STUDIE 4: Role a uplatnění sociálního pedagoga na základních a středních školách

Česká základní a střední škola plní především funkci vzdělávací, ta socializační zůstává v pozadí. Přitom potřeba, aby škola plnila svou roli i v této oblasti, je enormní a bude dále narůstat. To souvisí s tím, jak se budou prohlubovat sociální a ekonomické rozdíly ve společnosti a tím
i mezi dětmi, zvyšovat počty dětí cizinců a dětí znevýhodněných, integrovaných ve školách hlavního proudu. Také slábne výchovná role rodiny, čímž se děti ocitají v hodnotovém vakuu. Podle některých výzkumů je až 40% žáků objektem šikany a školy s tímto jevem neumějí systémově pracovat. Výchovní poradci a metodici prevence mají na svou činnost jen zlomek pracovní doby, mnoho z nich nemá pro svou práci patřičnou odbornost. Jen na 250 z 3878 ZŠ hlavního proudu (6,6%) působí školní psycholog.

Na českých školách tak chybí role pracovníka – průvodce (mentora, partnera), který by se těmto tématům naplno věnoval, a dával práci školy preventivní a výchovný rozměr. Obor, zaměřující se na sociální a výchovné aspekty vzdělávání, je sociální pedagogika. Sociální pedagog pracuje s jednotlivci i skupinami, se studenty, třídami i učiteli, a pomáhá tak škole utvářet její klima. Pomáhá s prevencí šikany a dalších negativních jevů, s nastavením pravidel a vytváří pro studenty lidskou tvář školy „na plný úvazek“. Klíčovou roli by měl sociální pedagog sehrát při zlepšování inkluzivního prostředí na školách, při zvrácení trendu k segregaci.

Demografický vývoj

Odteď až do poloviny 20. let dojde na jednotlivých stupních vzdělávání postupně k masivnímu nárůstu počtu dětí. Počty dětí na 1. stupni ZŠ budou kulminovat ve školním roce 2017/2018, kdy budou o 14% vyšší než ve školním roce 2013/2014. Počet dětí na 2. stupni základních škol vzroste do maxima ve školním roce 2021/2022 postupně téměř o třetinu (32 %). Počet dětí ve věku docházky na střední školy dosáhne nejvyšších hodnot ve školním roce 2025/2026, přičemž oproti školnímu roku 2013/2014 půjde opět o nárůst téměř o třetinu (28-30 % dle prognostické varianty). Tím poroste tlak na všechny aspekty života škol. V přeplněných školách bude otázka klimatu a sociálních vztahů ještě palčivější.

Sociální pedagog na školách v zahraničí

V mnoha evropských zemích je sociální pedagog běžnou součástí školního prostředí. V Německu, Polsku, Dánsku, Norsku, Velké Británii, USA, Kanadě, ale i v Rusku a na Ukrajině působí na školách standardně sociální pedagog nebo sociální pracovník. I na Slovensku je, na rozdíl od Česka, zakotven jako pedagogický pracovník legislativně. Česká republika je v tomto ohledu pozadu i za svými východními sousedy. Od r. 2000 přitom absolvovalo vysokoškolské studium sociální pedagogiky více než 13 000 studentů, obor vyučuje deset fakult na osmi univerzitách.

Vzory

Na asi třech desítkách českých škol už sociální pedagog pilotně působí nebo působil. Pedagogicko-psychologické poradny v Plzeňském kraji a Masarykova univerzita v Brně ověřili funkčnost této instituce ve dvou systémových projektech. Školy novou pozici velice vítají. Projekty přinesly zkušenosti, které je možné využít pro tvorbu metodiky školního sociálního pedagoga a pro systémové zavedení této pozice.

Zavedení pozice sociálního pedagoga

Pro systémové zavedení jsou potřeba pouze finanční prostředky, legislativní úpravy a kvalitní management. Poptávka škol po ne-učitelských poradenských rolích (kromě sociálního pedagoga jsou to psychologové a speciální pedagogové) je evidentní. Podle velikosti školy by měl na škole působit minimálně na 0,5 úvazku, optimálně však na celý úvazek.

Pokud bude pozice systémově zaváděna, doporučujeme buď:

1) Pozici zavádět na prioritních územích (obce s rozšířenou působností) podle míry sociálního znevýhodnění žáků škol.

2) Prostředky na financování pozice nabídnout školám v celé ČR a prostředky postupně navyšovat, aby školy, které už pozici zavedly, ji mohly dlouhodobě udržet.

3) Kombinaci obou scénářů.

Podmínky zavedení

Sociální pracovník musí pracovat v souladu se záměry a hodnotami školy, obě strany si musí vyjasnit objednávku a očekávání. Škola musí být dále připravená poskytnout pro sociálně – pedagogickou prevenci a intervenci organizační podmínky (změny v rozvrhu, aktivní spolupráci sboru). Pokud bude sociální pracovník pracovat jen na jedné škole, měl by být jejím zaměstnancem. Může být výhodné, aby pracoval na dvou různých školách na poloviční úvazek. V tom případě by mohl být externista, např. zaměstnanec pedagogicko – psychologické poradny. Nováčci budou potřebovat sdílení zkušeností, mentoring a supervizi. Nejsou-li absolventy oboru sociální pedagogika, musí projít praktickým kursem o dotaci alespoň 300 hodin.

Systémové zavádění pozice by měl mít na starosti koordinační tým, který bude organizovat výběr škol i pracovníků, jejich vzdělávání, mentoring, počáteční podporu, pilotáž a vyhodnocení metodiky a vzdělávání. Financování pozice musí být systémové a dlouhodobé. Krátkodobé a ad hoc působení sociálních pedagogů nemůže být efektivní.