročníku (3,2 tis. žáků), zby-
lých 16,1 % opustilo základní školu v 1.–7. ročníku (612
žáků). Minimum odchodů ze základních škol se uskuteč-
nilo v 5. ročníku a 6. ročníku základních škol – tito žáci
již mají splněnou povinnou školní docházku, tzn., že ve
vzdělávacím systému strávili zákonem stanovených 9 let,
nedosáhli však základního vzdělání, eventuálně základů
vzdělání.
Graf 7
Základní školy – průměrný počet žáků
na školu na 1. a 2. stupni a celkem
v letech 2008/09 až 2012/13
220
200
197
180
prům. počet žáků na školu – 1. stupeň
prům. počet žáků na školu – 2. stupeň
prům. počet žáků na školu – celkem
193
193 118 117 118
120
160
140
130
121
120
100
112 112 114 116
2008/09
Zdroj: MŠMT
197
191 2009/10 2010/11 2011/12
2012/13
Graf 8
Základní školy – průměrný počet žáků
na třídu na 1. a 2. stupni a celkem
v letech 2008/09 až 2012/13
prům. počet žáků na třídu – 1. stupeň
prům. počet žáků na třídu – 2. stupeň
20,5
20,0
19,7
19,5
19,3
19,2
19,0 19,0
18,8 18,8
18,8
2009/10 2010/11
19,4
19,4
18,9
18,8
18,9
19,0
prům. počet žáků na třídu – celkem
19,2
18,9
Zdroj: MŠMT
18,0
2008/09
2011/12
2012/13
18,5
41
42
Pro část populace, která nemá ukončené základní
vzdělání, nabízejí základní a střední školy kurzy pro zís-
kání základního vzdělání a základů vzdělání. Zájem o ty-
to kurzy není příliš vysoký a navštěvuje je víceméně ustá-
lený počet frekventantů.
2.3.4    Střední vzdělávání

Podíl žáků vzdělávajících se ve středních školách
vzhledem k populaci 15–18letých vzrostl v posled-
ních pěti letech o 4,2 procentního bodu na 100,3 %.

Podíl nově přijatých do 1. ročníku středních škol
v porovnání s absolventy povinné školní docház-
ky stále roste, v roce 2012/13 se jednalo o 115,0 %.
Svědčí to o skutečnosti, že do denní formy vzdělává-
ní ve stále větší míře vstupují opakovaně žáci, kteří
se již ve střední škole vzdělávali (obvykle bez jejího
úspěšného dokončení).
 školním roce 2012/13 bylo vzdělávání ve střed-
Ve
ních školách realizováno v 1 347 školách a účastni-
lo se ho 440 588 žáků v denní i ostatních formách
vzdělávání (bez započtení nástavbového studia).
V meziročním srovnání došlo k poklesu počtu žá-
ků o 5,2 %.
V posledních několika letech je na evropské úrovni vý-
znamně posilován význam absolvování středního vzdě-
lání. Pozornost Evropské unie vůči střednímu vzdělá-
vání je pochopitelná, neboť nedosažení střední úrovně
vzdělání má za následek ztížené možnosti uplatnění, ať
již v profesním, anebo soukromém životě. Absolvování
středního vzdělání otevírá cestu k uplatnění na trhu prá-
ce i k dalšímu profesnímu i osobnímu rozvoji. Ačkoliv
se získání středního vzdělání stalo jakousi společenskou
normou, v mnoha zemích Evropské unie je stále znač-
ně vysoký podíl těch, kteří středního vzdělání nedosáh-
li. Cílem Evropské unie tak je, aby podíl lidí s nedosaže-
ným středním vzděláním činil v roce 2020 okolo 10 %.
Pro Českou republiku nepředstavuje tento cíl žádný
výraznější problém, protože do středního vzdělávání na-
stupují u nás téměř všichni absolventi základních škol. Je
však nezbytné věnovat rozvoji středního vzdělávání neu-
stálou pozornost, neboť zajištění vhodné struktury oborů
středního vzdělávání odpovídající potřebám jeho účast-
níků je nezbytným předpokladem pro jejich dobré uplat-
nění na trhu práce či pro jejich vstup do terciárního, pří-
padně dalšího vzdělávání.
Střední vzdělávání je u nás možné realizovat ve vzdě-
lávacích programech, jejichž úspěšným ukončením žák
získá střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem
nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, a to po ab-
solvování devítileté povinné školní docházky. Někteří žáci
opouštějí základní školu dříve a pokračují v plnění povin-
né školní docházky ve víceletých gymnaziálních oborech
vzdělání. Po absolvování nižšího stupně (tedy po splnění
povinné školní docházky) následně pokračují i ve vzdělá-
vání na úrovni středního vzdělávání (tedy na vyšším stup-
ni víceletého gymnázia), kam plynule přecházejí. Do 8le-
tých oborů jsou přijímání žáci z 5. ročníku základní školy,
do 6letých oborů ze 7. ročníku základní školy či z odpoví-
dajícího ročníku nižšího stupně 8letého gymnázia.
Střední vzdělávání prošlo reformou, která nahradi-
la výuku podle dosud používaných učebních dokumen-
tů flexibilnější výukou podle školních vzdělávacích pro-
gramů (ŠVP), které si každá jednotlivá škola sestavuje
na základě rámcového vzdělávacího programu (RVP)
pro konkrétní obor vzdělání. V roce 2012 bylo ukonče-
no schvalování RVP pro střední školy, a od roku 2014 tak
musí všechny střední školy začít vyučovat podle ŠVP.24
Transformací původních oborů na šířeji vymezené obory
podle RVP dochází k jejich redukci, a to z původních cca
800 na přibližně 283. Bližší informace o školské reformě
a rámcových vzdělávacích programech je možné nalézt
na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání www.nuv.
cz a na metodickém portálu www.rvp.cz.
24    koly mají za povinnost začít vyučovat podle ŠVP do dvou let od
Š
vydání RVP.
vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání lze také získat
po předložení souboru osvědčení o získání profesní kva-
lifikace (dříve dílčí kvalifikace), definovaného dle zákona
č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání v Národní soustavě kvalifikací. Tato osvědče-
ní nahrazují předchozí vzdělávání a umožňují složit závě-
rečnou nebo maturitní zkoušku.
V rámci přijímacího řízení ke vzdělávání na střed-
ních školách došlo pro školní rok 2012/13 ke změně v po-
čtu možných podaných přihlášek, kdy v rámci prvního
kola přijímacího řízení je možné podat maximálně dvě
přihlášky.25 Oproti předchozím letům tak došlo k ome-
zení maximálního počtu podaných přihlášek ze tří na
dvě. Odpovědnost za podání přihlášky nebo přihlášek
má zákonný zástupce žáka, případně žák sám, pokud je
zletilý. Žák nebo jeho zákonný zástupce má možnost na
přihlášce uvést jeden ze dvou termínů stanovených ředi-
telem školy v rámci 1. kola přijímacího řízení, ve kterém
se žák chce zúčastnit přijímací zkoušky. Určitá část střed-
ních škol (zejména školy vzdělávající v gymnaziálních
oborech) konala nějakou formou přijímací zkoušku, vět-
šina ostatních škol přijímala pouze na základě výsledků
vzdělávání na základní škole. Počet podaných přihlášek
v 1. kole dosáhl 181 747, z toho ve 47,6 % případů se ko-
nala i přijímací zkouška. Nejčastěji šlo o školy, které se za-
měřují na výuku v umělecky orientovaných oborech, kdy
se přijímací zkoušky konaly téměř vždy, a dále ve školách
s výukou v gymnaziálních oborech, a to zejména vícele-
tých. Naproti tomu do oborů lyceí nebyla ve většině pří-
padů přijímací zkouška konána. Počet přijetí, tedy kladně
vyřízených žádostí, dosáhl 134 486. Úspěšnost při přijí-
macím řízení v 1. kole tak dosáhla 74,0 %. Přijatí uchazeči
své rozhodnutí nastoupit ke vzdělávání ve škole potvrzují
předáním zápisového lístku. Kvůli změně systému přijíma-
cího řízení (možnost podání dvou přihlášek) není možné
25    e změně počtu přihlášek na střední školy došlo na základě
K
novely školského zákona zákonem č. 472/2011 Sb , který snížil
počet možných přihlášek podaných na střední školy na dvě, a to
s účinností od 1. 1. 2012.
Zastoupení žáků vzdělávajících se ve středních školách
ve vztahu k populaci 15–18letých, pro které jsou střed-
ní školy primárně určeny, roste, a to i přesto, že výrazně
klesá počet osob v dané věkové skupině. V roce 2012 do-
sáhla hodnota tohoto ukazatele již 100,3 %, což je o 1,6
procentního bodu více než v předchozím roce a o 8,4
procentního bodu více než v roce 2008. Příčinou je jed-
nak pokles populace 15–18letých, který meziročně do-
sáhl hodnoty 7 % (mezi roky 2008 až 2012 pak dosáhl
18 %), a jednak fakt, že střední školy navštěvují i starší
žáci. Nezanedbatelnou roli zde hrají i opakované vstupy
na střední školy, zejména v případě těch, kteří nespráv-
ně zvolili obor vzdělání. V rámci středního vzdělávání je
patrný odklon od vzdělávání v oborech ukončených vý-
učním listem k oborům ukončeným maturitní zkouškou,
jejichž úspěšné ukončení umožňuje další studium na vyš-
ších odborných či vysokých školách. V posledních letech
však propad podílu počtu žáků přijímaných do oborů
středního vzdělání s výučním listem nebyl tak velký jako
v případě oborů odborného středního vzdělání s matu-
ritní zkouškou. Dá se tedy konstatovat, že podpora obo-
rů středního vzdělání s výučním listem je úspěšná. Podíl
žáků v oborech středního vzdělání ve vzdělávacích pro-
gramech v délce jednoho roku nebo dvou let denní formy
vzdělávání ukončených závěrečnou zkouškou je stabilně
nízký, jedná se zpravidla o obory pro handicapované žáky
nebo o žáky, kteří mají velké obtíže při vzdělávání.
Po úspěšném absolvování tříletých oborů vzdělá-
ní ukončených výučním listem je možné se dále vzdě-
lávat v oborech nástavbového studia, které jsou dvoule-
té v denní formě vzdělávání. Úspěšní absolventi těchto
oborů získají vysvědčení o maturitní zkoušce, což jim
umožní se dále vzdělávat na vyšší odborné nebo vysoké
škole. Pro ty žáky, kteří již získali střední vzdělání s ma-
turitní zkouškou a chtějí získat vzdělání v jiném oboru, je
určeno zkrácené studium pro získání středního vzdělání
s maturitní zkouškou, pro uchazeče, kteří již získali střed-
ní vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouš-
kou, je určeno zkrácené studium pro získání středního
43
44
srovnávat údaje z předchozích let, kdy v posledních dvou
letech bylo možné podávat tři přihlášky. Pokud se podívá-
me na úspěšnost přijetí v pětiletém období, pak ve školním
roce 2008/09 dosáhla úspěšnost přijetí v 1. kole přijímací-
ho řízení 84,6 % (přihlášek v 1. kole přijímacího řízení bylo
podáno 139 770).
Počet žáků, kteří nastupují do 1. ročníků středních škol,
je vyšší než počet žáků, kteří ukončují povinnou školní do-
cházku. V případě nově nastupujících žáků do 1. ročníku
denní formy vzdělávání dosahuje jejich podíl na počtu ab-
solventů základní školy 115 %. To je dáno především tím,
že do denní formy vzdělávání na střední škole přicháze-
jí nejen žáci hned po ukončení základního vzdělávání, ale
také žáci s určitým časovým odstupem po absolvování zá-
kladní školy, kdy část žáků na jedné střední škole neuspě-
je a nastupuje do 1. ročníku jiné střední školy, příp. jiného
oboru vzdělání. Určitou malou část nově přijatých před-
stavují také ti, kteří přicházejí až po určité době strávené
na trhu práce.
Ve školním roce 2012/13 bylo střední vzdělávání re-
alizováno ve 1 346 školách (v roce 2011/12 to bylo ve
1 393 školách), účastnilo se ho 440 588 žáků (bez započ-
tení nástavbového studia), přičemž v předchozím školním
roce šlo o 464 738 žáků. V meziročním srovnání tak došlo
k poklesu počtu žáků o 5,2 %. Přes 97 % žáků se vzdělávalo
v denní formě. V oborech vzdělání ukončených maturit-
ní zkouškou (bez započtení nástavbového studia) se celko-
vě vzdělávalo 76,7 % žáků, což je o půl procentního bodu
menší podíl než ve školním roce 2011/12. Všeobecné vzdě-
lávání, tedy vzdělávání v oborech gymnázií a lyceí, se na
celkovém počtu žáků denní formy vzdělávání (bez nástav-
bového studia) podílí 34,0 %, což je v meziročním srovnání
pokles o 0,4 procentního bodu. Povinnou školní docház-
ku plnilo na nižším stupni víceletých gymnaziálních obo-
rů 9,2 % žáků středních škol (vztaženo k celkovému počtu
žáků v denní i ostatních formách vzdělávání bez nástav-
bového studia). V rámci oborů vzdělání ukončených vý-
učním listem jsou nejčastěji zastoupeny obory ze skupiny
oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus a Strojírenství
a strojírenská výroba. V rámci odborně zaměřených obo-
rů vzdělání ukončených maturitní zkouškou pak jsou nej-
početnější obory ze skupiny Ekonomika a administrati-
va, Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika,
Strojírenství a strojírenská výroba a Gastronomie, hotel-
nictví a turismus.
Meziročně došlo k poklesu počtu žáků středních škol
o 5,2 %, za 5 sledovaných let pak o 12,4 %. Počet žáků
v oborech středního vzdělání kolísá, v oborech střední-
ho vzdělání s výučním listem setrvale klesá – ve srovnání
s počtem žáků před 5 lety došlo k poklesu o 14,2 %, me-
ziročně o 3,3 %. Počet žáků v oborech středního vzdělání
ukončených maturitní zkouškou začal klesat ve školním
roce 2009/10 a tento pokles pokračuje i v letošním ro-
ce – meziročně klesl počet žáků o 5,9 %, během posled-
ních pěti let o 16,0 %. Pokud jde o genderový pohled, pak
dívky tvoří 49,5 % žáků středních škol. V oborech střed-
ního vzdělání ukončených výučním listem činí jejich po-
díl 33,7 % žáků, v oborech středního vzdělání ukonče-
ných maturitní zkouškou je podíl dívek vyšší, činí 54,3 %.
Také u počtu nově přijatých do maturitních oborů do-
chází ve sledovaných letech k poklesu: meziročně pokle-
sl jejich počet o 4,7 %, za sledované období pěti let pak
o 24,3 %. Tento pokles se nejméně dotkl nově přijíma-
ných žáků do víceletých gymnázií. K poklesu (i když ne
tak výraznému) dochází i u oborů středního vzdělání
s výučním listem (meziročně o 1,4 %, v pětiletém období
o 14,8 %). U oborů středního vzdělání je ve sledovaném
období v zásadě setrvalý stav (jde však o celkově nízký
počet přijatých).
Ve vztahu k populaci 15letých, tedy teoretickému vě-
kovému ročníku pro vstup na střední školu, roste po-
díl žáků, kteří nastupují do středního vzdělávání. V ro-
ce 2012/13 dosáhl tento ukazatel hodnoty 113,0 %. To je
zapříčiněno zejména tím, že více než polovina žáků nově
vstupujících na střední školy (do denní formy vzdělává-
ní) je starší 15 let. Patnáctiletí tvoří v případě středního
vzdělávání ukončeného maturitní zkouškou – s vylou-
čením nástavbového a zkráceného studia a víceletého
Tabulka 10
Střední školy, počet podaných přihlášek, přijetí v denní formě vzdělávání ve školním roce 2012/13 (bez nástavbového a zkráceného studia –
1. kolo přijímacího řízení) – podle druhu vzdělávání
Druh vzdělávání
Počet podaných přihlášek (1. kolo) Počet přijetí – přijímací řízení (1. kolo) Úspěšnost při přijímacím řízení v 1. kole
Celkem
181 747
134 486
74,0 %
Střední vzdělávání
826
776
93,9 %
Střední vzdělávání s výučním listem
47 699
41 635
87,3 %
Střední vzdělávání s maturitní zkouškou
133 222
92 075
69,1 %
z toho žáci ve věku PŠD
26 403
12 154
46,0 %
Komentář:
Žáci mají možnost podat maximálně dvě přihlášky na střední školy do1. kola přijímacího řízení (podrobněji viz text kapitoly 1.2.3).
Zdroj: MŠMT
Tabulka 11
Podíl nově přijatých do oborů středních škol vzhledem k absolventům povinné školní docházky v letech 2008/09 až 2012/13
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
109,5 % 112,4 % 114,0 % 115,2 % 115,0 %
131 810 127 766 113 158 107 081 102 680
120 392
Podíl přijatých na střední školy vzhledem k počtu
absolventů povinné školní docházky
Celkový počet nově přijatých na střední školy
Počet absolventů povinné školní docházky
předchozího školního roku
113 676 99 248 92 917 89 313
populace 15–18letých
střední vzdělávání s výučním listem
střední vzdělávání s maturitní zkouškou
střední vzdělávání
podíl na přísl. populaci
Zdroj: MŠMT
100,3 %
600
Počty žáků středních škol vzhledem k populaci
15–18letých v letech 2008/09 až 2012/13
500
97,1 %
99,0 %
98,7 %
97,0 %
400
300
101,0 %
95,0 %
91,9 %
94,7 %
93,0 %
91,0 %
200
89,0 %
100
87,0 %
85,0 %
0
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
Graf 9
Komentář:
Nově přijatí na střední školy jsou bez nástavbového a zkráceného studia a žáci 8letých a 6letých gymnázií jsou započteni v ročnících odpovídajících 1. ročníku středních škol.
Zdroj: MŠMT
2012/13
45
46
vzdělávání – 47,1 % nově přijatých žáků (v loňském roce
šlo o 44,9 %). V případě středního vzdělávání ukončené-
ho výučním listem je podíl 15letých žáků na nově přija-
tých jen 26,2 % (v předchozím školním roce šlo o 24,8 %),
šestnáctiletí tvořili v tomto stupni vzdělání 43,6 % nově
přijatých (v roce 2011/12 šlo o 45,7 %) a 17letých bylo
13,0 % (v předchozím školním roce šlo o 14,7 %). Starších
sedmnácti let bylo přijato do oborů vzdělání ukončených
výučním listem 17,2 % (v loňském školním roce to bylo
14,7 %).
Počet absolventů středních škol meziročně poklesl
o 2,5 %, za sledované pětileté období pak o 14,9 %. Na me-
ziročním poklesu se nejvíce podílelo střední vzdělávání
v oborech ukončených maturitní zkouškou, kdy meziroč-
ně došlo k poklesu o 2,8 %, v pětiletém sledovaném obdo-
bí pak klesl jejich počet o 14,0 %. U absolventů středního
vzdělání s výučním listem došlo v pětiletém období také
k poklesu, a to dokonce o 17,7 %, v meziročním srovnání
došlo k poklesu počtu absolventů, a to o 1,7 %.
Podíl žáků, kteří absolvují střední vzdělávání ukon-
čené maturitní zkouškou (včetně žáků nástavbového
a zkráceného studia), a mohou tak pokračovat ve studiu
na vyšší odborné nebo vysoké škole, až do roku 2009/10
narůstal na 75,6 %. V roce 2010/11 se trend obrátil, a zmí-
něný podíl v roce 2011/12 byl 73,2 %.
V rámci středního vzdělávání, jakožto i v celé vzdě-
lávací soustavě, je zohledněno vzdělávání zdravotně po-
stižených a zdravotně znevýhodněných žáků, kterých
se ve středních školách v denní formě vzdělávání v roce
2012/13 vzdělávalo 19 160. Z nich se 38,1 % vzdělávalo
formou individuální integrace do běžných tříd a 61,9 %
bylo vzděláváno ve speciálních třídách nebo ve školách
speciálně zřízených pro tyto žáky. Podrobněji se žákům
se speciálními vzdělávacími potřebami věnuje samostat-
ná kapitola.
2.3.4.1 Střední vzdělávání všeobecné

V roce 2012/13 vyučovalo obory vzdělání gymnázií
369 škol, což je o dvě méně než v předchozím škol-
ním roce.

Počet žáků vzdělávajících se v gymnaziálních obo-
rech vzdělání v roce 2012/13 činil 131 tisíc (v roce
2011/12 to přitom bylo 135 tisíc), což představuje
meziroční pokles o 3 %.

Podíl nově přijatých do oborů vzdělání gymnázií
na celkovém počtu nově přijatých na střední ško-
ly s maturitní zkouškou se v roce 2012/13 zvýšil na
21,5 %, přičemž v předchozím roce činil 20,9 %.

V oborech vzdělání lyceí se ve školním roce 2012/13
vzdělávalo 18,7 tisíc žáků (ve školním roce 2011/12
to bylo 21,1 tis. žáků), což představuje meziroční
pokles o 11,4 %.

Podíl nově přijatých do oborů vzdělání lyceí na cel-
kovém počtu nově přijatých na střední školy s ma-
turitní zkouškou v roce 2012/13 klesl na 3,9 %, při-
čemž v předchozím roce činil 4,2 %.
Všeobecně zaměřené vzdělání26 na střední úrovni vzdě-
lávání poskytují v českém vzdělávacím systému obory
vzdělání gymnázií, včetně oborů gymnázií se sportov-
ní přípravou a tzv. dvojjazyčných (bilingvních) gymná-
zií, a dále obory lyceí. V České republice se ve všeobec-
ně vzdělávacích oborech vzdělává zhruba třetina žáků
středního vzdělávání. V porovnání se zeměmi Evropské
unie je zastoupení žáků ve všeobecně vzdělávacích obo-
rech vzdělání v České republice nižší: průměr za země EU
se pohybuje okolo 80 % žáků ve všeobecně aměřeném
z
26    zdělávání je v rámci mezinárodní klasifikace vzdělávání
V
I
SCED97 považováno za všeobecné tehdy, pokud podíl odborné
složky činí maximálně 25 % kurikula.
Tabulka 12
Počty škol, žáků, nově přijatých a absolventů středních škol v roce 2012/13 podle druhu vzdělávání vč. zkráceného studia, bez nástavbového studia
Školy1)
Druh vzdělávání
celkem
Střední školy – celkem
1 346
střední
123
střední s výučním listem 522
z toho zkrácené
28
střední s maturitou
1 148
víceleté
315
4leté
1 094
zkrácené
30
Žáci
z toho forma
vzdělávání
denní
1 337
122
516
25
1 140
315
1 085
10
celkem
z celku
dívky
Nově přijatí do 1. ročníku
z celku forma
vzdělávání
celkem
z celku forma
vzdělávání
ostatní
denní ostatní
denní ostatní
403 440 588 218 211 429 362 11 226 107 644 104 136 3 508
1
1 965
938
1 940
25
987
978
9
32
100 558 33 579 98 892
1 666 34 441 33 818
623
4
850
185
659
191
746
616
130
164
338 065 183 694 328 530
9 535 72 216 69 340 2 876
–
81 644 44 670 81 644
–
11 098 11 098
–
153
255 011 137 963 246 768
8 243 60 252 58 141 2 111
20
1 410
1 061
118
1 292
866
101
765
Absolventi za školní rok
2011/12
celkem z celku forma
       vzdělávání
99 077 denní ostatní
650 97 034 2 043
27 985 586
345 64
70 442 27 531
10 276 454
59 822 288
344 57
   68 917 1 525
10 276
–
58 617 1 205
24
320
Komentář:
1) Počet škol celkem není součtem počtů škol podle jednotlivých druhů třídění, protože školy mohou realizovat svou činnost souběžně v různých druzích a formách vzdělávání a oborech vzdělání.
Zdroj: MŠMT
Tabulka 13
Podíl absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání s potenciální možností dalšího vzdělávání na terciární
úrovni vzhledem k počtu všech absolventů středních škol v letech 2007/08 až 2011/12
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
71,2 % 72,7 % 74,3 % 72,3 % 72,1 %
Absolventi oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou včetně absolventů 84 348 83 951 81 064 74 568 72 607
            nástavbového a zkráceného studia
118 423 115 510 109 080 103 070 100 724
Počet absolventů středních škol
Zdroj: MŠMT
2007/08 Podíl absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou s potenciální možností
                       dalšího vzdělávání na terciární úrovni
47
48
vzdělávání.27 Nižší zastoupení žáků ve všeobecně vzdělá-
vacích oborech středního vzdělávání je způsobeno pře-
devším silnou tradicí vzdělávání v oborech středního
vzdělávání s maturitní zkouškou bez odborného výcviku,
které je u nás velmi oblíbené.
Školy vyučující obory gymnázií se zaměřují na posky-
tování širokého všeobecného vzdělanostního základu.
Školy vyučující obory lyceí též poskytují především všeo-
becně zaměřené vzdělávání, avšak současně je část výuky
věnována odbornému vzdělávání, a to podle konkrétního
zaměření: existují technická lycea, ekonomická lycea, pe-
dagogická lycea, přírodovědná lycea, zdravotnická lycea
a kombinovaná lycea (nástupnický obor waldorfských ly-
ceí). Žáci vzdělávající se v těchto oborech získávají vše-
obecně zaměřené vzdělání a současně se jejich vzdělání
prohlubuje i v odborně zaměřených předmětech, které
jsou pro školu charakteristické. Podíl všeobecně vzdělá-
vací složky je však vždy vyšší než podíl odborné profilace.
V gymnaziálních oborech činí délka vzdělávání čty-
ři, šest a osm let (je stanovena zákonem č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů), kdy
ve všech školách vyučujících obory vzdělání gymnázií
v České republice se nejpozději od 1. 9. 2009 začalo počí-
naje prvním ročníkem vyučovat podle školních vzděláva-
cích programů (ŠVP). Tyto programy umožňují školám
realizovat výuku způsobem a zaměřením, které jim vy-
hovují, přičemž je nutné, aby dodržely schválené rámco-
vé vzdělávací programy pro konkrétní gymnaziální obory
vzdělání (RVP pro gymnázia, RVP pro gymnázia se spor-
tovní přípravou, pilotní RVP pro dvojjazyčná gymnázia),
které zpracoval Výzkumný ústav pedagogický v Praze
27    etodika vykazování žáků ve všeobecně vzdělávacích a od-
M
borně profilovaných oborech vzdělání je v jednotlivých zemích
EU různá, porovnání zastoupení žáků v jednotlivých zaměře-
ních je tudíž komplikované. Podrobnější informace lze najít
v publikaci Key Data on Education in the European Union, kte-
rou každoročně vydává Office for Official Publications of the
European Communities v Lucembursku.
(nyní Národní ústav pro vzdělávání). Školní vzdělávací
programy pro nižší stupeň gymnázií (první dva ročníky
šestiletého gymnázia nebo první čtyři ročníky gymnázia
osmiletého), kdy žáci ještě plní povinnou školní docház-
ku, jsou zpracovány podle RVP pro základní vzdělávání
(RVP ZV), přičemž povinnost vyučovat podle ŠVP je na
nižším stupni osmiletých gymnázií od 1. 9. 2007 a na niž-
ším stupni šestiletých gymnázií od 1. 9. 2009.
V lyceálních oborech vzdělání činí délka vzdělávání
v denní formě čtyři roky. Výuka ve středních školách vyu-
čujících obory lyceí se také uskutečňuje podle rámcových
vzdělávacích programů, popř. podle učebních dokumen-
tů stanovených pro tyto obory vzdělání. Nejpozději od
1. 9. 2009 měly povinnost začít výuku podle ŠVP zpraco-
vaných v souladu s příslušnými RVP obory vzdělání tech-
nické lyceum a ekonomické lyceum, od 1. 9. 2011 platí po-
vinnost řídit se při výuce školními vzdělávacími programy
pro zdravotnická lycea, přírodovědná lycea a kombino-
vaná lycea. Pro pedagogická lycea byl RVP vydán v roce
2010, tudíž povinnost začít vyučovat podle ŠVP počínaje
prvním ročníkem začala platit od 1. 9. 2012.
Ve školním roce 2012/13 se vyučoval některý z gym-
naziálních oborů vzdělání v 369 školách, což je o dvě mé-
ně než v předchozím školním roce. Počet škol vyučujících
obory vzdělání gymnázií se tak v posledních letech příliš
nemění. Z těchto 369 škol bylo 280 zřízeno krajem či obcí,
89 škol pak neveřejným subjektem (69 škol bylo zřízeno
soukromým zřizovatelem, 20 církvemi). Všeobecné vzdě-
lávání v oborech vzdělání lyceí poskytovalo ve školním
roce 2012/13 celkem 197 škol všech zřizovatelů (v před-
chozím roce to bylo 206 škol). Jak je z údajů zřejmé, ško-
ly vyučující obory gymnázií jsou žákům velmi dobře do-
stupné, žáci mohou získat střední vzdělání všeobecného
charakteru prakticky v každém větším městě. Škol vyu-
čujících lyceální vzdělání je výrazně méně a jsou dostup-
né zejména ve větších městech a vzdělávacích centrech
regionů.
Počet žáků vzdělávajících se v oborech vzdělání gym-
názií v roce 2012/13 se ve srovnání s předešlým rokem
Tabulka 14
2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
31 139 28 759 27 633 26 938
18 487 16 795 16 161 15 681
25 256 23 677 23 169 22 940
14 869 13 665 13 313 13 164
5 883 5 082 4 464 3 998
3 618 3 130 2 848 2 517
169 875 168 131 162 178 156 065 149 741
100 203 99 072 95 079 91 189 86 750
146 021 143 851 139 066 134 965 131 013
86 181 84 531 80 991 78 071 75 035
23 854 24 280 23 112 21 100 18 728
14 022 14 541 14 088 13 118 11 715
Absolventi celkem 29 397 29 540 29 649 29 510 .
z toho dívky 17 710 17 921 17 893 18 204 .
    obory gymnázií 24 701 24 381 24 010 23 964 .
        z toho dívky 15 000 14 932 14 484 14 704 .
          obory lyceí 4 696 5 159 5 639 5 546 .
             z toho dívky 2 710 2 989 3 409 3 500 .
Zdroj: MŠMT
snížil a činí 131 tisíc žáků (z toho 81,6 tisíce žáků se vzdě-
lávalo v šestiletých a osmiletých gymnáziích); meziroč-
ně došlo tedy k poklesu o 3 %. Podíl žáků soukromých
a církevních škol na celkovém počtu žáků oborů vzdělání
gymnázií činí 12,2 %.
V oborech vzdělání lyceí se v roce 2012/13 vzdělávalo
18,7 tisíce žáka (ve školním roce 2011/12 to bylo 21,1 tisí-
ce žáka), což představuje meziroční pokles o 11,4 %. Tento
pokles je do značné míry ovlivněn celkovým poklesem po-
čtu žáků středních škol, kdy klesá počet mladých lidí odpo-
vídajícího věku v populaci. Pokud jde o genderový pohled,
pak v oborech gymnázií se vzdělává 57,3 % (75 tisíc) dí-
vek a 42,7 % (56 tisíc) chlapců. V oborech lyceí se vzdělává
62,6 % (11,7 tisíce) dívek a 37,4 % (7 tisíc) chlapců.
Počty nově přijímaných žáků do oborů vzdělání
gymnázií (včetně víceletých oborů) se v roce 2012/13
oproti předešlému školnímu roku nijak výrazně nezmě-
nily (v obou letech bylo přijato 22 tisíc žáků, z toho na
soukromé a církevní školy 2,7 tisíce žáků). Do oborů
vzdělání lyceí bylo v roce 2012/13 nově přijato 4 tis. žá-
ků, což je o 11 % méně než v předchozím školním roce.
Podíl nově přijatých do oborů vzdělání gymnázií28 na
celkovém počtu nově přijatých na střední školy s matu-
ritní zkouškou (nejsou uvažováni nově přijatí do zkrá-
ceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní
zkouškou nebo výučním listem ani nástavbového studia)
se v roce 2012/13 zvýšil na 21,5 %, přičemž v předchozím
roce činil 20,9 %. V pětiletém srovnávacím období se tak
28    ezi nově přijaté do oborů vzdělání gymnázií jsou zde zahrno-
M
vání žáci odpovídajících ročníků 6letých a 8letých oborů vzdě-
lání gymnázií (tedy 3. ročník 6letých a 5. ročník 8letých oborů
vzdělání gymnázií).
2008/09 Nově přijatí celkem Žáci celkem
33 071   z toho dívky   z toho dívky
20 032 obory gymnázií obory gymnázií
26 544   z toho dívky   z toho dívky
16 069 obory lyceí obory lyceí
6 527   z toho dívky   z toho dívky
3 963
Střední vzdělávání s maturitní zkouškou
všeobecného charakteru – nově přijatí, žáci
a absolventi v letech 2008/09 až 2012/13
49
50
jejich podíl zvýšil o 1,8 procentního bodu. Podíl nově při-
jatých do oborů vzdělání lyceí v roce 2012/13 činil 3,9 %,
což v meziročním srovnání představuje pokles o 0,3 pro-
centního bodu.
V roce 2011/12 absolvovalo ve čtyřletých oborech
vzdělání gymnázií 13,7 tisíce žáků (v předchozím škol-
ním roce to bylo 13,6 tisíce žáků), v oborech vzdělání ví-
celetých gymnázií absolvovalo 10,3 tisíce žáků, což je stej-
ně jako v předchozím roce. Celkově absolvovalo v roce
2011/12 v oborech vzdělání gymnázií 24 tisíce žáků, což
je stejně jako v předchozím roce. V oborech vzdělání lyceí
v roce 2011/12 absolvovalo 5,5 tisíce žáků, přičemž počet
absolventů těchto oborů vzdělání se ve srovnání s před-
chozím školním rokem snížil o 100 absolventů.
Podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní
zkouškou ve všeobecně zaměřených oborech vzdělání na
počtu všech absolventů středních škol29 se v pěti posled-
ních sledovaných letech neustále zvyšuje – v roce 2007/08
činil 25 % a v roce 2011/12 pak 30,3 %. Ve srovnání s před-
chozím rokem došlo k nárůstu o 0,3 procentního bodu.
2.3.4.2 Střední vzdělávání odborné
 školním roce 2012/13 realizovalo odborné vzdě-
Ve
lávání 1 031 středních škol a vzdělávalo se v něm
v denní formě 294 606 žáků, včetně nástavbového
a zkráceného studia.
 uvedeného počtu studovalo v oborech vzdělání
Z
s maturitní zkouškou 193 774 žáků, v oborech vzdě-
lání s výučním listem 98 892 žáků a v oborech střed-
ního vzdělání 1 940 žáků.

Podíl žáků v oborech vzdělání s výučním listem
představuje celkem 33,6 % z celkového počtu žáků
v oborech odborného vzdělávání (bez oborů vzdělá-
ní gymnázií a lyceí).
29    kazatel je vypočítán ze všech absolventů středního vzdělá-
U
vání s maturitní zkouškou všeobecného charakteru, tzn. včetně
oborů vzdělání lyceí.
Střední vzdělávání odborného zaměření má v českém
vzdělávacím systému velmi dlouhou tradici a představu-
je nejvýraznější vzdělávací proud na úrovni středního
vzdělávání. Hlavní výhoda nastavení odborného vzdě-
lávání v našem vzdělávacím systému spočívá zejména
v tom, že dokáže připravit mladé lidi nejen pro přímý
vstup na trh práce, ale zároveň v případě oborů ukon-
čených maturitní zkouškou i pro další studium na vyš-
ších odborných či vysokých školách. V oborech střední-
ho odborného vzdělávání mohou žáci získat tyto stupně
vzdělání: střední vzdělání, střední vzdělání s maturitní
zkouškou a střední vzdělání s výučním listem. Při úspěš-
ném ukončení vzdělávání v oborech středního vzdělá-
ní s výučním listem mohou žáci následně rovněž získat
vysvědčení o maturitní zkoušce, a to prostřednictvím
dvouletého nástavbového studia v denní formě vzdělá-
vání. To jim umožňuje pokračovat ve studiu na terciár-
ní úrovni vzdělávání. Je tak zřejmé, že vysoká prostup-
nost a propracovanost odborného vzdělávání je hlavním
důvodem jeho oblíbenosti. Významné je také zavedení
takzvaného zkráceného studia v délce jednoho až dvou
let, které umožní absolventům oborů vzdělání ukonče-
ných maturitní zkouškou či výučním listem získat vzdě-
lání v dalším oboru vzdělání s maturitní zkouškou nebo
výučním listem.
V průběhu roku byly připraveny, projednány a vydá-
ny následující rámcové vzdělávací programy (dále jen
„RVP“) v oblasti středního vzdělávání, které rozšířily
strukturu oborů vzdělání nástavbového studia.

RVP oboru vzdělání nástavbového studia 31-41-L/51
Textilnictví,

RVP oboru vzdělání nástavbového studia 69-41-L/52
Vlasová kosmetika,

RVP oboru vzdělání nástavbového studia 75-41-L/51
Sociální činnost.
Na základě požadavku Ministerstva dopravy a Sdru
žení pro výstavbu silnic Praha byl zpracován a vydán RVP
oboru vzdělání s výučním listem 23-65-H/03 Strojník
silničních strojů. Příslušnými dodatky k již vydaným
Tabulka 15
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Podíl nově přijímaných do oborů středního
vzdělání s maturitní zkouškou všeobecného
charakteru vzhledem k celkovému počtu
nově přijatých na střední školy v letech
2008/09 až 2012/13
Podíl nově přijatých do oborů všeobecného
středního vzdělávání
obory gymnázií
obory lyceí
Počet nově přijatých do oborů všeobecného
středního vzdělávání s maturitní zkouškou
celkem
Komentář:
Počet přijímaných = počet přijatých do oborů vzdělání gymnázií
(u 8letých a 6letých gymnázií jsou zahrnuty ročníky odpovídající
prvnímu ročníku středních škol) a do oborů vzdělání lyceí.
Zdroj: MŠMT
obory gymnázií
obory lyceí
Celkový počet nově přijatých na střední
školy (bez nástavbového a zkr. studia)
Tabulka 16
24,7 % 25,1 % 25,4 %
19,7 % 19,3 % 20,2 % 20,9 % 21,5 %
5,0 % 4,6 % 4,5 % 4,2 % 3,9 %
32 506 30 577 27 941 26 825 26 070
25 979 24 694 22 859 22 361 22 072
6 527 5 883 5 082 4 464 3 998
131 810 127 766 113 158 107 081 102 680
obory gymnázií
obory lyceí
obory gymnázií
obory lyceí
Počet absolventů středních škol
(bez zkráceného a nástavbového studia)
25,0 % 27,0 % 28,6 % 30,0 % 30,3 %
21,9 % 22,7 % 23,6 % 24,2 % 24,6 %
3,2 % 4,3 % 5,0 % 5,7 % 5,7 %
27 782 29 195 29 357 29 501 29 351
24 284 24 499 24 198 23 862 23 805
3 498 4 696 5 159 5 639 5 546
111 019 108 163 102 709 98 446 96 722
Podíl absolventů středního vzdělání s maturitní
zkouškou, kteří získali všeobecné vzdělání
Počet absolventů všeobecného středního vzdělání
s maturitní zkouškou
Komentář:
Počet absolventů = počet absolventů středního vzdělání s maturitní
zkouškou v oborech vzdělání gymnázií a středního vzdělání s maturitní
zkouškou v oborech vzdělání lyceí.
Zdroj: MŠMT
23,9 %
2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Podíl absolventů středního vzdělání
s maturitní zkouškou, kteří získali všeobecné
vzdělání, vzhledem k počtu absolventů
středních škol v letech 2007/08 až 2011/12
24,7 %
51
52
rámcovým vzdělávacím programům oborů vzdělání kate-
gorie stupně dosaženého vzdělání M a L a oborů vzdělání
v konzervatoři kategorie stupně dosaženého vzdělání M
a P byly upraveny počty povinných zkoušek profilové části
maturitní zkoušky.
Dodatkem k RVP oborů vzdělání poskytujících střed-
ní vzdělání s výučním listem vydaným v roce 2007 a 2008
byla upravena délka zkráceného studia v souladu se zně-
ním novely školského zákona.
Výše uvedené rámcové vzdělávací programy a dodatky
k RVP byly vydány s platností od 1. září 2012.
MŠMT vyhlásilo v souladu s § 171 odst. 1 školského
zákona k 1. září 2012 pokusné ověřování organizace, me-
tod, forem a ukončení vzdělávání umožňujícího dosažení
středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání
s maturitní zkouškou u vybraných oborů vzdělání kate-
gorie stupně dosaženého vzdělání L na vybraných střed-
ních školách.
Střední vzdělávání odborné se dále významnou měrou
podílí i na dalším vzdělávání, a to jak formou dálkového,
večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání,
tak nabídkou zkráceného studia v oborech vzdělání s vý-
učním listem nebo s maturitní zkouškou pro ty, kteří již
výuční list nebo maturitu získali, avšak potřebují získat
další odborné vzdělání.
Střední vzdělání s výučním listem je žákům poskyto-
váno zejména ve tříletých, méně často ve dvouletých obo-
rech odborného vzdělávání, kde velký podíl vzdělávací
složky náleží praktickému vyučování včetně odborné-
ho výcviku. Výuční list mohou žáci dále získat ve zkrá-
ceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním
listem. Školy zaměřené na poskytování středního odbor-
ného vzdělávání nabízejí absolventům základních škol ta-
ké obory, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání
(vzdělávací programy v délce jednoho nebo dvou let den-
ní formy vzdělávání).
V rámci odborného vzdělávání školy nabízejí i další
možnosti vzdělávání – např. studium jednotlivých před-
mětů či rekvalifikační kurzy.
Odborné střední vzdělávání je jednou z oblastí vzdě-
lávání, ve které se odrážejí ekonomické změny a změny
požadavků trhu práce. Oborová struktura středního od-
borného vzdělávání byla v posledních letech předmětem
cíleného výzkumného sledování, polemik mezi odborní-
ky, sociálními partnery i širokou veřejností. Tyto disku-
se vycházejí především z vysoké míry nezaměstnanosti
absolventů některých skupin oborů vzdělání, a naopak
nedostatku absolventů v oborech odborného vzdělání.
Velký důraz je rovněž kladen na těsnější propojení vzdě-
lávacího a podnikatelského sektoru. Při řešení těchto pro-
blémů se přihlíží i ke zkušenostem ze zahraničí.
Budoucnost odborného středního vzdělávání spočívá ve
zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání, včetně refle-
xe nejnovějších odborných trendů a jejich včlenění do vý-
uky. Jejich role je tak velmi složitá, protože je nezbytné, aby
vzdělání, které poskytuje, bylo vhodné jak pro vstup na trh
práce, tedy aby žáci získali dostatek odborných dovedností,
tak zároveň k udržení vysoké úrovně znalostí a dovedností
v předmětech všeobecného charakteru, což žákům umožní
vstup do terciárního vzdělávání. Jeho nedílnou součástí se
musí stát i důraz na rozvoj oblasti dalšího vzdělávání.
Ve školním roce 2012/13 se realizovalo odborné vzdělá-
vání v 1 039 středních školách a vzdělávalo se v něm v den-
ní formě 313 334 žáků, včetně nástavbového studia. Z toho-
to počtu tvořil podíl dívek 141 902, což představuje 45,0 %.
V oborech vzdělání s maturitní zkouškou se vzděláva-
lo 67,8 % žáků, v oborech středního vzdělání s výučním
listem se vzdělávalo 31,6 % žáků a v oborech středního
vzdělání se vzdělávalo 0,6 % žáků z celkového počtu žáků
vzdělávajících se v oborech odborného vzdělávání (včet-
ně oborů lyceí). Žáci oborů lyceí v počtu 18 728 předsta-
vovali 6,0 % z celkového počtu žáků studujících v obo-
rech odborného vzdělání.
Nově bylo přijato do denní formy vzdělávání 81 325 žá-
ků (bez nástavbového studia). V roce 2012/13 bylo přijato
celkem 85 200 žáků (bez nástavbového studia). Z údajů
o odborném vzdělávání ve středních školách vyplývá, že
počet žáků těchto oborů již několik let neustále klesá. To
Tabulka 17
Střední vzdělávání odborné – školy, žáci, nově přijatí a absolventi v denní formě vzdělávání ve školním roce 2012/13, podle druhu vzdělávání
Druh vzdělávání
Denní forma vzdělávání
střední vzdělávání
střední vzdělávání s výučním listem
střední vzdělávání s maturitní zkouškou – odborné
z toho lycea
nástavbové studium
zkrácené studium střední s výučním listem
zkrácené studium střední s maturitní zkouškou
Školy
1 039
122
515
841
197
309
25
10
Žáci
celkem
313 334
1 940
98 233
198 027
18 728
14 357
659
118
z celku dívky
141 902
914
32 787
101 978
11 715
5 991
162
70
Nově přijatí Absolventi za školní
   do 1. ročníku rok 2011/12
89 116 76 919
978 586
33 202 27 243
46 428 45 088
3 998 5 546
7 791 3 690
616 288
101 24
Zdroj: MŠMT
Tabulka 18
Podíl nově přijatých do oborů středního vzdělání s výučním listem vzhledem k celkovému počtu nově přijatých na střední školy
v letech 2008/09 až 2012/13
Podíl nově přijatých do oborů středního vzdělání s výučním listem
Počet nově přijatých do oborů středního vzdělání s výučním listem
Celkový počet nově přijatých na střední školy (bez nástavbového studia a zkr. studia)
2008/09
30,2 %
39 858
131 810
2009/10
31,1 %
39 729
127 766
2010/11
30,9 %
35 123
113 158
2011/12
31,6 %
33 876
107 081
2012/13
32,3 %
33 202
102 680
je ovlivněno zejména poklesem velikosti populace, pro
kterou jsou střední školy určeny.
2.3.4.3 Nástavbové studium
 školním roce 2012/13 bylo nástavbové studium
Ve
realizováno na 400 středních školách a vzdělávalo se
v něm v denní i ostatních formách vzdělávání 30 166
žáků.

V ostatních formách vzdělávání se vzdělává více než
polovina žáků nástavbového studia (52,4 %).

Podíl absolventů denní formy vzdělávání obo-
rů vzdělání ukončených výučním listem, kteří na-
stupují do denní formy nástavbového studia, klesl
pod úroveň roku 2011/12 – na 28,6 %, v minulých
třech letech se tento podíl pohyboval na úrovni me-
zi 3–39 %.
3
Komentář:
Počet nově přijatých do denní formy vzdělávání na střední školy bez nástavbového a zkráceného studia. U 8letých a 6letých gymnázií jsou započteni žáci v ročnících odpovídajících prvnímu ročníku středních škol.
Zdroj: MŠMT
53
54
Nástavbové studium je určeno absolventům tříletých
oborů, kteří získali střední vzdělání s výučním listem,
jimž dává příležitost rozšířit si své vzdělání, získat vy-
svědčení o maturitní zkoušce a poté pokračovat ve studiu
na vysoké nebo vyšší odborné škole. Jeho délka je stano-
vena na dva roky v denní formě vzdělávání. Nástavbové
studium je relativně oblíbené, neboť přibližně třetina ab-
solventů denní formy vzdělávání tříletých oborů vzdělá-
ní ukončených výučním listem vstupuje do denní formy
nástavbového studia. Podíl absolventů denní formy vzdě-
lávání tříletých oborů středního vzdělání ukončených vý-
učním listem, kteří dále pokračují v nástavbovém studiu,
se do roku 2010/11 zvyšoval, od školního roku 2011/12
jejich počet klesá.
Ve školním roce 2012/13 bylo nástavbové studium
realizováno na 400 školách (v předchozím roce to by-
lo na 417 školách) a vzdělávalo se v něm 30 166 žáků,
což je o 17,3 % méně než v předchozím roce. Podíl dí-
vek činil 46,4 %, což je o 0,9 procentního bodu více než
v předchozím roce. V denní formě vzdělávání se studia
zúčastnilo 47,6 % žáků, tedy o 1,4 procentního bodu ví-
ce než v loňském roce. Je tedy zřejmé, že je zde vysoký
podíl žáků v ostatních formách vzdělávání. Značný po-
díl škol realizujících nástavbové studium je provozován
neveřejným zřizovatelem, kdy 30,3 % středních škol je
soukromých či církevních a podíl žáků v nich předsta-
vuje 26,0 % všech žáků nástavbového studia. Na soukro-
mých školách žáci výrazně častěji navštěvují ostatní for-
my vzdělávání než denní formu. V ostatních formách
vzdělávání (zejména v dálkové, částečně rovněž ve ve-
černí formě) je zapsáno 52,4 % všech žáků nástavbo-
vého studia, přičemž 36,6 % žáků ostatních forem ná-
stavbového studia se vzdělává v soukromých školách.
Zastoupení počtu žáků denní formy nástavbového stu-
dia na celkovém počtu žáků středních škol vzdělávají-
cích se v denní formě je stabilní a v tomto školním roce
činilo 3,2 %.
Nově přijato do 1. ročníku nástavbového studia by-
lo 13 939 žáků, což je o 16,5 % méně než v předchozím
roce. U denní formy vzdělávání došlo k meziroční-
mu poklesu počtu nově přijatých o 15,1 %, do ostat-
ních forem vzdělávání bylo přijato o 18,2 % méně žá-
ků než v předchozím roce. V roce 2011/12 absolvovalo
7 739 žáků (což je o 13,8 % méně než v předchozím ro-
ce), z toho 47,5 % v denní formě vzdělávání. Absolventi
nástavbového studia se na celkovém počtu absolventů
denní formy vzdělávání na středních školách podílejí
3,7 %.
Nejčetnější obory, ve kterých se žáci nástavbového
studia vzdělávají, se v průběhu let příliš nemění. Většina
žáků se jak v denní, tak v ostatních formách vzdělávání
vzdělává v těchto skupinách oborů vzdělání: Podnikání
v oborech, odvětví a Gastronomie, hotelnictví a turis-
mus. K četně zastoupeným skupinám oborů patří dále
Strojírenství a strojírenská výroba, Elektrotechnika, te-
lekomunikační a výpočetní technika a Zpracování dřeva
a výroba hudebních nástrojů.
2.3.5    Vzdělávání v konzervatořích
 školním roce 2012/13 působilo v České republice
Ve
18 konzervatoří s 3 655 žáky.

Většina žáků se vzdělává v šestiletých oborech –
2,8 tis. žáků.
Dovednosti a schopnosti žáka získané v základním
a v základním uměleckém vzdělávání rozvíjí vzdělává-
ní v konzervatoři, které poskytuje všeobecné vzdělává-
ní a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých
a umělecko-pedagogických činností v oborech vzdělání
Hudba, Tanec, Zpěv a Dramatické umění. Od školního
roku 2005/06 na základě zákona č. 561/2004 Sb., o před-
školním, základním, středním, vyšším odborném a ji-
ném vzdělávání (školský zákon), jsou konzervatoře sa-
mostatným druhem školy a ve školských statistikách se
již nevykazují spolu se středoškolským vzděláváním, ale
zcela samostatně. Vzdělávání na konzervatoři nabízí zís-
kání následujících dvou základních typů vzdělání: Vyšší
Tabulka 19
Podíl nově přijatých do nástavbového studia (denní formy vzdělávání) z absolventů 3letých oborů středního vzdělání s výučním listem
v letech 2008/09 až 2012/13
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Podíl nově přijímaných do nástavbového studia z absolventů 3letých 33,3 % 37,2 % 38,6 % 33,0 % 28,6 %
          oborů středního vzdělání s výučním listem
Počet nově přijatých do nástavbového studia do denní formy vzdělávání 10 908 11 314 10 601 9 174 7 791
Počet absolventů středního vzdělávání s výučním listem v denní formě 32 771 30 393 27 449 27 791 27 243
               vzdělávání v předchozím školním roce
Zdroj: MŠMT
Tabulka 20
Podíl žáků nástavbového studia ze všech žáků středních škol (vč. žáků nástavbového a zkráceného středního studia) v letech 2008/09 až 2012/13
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Podíl žáků nástavbového studia ze všech žáků středních škol 4,1 % 4,1 % 4,2 % 3,9 % 3,6 %
             (vč. žáků nástavbového a zkráceného středního studia)
Počet žáků nástavbového studia v denní formě vzdělávání 19 847 19 699 19 259 16 843 14 357
484 715 477 829 455 814 429 462 403 170
Počet žáků SŠ (vč. nástavbového a zkráceného středního studia)
v denní formě vzdělávání
Tabulka 21
Podíl absolventů denní formy nástavbového studia ze všech absolventů středních škol (vč. absolventů nástavbového a zkráceného středního
studia) v letech 2007/08 až 2011/12
2007/08
Podíl absolventů nástavbového studia ze všech absolventů středních škol
(vč. absolventů nástavbového a zkráceného středního studia)
Počet absolventů denní formy nástavbového studia
Počet absolventů SŠ (vč. nástavbového a zkráceného středního studia)
Zdroj: MŠMT
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
6,2 % 6,3 % 5,7 % 4,3 % 3,7 %
7 369 7 266 6 252 4 419 3 690
118 423 115 510 109 080 103 070 100 724
Komentář:
V počtu žáků středních škol nejsou zahrnuti žáci nižších ročníků gymnaziálních oborů.
Zdroj: MŠMT
55
56
odborné vzdělání v konzervatoři (toto vzdělání žák zís-
ká složením absolutoria po úspěšném ukončení šestileté-
ho nebo osmiletého vzdělávacího programu), v němž ab-
solventi získávají titul „diplomovaný specialista“, uváděný
za jménem (zkráceně „DiS.“); Střední vzdělání s matu
ritní zkouškou (toto vzdělání lze získat nejdříve po čty-
řech letech v denní formě šestiletého vzdělávacího pro-
gramu nebo po osmi letech v denní formě vzdělávání
v osmiletém vzdělávacím programu).
Pro žáky z pátých ročníků základních škol je určen
osmiletý obor vzdělání Tanec. Výuka je zaměřena na
získání profesionálních znalostí a dovedností v oblasti
klasického, moderního a lidového tance, doplněné vše-
obecným a teoretickým odborným vzděláním. V 1. až
4. ročníku 8letého oboru plní žáci společně s praktic-
kou odbornou přípravou i povinnou školní docház-
ku. Taneční konzervatoř v působnosti kraje se nachází
v Praze a v Brně, v Ostravě je taneční oddělení sou-
částí Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě.
V Praze působí ještě dvě soukromé taneční konzerva-
toře, z nichž jedna se v roce 2013 stala součástí Střední
odborné školy a Taneční konzervatoře Ivo Váni-Psoty
v Praze, s.r.o. Žáci po ukončení povinné školní docház-
ky jsou přijímáni do šestiletého vzdělávacího programu
konzervatoře. Žáci šestiletých konzervatoří se vzdělávají
v oborech vzdělání Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické
umění. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřeba-
mi je délka vzdělávání prodloužena na sedm let a tento
typ vzdělávání realizuje v České republice pouze jedna
konzervatoř pro žáky se zdravotním postižením se síd-
lem v Praze – Konzervatoř Jana Deyla a střední škola
pro zrakově postižené. Od 1. ledna 2013 nabyl platnos-
ti šestiletý obor vzdělání Současný tanec 82-46-M/02,
82-46-P/02, který mohou vyučovat konzervatoře od 1.
září 2013 a je určen pro žáky, kteří ukončili povinnou
školní docházku.
Síť konzervatoří v České republice není příliš hustá,
v některých krajích se konzervatoře nevyskytují vůbec.
Ve školním roce 2012/13 se nacházelo v České republice
18 konzervatoří. U většiny konzervatoří je zřizovatelem
kraj (12), soukromý nebo církevní zřizovatel provozuje
pět konzervatoří a MŠMT je zřizovatelem jedné konzer-
vatoře pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Nejvíce těchto škol je v Praze (8), dvě konzervatoře jsou
v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském. V pě-
ti krajích (Středočeském, Karlovarském, Libereckém,
Královéhradeckém a Vysočina) konzervatoře nejsou za-
stoupeny vůbec. Ve školním roce 2012/13 navštěvovalo
konzervatoře celkem 3 655 žáků, z toho v denní formě
vzdělávání 3 395 žáků. V šestileté formě vzdělání navště-
vovalo konzervatoře v denní formě vzdělávání 2 880 žáků.
V osmiletém oboru vzdělání Tanec se vzdělávalo 515 žá-
ků, všichni v denní formě vzdělávání. Do prvních roční-
ků denní formy vzdělávání bylo přijato celkem 692 žáků,
v tom do šestiletých oborů vzdělání 575 žáků, do osmi-
letého oboru vzdělání po ukončení 5. ročníku základní
školy 62 žáků. Podíl nově přijatých žáků do oborů vzdě-
lání konzervatoří na počtu absolventů povinné školní do-
cházky je víceméně stabilní, kdy stejně jako v předchozím
roce činil ve školním roce 2011/12 0,6 procentního bodu.
V pětiletém srovnání se jejich podíl navýšil o 0,1 procent-
ního bodu.
Ve školním roce 2011/12 absolvovalo v konzervatořích
celkem 376 žáků, z toho v denní formě 339 žáků (300 žá-
ků v šestiletém vzdělávacím programu a 39 v osmiletém
vzdělávání). V ostatních formách vzdělávání absolvovalo
37 žáků, všichni tito žáci absolvovali v šestiletém vzdě-
lávání. Z genderového pohledu v oborech vzdělání kon-
zervatoří převažují dívky, v roce 2012/13 činil jejich po-
díl 62 %. Tento podíl je stabilní, v průběhu sledovaných
posledních pěti let se změnil pouze o 2 procentní body –
od roku 2007/08 do roku 2009/10 činil jejich podíl 60 %,
v posledních dvou letech se „zvýšil“ na 62 %. Podobnou
stabilitu vykazuje i úspěšnost přijetí v 1. kole přijímací-
ho řízení: bez ohledu na počet možných podaných při-
hlášek představuje podíl přijatých zhruba 39 % (v ro-
ce 2011/12 šlo o 39,5 %, v roce 2007/08 o 39,5 %, v roce
2010/11 o 40,3 %).
 roce 2011/12 se na 178 vyšších odborných ško-
V
lách vzdělávalo 29 tis. studentů.

V období posledních pěti let bylo každoročně k vyš-
šímu odbornému studiu přijímáno 11 až 13 tis. stu-
dentů, v roce 2012/13 se jednalo o necelých 12 tis.
studentů.
 přijímacím řízení bylo úspěšných 84 % všech
Při
uchazečů, kteří se ke studiu na vyšší odborné ško-
le hlásili.
Vzdělávání ve vyšších odborných školách (dále jen VOŠ)
spadá do sektoru terciárního, nevysokoškolského vzdělá-
vání. Tento samostatný stupeň vzdělávání byl v roce 1995
zakotven novelou do dříve platného školského zákona
(č. 29/1984 Sb.) jako nový typ vzdělávání. Podle záko-
na č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve
znění pozdějších předpisů, vyšší odborné vzdělávání roz-
víjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané
ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné
vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných čin-
ností. Jedná se o profesně zaměřené vzdělávání pro ucha-
zeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou,
jenž klade důraz na aplikační stránku studia. V oblas-
ti terciárního vzdělávání rozšiřují obory vyššího odbor-
ného vzdělávání nabídku bakalářských studijních oborů
vysokých škol. Vzdělávání ve vyšších odborných školách
je určeno především zájemcům, kteří si chtějí zvýšit svo-
jí dosavadní kvalifikaci a jimž zároveň nevyhovuje pří-
liš teoreticky zaměřené vysokoškolské studium. Případně
je určeno uchazečům, kteří mají zájem o obor vzdělání,
jenž vysoké školy nenabízejí. Vyšší odborné školy posky-
tují vzdělávání jak v denní formě, tak v ostatních formách
(tj. v dálkové, večerní, distanční a kombinované) vzdě-
lávání. Denní forma vzdělávání trvá standardně tři roky,
včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů až 3,5 ro-
ku. Délka ostatních forem vzdělávání, především dálkové
formy, je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v den-
ní formě. Vzdělávání ve vyšších odborných školách je
ukončeno absolutoriem. Absolventi získávají vysvědčení
o absolutoriu a diplom a je jim přiznáno právo používat
označení „diplomovaný specialista“, uváděné za jménem
(zkráceně „DiS.“). Na všech vyšších odborných školách,
včetně škol zřizovaných krajem, se platí školné. V rámci
mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED-97 je
vyšší odborné vzdělávání řazeno k prvnímu stupni terci-
árního vzdělávání typu B (ISCED 5B – prakticky zaměře-
né studium).
V současné době nabízí vyšší odborné vzdělávání
178 škol, z nichž je 112 zřizováno krajem (63 %), 47 vyš-
ších odborných škol je soukromých (26 %), církevních
škol je celkem 12 (tj. necelých 7 %), sedm škol je zřizo-
váno jinými resorty – vnitro, obrana (4 %). Oproti před-
chozímu roku 2011/12 se celkový počet vyšších odbor-
ných škol snížil o dvě. Většina škol nabízí denní formu
vzdělávání (93 %) a současně jich polovina (52 %) reali
zuje vzdělávání také v ostatních formách vzdělávání.
Z regionálního hlediska jsou vyšší odborné školy na úze-
mí České republiky rozloženy nerovnoměrně a jsou sou-
středěny zejména do velkých měst. Nejvyšší koncentra-
ce VOŠ je v hl. m. Praze (40 škol), dále ve Středočeském
(20 škol) a Jihočeském kraji (17 škol). Naopak nejméně
vyšších odborných škol je zřízeno v Plzeňském (5 škol)
a Karlovarském kraji (4 školy).
V předchozích letech se vyšší odborné školy potýkaly
s nedostatečným počtem uchazečů o studium. Důvodů,
proč zájem o vzdělávání ve vyšších odborných ško-
lách až do roku 2008/09 postupně klesal, bylo několik.
Jednak byla tato situace způsobena větší otevřeností vy-
sokých škol a nárůstem kapacit vysokých škol, dále k ní
přispěla rostoucí nabídka studijních programů na vyso-
kých školách a také změna charakteru vysokoškolského
studia z „dlouhého“ magisterského na bakalářské a nava-
zující magisterské studium. V roce 2008/09 byly zazna-
menány nejnižší hodnoty počtu podaných přihlášek, při-
hlášených, přijatých a zapsaných. Následující dva roky
2.3.6    Vyšší odborné vzdělávání
57
58
počet přihlášek, přihlášených, přijatých i zapsaných po-
stupně narůstal. V roce 2012/13 však tyto počty opětovně
poklesly – uchazeči podali ke vzdělávání ve vyšších od-
borných školách necelých 21 tis. přihlášek, přihlásilo se
jich 17,6 tis., z nichž bylo celkem 13,8 tis. uchazečů při-
jato, 12 tis. uchazečů se ke vzdělávání skutečně zapsalo.
V porovnání s rokem 2011/12 došlo k nepatrnému sní-
žení počtu přihlášených (2 %), pokles počtu přihlášených
byl minimální (0,5 %), počet přijatých byl téměř totožný
a dokonce vzrostl počet nově přijatých (a zapsaných) stu-
dentů o necelá 2 %.
Tento nepatrný nárůst je způsoben menším zájmem
o denní formu vzdělávání (počet přihlášených poklesl
o 2 %), zatímco v ostatních formách se počet přihláše-
ných snížil jen nepatrně (o 0,9 %). O vzdělávání ve VOŠ
mají zájem převážně ženy, které tvoří necelé tři čtvrtiny
přihlášených (71 %). Struktura přihlášených podle po-
hlaví je úzce spjata s oborovou strukturou – největší po-
díl uchazečů se hlásí ke vzdělávání v oborech zdravot-
nických, pedagogických a ekonomických. Úspěšnost30
při přijímacím řízení ke vzdělávání ve VOŠ byla vyšší
než v předchozích letech a v roce 2012/13 činila 85 %,
u denní formy vzdělávání byla o něco málo vyšší (86 %).
Úspěšnější byli uchazeči, kteří měli zájem o vzdělávání
v soukromých vyšších odborných školách (87 %). Muži
byli při přijímacím řízení mírně úspěšnější než ženy
(88 % muži, 83 % ženy). Nejvyšší úspěšnost byla zazna-
menána u přírodních (100 %), zemědělsko-lesnických
a veterinárních věd (95 %) a věd technických (91 %).
Naopak nejméně úspěšní jsou uchazeči, kteří mají zá-
jem o vědy a nauky o kultuře a umění (72 %). Z hle-
diska struktury přihlášených podle věku je patrný roz-
díl mezi denní formou a ostatními formami vzdělávání.
Největší podíl přihlášených do denní formy vzdělávání
tvoří uchazeči ve věku 19–21 let (86,1 %), zatímco ucha-
zeči o vzdělávání v ostatních formách jsou nejčastěji ve
30    spěšnost je počítána jako podíl počtu přijatých a počtu ucha-
Ú
zečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení.
věku nad 30 let (44,7 %). Věkový průměr uchazečů hlásí-
cích se do denní formy vzdělávání je 20,3 roku, do ostat-
ních forem 29,8 roku.
Počet nově přijatých do 1. ročníku se v průběhu sle-
dovaného pětiletého období měnil. V roce 2012/13 bylo
ke vzdělávání ve vyšších odborných školách nově přijato
téměř 12 tis. studentů, z toho téměř tři čtvrtiny do den-
ní formy vzdělávání. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje
se počet nově přijatých studentů od roku 2007/08 snížil
o 1,6 %. Tento pokles je způsoben nižším počtem no-
vě přijatých studentů do denní formy vzdělávání. V po-
rovnání s rokem 2007/08 vzrostl počet nově přijatých do
ostatních forem vzdělávání přibližně o 4 %. Naproti tomu
počet nově přijatých do denní formy vzdělávání se bě-
hem sledovaného období snížil o 3,7 %. Růst počtu nově
přijatých studentů do ostatních forem vzdělávání souvisí
v posledních letech zejména se změnami kvalifikačních
požadavků u některých povolání. To se týká především
všeobecných sester, sociálních pracovníků nebo policis-
tů, kteří si při zaměstnání doplňují potřebnou kvalifika-
ci. Nicméně je důležité zdůraznit, že v roce 2012/13 šlo
v porovnání s předchozími roky jen o nepatrný růst po-
čtu nově přijatých do ostatních forem vzdělávání. Pokud
se omezíme pouze na denní formu vzdělávání, většina
nově přijatých do 1. ročníku přichází na vyšší odborné
školy ihned po složení maturitní zkoušky (62 % v roce
2012/13). Podíl nově přijatých do denní formy vzdělává-
ní ve VOŠ vzhledem k populaci 19letých (tj. k populaci
ve věku typickém pro vstup do tohoto druhu vzdělávání)
činí v současné době 7,1 %. Úspěšnost je počítána jako
podíl počtu přijatých a počtu uchazečů, kteří se dostavili
k přijímacímu řízení.
V roce 2012/13 se ve vyšších odborných školách vzdě-
lávalo celkem 29,0 tis. studentů. V porovnání s rokem
2011/12 došlo ke snížení počtu studentů, a to o 1,3 %.
Zatímco se počet studentů v ostatních formách vzdě-
lávání mezi lety 2011/12–2012/13 zvýšil jen nepatrně
(o 0,4 %), počet studentů v denní formě naopak pokle-
sl (o 2,3 %). V současné době se přibližně 70 % studentů
Tabulka 22
VOŠ – Počet škol, studentů, nově přijatých
do 1. ročníku, absolventů a učitelů ve školních
letech 2008/09 až 2012/13
Školy
Studenti
z toho ženy
Nově přijatí do 1. ročníku
z toho ženy
Absolventi
z toho ženy
Učitelé (přepočtení na plně zaměstnané)
z toho ženy
Komentář:
Počet absolventů za předchozí školní rok.
Zdroj: MŠMT
2008/09
184
28 027
20 168
11 003
7 799
6 696
4 949
1 815,2
1 098,9
2009/10
184
28 749
20 702
11 870
8 416
6 185
4 659
1 806,2
1 115,4
2010/11
182
29 800
21 461
12 838
8 897
6 352
4 506
1 841,0
1 156,6
2011/12
180
29 335
20 950
11 780
8 100
6 410
4 862
1 890,7
1 148,3
2012/13
178
28 980
20 642
11 966
8 380
6 607
5 071
1 876,0
1 181,2
Graf 10
VOŠ – Podíl nově přijatých do 1. ročníku,
studentů a absolventů denní formy vzdělávání
vzhledem k odpovídajícím věkovým skupinám
v letech 2008/09 až 2012/13
8,0 %
7,0 %
6,0 %
5,0 %
podíl nově přijatých do 1. ročníku denní formy 4,0 %
        vzdělávání ve VOŠ vzhledem k populaci 19letých
podíl studentů v denní formě vzdělávání
        ve VOŠ vzhledem k populaci 19–21letých
7,2 %
6,7 %
6,2 %
5,1 %
4,1 %
5,1 %
7,1 %
6,8 %
5,4 %
3,7 %
5,3 %
5,4 %
3,7 %
3,0 %
Komentář:
Podíl absolventů v předchozím školním roce.
Zdroj: MŠMT
3,5 %
2,0 %
1,0 %
0,0 %
2008/09
vzdělává v denní formě, zbylých 30 % v ostatních for-
mách vzdělávání. Studenti denní formy se podílejí na po-
pulaci 19–21letých 5,4 %. Většina studentů (70 %) navště-
vuje v současné době veřejné vyšší odborné školy.
Vyšší odborné školy absolvovalo v roce 2011/12 cel-
kem 6,6 tis. studentů. V období 2010/11 až 2011/12 se
počet absolventů v denní formě téměř nezměnil (pokles
o 0,1 %), v ostatních formách se naopak zvýšil (o necelá
4 %). Vzhledem k populaci 22letých tvoří absolventi den-
ní formy v současné době 3,7 %.
2009/10
2010/11
2011/12
2012/13
Nabídka oborů vzdělání vyššího odborného vzdě-
lávání je poměrně pestrá. Z hlediska skupin oborů se
nejvíce studentů vzdělává ve zdravotnických, peda-
gogických a ekonomických oborech. Z tohoto tren-
du nevybočil ani rok 2012/13, kdy se v denní for-
mě vzdělávalo nejvíce studentů ve skupinách oborů
Zdravotnictví (23,9 %), Pedagogika, učitelství a sociál-
ní péče (16,2 %) a Ekonomika, administrativa (14,2 %).
V ostatních formách připadal největší podíl studen-
tů na skupiny oborů Pedagogika, učitelství a sociální
podíl absolventů denní formy vzdělávání
ve VOŠ vzhledem k populaci 22letých
3,3 %
59
60
péče (26,8 %), Právo, právní činnost (22,7 %); dá-
le následovaly skupiny oborů Zdravotnictví (15,2 %)
a Ekonomika, administrativa (13,0 %). Skupině oborů
Zdravotnictví dominuje v současné době obor vzdělá-
ní Diplomovaná všeobecná sestra v denní formě vzdě-
lávání (49,3 %); v ostatních formách převažují obo-
ry vzdělání Diplomovaná všeobecná sestra (26,7 %)
a Diplomovaný zdravotnický záchranář (20,6 %). Ve
skupině oborů Pedagogika, učitelství a sociální pé-
če se v obou formách vzdělávání nejvíce studentů
vzdělává v oboru vzdělání Sociální práce (53,0 % stu-
dentů v denní formě a 59,7 % v ostatních formách).
Nejnavštěvovanějším oborem vzdělání ze skupiny
oborů Ekonomika, administrativa je Mezinárodní ob-
chodní styk (9,5 %) a Marketing (7,5 %) v denní formě
a Personální řízení (11,9 %) v ostatních formách vzdě-
lávání.
Pokud budeme předpokládat další vývoj odpovída-
jící dosavadnímu vývoji a současnému stavu, pak mů-
žeme očekávat, že do roku 2020 dojde k poklesu po-
čtu nově přijímaných do 1. ročníku i počtu studentů
(v denní i v ostatních formách). Lze konstatovat, že tak
bude naplněno opatření vyplývající z dlouhodobého
záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České
republiky (2011–2015) nezvyšovat kapacitu soukro-
mých středních a vyšších odborných škol. Dosavadní
dočasný nárůst počtu studentů v ostatních formách,
který souvisí s nutností doplnit si vzdělání v terciár-
ní úrovni v některých profesích, se začíná postupně
zpomalovat již nyní. Větší problémy s existencí vyšší-
ho odborného vzdělávání mohou nastat, pokud bude
vyslyšena snaha Ministerstva zdravotnictví o převede-
ní přípravy pro výkon některých nelékařských povo-
lání (všeobecná sestra, zdravotnický záchranář apod.)
z oblasti vyššího odborného školství pouze do vysoko-
školského prostředí – nový zákon o nelékařských zdra-
votnických povoláních. Obdobně nelze předjímat, jaká
nastane situace v oblasti přijímání uchazečů ke studiu
vysoké školy.
2.3.7    Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a žáků mimořádně nadaných
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, střed-
ním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění poz-
dějších předpisů, deklaruje právo dětí, žáků a studentů
(dále jen „žáci“) se zdravotním postižením, zdravotním
znevýhodněním a sociálním znevýhodněním na vzdělá-
vání. Při hodnocení těchto žáků se vždy přihlíží k pova-
ze postižení nebo znevýhodnění. Na základě postižení či
znevýhodnění je také možné v oprávněných případech
využít i možnosti prodloužení délky základního, střední-
ho a vyššího odborného vzdělávání.
Pokud to vyžaduje zdravotní postižení žáků, je mož-
né pro ně zřídit samostatné školy, nebo v rámci školy zří-
dit jednotlivé třídy, oddělení nebo skupiny s upravenými
vzdělávacími programy. Žáci se zdravotním znevýhod-
něním a sociálním znevýhodněním se vzdělávají převáž-
ně ve školách běžného vzdělávacího proudu s tím, že při
jejich vzdělávání je využíváno diferencovaného přístupu
pedagogů. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům za-
řazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro
výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami řa-
díme:
 ěti, žáky a studenty se zdravotním postižením
d
jedná se o děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným
a smyslovým postižením, s vadami řeči, autismem,
případně s vícečetným postižením; dále jde o žáky se
specifickými vývojovými poruchami školních doved-
ností (patří sem vývojové poruchy učení nebo chová-
ní), ačkoliv tyto poruchy nejsou řazeny mezi zdravot-
ní postižení);
 ěti, žáky a studenty se zdravotním znevýhodněním
d
jedná se o žáky se zdravotním oslabením, s dlouho-
dobou nemocí, se zdravotními poruchami vedoucími
k poruchám učení a chování;
 ěti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním
d
jedná se o žáky, kteří pocházejí z rodinného prostředí
s nízkým socioekonomickým statusem nebo nízkým
Tabulka 23
VOŠ – Úspěšnost uchazečů při přijímacím
řízení podle skupin oborů v letech
2008/09 až 2012/13
Komentář:
Úspěšnost je počítána jako podíl počtu přijatých a počtu uchazečů,
kteří se dostavili k přijímacímu řízení.
Zdroj: MŠMT
Skupiny oborů
Přírodní vědy a nauky
Technické vědy a nauky
Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky
Zdravotnictví, lékařské a farmaceut. vědy a nauky
Humanitní a spol. vědy a nauky
Ekonomické vědy a nauky
Právní vědy a nauky
Pedagogika, učitelství a soc. péče
Vědy a nauky o kultuře a umění
Celkem
2007/08
92,9 %
90,2 %
85,7 %
79,7 %
99,4 %
90,4 %

Autor:

MŠMT (2013)

Primární kategorizace zdrojů:

Statistická data a hodnotící zprávy

Kudy vede cesta