Česká školní inspekce
Příloha č. 2
Překonávání školního neúspěchu
v České republice
Výsledky ankety pro účastníky regionálních
seminářů pořádaných v rámci veřejné diskuze
ESF projekt Kompetence III
Realizace mezinárodních výzkumů v oblasti celoživotního
učení a zveřejnění jejich výsledků
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Obsah
1
Základní údaje o anketě .................................................................................................. 3
1.1 Konkrétní profesní složení respondentů........................................................................ 3
1.2 Tematické zaměření ankety........................................................................................... 3
2 Posouzení priorit účastníky seminářů ............................................................................ 4
3 Postoje ke konkrétním opatřením .................................................................................. 7
4 Souhrnné závěry ............................................................................................................. 10
2/12
1 Základní údaje o anketě
Tato zpráva předkládá závěrečné výsledky ankety realizované v rámci veřejné diskuze
aktivity Překonávání školního neúspěchu v ČR projektu Kompetence III. Na anketní otázky
odpovídali účastníci seminářů formou dotazníku. Všechny otázky byly kladeny uzavřenou
formou, v závěru ankety byl respondentům ponechán prostor pro doplnění vlastních námětů
nebo vzkazů realizačnímu týmu.
Cílem ankety bylo zajištění zpětné vazby k navrženým okruhům hlavních problémů
v oblasti rovnosti a kvality ve vzdělávání a zjišťování postojů k některým uvažovaným či
již realizovaným opatřením. Mezi respondenty byli především zástupci pedagogické
veřejnosti a dalších aktérů, kteří se přímo podílejí na formování vzdělávací praxe v terénu
a seminářů se zúčastnili na základě přímého pozvání nebo na základě vlastního zájmu. Při
hodnocení výsledků je proto nutné brát v úvahu skutečnost, že se jedná o specifickou skupinu
respondentů a jejich názory nemusí zcela odpovídat názorům příslušných profesních skupin
jako celku. Z tohoto důvodů výsledky nejsou tříděny podle profesních skupin a využita je
deskriptivní statistika.
Výsledky ankety jsou považovány za orientační a jako takové budou využity pro přípravu
kvantitativního šetření.
1.1 Konkrétní profesní složení respondentů
Konkrétní profesní složení respondentů uvádí tabulka 1.
Tabulka 1: Profesní složení účastníků seminářů
Jaká je Vaše převažující profesní role?
učitel
ředitel školy
zástupce ředitele školy
úředník MěÚ/OÚ/KÚ
ČŠI
MŠMT, přímo řízená organizace
pracovník PPP, SPC
neziskový sektor
jiná role
Relativní
zastoupení
(%)
17
41
12
4
6
5
8
2
5
Na anketu odpovídali účastníci čtyř seminářů, které proběhly během října až listopadu 2012.
Semináře byly záměrně pořádány zejména v lokalitách s nižšími studijními výsledky žáků
a s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků v rámci ČR. Více než 85 %
respondentů uvedlo, že se ve svém zaměstnání se sociálně znevýhodněnými dětmi či žáky
setkávají.
1.2 Tematické zaměření ankety
Semináře byly různě tematicky zaměřeny. Anketa proto měla společnou obecnou část, na
kterou odpovídali účastníci všech seminářů, a dále variabilní část, kterou představovaly
3/12
baterie otázek specifikovaných podle tématu semináře. Účastníci na anketu odpovídali před
zahájením, popř. v úvodu semináře, aby nebyli ovlivněni probíhající diskuzí.
Tabulka 2: Témata seminářů a počty respondentů
Místo Téma semináře
 konání
Ústí nad Předškolní vzdělávání jako způsob podpory pro
  Labem úspěšný nástup dětí do základní školy
  Karlovy Způsob hodnocení jako (de)motivační nástroj ve
  Vary vzdělávání, úspěšný přechod žáků na střední školu
                     a motivace k jejímu dokončení
                       Poradenský systém a jeho role při prosazování
                           rovnosti ve vzdělávání
                              Příprava pedagogických pracovníků a podmínky
                                   podpory rovnosti ve vzdělávání
Ostrava
Brno
Počet
Návratnost
respondentů
ankety
(%)
38
95
26 39 81
31 84
134
Celkem
81
85
2 Posouzení priorit účastníky seminářů
V úvodu ankety byli respondenti požádáni, aby posoudili 7 tematických oblastí, které byly
předem realizačním týmem určeny jako klíčové pro překonávání školního neúspěchu v ČR.
Graf 1: Hodnocení priorit tematických oblastí
43%
Předškolní vzdělávání dostupné pro všechny děti
67%
Motivace znevýhodněných žáků k větším ambicím a
dokončení středního vzdělání
11%
33%
Změna způsobu hodnocení dětí a žáků ve školách
(využití motivujícího hodnocení)
Posílení poradenského systému
7%
25%
5%
31%
9%
Větší pozornost věnovaná spolupráci s rodiči
Systematický sběr dat včetně údajů o
sociokonomickém zázemí žáků
Zlepšení kvality přípravy pedagogogických
pracovníků a podmínek jejich práce
Prvořadá priorita
66%
2%
10%
25%
64%
Jedna z priorit
Pozn.: Respondenti mohli vybrat maximálně 3 tematické oblasti, které považují za
nejdůležitější pro překonávání školního neúspěchu v ČR. Jejich důležitost označovali
pořadovým číslem. V řádku „prvořadá priorita“ je uvedeno procento respondentů, kteří dané
4/12
téma zařadili na 1. místo. V řádku „jedna z priorit“ je uvedeno procento respondentů, kteří
dané téma označili jako jedno ze tří nejvýznamnějších. Např. posílení poradenského systému
uvedlo na prvním místě 5 % respondentů, 31 % respondentů ho považuje za jedno ze tří
nejvýznamnějších.
Graf 2: Rozdíly v hodnocení priorit na jednotlivých seminářích
Předškolní vzdělávání
dostupné pro všechny děti
90%
80%
Motivace znevýhodněných
žáků k větším ambicím a
dokončení středního
vzdělání
Změna způsobu hodnocení
dětí a žáků ve školách
(využití motivujícího
hodnocení)
Posílení poradenského
systému
70%
60%
50%
40%
30%
Větší pozornost věnovaná
spolupráci s rodiči
Systematický sběr dat včetně
údajů o sociokonomickém
zázemí žáků
20%
10%
0%
Ústí nad Labem
Karlovy Vary
Ostrava
Brno
Pozn.: Graf uvádí relativní podíly respondentů, kteří dané téma uvedli jako jednu z priorit,
podle jednotlivých seminářů. Např. v Ústí n/L považovalo 80 % respondentů za jednu z priorit
předškolní vzdělávání, v Karlových Varech zařadilo toto téma mezi priority více než
50 % respondentů.
Z uvedených grafů je patrné, že navrhovaná témata je podle priorit možné rozdělit do
3 skupin:
1. Jako nejdůležitější pro praxi účastníci seminářů identifikovali témata Předškolní
vzdělávání dostupné pro všechny děti, Větší pozornost věnovaná spolupráci s rodiči
a Zlepšení kvality přípravy pedagogických pracovníků a podmínek jejich práce. Tyto tři
tematické oblasti byly považovány za nejvýznamnější priority na všech pořádaných
regionálních seminářích.
2. Střední úroveň podpory vyjádřili respondenti tématům Motivace znevýhodněných žáků
k větším ambicím a dokončení středního vzdělávání, Posílení poradenského systému
a Změna způsobu hodnocení dětí a žáků ve školách.
3. Za nejméně důležité označili respondenti téma Systematický sběr dat včetně údajů
o socioekonomickém zázemí žáků.
5/12
Rozdíly v hodnocení v rámci jednotlivých seminářů je možné přičíst spíše než regionálním
rozdílům odlišné profesní skladbě účastníků dané konkrétním zaměřením semináře. Např. na
semináři v Ústí nad Labem bylo mezi účastníky značné množství pedagogických pracovníků
předškolního vzdělávání a z tohoto důvodu se jejich priority soustředily na předškolní
vzdělávání, spolupráci s rodiči a podmínky práce pedagogických pracovníků více než
u účastníků zbylých seminářů. Stejně lze profesní skladbě respondentů přičíst i malý zájem
o oblast systematického sběru dat. Tato tematická oblast nezasahuje do sféry přímých
opatření, která by byla citelná v terénu, její význam by pravděpodobně více oceňovala decizní
sféra a odborná veřejnost.
V dalším kroku byli respondenti požádáni, aby ohodnotili realizovatelnost jednotlivých
tematických oblastí v praxi.
Graf 3: Jak rychle je možné dosáhnout zlepšení u jednotlivých témat?
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Předškolní vzdělávání dostupné pro všechny děti
Motivace znevýhodněných žáků k větším ambicím
a dokončení středního vzdělání
Změna způsobu hodnocení dětí a žáků ve školách
(využití motivujícího hodnocení)
Posílení poradenského systému
Větší pozornost věnovaná spolupráci s rodiči
Systematický sběr dat včetně údajů o
sociokonomickém zázemí žáků
Zlepšení kvality přípravy pedagogogických
pracovníků a podmínek jejich práce
Do 2 let
Do 5 let
V delším horizontu
Není reálné
Nedokáži posoudit
Respondenti posuzovali, zda a eventuálně jak rychle je možné dosáhnout v daných oblastech
zlepšení. Vzhledem k tomu, že tato otázka byla pro řadu respondentů náročná, byla odpověď
„Nedokážu posoudit“ ponechána jako validní.
Proveditelnost změn a možnost zlepšení situace posuzovali respondenti pozitivně. Zlepšení je
podle jejich názoru velmi reálné také v oblastech, které sami označují za prioritu.
Nejoptimističtěji vidí respondenti možnost zlepšení spolupráce s rodiči. Celkem 92 %
respondentů posuzuje možnost zlepšení reálně, většina z nich dokonce v krátkodobém
časovém horizontu. Přibližně 90 % respondentů dále připadalo reálné zpřístupnit předškolní
vzdělávání všem dětem, 46 % respondentů se domnívá, že je možné provést tuto změnu do
2 let. Poslední z témat, které respondenti často vybírali jako jednu z priorit, Zlepšení přípravy
a podmínek pedagogických pracovníků považují respondenti také téměř z 90 % za
uskutečnitelné, ovšem spíše v dlouhodobějším horizontu.
6/12
3 Postoje ke konkrétním opatřením
V této části zprávy jsou shrnuty odpovědi na variabilní otázky, které byly kladeny vždy pouze
účastníkům konkrétního semináře s ohledem na specifické téma každého semináře.
Graf 4: Ústí nad Labem – podpora opatření pro úspěšný nástup dětí do ZŠ
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Monitoring dětí, které předškolním vzděláváním
neprošly
Povinný poslední ročník předškolního vzdělávání
pro všechny děti
Individuální podpora znevýhodněných žáků při
nástupu do ZŠ
Včasné identifikování zaostávajících dětí/ žáků a
jejich cílená podpora
Zrušení možnosti odkladu povinné školní docházky
(zachování možnosti výjimek)
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
Z nabídky opatření, která by byla potřebná pro úspěšný nástup dětí do povinné školní
docházky, respondenti velmi pozitivně hodnotili ta, která směřují k individuální podpoře,
tj. identifikování zaostávajících dětí s následnou podporou a individuální podporou
znevýhodněným žákům. Celkem 97 % účastníků semináře dále souhlasí s tím, že by bylo
vhodné sledovat také děti, které systémem předškolního vzdělávání vůbec neprocházejí.
Vstřícně by bylo přijato i navržené významné systémové opatření, 92 % respondentů by
souhlasilo s tím, aby poslední ročník předškolního vzdělávání byl pro všechny děti povinný.
Naopak na odpor narazilo v poslední době diskutované zrušení možnosti odkladu povinné
školní docházky, které odmítlo více než 70 % respondentů.
Část respondentů využila i otevřené otázky v závěru ankety pro vzkazy realizačnímu týmu.
Celkem 6 respondentů poukázalo na problém přeplněnosti kapacity předškolního vzdělávání
a vysokého počtu dětí ve třídě. Respondenti poukazují na to, že zapsáno je velmi často 28 dětí
a je potřeba si uvědomit, že při tomto počtu s nimi není možné individuálně pracovat.
V dalších vzkazech respondenti upozorňovali na větší potřebu metodického vedení
a informovanosti, vyjadřovali i obavu z dalších formálních opatření, připomenuli nutnost
návaznosti kurikula předškolního a základního vzdělávání mezi MŠ a ZŠ, lepšího ukotvení
hodnocení dětí v MŠ a dostatečné finanční podpory práce se znevýhodněnými dětmi a žáky.
7/12
Graf 5 : Karlovy Vary – podpora motivace žáků
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%
Souhlasíte s tím, že žáci a jejich rodiny mají mít
možnost neomezeného výběru základní školy?
Souhlasil(a) byste s přijetím direktivních opatření,
která by bránila koncentraci žáků se slabým
sociálně-ekonomickým zázemím do určitých škol?
Domníváte se, že současný způsob hodnocení
žáků ve školách je pro žáky dostatečně motivující?
Schvalujete rozhodnutí omezit možnost
opakování ročníků v základním vzdělávání?
Je nutné, aby školy rozvíjely další strategie pro
komunikaci s rodinami žáků?
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
Možnost svobodného výběru školy je nyní pevně zakořeněnou praxí a téměř všichni
respondenti ji podporují (výjimku tvoří necelá 4 % respondentů). V mírném rozporu s tím by
také 58 % respondentů souhlasilo se zavedením určitých opatření, která by zabraňovala
přirozené segregaci sociálně slabých žáků do určitých škol. Tyto výsledky je možné
interpretovat tak, že více než polovina respondentů podporuje svobodný výběr školy
a současně si dokáže představit jeho kombinaci s určitým direktivním opatřením, které by
zabraňovalo koncentraci sociálně slabých žáků. Přes 40 % respondentů by ovšem žádná
direktivní opatření proti segregaci nepodpořilo. Často se tu vyskytuje zaujetí krajního postoje
„rozhodně ano“ a „rozhodně ne“ a jedná se tedy o kontroverzní téma.
Rozděleni jsou respondenti také v názoru na způsob hodnocení žáků ve školách. V souboru
ho mírně nadpoloviční většina považuje za dostatečně motivující, zbytek respondentů má
názor opačný. Roli zde může hrát také rozdílná praxe v jednotlivých školách.
Pozornost by měla být věnována skutečnosti, že přibližně 60 % respondentů neschvaluje
omezení možnosti opakování ročníků v základním vzdělávání, a to přesto, že se jedná o řadu
let zaběhnutou praxi. Toto zjištění svědčí o tom, že se v řadě škol se žáky, kteří i přes
neprospěch automaticky postupují do dalšího ročníku, nedaří pracovat a motivovat je
k dohánění látky.
Přesvědčení 96 % respondentů o nutnosti rozvíjení dalších strategií pro komunikaci
s rodinami žáků potvrzuje prvotní zjištění, že respondenti považují toto téma za jednu ze
zásadních priorit.
Námětů a vzkazů v rámci otevřené otázky se vyskytovalo málo, zmiňována byla např. potřeba
lepší návaznosti mezi předškolním a základním vzděláváním, odpovědnost pedagogů za
školní výsledky žáků a kritika postupování základním vzděláváním s pětkami namísto změny
vzdělávacího programu.
8/12
Graf 6: Ostrava – poradenské služby a partnerství
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Pro metodiku práce se zaostávajícími žáky jsou
školám dostupné poradenské služby (prevence)
Pro řešení konkrétních případů zaostávajících žáků
jsou školám dostupné poradenské služby
(intervence)
Školám je dostupná metodika pro rozvíjení
komunikace s rodinami sociálně znevýhodněných
žáků
Školy mají dostatečnou možnost využívat
spolupráci (např. neziskový sektor, zřizovatelé,
poradenská zařízení) pro rozvíjení komunikace s...
Pedagogická veřejnost podporuje princip
inkluzivního vzdělávání
Rodičovská veřejnost podporuje princip
inkluzivního vzdělávání
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
Respondenti hodnotili spíše příznivě dostupnost poradenských služeb pro práci se
zaostávajícími žáky, mírně pozitivnější je hodnocení v oblasti prevence zaostávání než
v oblasti intervence při řešení konkrétních případů.
Převážně negativní je hodnocení dostupnosti metodik pro komunikaci s rodinami sociálně
znevýhodněných žáků. Přibližně polovina respondentů souhlasí s tím, že školy mají
dostatečnou možnost využívat spolupráci s dalšími partnery pro rozvoj komunikace s těmito
rodinami. Tyto výsledky by mohly nasvědčovat tomu, že přinejmenším v určitých lokalitách
se školy snaží překlenout nedostatek možností k rozvíjení vlastní efektivní strategie pro
komunikaci s rodinami žáků tím, že využívají spolupráci s dalšími subjekty
(např. s neziskovým sektorem).
V dalších dvou otázkách měli respondenti posoudit, nakolik pedagogická a rodičovská
veřejnost podporuje princip inkluzivního vzdělávání. Jedná se tedy o hodnocení
proinkluzivního klimatu u dvou významných skupin aktérů, nikoli o vlastní postoj
respondentů k inkluzi. Nepřehlédnutelný je fakt, že výrazně převládá negativní hodnocení
a podle názorů respondentů není pedagogická ani rodičovská veřejnost podpoře inkluze
příznivě naladěna.
Mezi otevřenými vzkazy od účastníků semináře se objevuje potřeba lepšího propojení
poradenských služeb a škol, lepší dostupnosti speciálních pedagogů ve školách hlavního
vzdělávacího proudu a motivace zaměstnavatelů k tomu, aby neodmítali přijímat absolventy
ze sociálně znevýhodněných rodin. Vyskytují se obavy z dalších formálních opatření,
z pozitivní diskriminace, z rušení ZŠ praktických.
9/12
Graf 7: Brno – učitelé a podpora žáků ve školách
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Organizace vzdělávání ve školách umožňuje
zohledňování potřeb jednotlivých žáků
Pedagogové jsou dostatečně vzděláváni k tomu,
aby dovedli zohledňovat potřeby jednotlivých žáků
Školy mají možnost získat dostatečnou
metodickou podporu pro zohledňování potřeb
jednotlivých žáků.
Školy mají dostatečné personální zázemí k tomu,
aby mohly zohledňovat potřeby jednotlivých žáků.
Pedagogická veřejnost podporuje princip
inkluzivního vzdělávání
Rodičovská veřejnost podporuje princip
inkluzivního vzdělávání
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
Do značné míry respondenti pozitivně hodnotili dostupnost metodické podpory pro
zohledňování potřeb jednotlivých žáků. Zde pozitivní hodnocení koresponduje s dříve
uvedeným poměrně pozitivním hodnocením dostupnosti poradenských služeb.
Celkem 60 % respondentů souhlasí s tím, že současná organizace vzdělávání umožňuje
zohledňování potřeb jednotlivých žáků, zbývající dvě pětiny nejsou o možnosti zohledňovat
potřeby žáků přesvědčeny.
Výsledky ankety vypovídají o tom, že hlavní deficity při zohledňování potřeb žáků spatřují
respondenti ve vzdělávání a přípravě pedagogů a v personálním zázemí škol, tedy
v nedostatku odborných pracovníků v oboru speciální pedagogiky, psychologie, vhodných
mentorů z řad zkušených učitelů a v nedostatečné možnosti využívat asistenty pedagoga.
Po zjištění velmi negativního hodnocení podpory inkluze mezi pedagogickou a rodičovskou
veřejností v Ostravě byly stejné dvě otázky položeny také účastníkům semináře v Brně. I zde
byla podpora principu inkluzivního vzdělávání hodnocena velmi nízko.
Vzkazy realizačnímu týmu byly na tomto semináři ojedinělé, poukázáno bylo opět na nutnost
lepšího propojení poradenských služeb a škol.
4 Souhrnné závěry
Ze sedmi priorit, které pracovní tým projektu určil jako významné pro podporu překonávání
školní neúspěchu v ČR, se respondenti nejčastěji identifikovali s následujícími třemi:
-
-
-
předškolní vzdělávání dostupné pro všechny děti;
větší pozornost věnovaná spolupráci s rodiči;
zlepšení kvality přípravy pedagogických pracovníků a podmínek jejich práce.
10/12
Předškolní vzdělávání je zde chápáno jako významný prostředek vyrovnávání rozdílů mezi
dětmi, který do určité míry pomáhá snížit handicap dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí
při nástupu k povinné školní docházce. Větší pozornost věnovaná spolupráci s rodiči
a kvalitnější příprava a podmínky učitelů směřují k vyšší profesionalitě práce samotných škol
a k lepšímu využití strategií a zdrojů pro dosažení lepšího podpůrného prostředí pro výuku
žáků ve školách.
Účastníci seminářů zároveň hodnotili možnost zlepšení ve všech sedmi navrhovaných
tematických okruzích jako reálnou.
Za nejrychleji proveditelné a zároveň potenciálně velmi efektivní považovali
respondenti zvýšení významu spolupráce škol s rodiči. Z odpovědí na dílčí otázky vyplývá,
že si respondenti nutnost spolupráce s rodinami naléhavě uvědomují. Školy ovšem nevědí, jak
komunikovat s rodiči sociálně znevýhodněných žáků (neznají nebo nejsou schopny využívat
dostupné metodiky), a ke komunikaci v některých případech využívají prostřednictví dalších
subjektů, např. neziskových organizací působících tam, kde jsou dostupné (v sociálně
vyloučených lokalitách). Metodiky už ovšem reálně existují, např. metodika CPIV nebo právě
metodiky vyvinuté v neziskovém sektoru, např. organizací Člověk v tísni. Deficit je tedy spíše
v rozšíření těchto metodik a vytvoření takových organizačně-personálních podmínek ve
školách, aby bylo možné metodiky realizovat, popř. vytvářet pobídky pro neziskové
organizace, aby svoji činnost vyvíjely i mimo vyloučené romské lokality.
Optimismus převládal i při hodnocení reálnosti zvýšení dostupnosti předškolního
vzdělávání, a to i přesto, že respondenti sami upozorňovali na současnou nedostatečnou
kapacitu předškolního vzdělávání a přeplněnost tříd, která neumožňuje individuální péči
o děti podle jejich potřeb. Z dílčích otázek vyplývá, že respondenti jsou připraveni podpořit
zavedení povinného posledního ročníku předškolní vzdělávání, a to navzdory tomu, že obecně
respondenti vyjadřovali ze zavedení dalších formálních systémových změn spíše obavy. To
potvrzuje, že rozšíření předškolního vzdělávání na celou kohortu dětí v posledním roce před
nástupem do základního vzdělávání je v praxi považováno za velmi žádoucí.
Zlepšení přípravy pedagogů a podmínek jejich práce považují respondenti za významné
téma vhodné pro střednědobou strategii, protože nepovažují za možné docílit
pozitivního efektu ihned. Z dílčích otázek ankety vyplývá, že nedostatečná příprava
pedagogů a nedostatečné personální zázemí škol (nedostatek odborníků, mentorů,
specialistů, asistentů) je považováno za klíčový nedostatek v nastavení podmínek pro
inkluzivní vzdělávání ve školách.
Posílení poradenského systému nebylo zařazeno mezi první tři priority pravděpodobně
z toho důvodu, že respondenti poradenství hodnotili poměrně pozitivně. Nepovažují jej
tedy za předmět nejnutnější změny. Pozitivně byla hodnocena dostupnost služeb, především
preventivních metodik pro práci se zaostávajícími žáky. Je možné usuzovat, že respondenti si
dokážou představit zvýšení kvality služeb (převažuje slabší stupeň souhlasu se spokojeností
„spíše ano“, část respondentů spokojena není, poukazuje se na potřebu lepší provázanosti
poradenství se školami), ale celkově převažuje hodnocení kladné.
Změna způsobu hodnocení ve školách (využití motivujícího hodnocení) je důležitým
tématem jen pro část respondentů. Větší část respondentů je se způsobem hodnocení spíše
spokojena, nevidí tedy důvod pro velké změny. Zjištěné postoje k tomuto tématu jsou
nevyhraněné, převaha kategorií hodnocení slabého souhlasu nebo slabého nesouhlasu může
11/12
svědčit o tom, že toto téma není v pedagogické veřejnosti natolik diskutováno, aby bylo
pociťováno jako významné. Souvislost způsobu hodnocení s překonáváním školního
neúspěchu se nemusela respondentům jevit jako zcela zřejmá.
Motivace znevýhodněných žáků k větším ambicím a dokončení středního vzdělání je
kontroverzní téma. U nezanedbatelné části respondentů naráží pravděpodobně na hodnotově
nepřijatelnou představu pozitivní diskriminace některých skupin žáků, direktivních opatření
k jejich podpoře a k omezení segregace ve vzdělávacím systému. Je nutné brát v úvahu, že
část aktérů by v praxi takováto opatření nepodporovala. Je také patrné, že významná část
respondentů nepovažuje již přijatá direktivní opatření za příliš šťastná (omezení opakování
ročníků, popř. i omezení přestupů do méně náročných vzdělávacích programů v základním
vzdělávání), naopak tato přijatá direktivní opatření bez skutečně efektivních mechanismů
podpory pedagogů v náročném prostředí mohou být důvodem, proč je podpora inkluzivnímu
vzdělávání mezi pedagogickou a rodičovskou veřejností vnímána jako velmi nízká.
Systematický sběr dat včetně údajů o socioekonomickém zázemí žáků je téma, které sice
považuje realizační tým aktivity za významné, nemá ovšem v současné době přímý
přesah do praxe a to, že mu respondenti přiřkli nejnižší prioritu, není proto překvapivé.
Vzhledem k tomu, že toto téma je určeno pro jinou cílovou skupinu, byl k němu uspořádán
samostatný kulatý stůl pro odborníky ve vzdělávání a jeho výsledky jsou shrnuty
v samostatné části Zprávy o průběhu veřejné diskuze a výzkumu postojů odborné veřejnosti.
Na samý závěr je potřeba upozornit na některá zjištění, která sice byla v rámci sestavované
ankety okrajová, ukázala se ale jako výrazně varovná. Jde především o velmi nízké vnímání
podpory principu inkluzivního vzdělávání mezi pedagogickou a rodičovskou veřejností.
Jde o zjištění natolik závažné, že by bylo vhodné ho ověřit reprezentativním šetřením. Nízká
míra podpory principů inkluze svědčí o tom, že není možné realizovat další direktivní kroky
(administrativa, legislativa), ale je potřeba vrátit se především k tomu, zda ve školách existují
efektivní mechanismy, které školám umožňují kompenzovat změnu zavedené praxe
např. v otázce možnosti opakovat ročník či přestup do méně náročného vzdělávacího
programu jiným pozitivním a podpůrným přístupem. Výsledky ankety naznačují, že tomu tak
v řadě škol není, přičemž hlavní příčinou je nedostatečná příprava pedagogů, nedostatečné
personální zázemí škol a neefektivní komunikace s rodinami problematických nebo
zaostávajících žáků.
Dokud nebude věnována dostatečná pozornost této problematice, bude kontraproduktivní
nebo minimálně neefektivní přijímat jakákoli další direktivní opatření. Dokud nebude
především v základním, ale také ve středním vzdělávání vytvořeno vhodné prostředí pro
inkluzivní vzdělávání. není příliš efektivní zavádět povinný ročník předškolního vzdělávání,
protože by představoval pouze odvedení části problému do předškolního vzdělávání za cenu
značných nákladů a efekt by ovšem v rámci vzdělávacích trajektorií znevýhodněných dětí
mohl být jen krátkodobý. Další vzkaz respondentů ankety nepřímo říká, že bez zlepšení
podmínek pro individuální přístup k žákům v základním vzdělávání není možné řešit ani
problematiku vysokého počtu odkladů povinné školní docházky. Další změny není možné
efektivně realizovat bez změny postojů pedagogické veřejnosti. Ta názor nezmění, pokud
nepocítí reálnou podporu své práce v terénu.
12/12