Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
Výroční zpráva
o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2013
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výroční zpráva
o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2013
Vzdělávání v roce 2013 v datech
Praha 2014
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání
v České republice v roce 2013
Vzdělávání v roce 2013 v datech
Zpracovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
© MŠMT, Praha 2014
Náklad: 500 ks
ISBN 978-80-87601-21-1
Výroční zpráva, kterou právě otvíráte, shrnuje nejdůležitější informace
o vzdělávání v České republice za rok 2013 a již podruhé tak umožňuje
najít na jednom místě základní přehled o aktuálních vzdělávacích tren-
dech jak v oblasti regionálního, tak vysokého školství. Rozhodl jsem
se navázat na pojetí výroční zprávy jako jediného integrovaného doku-
mentu, který naplňuje jak ustanovení § 10 odst. 1 školského zákona, tak
§ 87 písm. b) zákona o vysokých školách, neboť jsem přesvědčen o tom,
že povědomí o vzájemné provázanosti jednotlivých částí vzdělávacího
systému je třeba systematicky posilovat.
Řadu zjištění obsažených v následujícím textu lze číst s uspokojením.
Těší mě, že výsledky mezinárodních šetření PISA a PIAAC zveřejněné na sklonku loňského roku
vyzněly pro český vzdělávací systém v mnoha ohledech pozitivně, i když zároveň poukázaly také na
některá jeho slabá místa. Mám radost z kvalitní nabídky zahraničních mobilit pro studenty vysokých
škol, která bude v následujícím období rozvíjena v rámci programu Erasmus+ i prostřednictvím
dalších podpůrných nástrojů. A cením si rovněž těch aktivit, jejichž prostřednictvím ministerstvo
v minulém roce vykročilo směrem k lepší komunikaci s odbornou i širokou veřejností. Za všechny
mohu jmenovat rozsáhlou a otevřenou diskusi ke vznikající Strategii vzdělávací politiky České re-
publiky do roku 2020, na niž jsem mohl navázat, stejně jako množství důležitých kroků vykonaných
v souvislosti s přípravou nového operačního programu.
V celé řadě jiných oblastí však dosud příliš mnoho důvodů k optimismu nenacházím. Oproti před-
chozímu období se v roce 2013 například dále zvýšil počet neuspokojených žádostí o přijetí do ma-
teřské školy, stále vysoký zůstával podíl odkladů povinné školní docházky a závěry mezinárodních
šetření poukázaly na posilování vlivu socioekonomického zázemí žáků a studentů na průběh jejich
vzdělávací dráhy a na jejich vzdělávací výsledky. Opominout nelze ani otázku platů pedagogických
pracovníků, jejichž výše je ve srovnání s průměrnou mzdou osob s vysokoškolským vzděláním vý-
razně nižší a nezanedbatelnou měrou přispívá k malé prestiži učitelského povolání.
Je zřejmé, že významnějších pozitivních změn lze ve vzdělávání dosáhnout jen kontinuálním
a systematickým úsilím, pro které se ve svém resortu snažím vytvářet podmínky. V řadě ohledů mohu
navíc navázat na práci svých předchůdců. Ještě letos například předpokládám významný pokrok
v nezbytných úpravách školské i vysokoškolské legislativy, jejichž základní obrysy byly připraveny
právě v minulém roce. Stejně tak je potřeba urychleně dokončit přípravy na nové programovací
období evropských strukturálních fondů, jehož hlavním cílem musí být efektivní čerpání i využívá-
ní prostředků tak, aby jejich alokace odpovídaly dlouhodobým prioritním potřebám vzdělávacího
systému. Se stejným cílem bude následně připravena komplexní úprava financování regionálního
školství a dílčí změny lze očekávat také v systému financování veřejných vysokých škol.
Předmluva
3
4
Průběžně bych chtěl rovněž posilovat komunikaci mezi ministerstvem a odbornou veřejností, pro
kterou jsem již vytvořil širokou pracovní platformu v nově ustavených národních kulatých stolech
a kterou mám v úmyslu podpořit rovněž zřízením Národní rady pro vzdělávání. Pevně věřím, že ve
všech těchto oblastech se podaří nalézt dlouhodobě přijatelná a udržitelná řešení a že výroční zprávy
následujících let zaznamenají ve většině tradičně problematických míst české vzdělávací soustavy
postupné zlepšení.
Marcel Chládek
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
1. Vzdělávání v roce 2013 v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
1.1. Úvod – obecný pohled na vývoj vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
1.2. Změny v organizačním a legislativním základu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
1.3. Financování vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
1.3.1 Systém financování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
1.3.2 Financování regionálního školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1.3.3 Financování vysokého školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
2. Vybraná témata regionálního školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.1. Hlavní události v regionálním školství v roce 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
2.1.1 Předškolní vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
2.1.2 Základní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
2.1.3 Základní umělecké školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.1.4 Střední vzdělávání všeobecné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.1.5 Střední vzdělávání odborné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.1.6 Vyšší odborné vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2.1.7 Vzdělávání v konzervatoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2.1.8 Další vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
2.1.9 Významná mezinárodní šetření. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.1.10 Ověřování výsledků žáků 5. a 9. ročníků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
2.1.11 Novela zákona o pedagogických pracovnících. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
2.1.12 Příprava Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. . . . . 29
2.1.13 Příprava OP VVV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
2.2. Rovný přístup ke vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
2.2.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. . . . . . . . . . . . . . . 32
2.2.2 Školská poradenská zařízení a školní poradenská pracoviště. . . . . . . . . . . . 34
2.2.3 Primární prevence rizikového chování dětí a mládeže. . . . . . . . . . . . . . . . . 37
2.3. Maturitní zkouška v roce 2013 a připravované změny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
2.4. Pokračování reformy závěrečných zkoušek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
2.5. Výsledky mezinárodních šetření. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
2.5.1 PISA 2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
2.5.2 PIAAC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
2.6. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Obsah
5
6
3. Vybraná témata vysokého školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
3.1. Hlavní události v oblasti vysokého školství v roce 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
3.1.1
Příprava programu Erasmus+ z pohledu mobilit a napomáhání
internacionalizaci a rozvoji vysokého školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
3.1.2
Příprava programu FM EHP/Norsko a jeho napomáhání
internacionalizaci a rozvoji vysokého školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
3.1.3
Mezinárodní spolupráce ve vysokém školství na základě mezinárodních
smluv, usnesení vlády a členství v mezinárodních organizacích . . . . . . . . . 68
3.1.4 Realizace OP VaVpI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
3.1.5 Příprava OP VVV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
3.2. Šetření Reflex 2013 a Eurostudent V. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
3.2.1 Šetření Reflex 2013. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
3.2.2 Šetření Eurostudent V. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
3.3. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
4.
4.1.
4.2.
4.3.
Vzdělávání v roce 2013 v číslech – statistický přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
Regionální školství v roce 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
4.2.1 Mateřské školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
4.2.2 Základní školy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
4.2.3 Střední školy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
4.2.4 Konzervatoře. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
4.2.5 Vyšší odborné školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
4.2.6 Zařízení ústavní a ochranné výchovy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91
4.2.7 Školy a zařízení zájmového vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
4.2.8 Pracovníci v regionálním školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
4.2.9 Tematické okruhy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Vysoké školství v roce 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
4.3.1 Vysokoškolské vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
4.3.2 Celoživotní vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
4.3.3 Pracovníci ve vysokém školství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
1
Vzdělávání v roce 2013 v datech
Vzdělávání v roce 2013 v České republice
7
8
1.1. Úvod – obecný pohled na vývoj vzdělávání
Rok 2013 nebyl v oblasti vzdělávání bohatý na zlomo-
vé události. Údaje shromážděné v této výroční zprávě
přesvědčivě dokládají, že významných změn nedoznala
struktura školské soustavy ani nástroje vzdělávací politi-
ky a rovněž z hlediska statistických ukazatelů vykazoval
vzdělávací systém jasnou návaznost na dlouhodobé trendy
předchozích let. Dění uplynulého roku se přesto v jednom
ohledu vymyká – poměrně významně se totiž rozšířily
podněty a příležitosti pro úvahy o dalším rozvoji vzdělá-
vání v České republice.
V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo školství, mláde-
že a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) přípravu Strategie
vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, jejímž
cílem je vymezit priority rozvoje vzdělávacího systému
v následujícím období. V rámci veřejné konzultace k tezím
budoucí strategie vznikla po delší době poměrně široká
platforma pro otevřenou diskusi mezi představiteli státu,
samospráv, zástupci škol, asociacemi učitelů, zaměstnava-
teli, neziskovými organizacemi i nejširší veřejností. Každá
ze zúčastněných stran obohatila debatu specifickými po-
střehy, a přestože se dokončení strategického dokumentu
s ohledem na nestabilitu politické situace nakonec posu-
nulo až za horizont roku 2013, představovala veřejná kon-
zultace významné nakročení směrem k lepší a především
soustavnější komunikaci mezi všemi klíčovými aktéry ve
vzdělávání. Série vzájemně provázaných debat ukázala,
že vzdělávání se ve veřejném prostoru začíná stávat vý-
znamným tématem.
Probíhající diskuse však rozhodně nebyly formovány
jen domácími zkušenostmi a perspektivami, v celé řadě
momentů je ovlivnily také podněty přicházející ze za-
hraničí. Ve druhé polovině roku byly zveřejněny dlouho
očekávané výsledky dvou významných mezinárodních
šetření, které v lecčems korigovaly všeobecně rozšířené
pohledy na kvalitu, efektivitu a spravedlnost vzdělávacího
systému v České republice. Jak šetření PISA uskutečněné
v roce 2012 na vzorku patnáctiletých žáků, tak obdobný
výzkum PIAAC zaměřený na dospělou populaci poskytly
celou řadu významných a někdy i překvapivých zjištění,
která v mnoha ohledech vyvracejí poměrně rozšířený ná-
zor o celkově špatné kondici českého vzdělávacího sys-
tému. Mnohem spíše znovu upozornily na některá jeho
konkrétní slabá místa, ať už jde o významný vliv socio-
ekonomického zázemí žáků na průběh jejich vzdělávací
dráhy, poměrně vysoký podíl žáků s nejhoršími výsledky
nebo negativní vztah dětí ke škole. Ve většině případů se
jedná o problémy, kterých si jsou tvůrci vzdělávací politi-
ky vědomi a usilují o jejich řešení.
Mezi opatření, která by měla vytvořit předpoklady
k postupné eliminaci těchto slabých míst, patří i legislativ-
ní změny. V roce 2013 připravilo MŠMT dva významné
legislativní návrhy, které projdou legislativním procesem
pravděpodobně v průběhu roku 2014. Jak připravovaná
novela školského zákona, jejíž stěžejní část se zaměřuje na
posílení proinkluzivních opatření, tak navrhovaná novela
zákona vysokoškolského zaměřená především na moder-
nizaci akreditačního procesu, jsou výsledkem dlouhodo-
bých jednání a představují žádoucí základ pro dílčí změny
ve vzdělávacím systému. Vliv na jejich praktické uvádění
v život nepochybně budou mít rovněž další formy pod-
pory, zejména adekvátní nástroje financování. I v tomto
směru přinesl rok 2013 několik pozitivních posunů. Pře-
devším se naplno rozběhla příprava nového programova-
cího období Evropské unie, v jehož rámci je připravován
samostatný operační program Výzkum, vývoj a vzdělává-
ní v gesci MŠMT, který by měl být schválen v roce 2014.
Úspěšně byly také dokončeny přípravy nového programu
Erasmus+, jehož největší část se rovněž věnuje rozšiřová-
ní vzdělávacích příležitostí.
1.2. Změny v organizačním a legislativním základu
Rok 2013 byl z pohledu legislativních změn v oblasti týka-
jící se vzdělávací soustavy poněkud chudší. Na úrovni zá-
konů ve věcné působnosti MŠMT nedošlo v průběhu roku
2013 k přijetí či nabytí účinnosti žádného zákona, který
lečnostech a investičních fondech a s přijetím přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
vypořádání některých derivátů, došlo k drobným ter-
minologickým změnám týkajícím se označení peněž-
ních fondů školské právnické osoby zřizované podle
školského zákona.
Na úrovni prováděcích právních předpisů ve věcné
působnosti MŠMT lze zmínit:
♦ vyhlášku č. 131/2013 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a škol-
ských zařízení a školní matriky a o předávání údajů
z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní
matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských
zařízení), ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláš-
ka nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2013 a přinesla zejmé-
na tyto dílčí změny:
– měna termínu pro předávání individuálních údajů
z
ze školních matrik a dokumentace škol a školských
zařízení,
– avedení předávání údaje o vzdělávání žáka pod-
z
le RVP pro základní vzdělávání, přílohy upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením,
včetně informace o způsobu integrace žáka,
– ředávání agregovaných údajů ze školních matrik
p
a dokumentace škol a školských zařízení pouze elek-
tronicky,
– řevedení výkaznictví týkajícího se zaměstnanců
p
a mzdových prostředků v oblasti regionálního škol-
ství z režimu státní statistické služby do režimu shro-
mažďování těchto informací z dokumentace škol
a školských zařízení podle školských právních před-
pisů,
– rušení předávání některých údajů v zájmu snížení
z
administrativní zátěže škol a školských zařízení.
♦ yhlášku č. 86/2013 Sb., kterou se mění vyhláška
v
č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve
znění pozdějších předpisů. Vyhláška nabyla účinnosti
dnem 1. 5. 2013 a přinesla zejména tyto dílčí změny:
by představoval systémovou či koncepční změnu vzdělá-
vací soustavy České republiky. MŠMT připravovalo v tom-
to roce vcelku zásadní novelizace zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých ško-
lách), ve znění pozdějších předpisů, ale tyto návrhy v dů-
sledku nestabilní politické situace (demise vlády, rozpuš-
tění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky)
neprošly celým legislativním procesem a práce na nich
byly obnoveny až po sestavení vlády České republiky vzešlé
z předčasných voleb konaných v říjnu 2013.
V roce 2013 tak byly přijaty pouze dvě dílčí, v zásadě
formálně-technické novely školského zákona:
♦ ákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změ-
z
ně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací sou-
kromého práva a o změně některých zákonů, došlo
k dílčí úpravě § 103 školského zákona, na základě
které se rozšířilo zákonné zmocnění MŠMT upravit
vyhláškou také náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu
a podmínkách odborné praxe studentů vyšších odbor-
ných škol, obdobně jako je tomu v případě praktické-
ho vyučování žáků středních škol.
Tato formální úprava souvisí s velice důležitou a po-
třebnou změnou daňové legislativy, která s účinností od
1. 1. 2014 umožňuje daňovým poplatníkům (zejména fir-
mám), na jejichž pracovištích je realizováno praktické vy-
učování žáků středních škol, praktická příprava studentů vyš-
ších odborných škol či odborná příprava studentů vysokých
škol, uplatnit nový odpočet od základu daně z příjmů
právnických osob na podporu odborného vzdělávání (od-
počet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
a paušální odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka
nebo studenta). Tento zákon dále zvyšuje maximální částku
tzv. motivačního příspěvku pro žáka nebo studenta.
♦
zákonem č. 241/2013 Sb., o změně některých zákonů
v souvislosti s přijetím zákona o investičních spo-
9
– zory vysvědčení pro základní školu již nejsou čle-
v
něny na vzory pro první stupeň a vzory pro druhý
stupeň,
– zory vysvědčení o maturitní zkoušce jsou upraveny
v
v návaznosti na změny v organizaci maturitní zkouš-
ky (k nimž došlo v roce 2012) – snížení počtu ma-
turitních předmětů a zrušení dvou úrovní obtížnosti
maturitní zkoušky.
♦ yhlášku č. 329/2013 Sb., kterou se mění vyhláška
v
č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků, akreditační komisi a kariérním systé-
mu pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky
č. 412/2006 Sb. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem
1. 11. 2013 a přinesla zejména tyto změny:
– oplnění minimálního počtu vyučovacích hodin stu-
d
dia pedagogiky pro jednotlivé kategorie pedagogic-
kých pracovníků (např. pro učitele odborných před-
mětů střední školy – nejméně 120 vyučovacích hodin,
pro asistenta pedagoga – nejméně 80 vyučovacích
hodin),
k
– onkretizace doplňujícího studia k rozšíření odborné
kvalifikace, kterým se získává způsobilost vykonávat
přímou pedagogickou činnost na jiném druhu školy
nebo na jiném stupni školy, nebo způsobilost vykoná-
vat činnost speciálního pedagoga,
– onkretizace doplňujícího didaktického studia pří-
k
slušného cizího jazyka.
Pokud jde o právní předpisy v gesci jiných resortů, lze
uvést, že rok 2013 se i v oblasti školství nesl v duchu pří-
prav na nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občan-
ský zákoník (ke kterému došlo dnem 1. 1. 2014).
1.3. Financování vzdělávání
1.3.1 Systém financování
♦ eřejné výdaje na školství v roce 2013 tvořily 4,4 %
V
HDP, jejich podíl se oproti roku 2012 snížil o 0,1 pro-
centního bodu.
♦ eřejné výdaje na oblast vzdělávání, tj. rozpočtové
V
10
odvětví 31 a 32, dosáhly celkem 154 762 318,0 tis. Kč
(4,0 % HDP).
♦ eřejné výdaje z kapitoly 333-MŠMT na oblast vzdě-
V
lávání činily 124 411 487,6 tis. Kč.
MŠMT, jemu podřízené organizační složky státu Česká
školní inspekce a Vysokoškolské sportovní centrum a pří-
spěvkové organizace hospodařily v roce 2013 podle záko-
na č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na
rok 2013, jehož součástí jsou i závazné ukazatele rozpočtu
kapitoly 333. Zákon o státním rozpočtu na rok 2013 byl
schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České re-
publiky usnesením č. 1445 dne 19. 12. 2012.
Hospodaření s prostředky státního rozpočtu v resor-
tu školství, mládeže a tělovýchovy se v roce 2013 řídilo
zejména zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pra-
vidlech a o změně některých souvisejících zákonů (roz-
počtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákonem
č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákonem
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplně-
ní dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění
pozdějších předpisů, zákonem č. 306/1999 Sb., o posky-
tování dotací soukromým školám, předškolním a škol-
ským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, zákonem
č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchov-
né péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 130/2002 Sb.,
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vý-
voje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, zákonem
č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších
předpisů.
MŠMT splnilo v roce 2013 všechny úkoly vyplývající
ze zákona o státním rozpočtu a dalších zákonných před-
České republiky na rok 2013 a střednědobého výhledu na
léta 2014 a 2015.
Na základě schválených rozpočtových limitů na rok
2013 zpracovalo MŠMT podle vyhlášky č. 165/2008 Sb.,
kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypraco-
vání návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich
předkládání a podle doplňujících pokynů ministra financí
návrh rozpočtu kapitoly.
Při hodnocení plnění priorit v kapitole 333 je nutné se
zaměřit na oblast vzdělávání, rozpočtové odvětví 31 a 32.
V roce 2013 činil objem výdajů pro oblast vzdělávání
ve schváleném rozpočtu 121 698 663,00 tis. Kč, v roz-
počtu po změnách 125 766 432,53 tis. Kč, v konečném
rozpočtu 128 033 092,51 tis. Kč, skutečnost k 31. 12. 2013
byla vykázána ve výši 124 411 487,61 tis. Kč, plnění
na 98,92 % rozpočtu po změnách a 97,17 % konečného
rozpočtu. Schválený rozpočet se oproti srovnatelnému
údaji roku 2012 zvýšil o 1 731 422,00 tis. Kč, tj. nárůst
o 1,44 %, rozpočet po změnách se zvýšil proti roku 2012
o 894 539,31 tis. Kč, tj. o 0,72 %, konečný rozpočet se
zvýšil proti roku 2012 o 1 571 084,85 tis. Kč, tj. o 1,24 %,
a skutečnost 2013 byla vyšší oproti skutečnosti předchozí-
ho roku o 213 864,77 tis. Kč, tj. 0,17 %, meziroční index
2013/2012 činil 100,17.
Index celkových výdajů pro oblast vzdělávání za pětile-
té období 2013/2009 činí ve schváleném rozpočtu 102,54,
v rozpočtu po změnách 100,67 a ve skutečných výdajích
102,17.
Srovnání výdajů pouze za kapitolu 333 není pro hodno-
cení plnění priorit vlády v oblasti vzdělávání plně vypoví-
dající, pro zjištění celkových výdajů na vzdělávání v Čes-
ké republice je nutno zahrnout údaje veřejných rozpočtů
včetně výdajů krajů a obcí a ostatních kapitol v souladu
s § 172 školského zákona.
Celkové výdaje na školství v roce 2013 činily
172 805 174,3 tis. Kč, oproti roku 2012 se zvýšily
o 0,8 %. Podíl na HDP se v porovnání s rokem 2012 snížil
o 0,1 procentního bodu.
pisů, usnesení vlády České republiky, pokynů a opatření
Ministerstva financí. Dodrželo všechny závazné rozpoč-
tové ukazatele.
MŠMT zabezpečilo ekonomické náležitosti školského
zákona, výdaje na veřejné vysoké školy a výdaje v oblas-
ti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V rámci
regionální a strukturální politiky Evropské unie, která je
financována prostřednictvím strukturálních fondů a Fon-
du soudržnosti v programovacím období 2007 až 2013,
pokračovalo v průběhu roku 2013 zejména financování
projektů Operačního programu Vzdělávání pro konkuren-
ceschopnost a Operačního programu Výzkum a vývoj pro
inovace.
V činnosti MŠMT i ve výsledcích uvedených v závě-
rečném účtu kapitoly 333 za rok 2013 se odráží i několik
zásadních legislativních změn.
Naprosto zásadní změnou v roce 2013 bylo spuště-
ní modulu realizace rozpočtu (RISRE) v rámci projektu
Státní pokladny a související komplexní změna roz-
počtové skladby. Tento krok byl legislativně ošetřen ze-
jména zákonem č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve
znění pozdějších předpisů, a některými dalšími zákony.
Veškerá nakládání s finančními prostředky státního roz-
počtu jsou on-line sledována ve Státní pokladně, provádějí
se zde i rozpočtová opatření, všechny finanční prostředky
podléhají systému tzv. rezervací, bez nichž nemůže dojít
k jejich následnému proplacení. Tento krok si vyžádal
změny některých pracovních postupů a maximální nasa-
zení výkonných i řídících pracovníků zabývajících se eko-
nomickými činnostmi MŠMT. Spolu s pokračující refor-
mou účetnictví, která byla započata v roce 2010, se jedná
o velmi významnou změnu, kterou MŠMT v rámci své
činnosti velmi kvalitně implementovalo.
Návrh limitů příjmů a výdajů na rok 2013 pro rozpo-
čet kapitoly 333 byl schválen dne 26. 6. 2012 usnesením
vlády České republiky č. 457 k přípravě státního rozpočtu
11
Veřejné výdaje na školství v běžných cenách v letech 2009–2013 v mil. Kč a jejich podíl na HDP v %
Případné aktualizace údajů publikovaných ČSÚ
byly zpětně promítnuty i do předchozích období,
se staršími publikacemi nemusí souhlasit.
Hrubý domácí produkt v běžných cenách
Index spotřebitelských cen (2005 = 100)
Veřejné výdaje na školství celkem
Veřejné výdaje na vzdělávání1)
MŠMT (kapitola 333)
transfery z MŠMT na KÚ a magistráty
obcí a DSO a KÚ
MO (kapitola 307)
transfery z MO na KÚ a magistráty
Veřejné výdaje na školství v % HDP
Veřejné výdaje na vzdělávání v % HDP
Tabulka 1
2009 2010 2011 2012 2013
3 758 979,0 3 790 880,0 3 823 401,0 3 845 926,0 3 883 780,0
113,3 114,9 117,1 121,0 122,7
163 943,0 162 965,1 173 722,0 171 369,9 172 805,2
154 634,3 151 684,4 155 295,5 153 714,5 154 762,3
121 766,7 117 096,1 124 502,1 124 197,6 124 411,5
-83 397,0 -80 102,1 -84 823,6 -84 756,0 -84 956,9
115 125,1 113 600,2 114 663,9 113 277,3 114 227,5
1 142,8 1 093,5 955,7 998,5 1 082,6
-3,3 -3,3 -2,5 -2,9 -2,4
4,4% 4,3% 4,5% 4,5% 4,4%
4,1% 4,0% 4,1% 4,0% 4,0%
Komentáře:
1) ýdaje na školství z kapitol 333-MŠMT a 307-MO a rozpočtu obcí, DSO a KÚ za část 31-32-vzdělávání.
V
Z důvodu konsolidace nejsou zahrnuty z daných tříd rozpočtové skladby následující položky: 5321; 5323; 5329; 5344; 5345; 5349; 5366; 5367; 5641; 5642; 5649; 6341;
6342; 6349; 6441; 6442; 6449.
Zdroj: Závěrečný účet kapitoly 333-MŠMT; 307-MO; rozpočty obcí a DSO; KÚ; ČSÚ
Za oblast vzdělávání však výdaje dosahovaly pouze
154 762 318,0 tis. Kč, což představuje nárůst oproti roku
2012 jen o 0,7 %.
1.3.2 Financování regionálního školství
Hlavním principem pro přidělování přímých výdajů
na vzdělávání z rozpočtu MŠMT do rozpočtu jednotli-
vých krajů a Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen
„MHMP“) bylo i v roce 2013 výkonové financování
prostřednictvím „republikových normativů“. Repub-
likové normativy stanovuje MŠMT podle ustanovení
§ 161 školského zákona jako výši výdajů připadajících na
12
vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo stu-
denta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního,
základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve
školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi
a svazky obcí na kalendářní rok. Součástí republikových
normativů je také vyjádření limitů počtu zaměstnanců při-
padajících na 1 000 dětí, žáků nebo studentů v dané věko-
vé kategorii.
Regionální školství bylo kromě výkonového financo-
vání prostřednictvím republikových normativů financová-
no rovněž finančními prostředky určenými na rozvojové
programy, a to v souladu s § 163 školského zákona. Tyto
to je o 0,48 % více než v předchozím roce 2012, za celé pěti-
leté sledované období (2009–2013) došlo k nárůstu o 0,03 %.
Počet subjektů působících v regionálním školství se v tomto
pětiletém období zvýšil o 169.
Stejnou formou, tedy transferovou platbou, byly
z MŠMT převedeny do rozpočtu ÚSC finanční prostřed-
ky na rozvojové programy (200 413,51 tis. Kč), projekty
OP VK (3 432 915,16 tis. Kč) a další projekty, jako např.
integrace cizinců, integrace romské komunity, prevenci
kriminality, protidrogová politika a další.
Financování církevních škol a školských zařízení je
rovněž realizováno normativně, přičemž MŠMT zasílá
v souladu s § 162 a § 160 odst. 1 písm. b) školského záko-
na dotace přímo jednotlivým právnickým osobám vykoná-
vajícím činnost škol a školských zařízení. K 31. 12. 2013
bylo financováno 129 církevních právních subjektů vy-
konávajících činnost školy a školského zařízení, kte-
ré jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení,
tj. o 2 více, než v roce 2012. Církevní školy obdržely cel-
kem 1 226 690,87 tis. Kč, z toho provozní dotaci ve výši
1 189 255,00 tis. Kč. Kromě provozní dotace byly církev-
ním školám a školským zařízením poskytnuty finanční
prostředky určené na rozvojové programy a další účelové
dotace na projekty. Meziročně došlo k nárůstu výdajů na
církevní školství (meziroční index 2013/2012 činil 106,5),
za celé pětileté sledované období (2009–2013) pak došlo
k nárůstu o 23,6 %, nutno však podotknout, že se zvýšil
ve sledovaném období i počet škol a školských zařízení.
MŠMT komplexně ekonomicky zabezpečilo 71 škol
a školských zařízení poskytujících vzdělávání dětí,
žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (11)
a zajišťujících ústavní a ochrannou výchovu (60), jichž
je zřizovatelem. Výdaje těchto přímo řízených orga-
nizací (dále jen „PŘO“) dosáhly v roce 2013 výše
2 148 825,00 tis. Kč, což je nárůst o 5,6 % oproti předcho-
zímu roku (2012). Meziroční zvýšení ostatních neinvestič-
ních výdajů bylo vyvoláno nutností řešit dlouhodobý deficit
v provozních prostředcích některých zařízení. Akutní potře-
programy jsou používány k financování specifických zále-
žitostí, které není možné nebo efektivní zohlednit v nor-
mativu.
Za použití republikových normativů provedlo MŠMT
rozpis přímých neinvestičních výdajů rozpočtovaných na
rok 2013 v kapitole 333-MŠMT na jednotlivé krajské úřady
a MHMP. Celkový objem těchto finančních prostředků na
přímé výdaje na vzdělávání dosáhl výše 77 388,19 mil. Kč
(49 247,61 mil. Kč pro školy zřizované obcemi a dobro-
volnými svazky obcí, 28 140,58 mil. Kč pro školy zřizo-
vané kraji). Přímé výdaje na sportovní přípravu žáků ve
sportovních gymnáziích činily 70,00 mil. Kč. Krajské
úřady a MHMP za pomoci krajských normativů provedly
rozpis a převedení těchto finančních prostředků jednot-
livým právnickým osobám vykonávajícím činnost škol
a školských zařízení. Krajské normativy jsou upraveny
vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve
znění pozdějších předpisů.
Republikové normativy byly stanoveny pro pět základ-
ních kategorií:
d
1. ítě v předškolním vzdělávání (kategorie 3–5 let);
2. ák plnící povinnou školní docházku (kategorie
ž
6–14 let);
3. ák v denní formě středního vzdělávání včetně žáků
ž
nástavbového studia (kategorie 15–18 let);
4. tudent v denní formě vyššího odborného vzdělávání
s
(kategorie 19–21 let);
d
5. ítě, žák, student umístěný v krajských zařízeních
ústavní výchovy (kategorie 3–18 let v KZÚV).
Financování soukromých škol a školských zařízení
probíhá v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskyto-
vání dotací soukromým školám, předškolním a školským
zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Rozpis finančních
prostředků je ze strany MŠMT realizován za pomoci norma-
tivů pro soukromé školy, které MŠMT každoročně vyhlašuje,
a finanční tok je shodný jako v případě krajských a obecních
škol. V roce 2013 bylo MŠMT na přímé výdaje 761 soukro-
mých škol a školských zařízení zasláno 4 004 119,17 tis. Kč,
13
ba navýšení rozpočtu ostatních neinvestičních výdajů pro
konkrétní PŘO byla vyčíslena na částku 9 009,00 tis. Kč,
a to zejména na navýšení kapacit (nárůst tříd ve speciál-
ních školách a poboček SPC ZŠ logopedická Brno), na
řešení havarijní situace ve VÚ a DDŠ Králíky (náklady
na opravy majetku, nájemné v náhradním objektu, mzdo-
vé náhrady a odstupné pro dva zaměstnance, které nebylo
možno převést na základě dohody o změně místa výkonu
práce), na vícenáklady nástupnických organizací souvise-
jící s údržbou a ochranou majetku zrušených zařízení (VÚ
a DDŠ Žlutice a VÚ Žulová) a v souladu s § 55 odst. 2
písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravi-
dlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, na úhradu zhoršeného hospodářské-
ho výsledku za rok 2012 vykázaného DDŠ Jihlava ve výši
2 655 tis. Kč. Ostatní prostředky byly využity pro organi-
zace, kterým hrozil zhoršený hospodářský výsledek za rok
2013. Příčinou uváděných rozpočtových deficitů je zejmé-
na nárůst výdajů vyplývající jak z provozu (ceny energií,
potravin a služeb), tak i z legislativních změn, dále nutnost
obnovy vybavení ústavů z hygienických a bezpečnostních
důvodů, v některých případech pak dokončení a udržitel-
nost projektů spolufinancovaných z prostředků EU.
1.3.3 Financování vysokého školství
Financování vysokých škol vychází ze zák. č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších před-
pisů. Konkrétní postupy pro rok 2013 jsou stanoveny
resortními Pravidly pro poskytování příspěvku a dotací
veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mlá-
deže a tělovýchovy č. j. MSMT-1624/2013-320, resp.
Pravidly pro poskytování dotací soukromým vysokým
školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýcho-
vy na stipendia podle § 40 odst. 2, § 91 odst. 2 písm. e)
a § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách, č. j. 2435/2011-33.
Veřejným vysokým školám je ze státního rozpočtu po-
skytován příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkum-
14
nou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí
činnost a dotace na rozvoj vysoké školy a na ubytování
a stravování studentů. Pro stanovení výše příspěvků je
rozhodující typ a finanční náročnost akreditovaných stu-
dijních programů a programů celoživotního vzdělávání,
počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vě-
decké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti a její náročnost. Výši příspěvku
i poskytnutých dotací rovněž ovlivňuje dlouhodobý záměr
dané školy a dlouhodobý záměr pro oblast vysokých škol
vypracovaný MŠMT. Soukromé vysoké škole může být
poskytnuta v zákonem povolených případech dotace na
uskutečňování akreditovaných studijních programů a pro-
gramů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědec-
kou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo
další tvůrčí činnost a dotace na stipendia. O poskytnutí
příspěvku nebo dotace vysoké škole je rozhodováno na
základě předložené žádosti.
V roce 2013 bylo vysokým školám vyplaceno z roz-
počtu MŠMT včetně programů EU 37 552 277 tis. Kč.
Z této částky bylo 30 499 465 tis. Kč, tj. 81,2 %, poskytnu-
to jako neinvestiční finanční prostředky, 7 052 812 tis. Kč
jako prostředky investiční.
Z pohledu účelového členění představuje objem
22 512 280 tis. Kč výdaje na činnosti mimo výzkum a vý-
voj (v tom zejména činnost vzdělávací), výdaje na výzkum
a vývoj tvoří zbývajících 15 039 997 tis. Kč.
Rozhodující část finančních prostředků na činnost
mimo výzkum a vývoj je veřejným vysokým školám, kterých
v roce 2013 v České republice působilo 26, přidělová-
na formou příspěvku. V roce 2013 se jednalo o částku
17 895 547 tis. Kč, tedy 79,5 %. Rozhodující část příspěvku
(cca 80%) je stanovena normativně odvozením od rozsahu
a obsahu vzdělávací činnosti vysoké školy (tzv. ukazatel
A) a zohledněním parametrů výkonů a kvality veřejných
vysokých škol (ukazatel K). Součástí příspěvku jsou též
finanční prostředky určené pro úhradu stipendií studentů
doktorských studijních programů, ubytovací a sociální
Vysoké školy – výdaje z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT v běžných cenách v roce 2009–2013
tis. Kč
2009 2010 2011 2012 2013
Výdaje na vysoké školy z rozpočtu kapitoly 333 – MŠMT1)
33 032 385
28 146 530
4 885 856
85,2%
14,8%
Veřejné výdaje na vysoké školy celkem
neinvestiční výdaje
investiční výdaje
neinvestiční výdaje
investiční výdaje
32 540 438
27 748 264
4 792 174
85,3%
14,7%
39 070 725
28 993 485
10 077 240
74,2%
25,8%
36 907 446 37 552 277
29 465 894 30 499 465
7 441 551 7 052 812
79,8% 81,2%
20,2% 18,8%
26,7% 27,1%
170,4 171,7
21,7% 21,9%
3 845,9 3 883,8
1,0% 1,0%
Podíl výdajů na vysoké školy z celkových výdajů na školství, z rozpočtu MŠMT a podíl na HDP
Podíl výdajů na VŠ na výdajích kapitoly 333 – MŠMT
Výdaje na vzdělávání celkem v mld. Kč2)
Podíl výdajů na VŠ na celkových výdajích na vzdělávání
HDP v běžných cenách v mld. Kč
Podíl výdajů na VŠ z kapitoly 333-MŠMT v % HDP
25,9%
163,5
20,2%
3 759,0
0,9%
Komentáře:
1) Jedná se o výdaje zahrnované pod položky rozpočtové skladby 5332 a 6352.
2) Celkové výdaje na vzdělávání z kapitol 333 MŠMT, 700 Obce a DSO, KÚ.
stipendia a finanční prostředky na aktivity v rámci fon-
du vzdělávací politiky. V dotaci poskytované na činnost
mimo výzkum a vývoj (dále v této kapitole jen „činnost“)
představují rozhodující objem dotace na programové fi-
nancování.
Formou neinvestičních výdajů mimo výzkum a vý-
voj byly vysokým školám poskytnuty prostředky ve výši
21 096 440 tis. Kč, zejména na:
♦ zdělávací činnost (příspěvek v celkové výši
v
15 576 726 tis. Kč),
♦ oktorská stipendia v prezenčním studiu (příspěvek
d
v celkové výši 1 060 983 tis. Kč),
26,2%
161,9
20,1%
3 790,9
0,9%
28,1%
172,8
22,6%
3 823,4
1,0%
Tabulka 2
Zdroj: Závěrečný účet kapitoly 333 MŠMT
♦ fond vzdělávací politiky (příspěvek ve výši
100 727 tis. Kč),
♦ bytovací stipendia (příspěvek ve výši 835 259 tis. Kč),
u
♦ ociální stipendia (příspěvek ve výši 40 159 tis. Kč),
s
♦ rátkodobé pobyty zahraničních studentů, na Letní
k
školu slovanských studií a krajanský vzdělávací pro-
gram (příspěvek v celkové výši 23 365 tis. Kč),
♦ ozvojové programy (dotace ve výši 686 176 tis. Kč),
r
♦ ond rozvoje (dotace ve výši 45 269 tis. Kč),
f
♦ ahraniční studenty a studenty v anglickém jazyce
z
(dotace v celkové výši 96 675 tis. Kč),
♦ rogramy LLP-ERASMUS, AKTION, CEEPUS
p
15
16
a na cestovní náhrady v rámci plnění mezinárodních
smluv (dotace ve výši 255 433 tis. Kč),
♦ bytování a stravování (dotace ve výši
u
173 506 tis. Kč).
Neinvestiční prostředky mimo výzkum a vývoj byly
vysokým školám dále poskytnuty na projekty realizované
prostřednictvím OP VK jako dotace ve výši 2 119 302 tis. Kč
(v tom 85 % prostředků z EU).
Z ostatních finančně podpořených aktivit se dále jed-
nalo o:
♦ yužití volného času dětí a mládeže 2 232 tis. Kč,
v
♦ rojekty kulturního dědictví 1 886 tis. Kč,
p
♦ rojekty podpory vzdělávání národnostních menšin
p
a multikulturní výchova 616 tis. Kč,
♦ rogram integrace cizinců 218 tis. Kč.
p
Investiční prostředky byly školám poskytnuty na činnost
ve výši 1 415 799 tis. Kč, v tom na:
♦ rojekty realizované prostřednictvím programového
p
financování, tj. EDS/SMVS (dotace ve výši
629 308 tis. Kč),
i
♦ nvestiční potřeby vzdělávací činnosti mimo EDS/
SMVS, v tom zejména splátky NFV (příspěvek ve
výši 260 214 tis. Kč),
♦ nvestiční potřeby vzdělávací činnosti mimo EDS/
i
SMVS, v tom především rozvojové programy (dotace
ve výši 469 982 tis. Kč),
♦ rojekty realizované prostřednictví OP VK (dotace ve
p
výši 56 336 tis. Kč, v tom 85 % prostředků z EU).
Vysoké školy, zejména veřejné, se nemalou měrou
podílejí na výzkumu a vývoji. Jeho financování upra-
vuje zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, expe-
rimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu a vývoje, experimentálního vývoje a inovací), ve
znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 397/2009 Sb.,
o informačním systému výzkumu, experimentálního vý-
voje a inovací. Na tuto oblast činnosti vysokých škol
bylo v roce 2013 poskytnuto celkem 15 039 997 tis. Kč,
z toho neinvestiční prostředky tvořily 9 403 025 tis. Kč,
což představuje 62,5 %.
Neinvestiční výdaje byly směřovány zejména do oblasti:
♦ nstitucionální podpory vysokých škol jako výzkum-
i
ných organizací (4 588 597 tis. Kč),
♦ čelové podpory na specifický výzkum
ú
(1 145 577 tis. Kč),
♦ rojektů OP VK (1 892 037 tis. Kč),
p
♦ rojektů OP VaVpI (1 244 546 tis. Kč),
p
♦ nstitucionální podpory na mezinárodní spolupráci
i
(89 749 tis. Kč),
♦ čelové podpory na velké infrastruktury (113 257 tis. Kč).
ú
Investiční výdaje na výzkum a vývoj zejména do ob-
lasti:
♦ nstitucionální podpory vysokých škol jako výzkum-
i
ných organizací (177 952 tis. Kč),
♦ čelové podpory na specifický výzkum
ú
(1 671 tis. Kč),
♦ rojektů OP VK (8 536 tis. Kč),
p
♦ rojektů OP VaVpI (5 405 913 tis. Kč),
p
i
♦ nstitucionální podpory na mezinárodní spolupráci
(300 tis. Kč),
♦ účelové podpory na velké infrastruktury (24 799 tis. Kč).
Soukromé vysoké školy jsou v souladu se zákonem
o vysokých školách povinny zajistit finanční prostředky na
svou vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou
a inovační, uměleckou a další tvůrčí činnost. Dotace, které
mohou získat ze státního rozpočtu, jsou určeny převážně
na ubytovací a sociální stipendia studentů. V roce 2013
soukromé vysoké školy obdržely na svou činnost celkem
66 574 tis. Kč neinvestičních prostředků. Tato částka ob-
sahuje dotace na sociální stipendia a na ubytovací stipen-
dia v celkové výši 33 110 tis. Kč (35 škol z celkového
počtu 44 soukromých vysokých škol), dále prostředky ze
SR, které byly poskytnuty soukromé vysoké škole – Vyso-
ké škole zdravotnické, o. p. s., v celkové výši 7 270 tis. Kč
jako platba za závazek veřejné služby uskutečňování
akreditovaného studijního programu „ošetřovatelství“
Vysoké školy – výdaje z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT ve stálých cenách roku 2005 v roce 2009–2013 v tis. Kč
tis. Kč
2009 2010 2011 2012 2013
Výdaje na vysoké školy z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT1)
Veřejné výdaje na vysoké školy celkem
neinvestiční výdaje
investiční výdaje
29 154 797,4
24 842 480,0
4 312 317,4
28 320 659,4
24 149 924,8
4 170 734,6
33 365 265,0 30 502 021,1 30 604 952,9
24 759 594,5 24 351 978,7 24 856 939,9
8 605 670,5 6 150 042,5 5 748 012,9
33 365 265,0 30 502 021,1 30 604 952,9
19 470 791,3 18 275 178,1 17 862 175,8
170 650,6 150 218,2 141 406,7
13 309 140,0 11 863 449,2 12 257 536,4
333 562,3 141 858,9 263 047,9
– 133,1 –
– 175,0 –
505,6 196,1 –
1 248,9 1 232,4 1 819,1
79 366,4 69 580,2 78 967,0
Výdaje na vysoké školy podle funkčního třídění
Celkem
Činnost vysokých škol
Vysokoškolské koleje a menzy
Výzkum a vývoj
Záležitosti vzdělávání j. n.
Mezinárodní spolupráce
Protidrogová politika
Prevence kriminality
Volný čas dětí a mládeže
Rozvojová a humanitární zahraniční pomoc
29 154 797,4
22 949 932,9
191 286,0
5 904 675,1
7 267,0
–
485,4
–
717,6
100 433,4
Komentář:
1) Jedná se o výdaje zahrnované pod položky rozpočtové skladby 5332 a 6352.
a 26 194 tis. Kč poskytnutých soukromým vysokým ško-
lám na činnost vysokých škol v rámci OP VK.
Počet soukromých škol, které obdržely dotace na uby-
tování a sociální stipendia, postupně stoupal až do roku
2008, kdy dosáhl svého maxima na počtu 38 škol. Poté
se mírně snížil a jejich počet se nyní udržuje na stabilním
počtu 35 škol.
28 320 450,5
21 519 000,1
191 032,2
6 511 058,9
6 014,2
–
–
258,1
1 008,7
92 078,3
Tabulka 3
Zdroj: Závěrečný účet kapitoly 333 MŠMT
Dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních
programů ve veřejném zájmu obdržely ještě v roce 2008
tři školy. V následujících letech se ale jedná již o školu
jedinou.
V rámci výzkumu a vývoje bylo soukromým vyso-
kým školám vyplaceno na projekty v OP VK celkem
14 271 tis. Kč.
17
18
2
Vzdělávání v roce 2013 v datech
Vybraná témata regionálního školství
19
20
2.1. Hlavní události v regionálním školství v roce 2013
2.1.1 Předškolní vzdělávání
♦ yhlášení rozvojového programu Podpora logopedic-
V
ké prevence.
♦ krácení bezplatného vzdělávání v mateřských ško-
Z
lách na dobu 12 měsíců v případě udělení odkladu
školní docházky.
V posledních letech u dětí předškolního věku zjišťuje-
me nízkou úroveň rozvoje řečových dovedností, což vede
ke stále se zvětšujícímu počtu odkladů školní docházky
z důvodu vad řeči u dětí. Pedagogickým pracovníkům
v předškolním vzdělávání chybí kvalitní vzdělání pro za-
jištění logopedické prevence a náležité vybavení, které
může výrazně ovlivnit kvalitu vzdělávání dětí s naruše-
nou komunikační schopností. Z tohoto důvodu byl v roce
2013 pro oblast předškolního vzdělávání vyhlášen rozvo-
jový program Podpora logopedické prevence za účelem
vybavení pedagogických pracovníků mateřských škol
a přípravných ročníků při ZŠ takovými znalostmi a doved-
nostmi, aby mohli na školách, kde působí, vykonávat kva-
lifikovanou podporu přirozeného rozvoje komunikačních
schopností dětí v předškolním věku a prevenci vzniku lo-
gopedických vad u dětí.
Docházka dětí do mateřských škol je většinou zpoplat-
něna, pouze vzdělávání v posledním roce před zaháje-
ním povinné školní docházky je v mateřských školách
zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí po
dobu 12 měsíců bezplatné (§ 123 odst. 2 školského záko-
na). Zkrácení bezplatného vzdělávání na 12 měsíců vstou-
pilo v platnost k 1. 1. 2013. Děti v posledním roce před
zahájením povinné školní docházky jsou dle školského
zákona přednostně přijímány k předškolnímu vzdělávání
(§ 34 odst. 4 školského zákona), aby se ještě před vstupem
do základní školy vyrovnaly případné rozdíly mezi dětmi
v komunikativních dovednostech a úrovni rozvoje myš-
lení, a zamezilo se tak případným problémům s integrací
dětí v základních školách. V případě udělení odkladu škol-
ní docházky a po vyčerpání bezplatného období je vzdělá-
vání poskytováno opět za úplatu.
2.1.2 Základní vzdělávání
♦ abytí účinnosti upraveného Rámcového vzděláva-
N
cího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV),
včetně Standardů základního vzdělávání.
♦ řipomínka 1150. výročí příchodu slovanských vě-
P
rozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
♦ oporučení k výuce dějin 20. století.
D
♦ yhlášení rozvojového programu Podpora implemen-
V
tace etické výchovy v základním vzdělávání a v niž-
ších ročnících víceletých gymnázií.
♦ končení pokusného ověřování Individuálního vý-
U
chovného programu.
♦ yhlášení Pokusného ověřování účinnosti programu
V
zaměřeného na změny v pohybovém a výživovém re-
žimu žáků (Pohyb a výživa).
Od 1. 9. 2013 nabyl účinnosti upravený RVP ZV.
Kompletní text upraveného RVP ZV včetně Opatření mi-
nistra školství, mládeže a tělovýchovy a dalších informací
byl zveřejněn na webových stránkách. Na Metodickém
portálu www.rvp.cz byl pro školy připraven Průvodce
upraveným RVP ZV, což je postupně doplňovaný a rozši-
řovaný soubor inspirací, námětů a doporučení, jak postu-
povat při úpravách školních vzdělávacích programů.
Základní školy musí nejpozději od 8. ročníku zařadit
výuku dalšího cizího jazyka v minimální časové dotaci
6 hodin, v odůvodněných případech může škola tuto
dotaci využít pro upevňování a rozvíjení prvního cizího
jazyka.
Školy mohou žádat MŠMT o povolení výuky některých
předmětů v cizím jazyce podle nového Výnosu č. 9/2013,
kterým se upravuje postup při povolování výuky ně-
kterých předmětů v cizím jazyce. Tento výnos nahradil
od 1. 1. 2014 původní Pokyn ministra školství, mládeže
a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých
předmětů v cizím jazyce, č. j. 527/2008-23.
především nová forma školní péče o žáky, kteří narušu-
jí školní výuku. Jedná se o pedagogická, psychologická,
sociální, zdravotní a jiná opatření, která budou sloužit pre-
venci problémů i jejich řešení. Dalším cílem bylo zařazení
IVýP mezi nástroje, které v případech zvyšujících se vý-
chovných problémů žáků nastaví spolupráci rodiny, školy
a ostatních orgánů a institucí ve směru vyřešení těchto pro-
blémů. Na základě závěrů z pokusného ověřování MŠMT
vytvořilo Metodické doporučení pro práci s Individuál-
ním výchovným programem v rámci řešení rizikového
chování žáků s přílohami formulářů pro práci v rámci
programu pro školy, prostřednictvím kterého bylo pod-
pořeno jeho využívání školami. Materiál je k dispozici na
webových stránkách MŠMT a mohou jej využívat školy
v celé České republice.
V dubnu 2013 bylo zahájeno tříleté Pokusné ověřování
účinnosti programu zaměřeného na změny v pohybo-
vém a výživovém režimu žáků (Pohyb a výživa). Obsa-
hem pokusného ověřování je navození změn v pohybovém
a výživovém režimu žáků základních škol. Dlouhodobým
cílem je zlepšení pohybového a výživového chování žáků
ve škole i mimo školu, které ovlivní tělesnou zdatnost
a celkové zdraví žáků. Pokusné ověřování je zaměřeno
na 1. stupeň ZŠ resp. na období mladšího školního věku,
které je senzitivním obdobím pro utváření vztahu žáků
k pohybovým aktivitám a životnímu stylu.
Součástí pokusného ověřování je vytvoření a ověření
edukačního programu pro 1. stupeň ZŠ, ve kterém budou
obsaženy změny v oblasti pohybových aktivit a výživy,
a to na třech úrovních:
v
♦ e výuce příslušných předmětů,
v
♦ pohybovém a výživovém režimu školy,
♦ následném pohybovém a výživovém chování žáků
v
mimo školu.
Pokusné ověřování se uskutečňuje na souboru 33 pilot-
ních škol, které byly osloveny a vybrány prostřednictvím
pedagogických fakult, které jsou do pokusného ověřování
zapojeny.
Ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí –
Sekcí církevního školství byla pro rok 2013, kdy se při-
pomínalo 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů
sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, připravena
literární a historická soutěž „Cestou dvou bratří“ pro
žáky 8. a 9. ročníků ZŠ, žáky odpovídajících ročníků
víceletých gymnázií a pro žáky všech typů středních
škol. Připojila se k tradiční stejnojmenné výtvarné sou-
těži, kterou spolupořádá velehradské Stojanovo gymná-
zium, jejíž vyvrcholení je nedílnou součástí každoroční
slavnosti „Dny lidí dobré vůle“ pořádané na Velehradě
v souvislosti se státním svátkem, Dnem slovanských
věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Pro jubilejní rok 2013
iniciovalo MŠMT rozšíření výtvarné soutěže i do zahra-
ničí, a tak se jí kromě dětí z České republiky zúčastnili
i jejich vrstevníci z Bulharska, Německa, Polska, Řecka
a Slovenska.
Důležitou součástí vzdělávacího oboru Dějepis jsou
moderní a soudobé dějiny. Vzhledem k trvající potřebě
podpořit a kvalitativně pozdvihnout tuto součást vzdělá-
vacího oboru připravilo MŠMT s platností od 1. 9. 2013
aktualizované Doporučení k výuce dějin 20. století.
V roce 2010 byl zařazen do vzdělávání v základních
školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií dopl-
ňující vzdělávací obor Etická výchova. Hlavním důvodem
pro zařazení etické výchovy do Rámcového vzdělávacího
programu pro základní vzdělávání byla skutečnost, že ve
školské soustavě v České republice chyběla vzdělávací
oblast, která by systematicky rozvíjela mravní stránku
osobnosti žáků. Vyhlášením rozvojového programu Pod-
pora implementace etické výchovy v základním vzdě-
lávání a v nižších ročnících víceletých gymnázií v roce
2013 bylo posíleno postavení etické výchovy v celém zá-
kladním vzdělávání.
V roce 2013 bylo ukončeno dvouleté pokusné ověřo-
vání Individuálního výchovného programu (IVýP), kte-
ré probíhalo na základě programového prohlášení vlády
ze dne 4. 10. 2010. Obsahem pokusného ověřování byla
21
22
2.1.3 Základní umělecké školy
♦ okračuje plynulý náběh výuky v souladu s Rámco-
P
vým vzdělávacím programem pro základní umělecké
vzdělávání (RVP ZUV).
Od září 2013 probíhá v základních uměleckých školách
výuka od přípravných ročníků, 1. a 2. ročníků I. a II. stup-
ně základního studia na základě školních vzdělávacích
programů (tvorba ŠVP je plně v kompetenci ředitele ško-
ly). ŠVP jsou školami sestavovány na základě RVP ZUV,
který MŠMT vydalo s účinností od 1. 9. 2010.
2.1.4 Střední vzdělávání všeobecné
Ve všech školách vyučujících obory vzdělání gymnázií
v České republice se nejpozději od 1. 9. 2009 začalo po-
čínaje prvním ročníkem vyučovat podle školních vzdě-
lávacích programů (ŠVP), které respektují a rozvíjejí
požadavky některého ze tří gymnaziálních rámcových
vzdělávacích programů (RVP). Existuje RVP pro gymná-
zia, RVP pro gymnázia se sportovní přípravou a pilotní
RVP pro dvojjazyčná gymnázia. Školní vzdělávací pro-
gramy pro nižší stupeň gymnázií (první dva ročníky še-
stiletého gymnázia nebo první čtyři ročníky osmiletého
gymnázia) jsou zpracovány podle RVP pro základní vzdě-
lávání (RVP ZV), přičemž povinnost vyučovat podle ŠVP
je v osmiletých gymnáziích od 1. 9. 2007 a v šestiletých
gymnáziích od 1. 9. 2009. Ve všech lyceálních oborech
vzdělání činí délka vzdělávání v denní formě čtyři roky.
Od 1. 9. 2013 nabyl účinnosti upravený RVP ZV
a toto opatření znamenalo i nutnost úpravy školních
vzdělávacích programů všech víceletých gymnázií. Na
Metodickém portále www.rvp.cz byl pro školy připraven
Průvodce upraveným RVP ZV, což je postupně doplňovaný
a rozšiřovaný soubor inspirací, námětů a doporučení, jak
postupovat při úpravách školních vzdělávacích programů.
Střední školy s gymnaziálními a lyceálními obory
vzdělání mohou požádat MŠMT o povolení výuky ně-
kterých předmětů v cizím jazyce podle Výnosu č. 9/2013,
kterým se upravuje postup při povolování výuky někte-
rých předmětů v cizím jazyce. Ve školním roce 2013/14
vyučovalo na základě tohoto povolení některé předměty
v cizím jazyce celkem 32 čtyřletých či víceletých gym-
názií a pět lyceí.
2.1.5 Střední vzdělávání odborné
♦ ládou schválená Nová opatření na podporu odbor-
V
ného vzdělávání 2013.
V návaznosti na Akční plán podpory odborného vzdělá-
vání (APOV), schválený vládou České republiky v prosin-
ci 2008, předložilo MŠMT v prosinci 2012 návrh Nových
opatření na podporu odborného vzdělávání (NOPOV). Na
zpracování nových opatření se podíleli členové odborné
pracovní skupiny při MŠMT, ve které byli zastoupeni
kromě pracovníků MŠMT pracovníci resortů, jmenovi-
tě Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva práce
a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva
zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva
dopravy, Ministerstva kultury, dále také zástupci zaměst-
navatelů Hospodářské a Agrární komory, Svazu průmys-
lu a dopravy, Svazu obchodu a cestovního ruchu, dalších
zaměstnavatelů, ČMKOS, krajů a asociací středních škol.
Nová opatření na podporu odborného vzdělávání vláda
České republiky schválila na jednání dne 9. 1. 2013.
Klíčovým opatřením je opatření č. IV/1 Novelizo-
vat zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, ošetřit přímé i nepřímé financování
středního a vyššího odborného vzdělávání ze strany za-
městnavatelů a zohlednit přímé i nepřímé financování
jako uznatelné výdaje v příslušných ustanoveních zákona,
pokud tyto výdaje není povinen uhradit stát či zřizovatel.
Na řešení tohoto opatření se podílelo MŠMT, Ministerstvo
průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo
zemědělství, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská ko-
mora a Agrární komora. Novela zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, byla promítnuta do zákonného opat-
ření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů
v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změ-
2.1.6 Vyšší odborné vzdělávání
Vyšší odborné vzdělávání je legislativně upraveno v usta-
noveních části šesté hlava I a II zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, dále v nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě
oborů v základním, středním a vyšším odborném vzdělá-
vání, ve znění pozdějších předpisů, a konečně ve vyhlášce
č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění
vyhlášky č. 470/2006 Sb. V souladu s touto právní úpra-
vou byly v roce 2013 projednávány žádosti vyšších odbor-
ných škol o akreditaci vzdělávacího programu, o akredita-
ci změny vzdělávacího programu, případně o prodloužení
platnosti akreditace vzdělávacího programu.
Pokud budeme předpokládat další vývoj odpovídající do-
savadnímu vývoji a současnému stavu, pak můžeme očeká-
vat, že do roku 2020 dojde k poklesu počtu nově přijímaných
do 1. ročníku i počtu studentů (v denní i v ostatních formách).
Lze konstatovat, že tak bude naplněno opatření, vyplývají-
cí z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy České republiky (2011–2015), nezvyšovat kapacitu
soukromých středních a vyšších odborných škol).
2.1.7 Vzdělávání v konzervatoři
♦ avedení šestiletého oboru vzdělání Současný tanec
Z
82-46-M/02, 82-46-P/02.
Pro žáky z pátých ročníků základních škol je určen os-
miletý obor vzdělání Tanec. Výuka je zaměřena na získání
profesionálních znalostí a dovedností v oblasti klasického,
moderního a lidového tance doplněné všeobecným a teore-
tickým odborným vzděláním. V 1. až 4. ročníku osmiletého
oboru plní žáci společně s praktickou odbornou přípravou
i povinnou školní docházku. Taneční konzervatoř v působ-
nosti kraje se nachází v Praze a v Brně, v Ostravě je taneč-
ní oddělení součástí Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia
v Ostravě. V Praze působí dvě soukromé taneční konzerva-
toře, z nichž jedna se v roce 2013 stala součástí Střední od-
borné školy a Taneční konzervatoře Ivo Váni-Psoty v Praze,
s.r.o. Žáci po ukončení povinné školní docházky jsou přijí-
máni do šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře.
Žáci šestiletých konzervatoří se vzdělávají v oborech
vzdělání Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické umění a v obo-
ru Současný tanec.
Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je
délka vzdělávání prodloužena na sedm let a tento typ
vzdělávání realizuje v České republice pouze jedna kon-
zervatoř pro žáky se zdravotním postižením se sídlem
v Praze – Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro
zrakově postižené.
V současné době je vzdělávání v konzervatořích reali-
zováno podle dobíhajících osnov a od 1. 9. 2012 je součas-
ně zavedena celoplošně povinnost vzdělávat žáky od 1. roč-
ně některých zákonů, které bylo 27. 11. 2013 projednáno
jako bod č. 18 ustavující schůze PSP ČR s předpokládanou
účinností k 1. 1. 2014.
Novela uvedeného zákona umožní zaměstnavatelům –
poplatníkům:
♦ dpočet na podporu pořízení majetku zaměstnava-
O
tele pro účely odborného vzdělávání v rozsahu 50 až
110 % vstupní ceny majetku podle doby jeho využití
žáky a studenty.
♦ dpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka
O
nebo studenta v rámci odborného vzdělávání činí
součin 200 Kč a počtu hodin praktického vyučování
ve středních školách, odborné praxe ve vyšších od-
borných školách a vzdělávací činnosti v rámci části
akreditovaného studijního programu vysokých škol,
uskutečněných v konkrétním období na pracovišti za-
městnavatele – poplatníka.
♦ alorizaci limitovaného účelového motivačního pří-
V
spěvku, který zahrnuje stipendium, příspěvek na
stravování, ubytování, jízdné a osobní ochranné po-
můcky. Původní částka pro střední školy se navýši-
la z 2 tis. Kč na 5 tis. Kč, u vyšších odborných škol
a vysokých škol z 5 tis. Kč na 10 tis. Kč.
23
níků podle školních vzdělávacích programů (ŠVP). Škol-
ní vzdělávací programy jsou v konzervatořích vytvářeny dle
schválených rámcových vzdělávacích programů (RVP)
pro obory vzdělání Hudba, Zpěv, Tanec a Hudebně dra-
matické umění, které MŠMT vydalo 19. 4. 2010 pod
č. j. 1606/2010-23 a podle nichž byly školy povinny připravit
své ŠVP a zahájit výuku nejpozději v roce 2012.
Od 1. 1. 2013 byl zaveden šestiletý obor vzdělání Sou-
časný tanec 82-46-M/02, 82-46-P/02, který mohou vyučo-
vat konzervatoře od 1. 9. 2013 a který je určen pro žáky,
kteří ukončili povinnou školní docházku. Rámcový vzdě-
lávací program pro tento obor byl vydán 13. 12. 2012 pod
č. j. MSMT-49829/2012 – 212 .
Důležitou složkou vzdělávání v konzervatořích tvoří
umělecké soutěže pro konzervatoře a hudební školy,
jejichž vyhlašovatelem je Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy. V těchto soutěžích mají žáci jedinečnou
příležitost seznámit se s uměleckou úrovní a hráčskou vy-
spělostí svých kolegů z jiných škol.
2.1.8 Další vzdělávání
Další vzdělávání, coby integrální součást celoživotního
učení, je důležitým faktorem růstu produktivity a konku-
renceschopnosti ekonomiky. Definici dalšího vzdělávání
lze nalézt v zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uzná-
vání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zá-
konů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve
znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 179/2006 Sb.)1,
kde se dalším vzděláváním rozumí vzdělávací aktivity,
které nejsou počátečním vzděláváním. Oblast dalšího vzdělá-
vání není oblastí odtrženou od ostatních systémů vzdělává-
ní, naopak je s nimi velmi úzce propojena, logicky navazu-
je a doplňuje oblast počátečního vzdělávání. Hlavním důvo-
dem zvyšujícího se významu dalšího vzdělávání je nutnost
získávat nové znalosti a potřeba osvojovat si nové dovednosti
1
24
Z
ákon č. 179/2006 Sb. nabyl v plném rozsahu účinnosti dne
1. 8. 2007.
a kompetence v rámci potřeby neustálé adaptace na trans-
formující se životní podmínky v průběhu celého života.
Většina lidí v průběhu svého života několikrát změní své
povolání a musí se proto učit zcela novým znalostem a do-
vednostem, které mohou být ze zcela odlišného oboru než
ty, které člověk získal v rámci počátečního vzdělávání.
V roce 2012 došlo oproti roku 2011 k mírnému pokle-
su účasti na dalším vzdělávání a zveřejněná predikce Eu-
rostatu dle výsledků výzkumu Labour Force Survey2 na rok
2013 předpovídá další snížení účasti v dalším vzdělávání.
V roce 2011 byla účast v dalším vzdělávání rovna
11,4 %, čímž se Česká republika dostala nad průměr-
nou úroveň Evropské unie, kde se indikátor vztažený
k celkové populaci dané věkové skupiny rovnal 8,9 %.
V roce 2012 došlo ke snížení na 10,8 %, nicméně se
Česká republika stále držela nad průměrem EU27, kte-
rý meziročně stoupl o 0,1 procentního bodu na 9 %.
Předběžná data Eurostatu ukazují, že v roce 2013 po-
klesla účast v dalším vzdělávání v České republice na
9,8 %, čímž se Česká republika po dvou letech opět
2 L
abour Force Survey – Výběrové šetření pracovních sil, rea-
lizované Eurostatem. Účast na dalším vzdělávání je v rámci
výzkumu definována jako počet osob ve věku 25 až 64 let,
které se vzdělávaly v posledních čtyřech týdnech před reali-
zací šetření.
3 S
trategie celoživotního učení ČR („dále jen Strategie CŽU“)
je koncepčním dokumentem celoživotního učení v oblasti po-
čátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, který zaštiťuje ini-
ciativy směřující k rozvoji lidských zdrojů v České republice
v letech 2007–2015. v souladu s cíli Lisabonské strategie.
Strategie CŽU byla schválena usnesením vlády č. 761 ze dne
11. července 2007. V oblasti dalšího vzdělávání se tyto cíle
týkají především stimulace poptávky po dalším vzdělávání,
nastavení a implementace systému uznávání různých vzdělá-
vacích cest k získání kvalifikace, sladění nabídky vzdělávání
s potřebami trhu práce, rozšíření nabídky dalšího vzdělávání
a zajištění jeho dostupnosti, zvýšení a zajištění kvality dalšího
vzdělávání a rozvojem oblasti kariérového poradenství v celo-
životní perspektivě.
Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008-2013
Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání
v ČR a EU v letech 2008–2013
12
10
10,7
11,4
9,4
9,3
9,1
8,9
10,8
9,0
9,8
8
7,8
6,8
7,5
6
ČR
EU 28
4
Graf 1
2
0
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Eurostat a MŠMT
dostala pod průměr EU28, který se meziročně zvýšil
o 1,7 procentního bodu na 10,7 %. Vývoj účasti na dal-
ším vzdělávání ukazuje graf 1.
Další vzdělávání se v České republice rozvíjí především
na základě oblastí definovaných ve Strategii celoživotního
učení ČR3 pro období 2007–2015.
V roce 2013 byl stejně jako v předchozích letech nej-
vyšší důraz kladen na podporu a rozvoj oblasti systému
uznávání výsledků předchozího učení založeném na záko-
ně č. 179/2006 Sb.
Základním nástrojem naplnění tohoto zákona v praxi
je Národní soustava kvalifikací4 (dále jen „NSK“). Zá-
4
N
árodní soustava kvalifikací je veřejně přístupný registr
všech úplných a profesních kvalifikací potvrzovaných, rozlišo-
vaných a uznávaných na území České republiky, zveřejněných
na www.narodni-kvalifikace.cz.
25
Graf 2
Počet zkoušek profesních kvalifikací v období 2009-2013
Počet zkoušek profesních kvalifikací
1/2009 - 12/2013
90000
80000
70000
60000
50000
40000
30000
20000
MMR
MPO
MPSV
MŠMT
MV
MZE
1.10
MD
0
10000
MŽP
Zdroj: MŠMT
kladní prvky NSK tvoří profesní kvalifikace5, které se mo-
hou skládat do tzv. úplných profesních kvalifikací6 (jejich
získání je zpravidla potvrzováno dokladem o dosažení stup-
ně vzdělání v oboru vzdělání). Každá profesní kvalifikace
má stanoven kvalifikační7 a hodnotící8 standard.
5
6
26
P
rofesní kvalifikace je v § 2 písm. d) zákona č. 179/2006 Sb.
definována jako „odborná způsobilost fyzické osoby vykoná-
vat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních čin-
ností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povolá-
ních, v rozsahu uvedeném v kvalifikačním standardu“.
Ú
plná profesní kvalifikace je v § 2 písm. c) zák. č. 179/2006 Sb.
definována jako „odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat
řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání“.
Zákon č. 179/2006 Sb. definuje především, co je ob-
sahem NSK, jak a kým jsou kvalifikace popisovány
7 K
valifikační standard profesní kvalifikace je v § 2 písm. f)
zákona č. 179/2006 Sb. definován jako „strukturovaný popis
odborné způsobilosti fyzické osoby pro řádný výkon určité
pracovní činnosti nebo souboru pracovních činností v určitém
povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních“.
8 H
odnotící standard profesní kvalifikace je v § 2 písm. g) zá-
kona č. 179/2006 Sb. definován jako „soubor kritérií, organi-
začních a metodických postupů a materiálních a technických
předpokladů stanovených pro ověřování dosažení odborné
způsobilosti vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo
soubor pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve
dvou nebo více povoláních“.
Graf 3
Nejčastěji akreditované kurzy bez vazby na NSK
Nejčastěji akreditované kurzy bez vazby na NSK
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Zdroj: MŠMT
a schvalovány a podle jakých pravidel probíhá ověřování
a uznávání kvalifikací. Základním východiskem zákona
č. 179/2006 Sb. a tvorby NSK je provázat tyto principy
s reálnými potřebami trhu práce. Cílem tedy není popsání
jiné cesty k získání stupně vzdělání, ale umožnit dospělým
získat kvalifikaci, a to na základě zhodnocení výsledků je-
jich praxe, dosavadního vzdělávání a zkušeností. Zákon
č. 179/2006 Sb. a NSK umožňují na základě standardizo-
vané zkoušky před autorizovanou osobou si nechat ověřit
a uznat kvalifikaci. Úspěšný absolvent pak získá Osvědče-
ní o získání profesní kvalifikace. V roce 2013 bylo schvá-
leno 206 nových profesních kvalifikací. Jejich celkový
počet tak stoupl na 572. Počet autorizovaných osob se ve
sledovaném období zvýšil z 655 na 769, tedy o 114. Po-
čet autorizací v roce 2013 vzrostl o 488 na 3 110. K nej-
většímu posunu došlo v oblasti počtu složených zkoušek
profesních kvalifikací. V roce 2013 bylo zrealizováno více
než 22 tis. zkoušek profesních kvalifikací. Vývoj v počtu
zkoušek profesních kvalifikací od ledna roku 2009 do pro-
since 2013 ukazuje graf 2.
Na základě § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměst-
nanosti, ve znění pozdějších předpisů, akredituje MŠMT
rekvalifikační programy vedoucí k získání plné kvalifi-
kace k výkonu konkrétní pracovní činnosti uplatnitelné
27
Graf 4
Nejčastěji akreditované kurzy ve vazbě na NSK
Nejčastěji akreditované kurzy ve vazbě na NSK
12
10
8
6
4
2
0
Zdroj: MŠMT
na trhu práce nebo k získání konkrétních pracovních
dovedností připravující k závěrečným zkouškám z pro-
fesních kvalifikací schválených v rámci NSK dle zákona
č. 179/2006 Sb., dále rekvalifikace vedoucí k závěreč-
ným zkouškám dle jiných právních předpisů či nespe-
cifické rekvalifikační programy určené pouze pro neu-
místěné absolventy škol. K zabezpečení akreditací je na
MŠMT zřízen poradní orgán – Akreditační komise pro
akreditaci vzdělávacího programu k provádění rekvali-
fikace. V roce 2013 bylo Akreditační komisí posouzeno
celkem 1 729 rekvalifikačních vzdělávacích programů
(z toho 1 672 vzdělávacích rekvalifikačních programů
28
bylo akreditováno a 57 vzdělávacích rekvalifikačních
programů bylo zamítnuto).
Většina akreditací pro vzdělávací programy směřující
k rekvalifikacím bez vazby na NSK byla v letech 2010 až
2013 udělena pro pracovní činnosti viz graf 3, s vazbou na
NSK pak graf 4.
2.1.9 Významná mezinárodní šetření
V období od 4. do 27. 3. 2013 se uskutečnilo mezinárodní
šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS 2013,
následně proběhl v období od 4. 3. do 5. 5. 2013 hlavní
sběr dat v rámci mezinárodního šetření o vyučování a uče-
2.1.10 Ověřování výsledků žáků 5. a 9. ročníků
Druhou generální zkouškou pokračovalo v roce 2013
ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků zá-
kladních škol, které se zúčastnilo celkem 3 759 škol
(99,9 %) a 166 150 žáků (97,6 % ze všech registrova-
ných žáků).
Obě provedené celoplošné generální zkoušky proce-
su elektronického ověřování výsledků žáků v počáteč-
ním vzdělávání jednoznačně prokázaly, že tento způsob
externí evaluace je velmi komfortní a moderní metodou
se zásadními přínosy pro všechny aktéry vzdělávacího
procesu, a při dodržení doporučených principů má znač-
ný potenciál přispět ke zkvalitnění vzdělávání v České
republice.
Testování výsledků žáků 5. a 9. ročníků bude probíhat
formou výběrových šetření České školní inspekce. Tento
nástroj je již v současné době k dispozici školám a žákům,
i pro potřeby domácího testování. Česká školní inspekce
bude tento nástroj v maximální míře využívat pro hodno-
cení kvality vzdělávání jednotlivých škol.
2.1.11 Novela zákona o pedagogických pracovnících
1. 9. 2012 nastala účinnost zákona č. 198/2012 Sb., kte-
rý novelizoval zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění poz-
dějších předpisů. Nová právní úprava si vyžádala změnu
některých ustanovení vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším
vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační ko-
misi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Do
vyhlášky byly zejména doplněny podrobnosti o nových
druzích studia – doplňující studium k rozšíření odborné
kvalifikace a didaktické studium cizího jazyka, dále byla
nově doplněna specializovaná činnost v oblasti školské
logopedie. Novela č. 317/2005 Sb. nabyla účinnosti
1. 11. 2013.
2.1.12 říprava Strategie vzdělávací politiky České republiky
P
do roku 2020
V roce 2013 oficiálně začalo MŠMT připravovat Strate-
gii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020.
Společenský, ekonomický, technologický i politický vý-
voj uplynulého desetiletí významně proměnil souvislosti,
v nichž se vzdělávání odehrává, a logicky také přinesl
množství nových podnětů pro možný budoucí rozvoj vzdě-
lávací soustavy. MŠMT přistoupilo k tvorbě strategického
dokumentu s vědomím, že tyto různorodé podněty dosud
nebyly v úplnosti zmapovány, a v zájmu zohlednění per-
spektiv všech klíčových aktérů proto vlastní tvorbě nové
strategie předřadilo širokou a otevřenou veřejnou diskusi
o jejích obecných východiscích.
První část této veřejné konzultace zahájila v lednu
2013 konference v Národní technické knihovně v Praze,
v rámci níž zástupci ministerstva poprvé představili hlav-
ní teze vznikající Strategie. Ty pak byly v průběhu února
a března důkladně diskutovány nejen na veřejných ku-
latých stolech v Brně, Ostravě a Karlových Varech, ale
rovněž na fórech některých významných aktérů (školské
odbory, asociace škol a učitelů, zástupci územně samo-
správných celků atd.). Následující měsíce byly věnovány
především podrobnějším debatám o vybraných průřezo-
vých tématech vzdělávací politiky (prostupnost vzdělávací
soustavy, role standardů ve vzdělávání, postavení učitelů,
možnosti řízení decentralizovaného vzdělávacího systé-
mu). Souběžně s veřejnou konzultací MŠMT k přípravě
Strategie probíhala v této době rovněž kampaň Česko
mluví o vzdělávání organizovaná neziskovou organizací
EDUin, jejíž zásluhou se do diskuse o budoucnosti vzdě-
lávacího systému v České republice výrazněji zapojila
i širší veřejnost. Obě diskuse byly průběžně koordinovány
a uzavřely se v červnu 2013 společnou konferencí MŠMT
a neziskového sektoru pod názvem „Kvalitní výuka pro
každé dítě v každé škole“.
Veřejná konzultace k připravované Strategii vzdě-
lávací politiky doložila, že česká společnost projevuje
ní TALIS 2013. V prosinci 2013 byla zveřejněna publika-
ce Hlavní zjištění PISA 2012.
29
o otázky související se vzděláváním značný zájem, což
lze považovat za jednoznačně pozitivní zjištění. Zá-
roveň se znovu potvrdilo, že pro diskusi o klíčových
otázkách ve vzdělávání nebyl v předešlých letech vy-
tvořen dostatečný prostor, a není proto překvapivé,
že se úměrně tomu snižovalo porozumění konkrétním
krokům vzdělávací politiky a vzrůstala nedůvěra mezi
jednotlivými aktéry ve vzdělávání. I proto zřejmě na-
vzdory jisté skepsi u většiny účastníků veřejné diskuse
výrazně převažovaly pozitivní ohlasy této aktivity nad
reakcemi negativními.
Kladně bylo hodnoceno zejména úsilí MŠMT o zacho-
vání kontinuity vzdělávací politiky, lepší předvídatelnost
a provázanost přijímaných opatření a v konečném důsled-
ku také o lepší integraci celého vzdělávacího systému.
Oceňována byla také otevřenost přípravy Strategie opíra-
jící se významně o výsledky veřejné konzultace k předem
zveřejněným obecným tezím. Zmiňována ale byla i ně-
která rizika spojená s přípravou a budoucí implementací
strategie. Účastníci veřejné konzultace často vyjadřovali
obavu z toho, že udržet kontinuitu vzdělávací politiky
mezi volebními obdobími bude obtížné. S poukazem na
zkušenosti uplynulých let rovněž upozorňovali na možné
riziko, že strategický dokument bude naplňován pouze
formálně a ambice vkládané do zastřešujícího rámce pro
tvorbu vzdělávací politiky nesplní.
Kromě uvedených obecných závěrů bylo v průběhu
veřejné konzultace shromážděno značné množství kon-
krétních podnětů různé podrobnosti a zaměření. Přestože
většina ohlasů a reakcí směřovala ke konkrétním dílčím
problémům, bylo možné sledovat tři průřezová a často se
opakující témata.
Cíle vzdělávání a jejich vymezení
Veřejná konzultace ukázala, že chybějící sdílené
porozumění cílům vzdělávání patří v současné době
k významným problémům vzdělávací soustavy v České
republice.
30
Vzdělávání orientované na žáka
V průběhu veřejné konzultace se opakovaně a v různých
souvislostech objevovala myšlenka, že český vzdělávací
systém by měl posilovat prvky vzdělávání orientovaného
na žáka, a směřovat tak k nejvyššímu možnému využití
vzdělávacího potenciálu každého dítěte.
Důraz na posilování kapacit pro efektivnější řízení
vzdělávacího systému
Velká část diskusí i dalších podnětů se soustředila na otázky
související s problematikou strategického řízení v podmín-
kách výrazně decentralizovaného vzdělávacího systému.
V rámci přípravy strategie opakovaně zaznívala myšlenka,
že některé žádoucí změny lze spíše než radikálními zásahy
do institucionálního nastavení systému podporovat velkým
množstvím jednotlivých proměn. Významným předpokla-
dem je důraz na systematické zvyšování schopností jed-
notlivců, institucí i celého vzdělávacího systému průběžně
zlepšovat vykonávané činnosti a přispívat tak ke zlepšování
výsledků dětí, žáků i studentů.
Veřejná konzultace ke Strategii vzdělávací politiky
České republiky do roku 2020 předložila nejen několik
konkrétních témat, kterým budou muset aktéři vzdělávací
politiky v budoucnu věnovat pozornost, ale také některá
omezení, s nimiž se bude nutné v praxi vzdělávací politi-
ky a při přípravě Strategie a její implementaci vypořádat.
Přestože společnost citlivě vnímá kolísající vzdělávací
výsledky žáků a studentů i některá další slabá místa vzdě-
lávací soustavy, pro výraznější přestavbu vzdělávacího
systému jako celku v současné době neexistuje dostatečně
silná společenská poptávka a podpora.
Všechny hlavní závěry veřejné konzultace byly využity
při tvorbě vlastního strategického dokumentu, která započala
v létě 2013 a bude dokončena a schválena vládou v roce 2014.
2.1.13 Příprava OP VVV
Dne 3. 1. 2013 přijal náměstek ministra pro vzdělávání
odpovědný za oblast regionálního školství opatření k za-
ňování konceptu celoživotního učení, komunitních škol,
až po otázky zjednodušení administrace pro příjemce
dotace. Z tohoto postupu je zřejmý důraz ze strany mi-
nisterstva na přednostní podporu veřejného regionálního
školství. Taktéž bylo započato jednání o zapojení vyso-
kých škol při prohloubení přípravy budoucích pedago-
gů, bez nichž též nelze potřebné změny prosadit, včetně
úprav vzdělávacích programů.
Jak již bylo výše naznačeno, započala i jednání se ško-
lami a jejich zřizovateli o co nejúčelnější a nejefektivnější
implementaci podpory tak, aby neúměrně administrativ-
ně nezatěžovala samotné školy. MŠMT proto chce vyjít
vstříc masivnějšímu využití šablon, tj. předdefinovaných
a naceněných vzorových klíčových aktivit (metoda unit-
cost), ze strany škol očekává síťování škol a sdílení dobré
praxi při zavádění změn. MŠMT přichází ke zřizovatelům
s nabídkou podpory zvyšování kvality vzdělávání, ze stra-
ny krajů a obcí očekává zlepšení spolupráce s orgány ve-
řejné správy při péči a obnově vzdělávací infrastruktury
a s ní spojených veřejných služeb.
Již z názvu třetí prioritní osy – Rovný přístup ke kva-
litnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdě-
lávání – a její návaznosti na tematické cíle ESF a inves-
tiční priority, v jejichž názvech se objevují termíny jako
podpora sociálního začleňování, boj proti chudobě a dis-
kriminaci, prosazování rovných příležitostí, investice do
vzdělávání a odborné přípravy, podpora odborného výcvi-
ku k získávání dovedností a celoživotního učení, preven-
ce předčasného ukončování školní docházky aj., vyplývá
nejen prospěšnost a důležitost pro řešení problémů zři-
zovatelů škol a školských zařízení, ale i význam synergií
a spolupráce s ostatními řídícími orgány operačních pro-
gramů, kterými jsou zejména Ministerstvo pro místní roz-
voj (Integrovaný regionální operační program, zkr. IROP),
Ministerstvo práce a sociálních věcí (Operační program
Zaměstnanost, zkr. OP Z), či institucemi naplňujícími
vládní strategie, např. Agenturou pro sociální začleňování
při Úřadu vlády České republiky. V květnu 2013 započaly
jištění a koordinaci přípravy budoucího období kohezní
politiky EU. Tímto reagovalo MŠMT na usnesení vlády
České republiky č. 867 ze dne 28. 11. 2012, podle kterého
je odpovědné za přípravu Operačního programu Výzkum,
vývoj a vzdělávání (dále jen „OP VVV“). Jelikož tento
operační program sdružuje oblasti stávajících dvou ope-
račních programů (OP VK a OP VaVpI), je nový operační
program multifondový a je proto financován z Evropského
sociálního fondu (dále jen „ESF“) a zároveň z Evropského
fondu pro regionální rozvoj (dále jen „ERDF“).
V rámci řádné přípravy OP VVV při uplatnění principu
partnerství byla na počátku února 2013 ustavena a jmeno-
vána externí tematická pracovní skupina Vzdělávání, její-
miž členy se mj. stali zástupci všech stupňů škol a jejich
zřizovatelů, zejména v zastoupení jejich asociacemi a sva-
zy, včetně odborových. Společně s touto externí skupinou
byla zformována, v návaznosti na výše zmíněná lednová
opatření náměstka ministra pro vzdělávání, interní pra-
covní skupina složená z pracovníků MŠMT a jím přímo
řízených organizací (tzv. ostatní přímo řízené organizace).
Předsedou celé pracovní skupiny Vzdělávání se stal ná-
městek ministra pro vzdělávání, jeho zástupcem ředitel
odboru vzdělávání.
Pracovní skupina vzdělávání se zaměřila na řešení
priorit regionálního školství, přičemž vycházela ze sou-
časného stavu, výsledků šetření a SWOT analýz, včetně
poučení z implementace stávajícího OP VK a navázání
na výsledky a výstupy realizovaných projektů. V červnu
2013 byly osloveny samotné školy v rámci plošného pre-
-screeningu potřeb škol, čímž došlo ke zmapování slabých
míst a zájmu škol o finanční podporu z ESF k operativní-
mu prosazení a upevnění pozitivních změn.
K prosazení identifikovaných potřebných kvalitativ-
ních změn bylo ovšem zapotřebí zintenzivnění spolu-
práce se zřizovateli, resp. nalézání způsobu kooperace
a podmínek nezbytné spolupráce při prosazování změn.
Zejména se jednalo o zapojení zřizovatelů do přípravy
místních a krajských strategií rozvoje vzdělávání, napl-
31
aktivně pracovat tzv. minitýmy pod vedením členů inter-
ní pracovní skupiny, které postupně upřesňovali zamě-
ření jednotlivých identifikovaných specifických cílů, za
přizvání dalších zástupců odborné veřejnosti a za využití
výstupů z výše zmíněného červnového pre-screeningu.
V říjnu 2013 pak proběhla zásadní tematická pracovní se-
tkání v rámci pracovní skupiny Vzdělávání k jednotlivým
specifickým cílům. Na základě zapracování připomínek
z těchto tematických jednání byla uzavřena listopadová
verze operačního programu.
Třetí prioritní osa OP VVV, zaměřená na regionální
školství, má následující specifické cíle:
♦ vzdělávání k sociální integraci dětí a žáků se SVP,
♦ výšení kvality předškolního vzdělávání včetně
z
usnadnění přechodu dětí na ZŠ,
♦ lepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčo-
z
vých kompetencích,
♦ ozvoj systému strategického řízení a hodnocení kva-
r
lity ve vzdělávání,
♦ kvalitnění přípravy budoucích a začínajících peda-
z
gogických pracovníků,
♦ vyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy
z
včetně posílení jejich relevance pro trh práce.
2.2. Rovný přístup ke vzdělávání
2.2.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Školský zákon deklaruje právo dětem, žákům a studentům
(dále jen „žáci“) se zdravotním postižením, zdravotním
znevýhodněním a sociálním znevýhodněním na vzdělává-
ní. Při hodnocení těchto žáků se vždy přihlíží k povaze
postižení nebo znevýhodnění. Na základě postižení či zne-
výhodnění je také možné v oprávněných případech využít
i možnosti prodloužení délky základního, středního a vyš-
šího odborného vzdělávání.
Pokud to vyžaduje zdravotní postižení žáků, je možné
pro ně zřídit samostatné školy, nebo v rámci školy vytvo-
řit jednotlivé třídy, oddělení nebo skupiny s upravenými
vzdělávacími programy. Žáci se zdravotním znevýhodně-
32
ním a sociálním znevýhodněním se vzdělávají převážně
ve školách běžného vzdělávacího proudu s tím, že při
jejich vzdělávání je využíváno diferenciálního přístupu
pedagogů. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům za-
řazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro
výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u nichž byly
speciální vzdělávací potřeby diagnostikovány na zákla-
dě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického
vyšetření školským poradenským zařízením. Doporučení,
obsahující návrhy vzdělávacích opatření ve vzdělávání
těchto žáků, vystavuje školské poradenské zařízení. Mezi
školské poradenské zařízení řadíme pedagogicko-psycho-
logické poradny, speciálně pedagogická centra a střediska
výchovné péče.
Pro žáky se speciálně vzdělávacími potřebami se se-
stavuje a pravidelně vyhodnocuje individuální vzděláva-
cí plán. Tento plán vypracovává škola ve spolupráci se
školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem
žáka či zletilým žákem bezprostředně po jeho nástupu do
školy. V rámci tohoto plánu se vymezuje způsob organiza-
ce výuky žáka a stanovují se úpravy ve vzdělávání.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřeba-
mi probíhá formou:
♦ individuální integrace,
která spočívá v tom, že žák se speciálními vzdělávacími
potřebami je začleněn do třídy běžné školy se současným
zajištěním nezbytných podpůrných a vyrovnávacích opat-
ření. Individuální integrace je podporována jak ze stra-
ny odborníků, tak ze strany rodičů žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami, přičemž její úspěšné zavádění je
zřejmé zejména na úrovni základního vzdělávání. Kvalita-
tivně vyšším stupněm integrace je inkluzivní vzdělávání,
které zahrnuje přijetí všech žáků s nejrůznějšími vzděláva-
cími bariérami; sociálními, ekonomickými, zdravotními,
kulturními a jazykovými do vzdělávacího systému tak,
aby mohli dosáhnout v běžné třídě svého vzdělávacího
maxima. Inkluzivní vzdělávání tak zamezuje tomu, aby
ním. Ve školách hlavního vzdělávacího proudu zajišťují
vzdělávání integrovaných žáků běžní pedagogové.
Dovednosti pro vzdělávání integrovaných žáků získá-
vají učitelé buď v rámci pregraduální přípravy na učitel-
skou profesi nebo v rámci postgraduálního vzdělávání či
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. V rámci
tohoto vzdělávání učitelé získají kompetence pro pedago-
gickou způsobilost pro práci s žáky vyžadujícími speciální
péči. Pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími po-
třebami je nezbytná spolupráce pedagogických pracovní-
ků, školních psychologů, odborných zdravotních pracov-
níků, sociálních pracovníků a dalších odborníků.
Jak základní školy a střední školy běžného typu, tak
i základní školy speciálně zřízené pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami nabízejí kurzy pro doplnění zá-
kladního vzdělání. Tyto kurzy jsou určeny osobám, které
ukončily povinnou školní docházku a nezískaly odpovída-
jící stupeň vzdělání. Ukončením vzdělávacího programu
základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák
základy vzdělání.
jakékoliv znevýhodnění či bariéry v učení žáků byly li-
mitujícím faktorem ve vzdělávání, a představuje realizaci
rovného přístupu ke vzdělávání v praxi.
♦ skupinové integrace,
která spočívá v tom, že pro žáky se speciálními vzděláva-
cími potřebami se zřizují školy, nebo v rámci školy jed-
notlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými
vzdělávacími programy. Do speciální školy, třídy či oddě-
lení lze zařadit žáky dvou a více ročníků. Speciální třídy
existují v mateřských, základních i středních školách.
Pro vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací jsou
určeny základní školy, kde jsou žáci individuálně inte-
grováni, případně základní školy praktické. Tito žáci se
vzdělávají podle školního vzdělávacího programu, který
je vypracován v souladu s Rámcovým vzdělávacím pro-
gramem pro základní vzdělávání – viz příloha upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.
Pro přípravu na vzdělávání žáků s těžkým mentálním
postižením, více vadami nebo autismem lze zřídit příprav-
ný stupeň základní školy speciální. Do přípravného stupně
může nastoupit žák ve věku pěti let nebo žák, kterému byl
z důvodu zdravotního postižení povolen odklad povinné
školní docházky. O jeho zařazení rozhoduje ředitel ško-
ly na žádost zákonného zástupce a na základě písemného
doporučení školského poradenského zařízení. Délka pří-
pravy na vzdělávání v přípravném stupni základní školy
speciální je jeden až tři školní roky.
Pro vzdělávání žáků se středně těžkou mentální retarda-
cí, a těžkou mentální retardací a s postižením více vadami
jsou určeny zejména základní školy speciální. V těchto
školách jsou žáci vzděláváni podle školního vzdělávací-
ho programu, který je vypracován v souladu s Rámcovým
vzdělávacím programem pro obor vzdělání Základní škola
speciální.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřeba-
mi zajišťují především pedagogové se speciálním peda-
gogickým vzděláním, a to zejména v základních školách
speciálních a ve školách pro žáky se zdravotním postiže-
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva
ve věci D. H. a ostatní proti České republice z roku 2007
Soud ve svém rozsudku ze dne 13. 11. 2007 autoritativ-
ně určil, že romské děti jsou v České republice diskrimi-
novány ve svém přístupu ke vzdělání v důsledku jejich
nadměrného zařazování do tehdejších zvláštních škol, ur-
čených pro děti s mentálním postižením . Tento rozsudek
je pro Českou republiku závazný a naše země je povinna
tento rozsudek vykonat, což v daném kontextu především
znamená, že romské děti nesmějí být nadále v neúměr-
ných počtech vyčleňovány mimo hlavní vzdělávací proud.
MŠMT v roce 2012 zpracovalo Akční plán pro výkon
rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu
D. H. a ostatní proti České republice – „Rovné příležitos-
ti“. Tento plán byl v prosinci 2012 představen a projed-
nán ve Výboru ministrů Rady Evropy. Plán byl pozitivně
přijat a usnesení k němu bylo schváleno bez pozměňova-
33
cích návrhů. Do přípravy Akčního plánu byly v pracovní
rovině zapojeny další příslušné státní instituce (Úřad vlá-
dy České republiky, Ministerstvo spravedlnosti, Veřejný
ochránce práv, ČŠI, Agentura pro sociální začleňování)
a v konzultativní rovině sekretariát Rady Evropy. Způsob
jeho naplnění spočívá zejména v předložení návrhů změn
zákonných a podzákonných norem.
Podle tohoto plánu MŠMT zavádí opatření, která mají
zabránit jakýmkoliv cestám možné diskriminace a umož-
nit přísnější kontrolu a metodické vedení na všech stup-
ních poradenského, rozhodovacího a výkonného procesu.
Opatření v Akčním plánu souvisejí se snahou zajistit všem
dětem bez rozdílu rovný přístup ke vzdělání tak, jak ho
garantuje Ústava České republiky i školský zákon.
Akční plán lze chápat jako administrativní plán MŠMT,
jehož naplnění spočívá zejména v předložení návrhů změn
zákonných a podzákonných norem.
MŠMT si vytyčilo Akčním plánem sedm klíčových opatření:
♦ avést evidenci počtu žáků vzdělávajících se podle
z
„Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy
s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentál-
ním postižením“ (RVP ZV-LMP) – již v roce 2013,
♦ jistit počet romských žáků vzdělávajících se podle
z
RVP ZV-LMP,
z
♦ avést supervizi nad diagnostikou a poradenskými za-
řízeními,
r
♦ evidovat diagnostické nástroje (pro diagnostiku LMP),
u
♦ pravit vyhlášku ke vzdělávání dětí, žáků a studen-
tů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků
a studentů mimořádně nadaných (č. 73/2005) nejpozději
od školního roku 2014,
♦ evidovat přílohu RVP ZV-LMP,
r
♦ ravidelně svolávat Stálé fórum nevládních organizací
p
k otázce rovných příležitostí ve vzdělávání (proběhla
čtyři setkání).
Veškerá shora uvedená opatření MŠMT přijalo a rea-
lizuje s cílem odstranění možných nedostatků, které by
34
mohly bránit začlenění romských dětí do integrovaného
hlavního vzdělávacího proudu.
2.2.2 kolská poradenská zařízení
Š
a školní poradenská pracoviště
Školská poradenská zařízení
♦ edagogicko-psychologické poradny – řeší převážně
P
problematiku žáků se specifickými poruchami učení,
specifickými poruchami chování, zdravotním znevý-
hodněním, s rizikem školní neúspěšnosti, s rizikovým
chováním; zjišťují školní zralost; poskytují metodickou
podporu běžným ZŠ a SŠ; zajišťují prevenci rizika vzni-
ku sociálně patologických jevů ve školách.
♦ peciálně pedagogická centra – poskytují poradenské
S
služby k problematice žáků se zdravotním postižením,
případně žáků se zdravotním znevýhodněním; poskytují
metodickou podporu školám (především školám s inte-
grovanými žáky).
♦ třediska výchovné péče – částečně poskytují poraden-
S
ské služby, primárně zajišťují preventivně výchovnou
péči.
Školní poradenská pracoviště
♦ ákladní varianta: výchovný poradce, školní metodik
z
prevence,
♦ ozšířená varianta: výchovný poradce, školní metodik
r
prevence, školní speciální pedagog a/nebo školní psy-
cholog.
Pedagogicko-psychologické poradenství zahrnuje sys-
tém služeb, které poskytují školy a školská poradenská
zařízení dětem a žákům ve věku zpravidla od tří let do
ukončení vzdělávání na střední, resp. vyšší odborné škole,
jejich zákonným zástupcům, učitelům a ostatním peda-
gogickým pracovníkům. Hlavním trendem pedagogicko-
-psychologického poradenství byl v roce 2013 důraz na
zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání cestou inklu-
ze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, posílení
a zkvalitnění poradenských služeb pro žáky se sociálním
zivního modelu vzdělávání, který předpokládá širokou
podporu školních a školských poradenských služeb.
Pro pomoc poradenským zařízením v oblasti pedagogic-
ko-psychologických intervencí a postupů při diagnostice
mimořádného nadání, ale i v dalších aspektech pedago-
gicko-psychologické práce s těmito žáky, a pro koordinaci
aktivit škol, které v rámci individuálních či skupinových
integrací nabízejí specializované vzdělávací příležitosti
skupině mimořádně nadaných žáků, pracuje při Národním
ústavu pro vzdělávání (dále jen „NÚV“) skupina tzv. „kraj-
ských koordinátorů péče o nadané žáky ve školských pora-
denských zařízeních“. Jejími členy jsou vybraní odborníci
z PPP a SPC, kteří procházejí rozsáhlým systémem vzdě-
lávání v různých aspektech problematiky péče o nadané,
participují na standardizaci nástrojů pro diagnostiku mimo-
řádného nadání, na výzkumných aktivitách v této oblasti
apod. Kromě své koordinační role také působí na poli další-
ho vzdělávání – své nově získané informace v problematice
péče o nadané žáky šíří mezi svými kolegy v poradenství
a školí také učitele mateřských, základních a středních škol.
V rámci NÚV vzniklo v roce 2013 oddělení diagnostických
a intervenčních nástrojů. Oddělení se zabývá tvorbou psy-
chologických, speciálně pedagogických i pedagogických
nástrojů diagnostiky a intervence. Součástí práce oddělení
je mapování stavu užívaných nástrojů, komunikace s vyda-
vateli testů, odbornými pracovišti a jednotlivými odborníky
za účelem spolupráce a podpory při sběru dat. Dále se věnu-
je dohledávání chybějících nástrojů i odpovídajících postu-
pů, zajištění standardizačních a adaptačních studií, vývoji
a adaptaci nástrojů intervence a diagnostiky.
Zjišťování ČŠI zaměřené na žáky s LMP ukázalo, že
ve školním roce 2012/13 bylo ve školských poradenských
zařízeních diagnostikováno celkem 10 235 klientů s LMP,
z toho dvě třetiny v SPC, jedna třetina v PPP. Na jednu
PPP však v průměru připadalo více klientů s LMP než
na SPC (cca 82 klientů na jednu PPP, 76 klientů na
jedno SPC). K přešetření původní diagnózy LMP došlo
u 7 822 klientů (76,4%). Mezi nejčastěji používané dia-
znevýhodněním. I v tomto roce pokračoval trend posi-
lování poradenských služeb poskytovaných ve školách
i prostřednictvím projektu ESF RAMPS VIP III (dále jen
„RAMPS“). Současně byla pozornost věnována diagnos-
tickým a intervenčním procesům, které mají směřovat ke
zkvalitnění a zpřesnění poradenské práce ve školství.
Pokračují práce na revizi standardních činností pro
pedagogicko-psychologické poradny (dále jen „PPP“),
speciálně pedagogická centra (dále jen „SPC“) a pro
poradenské činnosti školy. Prostřednictvím projektu
RAMPS pokračují činnosti směřující k vytvoření mecha-
nismů pro zajištění srovnatelné úrovně poradenských slu-
žeb ve všech krajích České republiky. Velká pozornost se
věnuje ochraně práv uživatelů poradenských služeb, kdy
formou informovaného souhlasu jsou uživatelé služeb
podrobně seznámeni s charakterem služby, s jejími cíli
a z toho plynoucími závěry, které přinášejí klientovi řadu
pozitiv, ale i případných změn, které mohou znamenat zvý-
šené nároky na klienta. Klientovi je garantována ochrana
osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Pokračovaly práce na Katalogu podpůrných opatření
pro žáky, u kterých charakter jejich obtíží vyžaduje úpra-
vy v procesu jejich vzdělávání a vydefinování konkrétních
mechanismů podpory. Vydefinování stupňů podpůrných
opatření bude sloužit jako podklad pro legislativní změny
v systému poskytování poradenských služeb. Pozornost je
věnována široké skupině žáků se specifickými poruchami
učení a chování, faktorům školní zralosti a sociokulturní-
ho znevýhodnění, problematice vad řeči, specifikům pora-
denství pro cizince, mimořádně nadaným žákům a žákům
se všemi typy zdravotního postižení.
Postupně jsou zpracovávána metodická doporučení pro
psaní zpráv ze speciálně pedagogického a psychologické-
ho vyšetření ve školských poradenských zařízeních, pro
tvorbu doporučení pro školní práci. Jsou zpracovávány
postupy práce s dynamickou diagnostikou, byl vytvořen
a ověřován Školní podpůrný program na podporu inklu-
35
36
gnostické nástroje patřil WISK III, Stanfordský Binetův
inteligenční test, SON-R, Woodcock– Johnson IE.
Velká pozornost byla věnována asistenčním službám ve
vzdělávání, asistenti vytvářeli podporu žákům se speciál-
ními vzdělávacími potřebami, zejména u žáků s těžkým
zdravotním postižením pomáhali při řešení výukových
a výchovných obtíží se žákem včetně domácí přípravy
na školu. Největší počet asistentů pedagoga byl přidělen
k žákům s poruchami autistického spektra a s poruchami
chování.
Postavení asistentů pedagoga je však dosud nesystémo-
vé, protože jejich přítomnost ve škole je vázána na ob-
jem finančních prostředků kraje, které jsou na tyto služby
k dispozici. Ukazuje se potřeba nastavení jednotných
pravidel jak financování, tak i přidělování asistenčních
služeb. Je potřeba posílit odborné kompetence asistentů
a zajistit jejich metodické vedení. Problematikou se zabý-
vá projekt ESF Systémová podpora inkluzivního vzdělá-
vání v České republice.
Byl ukončen Projekt DIS – „Diagnostika dětí a žáků
se speciálními vzdělávacími potřebami“, který započal
2. 9. 2010, a jehož hlavním cílem bylo rozšířit, zkvalitnit
a doplnit nástroje pro psychologickou, pedagogickou
a speciálně pedagogickou diagnostiku dětí a žáků se spe-
ciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“), včetně
žáků se sociokulturním znevýhodněním a žáků s mimo-
řádným kognitivním nadáním.
Trend posouvání poradenských služeb ke klientovi ve
škole pokračoval i v roce 2013. Na školách působilo oko-
lo 400 školních psychologů a 670 speciálních pedagogů.
V rámci projektu ESF RAMPS působilo 257 školních
psychologů a školních speciálních pedagogů. Služby byly
poskytovány zejména ve velkých školách, ve školách kte-
ré vzdělávají problematické skupiny žáků ve všech kra-
jích České republiky. Odborníci ve školách se orientovali
především na poskytování poradenských služeb žákům,
kteří vyžadují vytváření podpůrných opatření, jejich čin-
nost byla metodicky koordinována 41 metodiky, připra-
vena byla řada vzdělávacích programů, včetně programů
zaměřených na poskytování supervize. Poradenské služ-
by ve školách se orientovaly na práci se třídou, na pre-
venci rizikového chování a na poskytování kariérového
poradenství, na spolupráci se zákonnými zástupci žáků,
poskytování metodické podpory pedagogickým pracovní-
kům škol.
Školská poradenská zařízení zahrnovala síť pedago-
gicko-psychologických poraden, kterou tvořilo celkem
42 právních subjektů. Dostupnost PPP je v celé České
republice poměrně dobrá, ve většině krajů je snaha při-
bližovat služby poraden klientům také zřizováním odlou-
čených pracovišť, jejichž počet stoupl v průběhu roku
2013 z 87 na 90. I nadále však zůstává problé-
mem počet odborných pracovníků v jednotlivých po-
radnách, zejm. psychologů a speciálních pedagogů, který
v některých PPP nedostačuje nárůstu požadavků na služ-
by těchto zařízení. Přestože celkový počet odborných
pracovníků v PPP vzrostl, počet psychologů oproti před-
chozímu roku mírně poklesl a počet speciálních pedagogů
zůstal zachován. Stoupl celkový počet klientů PPP, a to
z 182 176 na 184 262, počet klientů, kterým bylo vy-
dáno doporučení k maturitní zkoušce pro žáky se SVP,
a to z 3 491 na 3 617, z toho 3 254 jsou žáci se SPUCH.
Je patrný nárůst počtu klientů se závažnějšími problé-
my, kterým je poskytována dlouhodobější péče. Do-
šlo i k nárůstu individuálních činností poskytovaných
směrem k zákonným zástupcům, a to z 120 748 na
126 173. Pokračoval také trend metodické práce poraden
s učiteli, zejména narostl počet konzultací s pedago-
gy v oblasti problematiky integrací a vzdělávání žáků
ze sociálně znevýhodněného prostředí. Ve struktu-
ře klientů je patrný zejména další nárůst poměrného
zastoupení žáků se zdravotním postižením a dalšími
speciálními vzdělávacími potřebami a předškolních
dětí. Přibývá požadavků na řešení problémů ve škol-
ním prostředí, zvláště pak v souvislosti s agresiv-
ním a nepřizpůsobivým chováním, dále přibývá také
tak v terénu (v rodině či ve škole). Ve školách probíhají
náslechy ve třídách a následné konzultace IVP za účas-
ti třídních učitelů, výchovných poradců, vedení školy
a zákonných zástupců žáka. Dále speciální pedagogové
vypracovávají návrhy IVP, odborné podklady pro inte-
graci, zjišťují a doporučují úpravu prostředí v běžných
školách, či vřazení do speciálních škol. Vypracovávají
zprávy z vyšetření a doporučení pro další práci s žáky.
Metodicky vedou učitele, v případě potřeby instruují
učitele v používání speciálně pedagogických metod, po-
můcek.
2.2.3 Primární prevence rizikového chování dětí a mládeže
MŠMT má stěžejní roli při uplatňování školní primární
prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže
v České republice. V oblasti protidrogové primární pre-
vence bylo MŠMT usnesením vlády č. 549/2003, o po-
sílení národní protidrogové politiky a současně zákonem
č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými ná-
vykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, pověřeno financováním a koor-
dinací činností v oblasti primární protidrogové prevence
ve školách a školských zařízeních. MŠMT v oblasti
prevence rizikového chování plní několik stěžejních úko-
lů. Jednak je to stanovování základních strategií v daných
oblastech, stanovení priorit na budoucí období, podpo-
ra vytváření vazeb a struktury subjektů realizujících či
spolupodílejících se na vytyčených prioritách a v nepo-
slední řadě podpora vytváření materiálních, personálních
a finančních podmínek nezbytných pro vlastní realizaci
prevence ve školství, včetně nezbytné metodické podpory
subjektů působících v primární prevenci.
počet klientů s problematickým rodinným zázemím
a s psychiatrickými diagnózami. Nejčastějším důvodem
žádosti o poskytnutí služby předškolním dětem bylo zjiš-
tění školní zralosti, u žáků základních škol pak výukové
problémy, u žáků středních škol byly na prvním místě
výukové problémy, které výrazně převažovaly nad vý-
chovnými a profesní orientací.
SPC jsou zastoupena na území České republiky nerov-
noměrně v počtu 101 právních subjektů s 37 odloučenými
pracovišti. Odloučená pracoviště mají význam zejména
z důvodu lepší dostupnosti služeb. Nejvíce SPC je na
území Hlavního města Prahy (18 center), sedm center je
v Brně, čtyři centra jsou v Plzni a Českých Budějovicích,
ve Zlíně, tři jsou v Liberci, Olomouci, Ostravě a Valaš-
ském Meziříčí, dvě jsou v Opavě, Frýdku Místku a Pro-
stějově a dále jsou zastoupena obvykle po jednom cen-
tru, většinou zřizována při školách vzdělávajících žáky
s různými druhy zdravotního postižení. Kraji je zřizová-
no 70 % SPC. Vzhledem k tomu, že se v systému vzdělá-
vání a poradenských služeb zvyšuje počet žáků s těžkým
a kombinovaným postižením, jsou rozšiřovány služby
SPC pro děti a žáky s kombinovaným postižením a po-
stupně je zajišťována i metodická podpora poradenských
pracovníků pro práci s těmito klienty. Celkový počet kli-
entů SPC stoupl oproti předchozímu roku z 65 392 na
70 543. Pokračuje trend rozšiřování kompetencí SPC –
z původně přesně vymezeného zaměření SPC na jeden
druh zdravotního postižení klientů rozšiřují SPC služby
i na další druhy zdravotního postižení. SPC již tedy není
možno striktně členit podle druhu zdravotního postižení
klientů, kterým poskytují služby. SPC se specializují na
klienty s mentálním postižením, s tělesným postižením,
se sluchovým postižením a s kombinovanými vadami,
dále se zrakovým, sluchovým a řečovým postižením,
s autismem. V Praze je zřízeno SPC, které se specializu-
je na jedince s poruchami chování. Speciální pedagogo-
vé v SPC zajišťují diagnostiku, metodické vedení rodičů
a učitelů integrovaných žáků, a to jak na pracovišti SPC,
Problematika rizikového chování je ošetřena v těchto
dokumentech MŠMT:
♦ Národní strategie primární prevence rizikového cho-
vání dětí a mládeže na období 2013–2018,
37
38
♦ etodické doporučení k primární prevenci riziko-
M
vých projevů chování u dětí, žáků a studentů ve ško-
lách a školských zařízeních,
♦ etodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve ško-
M
lách a školských zařízeních.
MŠMT v roce 2013 vydalo Národní strategii primární
prevence rizikového chování dětí a mládeže na období
na období 2013–2018. Strategie je zveřejněna na webo-
vých stránkách MŠMT. Dále v roce 2013 vydalo nový
Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách
a školských zařízeních.
Koordinaci aktivit v oblasti primární prevence riziko-
vého chování u dětí a mládeže MŠMT zabezpečuje ve
spolupráci s krajskou institucionální úrovní – krajskými
školskými koordinátory prevence, na úrovni bývalých
okresů prostřednictvím PPP – metodiků prevence a záro-
veň v úzké vazbě na činnost samotných primárních uživa-
telů a realizátorů programů primární prevence rizikového
chování škol a školských zařízení – školních metodiků
prevence. Díky takto nastavenému vertikálnímu systému
vedení má MŠMT vytvořen stabilní systém koordinace
a řízení od úrovně státní, přes samosprávní, až po úroveň
místní.
V roce 2013 se realizovaly dvě odborné konference pro
krajské školské koordinátory prevence, metodiky preven-
ce v PPP a školní metodiky prevence, pracovní porada
pro krajské školské koordinátory prevence (porada byla
zaměřena na vzájemné předávání informací a koordinaci
spolupráce v oblasti primární prevence), dále pak odborné
semináře pro žadatele o dotace pro oblast primární pre-
vence v Praze a v Brně (čtyři semináře).
MŠMT každoročně v rámci dotační politiky vyčleňu-
je ze svého rozpočtu částku cca 20 mil. Kč určenou na
protidrogovou prevenci a prevenci kriminality a jiných ri-
zikových forem chování. MŠMT vydalo na období 2013–
2018 novou Metodiku MŠMT pro poskytování dotací ze
státního rozpočtu na realizaci aktivit v oblasti prevence
rizikového chování v období 2013–2018. Na rok 2013 re-
sort vyčlenil ze svého rozpočtu 20 mil. Kč. V rámci tohoto
dotačního programu byly podpořeny zejména programy
dlouhodobé primární prevence rizikových forem chování
dětí a mládeže, projekty evaluace potřebnosti, dostupnosti
a efektivnosti služeb, projekty zaměřené na poskytování
odborných a ověřených informací a vzdělávání odborné či
laické veřejnosti. Příjemci dotací byly školy, školská zaří-
zení a nestátní neziskové organizace, které pracují s dětmi
a mládeží. V červnu 2013 bylo vyhlášeno v rámci tohoto
programu dotační řízení na rok 2014.
V roce 2012 byly schváleny Standardy odborné způ-
sobilosti programů primární prevence a na základě jejich
schválení byl v roce 2013 znovuobnoven proces certifikace
programů primární prevence. Původní systém certifikací
byl zúženě zaměřený pouze na oblast protidrogové politiky,
což nekorespondovalo plně s potřebami školského terénu
v rámci České republiky. Na základě toho obnovený pro-
ces je zaměřen na programy orientované na všechny typy
rizikového chování, které se ve školním prostředí vyskytu-
jí. Organizací certifikačního procesu byl pověřen Národní
ústav pro vzdělávání, kde bylo zřízeno Pracoviště pro certi-
fikace. Certifikace odborné způsobilosti poskytovatelů pro-
gramů školské primární prevence znamená odborné posou-
zení a formální uznání, že program odpovídá stanoveným
kritériím kvality (vymezeným ve výše uvedených stan-
dardech). Udělená certifikace garantuje kvalitu programů
a současně je nezbytnou podmínkou státní podpory v oblas-
ti primární prevence na státní i regionální úrovni. Pro ško-
ly je certifikát důležitý, díky udělené certifikaci má škola
státem garantovanou odbornou úroveň daného programu,
která je srovnatelná na celém území České republiky.
2.3. aturitní zkouška v roce 2013
M
a připravované změny
Legislativní úprava maturitní zkoušky
Konání maturitní zkoušky v roce 2013 ovlivnilo několik zá-
sadních legislativních změn v celkové koncepci maturitní-
ho modelu, zakotvených v zákoně č. 370/2012 Sb., kterým
Úprava maturitní zkoušky
V roce 2011 a 2012 mohli maturanti konat povinné zkouš-
ky společné části ve dvou úrovních obtížnosti (základní
a vyšší) na základě svého vlastního rozhodnutí. Vyšší úro-
veň obtížnosti si však volilo jen malé procento maturantů,
nenaplnila se ani původní očekávání, že úspěšně zvlád-
nuté zkoušky ve vyšší úrovni budou obecně využívaným
kritériem při přijímacím řízení ke studiu na vysokých ško-
lách. Navíc nastavený dvouúrovňový maturitní model se
po dvouleté zkušenosti jevil jako náročný po organizační,
administrativní i finanční stránce.
V roce 2013 proto skládali žáci všech oborů vzdělání
maturitní zkoušky ve společné (tj. státem zadávané) části
pouze v jedné (původně základní) úrovni obtížnosti. Prv-
ní povinnou zkouškou byl zkušební předmět český jazyk
a literatura, druhou povinnou zkoušku žáci volili mezi ma-
tematikou a cizím jazykem, který je ve škole vyučován
(výběr je z pěti cizích jazyků: anglický, německý, ruský,
francouzský, španělský). Dále mohl každý žák ve společ-
né části zvolit až dvě nepovinné zkoušky, ale pouze z port-
folia zkušebních předmětů pro zkoušky povinné (zrušeny
tak byly nepovinné zkušební předměty fyzika, chemie,
biologie, zeměpis, občansko-společenskovědní základ,
dějiny umění a dějepis).
Na základě doporučení členů expertní komise pro revizi
modelu maturitní zkoušky i četných požadavků pedago-
gické veřejnosti bylo od jarního zkušebního období 2013
upuštěno od anonymizovaného hodnocení písemných
prací z českého jazyka a literatury centrálními hodnoti-
teli, kteří byli proškoleni metodiky Centra pro zjišťování
výsledků vzdělávání (Centrum). Písemné práce z českého
jazyka a literatury byly hodnoceny podle jednotných krité-
rií a metodických pokynů Centra a opravovali je certifiko-
vaní hodnotitelé – učitelé češtiny v příslušných středních
školách, kde písemnou práci z českého jazyka a literatury
žák konal.
Náklady na přípravu maturitní zkoušky
Roční provozní náklady na centrální zajištění obou
zkušebních období konání společné části maturitní zkouš-
ky v roce 2013 činily 161 545 tis. Kč. Při realizaci cca
220 tis. zkoušek a cca 460 tis. dílčích zkoušek činí prů-
měrné náklady na jednu zkoušku zhruba 730 Kč a na jed-
nu dílčí zkoušku zhruba 350 Kč.
byl novelizován školský zákon. Základní změny v nastave-
ní modelu maturitní zkoušky od roku 2013 jsou tyto:
♦ řechod k jedné úrovni obtížnosti všech zkoušek spo-
p
lečné části,
♦ achování dvou povinných zkoušek společné části,
z
♦ mezení portfolia zkušebních předmětů pro nepovin-
o
né zkoušky,
♦ ávrat k hodnocení písemných prací z českého jazyka
n
a literatury učiteli v kmenových školách,
♦ krácení termínů pro předávání výsledků zkoušek žá-
z
kům.
Zákonem provedené změny reflektovala také vyhláška
č. 371/2012 Sb., kterou byla s účinností k 9. 11. 2012 no-
velizována vyhláška č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
Průběh maturitní zkoušky
Maturitní zkoušky se v jarním zkušebním období 2013
uskutečnily ve školách v následujících termínech: zkouš-
ky profilové části 1. 4. až 10. 6. 2013; ústní dílčí zkoušky
společné části z českého jazyka a literatury a z cizích
jazyků od 16. 5. do 10. 6. 2013; didaktické testy a písem-
né práce společné části od 2. do 9. 5. 2013. K zajištění
zkoušek bylo pro jarní zkušební období připraveno cel-
kem 21 didaktických testů a dalších 91 jejich mutací pro
jednotlivé typy přiznaného uzpůsobení podmínek pro
konání maturitní zkoušky, resp. jazykových mutací pro
žáky škol s polským vyučovacím jazykem. Na centrál-
ním zajištění písemných zkoušek společné části maturit-
ní zkoušky ve školách se podílelo 1 323 školních matu-
ritních komisařů, 389 centrálních hodnotitelů písemných
39
prací z cizích jazyků a 345 raterů (posuzovatelů otevře-
ných úloh).
Maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období
2013 se uskutečnily ve školách v následujících termínech:
zkoušky profilové části v období 2. až 20. 9. 2013; ústní
dílčí zkoušky společné části z českého jazyka a literatury
a z cizích jazyků od 11. do 20. 9. 2013; didaktické testy
a písemné práce společné části od 2. do 9. 9. 2013. Písem-
né zkoušky společné části maturitní zkoušky v podzimním
zkušebním období roku 2013 proběhly ve 195 spádových
školách. Ke zkouškám společné části MZ se přihlási-
lo celkem 20 661 žáků. Dílčí zkoušky konané ústní for-
mou před zkušební maturitní komisí konali žáci ve svých
„kmenových“ školách. Na centrálním zajištění písemných
zkoušek společné části maturitní zkoušky ve spádových
školách se podílelo 196 školních maturitních komisařů,
82 centrálních hodnotitelů písemných prací z cizích jazyků
a 75 raterů.
Hodnocení společné části maturitní zkoušky
Hodnocení písemných prací proběhlo v jarním i podzim-
ním zkušebním období 2013 z hlediska termínového, logi-
stického a administrativního bez výraznějších problémů.
U hodnocení písemných prací z cizích jazyků bylo díky
využití tzv. anonymizovaného centrálního hodnocení, kdy
žákovu písemnou práci nemohl hodnotit pedagogický pra-
covník ze školy, v níž se žák vzdělával, dosaženo vysoké
míry nezávislosti a srovnatelnosti.
V hodnocení písemných prací z českého jazyka a lite-
ratury, které hodnotili učitelé jmenovaní ředitelem školy,
docházelo v některých případech k nadhodnocení výko-
nu žáků, zvláště u písemných prací těsně pod minimální
hranicí úspěšnosti, které byly nadhodnoceny tak, aby žák
uspěl.
Co se týká didaktických testů, v jarním zkušebním
období 2013 bylo prostřednictvím elektronického sys-
tému validace vyhodnoceno celkem 983 tis. otevřených
testových úloh, v podzimním zkušebním období pak
40
163,9 tis. úloh. Spolehlivost manuálního hodnocení je za-
ložena zejména na tom, že každá otevřená úloha je hodnoce-
na dvěma hodnotiteli (ratery) a v případě neshody rozhoduje
o výsledném hodnocení rozhodčí hodnotitel.
Přezkoumání výsledku hodnocení a průběhu zkoušek
maturitní zkoušky
Každý, kdo konal závěrečnou zkoušku, zkoušku profilo-
vé části maturitní zkoušky nebo dílčí zkoušku společné
části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní for-
mou anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, mohl
písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu
a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to
do 20 dnů ode dne, kdy skončilo období konání zkoušky
nebo dílčí zkoušky, jíž se žádost týkala. Každý, kdo konal
dílčí zkoušku společné části formou didaktického testu,
mohl písemně požádat MŠMT o přezkoumání výsledků
nejpozději do 20 dnů po skončení období vyhrazeného pro
konání příslušné dílčí zkoušky.
Žádost o přezkoumání výsledku didaktického testu po-
dalo v jarním zkušebním období celkem 2 459 žáků, a to
k 2 476 dílčím zkouškám. Krajským úřadům bylo adre-
sováno 720 žádostí žáků o přezkoumání výsledku dílčích
zkoušek společné části, které se týkaly celkem 831 písem-
ných prací a 10 ústních zkoušek.
Centrum doporučilo MŠMT rozhodnout o kladném
vyřízení 49 didaktických testů, tedy v 1,98 % podaných
žádostí, krajským úřadům doporučilo rozhodnout o klad-
ném vyřízení žádosti ve 100 případech, tedy v 12,03 %
podaných žádostí. Žádost o přezkoumání výsledku di-
daktického testu podalo v podzimním zkušebním období
celkem 800 žáků, a to k 827 dílčím zkouškám. Krajským
úřadům bylo adresováno 249 žádostí žáků o přezkou-
mání výsledku dílčích zkoušek společné části, které se
týkaly 285 písemných prací a pěti ústních zkoušek. Cen-
trum doporučilo MŠMT rozhodnout o kladném vyřízení
u 11 didaktických testů, tedy v 1,33 % podaných žádos-
tí, krajským úřadům doporučilo rozhodnout o kladném
Výsledky maturitní zkoušky
Z celkového počtu 92,3 tis. žáků, kteří se přihlásili
v jarním zkušebním období ke konání maturitní zkoušky
v řádném termínu, maturitní zkoušku nekonalo 10,4 tis.,
tj. 11,3 %. Meziročně tento podíl vzrostl o celý 1 procentní
bod (v roce 2011: 10,5 %, v roce 2012: 10,3 %). Z celkem
81,9 tis. žáků, kteří maturitní zkoušku v jarním zkušeb-
ním období konali, uspělo pouze 65,6 tis., neuspělo pak
16,2 tis. Celkově z těch, kteří v době podání přihlášek k ma-
turitní zkoušce aspirovali na úspěšné složení maturity, tak
v prvním termínu, tj. v jarním zkušebním období, maturitu
nezískalo 26,6 tis. Čistá neúspěšnost těch, kteří zkoušku
konali, tedy činí 19,8 %, hrubá neúspěšnost těch, kteří se
k maturitní zkoušce přihlásili, je téměř 29 %.
Celkový podíl neúspěšných meziročně velmi mírně
klesl, významněji se však změnil poměr mezi nepřipuš-
těnými k maturitní zkoušce a těmi, kteří zkoušku konali
neúspěšně (rok 2012: 35 %:65 %, rok 2013: 39 %:61 %).
Mezioborové rozdíly v průměrné neúspěšnosti u ma-
turitní zkoušky byly zcela zásadní. V jarním zkušebním
období roku 2013 se pod celorepublikovým průměrem ne-
úspěšnosti (cca 29 %) umístila pouze gymnázia (5-10 %),
lycea (cca 15 %), obchodní akademie (cca 26 %), v pás-
mu republikového průměru pak umělecké obory (29 %),
technické obory a pedagogické a humanitní obory SOŠ9
(32 %). V oborech nástavbového studia a netechnických
9 O
bory SOŠ – obory kategorie M (podle Nařízení vlády
č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů v základním, středním
a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů,
Příloha č. 1).
10 O
bory SOU – obory kategorie L, v případě, že pořadové číslo
začíná číslicemi 0 až 4 (podle Nařízení vlády č. 211/2010 Sb.,
o soustavě oborů v základním, středním a vyšším odborném
vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1).
oborech SOU10 naopak maturitní zkoušku nevykonala
úspěšně více než polovina žáků přihlášených k maturitní
zkoušce. Žáci ostatních oborů SOŠ a SOU vykázali neú-
spěšnost od 35 do 45 % přihlášených.
Neúspěšnost žáků konajících maturitní zkoušku činila
v jarním zkušebním období 2013 téměř 20 %. V gym-
naziálních, resp. lyceálních oborech vzdělání u maturity
propadlo zhruba 5 %, resp. 10 % žáků. V pásmu republi-
kového průměru (17–22 %) se pohybovaly obchodní aka-
demie, umělecké a technické obory SOŠ. Nejhorší situace
byla v nástavbovém studiu (okolo 41 %) a v netechnic-
kých oborech SOU (37 %).
V meziročním srovnání se ve většině oborů vzdělání
neúspěšnost mírně snížila, výjimkou je pouze meziroční
nárůst u technických oborů nástavbového studia a v země-
dělských oborech SOŠ.
Dominantním zdrojem neúspěšnosti u maturitní zkouš-
ky je neúspěšnost ve společné části maturitní zkouš-
ky. Výjimkou jsou pouze gymnázia, kde je neúspěšnost
u zkoušek profilové části zpravidla mírně vyšší než
u zkoušek společné části.
Zkoušky společné části v jarním zkušebním období
2013 nezvládlo v průměru 16 % žáků, kteří zkoušku ko-
nali. V případě gymnázií, resp. lyceí šlo o 2,5 %, resp.
o 7 %, v obchodních akademiích, v uměleckých a tech-
nických oborech od 13 do 15 %. Skupinu extrémně rizi-
kových oborů tvoří již tradičně obory nástavbového stu-
dia (v netechnických oborech neuspělo téměř 40 % žáků)
a netechnické obory SOU (36 %). Zdravotnické a země-
dělské obory SOŠ a technické obory SOU vykázaly 27%
neúspěšnost. Průměrná neúspěšnost v profilové části ma-
turitní zkoušky se na gymnáziích pohybuje od 2 do 4 %
a v lyceích okolo 5 %. V ostatních oborech SOŠ, SOU
a nástavbového studia pak průměrné hodnoty neúspěšností
oscilují mezi 6 a 7 %, s výjimkou náročnějších technických
oborů SOŠ (11 %), SOU (10 %) a nástavbového studia (9 %).
Povinná maturitní zkouška z českého jazyka a literatury
je komplexní zkouškou skládající se ze tří dílčích zkou-
vyřízení žádosti v 15 případech, tedy v 5,26 % podaných
žádostí.
41
42
šek – didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky
před zkušební maturitní komisí. Dílčí zkouška konaná
formou didaktického testu probíhá dle centrálního zadá-
ní a její výsledky jsou rovněž centrálně vyhodnocovány.
U dílčí zkoušky konané formou písemné práce žák vybírá
jedno z deseti centrálně stanovených zadání. V roce 2011
a v roce 2013 byla zkouška vyhodnocována hodnotiteli
z řad učitelů kmenových škol žáků, v roce 2012 bylo vy-
hodnocení této dílčí zkoušky provedeno centrálně nezá-
vislými hodnotiteli. Dílčí ústní zkouška probíhá podle za-
dání (pracovního listu) připraveného školou dle jednotné,
centrálně stanovené metodiky. Hodnocení zkoušky probí-
há rovněž podle jednotné, centrálně stanovené metodiky.
Průměrná neúspěšnost žáků, kteří komplexní zkouš-
ku z českého jazyka a literatury konali, činila v jarním
zkušebním období 2013 cca 6,3 %. Meziročně neúspěš-
nost u zkoušky z českého jazyka literatury klesla o téměř
4 procentní body. Maturanti v gymnáziích a lyceích ne-
měli se zkouškou z českého jazyka a literatury praktic-
ky žádné problémy − neúspěšnost se zde pohybovala od
0,8 do 2,3 %. Pod úrovní republikového průměru se svou
neúspěšností dostali ještě maturanti v obchodních akade-
miích, v uměleckých a technických oborech SOŠ. Deseti-
procentní hranici čisté neúspěšnosti překročili pouze žáci
nástavbového studia a netechnických oborů SOU. Ostatní
obory vzdělání vykázaly neúspěšnosti mezi 8 a 10 %.
Maturitní zkouška z matematiky je jedinou povinnou
zkouškou společné části, která se koná pouze formou di-
daktického testu. Test je jednotným centrálním nevariant-
ním zadáním a zkouška je centrálně vyhodnocována. Na
rozdíl od ostatních didaktických maturitních testů je test
z matematiky výrazně otevřenější, tj. obsahuje vysoký
podíl úloh, u nichž žák řešení vytváří a nevybírá z nabíd-
ky možných variant. Matematika je volitelným předmětem
druhé povinné maturitní zkoušky; v roce 2013 si ji zvolilo
39 % maturantů. Čistá neúspěšnost žáků konajících zkouš-
ku z matematiky dosáhla v jarním zkušebním období 2013
hodnoty 20,6 %. Ve srovnání s předchozím rokem se tak
zvýšila o jednu čtvrtinu, tj. o 4,2 procentního bodu, a v po-
rovnání s rokem 2011 o zhruba třetinu. Maturitní zkouška
z matematiky tak posiluje svůj selektivní charakter zejména
v rizikových a vysoce rizikových oborech vzdělání.
K nárůstu neúspěšnosti došlo navzdory meziročnímu
poklesu volby matematiky i zrušení zkoušky vyšší úrovně
obtížnosti za situace, kdy absolutní náročnost testu byla
srovnatelná s náročností testů předchozích dvou ročníků
maturitní zkoušky. Nejdynamičtější meziroční nárůst ne-
úspěšnosti je zřejmý v technických oborech SOŠ, SOU
i nástavbového studia, naopak za mírný lze označit růst
neúspěšnosti v těch oborech, v nichž se v roce 2013 vý-
znamně snížila volba matematiky jako předmětu druhé
povinné zkoušky (obchodní akademie, lycea, netechnic-
ké obory SOU), nebo v oborech, kde je podíl volby ma-
tematiky tradičně velmi malý (umělecké, zdravotnické,
pedagogické a humanitní obory SOŠ). Žáků gymnázií se
zvýšení neúspěšnosti prakticky netýkalo. Průměrnou ne-
úspěšnost pod úrovní republikového průměru vykázala
vedle gymnázií (cca 2 %) také lycea (pod 8 %), technic-
ké obory SOŠ (12,5 %) i obchodní akademie (mírně pod
20 %). V oborech SOŠ, SOU a nástavbového studia, jejichž
absolventi tvoří téměř polovinu všech maturantů, se čistá
neúspěšnost žáků konajících maturitu z matematiky pohy-
bovala od 29 do 59 %. Za vysloveně extrémní lze považo-
vat neúspěšnost žáků netechnických oborů SOU a nástav-
bového studia a zdravotnických oborů SOŠ (48–59 %).
Cizí (anglický, německý, ruský, francouzský, španěl-
ský) jazyk je volitelným předmětem druhé povinné zkouš-
ky a při volbě alternují matematiku. Maturitní zkoušky
z cizích jazyků ověřují jazykové dovednosti a znalosti na
úrovni B1 podle Společného evropského jazykového rám-
ce pro jazyky (SERRJ), mezní hranice její úspěšnosti je
však nastavena mírněji.
Zkouška z cizího jazyka je jako český jazyk a litera-
tura komplexní zkouškou složenou z didaktického testu,
písemné práce a ústní zkoušky. Dílčí zkoušky konané for-
mou didaktického testu probíhají dle centrálního zadání
hém termínu o více než polovinu, a to z původních 19,8 %
na 9,2 %. Ze 16,2 tis. maturantů, kteří zkoušky v jarním
zkušebním období konali neúspěšně, zbylo po druhém ter-
mínu cca 7,9 tis. Na jednu pětinu se snížila neúspěšnost
v gymnáziích, resp. lyceích a po podzimním období činí
1 %, resp. necelá 3 %. Obory SOŠ prakticky bez výjimky
zaznamenaly pokles neúspěšnosti vyšší než 50 % a obory
SOU a nástavbového studia redukovaly počty neúspěš-
ných o cca 40–50 %. Přesto po druhém (podzimním) ter-
mínu maturitní zkoušky zůstává neúspěšnost v nástavbo-
vém studiu na úrovni 24 % a v oborech SOU okolo 23 %
těch, kteří zkoušku konali.
Připravované změny maturitní zkoušky
Mezi stěžejní úkoly pro následující období patří technické
a logistické zajištění podpory maturitní zkoušky od roku
2015, dále počítačem podporované testování (CBT) a po-
kusné ověřování zkoušky Matematika+.
Současný logistický a technologický model byl vyví-
jen v rámci projektu PRO.MZ spolufinancovaného z ESF
v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkuren-
ceschopnost. Organizace a technologie maturitní zkoušky
je zakotvena v jejím právním rámci. Z důvodu zajištění
podmínek udržitelnosti projektu, stability a předvída-
telnosti modelu, bude logistické zabezpečení maturitní
zkoušky od roku 2015 obdobné jako v letech 2011 až
2014. Rozhodné postavení mají aktivity týkající se ICT
podpory, digitálního tisku a kompletace zkušební doku-
mentace (na technologiích ve vlastnictví Centra) a distri-
buce zkušební dokumentace do škol.
Záměr implementace počítačem podporovaného tes-
tování do maturitní zkoušky byl schválen v roce 2012.
V roce 2013 byla vypracována studie proveditelnosti
a v roce 2014 připraví Centrum prováděcí projekt pilotní-
ho ověření implementace CBT do organizační a techno-
logické struktury maturitní zkoušky. Střední školy budou
do projektu zařazovány v režimu certifikace technologic-
ké a personální připravenosti (dostatečné technologické
a jejich výsledky jsou rovněž centrálně vyhodnocovány.
K hodnocení písemných prací externími hodnotiteli nezá-
vislými na škole se přistoupilo počínaje rokem 2012. Za-
dání písemné práce nemá variantní podobu a všichni žáci
pracují podle jednotného zadání. Zadání ústní zkoušky je
připraveno centrálně, zkouška probíhá před zkušební ko-
misí a je vyhodnocována dle jednotné centrálně stanovené
metodiky.
Nejčastější volbou pro druhou povinnou zkoušku spo-
lečné části maturitní zkoušky je anglický jazyk. V roce
2013 si jej zvolilo 51 % všech maturantů. Průměrná ne-
úspěšnost maturitní zkoušky z angličtiny činila v jarním
zkušebním období roku 2013 pouhých 6,3 %. Od roku
2011 úspěšnost zkoušky setrvale a rovnoměrně stoupá,
a to zhruba o 0,8 až 1 procentní bod ročně. Neúspěšnost
žáků gymnázií u maturitní zkoušky z angličtiny dosáhla
v roce 2013 úrovně 0,7 %. Neúspěšnost pod hranicí repub-
likového průměru vykázali i žáci lyceí (2,4 %), technic-
kých oborů SOŠ, obchodních akademií i technické oborů
SOU. Nad úrovní dvojnásobku průměrné republikové ne-
úspěšnosti zůstaly netechnické obory SOU (15 %), tech-
nické a netechnické obory nástavbového studia (16 %
a 22 %). V celorepublikovém měřítku je neúspěšnost al-
ternující matematiky ve srovnání s angličtinou více než
trojnásobná a na úrovni jednotlivých oborových skupin
2,5krát až 5krát vyšší. Tato skutečnost více než významně
ovlivňuje rozhodování žáků při volbě předmětu druhé po-
vinné zkoušky v neprospěch matematiky.
Podzimní zkušební období je určeno zejména pro koná-
ní opravných zkoušek (žák zkoušku v předchozím zkušeb-
ním období konal, ale neuspěl), náhradních zkoušek (žák
z vážných důvodů, uznaných ředitelem školy jako omlu-
va, nemohl konat zkoušku v předchozím zkušebním obdo-
bí) i zkoušek v řádném termínu (žák nebyl v předchozím
zkušebním období k maturitní zkoušce připuštěn). Ne-
úspěšnost u zkoušek konaných v podzimním zkušebním
období je výrazně vyšší než v jarním období. Neúspěš-
nost těch, kteří maturitní zkoušku konali, klesla po dru-
43
44
vybavení a přiměřená kvalifikační struktura). V jarním
a podzimním zkušebním období roku 2015 bude probíhat
na vybraném vzorku středních škol pilotní ověřování pro-
jektu CBT.
V profilové části maturitní zkoušky bude formou ne-
povinného předmětu nabízena Matematika+, jejímž cílem
je cestou motivace pozvednout celkovou úroveň matema-
tické gramotnosti a připravit kvalitní výběrovou zkoušku,
která bude schopna ověřit takové dovednosti a vědomosti
žáků, které jsou potřebné pro úspěšné zvládnutí studia na
vysokých školách technického, ekonomického, matema-
tického a přírodovědného zaměření. Pro rok 2014 jsou
na pokusné ověřování Matematiky+ plánovány výdaje ve
výši 822 tis. Kč.
2.4. Pokračování reformy závěrečných zkoušek
Rok 2013 byl druhým rokem projektu Nová závěrečná
zkouška 2, který završí reformu závěrečných zkoušek.
Projekt se koncentroval zejména na vybudování dlouho-
době využitelné databanky témat, o kterou se bude opí-
rat realizace závěrečných zkoušek po ukončení projektu.
V roce 2013 bylo vytvořeno celkově 9 600 témat, z toho
pro písemnou zkoušku 1 630 témat, pro praktickou zkouš-
ku 1 550 témat a 6 420 témat pro ústní zkoušku. Aby ka-
ždé téma mohlo být vytvořeno, musel být pro něj vybrán
autor, ten se musel seznámit s metodikou pro tvorbu témat
a s prací ve strukturovaném editoru Edix speciálně vytvo-
řeném pro tvorbu témat. Po vytvoření obsahu bylo každé
téma dáno do schvalovacího procesu, kdy nejprve editor
určený pro každý obor provedl první obsahovou kontrolu,
potom bylo každé téma zkontrolováno odborníkem z pra-
xe, po jeho schválení byla provedena jazyková a formá-
tová kontrola a nakonec kontrola z hlediska vyváženosti
obsahu a srovnání náročnosti. Vzhledem k tomu, že téma-
ta písemných a praktických zkoušek mají i několik desítek
stran, se tak jednalo o velmi náročnou práci.
Další částí realizace projektu bylo sestavování jednot-
ného zadání. Jednotné zadání je v současné době odkazo-
vací tabulka na banku aktuálně schválených témat. Formát
této tabulky je dán šablonou jednotného zadání. Po přípra-
vě šablony jednotného zadání sestavovatel vybere témata
pro každou zkoušku, vyplní počet ověřovaných kompe-
tencí a zadání dá schválit. Příprava šablon všech jednot-
ných zadání byl v roce 2013 značně náročný proces, neboť
bylo nutné zapracovat do každé šablony všechna specifika
konkrétního zadání. Zadání se sestavuje třikrát do roka pro
červnový, zářijový a prosincový termín.
Školy si poprvé v roce 2013 vyzkoušely nový výrazně
zjednodušený portál pro školy. Po registraci spočívající
v pouhém vyplnění počtu žáků v posledním ročníku a úda-
jů o termínech zkoušek se již zpřístupnila možnost zís-
kat jednotné zadání ve verzi pro zkoušející a ve verzi pro
žáky. Nově je na portálu pro školy zabudována možnost
výběru témat a vytvoření specifického zadání v obou ver-
zích pro každou školu. Školy tuto možnost uvítaly zejmé-
na v oborech, které mají více zaměření, a škola vyučuje
pouze některá z nich.
Do realizace závěrečných zkoušek podle jednotného za-
dání se zapojily další školy, jak ukazuje následující přehled:
Podíl škol využívajících jednotná zadání:
♦ 2008/09 – 50 % (pilotní školy),
♦ 2009/10 – 80 % (jednotná zadání zpřístupněna všem
školám),
♦ 2010/11 – 76 % škol s učebními obory kategorie H,
28 % škol s obory kategorie E,
♦ 2011/12 – 81 % škol s učebními obory kategorie H,
61 % škol s obory kategorie E,
♦ 2012/13 – 86 % škol s obory vzdělání kategorie H,
77 % škol s obory kategorie E.
Portál pro školy však neslouží jen pro získání jednot-
ného zadání, ale školám je po realizaci zpřístupněna zpět-
ná vazba o náročnosti a kvalitě témat. Každá škola měla
možnost, nikoliv však povinnost, vyplnit zpětnou vazbu
o realizaci závěrečných zkoušek, přesto byla poměrně vel-
mi dobrá návratnost – téměř třetina škol se do hodnocení
zapojila.
100
Vývoj počtu žáků, kteří konali závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání
80
60 100 %
100
40 80 %
80
20 60 %
60
0
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
procento žáků realizujících JZZZ v oborech H
procento žáků realizujících JZZZ v oborech E
40
40 %
20
20 %
0%
0
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
procento žáků realizujících JZZZ v oborech H
Zdroj: NÚV
Graf 5
procento žáků realizujících JZZZ v oborech E
Graf 6
%
Výsledky žáků v písemné, praktické a ústní zkoušce
%
%
%
35%
%
30%
%
25%
%
20%
%
1
2 3
zkouška Známka
písemná
4
5
15%
10%
5%
praktická
ústní
0%
1
2
3
4
5
Známka
Zdroj: NÚV
písemná
praktická
ústní
45
Graf 7
Hodnocení témat školami
5,42%
1,27% 0,28%
1
18,16%
2
3
4
74,88%
5
Zdroj: NÚV
Školy, které se rozhodly dotazník vyplnit, vybraly
pro každého žáka ze seznamu konkrétní téma, které si
zvolil pro písemnou zkoušku a vylosoval pro praktic-
kou a ústní zkoušku. K tématu pak přiřadily známku,
kterou obdržel v jednotlivých zkouškách. Kolonky
spojené se jménem žáka byly nepovinné údaje, školy
je většinou nevyplňovaly, nebo z důvodu zachování
anonymity a přehlednosti napsaly pouze „žák 01“, „žák
02“ apod.
Zpracování výsledků žáků ukázalo, že písemná zkouš-
ka je pro žáky nejtěžší, průměr ze známek je 2,9. Celkem
11 % žáků získalo známku 1 a 6 % žáků neuspělo. U prak-
46
tické zkoušky byl průměr 2,36, přičemž 25 % žáků získalo
známku 1 a pouze 2 % žáků neuspěla. U ústní zkoušky byl
průměr 2,51, když 23 % žáků získalo známku 1 a 2 % žá-
ků neuspěla.
Školy měly možnost hodnotit také témata, která si
vybraly. Každému z nich mohly přidělit známku, kterou
ohodnotily zpracování tématu, tj. práci jeho tvůrců. Pro
toto hodnocení byla stanovena jednotná metodika:
1. ýborné zpracování bez obsahových a formálních
v
chyb,
2. elmi dobré s drobnými formálními chybami, které
v
neovlivnily průběh zkoušky,
Monitoring realizace závěrečných zkoušek
podle jednotných zadání
V průběhu června 2013 provedli editoři monitoring závě-
rečné zkoušky ve 112 školách. Monitoring prokázal jed-
noznačně pozitivní zkušenosti škol s přípravou závěrečné
zkoušky podle jednotného zadání. Většina z monitorova-
ných škol (87 %) využila jednotná zadání příslušných obo-
rů vzdělání v plném rozsahu. Závěrečná zkouška podle
jednotného zadání proběhla v roce 2012/2013 v monitoro-
vaných školách bez zásadních problémů. Organizační zajiš-
tění jednotlivých zkoušek bylo ve všech případech hodno-
ceno kladně, v řadě škol jako nadstandardní. Při hodnocení
a klasifikaci žáků školy využívaly hodnoticí nástroje uvedené
v jednotném zadání. Jejich zpracování označily za přínos
pro objektivitu hodnocení žáků příslušného oboru vzdělání
a pro možnost porovnání s ostatními školami. Projev a kla-
sifikace žáků odpovídaly jejich individuálním dispozicím,
u ústní zkoušky se monitorující často shodovali na průměrné
až nižší verbální úrovni projevu žáků. Z rozhovorů s pracovní-
ky škol zaměřenými na možnost realizovat písemnou zkouš-
ku na počítačích vyplynulo, že většina škol by byla po tech-
nické stránce schopna využít internetový informační systém
nové závěrečné zkoušky. Počet škol, které jsou vybaveny ne-
dostatečně, byl v celém vzorku pouze pět (4,5 %). Odborní-
ka, který by na základě stanovených požadavků na HW/SW
vybavení pro realizaci písemné zkoušky posoudil možnosti
využití stávajícího vybavení školy, příp. zajistil jeho dopl-
nění nebo pořízení nového, má 98 % škol. Nicméně 70 %
monitorovaných škol považuje za vhodné, aby žáci vypra-
covávali odpovědi na jednotlivé otázky písemné zkoušky
rukopisem na zvláštní papíry označené razítkem/logem
školy.
Posouzení jednotných zadání 2012/2013 odborníky z praxe
Pro účely zjišťování názorů odborníků z praxe byl v NÚV vy-
tvořen dotazník, respektive Rámcová osnova. Posudky odbor-
níků z praxe byly předány editorům, kteří mají na starosti přípra-
vu témat a sestavení jednotných zadání pro závěrečné zkoušky
2013/2014. Editoři zajistili vypořádání připomínek, zdůvod-
nili případy, kdy připomínky nebyly akceptovány, a provedli
úpravu v tématech, kde byly nalezeny chyby. Celkově lze kon-
statovat, že expertní posouzení jednotných zadání vyzněla ve
významné většině pozitivně, konkrétně to bylo u 88 % zadání
v oborech vzdělání kategorie E a u 86 % zadání v oborech ka-
tegorie H. V ostatních případech vznesli drobnější připomínky
a přišli s návrhy na doplnění nebo rozšíření některých obsa-
hových okruhů.
Součástí projektu NZZ_2 je i inovace interneto-
vého informačního systému nové závěrečné zkouš-
ky (IIS NZZ), která je koncipována jako přirozené
rozšíření a inovace stávajícího systému, kdy nové mo-
duly budou plně integrovány se stávajícím systémem.
Inovace zahrnuje software pro zpracování závěrečné
zkoušky formou online (elektronické) písemné zkoušky,
přičemž témata se budou generovat přímo pro každého
žáka, software zajišťující úpravy vzhledu a formátu jed-
notných zadání závěrečných zkoušek bez změny jejich
obsahu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
a software pro e-learningové vzdělávání jednotlivých
aktérů přípravy jednotných zadání. IIS NZZ bude do-
končena v roce 2014.
3. obré s obsahovými chybami, které si škola opravila,
d
4. ostatečné s řadou obsahových chyb, škola použila
d
pouze některé části a jiné musela nahradit, aby neby-
la ohrožena zkouška,
5. edostatečné s takovým množstvím chyb, že téma
n
musela škola vyřadit a nahradit ho jiným.
Pokud škola udělila známku 3 až 5, měla v komentá-
ři chyby popsat. Tato kolonka sloužila také pro doplnění
slovního hodnocení, komentář a upozornění na případné
chyby.
Všemi tématy, která získala známky 3 až 5, se řešitelé
projektu dále zabývali. Editoři ve spolupráci s autory té-
mat všechny připomínky škol vypořádali, chyby opravili
a opravená témata byla uložena do databanky témat.
47
2.5. Výsledky mezinárodních šetření
2.5.1 PISA 2012
♦ ravidelná účast České republiky v mezinárodních
p
šetřeních OECD a IEA,
♦ estování patnáctiletých žáků základních a středních
t
škol v rámci projektu PISA,
♦ ýrazné zhoršení výsledků žáků v oblasti matematic-
v
ké gramotnosti od roku 2003,
♦ růměrný výsledek v oblasti čtenářské gramotnosti,
p
♦ adprůměrný výsledek v oblasti přírodovědné gra-
n
motnosti.
Česká republika pravidelně realizuje vzdělávací pro-
jekty dvou mezinárodních organizací – IEA (International
Association for Evaluation of Educational Achievement)
a OECD (Organisation for Economic Cooperation and
Development).
Projekt OECD PISA probíhá ve tříletých cyklech a je
zaměřen na zjišťování úrovně čtenářské, matematické
a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Je kon-
cipován tak, aby poskytoval tvůrcům školské politiky
v jednotlivých zemích důležité informace o fungování je-
jich školských systémů.
V prosinci 2013 byly zveřejněny na tiskové konferenci
ČŠI a MŠMT výsledky šetření PISA 2012 v oblasti mate-
Autor:
MŠMT (2014)
Primární kategorizace zdrojů: