Česká školní inspekce
Příloha č. 1
Překonávání školního neúspěchu
v České republice
Podrobná informace o průběhu seminářů
ESF projekt Kompetence III
Realizace mezinárodních výzkumů v oblasti celoživotního
učení a zveřejnění jejich výsledků
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Obsah
1 Úvod ...................................................................................................................................................... 3
2 Struktura seminářů.............................................................................................................................. 4
3 Předškolní vzdělávání jako způsob podpory pro úspěšný nástup dětí do základní školy ............. 4
4
Způsob hodnocení jako (de)motivační nástroj ve vzdělávání, úspěšný přechod žáků na
střední školu a motivace k jejímu dokončení ............................................................................................... 9
5 Poradenský systém a jeho role při prosazování rovnosti a překonávaní školního neúspěchu.... 15
6 Příprava pedagogických pracovníků a podmínky rovnosti ve vzdělávání ................................... 19
7
Vliv socioekonomického zázemí žáků na úspěšnost ve vzdělávání – způsoby sběru
a vyhodnocování dat pro sledování kontextu při hodnocení výsledků žáků a škol ................................ 24
2/27
1 Úvod
Česká školní inspekce realizovala v rámci IPn projektu Kompetence III, aktivity 5 podrobnou
diskuzi o hlavních problémech v oblasti rovnosti a kvality ve vzdělávání v České republice.
Konaly se celkem čtyři regionální semináře a jedno setkání u kulatého stolu (dále jen
semináře). Jako místa konání seminářů byla záměrně vybrána krajská města regionů
v tzv. vyloučených lokalitách, ve kterých je velký počet žáků ohrožen školním neúspěchem
(Ústí nad Labem, Ostrava, Karlovy Vary), a dále velká regionální centra (Brno a Praha).
Přehled seminářů a diskuzních témat
Místo
konání
Ústí nad
Labem
Karlovy
Vary
Termín Téma
5. října 2012 Předškolní vzdělávání jako způsob podpory
                       pro úspěšný nástup dětí do základní školy
                                Způsob hodnocení jako (de)motivační nástroj
                                    ve vzdělávání, úspěšný přechod žáků na
                                               střední školu a motivace k jejímu dokončení
                                                    Poradenský systém a jeho role při
                                                      prosazování rovnosti a překonávaní školního
                                                            neúspěchu
                                                             Příprava pedagogických pracovníků
                                                                 a podmínky rovnosti ve vzdělávání
                                                                     Vliv socioekonomického zázemí žáků
                                                                          na úspěšnost ve vzdělávání – způsoby sběru
                                                                                    a vyhodnocování dat pro sledování kontextu
                                                                                       při hodnocení výsledků žáků a škol
30. října 2012
Ostrava 8. listopadu 2012
Brno 15. listopadu 2012
Praha 7. prosince 2012
Celkem
Počet
účastníků
38
30
40
50
25
183
O účast na seminářích byl mezi odbornou veřejností velký zájem, počty přihlášených
účastníků převyšovaly kapacity jednotlivých seminářů a přítomní se aktivně zapojovali do
průběhu seminářů.
Seminářů se zúčastnilo celkem 183 zástupců odborné veřejnosti, zejména ředitelé, zástupci
ředitelů a učitelé škol, pracovníci MŠMT, ČŠI a Kanceláře veřejného ochránce práv, zástupci
zřizovatelů, profesních školských asociací, ředitelé a pracovníci poradenských zařízení,
neziskových organizací, zástupci akademické sféry, zástupci institucí pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků, veřejné správy, neziskového sektoru i komerční sféry.
Účastníci byli s tématy jednotlivých seminářů seznámeni předem, před jejich zahájením
obdrželi podrobný program a výtah ze zprávy OECD Rovnost a kvalita ve vzdělávání –
Podpora znevýhodněných žáků a škol. Na seminářích v Ústí nad Labem, Karlových Varech,
Ostravě a Brně byla účastníkům zadána anketa, jejímž cílem bylo získat zpětnou vazbu
3/27
k vytipovaným hlavním problémům v oblasti rovnosti a kvality a zjistit postoje k uvažovaným
opatřením.
2 Struktura seminářů






Seznámení s cílem aktivity 5 Překonávání školního neúspěchu v ČR projektu KIII
a vyplnění ankety
Seznámení se Zprávou a doporučeními OECD v oblasti rovnosti a kvality ve
vzdělávání
Seznámení s hlavními problémy v oblasti rovnosti a kvality ve vzdělávání v ČR
a zjištěními ČŠI v oblasti rovného přístupu ke vzdělávání
Podrobné seznámení s klíčovým tématem semináře (zástupci týmu A5)
Vystoupení odborníků z praxe (zástupci škol, pedagogicko-psychologických poraden,
vysokých škol, výzkumných pracovišť, zřizovatelů škol a dalších institucí)
Diskuze
Ze všech seminářů byl pořízen audiozáznam a fotodokumentace.
Přehled prezentací vystupujících je součástí této přílohy. Prezentace jsou součástí podkladů
pro výstupy A5 KIII a pro studijní účely jsou na vyžádání k dispozici na ústředí ČŠI.
3 Předškolní vzdělávání jako způsob podpory pro úspěšný nástup
dětí do základní školy
Ústí nad Labem
Místem pro realizaci tohoto semináře bylo záměrně zvoleno Ústí nad Labem, které je centrem
regionu s výskytem sociálně vyloučených lokalit a s tím souvisejících problémů. Seminář se
konal 5. října 2012 v budově Krajského úřadu Ústí nad Labem.
Semináře se zúčastnilo 38 zástupců z řad odborné veřejnosti, zřizovatelů, poradenských
zařízení, neziskových organizací, ale zejména učitelé, ředitelé a zástupci ředitelů škol.
Část 1:
Prezentace a vystupující
1. Zpráva OECD Rovnost a kvalita ve vzdělávání – Podpora znevýhodněných žáků
a škol – seznámení s obsahem zprávy (prezentace č. 1/UL)
 Mgr. Daniela Swart, ČŠI, členka realizačního týmu
2. Hlavní problémy České republiky v oblasti rovnosti a kvality ve vzdělávání
(prezentace č. 2/UL)
 Ing. Michaela Šojdrová, ČŠI, národní koordinátorka aktivity A5 KIII
4/27
3. Předškolní vzdělání jako podmínka úspěšného zvládnutí povinné školní docházky
(prezentace č. 3/UL)

PhDr. Irena Borkovcová, ČŠI, členka realizačního týmu
4. Zjištění ČŠI v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
(prezentace č. 4/UL)
 Mgr. Radek Dlouhý, ČŠI, člen realizačního týmu
5. Prezentace příkladů dobré praxe ze škol, které se zaměřují na práci s žáky
se SVP, zejména na žáky se sociálním znevýhodněním
 Mgr. Bc. Martin Košnar, ředitel Základní školy Ústí nad Labem, Školní
náměstí 100/5, 400 01 Ústí nad Labem (prezentace č. 5/UL)
 Mgr. Monika Kynclová, ředitelka Základní školy Most, Zlatnická 186/4,
434 01 Most (prezentace č. 6/UL)
 Mgr. Bc. Věra Cíchová, ředitelka Mateřské školy Písnička Krupka,
Dukelských hrdinů 295, 417 42 Krupka (prezentace č. 7/UL)
 Mgr. Ing. Ladislav Nádvorník, ředitel Salesiánského střediska Štěpána
Trochty, Rovná 277, 415 01 Teplice (prezentace č. 8/UL)
6. Vybrané diskuzní příspěvky dalších účastníků
 Mgr. Bc. Daniela Hradecká (MŠMT) – doporučuje povinnou školní docházku
od 3 let
 Mgr. Bc. Martin Košnar (ředitel ZŠ) – upozorňuje na nutnost monitorovat
a zajistit docházku dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí do MŠ
(50 % Romů nepřijde k zápisu a přijdou rovnou 1. září do 1. třídy ZŠ),
doporučuje předškolní vzdělávání od 3 let povinně
 Mgr. Blahoslava Pekařová (ředitelka PPP) – upozornila, že diagnostika žáka
(dítěte) se SZ jako žáka (dítěte) se SVP (dle § 16 ŠZ) neskýtá nárok na vyšší
dotace na žáka (dítě)
 Mgr. Monika Kynclová (ředitelka ZŠ) – 1 rok předškolní přípravy nestačí,
doporučuje povinné předškolní vzdělávání v nižším věku
 Mgr. Ladislav Nádvorník (ředitel Salesiánského střediska) – upozorňuje na
nedocenění významu vzdělávání ve společnosti obecně, na předpojatost
učitelů, nátlak rodičů, aby dítě chodilo do speciální školy; změny nelze čekat
v krátkodobém horizontu, jde o investice do dalších generací
 Mgr. Bc. Jaroslava Vatalová (ředitelka ZŠ a MŠ) – doporučuje povinné
vzdělávání od 3 let, pedagogové by potřebovali větší podporu v rámci DVPP,
chybí objektivní posouzení kvality školy zřizovatelem; navrhla, aby ČŠI
působila i metodicky, upozornila na přeplněnost tříd a s tím spojené omezené
možnosti individualizace vzdělávání, přípravné třídy představují zbytečnou
selekci, chybí mechanismy podporující aktivní spolupráci rodiny se školou
 Drahoslava Lehoczká (vedoucí učitelka) – učitelky by měly při individualizaci
vzdělávání využívat znalostí o rodinných poměrech dětí, škola realizuje projekt
5/27


„S rodiči do školky“, upozornila na malou efektivitu projektů z důvodu jejich
časového omezení
RNDr. Pavla Polechová, CSc. – prezentace práce s dětmi v MŠ se SVP,
podporu nelze řešit projekty, ale systémově, je třeba zajistit prostupnost
vzdělávacích stupňů
Monika Vydrová Krovová (ředitelka MŠ) – Most, projekt na vzdělávání 200
učitelek pro práci s dětmi se SVP, podpora tvorby dětských portfolií, chybí
předávání poznatků o dítěti z MŠ do ZŠ
Část 2:
A. Co obecně dobře funguje




Dostupnost předškolního vzdělávání v ČR.
Předškolním vzděláváním prochází v ČR až 98 % dětí.
Předškolní vzdělávání má vliv na úspěšný start v ZV.
Empatický přístup pracovníků MŠ, využívání znalosti každého dítěte a jeho
rodinné situace při vzdělávání.
B. Zjištěné příklady dobré praxe
Na semináři byly prezentovány příklady dobré praxe ze škol a školských zařízení, které
ukazují velké možnosti i výsledky integrace, zároveň však poukazují na řadu problémů nejen
finančního a legislativního charakteru.



ZŠ Ústí nad Labem. Škola ve vyloučené lokalitě, obyvatelstvo tvoří z 90 %
Romové, vysoká kriminalita, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství. Děti bez
základních hygienických návyků, bez znalosti základů českého jazyka, barev,
prostorové orientace. Škola vytvořila systém komplexní celodenní péče
v malých skupinách (čím více hodin ve škole, tím menší možnost pro negativní
působení okolního prostředí včetně vlastních rodin). Škola vzdělává podle
RVP ZV. Ve spolupráci s městskou policií zajišťuje bezpečný příchod žáků do
školy i odchod ze školy, vytváří nabídku atraktivních zájmových
a vzdělávacích aktivit až do večerních hodin. Vzdělávací program reaguje na
specifika a kulturní zvyky romské komunity, daří se zapojovat některé rodiče
i z dalších nepřizpůsobivých rodin. Dílčí úspěchy, kterých škola dosahuje, se
daří díky nasazení obětavých učitelů, podmínky ale dostatečné nejsou.
ZŠ Most. Škola se nachází v mediálně známém romském sídlišti Chanov. Daří
se zapojovat rodiče do spolupráce s učiteli a asistenty (např. formou
netradičních pravidelných třídních schůzek, realizovaných formou besídek
s prezentací výsledků žáků). Škola zařazuje program postupného seznamování
s majoritní společností (dětem z romského sídliště takový kontakt zcela chybí).
MŠ Krupka. Ředitelka prezentovala specifika romské kultury a mentality,
jejich efektivní využití v kompozici školního vzdělávacího programu, pozitivní
výsledky SZ dětí, které MŠ prošly, i v dalším vzdělávání.
6/27

Salesiánské středisko Teplice. Prezentace dvou pracovišť ve vyloučených
lokalitách, pozitivní efekt školní přípravy (většina dětí nemá doma ani základní
podmínky pro psaní úkolů), seznámení dětí s účelným využitím volného času
a umožnění aktivit, které by z finančních důvodů těmto dětem vlastní rodiny
nikdy neposkytly (např. lyžařské kurzy). Pozitivní efekt romských
pracovníků – ukázka, že vzdělání je cesta k lepšímu životu.
C. Kde jsou hlavní zjištěné problémy





Chybí monitoring dětí, které předškolním vzděláváním neprocházejí – více než
2 % dětí, které neprocházejí PV jsou převážně děti se SZ, negativní dopady se
projevují po nástupu do ZV.
Chybí jasná definice a jednotná diagnostika SZ dětí, získat od rodičů potvrzení
z PPP je takřka nemožné. Školy většinou oficiálně vykazují nulovou
přítomnost dětí se SZ, přestože jsou i případy, kdy ve vyloučených lokalitách
školu navštěvuje 100 % SZ žáků.
Nedaří se zajistit aktivní podporu rodičů SZ dětí v předškolním a základním
vzdělávání, malá podpora významu vzdělání v SZ rodinách, není dostatečně
adresně podpořena sociálním systémem ČR.
Chybí nástroje na potlačení absence SZ dětí v předškolním vzdělávání a na
dalších stupních.
Ve financování škol nejsou zohledněny vyšší náklady na vzdělávání žáků ze
SZ prostředí.
D. Kde jsou zjištěné dílčí problémy










Finanční podpora – nedostačující prostředky na asistenty pedagogů, na
logopedy a speciální pedagogy, nedostatečné ONIV.
Problémy v personální oblasti – zajištění kvalitních specialistů, asistentů atd.
Nedostačující kapacity MŠ – zejména město Ústí nad Labem, ale i Teplice
(převis žádostí o přijetí v počtu 10–50 na MŠ).
Organizační problémy – složité postupy při přijímání do přípravných tříd,
chybí legislativní povinnost navštěvovat přípravné třídy, nebo alespoň povinný
poslední rok předškolního vzdělávání.
Migrace Romů.
Pedagogické fakulty dostatečně nepřipravují učitele na práci s dětmi a žáky se
SVP.
Školám chybí finanční prostředky na odpovídající DVPP.
Malá efektivita opakování ročníku vzhledem k požadovanému výsledku
(dosažení alespoň základního vzdělání) při vysokých finančních nákladech.
Složitý postup při přijímání dětí do přípravných tříd a zajištění pravidelné
docházky dětí do přípravných tříd, vysoká absence.
Nestejný „metr“ různých pracovišť PPP při posuzování SVP.
7/27

Problematická diagnostika sociálně znevýhodněných, ve škole je podle učitelů
100 % SZ, přesto z PPP 0 %.
E. Návrh systémových opatření
Opatření na úrovni MŠMT, případně dalších orgánů veřejné správy:





Podpořit vytvoření dostatečné kapacity MŠ v městech a obcích s převisem
žádostí o přijetí k PV.
Zajistit ve spolupráci s OSPOD efektivní monitoring situace dětí, které
neprocházejí PV.
Zajistit přípravu na základní vzdělávání u dětí ze SZ prostředí, a to buď
uzákoněním povinného posledního ročníku PV, anebo povinnou přípravou na
ZV v rámci přípravných tříd.
Změnit systém financování škol s cílem zohlednit potřebné vyšší náklady na
vzdělávání žáků se SZ, financování nezbytných vyrovnávacích opatření zajistit
přímo formou krajských normativů z rozpočtu MŠMT, nikoliv z projektů.
Podpořit kvalitní přípravu učitelů specialistů (od PF po DVPP).
Opatření na úrovni školy:






Ve vyloučených lokalitách zajistit úzkou spolupráci ZŠ s MŠ (znalost dětí ještě
před nástupem do ZŠ, postupný přechod).
Zajistit a podporovat kreativní speciální pedagogy a další odborníky,
podporující inkluzivní vzdělávání.
Vytvořit funkční systém DVPP zaměřený na inkluzivní vzdělávání, včetně
stáží, výměny zkušeností apod.
Školní vzdělávací programy více transformovat na místní podmínky, při
vzdělávání v 1. ročníku zohlednit předchozí vzdělávání dle RVP PV (případně
konkrétní ŠVP), zejména v oblasti forem a metod práce nerealizovat přechod
skokem.
Zajistit individuální podporu znevýhodněných dětí a žáků ihned od jejich
nástupu do školy.
Změnit systém hodnocení žáků – výrazněji využívat formativního hodnocení.
8/27
4 Způsob hodnocení jako (de)motivační nástroj ve vzdělávání,
úspěšný přechod žáků na střední školu a motivace k jejímu
dokončení
Karlovy Vary
Regionální seminář na téma hodnocení a motivace k úspěšnému dokončení středního vzdělání
se uskutečnil dne 30. října 2012 v zasedací místnosti Karlovarského inspektorátu. Toto téma
bylo zařazeno do kraje, ve kterém je velký počet žáků v tzv. vyloučených lokalitách ohrožen
školním neúspěchem.
Semináře se zúčastnilo 30 pozvaných účastníků, kteří zastupovali široké spektrum odborné
veřejnosti (ředitelé škol a zařízení, zástupci zřizovatelů, PPP, občanských sdružení). Účastníci
se vyjadřovali nejen k rovnosti a kvalitě ve vzdělávání, ale také k motivaci žáků a studentů
aktivně přistupovat k samotnému vyučování a výuce.
Množství informací a připomínek směřovalo k tomu, jak lépe motivovat žáky ze
znevýhodněného prostředí, aby lépe pochopili význam vzdělání pro svou vlastní budoucnost.
Část 1:
Prezentace a vystupující
1. Hlavní problémy České republiky v oblasti rovnosti a kvality ve vzdělávání se
zaměřením na poradenský systém (prezentace č. 1/KV)
 Ing. Michaela Šojdrová, ČŠI, národní koordinátorka aktivity A5 KIII
2. Podpora znevýhodněných žáků a škol (prezentace č. 2/KV)
 Mgr. Daniela Swart, ČŠI, členka realizačního týmu
3. Zjištění ČŠI v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
(prezentace č. 3/KV)
 Mgr. Radek Dlouhý, ČŠI, člen realizačního týmu
4. Způsob hodnocení jako (de)motivační nástroj vzdělávání, úspěšný přechod žáků
na střední školu a motivace k jejímu dokončení (prezentace č. 4/KV)
 Mgr. Petr Drábek, ČŠI, člen realizačního týmu
5. Analýza příčin odchodu žáků ISŠ Cheb ve školním roce 2010/2011 (prezentace
č. 5/KV)
 Mgr. Bc. Tomáš Mašek, zástupce ředitele ISŠ Cheb
6. Zkušenosti z praxe zřizovatele (bez prezentace)
 Mgr. Světlana Sojková, vedoucí odboru školství Sokolov
9/27
7. Zkušenosti pracovníků PPP (bez prezentace)
 Tereza Brodská, pracovnice PPP Karlovy Vary
8. Způsob hodnocení výsledků vzdělávání žáků v ZŠ (prezentace č. 6/KV)
 Mgr. Jiřina Klírová, ředitelka ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov
9. Překonávání školního neúspěchu ve vzdělávání žáků s LMP (bez prezentace)
 Mgr. Miloslava Hartmannová, ředitelka ZŠ Cheb
10. Programy Sokolovsko – podpora žáků se sociálním znevýhodněním na
Sokolovsku (prezentace č. 7/KV)
 Zástupci organizace Člověk v tísni
Část 2:
A. Co obecně dobře funguje









Hodnocení vzdělávání nemusí být pro žáky překážkou a demotivací pro úspěšný
přechod na SŠ, pokud se využívají vhodné formy. Jednou z nich je forma
sebehodnocení, která má pozitivní dopady na všech úrovních hodnocení, včetně
vlastního hodnocení žáků, kteří jsou tak schopni se naučit větší odpovědnosti
a objektivnějšímu hodnocení sebe sama.
Osvědčuje se včasná diagnostika žáků ohrožených školním neúspěchem
a předčasným odchodem ze SŠ.
Osvědčuje se pomoc v domácí přípravě a v doučování formou školních aktivit
nebo aktivit neziskových organizací (NNO).
Osvědčuje se pomoc NNO při organizaci mimoškolních aktivit pro žáky se SZ.
Osvědčuje se práce romských asistentů.
Pro úspěšný přechod na SŠ pomáhá správné rozhodnutí o volbě oboru, zde hraje
preventivní roli dobré kariérní poradenství a spolupráce s PPP.
Pro úspěšné zvládnutí SŠ pomáhá práce ŠPP, která včas identifikují žáky ohrožené
neúspěchem, škola jim pak může včas poskytnout podporu.
Jako nezbytný nástroj prevence proti předčasným odchodům se osvědčuje práce
ŠPP, sledování četnosti odchodů žáků (fluktuace), vyhodnocování příčin a včasná
intervence, včetně podpory ze strany školy.
Kraj i města si uvědomují svoji odpovědnost za vytváření rovných podmínek pro
vzdělávání dětí, zejména s ohledem na děti ze znevýhodněného prostředí.
B. Zjištěné příklady dobré praxe
Prakticky všichni účastníci semináře ze škol prezentovali zkušenosti své školy, které lze
v některých oblastech označit za příklady dobré praxe.
10/27




Mgr. Mašek, zástupce ředitele Integrované střední školy Cheb, seznámil účastníky se
statistikou odchodů a neúspěšnosti jejich žáků ve školním roce 2010/11. Není
překvapením, že nejvíce žáků odchází již v průběhu prvního ročníku, alarmující je
však skutečnost, že se jedná o 45 % žáků. Statistika jasně ukázala, jak je nutné se žáky
pracovat, jak pomůže školní psycholog a jak je nezbytné žáky motivovat. Zároveň
ukázala, jak důležitý je výběr vyučujících do prvních ročníků a systematická práce se
žáky. Jako příklad dobré praxe je možné označit pečlivé sledování počtu a důvodů
odchodů žáků. Nejčastějším důvodem byl špatný prospěch, a tedy nutnost opakování
ročníku, na druhém místě byla špatná volba oboru, na třetím místě odchod ze školy do
zaměstnání, na čtvrtém místě odchod na jinou školu, na pátém místě stěhování. Škola
provedla toto zjišťování poprvé, nemůže zatím porovnat vývoj a vyhodnotit přijatá
opatření. Tato opatření se zaměřují na zvýšenou aktivitu třídních učitelů při
vyhledávání rizikových žáků a na zvýšenou pomoc takovým žákům ze strany
výchovných poradců a nově přijaté školní psycholožky.
Z prezentace zástupců organizace Člověk v tísni jednoznačně vyplynulo, že k dosažení
rovnosti ve vzdělávání si samotná menšina nepomůže. Účinný může být pouze takový
systém pomoci, který je propracovaný, dlouhodobý, systematický a ekonomicky
zajistitelný. Nejedná se jen o finanční pomoc, ale také o poradenskou činnost pro
jednání s úřady, pomoc negramotným apod. Jak překonávají školní neúspěch žáci
s LMP v základní škole, dokumentovala ředitelka základní školy v Chebu
Mgr. Hartmannová. Ve své prezentaci mj. uvedla: „Zařazení žáka na ZŠ pro žáky se
SVP není diskriminace, ale nadstandard, který mu společnost nabízí k dosažení
základního vzdělání.“ Ve vystoupení zazněla obhajoba práce pedagogických
pracovníků se žáky v tzv. bývalých zvláštních školách.
Důležitým příkladem dobré praxe byla prezentace propracovaného systému
hodnocení a sebehodnocení na všech úrovních ve škole, která má 20 %
integrovaných žáků. Ředitelka ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov začínala
s prosazováním nové formy hodnocení před 12 lety. Pro úspěšnou realizaci je třeba ve
škole vytvořit podmínky: bezpečné prostředí, ocenění jako součást hodnocení učitelů,
vytvořit pomůcky a formy pro sebehodnocení žáků, vybudovat pozitivní postoje
u učitelů, rodičů i žáků. Tato forma hodnocení přinesla žákům objektivnější hodnocení
sebe sama, větší odpovědnost za vlastní práci, větší motivaci ke vzdělávání, odhalení
případného neúspěchu, vytváření partnerského vztahu mezi učiteli a žáky,
trénink pro věcnou a nezraňující kritiku. Pro školu bylo přínosem: úbytek konfliktů
s rodiči nebo s žáky v otázkách hodnocení, vytváření příznivého klimatu školy
a zlepšení vztahu žáků ke škole.
Také zřizovatelé se snaží řešit otázky začleňování znevýhodněných žáků do
běžných škol. Čerstvým příkladem je město Sokolov. Vedoucí odboru školství
Mgr. Sojková prezentovala optimalizaci ZŠ, při které se město snažilo jednak snížit
nadbytečné kapacity a zároveň integrovat romské žáky. Po 2 měsících není možné
dělat závěry, ale již dnes tato optimalizace a přesun žáků umožnil zvýšení
kvalifikovanosti a zvýšení počtu asistentů pedagoga.
11/27


Karlovarský kraj zpracovává analýzu současného stavu vzdělávání a potřeb
podpory inkluzivního vzdělávání, která by měla být východiskem pro vytvoření
koncepce inkluzivního vzdělávání Karlovarského kraje. Krajský úřad spolupracuje na
této analýze s NNO.
Informace ze semináře byla doplněna o dobrou zkušenost z Vyšší policejní školy
a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Škola realizuje od roku
2008 dva projekty týkající se vzdělávání žáků z národnostních menšin, žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami, se sociokulturním znevýhodněním a žáků
z vyloučených lokalit z celé ČR. Projekty jsou zaměřeny na vytvoření rovných
příležitostí pro žáky 9. ročníků ZŠ z národnostních menšin žijících v ČR při
vzdělávání ve VPŠ a SPŠ MV v Holešově tak, aby nedocházelo k jejich vyčleňování
z hlavního vzdělávacího proudu a obstáli v konkurenci na trhu práce. Škole se daří
rozvíjet metody inkluzivního vzdělávání, projekty zajišťují potřebnou podporu při
vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v hlavním proudu vzdělávání.
Jedním z úkolů realizačního týmu projektu je vytipování vhodných zájemců
o vzdělávání v jednotlivých ZŠ, sdělení informací o možnostech vzdělávání zejména
ZŠ, provádění pohovorů s žáky ZŠ, následné pohovory s rodiči, systematická příprava
zájemců na přijímací řízení. Pro přijaté žáky škola realizuje adaptační kurz. Realizační
tým má pravidelné individuální pohovory se žáky zaměřené na studijní výsledky,
případné problémy nebo požadavky, včetně těch, které se týkají pobytu na internátu.
Při nedostatečných studijních výsledcích jsou včas informováni rodiče. Ve škole je
realizováno doučování ze všech vyučovaných předmětů. Je vedena evidence účasti na
doučování jednotlivých žáků. Nezbytnou součástí vzdělávání je zajišťování
volnočasových aktivit, které svým zaměřením motivují žáka ke zvolenému povolání
a k dokončení školy. Je využíván školní psycholog, po celou dobu studia je podstatná
spolupráce s rodiči.
C. Kde jsou hlavní zjištěné problémy






Hodnocení žáků je orientováno na nedostatky, opomenutí a chyby. Nehodnotíme
žáky podle toho, co umí, čeho dosáhli a v čem se zlepšili. Bohužel se ukazuje, že
s rostoucím věkem a rostoucí náročností škol úměrně klesá motivace žáků ke
studiu. V hodnocení se vytrácí motivace pochvalou, což je nejdůležitější právě
u nejslabších žáků.
Slovní hodnocení, případně jiné formy hodnocení nejsou obecně rodiči přijímány.
Nedostatečná praxe při přípravě budoucích učitelů je znát také v jejich schopnosti
hodnotit žáky a motivovat je ke zlepšení.
Učitelům chybí pravidla a metodika pro takové hodnocení žáků, které bude
zohledňovat jejich schopnosti, podmínky a potřeby.
Žáci ze znevýhodněného prostředí nemají pozitivní vzory, nechápou potřebu
vzdělání.
Existují bariéry v prostupnosti mezi jednotlivými obory SV, které jsou určeny
přednostně pro žáky se SVP; tyto překážky jsou vyvolané nepřesným výkladem
12/27

podzákonných norem, které jsou příliš komplikované a umožňují nejednoznačný
výklad (viz bod D).
Kraje a města nemají zpracované koncepční řešení a ověřené postupy pro zlepšení
vzdělávání žáků se SZ.
D. Kde jsou zjištěné dílčí problémy







V hodnocení žáků se SVP se projevuje rozpor mezi požadavkem na srovnatelné
konzistentní hodnocení mezi školami i uvnitř škol a požadavkem na inkluzivní
hodnocení, které bude zohledňovat potřeby a znevýhodnění žáků.
Neexistuje žádná metodická pomoc ze strany MŠMT, kterou by učitelé využili.
Po změně zákonné úpravy vlastního hodnocení školy dochází ke znejistění škol
v dalším uplatnění tohoto efektivního způsobu hodnocení.
Učitelům a ředitelům ZŠ praktických nebyly dostatečně vysvětleny záměry MŠMT
na snižování počtu žáků v těchto školách, učitelé z těchto škol nepovažují uváděné
argumenty za dostatečné, cítí se nedoceněni a hájí právo znevýhodněných žáků na
snížené nároky ve vzdělávání, rodiče těchto žáků se obávají zvýšených nároků
v tzv. běžných školách.
Učitelům ZŠ praktických nebyla nabídnuta jiná perspektiva a využití jejich
zkušeností a odbornosti při začleňování žáků se SVP v běžných školách.
V oborech SV existují dílčí překážky pro účast všech žáků v oborech E a H.
Tyto překážky jsou vyvolány: 1) nesprávným výkladem nařízení vlády
č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším
odborném vzdělávání, neboť obory E jsou určené pro absolventy RVP ZV
s přílohou LMP i bez přílohy LMP; 2) kalkulací s počtem žáků ve třídách podle
vyhlášek upravujících počty žáků ve třídách, které se liší v závislosti na postižení
žáků (vyhláška č. 13/2005 Sb., vyhláška č. 73/2005 Sb.), a problematickým
výkladem vyhlášky, která vyžaduje každoroční přezkoumání vhodnosti
vyrovnávacích opatření pro žáka, tedy požadavkem na rediagnostiku.
E. Návrh systémových opatření
Pro úspěšný přechod žáků se SZ na střední školu a její dokončení se ukazuje důležitost
dobrého startu. Podmínkou je dobrá příprava v předškolním vzdělávání a absolvování
kvalitního ZV. Toto doporučení vychází z empirického výzkumu, který ale zatím není
podložen dlouhodobějším šetřením na reprezentativním vzorku žákovské populace.


Provádět sledování předčasných odchodů žáků ze SV ve vazbě na jejich
předchozí vzdělávací dráhu, je třeba sledovat, zda žák, který nedokončí SV,
chodil do MŠ, zda se vzdělával v RVP ZV s LMP, zda měl IVP nebo byl
v ZŠP.
Je nutné stanovit pravidla pro hodnocení žáků se SVP tak, aby hodnocení bylo
motivační, aby neodrazovalo, ale motivovalo i slabší žáky k co nejlepším
výsledkům. Tato pravidla musí být dána centrálně na úrovni RVP a učitelé by
měli být na využívání těchto pravidel a metodik předem připraveni.
13/27

Dobré zkušenosti s vlastním hodnocením školy a sebehodnocením žáků
ukazují na nutnost rozvíjet tuto formu hodnocení. Proto se doporučuje využívat
a rozvíjet vlastní hodnocení v rámci podpory inkluzivních metod hodnocení
a uplatnit je v pravidlech pro hodnocení v RVP (viz bod D).
Pro úspěšný přechod žáků se SZ na střední školu a její dokončení je nezbytné dobré
poradenství a volba oboru. Proto se dále doporučuje:










Zlepšení práce výchovných poradců v ZŠ. Je třeba, aby znali SŠ nejen ve svém
kraji, ale i v sousedních krajích, aby znali jednotlivé obory SV, náročnost
studia.
Provádět pohovory výchovných poradců s jednotlivými žáky zaměřené na
zájem žáka o obor vzhledem k jeho prospěchu.
Podpořit spolupráci a pohovory s rodiči o dalším vzdělávání jejich dětí, sdělení
nákladů na vzdělávání v konkrétní škole; tato informace je pro rodiče velmi
významná.
Využít možnosti diagnostiky žáka PPP k posouzení jeho nejvhodnější další
vzdělávací dráhy.
Využít konzultace s řediteli SŠ o možnostech studia jednotlivých žáků,
případně o možnostech zapojení asistentů.
Je nezbytná příprava žáka na přijímací řízení, pokud se hlásí do oborů
s přijímací zkouškou.
Pro úspěšné ukončení středního vzdělávání se doporučuje včasná diagnostika
rizika selhání nebo školního neúspěchu.
Osvědčila se práce ŠPP, školního psychologa a speciálních pedagogů, kteří
jsou škole i žákům k dispozici a pracují se žáky-uchazeči již při výběru oboru.
Proto se doporučuje zajistit působení specializovaných pracovníků, případně
ŠPP na střední škole, která vzdělává vyšší počet žáků se SVP. Tento finanční
nárok na podporu žáků SZ, daný jejich zastoupením v počtu žáků školy, by
měl být dán zákonem a upřesněn vyhláškou. Podmínkou je zajištění
dlouhodobých finančních zdrojů ze státního rozpočtu přes krajské normativy.
Toto doporučení se překrývá s návrhem na změny financování obsažené ve
Strategii vlády pro boj proti sociálnímu vyloučení. Nezbytná je spolupráce
s PPP a rodiči.
Pro překonávání školního neúspěchu a dokončení středního vzdělání platí
podmínka úspěšného zvládnutí základní školy.
Také zde jsou navržená opatření spojena se zavedením systematické finanční
podpory pro asistenty pedagoga a romské asistenty, případně pro učitele, kteří
se věnují žákům nad svůj úvazek. Kromě finančních prostředků je třeba zvýšit
nároky na jejich přípravu a výběr, stejně tak jako přípravu učitelů na jejich
působení ve třídách, případně v pomoci při vyrovnávacích opatřeních, jako je
doučování.
14/27



Doporučuje se koncepční řešení ze strany zřizovatelů, měst a krajů k zajištění
rovného přístupu ke vzdělávání žáků se SZ a k podpoře inkluzivního
vzdělávání ve školách, včetně dostatečně široké nabídky oborů SV.
Doporučuje se využít odborné kapacity a zkušenosti pedagogů ze ZŠP při
zavádění opatření v ZŠ a SŠ pro úspěšné začleňování žáků se SVP, zejména se
SZ.
Upřesnit RVP SV oborů E a H a s tím spojené vyhlášky, včetně povinné
rediagnostiky tak, aby nedocházelo k vytváření umělých bariér pro žáky
v prostupnosti mezi obory.
5 Poradenský systém a jeho role při prosazování rovnosti
a překonávaní školního neúspěchu
Ostrava
Tento seminář se konal 8. listopadu 2012 v Ostravě, v centru regionu, který je poznamenán
existencí vyloučených lokalit. Seminář se setkal s velkým zájmem, zúčastnilo se ho přes 40
odborníků z praxe, pracovníků PPP, SPC, ředitelů škol a učitelů od předškolního až po střední
vzdělávání, pracovníků ČŠI a zástupců zřizovatelů.
Úvod semináře připomněl hlavní sdělení a doporučení zprávy OECD Rovnost a kvalita ve
vzdělávání – Podpora znevýhodněných žáků a škol. Ze sedmi okruhů hlavních problémů v ČR
byl tento seminář zaměřen na poradenský systém, který hraje velmi důležitou roli právě
v podpoře znevýhodněných žáků a škol. V programu semináře proto měli hlavní slovo
odborníci z praxe, kteří vystoupili se svými zkušenostmi, příklady dobré praxe i s požadavky
na zlepšení současné situace.
Část 1:
Prezentace a vystupující
1. Hlavní problémy České republiky v oblasti rovnosti a kvality ve vzdělávání se
zaměření na poradenský systém (prezentace č. 1/OV)
 Ing. Michaela Šojdrová, ČŠI, národní koordinátorka aktivity A5 KIII
2. Zpráva OECD Rovnost a kvalita ve vzdělávání – Podpora znevýhodněných žáků
a škol, seznámení s obsahem zprávy (prezentace č. 2/OV)
 Mgr. Daniela Swart, ČŠI, členka realizačního týmu
3. Příklady dobré praxe ze škol, které se zaměřují na práci s žáky se SVP, zejména
se sociálním znevýhodněným
 PaedDr. Dana Schönová, ředitelka MŠ Ostrava Poruba (prezentace č. 3/OV)
 Mgr. Soňa Tarhoviská, ředitelka ZŠ Přemysla Pitra, Ostrava (prezentace
č. 4/OV)
15/27

Mgr. Jana Matochová, Ph.D., školní psycholožka, a Mgr. Eva Sedlačíková,
školní speciální pedagožka, Střední škola prof. Matějíčka, Ostrava Poruba
(prezentace č. 5/OV)
4. Zkušenosti z praxe poradenských zařízení
 PhDr. Věra Podhorná, ředitelka PPP, Karviná
 Mgr. Blahoslava Pekařová, ředitelka PPP, Ústí nad Labem
5. Poradenský systém v ČR a jeho role při prosazování rovnosti a překonávání
školního neúspěchu (prezentace č. 6/OV)
 Mgr. Karolína Homolová, předsedkyně Asociace pracovníků PPP
6. Zjištění ČŠI v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
(prezentace č. 7/OV)
 Mgr. Petr Drábek, ČŠI, člen realizačního týmu
Část 2:
A. Co obecně dobře funguje
Činnost pracovišť poradenského systému (PPP, ŠPP, SPC) je obecně hodnocena velmi
pozitivně odbornou veřejností, řediteli, učiteli, zřizovateli. Rovněž se jim daří spolupráce
s rodiči.
V poslední době se projevuje nespokojenost v souvislosti s novými úkoly (viz část C), které
neodpovídají stávajícím kapacitám poraden. Přesto se pracovníci poraden snaží reagovat
a vycházet vstříc novým požadavkům.
Velmi dobrá zkušenost je s pomocí ŠPP, zejména na středních školách. Práce specialistů
(školní psycholog a speciální pedagog) těchto ŠPP má pozitivní dopad v podobě nízké míry
nedokončeného vzdělávání na SŠ.
B. Zjištěné příklady dobré praxe
Na semináři byly prezentovány příklady dobré praxe, které ukazují velké možnosti i výsledky
integrace.


V MŠ Ostrava Poruba, která spolupracuje s PPP i se SPC a vytváří
systematické vazby na rodiny, se daří integrovat děti s mentálním i tělesným
postižením a vzdělávat je společně s dětmi nadanými v rámci dílčích aktivit
MŠ.
ZŠ, které se daří vzdělávání romských žáků, provádí povinnou diagnostiku
vědomostí za účelem tvorby progresivních plánů vývoje dítěte, spolupráce
s PPP je standardní, škola má dostatek speciálních pedagogů a využívá
asistenty pedagoga.
16/27

SŠ se daří podporovat žáky ohrožené předčasným odchodem, formy podpory
připravuje ŠPP. Škola pracuje s inkluzivním přístupem k žákům, přijímá je se
všemi odlišnostmi, zaměřuje se na potřeby všech žáků, ne jen žáků se SVP. Do
této strategie zapojuje pracovníky ŠPP, kteří se zaměřují na podporu žáků
ohrožených školním neúspěchem, od jejich volby vhodného oboru vzdělání
přes adaptační programy pro žáky 1. ročníků, diagnostiku sociálního klimatu
v 1. ročnících, krizovou intervenci u žáků i třídních kolektivů až po
volnočasové aktivity.
C. Kde jsou hlavní zjištěné problémy





V PPP přibývá klientů, přibývá složitějších případů, které vyžadují
spolupráci s pedopsychiatry, neurology, přibývá poruch chování a psychických
chorob, přibývají kázeňské problémy a projevy šikany.
Přibyly nové úkoly dané legislativou: vydávání stanoviska pro maturanty za
účelem PUP MZ, dále podle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,
a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, se musí
nově provádět rediagnostika po roce. S těmito úkoly se také rozšiřuje
administrativa, statistika, vydávání stanoviska k sociálnímu znevýhodnění.
Narůstá nespokojenost s prací PPP v některých oblastech: ukazují se
komplikace s předáváním informací a posudků z PPP do škol prostřednictvím
zákonných zástupců, školy, případně pedopsychiatři nejsou spokojeni, když
PPP nedá doporučení pro vzdělávání v ZŠP podle RVP ZV LMP.
Kapacity PPP nedostačují novým požadavkům.
Financování ŠPP není systematicky zajištěno a přítomnost specializovaných
pracovníků ve škole je tím nejistá – prozatím jsou financováni z mimořádných
prostředků z projektů ESF a rozvojových programů MŠMT.
D. Kde jsou zjištěné dílčí problémy




Ukazují se dílčí legislativní překážky: škola by uvítala předávání zpráv z PPP
přímo škole, pro lepší volbu oborů se ukazuje jako nevýhodné omezení pro
zařazování žáků se SVP v E oborech.
Na žáky ohrožené školním neúspěchem a na tzv. fluktuující žáky není
dostatečně zacílena poradenská a monitorovací činnost.
Vyrovnávací opatření, která jsou iniciována ŠPP nebo PPP jsou financována
převážně z projektových nebo jiných mimořádných prostředků a škola s nimi
nemůže perspektivně počítat.
V souvislosti s diskuzí o integraci žáků se SVP, zejména s diagnostikou žáků
s LMP se objevil zvýšený zájem o činnost PPP, přitom se však jedná o velmi
malou část výkonu PPP. Například pro PPP v Ústeckém kraji činí diagnostika
LMP 0,8 % celkového ročního výkonu.
17/27

PPP postupují v diagnostice nejednotně, různé kraje mají různé formuláře
a postupy například pro posouzení sociálního znevýhodnění žáků.
E. Návrh systémových opatření
Opatření z hlediska PPP:




Zlepšit síť a kapacitu PPP, přizpůsobit ji aktuálním potřebám klientů a terénu.
Transformovat diagnostiku v PPP od „nálepkování“ ke stanovování stupňů
podpory.
Zvýšit důraz na pedagogickou diagnostiku.
Zlepšit metodické vedení PPP, sjednotit kritéria, formuláře a diagnostické
postupy, včetně těch, které se týkají sociálního znevýhodnění, zajistit
supervizi, vymezit kompetence ŠPP, SPC a PPP. Pro zavedení těchto opatření
je třeba využít stávající i připravované nástroje, jako je Koncepce
poradenských služeb poskytovaných ve škole z roku 2004 nebo projekt
RAMPS-VIP III, financovaný z ESF, a jeho plánované výstupy, např. katalog
vyrovnávacích a podpůrných opatření.
Opatření z hlediska žáka:





Zlepšit spolupráci specialistů při stanovení diagnózy a podpůrných opatření
pro úspěšné vzdělávání žáka (PPP, OSPOD, NNO, pedopsychiatři).
Neomezovat nabídku oborů středních škol.
Neomezovat přijímání, případně přestup všech žáků (se SVP i bez SVP) do
učebních oborů označených E a H.
Informace, zejména zprávy z PPP předávat nejen zákonným zástupcům, ale
i přímo škole.
Financování nezbytných diagnostikovaných vyrovnávacích opatření zajistit
přímo formou krajských normativů z rozpočtu MŠMT.
Opatření z hlediska školy:




Pro prosazování inkluzivních metod vzdělávání je nezbytné zajistit přítomnost
speciálních pedagogů ve školách a doplnit přípravu na učitelské povolání
o povinnou speciální pedagogiku.
Podporovat rozvoj ŠPP a stabilizovat financování školních psychologů ve
školách, které mají zvýšený počet žáků ohrožených školním neúspěchem,
případně výchovnými problémy.
PPP nebo ŠPP by měly zajišťovat podporu PP proti syndromu vyhoření,
organizovat skupinovou terapii (koučink).
Přítomnost specialistů ve školách by měla být rovněž zaměřena na
systematické zjišťování a vyhodnocování počtů a důvodů předčasných
odchodů ze vzdělávání, na zjišťování a analýzu dalšího uplatnění žáků, kteří ze
18/27
školy odejdou jak předčasně, tak řádně. Na takto zaměřenou analýzu by měly
navazovat návrhy doporučení pro školu ke zlepšení podmínek a výsledků
vzdělávání, včetně snižování předčasných odchodů.
6 Příprava pedagogických pracovníků a podmínky rovnosti
ve vzdělávání
Brno
Tento odborný seminář ke Zprávě OECD a k doporučením v oblasti přípravy pedagogických
pracovníků se uskutečnil dne 15. listopadu 2012 v prostorách Jihomoravského inspektorátu
ČŠI v Brně za přítomnosti 50 účastníků.
Hlavním smyslem tohoto setkání bylo přivést na seminář ty, kteří se na vzdělávání PP podílejí
a kteří mohou na začátku i v průběhu jejich profesní dráhy mnoho schopností a kompetencí
k tomuto povolání ovlivnit.
Na semináři vystoupili vedoucí pracovníci škol, pedagogičtí pracovníci, zástupci akademické
sféry, zástupci institucí pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, veřejné správy
i neziskového sektoru. Odborníci přednesli své prezentace nebo referáty a po nich se
rozvinula diskuze. V tomto směru zazněla řada konkrétních námětů pro vzdělávání
pedagogických pracovníků. Seminář byl nabitý informacemi, byl provázen aktivní účastí
a zájmem účastníků, v jeho průběhu zazněly návrhy na zlepšení situace.
Část 1:
Prezentace a vystupující
1. Příprava učitelů na inkluzivní vzdělávání na pedagogických fakultách (prezentace
č. 1/BN)
 prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., vedoucí katedry speciální pedagogiky
PdF MU Brno
2. Příprava pedagogických pracovníků a podmínky podpory rovnosti ve vzdělávání
v oboru učitelství pro MŠ na PdF MU v Brně (prezentace č. 2/BN)
 PhDr. Zora Syslová, odborná asistentka PdF MU Brno
3. Vzdělávací programy a odborná praxe (prezentace č. 3/BN)
 PaedDr. Hana Hortová, ředitelka Střední pedagogické školy Boskovice
4. Přehled vzdělávacích programů v oblasti rovnosti a inkluze (prezentace č. 4/BN)
 PaedDr. Jarmila Blažková, zástupkyně vedoucí NIDV Brno
19/27
5. Interkulturní vzdělávání dětí, žáků a pedagogů (bez prezentace)
 PhDr. Věra Hlavsová, vedoucí oddělení vzdělávání SSŠ Brno
6. Rovnost a kvalita ve vzdělávání (prezentace č. 5/BN)
 PhDr. Libor Mikulášek, ředitel PPP Brno
7. Měření naplňování spravedlivosti ve vzdělávání ve školách (prezentace č. 6/BN)
 RNDr. Pavla Polechová, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání
8. Rovnost a kvalita ve vzdělávání – zkušenosti z praxe školy (prezentace č. 7/BN)
 Tým pedagogických pracovníků ZŠ a MŠ Brno, Merhautova
9. Vzdělávání ve škole s vysokým podílem žáků romského etnika (bez prezentace)
 Ředitel a tým pedagogických pracovníků školy ZŠ Brno, Křenová
10. Učitelé a jejich žáci ohrožení neúspěšností (prezentace č. 8/BN)
 Mgr. Jarmila Štůlová, ředitelka DD Boskovice
Část 2
A. Co obecně dobře funguje
 Pro práci se žáky se SVP jsou pedagogičtí pracovníci připravováni na středních
             pedagogických školách a na pedagogických fakultách. Konkrétně Pedagogická
                    fakulta MU v Brně vzdělává všechny studenty dva semestry ve speciální
                          pedagogice. I přes ztížené podmínky učitelé umí se žáky se SVP pracovat, mají
                                    zájem o další vzdělávání a mají velmi dobré výsledky.
 SŠ jsou hodnoceny velmi dobře z hlediska dostatečné praxe u žáků, oproti nim
          nemají absolventi pedagogických fakult tak dostatečnou pedagogickou praxi.
B. Zjištěné příklady dobré praxe
Byly prezentovány příklady dobré praxe ze škol, jejichž pedagogičtí pracovníci na semináři
vystoupili (např. ZŠ a MŠ Brno, Merhautova; ZŠ a MŠ Brno, Křenová; Dětský domov
Boskovice a další).
Nejedná se vždy jednoznačně o úspěch ve všech oblastech. Situace se v lokalitách mění
a školy se stále snaží přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Pro pedagogické pracovníky je
to často velmi náročné, jsou přetíženi, dlouhodobě může taková zátěž vést k syndromu
vyhoření.
Spolupráce pedagoga-vychovatele v dětském domově a učitele ve škole je nezbytná
podmínka k překonání většinou negativního vztahu dítěte ke škole. Pokud se odstraní výrazná
nechuť a odmítání dítěte plnit běžné školní povinnosti, dá se hovořit o velkém úspěchu ve
výchově dětí. Je to také předpoklad k získání kvalifikace, která je potřebná ke snížení rizika
20/27
sociálního vyloučení. Výše zmíněná úzká spolupráce vychovatele a učitele se dá považovat za
způsob motivace – dítě najednou pozná, že není lidem lhostejné, že se o ně někdo zajímá, že
učitel uzná jeho snahu (v podmínkách prezentovaných škol stojí za pochvalu i známka
dostatečně a známka dobře je na mimořádnou odměnu).










Pro každé dítě (jakéhokoli věku) je v dětském domově zpracován individuální
program rozvoje osobnosti dítěte. Vzdělávání je jeho povinnou částí.
Z rozvojového programu a příspěvku od zřizovatele ZŠ Brno, Křenová jsou
částečně hrazeni asistenti pedagoga a nižší počet žáků ve třídách. K udržení
nižšího počtu žáků ve třídách přispívá i účelová dotace z Magistrátu
statutárního města Brna. Koncepční dělení žáků na skupiny a poskytnutí
kvalitnější individuální péče podle vzdělávacích potřeb žáků by nebyly možné
bez dalšího navýšení počtu pedagogických pracovníků hrazených z projektu
ESF OPVK. Vybavení školy je díky projektům ESF i příspěvku od zřizovatele
školy na nadstandardní úrovni.
Významnou roli plní ŠPP, které bylo zřízeno opět za přispění finančních
prostředků z projektu ESF a Nadace ČEZ. Ve školním roce 2011/2012 řešilo
pracoviště kromě jiného 262 zdokumentovaných krizových intervencí.
Ve školním roce 2011/2012 se usilovnou snahou pracovníků ŠPP ZŠ Brno,
Křenová podařilo snížit počet neomluvených hodin o 639, a to ze 4 599
neomluvených hodin ve školním roce 2010/2011. Přesto celková absence žáků
ve výuce činí až 50 tisíc zameškaných hodin za školní rok. Ve školním roce
2011/2012 se snížil počet žáků, kteří neprospěli a počet žáků, kteří by
opakovali ročník. Více žáků prospělo s vyznamenáním. Nepatrně více rodičů
přišlo na třídní schůzky a hovorové hodiny.
Školy se stejným zaměřením se snaží vzájemně spolupracovat, setkávat se
a předávat si zkušenosti (např. výměnnými stážemi pedagogů mezi školami).
Více informací na toto téma lze dohledat na www.ligakomunitnichskol.cz.
Zařazení vhodných osvědčených postupů, pomoc asistenta pedagoga, menší
počet žáků ve třídě, odpovídající metody a formy práce, srozumitelné učebnice
a materiály, pravidelná komunikace s rodiči a zpětná vazba, vzdělávání
pedagogických a dalších odborných pracovníků škol, tandemová spolupráce
učitelů na 1. a 2. stupni.
Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně
pedagogických a psychologických služeb pro žáky se SVP, vybudování
systému „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze
systému vzdělávání, spolupráce s psychologem, speciálním pedagogem
etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky.
Zvýšení zainteresovanosti žáků na osobním rozvoji.
Prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému prostřednictvím
přípravy žáků na vyučování a přijímací řízení.
Zlepšení spolupráce s rodiči při organizování volného času dětí.
21/27


Zlepšit náhled Romů na vzdělání prostřednictvím nabídky a realizace
neformálního vzdělávání.
Poskytování včasné péče školním psychologem ve škole: diagnostika žáků
1. ročníku praktikuje ZŠ Brno, Křenová již 7 let; ukázala se její užitečnost pro
včasnou péči o děti; získané poznatky se dají využít ve vyšších ročnících;
ukazují, jak dítě vyzrálo a posunulo se ve výkonech nebo naopak, že nevyužilo
svých předpokladů vlivem nepodnětného výchovného prostředí.
C. Kde jsou hlavní zjištěné problémy
Na úrovni pedagogů:



Z finančních důvodů nemohou PP navštěvovat příslušné vzdělávací akce.
Chybí motivace PP, je to dáno finanční nejistotou a omezenými možnostmi
školy.
Chybí perspektiva pro práci se žáky se SVP.
Na úrovni žáků:








Dlouhodobě nevhodné výchovné podmínky, nevhodné vzorce chování, které
ve velké míře ovlivňují projevy dítěte (alkoholismus, asociální chování, týrání,
zneužívání aj.) a které vedou k umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní
nebo ochranné výchovy.
Reakce dítěte na umístění do zařízení a z toho vyplývající projevy chování
(vzdorovitost, agrese, negativismus).
Nízká sociokulturní úroveň prostředí, ve kterém dítě vyrůstalo, doprovázená
ekonomickými problémy, málo podnětné prostředí rodiny.
Nízká úroveň volních vlastností, které mají vliv na plnění školních povinností.
Vztah ke vzdělání – v prostředí, ze kterého děti přicházejí, nemá vzdělání
téměř žádnou hodnotu.
Žáci obtížně naplňují administrativní nároky pro přechod na střední školu –
pro přijetí na odborné učiliště do oborů SV kategorie E přizpůsobených žákům
se SVP žák potřebuje doporučení školského poradenského zařízení (PPP,
SPC), výběr daného oboru limituje i zdravotní stav uchazeče, ke vhodnosti
výběru se vyjadřuje lékař. Uchazeči se zpravidla nedostaví k zápisu,
neodevzdají zápisový lístek v termínu, nenastoupí na školu, na kterou byli
přijati.
Nevhodný výběr školy – absolventi ZŠ si zvolí školy a obory, na které úrovní
svých schopností nestačí, končí studium pro nezájem nebo pro školní
selhávání; žáci nechtějí dojíždět do míst vzdálenějších od svého bydliště,
nechtějí brzy vstávat a platit za jízdné.
Žáci mají slabě rozvinuté volní vlastnosti, vyhýbají se i běžným životním
zátěžím, vše posuzují z pohledu krátkodobých výhod a prospěchu, nejsou
22/27

schopni dodržet pravidelný režim, kázeň, určité odříkání, chtějí uspokojovat
své potřeby bez velkých odkladů.
Chybí morální podpora ze strany rodiny – žáci považují nelegální práci nebo
krátkodobé nárazové brigády za výhodné pro získání peněz, případně si
vydělávají trestnou činností.
D. Kde jsou zjištěné dílčí problémy




Instituce pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NIDV, středisko
služeb školám) jsou připraveny vzdělávat PP v tématu inkluzivní vzdělávání
různých skupin žáků (např. etnické menšiny, cizinci) a reagovat na specifické
požadavky, avšak dosud tyto požadavky na ně nebyly vzneseny.
Zpracování projektů klade na pracovníky školy často neúměrné nároky. Škola
tak pomáhá překonávat chybějící systémové řešení v oblasti vzdělávání SZ
žáků.
Značná část rodičů nemá zájem o vzdělávání svých dětí, nezúčastňuje se
třídních schůzek a hovorových hodin a se školou nespolupracuje.
Ve školách s vysokým počtem žáků SZ narůstá počet zameškaných hodin
a nedaří se jej snižovat. V této oblasti škola vyčerpala všechny možnosti.
Řešení je v systémové spolupráci mezi OSPOD, Policií ČR a neziskovými
organizacemi.
E. Návrh systémových opatření





Začleňovat do vzdělávání budoucích PP více praxe, metodiku pro vzdělávání
žáků se SZ, potřebná je rovněž praxe ve školách s větším počtem žáků se SZ.
Poskytovat finanční prostředky na osvědčené a úspěšné aktivity, které školám
přinášejí posuny ve zlepšení inkluze ve vzdělávání – asistent pedagoga, školní
psycholog.
Podporovat další vzdělávání PP v oblastech inkluzivního vzdělávání
systematicky, případně i formou déle trvajících projektů.
Zapojovat do vzdělávání také rodiče žáků škol, kde je vysoké procento žáků se
SZ.
Vysoký počet zameškaných hodin řešit v systematické spolupráci školy,
rodičů, OSPOD, Policie ČR i neziskových organizací.
F. Kazuistiky

Chlapec, nyní 22 let, má již rodinu, pracuje. Do DD nastoupil ve 12 letech,
vzděláván byl pro velkou absenci a nedostatečnou výchovu v základní škole
praktické. Měl výrazné výchovné problémy (čichání toluenu). Do školy nebyl
zvyklý se vůbec připravovat. Zajištěním pravidelné školní docházky a pečlivé
přípravy na vyučování se podařilo dosáhnout toho, že po ukončení základního
vzdělávání byl přijat na střední odborné učiliště, obor obráběč kovů, který
23/27

dokončil, a získal výuční list. Již v posledním ročníku brigádně pracoval a po
ukončení učebního oboru získal zaměstnání.
Dívka, dnes 14letá, nastoupila do DD jako žákyně 4. třídy základní školy. Ve
škole měla vysoký počet zameškaných hodin, z nich i podstatnou část
neomluvených. Ve škole byla hodnocena nedostatečnými známkami a za 5 let
školní docházky neměla zvládnuté ani základní učivo vzdělávacího programu,
znala 4 písmena a správně počítat neuměla ani do 5, v podstatě byla
negramotná. Spolupráce rodiny se školou nebyla vůbec žádná. Dívka byla
vyšetřena SPC a na základě tohoto vyšetření jí byl vypracován IVP, který
vycházel ze vzdělávacího programu základní školy speciální. Nyní plní
8. ročník povinné školní docházky. Ve škole je hodnocena slovně. Pedagogové
DD spolupracují s její vyučující, vycházejí z doporučení SPC. Dívka podle
posledního vyšetření SPC dělá velké pokroky. Avšak období, kdy se měla
řádně vzdělávat, se nedá zcela nahradit ani soustavnou výchovnou a vzdělávací
péčí.
7 Vliv socioekonomického zázemí žáků na úspěšnost
ve vzdělávání – způsoby sběru a vyhodnocování dat
pro sledování kontextu při hodnocení výsledků žáků a škol
Praha
Kulatý stůl, jehož náplní byla diskuze o sběru a vyhodnocování dat o úspěšnosti žáků
s rozdílným socioekonomickým zázemím ve vzdělávacím systému, se uskutečnil 7. prosince
2012 v budově ústředí ČŠI v Praze. Hlavním smyslem tohoto setkání bylo přivést k jednomu
stolu různé aktéry, kteří se na sběru dat o vzdělávacím systému podílejí, zpracovávají je
a vytvářejí tím stěžejní podklady pro vzdělávací politiku. Přizvaní odborníci zastupovali jak
MŠMT a jeho přímo řízené organizace, tak ČŠI, Kancelář veřejného ochránce práv,
akademickou sféru, nevládní organizace, profesní školské asociace i komerční sféru.
Přítomno bylo 25 účastníků. Diskuze byla moderována sociologem Ivanem Gabalem s cílem
formulovat pokud možno konkrétní doporučení pro potřebná doplnění sběru dat, jejichž
prostřednictvím by bylo možno sledovat míru vlivu indikátorů socioekonomického statusu
žáků na úspěšnost ve vzdělávacím systému a jejich vzdělávací dráhu. V tomto směru zazněla
řada konkrétních námětů pro možné indikátory socioekonomického statusu rodin žáků
i specifikace prostředí škol.
A. Co obecně dobře funguje
V ČR jsou sbírána data o vzdělávacím systému prostřednictvím školního výkaznictví
a v poslední době jsou využívána také data ze školních matrik. MŠMT příležitostně zadává
provádění specifických výzkumů, vlastní výzkumy provádějí některé přímo řízené organizace,
systematicky se hodnocení vzdělávacího systému a sběru dat věnuje ČŠI.
24/27
Inspirací pro sběr dat a sledování různých aspektů fungování vzdělávacího systému jsou
mezinárodní šetření realizovaná v České republice od 90. let. Debata se často stáčela k šetření
PISA a možnost využití eventuálních dalších získaných dat byla porovnávána s možnostmi
závěrů, které už šetření PISA poskytlo. PISA poskytla řadu údajů o vlivu socioekonomického
zázemí žáků a škol na výsledky žáků v testování kognitivních schopností.
B. Zjištěné příklady dobré praxe
Zpřístupnění získaných datových souborů pro provádění analýz dalšími uživateli, např. datové
soubory PISA jsou využívány pro dodatečné analýzy vzdělávacího systému také
v akademické sféře.
C. Kde jsou hlavní zjištěné problémy
Hlavním závěrem setkání je konstatování neuspokojivé situace v oblasti koordinace sběrů dat
o vzdělávacím systému, nedostatečná spolupráce odborníků v oblasti státní správy
a v akademické sféře, malá vzájemná důvěra jednotlivých aktérů a nízká propojenost různých
informačních systémů. Část odborníků především z akademické sféry poukazuje na to, že dle
jejich názoru existuje dostatečná evidence o tom, že v ČR má rodinné zázemí žáků příliš
velký vliv na jejich vzdělávací dráhu, a že státní správa dostatečně nereaguje na publikovaná
zjištění.
D. Kde jsou zjištěné dílčí problémy
Je zřejmé, že pouze PISA pro potřebný monitoring situace v oblasti rovnosti ve vzdělávání
nepostačuje. Indikátory socioekonomického statusu PISA nejsou považovány za natolik
přesné, aby měly dostatečnou vypovídací hodnotu, a bylo by potřeba je lépe specifikovat, aby
lépe odpovídaly aktuálním rozdílům v životním stylu různých vrstev české společnosti. Dále
by bylo potřebné mít reprezentativní údaje na úrovni regionů, různých skupin žáků
(např. etnické menšiny, cizinci) a dalších věkových kohort (např. žáků ve středním
vzdělávání). Postrádána jsou také data longitudinálního charakteru, která by umožnila
sledování žáků v určitých fázích průchodu vzdělávací soustavou.
25/27
Obr. 1 Návrhy možných indikátorů socioekonomického statusu pro měření rovnosti vzdělávacího systému
Bylo poukazováno na to, že ani pořizované existující datové soubory (např. z žákovských
a školních dotazníků PISA) nejsou dostatečně vytěžovány a data zčásti zůstávají ležet ladem,
protože MŠMT nikomu nezadává jejich podrobnou analýzu. Odborníci především
z akademické sféry poukazují na to, že publikované závěry o nerovnostech ve vzdělávacím
systému nejsou brány dostatečně v potaz. Vzhledem k těmto skutečnostem někteří diskutéři
vyjadřovali pochybnosti o účelnosti dalších sběrů dat.
V rámci práce v aktivitě Překonávání školního neúspěchu v ČR se například ukázalo, že v ČR
neexistují spolehlivé údaje o tom, jaký podíl žáků před nástupem do ZŠ prochází předškolním
vzděláváním.
E. Návrh systémových opatření

Vypracování mechanismu řízení a koordinace sběrů dat a využití dat
o vzdělávacím systému, který by zahrnoval zainteresované státní instituce
(MŠMT, přímo řízené organizace, ČŠI) a zároveň zajišťoval spolupráci s nestátní
sférou (akademickou, komerční a dalšími).
 Zhodnocení cíle a způsobu využití dalších možných sběrů dat k tematice rovnosti
a překonávání školního neúspěchu, přičemž může jít o:
1. Identifikaci faktorů, které významně ovlivňují školní úspěch i neúspěch
a hledání možností tyto faktory ovlivňovat intervencemi vzdělávací politiky.
2. Identifikace škol a žáků, kteří potřebují určitou úroveň podpory.
3. Hodnocení opatření, která byla na podporu rovnosti ve vzdělávání přijata.
4. Hodnocení úrovně přidané hodnoty, kterou české školy poskytují dětem
z různého rodinného prostředí.
5. Sledování úspěšnosti určitých skupin žáků ve vzdělávání (Romové, sociálně
znevýhodnění, zdravotně postižení, cizinci). Sledování pohybu těchto skupin
po vzdělávací dráze.
6. Sledování posunu směrem k sociální diferenciaci mezi školami.
26/27
7. Poskytnutí dat pro samotné školy, které by s nimi měly umět pracovat
(např. o tom, jak dokážou pracovat se žáky se slabším sociokulturním
potenciálem v porovnání s ostatními školami).
Výsledkem může být i kombinace těchto dílčích cílů. Je potřeba rozvíjet další parametry
konkrétních sběrů dat, které mohou mít formu šetření na výběrovém souboru nebo panelu
žáků v případě longitudinálních sběrů nebo tematických zpráv ČŠI v případě hodnocení
opatření na úrovni škol. Důraz je třeba klást na propojení dalších informačních systémů
(např. dávky sociální podpory, školní matriky), na dodatečné sběry dat a dodatečné analýzy
na pravidelně pořizovaných datových souborech, jako jsou mezinárodní šetření, testování
5. a 9. ročníků, výsledky státních maturit, nebo zvážit možnost zavedení nových položek
v systému školské statistiky (školní výkazy).
27/27